Ochrana laboratorních zvířat

KLÍČOVÉ BODY

Za účelem ochrany laboratorních zvířat a současného umožnění dalšího pokroku ve výzkumu mají tato opatření za cíl omezit zkoušky na zvířatech na absolutní minimum a zavést povinné standardy ohledně používání zvířat, jejich umístění a péče o ně. Vysoké standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat přinášejí prospěch jak zvířatům, tak vědě.

Oblast působnosti

• Tato směrnice se vztahuje na všechny živé obratlovce s výjimkou člověka a na některé bezobratlé živočichy, kteří mohou pocítit bolest (sépie, chobotnice atd.).
• Používání subhumánních primátů za účelem pokusů podléhá omezení a používání lidoopů (šimpanzů, bonobů, goril a orangutanů) je zakázáno.

Oblasti, na které se vztahují pokusy na zvířatech

Pokusy na zvířatech mohou být povoleny pouze v postupech, které jsou zaměřeny na:

• základní výzkum,
• translační a aplikovaný výzkum zaměřený na prevenci, diagnózu či léčbu lidských či zvířecích nemocí,
• vývoj, výrobu nebo zkoušení kvality, účinnosti a nezávadnosti léčiv, potravin a zvířecích krmiv, chemických látek atd.,
• ochranu přírodního prostředí v zájmu lidského i zvířecího zdraví,
• výzkum zaměřený na ochranu druhů,
• vyšší vzdělávání nebo odbornou přípravu,
• soudní vyšetřování.

Hodnocení projektů zahrnujících pokusy na zvířatech

• Používání zvířat pro pokusné účely je povoleno v případech, ve kterých neexistuje uspokojivá alternativní metoda.
• Projekty, jejichž součástí jsou experimenty na živých zvířatech, musí být posuzovány příslušným orgánem. Projekty nemohou začít před obdržením příznivého hodnocení, které prokazuje, že používání zvířat je odůvodněné a že očekávané přínosy převažují nad újmou způsobenou zvířeti při zohlednění etického hlediska.
• Počet zvířat použitých v projektech musí být snížen na minimum, aniž by tím byly ohroženy cíle projektu.
• Životní podmínky a metody používané v postupech musí minimalizovat zbytečnou bolest, utrpení a strach zvířat.

Dobré životní podmínky zvířat

• Zvířata používaná na pokusy musí mít vhodnou péči a musí s nimi být vhodně zacházeno.
• Zařízení by měla zajistit:
  • aby zvířata byla umístěna v dostatečně velkých klecích a v prostředí přizpůsobeném jejich živočišnému druhu v souladu s normami stanovenými v příloze III směrnice,
  • aby společenská zvířata byla umístěna v klecích společně a aby byly uplatněny postupy úpravy prostředí tak, aby se zvýšil okruh činností, které zvíře může vykonávat, obzvláště tělesný pohyb, průzkum a kognitivní činnosti, které odpovídají jejich přirozenému chování,
  • aby byl zřízen orgán pro dobré životní podmínky zvířat, který poskytuje poradenství v otázkách dobrých životních podmínek zvířat a nových způsobů, jak nahradit a omezit používání zvířat a šetrně s nimi zacházet (zásada tří R – z angl. „replace, reduce, refine“). Členem tohoto orgánu by měla být osoba zodpovědná za dobré životní podmínky zvířat a orgánu by mělo být poskytováno poradenství určeným veterinárním lékařem. Jejich práce je podporována výbory členských států zřízenými v každém členském státě EU za účelem ochrany používaných zvířat.
• Metody usmrcování musí omezit bolest, utrpení a strach, kterým jsou zvířata vystavena. K usmrcování zvířat v zařízení chovatele, dodavatele nebo uživatele může přistoupit pouze osoba s požadovanou kvalifikací, a to podle metod uvedených v příloze IV směrnice.
• Obecněji pak všechny osoby, které přijdou do kontaktu se zvířaty, by měly mít vhodnou odbornou přípravu a praxi a jejich kompetence by měla být před vykonáváním práce bez dozoru posouzena.

Postupy

• Jediné oprávněné postupy jsou ty, které byly přijaty v rámci schváleného projektu.
• Postupy:
  • jsou klasifikovány podle závažnosti na základě přílohy VIII směrnice,
  • musí být prováděny v anestezii nebo při použití jiné metody jako analgeze, pokud to není nevhodné nebo pokud se nepředpokládá, že anestezie způsobí zvířeti větší újmu než samotný postup.
• Život zvířat musí být v co největší míře ušetřen. Postupy jsou navrženy tak, aby jejich výsledkem byla smrt co nejmenšího počtu zvířat a aby doba trvání a intenzita utrpení byly sníženy.
• Opětovné použití zvířete v novém postupu je způsob, jak snížit celkový počet laboratorních zvířat. Před opětovným použitím zvířete je třeba zohlednit skutečnou závažnost kumulativních postupů, zdraví zvířete a názor veterinárního lékaře.
• Na konci postupu musí rozhodnout veterinární lékař nebo kvalifikovaná osoba, jestli může být zvíře ponecháno naživu. Zvířatům ponechaným naživu se dostane přiměřené péče a umístění tak, jak je určeno v příloze III.

Povolení

• Chovatelům, dodavatelům a uživatelům a jejich zařízením musí být příslušným orgánem uděleno oprávnění a tito u něj musí být registrováni.
• Zařízení, jimž je uděleno oprávnění, musí mít prostory a vybavení vhodné pro druhy zvířat, která jsou v nich umístěna, a jsou-li v daném zařízení prováděny postupy, rovněž pro provádění těchto postupů.
• Měla by mít záznamy, v nichž registrují veškerý vývoj informací o zvířatech, jejich původu a účelu. Tyto záznamy jsou uchovávány po dobu pěti let a jsou přístupné veřejnosti.
• Kromě toho každý pes, kočka a subhumánní primát musí mít individuální identifikaci a úplnou dokumentaci obsahující důležité informace o reprodukci a veterinární a sociální informace včetně projektů, v nichž se používala.

Inspekce

• Příslušné orgány provádějí pravidelné inspekce u všech chovatelů, dodavatelů a uživatelů včetně jejich zařízení s cílem ověřit dodržování požadavků této směrnice.
• Četnost inspekcí je určena riziky u každého zařízení. Inspekce se však provádějí každoročně alespoň ve třetině zařízení uživatelů a určitý podíl těchto inspekcí se provádí bez předchozího upozornění.
• Chovatelé, dodavatelé a uživatelé subhumánních primátů jsou podrobeni inspekci alespoň jednou ročně.

Transparentnost

• Členské státy musí každoročně shromažďovat a zveřejňovat statistické informace o používání zvířat k postupům včetně informací o skutečné závažnosti postupů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k postupům použiti.
• Členské státy kromě toho musí zveřejňovat netechnická shrnutí schválených projektů do šesti měsíců od schválení. Netechnická shrnutí projektů nesmí být v rozporu s požadavkem na anonymitu uživatelů.
• Členské státy mohou vyžadovat, aby tato shrnutí uváděla, zda se na daný projekt vztahuje zpětné posouzení a v jaké lhůtě. V tom případě musí zajistit, aby bylo shrnutí aktualizováno o výsledky posouzení.
• Evropská komise zřídila dvě databáze s otevřeným přístupem, které obsahují roční statistické údaje členských států (statistická databáze EU se zprávami o používání zvířat) a netechnická shrnutí projektů (databáze EU se zprávami o používání zvířat s netechnickými shrnutími projektů).

Podávání zpráv

• Členské státy musí do 10. listopadu 2023 a poté každých pět let poskytovat Komisi informace o provádění směrnice a musí je podávat a zveřejňovat ve formátu stanoveném v prováděcím rozhodnutí (EU) 2020/569. Nejpozději o šest měsíců později musí Komise na základě těchto údajů zveřejnit a pravidelně aktualizovat přehled pro celou EU.
• Členské státy musí každoročně shromažďovat a zveřejňovat statistické informace o používání zvířat v postupech včetně informací o skutečné závažnosti postupů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k postupům použiti. Tyto statistické údaje musí poskytnout Komisi nejpozději do 10. listopadu následujícího roku ve formátu stanoveném Komisí. Komise zveřejní výroční souhrnnou zprávu o statistických údajích poskytnutých členskými státy.

Změny

Přílohy III a IV byly pozměněny směrnicí v přenesené pravomoci (EU) 2024/1262. Změny se týkají převážně druhu danio pruhované, pěvců a hlavonožců.