Volný pohyb pracovníků

KLÍČOVÉ BODY

• Z volného pohybu pracovníků mají prospěch jedinci, kteří se rozhodnou, že budou pracovat na jiném místě v EU, a společnosti, které je přijímají. Volný pohyb umožňuje pracovníkům vykonávat své právo na volný pohyb a zlepšit svou osobní a profesní situaci a společnostem obsadit volná pracovní místa a odstranit chybějící kvalifikace.
• Stejně jako každý, kdo žije v jedné zemi EU, má právo přijmout placené zaměstnání v jiné zemi, mohou i zaměstnavatelé inzerovat volná pracovní místa a dojednávat smlouvy s potenciálními zaměstnanci z celé EU.
• Tento právní předpis kodifikuje a nahrazuje nařízení (EHS) č. 1612/68, které bylo několikrát podstatně změněno. Zajišťuje hladké fungování systému tím, že zakazuje jakoukoli formu diskriminace pracovníků z EU na základě státní příslušnosti.
• Zakazuje zejména:
  • oddělená výběrová řízení pro cizí státní příslušníky a
  • limity na inzerování volných pracovních míst nebo ukládání specifických podmínek, jako je registrace lidí z jiné země EU na orgánech práce.
• Podobně je nezákonná diskriminace pracovníků z daného státu a pracovníků z jiných zemí EU z hlediska podmínek zaměstnání a pracovních podmínek týkajících se:
  • přístupu k zaměstnání, včetně pomoci uchazečům o zaměstnání poskytované orgány práce,
  • pracovních podmínek, mimo jiné platu, propuštění, návratu k povolání nebo opětného zaměstnání,
  • přístupu k odborné přípravě, mimo jiné na odborných školách a ve střediscích pro rekvalifikaci.
• Stejná zásada přístupu k systému učňovského a odborného vzdělávání se týká i dětí osoby, která pracuje nebo pracovala v jiné zemi EU.
• Právní předpis zahrnuje i některá sociální práva. Pracovník pracující v jiné zemi EU má nárok na tytéž sociální a daňové výhody jako státní příslušníci hostitelské země EU. Má také právo na výhody v oblasti bydlení za týchž podmínek jako státní příslušníci dané země a v oblasti, v níž pracuje, se může zapsat na seznam žadatelů o bydlení, pokud takový seznam existuje.
• Právní předpis také zahrnuje rovnost zacházení v oblasti členství v odborových organizacích a výkonu souvisejících práv, například hlasovacího práva a práva přístupu na správní nebo vedoucí místa v odborových organizacích.
• Pro některá pracovní místa může být požadována určitá úroveň jazykových znalostí, ale jazykové požadavky musí být rozumné a pro danou pozici nezbytné.
• Právní předpis zřizuje poradní výbor, který tvoří 6 členů z každé země EU: 2 zastupují vládu, 2 odborové svazy a 2 sdružení zaměstnavatelů. Tento výbor pomáhá Evropské komisi v záležitostech týkajících se volného pohybu pracovníků. Evropský orgán pro pracovní záležitosti, zřízený nařízením (EU) 2019/1149, se účastní schůzí výboru jako pozorovatel a poskytuje technické příspěvky a odborné znalosti.

Jediná výjimka

Jediná výjimka ze zásady nediskriminace se týká přístupu k pozicím souvisejícím s výkonem veřejné moci a povinností určených k ochraně obecných zájmů státu. Země EU mohou tyto funkce vyhradit pro vlastní státní příslušníky.

Nařízení o síti EURES

• V roce 2016 bylo nařízení (EU) č. 492/2011 pozměněno nařízením (EU) 2016/589 o Evropských službách zaměstnanosti (EURES). Výsledkem je, že pravidla o výměně informací o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech ve všech zemích EU nyní spadají do působnosti tohoto nového nařízení.