Prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem v Evropské unii

KLÍČOVÉ BODY

Nejzávažnějším dopadem přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, které jsou, jak se zdá, z hlediska počtu i závažnosti na vzestupu, jsou ztráty na životech a škody na hospodářství a životním prostředí. Rostoucí zranitelnost vůči takovým katastrofám je způsobována především vlivy změny klimatu a rozvojem měst a průmyslu.

Strategie navržená Evropskou komisí je součástí souboru nástrojů s vnějším i vnitřním rozměrem. Nezahrnuje mimořádné události související s konflikty nebo teroristickými činy.

Hlavní opatření

Tato strategie z roku 2009 se opírá o tři hlavní témata:

• rozvoj stávajících poznatků s cílem zlepšit účinnost preventivních politik. Patří sem
  • sběr srovnatelných informací o faktorech katastrof,
  • osvědčené postupy v postupech zvládání rizik (územní plánování, havarijní plány atd.) a
  • mapování rizikových oblastí EU,
• rozšíření spolupráce subjektů zapojených do řízení katastrof prostřednictvím specializované sítě na zlepšení koordinace unijních, vnitrostátních a regionálních opatření a zlepšení informovanosti občanů o evropském čísle tísňového volání 112,
• využívání stávajících legislativních a finančních nástrojů k preventivním opatřením, například v oblastech rozvoje venkova, civilní ochrany, ochrany životního prostředí, výzkumu a informačních a komunikačních technologií.

Silnější orientace na prevenci v právních předpisech o civilní ochraně

V prosinci 2013 přijala Rada a Evropský parlament rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie. Toto rozhodnutí, které se použije od 1. ledna 2014, se mimo jiné výrazněji soustředí na prevenci katastrof, obsahuje pravidla týkající se hodnocení rizik a hodnocení schopnosti řídit rizika a stanoví ambiciózní soubor iniciativ, které má Komise provést (včetně hodnocení rizik, schopnosti řídit rizika a dobrovolného vzájemného hodnocení).