Spolupráce mezi vnitrostátními orgány pro právní předpisy na ochranu zájmů spotřebitelů

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

Nařízení se vztahuje na 26 právních předpisů EU, které chrání zájmy spotřebitelů a které jsou uvedeny v příloze (nové právní předpisy mohou být přidány v budoucnu s cílem rozšířit oblast působnosti nařízení na nové oblasti právních předpisů), a vztahuje se na jakékoli protiprávní jednání porušující tyto právní předpisy.

Může se jednat o tato protiprávní jednání:

• protiprávní jednání uvnitř EU: pokud spotřebitelé žijí v jiné zemi EU, než je ta, v níž
  • k protiprávnímu jednání došlo,
  • má sídlo příslušný obchodník nebo
  • kde se nachází relevantní důkazy nebo majetek;
• rozsáhlé protiprávní jednání: jednání nebo opomenutí které je v rozporu s právními předpisy EU na ochranu zájmů spotřebitelů a které poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů s bydlištěm v nejméně dvou zemích EU jiných, než je země, v níž
  • má předmětné jednání nebo opomenutí původ nebo v němž k němu došlo,
  • je usazen obchodník odpovědný za předmětné jednání nebo opomenutí nebo
  • se nacházejí důkazy nebo majetek tohoto obchodníka; nebo
• jakákoli jednání nebo opomenutí, která jsou v rozporu s právními předpisy EU na ochranu zájmů spotřebitelů, která poškozují nebo mohou poškodit společné zájmy spotřebitelů a mají společné rysy, včetně
  • použití stejné nezákonné praktiky,
  • poškození stejného zájmu, a
  • jichž se souběžně dopustil
  • tentýž obchodník alespoň ve třech zemích EU;

• rozsáhlé protiprávní jednání s rozměrem EU: postižení spotřebitelé žijí alespoň ve dvou třetinách zemí EU představujících společně alespoň dvě třetiny celkového počtu obyvatel EU.

Protiprávním jednáním může být jednání nebo opomenutí a může být ukončeno před zahájením nebo dokončením donucovacích opatření.

Příslušné orgány

Každá země EU musí určit a poskytnout zdroje pro:

• ústřední styčný úřad zodpovědný za koordinaci vyšetřovacích a donucovacích činností a za zajištění účinné spolupráce,
• jeden nebo více příslušných orgánů zodpovědných za uplatňování tohoto nařízení.

Země EU mohou také podle potřeby zapojit určené subjekty s cílem shromažďovat informace o protiprávním jednání nebo provádět donucovací opatření, a to za určitých podmínek nařízení.

Nařízení uvádí seznam minimálních vyšetřovacích a donucovacích pravomocí příslušných orgánů včetně pravomoci získat závazky od obchodníka za účelem ukončení protiprávního jednání nebo zjednání nápravy pro postižené spotřebitele.

Orgány navíc budou mít možnost:

• vyžádat si informace od registrátorů domén a bank za účelem zjištění totožnosti příslušného obchodníka,
• provádět kontrolní („zkušební“) nákupy s cílem zjistit geografickou diskriminaci nebo poprodejní podmínky (např. práva na odstoupení) a
• podle potřeby žádat o odstranění on-line obsahu.

Vzájemná pomoc

Pro případ protiprávních jednání uvnitř EU nařízení stanoví postup pro žádosti o informace a pro donucovací opatření z jedné země EU do jiné.

Orgány musí reagovat na žádosti o informace do 30 dní, pokud není dohodnuto jinak, a musí provádět vhodná donucovací opatření bezodkladně a běžně do 6 měsíců. Nařízení také uvádí podmínky, za nichž může být taková žádost zamítnuta.

Koordinovaný postup

Pokud existuje důvodné podezření na rozsáhlé protiprávní jednání, příslušné orgány musí neprodleně varovat Komisi, další příslušné orgány a styčné úřady a podle dohody zahájit koordinovaný postup s určeným koordinátorem.

Komise musí nahlásit podezření na protiprávní jednání, o němž se dozvěděla, vnitrostátním orgánům. Pokud existuje podezření na rozsáhlé celounijní protiprávní jednání, vnitrostátní orgány musí provést vhodné vyšetřování a zahájit koordinovaný postup, pokud toto vyšetřování potvrdí, že se může jednat o protiprávní jednání. Koordinované postupy pro řešení rozsáhlých protiprávních jednání s rozměrem EU musí vždy koordinovat Komise.

Země EU mohou odmítnout účastnit se koordinovaného postupu, například pokud již běží soudní řízení nebo pokud vyšetřování ukázalo, že skutečné nebo potencionální účinky údajného protiprávního jednání jsou v příslušné zemi zanedbatelné.

Činnosti v celé EU

Nařízení také zavádí nový systém varování pro trh v celé EU, aby bylo možné rychleji zjišťovat vznikající hrozby. Tento nový systém varování spojuje systém již existující podle nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (nařízení (ES) č. 2006/2004) s rozsáhlejší výměnou relevantních a nutných informací.

Kromě toho některé externí orgány (například sdružení spotřebitelů nebo oborová sdružení, evropská spotřebitelská centra a určené subjekty s touto pravomocí od zemí EU nebo Komise) budou mít také možnost posílat varování („externí varování“). Tím se posílí úloha zúčastněných stran ve vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele.

Orgány se také mohou rozhodnout provádět společné kontrolní akce¹ s cílem odhalit protiprávní jednání, ale běžně je musí koordinovat Komise.

Ochrana údajů

Podle směrnice 2000/31/ES (o elektronickém obchodu) a příslušných právních předpisů o ochraně osobních údajů (nařízení (ES) č. 45/2001 o evropském inspektoru ochrany údajů, nařízení (EU) 2016/679 – obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a směrnice (EU) 2016/680 – o ochraně osobních údajů policejními a justičními orgány) si orgány mohou přímo vyžádat příslušné údaje od třetích stran.