Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020XC0513(01)

    Sdělení Komise Změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 2020/C 164/03

    C/2020/3156

    Úř. věst. C 164, 13.5.2020, p. 3–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    13.5.2020   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 164/3


    SDĚLENÍ KOMISE

    Změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19

    (2020/C 164/03)

    1.   ÚVOD

    1.

    Dne 19. března 2020 přijala Komise sdělení „Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19“ (1) (dále jen „dočasný rámec“). Dne 3. dubna 2020 přijala první změnu, aby umožnila podporu na urychlení výzkumu, testování a výroby příslušných produktů určených na boj s COVID-19, na ochranu pracovních míst a na další podporu hospodářství během současné krize (2).

    2.

    Cílené a přiměřené uplatňování kontroly státní podpory ze strany EU zajišťuje, aby vnitrostátní podpůrná opatření během koronavirové nákazy COVID-19 účinně pomáhala postiženým podnikům, ovšem tak, aby se zároveň omezilo nepatřičné narušení vnitřního trhu, zachovala jeho integrita a zajistily rovné podmínky. To přispěje ke kontinuitě hospodářské činnosti během koronavirové nákazy COVID-19 a poskytne ekonomice silnou platformu pro zotavení z krize, přičemž je nutné mít na zřeteli důležitost uskutečnění ekologické a digitální transformace v souladu s právními předpisy a cíli EU.

    3.

    Cílem tohoto sdělení je v kontextu koronavirové nákazy COVID-19 určit další dočasná opatření státní podpory, která Komise považuje za slučitelná podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

    4.

    Za prvé, Komise má za to, že jinak životaschopné nefinanční podniky zasažené v důsledku koronavirové nákazy COVID-19 dočasnou krizí likvidity mohou být vystaveny dlouhodobějším problémům se solventností. U velkého počtu těchto podniků měla mimořádná opatření zavedená proti šíření koronavirové nákazy COVID-19 za následek snížení, nebo dokonce pozastavení výroby zboží a/nebo poskytování služeb a také výrazný poptávkový šok. Vzniklé ztráty se u těchto podniků projeví snížením vlastního kapitálu a budou mít negativní dopad na jejich schopnost brát si úvěry od finančních institucí.

    5.

    Pokles vlastního kapitálu podniků na trzích vyznačujících se nízkou poptávkou a narušenou nabídkou vede ke zhoršení rizika závažného hospodářského útlumu s možným dlouhodobějším dopadem na celé hospodářství EU. Riziko významného počtu úpadků, které ekonomice EU hrozí, by mohly snížit dobře zacílené veřejné intervence, jejichž prostřednictvím se podnikům poskytnou kapitálové nebo hybridní kapitálové nástroje. Ty by tak mohly přispět k zachování kontinuity hospodářské činnosti během koronavirové nákazy COVID-19 a k podpoře následného hospodářského oživení.

    6.

    Toto sdělení proto stanoví kritéria podle pravidel EU pro státní podporu, na jejichž základě mohou členské státy poskytovat veřejnou podporu ve formě kapitálových nástrojů a/nebo hybridních kapitálových nástrojů podnikům, které čelí finančním potížím v důsledku koronavirové nákazy COVID-19. Jeho cílem je zajistit, aby v důsledku narušení hospodářství nemusely trh zbytečně opustit podniky, které byly v době před vypuknutím této nákazy životaschopné. Rekapitalizace proto nesmí přesáhnout minimum potřebné k tomu, aby byla zajištěna životaschopnost příjemce, a neměla by jít nad rámec obnovení kapitálové struktury příjemce do stavu před koronavirovou nákazou COVID-19.

    7.

    Komise zdůrazňuje, že poskytování vnitrostátní veřejné podpory ve formě kapitálových nástrojů a/nebo hybridních kapitálových nástrojů podnikům, které čelí finančním obtížím v důsledku koronavirové nákazy COVID-19, ať už v rámci režimů nebo ve zvláštních jednotlivých případech, by mělo být zvažováno, pouze pokud neexistuje jiné vhodné řešení, a musí podléhat přísným podmínkám. A to proto, že tyto nástroje silně narušují hospodářskou soutěž mezi podniky. Takovéto intervence by tedy měly také podléhat jasným podmínkám, pokud jde o začátek státní účasti, protiplnění a ukončení státní účasti v dotčených podnicích, jakož i správním ustanovením a vhodným opatřením k omezení narušení hospodářské soutěže.

    8.

    Pokud by podpora byla poskytována na úrovni EU, s ohledem na společný zájem EU, mohlo by riziko narušení vnitřního trhu být menší, a nemusely by tedy možná být ukládány tak přísné podmínky. Komise se domnívá, že je nezbytná další podpora a finanční prostředky na úrovni EU k zajištění toho, aby se tato globální symetrická krize nezměnila v asymetrický šok jdoucí na úkor členských států, které mají méně možností podpořit svou ekonomiku a konkurenceschopnost EU jako celku.

    9.

    Při zajišťování úspěšného oživení budou hrát zásadní a přednostní úlohu ekologická a digitální transformace. Komise vítá kroky, které k zohlednění těchto výzev členské státy při koncipování svých podpůrných opatření uskutečnily, a připomíná jejich odpovědnost za zajištění toho, aby tato opatření nebránila dosažení cílů EU v oblasti klimatu a digitální transformace. Komise dále konstatuje, že koncipování vnitrostátních podpůrných opatření způsobem, který splňuje cíle politiky EU související s ekologickou a digitální transformací hospodářství členských států, umožní udržitelnější dlouhodobý růst a podpoří transformaci vedoucí k dohodnutému cíli EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050. V souvislosti s touto podporou, která má napravit vážnou poruchu v hospodářství členských států, je především úlohou členských států koncipovat vnitrostátní podpůrná opatření tak, aby odpovídala cílům jejich politik. V případě podpory podle tohoto sdělení jsou velké podniky povinny informovat o tom, jak podpora, kterou obdržely, podporuje jejich činnost v souladu s cíli EU a povinnostmi na úrovni členských států v souvislosti s ekologickou a digitální transformací.

    10.

    Kromě toho řada členských států zvažuje nabytí kapitálového podílu ve strategických podnicích, aby zajistily, že nebude ohrožen jejich příspěvek k řádnému fungování ekonomiky EU. Komise připomíná, že z hlediska rozlišování veřejného a soukromého vlastnictví je SFEU neutrální (článek 345 SFEU). Pokud členské státy nabývají stávající podíly v podnicích za tržní cenu nebo investují za stejných podmínek jako soukromí akcionáři, nejedná se obvykle o státní podporu (3). Stejně tak nejde o státní podporu, pokud se členské státy rozhodnou nabýt nově vydané akcie a/nebo poskytnout podnikům jiné typy podpory vlastního kapitálu nebo hybridní kapitálové nástroje za tržních podmínek, tj. za podmínek, které jsou v souladu se zásadou tržně jednajícího hospodářského subjektu.

    11.

    Komise rovněž připomíná, že existuje řada dalších nástrojů pro řešení akvizic strategických podniků. Ve svém sdělení ze dne 25. března 2020 (4) vyzvala Komise členské státy, které již mají zavedený mechanismus prověřování přímých zahraničních investic, aby tyto nástroje plně využily k zamezení kapitálových toků ze zemí mimo EU, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek v EU. Komise rovněž vyzvala členské státy, které v současnosti prověřovací mechanismus nemají nebo jejichž prověřovací mechanismy se nevztahují na všechny příslušné transakce, aby zavedly plnohodnotný prověřovací mechanismus, a to v plném souladu s právem Unie, včetně nařízení o prověřování přímých zahraničních investic (5) a volného pohybu kapitálu (článek 63 SFEU), a mezinárodními závazky.

    12.

    Za druhé, Komise má za to, že dalším vhodným prostředkem na podporu podniků, které čelí finančním potížím v důsledku koronavirové nákazy COVID-19, může být podřízený dluh. Je třeba zdůraznit, že se jedná o nástroj, který narušuje hospodářskou soutěž méně než vlastní nebo hybridní kapitál, jelikož za předpokladu trvání podniku (going concern) nemůže být přeměněn na vlastní kapitál. Toto sdělení proto v oddíle 3.3 dočasného rámce, který se týká dluhových nástrojů, dává členským státům možnost poskytnout podporu i v této podobě, ovšem pod podmínkou dodatečných záruk k ochraně rovných podmínek na vnitřním trhu. Překračuje-li však podřízený dluh stropy stanovené v oddíle 3.3, mělo by být takové opatření využívající podřízený dluh posuzováno v souladu s podmínkami pro rekapitalizační opatření COVID-19 stanovenými v oddíle 3.11, aby bylo zajištěno rovné zacházení.

    13.

    Za třetí, z uplatňování dočasného rámce vyplynulo, že je u některých ustanovení v oddílech 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 3.7, 4 a 5 zapotřebí provést redakční úpravy a změny a doplnit vysvětlení.

    14.

    V neposlední řadě Komise uznává, že k zajištění úspěšného oživení budou zapotřebí další rozsáhlé soukromé a veřejné investice, aby bylo možné dostát výzvám ekologicko-digitální transformace a využít příležitostí, které nabízejí. V této souvislosti Komise připomíná, že tato změna dočasného rámce nenahrazuje stávající možnosti poskytování podpory, které členské státy podle pravidel EU pro státní podporu mají, nýbrž je doplňuje. Pokud jde například o kapitálovou podporu, zejména pro inovativní společnosti, široké možnosti dávají členským státům pokyny Komise pro rizikové financování (6) a obecné nařízení o blokových výjimkách (7).

    15.

    Podobně mohou členské státy rozhodnout, že poskytnou státní podporu na ekologické a digitální inovace a investice a na zvýšení úrovně ochrany životního prostředí v souladu se stávajícími pravidly státní podpory (8). Jak již bylo oznámeno ve sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020, příslušná pravidla státní podpory, zejména pokyny týkající se státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky, budou do roku 2021 s ohledem na politické cíle Zelené dohody pro Evropu zrevidována a podpoří nákladově efektivní a sociálně inkluzivní přechod ke klimatické neutralitě do roku 2050. To přispěje ke strategii oživení evropské ekonomiky, která povede k uskutečnění stěžejní ekologicko-digitální transformace v souladu s cíli na úrovni EU i členských států.

    2.   ZMENY DOCASNEHO RAMCE

    16.

    Následující změny dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávající koronavirové nákaze COVID-19 nabudou účinku ke dni 8. května 2020.

    17.

    Bod 7 se nahrazuje tímto:

    „7.

    Pokud by banky v důsledku koronavirové nákazy COVID-19 potřebovaly mimořádnou veřejnou finanční podporu (viz čl. 2 odst. 1 bod 28 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a čl. 3 odst. 1 bod 29 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí) ve formě likvidity, rekapitalizace nebo opatření na záchranu znehodnocených aktiv banky, bude třeba posoudit, zda opatření splňuje podmínky čl. 32 odst. 4 písm. d) bodu i), ii) nebo iii) uvedené směrnice a čl. 18 odst. 4) písm. d) bodu i), ii) nebo iii) uvedeného nařízení. Pokud jsou uvedené podmínky splněny, banka, která takovou mimořádnou veřejnou finanční podporu obdrží, nebude považována za instituci, která je v krizové situaci nebo jíž krizová situace hrozí. Pokud tato opatření řeší problémy spojené s koronavirovou nákazou COVID-19, mělo by se za to, že spadají do bodu 45 sdělení o bankovnictví z roku 2013 (9), v němž se stanoví výjimka z požadavku na sdílení nákladů akcionáři a podřízenými věřiteli.“

    18.

    Bod 9 se nahrazuje tímto:

    „9

    Koronavirová nákaza COVID-19 představuje riziko závažného hospodářského poklesu s dopadem na celé hospodářství EU, jenž zasahuje podniky, pracovní místa a domácnosti. Je zapotřebí dobře zacílená veřejná podpora, aby na trzích zůstala k dispozici dostatečná likvidita, aby bylo možné čelit škodám způsobeným zdravým podnikům a zachovat kontinuitu hospodářské činnosti během koronavirové nákazy COVID-19 i po ní. Členské státy se také mohou rozhodnout, že podpoří hospodářské subjekty v odvětví cestování a cestovního ruchu s cílem zajistit, aby žádosti o vrácení peněz podané v důsledku nákazy COVID-19 byly uspokojeny za účelem zajištění ochrany práv cestujících a spotřebitelů a rovného zacházení s cestujícími. Vzhledem k omezené výši rozpočtu EU bude hlavní reakce pocházet z vnitrostátních rozpočtů členských států. Pravidla EU pro státní podporu umožňují členským státům přijímat rychlá a účinná opatření na podporu občanů a podniků, zejména malých a středních podniků, které čelí hospodářským problémům v důsledku šíření koronavirové nákazy COVID-19.“

    19.

    Bod 13 se nahrazuje tímto:

    „13.

    Členské státy mohou rovněž navrhovat podpůrná opatření v souladu s nařízeními o blokových výjimkách (10) bez zapojení Komise.“

    20.

    Bod 20 se nahrazuje tímto:

    „20.

    Dočasná opatření podpory upravená tímto sdělením lze vzájemně kumulovat v souladu s ustanoveními obsaženými v konkrétních oddílech tohoto sdělení. Dočasná opatření podpory upravená tímto sdělením lze kumulovat s podporou podle nařízení o podpoře de minimis (11) nebo s podporou podle nařízení o blokových výjimkách (12), jsou-li dodržena ustanovení a pravidla kumulace uvedených nařízení.“

    21.

    Vkládá se nový bod 20a, který zní:

    „20a.

    Podle tohoto sdělení se neposuzuje podpora úvěrovým a finančním institucím; výjimkou jsou: i) nepřímé výhody plynoucí úvěrovým nebo finančním institucím, které podporu distribuují ve formě úvěrů nebo záruk podle oddílů 3.1 až 3.3 v souladu se zárukami podle oddílu 3.4, a ii) podpora podle oddílu 3.10 za předpokladu, že se příslušný režim podpory nezaměřuje výhradně na zaměstnance z finančního sektoru.“

    22.

    Název oddílu 3.1 se nahrazuje tímto:

    „3.1

    Omezené částky podpory“.

    23.

    V bodě 22 se poznámka pod čarou č. 16 nahrazuje tímto:

    „Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, musí daňová povinnost, pro kterou je toto zvýhodnění poskytnuto, vzniknout nejpozději dne 31. prosince 2020.“

    24.

    Bod 23a se nahrazuje tímto:

    „23a.

    Pokud je podnik činný v několika odvětvích, pro něž platí různé maximální částky podle bodů 22 písm. a) a 23 písm. a), dotčený členský stát zajistí vhodnými způsoby, jako je např. oddělené účetnictví, aby byl u každé z těchto činností dodržen příslušný strop a aby nebyla překročena celková maximální částka 800 000 EUR na podnik. Pokud je podnik činný v odvětvích, na něž se vztahuje bod 23 písm. a), neměla by být překročena celková maximální částka 120 000 EUR na podnik.“

    25.

    Vkládá se nový bod 24a, který zní:

    „24a.

    Podporu poskytnutou podle oddílu 3.2 nelze kumulovat s podporou poskytnutou na stejnou jistinu podkladového úvěru podle oddílu 3.3 a naopak. Podporu poskytnutou podle oddílu 3.2 a podle oddílu 3.3 lze kumulovat ve vztahu k různým úvěrům, ovšem za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí stropy stanovené v bodě 25 písm. d), resp. v bodě 27 písm. d). Příjemce může souběžně využít několik opatření podle oddílu 3.2 za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí stropy stanovené v bodě 25 písm. d) a e).“

    26.

    V bodě 25 písm. d) se podbod iii) nahrazuje tímto:

    „iii.

    s náležitým odůvodněním, které členský stát poskytne Komisi (například v souvislosti s charakteristikami některého typu podniků), lze úvěr navýšit tak, aby pokryl potřebnou likviditu od okamžiku poskytnutí po nadcházejících osmnáct měsíců (malé a střední podniky (13)) či nadcházejících dvanáct měsíců (velké podniky). Potřeba likvidity by měla být stanovena prostřednictvím čestného prohlášení příjemce (14).“

    27.

    V bodě 25 se písmeno e) nahrazuje tímto:

    „e.

    U úvěrů se splatností do 31. prosince 2020 může být částka jistiny úvěru vyšší než podle bodu 25 písm. d) s náležitým odůvodněním, které členský stát poskytne Komisi, a za předpokladu, že je nadále zajištěna přiměřenost podpory a že tuto skutečnost členský stát prokáže Komisi.“

    28.

    Bod 26 se nahrazuje tímto:

    „26.

    Aby se zajistil přístup k likviditě pro podniky, které se potýkají s jejím náhlým nedostatkem, mohou být za současných okolností vhodným, nezbytným a cíleným řešením subvencované úrokové sazby na omezenou dobu a částku úvěru. Kromě toho může být za současných okolností vhodným, nezbytným a cíleným řešením také podřízený dluh, který je v případě úpadkového řízení podřízen běžným přednostním věřitelům. Takovýto dluh představuje nástroj, který narušuje hospodářskou soutěž méně než vlastní nebo hybridní kapitál, jelikož za předpokladu trvání podniku (going concern) nemůže být automaticky přeměněn na vlastní kapitál. Podpora ve formě podřízeného dluhu (15) proto musí splňovat příslušné podmínky podle oddílu 3.3, který se týká dluhových nástrojů. Jelikož však zvyšuje schopnost společností přijmout přednostní dluh podobně jako kapitálová podpora, použije se navíc přirážka za úvěrové riziko a další omezení týkající se částky ve srovnání s přednostním dluhem (jedna třetina u velkých podniků a polovina částky u malých a středních podniků, přičemž se vychází z částek stanovených v bodě 27 písm. d) podbodech i) nebo ii)). Aby bylo zajištěno rovné zacházení, měl by být podřízený dluh po překročení těchto stropů posuzován v souladu s podmínkami pro rekapitalizační opatření COVID-19 stanovenými v oddíle 3.11.“

    29.

    Vkládá se nový bod 26a, který zní:

    „26a.

    Podporu poskytnutou podle oddílu 3.3 nelze kumulovat s podporou poskytnutou na stejnou jistinu podkladového úvěru podle oddílu 3.2 a naopak. Podporu poskytnutou podle oddílu 3.2 a podle oddílu 3.3 lze kumulovat ve vztahu k různým úvěrům, ovšem za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí prahové hodnoty stanovené v bodě 25 písm. d), resp. v bodě 27 písm. d). Příjemce může souběžně využít několik opatření podle oddílu 3.3 za předpokladu, že celková částka úvěrů na příjemce nepřekročí stropy stanovené v bodě 27 písm. d) a e).“

    30.

    V bodě 27 písm. d) se podbod iii) nahrazuje tímto:

    „iii.

    s náležitým odůvodněním, které členský stát poskytne Komisi (například v souvislosti s charakteristikami některého typu podniků), lze úvěr navýšit tak, aby pokryl potřebnou likviditu od okamžiku poskytnutí po nadcházejících osmnáct měsíců (malé a střední podniky (16)) či nadcházejících dvanáct měsíců (velké podniky). Potřeba likvidity by měla být stanovena prostřednictvím čestného prohlášení příjemce (17).“ Komise může přijmout i alternativní mechanismy za předpokladu, že celkově povedou k obdobnému výsledku, pokud jde o motivační účinky na ukončení státní účasti, a budou mít obdobný celkový dopad na protiplnění státu.

    31.

    Bod 27 se písm. e) nahrazuje tímto:

    „e.

    U úvěrů se splatností do 31. prosince 2020 může být částka jistiny úvěru vyšší než podle bodu 27 písm. d) s náležitým odůvodněním, které členský stát poskytne Komisi, a za předpokladu, že je nadále zajištěna přiměřenost podpory a že tuto skutečnost členský stát prokáže Komisi.“

    32.

    Vkládá se bod 27a, který zní:

    „27a.

    Dluhové nástroje, které jsou v případě úpadkového řízení podřízeny běžným přednostním věřitelům, mohou být poskytnuty za snížené úrokové sazby, které se přinejmenším rovnají základní sazbě a rozpětím úvěrového rizika uvedeným v tabulce v bodě 27 písm. a) plus 200 bazických bodů v případě velkých podniků a 150 bazických bodů v případě malých a středních podniků. Na tyto dluhové nástroje se vztahuje alternativní možnost podle bodu 27 písm. b). Rovněž musí být splněn bod 27 písm. c), f) a g). Pokud výše podřízeného dluhu překročí oba tyto stropy (18), slučitelnost nástroje s vnitřním trhem se určí podle oddílu 3.11:

    i.

    dvě třetiny ročních mzdových nákladů příjemce v případě velkých podniků a roční mzdové náklady příjemce v případě malých a středních podniků ve smyslu bodu 27 písm. d) podbodu i) a

    ii.

    8,4 % celkového obratu příjemce v roce 2019 v případě velkých podniků a 12,5 % celkového obratu příjemce v roce 2019 v případě malých a středních podniků.“

    33.

    Bod 28 se nahrazuje tímto:

    „28.

    Podpora ve formě záruk a úvěrů podle oddílu 3.1, oddílu 3.2 a oddílu 3.3 tohoto sdělení může být poskytnuta podnikům, které čelí náhlému nedostatku likvidity, přímo nebo prostřednictvím úvěrových institucí a jiných finančních institucí jako finančních zprostředkovatelů. V posledně uvedeném případě musí být splněny níže uvedené podmínky.“

    34.

    Bod 31 se nahrazuje tímto:

    „31.

    Úvěrové instituce nebo jiné finanční instituce by měly v co největší možné míře přenést výhody veřejné záruky nebo subvencovaných úrokových sazeb pro úvěry na konečné příjemce. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby výhody v podobě vyššího objemu financování, rizikovějších portfolií, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb, než by tomu bylo bez těchto veřejných záruk nebo úvěrů, byly v co největším rozsahu postupovány konečným příjemcům.“

    35.

    V bodě 37 se písmeno j) nahrazuje tímto:

    „j.

    infrastruktury pro testování a rozšiřování výroby jsou přístupné několika uživatelům a přístup se udílí na transparentním a nediskriminačním základě. Podnikům, které financovaly nejméně 10 % investičních nákladů, může být udělen přednostní přístup za výhodnějších podmínek;“

    36.

    Vkládá se nový bod 43a, který zní:

    „43a.

    V rozsahu, v jakém tento režim zahrnuje rovněž zaměstnance úvěrových nebo finančních institucí, není cílem žádné podpory poskytnuté těmto institucím zachovat nebo obnovit jejich životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost, jelikož je tato podpora poskytována především pro sociální účely (19). Komise se tudíž domnívá, že by tato podpora neměla být kvalifikována jako mimořádná veřejná finanční podpora podle čl. 2 odst. 1 bodu 28 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a čl. 3 odst. 1 bodu 29 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí, a neměla by být posuzována podle pravidel pro státní podporu použitelných na bankovní sektor (20).“

    37.

    Vkládá se nový oddíl, který zní:

    „3.11.   Rekapitalizační opatření

    44.

    Tento dočasný rámec stanoví kritéria podle pravidel EU pro státní podporu, na základě nichž mohou členské státy poskytovat veřejnou podporu ve formě kapitálových nástrojů a/nebo hybridních kapitálových nástrojů podnikům, které čelí finančním potížím v důsledku koronavirové nákazy COVID-19 (21). Jeho cílem je zajistit, aby v důsledku narušení hospodářství nemusely trh zbytečně opustit podniky, které byly v době před vypuknutím této nákazy životaschopné. Rekapitalizace proto nesmí přesáhnout minimum potřebné k tomu, aby byla zajištěna životaschopnost příjemce, a neměla by jít nad rámec obnovení kapitálové struktury příjemce do stavu před koronavirovou nákazou COVID-19. Velké podniky musí informovat o tom, jak podpora, kterou obdržely, napomáhá jejich činnostem v souladu s cíli EU a povinnostmi na úrovni členských států v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, včetně cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

    45.

    Komise zároveň zdůrazňuje, že poskytování vnitrostátní veřejné podpory ve formě kapitálových nástrojů a/nebo hybridních kapitálových nástrojů, ať už v rámci režimů nebo v jednotlivých případech, by mělo být zvažováno, pouze pokud neexistuje jiné vhodné řešení. Vydávání takových nástrojů by navíc mělo podléhat přísným podmínkám, neboť tyto nástroje velmi narušují hospodářskou soutěž mezi podniky. Takovéto intervence tedy musí podléhat jasným podmínkám, pokud jde o začátek státní účasti, protiplnění a ukončení kapitálové účasti v dotčených podnicích, jakož i správním ustanovením a vhodným opatřením k omezení narušení hospodářské soutěže. V této souvislosti Komise konstatuje, že koncipování vnitrostátních podpůrných opatření způsobem, který splňuje cíle politiky EU související s ekologickou a digitální transformací hospodářství členských států, umožní udržitelnější dlouhodobý růst a podpoří transformaci vedoucí k dohodnutému cíli EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

    3.11.1   Použitelnost

    46.

    Na rekapitalizační režimy a jednotlivá rekapitalizační opatření členských států pro nefinanční podniky (společně dále jen „rekapitalizační opatření COVID-19“) podle tohoto sdělení, které nejsou zahrnuty v oddíle 3.1 tohoto sdělení, se vztahují následující podmínky. Vztahují se na rekapitalizační opatření COVID-19 pro velké podniky a malé a střední podniky. (22)

    47.

    Tyto podmínky se vztahují rovněž na podřízené dluhové nástroje, které překračují oba stropy uvedené v bodě 27a podbodech i) a ii) v oddíle 3.3 tohoto sdělení.

    48.

    Rekapitalizační opatření COVID-19 nesmí být poskytnuta po 30. červnu 2021.

    3.11.2   Podmínky způsobilosti a státní účasti

    49.

    Rekapitalizační opatření COVID-19 musí splňovat tyto podmínky:

    a)

    bez intervence státu by byl jejich příjemce nucen ukončit svou činnost nebo by čelil závažným obtížím, pokud jde o zachování svých činností. Takové obtíže mohou být prokázány zejména zhoršením poměru dluhu k vlastnímu kapitálu nebo podobnými ukazateli;

    b)

    intervence je v obecném zájmu. Za ten lze považovat zamezení sociálním dopadům a selhání trhu v důsledku značné ztráty pracovních míst, zániku inovativní společnosti, zániku systémově významné společnosti, zamezení riziku narušení důležité služby nebo podobné situace, které dotčený členský stát řádně odůvodní;

    c)

    příjemce není schopen najít financování na trzích za přijatelných podmínek a horizontální opatření, která v dotčeném členském státě existují k pokrytí potřeb likvidity, nepostačují k zajištění životaschopnosti podniku a

    d)

    příjemce není podnikem, který se nacházel v obtížích již ke dni 31. prosince 2019 (ve smyslu obecného nařízení o blokových výjimkách (23)).

    50.

    Členské státy poskytnou rekapitalizační opatření COVID-19 na základě režimu podpory schváleného Komisí pouze na základě písemné žádosti potenciálních přijímajících podniků o tuto podporu. Pokud jde o podporu podléhající individuální oznamovací povinnosti, členské státy doloží tuto písemnou žádost v rámci oznámení jednotlivých opatření podpory Komisi.

    51.

    Požadavky tohoto oddílu a oddílů 3.11.4, 3.11.5, 3.11.6 a 3.11.7 se vztahují jak na rekapitalizační režimy, tak na jednotlivá opatření podpory COVID-19. Při schvalování režimu Komise požádá o samostatné oznámení jednotlivé podpory přesahující prahovou hodnotu 250 milionů EUR. V souvislosti s těmito oznámeními Komise posoudí, zda stávající financování na trhu nebo horizontální opatření k pokrytí potřeb likvidity nejsou k zajištění životaschopnosti příjemce postačující, zda zvolené rekapitalizační nástroje a podmínky, které jsou s nimi spojeny, jsou pro řešení závažných potíží příjemce vhodné, zda je podpora přiměřená a zda jsou splněny podmínky uvedené v tomto oddíle a v oddílech 3.11.4, 3.11.5, 3.11.6 a 3.11.7.

    3.11.3   Druhy rekapitalizačních opatření

    52.

    Členské státy mohou poskytnout rekapitalizační opatření COVID-19 za použití dvou různých souborů rekapitalizačních nástrojů:

    a)

    kapitálových nástrojů, zejména emise nových kmenových nebo prioritních akcií, a/nebo

    b)

    nástrojů s kapitálovou složkou (dále jen „hybridní kapitálové nástroje“) (24), zejména práva na účast na zisku, vkladů tichého společníka a konvertibilních zajištěných nebo nezajištěných dluhopisů.

    53.

    Intervence státu může mít podobu jakékoli varianty výše uvedených nástrojů nebo kombinace kapitálových a hybridních kapitálových nástrojů. Členské státy mohou rovněž upisovat výše uvedené nástroje v rámci nabídky trhu pod podmínkou, že jakýkoli výsledný státní intervence u příjemce splňuje podmínky stanovené v oddíle 3.11 tohoto sdělení. Členský stát musí zajistit, aby vybrané rekapitalizační nástroje a s nimi související podmínky byly vhodné pro řešení rekapitalizačních potřeb příjemce a zároveň co nejméně narušovaly hospodářskou soutěž.

    3.11.4   Objem rekapitalizace

    54.

    Aby byla zajištěna přiměřenost pomoci, nesmí objem rekapitalizace COVID-19 přesáhnout minimum potřebné k tomu, aby byla zajištěna životaschopnost příjemce, a neměl by jít nad rámec obnovení kapitálové struktury příjemce podpory do stavu před vypuknutím koronavirové nákazy COVID-19, tj. situace ke dni 31. prosince 2019. Při posuzování přiměřenosti podpory se zohlední státní podpora, která byla poskytnuta nebo která je plánována v souvislosti s koronavirovou nákazou COVID-19.

    3.11.5   Protiplnění a ukončení intervence státu

    Obecné zásady

    55.

    Stát obdrží za investici přiměřenou odměnu. Čím více protiplnění odpovídá tržním podmínkám, tím menší je potenciální narušení hospodářské soutěže způsobené intervencí státu.

    56.

    Rekapitalizace COVID-19 by měla být splacena, až se hospodářství stabilizuje. Komise považuje za vhodné poskytnout příjemci na splacení rekapitalizace dostatečnou dobu. Členský stát musí zavést mechanismus, který zajistí postupné vytváření pobídek ke splacení.

    57.

    Protiplnění za rekapitalizační opatření COVID-19 by se mělo zvyšovat s cílem přiblížit se tržním cenám a motivovat tak příjemce a ostatní akcionáře ke splacení státního rekapitalizačního opatření a minimalizovat riziko narušení hospodářské soutěže.

    58.

    Z toho vyplývá, že rekapitalizační opatření COVID-19 musí zahrnovat vhodné pobídky, aby podniky byly motivovány ke splacení této rekapitalizace a hledání alternativního kapitálu, až to tržní podmínky dovolí, a to prostřednictvím požadavku na dostatečně vysoké protiplnění za rekapitalizaci.

    59.

    Jakožto alternativu ke způsobům stanovení protiplnění uvedeným níže mohou členské státy oznamovat režimy nebo jednotlivá opatření v případech, kdy je stanovení protiplnění upraveno podle prvků a seniority kapitálového nástroje ze předpokladu, že celkově vedou k podobnému výsledku, pokud jde o motivační účinek k ukončení státní účasti, a mají podobný celkový dopad na odměnu plynoucí státu.

    Protiplnění za kapitálové nástroje

    60.

    Kapitálová injekce ze strany státu nebo rovnocenná intervence se provedou za cenu, která nepřekračuje průměrnou cenu akcií příjemce za 15 dní předcházejících podání žádosti o kapitálovou injekci. Pokud příjemce není kótovanou společností, měl by být odhad jeho tržní hodnoty stanoven nezávislým odborníkem nebo jinými přiměřenými prostředky.

    61.

    Součástí každého rekapitalizačního opatření musí být mechanismus navýšení protiplnění státu s cílem motivovat příjemce ke zpětnému odkupu státních kapitálových injekcí. Toto navýšení protiplnění může mít formu dodatečných akcií (25) poskytnutých státu nebo jiných mechanismů a mělo by odpovídat alespoň 10 % navýšení protiplnění příslušejícího státu (za účast vyplývající z nevrácené kapitálové injekce státu v souvislosti s krizí COVID-19) pro každý z kroků navyšování protiplnění:

    a)

    Mechanismus navýšení protiplnění se aktivuje čtyři roky po poskytnutí kapitálové injekce COVID-19, pokud stát neprodal alespoň 40 procent své kapitálové účasti vyplývající z této kapitálové injekce.

    b)

    Mechanismus navýšení protiplnění se opět aktivuje šest let po poskytnutí kapitálové injekce COVID-19, pokud stát neprodal celou svou kapitálovou účast vyplývající z této kapitálové injekce (26).

    If the beneficiary is not a publicly listed company, Member States may decide to implement each of the two steps one year later, i.e. five years and seven years after granting of the COVID-19 equity injection, respectively.

    62.

    Není-li příjemce kótovanou společností, mohou se členské státy rozhodnout provést každý z těchto dvou kroků o rok později, tj. pět let a sedm let po poskytnutí kapitálové injekce COVID-19.

    63.

    Příjemce by měl mít kdykoli možnost zpětně odkoupit kapitálový podíl, který stát získal. Aby bylo zajištěno, že stát dostane za investici přiměřené protiplnění, měla by být cena za zpětný odkup stanovena jako vyšší z těchto dvou částek: i) nominální investice státu navýšená o protiplnění v podobě ročního úroku, které je o 200 bazických bodů vyšší, než je uvedeno níže v tabulce (27); nebo ii) tržní cena v okamžiku zpětného odkupu.

    64.

    Jinak může stát svůj kapitálový podíl kdykoli prodat za tržní cenu i jiným kupujícím, než je příjemce. K tomuto prodeji je v zásadě nutná otevřená a nediskriminační konzultace s potenciálními kupujícími nebo prodej na burze cenných papírů. Stát může dát stávajícím akcionářům přednostní právo na nákup za cenu, která z veřejné konzultace vyplyne.

    Protiplnění za hybridní kapitálové nástroje

    65.

    Do celkové výše protiplnění za hybridní kapitálové nástroje se musí odpovídajícím způsobem promítnout tyto prvky:

    a)

    charakteristiky zvoleného nástroje včetně míry jeho podřízenosti, rizika a všech způsobů platby;

    b)

    zakomponované prvky motivující k ukončení účasti (např. navyšovací doložky a doložky o splacení) a

    c)

    přiměřené referenční úrokové sazby.

    66.

    Minimální protiplnění za hybridní kapitálové nástroje až do jejich konverze na nástroje obdobné nástrojům kapitálovým se rovná alespoň součtu základní sazby (jednoletá sazba IBOR nebo ekvivalentní sazba zveřejňovaná Komisí (28)) a prémie stanovené níže.

    Protiplnění za hybridní kapitálové nástroje: jednoletá sazba IBOR +

    Typ příjemce

    1. rok

    2. a 3. rok

    4. a 5. rok

    6. a 7. rok

    8. rok a další roky

    Malé a střední podniky

    225 b. b.

    325 b. b.

    450 b. b.

    600 b. b.

    800 b. b.

    Velké podniky

    250 b. b.

    350 b. b.

    500 b. b.

    700 b. b.

    950 b. b.

    67.

    Konverze hybridních kapitálových nástrojů na vlastní kapitál se provádí sazbou 5 % nebo více pod úrovní teoretické ceny bez upisovacího práva (TERP) v okamžiku konverze.

    68.

    Po konverzi na vlastní kapitál musí být zaveden navyšovací mechanismus, který zvýší protiplnění státu tak, aby byli příjemci motivováni ke zpětnému odkupu státních kapitálových injekcí. Pokud je vlastní kapitál plynoucí ze státní intervence COVID-19 stále ve vlastnictví státu dva roky po konverzi na vlastní kapitál, obdrží stát dodatečný podíl vlastnictví příjemce nad rámec své zbývající účasti plynoucí z konverze hybridních kapitálových nástrojů COVID-19, kterou stát provedl. Tento dodatečný podíl vlastnictví činí minimálně 10 % zbývající účasti plynoucí z konverze hybridních kapitálových nástrojů COVID-19, kterou stát provedl. Komise může přijmout alternativní mechanismy navýšení za předpokladu, že mají stejný motivační účinek a obdobný celkový dopad na protiplnění státu.

    69.

    Členské státy si mohou zvolit vzorec stanovení cen, který obsahuje další navyšovací doložky nebo doložky o splacení. Tyto prvky by měly být navrženy tak, aby motivovaly k brzkému ukončení státní rekapitalizační podpory příjemce. Komise může přijmout i alternativní metodiku stanovení cen za předpokladu, že výsledné protiplnění je obdobné jako protiplnění stanovené použitím výše uvedené metodiky nebo vyšší.

    70.

    Jelikož se povaha hybridních nástrojů značně liší, Komise neposkytuje pokyny ke všem typům nástrojů. Hybridní nástroje se v každém případě řídí výše uvedenými zásadami s tím, že protiplnění odráží riziko konkrétních nástrojů.

    3.11.6.   Správní opatření a předcházení nepatřičnému narušení hospodářské soutěže

    71.

    Aby se předešlo nepatřičnému narušení hospodářské soutěže, nesmějí se příjemci podpory dopouštět agresivní obchodní expanze financované ze státní podpory nebo podstupovat nadměrné riziko. Obecně platí, že čím menší je kapitálový podíl členského státu a čím vyšší je protiplnění, tím nižší je potřeba záruk.

    72.

    Pokud je příjemce rekapitalizačního opatření COVID-19 převyšujícího 250 milionů EUR podnikem s významnou tržní silou nejméně na jednom z relevantních trhů, na nichž působí, musí členský stát k zachování účinné hospodářské soutěže na těchto trzích navrhnout další opatření. Při navrhování těchto opatření mohou členské státy zejména nabízet strukturální závazky nebo závazky k určitému chování uvedené v oznámení Komise o nápravných prostředcích, které jsou přijatelné podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 a podle nařízení Komise (ES) č. 802/2004.

    73.

    Příjemci rekapitalizačního opatření COVID-19 ho nesmějí propagovat v reklamě pro komerční účely.

    74.

    Dokud není splaceno alespoň 75 % rekapitalizačních opatření COVID-19, nesmějí příjemci kromě malých a středních podniků nabýt více než 10 % podíl v konkurenčních subjektech nebo jiných subjektech v téže oblasti podnikání, a to ani těch, kteří působí v předcházejících a navazujících operacích.

    75.

    Za mimořádných okolností, a aniž je dotčena kontrola spojování podniků, mohou tito příjemci nabýt více než 10 % podíl v subjektech, které v jejich oblasti podnikání působí v předcházejících nebo navazujících operacích, ovšem pouze pokud je tato akvizice nezbytná pro zachování životaschopnosti příjemce. Komise může tuto akvizici povolit, pokud je nezbytná pro zachování životaschopnosti příjemce. Akvizice nesmí být provedena dříve, než Komise v této věci rozhodne.

    76.

    Státní podporu nelze použít ke křížovému subvencování hospodářských činností integrovaných podniků, které se již ke dni 31. prosince 2019 nacházely v hospodářských obtížích. V integrovaných společnostech musí existovat jasné oddělení účtů pro zajištění toho, aby rekapitalizační opatření tyto činnosti nezvýhodňovala.

    77.

    Dokud nejsou rekapitalizační opatření COVID-19 zcela splacena, mohou příjemci provádět výplaty dividend, nepovinné výplaty kuponů a zpětné odkupy akcií pouze ve vztahu ke státu.

    78.

    Dokud není splaceno alespoň 75 % rekapitalizačních opatření COVID-19, odměna jednotlivých členů vedení příjemců nesmí převyšovat pevnou složku jejich odměny stanovenou ke dni 31. prosince 2019. U osob, které se stanou členy vedení v okamžiku rekapitalizace nebo po ní, je platným limitem nejnižší pevná odměna kteréhokoliv člena vedení stanovená ke dni 31. prosince 2019. Za žádných okolností se nevyplácejí žádné bonusy ani jiné pohyblivé nebo srovnatelné složky odměny.

    3.11.7.   Strategie pro postupné ukončování státní účasti plynoucí z rekapitalizace a povinnosti spojené s podáváním zpráv

    79.

    Příjemci kromě malých a středních podniků, kteří v okamžiku intervence obdrželi rekapitalizaci COVID-19 převyšující 25 % vlastního kapitálu, musí prokázat existenci důvěryhodné strategie pro postupné ukončování účasti členského státu, ledaže by státní intervence byla do dvanácti měsíců od data poskytnutí podpory snížena pod úroveň 25 % vlastního kapitálu (29).

    80.

    Ve strategii pro postupné ukončování účasti se popíše:

    a)

    plán příjemce, pokud jde o pokračování jeho činnosti a využití prostředků investovaných státem, včetně harmonogramu výplat protiplnění a splacení státní investice (dále společně jen „splátkový kalendář“), a

    b)

    opatření, která příjemce a stát přijmou za účelem dodržování splátkového kalendáře.

    81.

    Strategie pro postupné ukončování účasti by měla být připravena a předložena členskému státu do dvanácti měsíců od poskytnutí podpory a musí být schválena členským státem.

    82.

    Nad rámec povinnosti stanovené v bodech 79 až 81 musí příjemci informovat členský stát o pokroku dosaženém při plnění splátkového kalendáře a o souladu s podmínkami uvedenými v oddíle 3.11.6 do dvanácti měsíců od předložení kalendáře a poté pravidelně jednou za dvanáct měsíců.

    83.

    Dokud nejsou rekapitalizační opatření COVID-19 zcela splacena, příjemci rekapitalizace COVID-19 kromě malých a středních podniků zveřejňují informace o využití obdržené podpory do dvanácti měsíců ode dne poskytnutí podpory a poté pravidelně jednou za dvanáct měsíců. Ty by měly zejména obsahovat informace o tom, jak podpora, kterou obdrželi, podporuje jejich činnost v souladu s cíli EU a povinnostmi na úrovni členských států v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, včetně cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

    84.

    Členský stát by měl Komisi každoročně podávat zprávu o plnění splátkového kalendáře a o souladu s podmínkami uvedenými v oddíle 3.11.6. Pokud příjemce obdržel rekapitalizaci COVID-19 přesahující 250 milionů EUR, musí zpráva obsahovat informace o souladu s podmínkami stanovenými v bodě 54.

    85.

    Pokud do šesti let od rekapitalizace COVID-19 nebyla státní intervence snížena pod úroveň 15 % vlastního kapitálu příjemce, musí být Komisi předložen ke schválení plán restrukturalizace v souladu s pokyny pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Komise posoudí, zda opatření zvažovaná v plánu restrukturalizace zajišťují životaschopnost příjemce, mimo jiné s ohledem na cíle EU a povinnosti na úrovni členských států v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, a postupné ukončování účasti státu, aniž by nepříznivě ovlivnila obchod v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem. Není-li příjemce kótovanou společností nebo je-li malým a středním podnikem, může členský stát rozhodnout, že plán restrukturalizace předloží pouze tehdy, pokud státní intervence nebyla sedm let po rekapitalizaci COVID-19 snížena pod úroveň 15 % vlastního kapitálu.“

    38.

    Bod 44 se označuje jako bod 86 a mění se takto:

    „86.

    S výjimkou podpory poskytnuté podle oddílů 3.9, 3.10 a 3.11 musí členské státy zveřejnit příslušné informace (30) o každé jednotlivé podpoře poskytnuté podle tohoto sdělení na souhrnných internetových stránkách věnovaných státní podpoře nebo v IT nástroji Komise (31) do dvanácti měsíců od poskytnutí podpory. Členské státy musí zveřejnit příslušné informace (32) o každé jednotlivé rekapitalizaci poskytnuté podle oddílu 3.11 na souhrnných internetových stránkách věnovaných státní podpoře nebo v IT nástroji Komise do tří měsíců od okamžiku rekapitalizace. Uvede se nominální hodnota rekapitalizace na příjemce.“

    39.

    Body 45–52 se označují jako body 87–94.

    40.

    Bod 49 se označuje jako bod 91 a nahrazuje se tímto:

    „91.

    Komise použije toto sdělení od 19. března 2020 s ohledem na hospodářský dopad šíření koronavirové nákazy COVID-19, které vyžadovalo okamžitou akci. Toto sdělení je odůvodněno současnými mimořádnými okolnostmi a nepoužije se po 31. prosinci 2020, s výjimkou oddílu 3.11, který se použije do 1. července 2021. Komise může toto sdělení před 31. prosincem 2020 přezkoumat na základě významných důvodů politiky hospodářské soutěže nebo důvodů ekonomických. Je-li to užitečné, může Komise svůj přístup k jednotlivým otázkám rovněž dále objasnit.“


    (1)  Sdělení Komise ze dne 19. března 2020, C(2020) 1863 (Úř. věst. C 91I, 20.3.2020, s. 1).

    (2)  Sdělení Komise ze dne 3. dubna 2020, C(2020) 2215 (Úř. věst. C 112I, 4.4.2020, s. 1).

    (3)  Viz oddíl 4.2.3 sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, C(2016) 2946 (Úř. věst. C 262, 19.7.2016, s. 1).

    (4)  Sdělení Komise – Pokyny pro členské státy týkající se přímých zahraničních investic a volného pohybu kapitálu ze třetích zemí a ochrany evropských strategických aktiv před začátkem používání nařízení (EU) 2019/452 (nařízení o prověřování přímých zahraničních investic), C(2020) 1981 final ze dne 25. března 2020.

    (5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79I, 21.3.2019, s. 1.).

    (6)  Sdělení Komise – Pokyny k státní podpoře investic v rámci rizikového financování (Úř. věst. C 19, 22.1.2014, s. 4).

    (7)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

    (8)  Například Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (Úř. věst. C 200, 28.6.2014), Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Úř. věst. C 25, 26.1.2013), Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (Úř. věst. C 209, 23.7.2013), Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (Úř. věst. C 198, 27.6.2014) a Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem (Úř. věst. C 188, 20.6.2014).

    (9)  Sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 (Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1).

    (10)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1), nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1), a nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 369, 24.12.2014, s. 37).

    (11)  Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1), nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9), nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45) a nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 114, 26.4.2012, s. 8).

    (12)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1), a nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 369, 24.12.2014, s. 37).

    (13)  Ve smyslu definice v příloze I nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách).

    (14)  Plán likvidity může zahrnovat pracovní kapitál i investiční náklady.

    (15)  S výjimkou případů, kdy taková podpora splňuje podmínky oddílu 3.1 tohoto sdělení.

    (16)  Ve smyslu definice v příloze I obecného nařízení o blokových výjimkách.

    (17)  Plán likvidity může zahrnovat pracovní kapitál i investiční náklady.

    (18)  Jsou-li výplaty kupónů kapitalizovány, je nutné tuto skutečnost zohlednit při určování těchto stropů za předpokladu, že v době oznámení tohoto opatření byla tato kapitalizace předpokládaná nebo předvídatelná. Do tohoto výpočtu musí být zahrnuto také jakékoli jiné opatření státní podpory ve formě podřízeného dluhu poskytnuté v souvislosti s nákazou COVID-19, a to i mimo rozsah působnosti tohoto sdělení. Podřízený dluh poskytnutý v souladu s oddílem 3.1 tohoto sdělení se však do těchto stropů nezapočítává.

    (19)  Viz obdobně rozhodnutí Komise SA.49554 – CY – Kyperský režim pro úvěry se selháním zajištěné hlavním bydlištěm (Estia), bod odůvodnění 73 a rozhodnutí Komise SA.53520 – EL – Režim ochrany hlavního bydliště, bod odůvodnění 71.

    (20)  Viz bod 6 tohoto sdělení.

    (21)  Možnost poskytnout podporu ve formě kapitálových nástrojů a/nebo hybridních kapitálových nástrojů, ale v mnohem nižší nominální hodnotě, je již dána za podmínek uvedených v oddíle 3.1 tohoto sdělení.

    (22)  Jak je stanovení v bodě 16 sdělení, oznámení alternativních přístupů je nadále možné v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

    (23)  Podle definice v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

    (24)  Hybridní kapitálové nástroje jsou nástroje, které mají charakteristiky dluhu i vlastního kapitálu. Například z konvertibilních dluhopisů plynou příjmy jako z dluhopisů, dokud nejsou přeměněny na vlastní kapitál. Hodnocení celkového protiplnění za hybridní kapitálové nástroje tedy závisí na jedné straně na příjmech, které z nich plynou v době, kdy mají povahu dluhového nástroje, a na druhé straně na podmínkách konverze na nástroje kapitálového typu.

    (25)  Další akcie mohou být například poskytnuty prostřednictvím emise konvertibilních dluhopisů ke dni rekapitalizace, které budou ke dni spuštění mechanismu navýšení protiplnění přeměněny na vlastní kapitál.

    (26)  Například pokud má navýšení protiplnění formu poskytnutí dodatečných akcií státu. Pokud účast státu v podniku příjemce činí v důsledku jeho kapitálové injekce 40 % a pokud stát neprodá svou účast před požadovaným datem, měla by se účast státu zvýšit alespoň o 0,1 x 40 % = 4 % tak, aby čtyři roky po kapitálové injekci COVID-19 dosáhla 44 %, a šest let po kapitálové injekci COVID-19 činila 48 %, což by mělo vést k odpovídajícímu zředění podílů ostatních akcionářů.

    (27)  Navýšení o 200 b. b. se nepoužije v 8. roce a dalších letech.

    (28)  Základní sazby vypočítané v souladu se sdělením Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6) a zveřejněné na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž: https://ec.europa.eu/competition/state_aid/legislation/reference_rates.html.

    (29)  Pro účely tohoto pododdílu 3.11.7 by se hybridní nástroje poskytnuté státem měly započítávat jako vlastní kapitál.

    (30)  S odkazem na informace požadované v příloze III nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, v příloze III nařízení Komise (EU) č. 702/2014 a příloze III nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014. U vratných záloh, záruk, úvěrů, podřízených úvěrů a jiných forem se nominální hodnota podkladového nástroje uvede podle jednotlivých příjemců. U daňových a platebních výhod může být výše jednotlivých podpor uvedena v rozpětích.

    (31)  Stránka, na níž lze pro účely transparentnosti veřejně vyhledávat v databázi státních podpor, zpřístupňuje v souladu s evropskými požadavky na transparentnost státní podpory údaje o jednotlivých případech, kdy členské státy udělily státní podporu, a je k dispozici na adrese https://webgate.ec.europa.eu/competition/transparency/public.

    (32)  S odkazem na informace požadované v příloze III nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, v příloze III nařízení Komise (EU) č. 702/2014 a příloze III nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014.


    Top