Řešení problémů finančních institucí v potížích

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2014/59/EU, kterou se stanoví pravidla pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

• Stanoví nová pravidla pro řešení finančních institucí v potížích, protože mnoho členských států Evropské unie (EU) muselo vložit veřejné finanční prostředky do svých bankovních systémů, aby zachránily banky v důsledku finanční krize v roce 2008.
• Jejím záměrem je v případě budoucích selhání bank zabránit rekapitalizaci z vnějších zdrojů, při které se využívají peníze daňových poplatníků.
• Stanovuje společná pravidla EU pro ozdravné postupy a restrukturalizaci selhávajících bank.

KLÍČOVÉ BODY

Banky v problémech – prevence

• Každá banka musí připravit ozdravný plán, který předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu.
• Vnitrostátní orgán pro řešení krizí musí též vypracovat plán řešení krize pro případ, že ozdravný postup není účinný a je nutná restrukturalizace (řešení krize).
• Oba plány stanoví kroky, které budou podniknuty v případě, že se banka dostane do potíží, které povedou k jejímu selhání.

Banky v náročné finanční situaci – včasný zásah

Když je banka v náročné finanční situaci, příslušný vnitrostátní orgán má pravomoc zasáhnout, například jmenováním dočasného správce banky.

Selhávající banky – restrukturalizace (řešení krize)

• Pokud prudký pád banky pokračuje, má vnitrostátní orgán pro řešení krize celou škálu pravomocí s cílem minimalizovat náklady jejího selhání pro daňové poplatníky. Nejdůležitější pravomocí je pravomoc vyžadovat, aby soukromý sektor nesl náklady jako první.
• Tento mechanismus rekapitalizace z vnitřních zdrojů, který představuje změnu ve srovnání s nástrojem veřejné rekapitalizace z vnějších zdrojů, vstoupil v platnost nejpozději v lednu 2016. Členské státy se mohly rozhodnout, že nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů začlení do svého právního systému před tímto termínem.
• Pokud se banka zhroutí, akcionáři jsou první, kdo pokrývá náklady na restrukturalizaci. Dále jsou požádáni o přispění věřitelé, přičemž jako poslední nastupují držitelé nezaručených vkladů (kteří drží vklady přesahující 100 000 EUR). pozměňující směrnice (EU) 2017/2399 harmonizovala pravidla hierarchie bankovních věřitelů vytvořením nové třídy prioritního nepreferenčního dluhu, který se v insolvenci řadí nad kapitálové nástroje a podřízené závazky, ale pod ostatní nadřízené závazky. Cílem tohoto nového zákonného pořadí pohledávek pro nepreferenční prioritní dluh je zlepšit uplatňování nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, pokud jde o dluhové nástroje, které jsou způsobilé pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky. Pomůže také s implementací standardu G20 pro celkovou kapacitu pro absorpci ztrát (TLAC) v EU pro globální systémově významné finanční instituce.
• Akcionáři a věřitelé musí přispět na ztráty selhávající instituce. Pokryjí ztráty alespoň do výše 8 % celkových závazků (dluhy nebo závazky) bank provádějících plán restrukturalizace. Pokud je třeba pokrýt další ztráty, může zasáhnout fond pro řešení krizí (viz níže). K dalším pravomocem vnitrostátních orgánů patří možnost prodat instituci provádějící restrukturalizaci nebo ji sloučit s jinou institucí.
• Za účelem provedení standardu TLAC, který v listopadu 2015 vypracovala Rada pro finanční stabilitu, zavedla pozměňující směrnice (EU) 2019/879 nová pravidla týkající se schopnosti úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a rekapitalizace.
• Pozměňující směrnice (EU) 2022/2556 uvádí ustanovení této směrnice a několika dalších souvisejících směrnic do souladu s požadavky na rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií pro finanční subjekty stanovenými v nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA), nařízení (EU) 2022/2554 (viz shrnutí).

Vnitrostátní fondy pro řešení krizí poskytují finanční podporu plánům restrukturalizace bank

Každý členský stát musí vytvořit vnitrostátní fond pro řešení krizí financovaný předem úvěrovými institucemi a investičními podniky vytvořenými na jeho území. Tento fond se má používat k financování restrukturalizace selhávající banky.

Prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci

Mezi lety 2015 a 2023 Evropská komise přijala řadu prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci, které se týkaly směrnice 2014/59/EU. Patří mezi ně:

• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, které se týká těchto oblastí:
  • výpočet a úprava rizikového profilu institucí a příspěvků, které mají banky platit do fondů pro řešení krizí,
  • informace, které banky musí poskytovat, aby mohl být vypočítán jejich příspěvek do fondu pro řešení krizí,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/778, které se týká těchto oblastí:
  • okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu příspěvků instituce do fondu pro řešení krizí,
  • kritéria použitá k určení toho, které z činností, služeb a operací instituce jsou nezbytné pro ekonomiku, a
  • kritéria použitá k určení hlavních linií podnikání a souvisejících služeb,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/860, kterým se dále upřesňují určité okolnosti, za nichž je nutné vyloučení z výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi podle čl. 44 odst. 3 směrnice 2014/59/EU,
• prováděcí nařízení (EU) 2016/911 o formě a obsahu popisu dohod o vnitroskupinové finanční podpoře,
• prováděcí nařízení (EU) 2016/962 o jednotných formátech, vzorech a definicích, podle nichž příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zjišťují a předávají informace Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA),
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075, které mimo jiné pojednává o normách pro obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1400, které pojednává o minimálních prvcích plánu reorganizace podnikatelské činnosti a minimálním obsahu zpráv o pokroku při provádění tohoto plánu,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401, které pojednává o normách pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450, které pojednává o kritériích týkajících se metodiky pro stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712, které pojednává o normách pro informace o finančních smlouvách,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/867 o třídách ujednání, které mají být chráněny při částečném převodu majetku,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/344 o regulačních technických normách upřesňujících kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházení v rámci řešení krize (oceňování 3),
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/345 o regulačních technických normách upřesňujících kritéria týkající se metodiky pro posuzování hodnoty aktiv a závazků institucí nebo subjektů,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/348 o regulačních technických normách upřesňujících kritéria pro posouzení dopadu selhání instituce na finanční trhy, na jiné instituce a na podmínky financování,
• prováděcí nařízení (EU) 2021/622 o prováděcích technických normách, pokud jde o šablony, pokyny a metodiku pro podávání zpráv o minimálním požadavku na kapitál a způsobilé Evropskému orgánu pro bankovnictví,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 o regulačních technických normách upřesňujících metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného ve směrnici 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1340 o regulačních technických normách, kterými se určuje obsah smluvních podmínek týkajících se uznání pravomocí pozastavit nebo omezit práva a povinnosti, a
• nařízení (EU) 2021/1527 o regulačních technických normách pro smluvní uznání pravomocí k odpisu a konverzi.

ODKDY TATO PRAVIDLA PLATÍ?

• Směrnice 2014/59/EU měla být provedena do vnitrostátního práva do 31. prosince 2014 a tato pravidla platí od 1. ledna 2015.
• Pozměňující směrnice (EU) 2017/2399 měla být provedena do 28. prosince 2018 a tato pravidla platí od tohoto data.
• Pozměňující směrnice (EU) 2019/879 měla být provedena do 28. prosince 2020. Její pravidla se v členských státech uplatňují od uvedeného data, s výjimkou pravidla o zveřejňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, které platí od 1. ledna 2024 nebo později.
• Pozměňující směrnice (EU) 2022/2556 musí být provedena do vnitrostátního práva do 17. ledna 2025 a tato pravidla platí od tohoto data.

KONTEXT

Další informace viz:

• Ozdravné postupy a řešení krizí bank (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190–348).

Následné změny směrnice 2014/59/EU byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2556 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU, 2014/65/EU, (EU) 2015/2366 a (EU) 2016/2341, pokud jde o digitální provozní odolnost finančního sektoru (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 153–163).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1–79).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1527 ze dne 31. května 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy pro smluvní uznání pravomocí k odpisu a konverzi (Úř. věst. L 329, 17.9.2021, s. 2–5).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1340 ze dne 22. dubna 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy, kterými se určuje obsah smluvních podmínek týkajících se uznání pravomocí pozastavit nebo omezit práva a povinnosti (Úř. věst. L 292, 16.8.2021, s. 1–3).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne 26. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Úř. věst. L 241, 8.7.2021, s. 1–6).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/622 ze dne 15. dubna 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o jednotné šablony, pokyny a metodiku pro podávání zpráv o minimálním požadavku na kapitál a způsobilé závazky (Úř. věst. L 131, 16.4.2021, s. 123–136).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/348 ze dne 25. října 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria pro posouzení dopadu selhání instituce na finanční trhy, na jiné instituce a na podmínky financování (Úř. věst. L 63, 4.3.2019, s. 1–11).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1624 ze dne 23. října 2018, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy, standardní formuláře a vzory k poskytování informací pro účely plánů řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1066 (Úř. věst. L 277, 7.11.2018, s. 1–65).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/344 ze dne 14. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházení v rámci řešení krize (Úř. věst. L 67, 9.3.2018, s. 3–7).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/345 ze dne 14. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro posuzování hodnoty aktiv a závazků institucí nebo subjektů (Úř. věst. L 67, 9.3.2018, s. 8–17).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/867 ze dne 7. února 2017 o třídách ujednání, které mají být chráněny při částečném převodu majetku podle článku 76 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 15–19).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy, které specifikují minimální soubor informací o finančních smlouvách, které by měly být obsaženy v podrobných záznamech, a okolnosti, za kterých by měl být požadavek uložen (Úř. věst. L 258, 24.9.2016, s. 1–7).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (Úř. věst. L 237, 3.9.2016, s. 1–9).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů (Úř. věst. L 228, 23.8.2016, s. 7–15).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1400 ze dne 10. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují minimální prvky plánu reorganizace podnikatelské činnosti a minimální obsah zpráv o pokroku při provádění tohoto plánu (Úř. věst. L 228, 23.8.2016, s. 1–6).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize (Úř. věst. L 184, 8.7.2016, s. 1–71).

Viz konsolidované znění.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/962 ze dne 16. června 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o jednotné formáty, vzory a definice, podle nichž příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zjišťují a Evropskému orgánu pro bankovnictví předávají informace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (Úř. věst. L 160, 17.6.2016, s. 35–49).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/911 ze dne 9. června 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o dohody o vnitroskupinové finanční podpoře podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, v souvislosti s popisem formy a obsahu uvedených dohod (Úř. věst. L 153, 10.6.2016, s. 25–27).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/860 ze dne 4. února 2016, kterým se dále upřesňují určité okolnosti, za nichž je nutné vyloučení z výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi podle čl. 44 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 144, 1.6.2016, s. 11–20).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/778 ze dne 2. února 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu mimořádných následných příspěvků, o kritéria pro určení činností, služeb a operací v souvislosti se zásadními funkcemi a o kritéria pro určení oborů podnikání a souvisejících služeb v souvislosti s hlavními liniemi podnikání (Úř. věst. L 131, 20.5.2016, s. 41–47).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 44–64).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 20.06.2023