Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32008D0718

    2008/718/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 16. dubna 2008 o opatření C 29/07 (ex N 310/06), které plánuje zavést Maďarsko v souvislosti se zárukami za krátkodobé vývozní úvěry pro malé a střední podniky s omezeným obratem vývozu (oznámeno pod číslem K(2008) 1332) (Text s významem pro EHP)

    Úř. věst. L 239, 6.9.2008, p. 26–31 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document Date of entry into force unknown (pending notification) or not yet in force.

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2008/718/oj

    6.9.2008   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 239/26


    ROZHODNUTÍ KOMISE

    ze dne 16. dubna 2008

    o opatření C 29/07 (ex N 310/06), které plánuje zavést Maďarsko v souvislosti se zárukami za krátkodobé vývozní úvěry pro malé a střední podniky s omezeným obratem vývozu

    (oznámeno pod číslem K(2008) 1332)

    (Pouze maďarské znění je závazné)

    (Text s významem pro EHP)

    (2008/718/ES)

    KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

    s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

    poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1) a s ohledem na tyto připomínky,

    vzhledem k těmto důvodům:

    1.   POSTUP

    (1)

    Elektronickým oznámením ze dne 17. května 2006 maďarské orgány informovaly o výše uvedeném opatření (dále jen „opatření“) v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Oznámení bylo doplněno dopisem ze dne 21. června 2006, který byl Komisí zaevidován dne 22. června 2006.

    (2)

    Dopisy ze dne 1. srpna 2006, 30. října 2006 a 30. dubna 2007 si Komise vyžádala další informace, jež Maďarsko poskytlo prostřednictvím dopisů ze dne 12. září 2006, 21. března 2007 a 30. května 2007, které byly Komisí zaevidovány ve stejné dny.

    (3)

    Dopisem ze dne 18. července 2007 (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) Komise oznámila Maďarsku své rozhodnutí zahájit ve věci uvedeného opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

    (4)

    Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise zúčastněné strany vyzvala, aby podaly k dotyčné podpoře připomínky.

    (5)

    Komise neobdržela od zúčastněných třetích stran žádné připomínky. Připomínky od maďarských orgánů obdržela dopisem ze dne 21. září 2007.

    2.   POPIS OPATŘENÍ

    2.1   Cíl

    (6)

    Cílem tohoto opatření je poskytovat záruky za krátkodobé vývozní úvěry určené k financování vývozních transakcí malých a středních podniků (3), jejichž roční vývozní obrat nepřesahuje 2 miliony EUR (dále jen „MSP s omezeným vývozním obratem“). Maďarsko hodlá zavést opatření podle bodu 2.5 sdělení Komise členským státům na základě čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES, kterým se použijí články 92 a 93 Smlouvy na pojištění krátkodobých vývozních úvěrů (4) (dále jen „sdělení o pojištění krátkodobých vývozních úvěrů“ nebo „sdělení“).

    2.2   Podmínky pro poskytnutí záruky

    (7)

    Záruku pro případ nesplacení úvěru na financování vývozních transakcí lze udělit:

    a)

    vyvážejícímu domácímu MSP s omezeným vývozním obratem s cílem usnadnit mu získání úvěru od komerční banky. V takovém případě lze rizika spojit přímo s prodávajícím (tj. vyvážejícím MSP) a nepřímo s kupujícím;

    b)

    zahraničnímu kupujícímu, který nakupuje zboží a služby od domácího MSP s omezeným vývozním obratem, s cílem usnadnit kupujícímu získání úvěru od komerční banky. V takovém případě jsou rizika přímo spojená s kupujícím. Neexistují žádná omezení, která by se týkala země původu kupujícího, tj. kupující může sídlit jak v zemích uvedených v příloze sdělení, tak i v dalších zemích. Kromě toho rovněž neexistují žádná omezení, pokud jde o velikost zahraničního kupujícího (tj. může se tedy jednat i o velký podnik).

    (8)

    Maďarské orgány uvedly, že v obou výše uvedených případech musí být zárukou financována vývozní transakce. Maximální doba splatnosti záruky činí dva roky.

    (9)

    Výše záruky nesmí překročit 70 % hodnoty smlouvy o vývozu (snížené o zálohovou platbu v minimální výši 15 %) nebo 70 % poskytnutého úvěru.

    (10)

    Vyvážející MSP s omezeným vývozním obratem nemají nárok na poskytnutí záruky, jestliže jsou v konkurzu, likvidaci nebo pod nucenou správou. Žádné informace o existenci jakýchkoli omezení, která by se týkala záruk poskytnutých zahraničnímu kupujícímu, nebyly sděleny.

    (11)

    Pokud jde o záruky pokrývající domácí rizika (tj. záruky poskytnuté vyvážejícím MSP), poplatek závisí na úvěrové bonitě daného vyvážejícího MSP a je stanoven podle pětistupňové stupnice založené na objektivních kritériích i subjektivním hodnocení, které je prováděno v souladu se zavedenou praxí komerčních bank.

    (12)

    Pokud jde o záruky pokrývající zahraniční rizika (tj. záruky poskytnuté zahraničním kupujícím), jsou kupující zařazeni do rizikových kategorií podle příslušné země původu.

    (13)

    K poplatku za poskytnutí záruky maďarské orgány uvedly, že se bude pohybovat v rozmezí od 0,5 % do 2,0 % ročně.

    (14)

    Kromě výše uvedeného poplatku za poskytnutí záruky je rovněž nutné uhradit jednorázový poplatek za správu ve výši 0,1 % ze zaručené částky.

    (15)

    Maďarské orgány tvrdí, že výnosy z poplatků pokryjí provozní náklady programu i uplatněné nároky ze záruk. Poplatky podléhají čtvrtletnímu přezkoumání.

    (16)

    Maďarské orgány rovněž uvedly, že záruční krytí pro daný druh rizik není na maďarském trhu nabízeno. Aby své tvrzení doložilo, předložilo Maďarsko prohlášení dvou maďarských komerčních bank s mezinárodním zázemím, v nichž se uvádí, že poskytnutí záruky za účelem financování vývozních aktivit MSP s omezeným vývozním obratem nenarušuje činnost komerčních bank na trhu a posiluje jejich ochotu přijímat rizika. Kromě toho Maďarsko také předložilo prohlášení dvou velkých mezinárodních poskytovatelů úvěrového pojištění a jednoho národního poskytovatele úvěrového pojištění, kteří potvrzují existenci mezery na trhu a uvádějí, že oni sami v tomto segmentu trhu nepůsobí.

    2.3   Provádějící subjekt

    (17)

    Záruku poskytuje Maďarská exportní a importní banka (dále jen „Eximbank“), státní vývozní úvěrová agentura.

    (18)

    Eximbank využívá státní podporu ve formě záruky, jež pokrývá veškeré závazky vyplývající z provádění tohoto opatření.

    2.4   Právní základ

    (19)

    Opatření je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) zákona XLII z roku 1994 o Maďarské exportní a importní bance a Maďarské vývozní úvěrové pojišťovně, jakož i na čl. 1 odst. 2 a čl. 11/A odst. 13 nařízení vlády č. 85/1998 (V.6.).

    2.5   Rozpočet

    (20)

    Celková výše záručního krytí, které během dvou let trvání opatření Eximbank poskytne, činí 15 miliard HUF (60 milionů EUR).

    2.6   Doba trvání

    (21)

    Doba trvání opatření je omezena na dva roky od jeho schválení Komisí.

    2.7   Důvody pro zahájení formálního vyšetřovacího řízení

    (22)

    Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení Komise měla za to, že opatření vyvolává pochybnosti, neboť se zdálo, že záruka za vývozní úvěr, kterou by poskytovala Eximbank, a pojištění vývozního úvěru, na které se vztahuje sdělení, se od sebe v řadě bodů liší, zejména tím, že:

    a)

    Pokrývají různé druhy rizik. Zatímco pojištění vývozního úvěru vždy kryje rizika související s kupujícím (tj. riziko, že kupující nezaplatí dodavateli), záruka Eximbank poskytnutá vyvážejícímu MSP s omezeným vývozním obratem kryje rizika nesplacení úvěru samotným vývozcem, což ve skutečnosti představuje podporu vývozních činností MSP s omezeným vývozním obratem, která nesouvisí výhradně s riziky na straně kupujícího. Eximbank může rovněž poskytnout záruku kupujícímu (včetně velkých podniků), jež pokrývá rizika spojená s kupujícím. Mezi rizika však patří i to, že kupující nesplatí komerční úvěr, zatímco pojištění vývozního úvěru pokrývá riziko neuhrazení nakoupeného zboží a služeb ze strany zahraničního kupujícího. Z toho vyplývá, že záruka poskytnutá zahraničnímu kupujícímu zvyšuje jeho možnosti získat úvěr za příznivějších podmínek, zatímco pojištění vývozního úvěru takovýto účinek nemá.

    b)

    Právní základy těchto dvou činností jsou v Maďarsku dobře vymezeny a jsou odlišné: zárukou se rozumí finanční služba, kterou může poskytovat pouze finanční ústav, zatímco pojistnou činnost může vykonávat pouze pojistitel, na něhož se vztahuje zákon o pojišťovnictví. Tento fakt by mohl vysvětlit, proč byla předložena prohlášení poskytovatelů úvěrového pojištění, v nichž bylo uvedeno, že nepůsobí v segmentu pojištění vývozních úvěrů (ve skutečnosti jim to ani zákon nedovoluje). Prohlášení dvou maďarských bank jsou rovněž nejednoznačná, jelikož záruka poskytnutá Eximbank by snížila rizika, která by jinak nesly, a tudíž se zdá, že jim z tohoto opatření plyne prospěch.

    (23)

    Jestliže sdělení není použitelné, opatření by mohlo být kvalifikováno jako státní podpora přímo související s vývozem (v rámci Společenství i mimo něj), což je neslučitelné se společným trhem. Komise vždy striktně odsuzovala podporu vývozu v rámci obchodu uvnitř Společenství a podpora vývozu vně Společenství také může mít dopad na hospodářskou soutěž uvnitř Společenství.

    (24)

    V neposlední řadě i kdyby pojištění vývozního úvěru a záruka poskytnutá Eximbank byly shodné a bylo-li by možné sdělení použít, určité obavy by přesto zůstaly. Vzhledem k tomu, že Komise dne 22. ledna 2007 schválila na období dvou let opatření N 488/06 – „Vývozní úvěrové pojištění pro MSP s omezeným vývozním obratem“, v jehož rámci MEHIB (druhá státní vývozní úvěrová agentura v Maďarsku) poskytuje pojištění krátkodobých vývozních úvěrů na pokrytí rizik MSP s omezeným vývozním obratem, je tudíž obdobné krytí již na maďarském trhu k dispozici. Pokud by oběma státem podporovaným vývozním úvěrovým agenturám bylo dovoleno poskytovat v tomto segmentu služby a vytvořit si vlastní klientskou základnu, mohlo by to zabránit potenciálním hráčům vstoupit na daný trh.

    3.   PŘIPOMÍNKY PŘEDLOŽENÉ MAĎARSKEM

    (25)

    Žádné třetí strany nepřednesly k rozhodnutí Komise o zahájení řízení žádné připomínky. Zjištění předložená maďarskými orgány lze shrnout následovně:

    a)

    Maďarsko souhlasí, že zatímco pojištění vždy kryje rizika související s kupujícím, záruka Eximbank poskytnutá vyvážejícímu MSP s omezeným vývozním obratem kryje rizika nesplacení úvěru samotným vývozcem. Maďarsko je však přesvědčeno, že i v tomto případě jsou rizika primárně spojená s kupujícím, neboť splacení úvěru čerpaného vyvážejícím MSP především závisí na zaplacení zakoupeného zboží kupujícím.

    b)

    Maďarsko souhlasí, že rizika krytá pojištěním vývozního úvěru a rizika krytá zárukou Eximbank poskytnutou zahraničnímu kupujícímu jsou odlišná. Maďarsko navíc poukazuje na zavedenou praxi komerčních bank, jež pro potřeby zajištění úvěru hodnotí příznivěji záruku a nikoli pojištění, jelikož pojistitelé často odmítají platit proto, že případ posoudí jako obchodní spor.

    c)

    Maďarsko poukazuje na skutečnost, že byla předložena prohlášení pojistitelů, která již Komise akceptovala v souvislosti s opatřením N 488/06. Maďarsko dále souhlasí, že záruka poskytnutá Eximbank by snížila rizika, která jsou nucena nést komerční banky, a banky tudíž prezentovaly svá prohlášení jako zúčastněné strany.

    d)

    Maďarsko uvádí, že program nebude u téže transakce použit souběžně s již existujícím programem pojištění vývozních úvěrů N 488/06. Maďarsko rovněž zdůrazňuje, že jedna vývozní úvěrová agentura nemůže obsáhnout všechny vyvážející MSP s omezeným vývozním obratem, což by mohlo vést k výběru, který by jednotlivé MSP s omezeným vývozním obratem poškodil. Maďarsko dále tvrdí, že program záruky poskytované Eximbank by komerčním bankám umožnil během období 2 až 3 let získat zkušenosti s danými riziky a vybudovat komerční trh záruk za vývozní úvěry.

    e)

    Maďarsko uvádí, že pravidla týkající se střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů (5) platí stejnou měrou i pro pojištění vývozních úvěrů, záruky za vývozní úvěry a refinancování. Není proto vhodné vykládat sdělení, které stanovuje pravidla pro pojištění krátkodobých vývozních úvěrů, tak, že pokrývá pouze pojištění a vylučuje jiné krátkodobé transakce, neboť by tím byly diskriminovány instituce poskytující záruky za vývozní úvěry.

    4.   POSOUZENÍ OPATŘENÍ

    (26)

    Oznámení se týká pouze jedné části veřejných aktivit Eximbank, a to programu poskytování záruk v souvislosti se smlouvami o vývozu. Posouzením tohoto záručního plánu tedy není dotčen případný postoj Komise vůči celkovému vztahu mezi státem a Eximbank, ani vůči jakýmkoli dalším produktům Eximbank.

    4.1   Použitelnost sdělení o pojištění krátkodobých vývozních úvěrů

    (27)

    Argumenty přednesené maďarskými orgány (shrnuté v 25. bodě odůvodnění výše) počáteční obavy Komise nijak nerozptýlily. Zejména:

    a)

    Rozhodnutí o zahájení řízení konstatovalo, že oproti pojištění vývozních úvěrů nejsou záruky Eximbank poskytované vyvážejícím MSP s omezeným vývozním obratem spojeny výhradně s riziky na straně kupujícího. Tento rozdíl se zdá být potvrzen i ze strany maďarských orgánů, neboť podle jejich mínění riziko nesplacení úvěru vyvážejícím MSP není s kupujícím spojeno výhradně, nýbrž primárně.

    b)

    Rozhodnutí o zahájení řízení rovněž shledalo, že rizika krytá zárukou Eximbank poskytnutou zahraničnímu kupujícímu a rizika krytá pojištěním vývozního úvěru jsou odlišná. Argumenty přednesené Maďarskem tuto skutečnost nevyvrací.

    c)

    Rozhodnutí o zahájení řízení dále konstatovalo, že předložená prohlášení komerčních pojistitelů, v nichž potvrzují, že nepůsobí ve specifickém segmentu trhu záruk za vývozní úvěry, jsou irelevantní, neboť jim zákon poskytování záruk nedovoluje. V případě N 488/06 byla stejná prohlášení relevantní, jelikož se opatření týkalo pojištění krátkodobých vývozních úvěrů.

    d)

    Rozhodnutí o zahájení řízení konstatovalo, že ačkoli oba nástroje (záruka i pojištění) nebudou použity u téže transakce souběžně, druhé opatření by mohlo přinést maďarským vyvážejícím MSP s omezeným vývozním obratem další výhody. Tato skutečnost se zdá být potvrzena, jelikož maďarské orgány uvedly, že komerční banky jsou obecně ochotnější pro účely zajištění přijímat záruky, což znamená, že dostupnost těchto záruk přináší MSP dodatečné výhody.

    e)

    Pokud jde o pravidla týkající se střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů, na které Maďarsko poukazuje, tato ustanovení vycházejí z ustanovení Smlouvy o zahraničním obchodu (článek 132 Smlouvy). Jak potvrdil Evropský soudní dvůr, nemohou tedy vyloučit použití ustanovení o státní podpoře obsažená ve Smlouvě o ES (6). Sdělení o pojištění krátkodobých vývozních úvěrů si kromě toho stanovilo za cíl odstranit narušení hospodářské soutěže, které je způsobeno státní podporou v odvětví pojištění vývozních úvěrů, kde spolu soutěží veřejní a soukromí pojistitelé vývozních úvěrů, tj. sdělení odkazuje a vztahuje se pouze na pojištění.

    (28)

    Připomínky maďarských orgánů potvrzují výklad, jenž je zmíněn v rozhodnutí o zahájení řízení a jenž poukazuje na to, že záruky poskytnuté Eximbank se ve významných ohledech od pojištění vývozních úvěrů liší. Opatření proto nelze podle sdělení o pojištění krátkodobých vývozních úvěrů posoudit.

    4.2   Existence státní podpory

    (29)

    Vzhledem k tomu, že opatření nelze podle sdělení o pojištění krátkodobých vývozních úvěrů posoudit, je nutné stanovit, zda se jedná o státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES (7).

    (30)

    Aby opatření spadalo do oblasti působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, musí být současně splněna čtyři kritéria:

    opatření musí zahrnovat použití státních zdrojů,

    opatření musí udělit příjemci selektivní výhodu,

    opatření musí ovlivnit obchod mezi členskými státy,

    opatření musí představovat hrozbu narušení hospodářské soutěže.

    (31)

    Opatření lze přisoudit státu, jelikož je uplatňováno státní vývozní agenturou zřízenou ze státních prostředků, která provádí operace vyžadované státními předpisy a která využívá protizáruky poskytnuté státem pro daný druh rizik.

    (32)

    Poplatek za poskytnutí záruky je stanoven na základě hodnocení rizik, což by obvykle mělo za následek vyšší poplatek pro rizikovější klienty. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že systém hodnocení rizik zohledňuje v oblasti domácích rizik celou řadu faktorů, avšak v případě zahraničních rizik pouze jediné kritérium (tj. zemi původu kupujícího).

    (33)

    Maďarské orgány tvrdí, že účtované poplatky jsou v souladu s tržními sazbami, které si u daného typu rizik účtují mezinárodní komerční pojistitelé nebo poskytovatelé záruk. Maďarsko nicméně nedoložilo (např. prostřednictvím nezávislých údajů nebo nezávislé studie), že by poplatky, jež jsou stanoveny na základě hodnocení rizik, byly skutečně v souladu s úrovní sazeb na trhu.

    (34)

    Pokud výnosy z poplatků za poskytnutí záruky pokryjí provozní náklady programu i uplatněné nároky ze záruk, je toto nutné hodnotit kladně. Toto tvrzení Maďarska však nebylo podloženo potřebnými údaji.

    (35)

    Maďarské orgány kromě toho argumentovaly, že záruční krytí pro daný druh rizik není na maďarském trhu nabízeno. Dané opatření tudíž přináší ekonomickou výhodu také poskytnutím záručního krytí, které by jinak na trhu nebylo nabízeno.

    (36)

    Maďarské orgány v tomto ohledu žádné připomínky nepředložily. Komise má tudíž za to, že opatření uděluje příjemcům ekonomickou výhodu.

    (37)

    Opatření je selektivní, neboť se týká pouze vývozních transakcí realizovaných MSP s omezeným vývozním obratem a jelikož zákon o rozpočtu na příslušné roky stanovuje celkový limit výše záruky poskytnuté Eximbank i protizáruky poskytnuté státem.

    (38)

    Opatření může ovlivnit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy, jelikož přímo souvisí s vývozními transakcemi MSP s omezeným vývozním obratem. Kromě toho není vyloučený vývoz uvnitř Společenství.

    (39)

    V důsledku toho je opatření třeba posuzovat jako státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

    4.3   Slučitelnost opatření

    (40)

    Státní podporu lze prohlásit za slučitelnou se společným trhem, jestliže splňuje jednu z výjimek obsažených ve Smlouvě o ES. Čl. 87 odst. 2 stanovuje automatické výjimky z obecného zákazu státní podpory, je však zřejmé, že v daném případě žádná z těchto výjimek neplatí.

    (41)

    Čl. 87 odst. 3 specifikuje čtyři typy případů, kdy lze státní podporu považovat za slučitelnou se společným trhem. Čl. 87 odst. 3 písm. a) se týká podpor, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji znevýhodněných oblastí. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že v daném případě podmínky záruky nejsou upraveny podle úrovně zaostalosti oblasti, v níž vyvážející MSP působí. Stávající program navíc pokrývá celé území Maďarska, přičemž podle aktuální mapy regionální podpory na období let 2007–2013 pro Maďarsko (8) je pouze část Maďarska způsobilá získat podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a). Opatření přitom nesplňuje ani další podmínky Pokynů k vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013 (9). V důsledku toho se ani tato výjimka na daný případ nevztahuje.

    (42)

    Čl. 87 odst. 3 písm. b) stanovuje, že podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu, lze považovat za slučitelné se společným trhem. Toto ustanovení se na daný případ nevztahuje. Použít nelze ani čl. 87 odst. 3 písm. d), který se týká podpor určených na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví.

    (43)

    Čl. 87 odst. 3 písm. c) stanovuje, že podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, lze považovat za slučitelné se společným trhem, pokud nemění podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Komise vypracovala řadu pokynů i sdělení, jež vymezují způsob, jakým Komise tento článek zamýšlí uplatňovat. Vzhledem k tomu, že se na daný případ žádné z nich nevztahují, pak státní podporu, jež souvisí s předmětným opatřením, je nutné posuzovat přímo podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

    (44)

    V tomto kontextu je nutné podotknout, že program vývozního pojištění ve prospěch vývozních transakcí MSP s omezeným vývozním obratem již existuje a Komisí již byl schválen (10) v souladu s ustanoveními sdělení o pojištění krátkodobých vývozních úvěrů. Komise je názoru, že Maďarsko nedoložilo nutnost zavedení dalšího nástroje ve prospěch vývozních transakcí MSP s omezeným vývozním obratem.

    (45)

    Kromě toho je třeba připomenout, že Komise v zásadě vždy striktně odsuzovala podporu vývozu v rámci obchodu uvnitř Společenství, neboť vývozní subvence přímo ovlivňují hospodářskou soutěž na trhu mezi soupeřícími potenciálními dodavateli zboží a služeb. Jelikož podpora vývozu úzce a neoddělitelně souvisí se samotnou obchodní transakcí, je pravděpodobné, že by nepříznivě a do značné míry ovlivnila podmínky obchodu. Ve svých předchozích rozhodnutích (11) Komise jasně uvedla, že záruky nabízené pod tržní cenou ve spojitosti se smlouvami o vývozu v rámci Společenství představují podporu vývozu, která je neslučitelná se společným trhem. Kromě toho podpora vývozu vně Společenství ze strany členských států může také ovlivnit hospodářskou soutěž uvnitř Společenství.

    5.   ZÁVĚR

    (46)

    Z výše uvedených důvodů Komise dospěla k závěru, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Vzhledem k tomu, že neusnadňuje rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, aniž by měnila podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, nelze opatření odůvodnit odkazem na čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES a je tudíž neslučitelné se společným trhem. Jelikož opatření dosud nebylo zavedeno, není nutné státní podporu vymáhat,

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    Státní podpora, kterou Maďarsko plánuje zavést v souvislosti se zárukami za krátkodobé vývozní úvěry pro malé a střední podniky s omezeným obratem vývozu, je neslučitelná se společným trhem.

    Podporu tudíž nelze uplatnit.

    Článek 2

    Maďarsko do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí sdělí Komisi opatření, která přijalo pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím.

    Článek 3

    Toto rozhodnutí je určeno Maďarské republice.

    V Bruselu dne 16. dubna 2008.

    Za Komisi

    Neelie KROES

    členka Komise


    (1)  Úř. věst. C 234, 6.10.2007, s. 18.

    (2)  Idem.

    (3)  Jak vymezuje maďarský zákon XXXIV z roku 2004. Tato definice MSP odpovídá příslušným kritériím obsaženým v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

    (4)  Úř. věst. C 281, 17.9.1997.

    (5)  Směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím

    (6)  Rozsudek Soudního dvora, Belgie v Komise („Tubemeuse“), věc C-142/87, Sb. rozh. 1990 s. I-959, bod 32.

    (7)  Komise podotýká, že program rovněž nespadá pod „oznámení o zárukách“ (Úř. věst. C 71, 11.3.2000). Bod 1.2 oznámení o zárukách stanovuje, že se nevztahuje na zajištění vývozních úvěrů. Jelikož dané opatření poskytuje záruku pro případ nesplacení úvěrů určených k financování vývozních transakcí, Komise má za to, že oznámení o zárukách nelze použít.

    (8)  N 487/06 – dopis Komise ze dne 13. září 2006 (Úř. věst. C 256, 24.10.2006, s. 7).

    (9)  Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

    (10)  Státní podpora N 488/06.

    (11)  Rozhodnutí Komise ze dne 17. května 1982 o subvenci na úhradu úroků z úvěrů souvisejících s vývozem z Francie do Řecka po přistoupení země k Evropskému hospodářskému společenství (Úř. věst. L 159, 10.6.1982, s. 44); rozhodnutí Komise ze dne 27. června 1984 o záměru francouzské vlády poskytnout zvláštní krytí devizových rizik francouzským vývozcům v souvislosti s výběrových řízením na výstavbu elektrárny v Řecku (Úř. věst. L 230, 28.8.1984, s. 25).


    Top