Humanitární činnost EU

KLÍČOVÉ BODY

Cíle

Sdělení stanovuje řadu klíčových cílů pro řešení rostoucích humanitárních potřeb a podporu lepšího prostředí pro poskytování zásadové humanitární pomoci:

• poskytování pomoci podle osvědčených zásad humanitární pomoci;
• zajištění rychlého a účinného poskytování humanitární pomoci EU těm, kteří ji potřebují, s využitím inovací a kapacit;
• podpora flexibilní a efektivní humanitární činnosti a mechanismů financování, a to rozšířením využívání hotovostní pomoci a digitálních nástrojů, jakož i posílením podpory místních subjektů poskytujících pomoc;
• řešení základní příčiny krizí lepším propojením humanitárního, rozvojového a mírového úsilí, zejména v prioritních oblastech, jako je vzdělávání, zdraví, potravinové zabezpečení, připravenost na katastrofy a odolnost vůči změně klimatu;
• rozšíření zdrojové základny pro humanitární činnost posílením angažovanosti EU a spojenectví s tradičními i novými dárcovskými zeměmi;
• posílení angažovanosti a vedoucí úlohy EU s cílem maximalizovat dopad humanitární činnosti EU;
• posílení podpory a dodržování mezinárodního humanitárního práva a jeho zařazení do centra vnější činnosti EU.

Hlavní činnosti

Sdělení navrhuje řadu klíčových opatření k řešení těchto cílů a dosažení stanovených cílů. Mezi ně patří:

• rozvíjet kapacity pro evropskou humanitární pomoc, která by doplňovala mechanismus civilní ochrany EU a opírala se o operační připravenost střediska EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události;
• provádět systematické společné analýzy krizí a v případě potřeby rozvíjet společné programování a plánování politik EU;
• podporovat účinnou civilní a vojenskou koordinaci humanitární pomoci s cílem chránit humanitární prostor;
• zvyšovat víceleté, flexibilní a harmonizované mechanismy financování;
• zvyšovat závazky členských států v oblasti financování humanitární pomoci a podporovat lepší sdílení odpovědnosti mezi tradičními a novými dárcovskými zeměmi, aby bylo možné reagovat na rostoucí humanitární potřeby;
• zvyšovat podíl fondů na klimatická opatření, aby se zlepšila odolnost regionů ohrožených katastrofami;
• zavádět mechanismus pro monitorování a koordinaci mezinárodního humanitárního práva na úrovni EU;
• podporovat dodržování mezinárodního humanitárního práva jako podmínky pro poskytnutí pomoci EU;
• zajišťovat, aby se mezinárodní humanitární právo plně odráželo v sankční politice EU, a to i důsledným zahrnutím humanitárních výjimek do sankčních režimů EU;
• uspořádat Evropské humanitární fórum s cílem podpořit dialog o humanitární politice;
• prosazovat mezi institucemi EU a členskými státy přístup „tým Evropa“.

Závěry Rady

Rada ve svých závěrech ke sdělení uvedla řadu klíčových bodů, mimo jiné:

• vyjadřuje vážné znepokojení nad bezprecedentním rozsahem humanitárních potřeb, zmenšujícím se humanitárním prostorem a rostoucím nedostatkem finančních prostředků;
• zdůrazňuje, že je důležité jakožto ústřední prvek vnější činnosti EU trvale prosazovat dodržování mezinárodního humanitárního práva a soulad s ním, jakož i zajišťovat ochranu civilního obyvatelstva a civilní infrastruktury, podporovat a prosazovat zásadovou humanitární činnost a chránit humanitární prostor;
• zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zintenzivnit globální úsilí s cílem výrazně posílit základnu zdrojů pro humanitární činnost, a že je důležité poskytovat humanitární pomoc z dostupných prostředků účinněji;
• vyzdvihuje zásadní koordinační úlohu OSN při reakci na humanitární krize a to, že je zapotřebí posílit podporu místních i celostátních aktérů, uznat hodnotu jejich znalostí a zkušeností jakožto subjektů, jež zajišťují reakci v přední linii a jsou na místě před vznikem krizové situace, v jejím průběhu i po jejím skončení;
• vítá záměr Komise uspořádat Evropské humanitární fórum.