Článek 14 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 223 až 234 Smlouvy o fungování EU (SFEU) stanoví úlohu, pravomoci, složení, mandát a postup voleb do Evropského parlamentu (dále jen Parlament).
Akt o volbě, který původně pochází z roku 1976 a byl několikrát změněn (zejména v souladu s přezkumy smluv EU a s přistoupením nových členských států EU), stanoví pravidla voleb poslanců Parlamentu na základě přímého všeobecného volebního práva.
Rozhodnutí (EU, Euratom) 2018/994 (které dosud nevstoupilo v platnost) aktualizuje akt o volbě z roku 1976 a usiluje o:
- podpoření účasti občanů,
- posílení evropského rozměru voleb,
- úpravu volebních prahů a
- lepší provádění voleb, zejména umožněním alternativních volebních metod a zefektivněním spolupráce mezi vnitrostátními orgány.

KLÍČOVÉ BODY

Parlament je jediným orgánem Evropské unie (EU), který je přímo volen občany EU a slouží jejich zájmům. Zastupuje tedy téměř 450 milionů občanů EU a v tomto smyslu ztělesňuje demokratickou moc. Sídlí ve francouzském Štrasburku. Poslanci EP jsou voleni v přímých volbách (od roku 1979) na období pěti let ve svobodném a tajném hlasování a pro každý členský stát je stanoven určitý daný počet poslanců. Parlament v dnešní podobě je ve skutečnosti výsledkem spojení tří bývalých shromáždění Evropského společenství uhlí a oceli, Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Smlouva o jednotných orgánech z roku 1965 – viz shrnutí).

Pravomoci

Pravomoci Parlamentu se vyvíjely prostřednictvím postupných revizí smluv EU. Patří sem:

Rozhodovací pravomoc (pravomoc projednávat návrhy právních předpisů):
- vykonávání zákonodárné moci společně s Radou ve většině oblastí, v nichž má EU pravomoc,
- právo požádat Evropskou komisi o předložení legislativního návrhu (článek 225 SFEU),
- rozhodování o rozpočtu EU společně s Radou,
- vnější činnost EU (rozhodnutí EU o uzavírání dohod s jinými zeměmi), která vyžaduje buď souhlas Parlamentu, nebo konzultaci s ním.
Kontrolní pravomoc nad orgány EU s výkonnou mocí (Radou a Komisí), zejména zajištěním politické kontroly nad Komisí (návrhem na vyslovení nedůvěry) nebo položením otázek k ústnímu či písemnému zodpovězení Radě. Parlament může také vykonávat kontrolní pravomoc nad jinými orgány EU, jako je třeba Evropská centrální banka (článek 284 SFEU).
Jmenovací pravomoc ve formě účasti na jmenování komisařů, členů Účetního dvora a veřejného ochránce práv.

Pravomoc

Tvorba právních předpisů

V rámci řádného legislativního postupu (článek 294 SFEU) mají Parlament a Rada rovné postavení. Tento postup se používá ve většině oblastí politiky, včetně:
- doprava
- životní prostředí
- zemědělství,
- energetické bezpečnosti,
- přistěhovalectví,
- spravedlnosti,
- veřejné zdraví.
Parlament se také podílí na přijímání aktů přijatých v rámci zvláštních legislativních postupů, a to tím, že vydá stanovisko (postup konzultace) nebo udělí souhlas (postup souhlasu).
Souhlas Parlamentu je nutný pro četné druhy dohod se zeměmi mimo EU nebo s mezinárodními organizacemi, jako jsou dohody o přidružení nebo dohody v oblastech spadajících do řádného legislativního postupu (např. obchodní dohody). Parlament musí být také konzultován v případě všech dalších druhů mezinárodních dohod (článek 218 SFEU).

Rozpočet

Parlament má rovnocenné postavení s Radou během celého procesu přijímání ročního rozpočtu EU. Rozpočtový proces sestává z jednoho čtení v Parlamentu a jednoho čtení v Radě, jinak se svolá dohodovací výbor s cílem dosáhnout dohody ohledně společného návrhu (článek 314 SFEU).

Dohled nad výkonnou mocí

Parlament může podnikat, pokud jde o Komisi, která představuje výkonnou moc v EU, řadu kontrolních kroků:

předseda Komise je volen Parlamentem na základě návrhu Evropské rady a s ohledem na výsledky voleb do Evropského parlamentu,
jmenování celé Komise závisí na souhlasu Parlamentu – toto schválení rovněž zahrnuje jmenování vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je současně místopředsedou Evropské komise,
Parlament může přinutit Komisi k rezignaci návrhem na vyslovení nedůvěry.

Revize smluv

Právo podnětu umožňuje Parlamentu navrhovat revizi smluv (článek 48 SEU).
Podílí se na činnosti konventu, který přezkoumá návrhy předložené v rámci řádného postupu pro přijímání změn smluv.
Musí být konzultován ohledně úprav smluv v rámci zjednodušeného postupu pro přijímání změn.

Volební pravidlo

Akt EU o volbě z roku 1976 je založen na společných zásadách EU, ale také uznává význam vnitrostátních pravidel v oblasti volebních postupů.

Členské státy EU musejí použít poměrný volební systém, ale mají možnost volby, zda použijí systém kandidátních listin, nebo jeden převoditelný hlas.
Volby musejí být všeobecné a přímé a probíhat svobodným a tajným hlasováním. V daných volbách do Parlamentu mohou lidé volit pouze jednou.
Každý členský stát EU může stanovit horní hranici pro výdaje na volební kampaň kandidátů.
Členské státy mohou vytvořit volební obvody nebo se rozhodnout, jak dále rozdělí volební oblast, pod podmínkou, že zachovají poměrnost volebního systému. Mohou také stanovit prahy pro přidělování mandátů, avšak nejvýše 5 %.
Poslanci EP hlasují jednotlivě a osobně. Nemohou být vázáni žádnými pokyny a mandát, který obdrží, není vázaný.
Od voleb v roce 2004 nesmějí být poslanci EP současně poslanci svého vnitrostátního parlamentu (kromě dočasných výjimek pro Spojené království a Irsko, jejichž platnost nyní již skončila). Úřad poslance EP se rovněž považuje za neslučitelný s výkonem úřadu člena vlády některého členského státu, člena Komise, soudce Soudního dvora EU, člena rady Evropské centrální banky nebo Evropské investiční banky, člena Účetního dvora, člena Evropského hospodářského a sociálního výboru nebo Evropského výboru regionů nebo veřejného ochránce práv.
Členské státy mají své vlastní postupy, jak obsadit místo poslance, pokud se uvolní v důsledku rezignace, úmrtí nebo zbavení mandátu.

Rozhodnutí (EU, Euratom) 2018/994, jakmile ho schválí každý členský stát v souladu se svými příslušnými ústavními požadavky, má zavést následující změny:

pokud se použije systém kandidátních listin, budou muset dotčené členské státy stanovit minimální práh ve výši od 2 % do 5 % platných hlasů pro přidělování mandátů ve volebních obvodech s více než 35 křesly,
bude zavedena minimální lhůta pro sestavení kandidátek v délce nejméně tří týdnů přede dnem stanoveným příslušným členským státem pro pořádání parlamentních voleb,
členské státy mohou umožnit, aby na hlasovacích lístcích byl zobrazen název nebo logo evropské politické strany, k níž jsou vnitrostátní politické strany nebo jednotliví kandidáti přidruženi,
možnost zavést elektronické a korespondenční hlasování a možnost, aby členské státy přijaly nezbytná opatření, která umožní hlasovat ve volbách do Parlamentu občanům EU, kteří pobývají v zemích mimo EU,
sankce za dvojí hlasování,
určení kontaktního orgánu v každém členském státě, který bude odpovědný za výměnu údajů o voličích a kandidátech s kontaktními orgány v jiných členských státech.

Složení

Rozdělení mandátů mezi členské státy zohledňuje řadu faktorů:

udržování uspokojivého poměru mezi počtem přidělených mandátů a počtem obyvatel daných členských států,
to, aby se Parlament mohl věnovat důležitým politickým otázkám, a to i v případě členských států s menším počtem obyvatel,
celkový počet poslanců Evropského parlamentu nesmí překročit určitý limit, aby tak nebyla narušena efektivita činnosti Parlamentu.

Evropská rada přijme z podnětu Evropského parlamentu a po obdržení jeho souhlasu jednomyslně rozhodnutí, kterým stanoví složení Parlamentu (čl. 14 odst. 2 SEU). Smlouvy stanoví základní pravidla ohledně složení Parlamentu:

Parlament se skládá ze zástupců občanů EU,
maximální počet členů Evropského parlamentu je 750, plus předseda Parlamentu,
minimální počet mandátů na jeden členský stát je stanoven na 6,
maximální počet mandátů na jeden členský stát je stanoven na 96,
- přidělení mandátů by mělo být založeno na zásadě „sestupné proporcionality“, což znamená, že čím větší je počet obyvatel země, tím více poslanců bude mít v Evropském parlamentu – ale zároveň každý poslanec Parlamentu z většího členského státu zastupuje více obyvatel než poslanci z menšího členského státu.

Rozhodnutí (EU) 2023/2061 stanoví počet zástupců v Parlamentu volených v každém členském státě na volební období 2024–2029. Celkový počet mandátů na toto období je 720.

PŘEHLED

Smlouva	Články	Předmět
Smlouva o Evropské unii (SEU)	14	Úloha a složení Parlamentu
Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU)	223, 224, 225, 226, 227, 228, 229, 230, 231, 232, 233, 234	Fungování Parlamentu

KONTEXT

Ode dne 31. ledna 2020, kdy Spojené království oficiálně vystoupilo z Evropské unie (brexit), zasedá v Evropském parlamentu 705 poslanců, tedy o 46 poslanců méně oproti předchozímu stavu.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Konsolidované znění Smlouvy o Evropské Unii – Hlava III – Ustanovení o orgánech – Článek 14 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 22–23).

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 1–388).

Akt o volbě členů shromáždění ve všeobecných a přímých volbách (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5–11).

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 ze dne 13. července 2018, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (Úř. věst. L 178, 16.7.2018, s. 1–3).

Rozhodnutí 76/787/ESUO, EHS, Euratom zastupitelů členských států zasedajících v radě v souvislosti s Aktem o volbě členů shromáždění ve všeobecných a přímých volbách (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 1–4).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Protokol (č. 6) o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 265).

Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2023/2061 ze dne 22. září 2023, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu (Úř. věst. L 238, 27.9.2023, s. 114–116).

Poslední aktualizace 23.02.2024

Top

All