Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62015CN0531

Věc C-531/15: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 8. října 2015 – Elda Otero Ramos v. Servicio Galego de Saúde, Instituto Nacional de la Seguridad Social

Úř. věst. C 429, 21.12.2015, p. 10–11 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

21.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 429/10


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Galicia (Španělsko) dne 8. října 2015 – Elda Otero Ramos v. Servicio Galego de Saúde, Instituto Nacional de la Seguridad Social

(Věc C-531/15)

(2015/C 429/14)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Galicia

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Elda Otero Ramos

Odpůrci: Servicio Galego de Saúde, Instituto Nacional de la Seguridad Social

Předběžné otázky

1)

Jsou pravidla týkající se důkazního břemene, která jsou stanovena v článku 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (1), použitelná na situaci rizika během kojení, která je uvedena v čl. 26 odst. 4 zákona o prevenci pracovních rizik ve spojení s čl. 26 odst. 3 téhož zákona, tj. španělského právního předpisu, jímž se provádí čl. 5 odst. 3 směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (2)?

2)

Lze v případě kladné odpovědi na první otázku mít za to, že existence rizik pro kojení při výkonu povolání zdravotní sestry v oddělení urgentní nemocniční péče, jež jsou prokázána odbornou zprávou vydanou lékařem, který je současně vedoucím oddělení urgentní péče nemocnice, v níž zaměstnankyně slouží, představuje skutečnost nasvědčující tomu, že došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci, ve smyslu článku 19 směrnice?

3)

Lze v případě kladné odpovědi na druhou otázku mít za to, že pokud zaměstnankyně zaujímá pracovní místo, které bylo v přehledu pracovních míst vyhotoveném zaměstnavatelem na základě konzultace se zástupci zaměstnanců zařazeno mezi pracovní místa prostá rizika, a pokud oddělení preventivního lékařství/prevence pracovních rizik dotyčné nemocnice vydalo prohlášení o způsobilosti, přičemž výše uvedené dokumenty neobsahují žádné podrobnější odůvodnění zmíněných závěrů, tyto skutečnosti v každém případě a bez možnosti jakéhokoli zpochybnění prokazují, že nebyla porušena zásada rovnosti ve smyslu výše uvedeného článku?

4)

V případě kladné odpovědi na druhou otázku a záporné odpovědi na třetí otázku, který z účastníků řízení – zaměstnankyně, která podala žalobu, nebo žalovaný zaměstnavatel – v případě, že je třeba prokázat, že z výkonu práce vyplývá existence rizik pro matku nebo kojené dítě, musí v souladu s článkem 19 směrnice 2006/54/ES prokázat, zaprvé, že úprava pracovních podmínek nebo pracovní doby není proveditelná, nebo že by podmínky daného pracovního místa mohly mít i navzdory takovéto úpravě záporný dopad na zdraví těhotné zaměstnankyně nebo kojence – čl. 26 odst. 2 zákona o prevenci pracovních rizik ve spojení s čl. 26 odst. 4 téhož zákona, jímž se provádí čl. 5 odst. 2 směrnice 92/85/EH; a zadruhé, že tato změna pracovního místa není technicky nebo objektivně proveditelná nebo nemůže být rozumně požadována na základě náležitého odůvodnění – čl. 26 odst. 3 zákona o prevenci pracovních rizik ve spojení s čl. 26 odst. 4 téhož zákona, jímž se provádí čl. 5 odst. 3 směrnice 92/85/EHS?


(1)  Úř. věst. L 204, s. 23.

(2)  Úř. věst. L 348, s. 1; Zvl. vyd. 05/02, s. 110.


Top