Posílení oblasti prevence katastrof a připravenosti a odezvy na ně v EU

KLÍČOVÉ BODY

Cíle

Hlavním cílem mechanismu je zvýšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám v EU i mimo EU a pro přípravu a odezvu na ně. I když se zaměřuje na ochranu lidí, pokrývá rovněž životní prostředí a majetek včetně přírodního dědictví.

Zvláštní cíle mechanismu jsou tyto:

• dosažení vysoké úrovně ochrany před katastrofami prostřednictvím:
  • prevence nebo omezení jejich možných účinků,
  • rozvíjení kultury prevence a
  • zlepšení spolupráce mezi složkami civilní ochrany a jinými příslušnými složkami,
• zvýšení připravenosti na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU v oblasti odezvy na katastrofy,
• usnadnění rychlé a účinné odezvy v případě katastrof nebo bezprostřední hrozby katastrof, a to i pomocí opatření vedoucích ke zmírnění bezprostředních důsledků katastrof,
• zvýšení informovanosti veřejnosti o katastrofách a připravenosti na ně,
• zvýšení dostupnosti a používání vědeckých poznatků o katastrofách a
• rozšíření spolupráce a koordinace na přeshraniční úrovni a mezi členskými státy, které bývají vystavovány stejným typům katastrof.

Předcházení rizikům a jejich řízení

Mechanismus věnuje hlavní pozornost předcházení katastrofám, přičemž důraz klade na posuzování rizik a plánování zvládání rizik. Rozhodnutí č. 1313/2013/EU ve znění rozhodnutí (EU) 2019/420 vyžaduje, aby členské státy:

• dále rozvíjely posuzování schopnosti zvládání rizik na vnitrostátní nebo příslušné nižší úrovni,
• předkládaly Evropské komisi jednou za 3 roky shrnutí relevantních prvků posouzení se zaměřením na klíčová rizika,
• se dobrovolně účastnily vzájemných hodnocení týkajících se posuzování schopnosti zvládání rizik.

Jak uvádí pozměňující nařízení (EU) 2021/836, Komise spolu s členskými státy stanoví a rozvine cíle EU v oblasti odolnosti vůči katastrofám. Tyto nezávazné cíle budou stanoveny v doporučeních Komise a budou se zakládat na scénářích, jež využívají současné situace, a na výhledových scénářích, jež zohledňují údaje o minulých událostech a dopady změny klimatu na rizika katastrof.

Síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany

S cílem zlepšit odbornou přípravu a sdílení znalostí požaduje pozměňující rozhodnutí (EU) 2019/420, aby Komise zřídila síť příslušných výzkumných pracovníků, subjektů a institucí, včetně center excelence a univerzit, působících v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof. Ti budou společně s Komisí tvořit síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany.

Dne 10. listopadu 2021 Komise formálně zřídila síť znalostí (prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/1956). Prováděcí rozhodnutí stanovuje strukturu řízení sítě znalostí a způsob jejího fungování. Řídicí struktura sítě znalostí se skládá z rady a dvou pilířů v podobě pracovních skupin (rozvoj kapacit a věda). Sekretariát zajišťuje Komise.

Komise má rovněž povinnost:

• posílit spolupráci v oblasti odborné přípravy a sdílení znalostí a zkušeností mezi sítí znalostí Unie v oblasti civilní ochrany, mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi,
• vytvořit komunikační strategii, aby občané viděli výsledky opatření přijatých v rámci mechanismu, a
• udělovat medaile jako uznání a ocenění dlouhodobého závazku a mimořádných přínosů k mechanismu.

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události(ERCC)

Ke zvýšení připravenosti a zlepšení odezvy na katastrofy na úrovni EU existuje ERCC, které je v provozu nepřetržitě a které řídí Komise v Bruselu. ERCC je koordinačním centrem a operační složkou mechanismu.

K dalším nástrojům patří:

• společný komunikační a informační systém pro mimořádné události, nástroj informačních technologií, který v případě naléhavých situací umožňuje okamžitou komunikaci mezi zúčastněnými zeměmi,
• cvičení a školicí program ke zlepšení kapacity odezvy na katastrofy a koordinace pomoci v rámci civilní ochrany v členských státech,
• moduly civilní ochrany, což jsou jednotky pracovníků a zařízení, které jsou připraveny k mobilizaci,
• evropský soubor civilní ochrany: dobrovolný společný soubor zdrojů zemí EU pro odezvu na katastrofy, připravený na mobilizaci pro potřeby operací civilní ochrany EU. Zahrnuje vysoce kvalitní moduly týmů, odborníků a vybavení pro pomoc a vyšší míru společného financování EU.

Pozměňující nařízení (EU) 2021/836 poskytuje středisku ERCC posílené provozní, analytické a monitorovací kapacity a kapacity v oblasti řízení informací a komunikace.

rescEU

Pozměňujícím rozhodnutím (EU) 2019/420 se rovněž zřizuje rescEU, což je dodatečný soubor zdrojů, který má poskytnout pomoc v situacích, kdy celkové stávající zdroje na vnitrostátní úrovni a zdroje předem vyčleněné členskými státy pro Evropský soubor civilní ochrany nejsou dostatečné k zajištění účinné odezvy.

Původní složení rescEU z hlediska zdrojů a požadavků na kvalitu bylo stanoveno prováděcím rozhodnutím (EU) 2019/570. Soubor rescEU se původně skládal ze zdrojů pro:

• letecké hašení lesních požárů,
• zdravotní leteckou evakuaci,
• zdravotnické záchranné týmy a
• vytváření zdravotnických zásob.

Jeho působnost byla následně rozšířena na vytváření zásob, dekontaminaci v oblasti incidentů CBRN a přepravních a logistických zdrojů (viz níže).

Pozměňující nařízení (EU) 2021/836 zavedlo možnost, aby Komise přímo zadávala zakázky na zdroje rescEU v oblasti dopravy a logistiky a další zdroje (pouze v řádně odůvodněných naléhavých případech). Zdroje rescEU jsou plně financovány Komisí.

Komise definuje zdroje rescEU prostřednictvím prováděcích aktů a zohledňuje přitom:

• zjištěná i nově vznikající rizika a
• celkové zdroje a mezery na úrovni EU, zejména v oblastech:
  • leteckého hašení lesních požárů,
  • incidentů CBRN,
  • rychlé zdravotnické pomoci při mimořádných událostech a
  • dopravy a logistiky.

Komise změnila prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570 osmkrát.

• Prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1930 stanovuje dva různé druhy zdrojů pro zdravotní evakuaci, a to pro:
  • oběti katastrof s vysoce infekčním onemocněním a
  • oběti katastrof s neinfekčním onemocněním.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/414 se v reakci na závěry Rady Evropské unie o nákaze COVID-19 mezi úkoly rescEU přidává vytváření zásob lékařských protiopatření, zdravotnického vybavení pro intenzivní péči a osobních ochranných prostředků s cílem bojovat proti vážným přeshraničním zdravotním hrozbám.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/452 se zřizují zdroje rescEU za účelem řízení rizik s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem. Pro účely zřízení těchto zdrojů se definují kategorie rizik s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, a to s ohledem na možné scénáře takových rizik.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2021/88 se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570, čímž se rozšiřuje oblast působnosti, aby zahrnovala úkoly rescEU v oblasti dekontaminace infrastruktury, budov, vozidel, vybavení a kritických důkazů od chemických, biologických, radiologických a jaderných činitelů. Tento úkol může také zahrnovat vhodnou dekontaminaci postižených osob, včetně obětí.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/288 se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570 a rozšiřuje se jeho působnost tak, aby zahrnovalo dočasné ubytovací možnosti a zdravotnické záchranné týmy jako součást rezervy rescEU.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/461 se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570 a rozšiřuje se jeho oblast působnosti na dopravní a logistické zdroje jako součást rezervy rescEU.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/465 se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570 a rozšiřuje se jeho oblast působnosti tak, aby zahrnovala i mobilní laboratorní prostředky a zdroje pro detekci, odběr vzorků, identifikaci a monitorování CBRN jako součást rezervy rescEU.
• Prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/1198 se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/570 v reakci na zranitelnost kritické infrastruktury související s energetikou, jak to odhalila válka na Ukrajině, tím, že se do rezervy rescEU začleňují zdroje pro nouzové dodávky energie.

Další prováděcí pravidla pro rescEU jsou stanovena v prováděcím rozhodnutí (EU) 2019/1310. Tento prováděcí akt stanovuje veškerá pravidla potřebná pro operaci rescEU, jako jsou kritéria pro nasazení a kolidující žádosti, pravidla pro demobilizaci a pravidla pro vnitrostátní použití.

Rozpočet

• Na provádění mechanismu pro období 2014–2020 byla vyčleněna částka mírně přesahující 574,02 milionu EUR.
• Finanční prostředky na období 2021–2027 byly výrazně navýšeny, a to o 1,26 miliardy EUR, navíc k částce až 2,06 miliardy EUR na opatření související s civilní ochranou, která řeší dopady krize COVID-19 a se kterými počítá nástroj EU na podporu oživení (viz shrnutí).

Účast

Účast na mechanismu a různých nástrojích uvedených výše je otevřena pro země Evropského hospodářského prostoru, přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země. Kromě členských států se mechanismu účastní Bosna a Hercegovina, Island, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, Srbsko a Turecko.

Další

Dne 5. května 2022 přijala Komise prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/706, které stanovuje kritéria a postupy pro udělování medailí s cílem ocenit dlouhodobý závazek a mimořádný přínos mechanismu. Prováděcí akt počítá se dvěma druhy medailí, jednou za dlouhodobé nasazení a druhou za mimořádný přínos, přičemž rozsah ocenění zahrnuje činnosti v rámci celého cyklu zvládání katastrof. Medaile budou udělovány na Evropském fóru civilní ochrany nebo na jiných slavnostních ceremoniích ad hoc.