EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Rozhodnutí zřizující Eurojust

Legal status of the document This summary has been archived and will not be updated. See 'Eurojust' for an updated information about the subject.

Rozhodnutí zřizující Eurojust

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rozhodnutí 2002/187/SVV – zřízení Eurojustu za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti

CO JE CÍLEM TOHOTO ROZHODNUTÍ?

  • Zřizuje Eurojust, instituci EU, jejíž úlohou je stimulovat, zdokonalovat a podporovat spolupráci mezi příslušnými orgány zemí EU ve vztahu k soudní spolupráci v trestních věcech.
  • Rozhodnutí bylo dvakrát pozměněno:
    • rozhodnutí 2003/659/SVV mělo za cíl sjednotit Eurojust s rozpočtovými a finančními pravidly, která se vztahují na různé orgány a útvary EU, a
    • rozhodnutí 2009/426/SVV mělo za cíl vybavit Eurojust prostředky pro zlepšení boje proti závažné trestné činnosti.
  • V roce 2018 bylo přijato nařízení (EU) 2018/1727 (viz shrnutí Eurojust (reforma)). To s účinností od 12. prosince 2019 ruší a nahrazuje rozhodnutí 2002/187/SVV.

KLÍČOVÉ BODY

Složení, pravomoci a úkoly Eurojustu

  • Toto rozhodnutí zřizuje Eurojust jako instituci EU s právní subjektivitou.
  • Každá země EU zasílá do sídla Eurojustu v Haagu národního člena: státního zástupce, soudce nebo policistu (policista musí mít pravomoci jako soudce nebo státní zástupce). Těmto národním členům má pomáhat jedna či více osob. Všichni podléhají vnitrostátnímu právu země, která je jmenovala.
  • Pozměňovací rozhodnutí 2009/426/SVV stanovuje funkční období na dobu minimálně 4 let a může dojít k opakovanému jmenování. O soudních pravomocí udělených svému národnímu členovi rozhoduje daná země EU. Národní členové by však měli mít nejméně určité běžné pravomoci a také další pravomoci, které mohou vykonávat podle dohody s příslušným národním orgánem nebo v naléhavých případech podle definice v tomto rozhodnutí.
  • Pokud jde o vyšetřování a stíhání (v souvislosti s nejméně 2 zeměmi EU) v oblasti závažné trestné činnosti, Eurojust má pravomoc:
    • podporovat koordinaci příslušných orgánů daných zemí EU,
    • usnadňovat provádění požadavků a rozhodnutí v souvislosti se soudní spoluprací.
  • K pravomocem Eurojustu patří všechny formy trestné činnosti a přestupků, pro které je Evropský policejní úřad (Europol) vždy příslušný.
  • Pozměňovací rozhodnutí 2009/426/SVV zavádí požadavek na zřízení systému koordinace na zavolání, který se sestává z jednoho zástupce z každé země EU. Tímto zástupcem může být národní člen, jeho zástupce nebo asistent, který je oprávněn nahradit národního člena, který je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní týdně, aby mohl Eurojust vždy plnit své úkoly.
  • Eurojust plní své úkoly prostřednictvím jednoho nebo více národních členů nebo jako kolegium. Eurojust může požádat dotčené země EU, aby mimo jiné zvážily:
  • Pozměňovací rozhodnutí 2009/426/SVV zavedlo právo Kolegia Eurojustu vydávat nezávazná stanoviska v případech, kdy:
    • 2 a více národních členů není schopno vyřešit kompetenční konflikt,
    • příslušné orgány podají zprávu o opakovaných odmítnutích soudní spolupráce nebo o jiných potížích týkajících se soudní spolupráce.
  • Evropská komise, která se plně účastní práce Eurojustu, společně schvaluje nezbytná praktická opatření s Eurojustem.
  • Podle pozměňovacího rozhodnutí 2009/426/SVV musí každá země EU:
    • jmenovat jednoho nebo víc národních zpravodajů pro Eurojust,
    • zřídit národní koordinační systém Eurojustu, aby zajistila koordinaci prací prováděných:
      • národními zpravodaji Eurojustu,
      • národními zpravodaji pro otázky terorismu,
      • národními zpravodaji Evropského soudního prostoru a jeho kontaktními místy,
      • národními členy nebo kontaktními místy Evropské soudní sítě a
      • zástupci sítí pro válečné zločiny, vyhledávání majetku z trestné činnosti a korupci.
  • Toto rozhodnutí zahrnuje pravidla pro organizaci a činnost Eurojustu, jako je organizace a činnost sekretariátu, jmenování a délka funkčního období správního ředitele, postavení zaměstnanců a ujednání o jazycích.

Osobní údaje

  • Aby dosáhl svých cílů, zpracovává Eurojust osobní údaje. Proto uplatňuje zásady Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů.
  • Eurojust může zpracovávat pouze osobní údaje o osobách, které jsou:
    • trestně vyšetřovány nebo stíhány za přestupek, který je v kompetenci Eurojustu,
    • obětmi nebo svědky v takových vyšetřováních nebo stíháních.
  • Mezi údaje, které je možné zpracovávat, patří totožnost dané osoby (jména a příjmení, data a místo narození, státní příslušnost, kontaktní údaje, profese, čísla sociálního pojištění a průkazy totožnosti) a druh údajných trestných činů (trestní kvalifikace, datum a místo spáchání a průběh vyšetřování). Pozměňující rozhodnutí 2009/426/SVV doplnilo seznam o zahrnutých druzích údajů o profily DNA, fotografie a otisky prstů.
  • Rozhodnutí 2009/426/SVV představilo změnu, která má zajistit, aby osobní údaje byly dostupné pouze národním členům a jejich zástupcům a asistentům, osobám zapojeným do národních koordinačních systémů Eurojustu, které jsou připojeny k systému řízení případů, a také oprávněným pracovníkům Eurojustu. Všechny zapojené osoby mají povinnost dodržovat důvěrnost údajů, která přetrvává i po ukončení jejich aktivit spojených s Eurojustem.
  • V Eurojustu je jeden pracovník zvláště jmenován jako zodpovědný za ochranu údajů a k jeho úkolům patří dbát na to, aby zpracovávání bylo zákonné a zachovávaly se písemné záznamy o předávání a přijímání údajů.

Vztahy s dalšími orgány

K provádění svých úkolu udržuje Eurojust blízké pracovní vztahy s Evropskou soudní sítí. Pozměňující rozhodnutí 2009/426/SVV rozšířilo tyto vztahy tak, aby zahrnovaly Europol, Evropský úřad pro boj proti podvodům, Evropskou pohraniční a pobřežní stráž a zpravodajské centrum EU. Se schválením Rady může Eurojust uzavírat dohody o výměně informací se zeměmi mimo EU, mezinárodními orgány a Mezinárodní organizací kriminální policie (Interpol) i koordinovat soudní spolupráci se zeměmi mimo EU.

Zprávy

Rada a Evropský parlament jsou informovány o činnosti Eurojustu a o situaci, pokud jde o trestné činy v EU. Ve výroční zprávě Radě může Eurojust navrhnout zlepšení soudní spolupráce v trestních věcech.

ODKDY JE ROZHODNUTÍ PLATNÉ?

  • Rozhodnutí 2002/187/SVV se používá od 6. března 2002.
  • Pozměňovací rozhodnutí 2003/659/SVV se používá od 1. října 2003.
  • Pozměňovací rozhodnutí 2009/426/SVV se používá od 4. června 2009.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

HLAVNÍ DOKUMENT

Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1–13)

Následné změny rozhodnutí 2002/187/SVV byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138–183)

Poslední aktualizace 17.04.2019

Top