Závěry Rady o dalších krocích k tomu, aby se EU stala regionem osvědčených postupů v boji proti antimikrobiální rezistenci

(2019/C 214/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

1.

PŘIPOMÍNÁ, že antimikrobiální rezistence představuje vážnou přeshraniční zdravotní hrozbu, kterou nemůže náležitým způsobem vyřešit jeden členský stát sám a kterou nelze omezit na jeden zeměpisný region nebo členský stát, a vyžaduje proto intenzivní spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, jak je uvedeno v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách (1);

2.

S VELKÝM ZNEPOKOJENÍM BERE NA VĚDOMÍ, že podle oficiálních údajů může být až 700 000 úmrtí (2) (3) na celém světě ročně způsobeno antimikrobiální rezistencí, včetně 33 000 úmrtí (4) (5) způsobených infekcemi odolnými vůči antibiotikům v Evropské unii/EHP. Kromě toho z projekcí vyplývá, že antimikrobiální rezistence způsobí miliony úmrtí na celé světě, nebudou-li přijata opatření s cílem zastavit její šíření.

3.

S VELKÝM ZNEPOKOJENÍM BERE NA VĚDOMÍ, že příčinou přibližně 29 % úmrtí způsobených celosvětově infekcemi odolnými vůči antimikrobiálním přípravkům je rezistentní tuberkulóza a multirezistentní tuberkulóza (6).

4.

S VELKÝM ZNEPOKOJENÍM BERE NA VĚDOMÍ, že podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), pokud nebudou přijata účinná opatření a vývoj antimikrobiální rezistence bude odpovídat projektovaným trendům, země EU a EHP budou nuceny vynaložit v důsledku antimikrobiální rezistence v letech 2015 až 2050 každoročně až 1,1 miliardy EUR (7).

5.

S VELKÝM ZNEPOKOJENÍM BERE NA VĚDOMÍ, že 75 % zátěže způsobené nemocemi, jejichž příčinou jsou infekce rezistentní vůči antibiotikům, v EU přímo souvisí s infekcemi spojenými se zdravotní péčí (8).

6.

UZNÁVÁ, že antimikrobiální přípravky se v Unii jako celku nadále používají v příliš vysoké míře, a KONSTATUJE, že v jejich užívání panují mezi členskými státy rozdíly.

7.

UZNÁVÁ, že antimikrobiální rezistence je globálním problémem pro veřejné zdraví, který má nejen závažné důsledky pro zdraví člověka a zvířat, ale i neblahý dopad na životní prostředí a produkci potravin, a následkem toho i na hospodářský růst. Antimikrobiální rezistence dále významným způsobem ohrožuje možnost dosažení cílů udržitelného rozvoje. VÍTÁ proto řadu mezinárodních iniciativ zaměřených na boj proti antimikrobiální rezistenci, k nimž patří mimo jiné: — globální akční plán (GAP) o antimikrobiální rezistenci (9) vypracovaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za přispění Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) a jednomyslně přijatý 68. Světovým zdravotnickým shromážděním v květnu 2015; — politické prohlášení OSN přijaté na zasedání Valného shromáždění na vysoké úrovni věnovaném antimikrobiální rezistenci a konaném dne 21. září 2016 (10) za účelem boje proti celosvětové hrozbě, jakou představuje antimikrobiální rezistence, a potvrzení nutnosti zaujmout přístup „Jedno zdraví“, jakož i: — práce meziagenturní koordinační skupiny OSN (IACG) o antimikrobiální rezistenci, jež vyústila v soubor doporučení uvedených ve zprávě nazvané „No time to wait: Securing the future from drug-resistant infections“ (11) („Není čas čekat: Zabezpečit budoucnost před infekcemi odolnými vůči léčivým přípravkům“), určené generálnímu tajemníkovi OSN; — zpráva generálního tajemníka OSN (12) ze dne 10. května 2019 o provádění politického prohlášení o antimikrobiální rezistenci ze dne 21. září 2016 a o doporučeních vzešlých z práce koordinační skupiny; — rezoluce Environmentálního shromáždění OSN z prosince 2017 (13) na téma Životní prostředí a zdraví, v níž se uvádí, že mezi zdravím člověka, zvířat a rostlin a životním prostředím existuje vzájemná souvislost, a zdůrazňuje nutnost dosáhnout hlubšího pochopení vlivu, jaký má znečištění životního prostředí na rozvoj antimikrobiální rezistence; — práce celosvětového výzkumného a vývojového střediska pro antimikrobiální rezistenci; — Globální partnerství pro výzkum a vývoj antibiotik (GARDP) (14); — rezoluce WHO týkající se antimikrobiální rezistence přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním dne 24. května 2019 (15); — Mezinárodní středisko pro řešení v oblasti antimikrobiální rezistence (ICARS) (16). ICARS slouží jako nezávislé celosvětové znalostní středisko se zaměřením na identifikaci řešení výzev v oblasti antimikrobiální rezistence postavených na důkazech a na podporu jejich provádění v zemích s nízkými a středními příjmy;

8.

KONSTATUJE, že antimikrobiální rezistence se stala problémem, který je dnes projednáván na mnoha různých mezinárodních fórech, včetně skupin G7 (17) a G20 (18).

9.

PŘIPOMÍNÁ globální akční plán proti antimikrobiální rezistenci z roku 2015, v němž WHO vyzvala všechny své členské státy, aby do roku 2017 zavedly své vlastní vnitrostátní akční plány proti antimikrobiální rezistenci.

10.

BERE NA VĚDOMÍ probíhající práci OECD a VÍTÁ její nedávnou zprávu, v níž se uvádí, že investice do intervencí v oblasti veřejného zdraví by mohly podstatně snížit zátěž, kterou antimikrobiální rezistence představuje pro společnost (19).

11.

PŘIPOMÍNÁ, že článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že činnost Unie doplňuje politiku členských států a zahrnuje boj proti nejzávažnějším chorobám a jejich přenosu a jejich předcházení, jakož i zdravotnické informace a zdravotní výchovu a sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb a boj proti nim. Unie má rovněž podněcovat spolupráci mezi členskými státy a rozvíjet spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví.

12.

PŘIPOMÍNÁ závěry Rady ze dne 17. června 2016 o dalších krocích v rámci přístupu „jedno zdraví“ za účelem boje proti antimikrobiální rezistenci (20) a v nich uvedené konkrétní odkazy na doporučení Rady ze dne 15. listopadu 2001 o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně (21), doporučení Rady ze dne 9. června 2009 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (22) a závěry Rady ze dne 1. prosince 2014 o bezpečnosti pacientů a kvalitě péče, včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí a antimikrobiální rezistencí (23).

13.

VÍTÁ sdělení Komise zveřejněné dne 29. června 2017 nazvané Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (24) a seznam opatření pro boj proti antimikrobiální rezistenci uvedený v tomto sdělení a VYJADŘUJE PODPORU ÚSILÍ dosáhnout toho, aby se EU stala v tomto ohledu regionem osvědčených postupů.

14.

UPOZORŇUJE na úlohu očkování při předcházení infekcím, na nedávno přijaté doporučení Rady o posílení spolupráce v boji proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním, a na skutečnost, že akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci navržený Komisí poukazuje na nutnost podporovat výzkum a vývoj nových očkovacích látek u patogenů souvisejících s antimikrobiální rezistencí (25).

15.

PŘIPOMÍNÁ usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2018 o Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (26).

16.

VÍTÁ sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 11. března 2019 nazvané Strategický přístup Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí (27).

17.

UPOZORŇUJE na skutečnost, že EU zavedla právní omezení pro předcházení nesprávnému používání antimikrobik u zvířat. Používání antibiotik jako doplňkových látek v krmivech na podporu růstu je zakázáno od roku 2006 (28). Také nedávno přijaté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích (29) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 o medikovaných krmivech (30) zakazují používání antimikrobiálních veterinárních léčivých přípravků za účelem stimulace růstu nebo zvýšení produkce (31), preventivní používání antimikrobiálních léčivých přípravků prostřednictvím medikovaných krmiv (32) a preventivní používání veterinárních antibiotik u skupin zvířat (33). Nařízení o veterinárních léčivých přípravcích stanoví rovněž omezení ohledně metafylaktického používání antimikrobiálních léčivých přípravků a obsahuje ustanovení, která nabízejí možnost vyhradit na základě konkrétních kritérií některá kriticky významná antimikrobika výhradně pro člověka za účelem zachování jejich účinnosti (34), jakož i povinnost pro členské státy shromažďovat údaje o prodeji a používání antimikrobik u zvířat.

18.

VÍTÁ posílenou spolupráci mezi členskými státy a Komisí prostřednictvím sítě EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci (35) vytvořené v roce 2017 v rámci akčního plánu „Jedno zdraví“ a BERE NA VĚDOMÍ význam pravidelných zasedání této sítě v rámci provádění akčního plánu EU proti antimikrobiální rezistenci.

19.

OCEŇUJE závěry společné analýzy agentur o spotřebě antimikrobik a rezistenci vůči antimikrobikům (JIACRA) (36), kterou zveřejnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) společně s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), a UPOZORŇUJE na skutečnost, že právní základ pro tyto činnosti byl zaveden v nařízení (ES) č. 726/2004 (37) nedávno přijatým nařízením (EU) 2019/5 (38).

20.

ZDŮRAZŇUJE, že posílení spolupráce mezi členskými státy a s Komisí a farmaceutickým průmyslem má klíčový význam při řešení problémů se špatnou dostupností antimikrobiálních látek, ať už jsou způsobeny nedostatečnou počáteční dodávkou, stažením antimikrobik z trhu nebo jinými dodavatelskými problémy, jež mohou vést k nedostatku antimikrobik a k používání neadekvátní substituční léčby.

21.

S VELKÝM ZNEPOKOJENÍM KONSTATUJE, že trh ve vývoji antibiotik selhává, a ZDŮRAZŇUJE, že je nezbytné přijmout okamžitá opatření pro povzbuzení vývoje nových antimikrobik, alternativních terapií a rychlé a moderní diagnostiky včetně metod testování antimikrobiální citlivosti. Je zapotřebí koordinace a spolupráce na úrovni EU i na celosvětové úrovni v oblasti výzkumných programů a podnětů a Rada OCEŇUJE mimo jiné návrhy a činnosti týmu pro přezkum antimikrobiální rezistence (39), zprávu nazvanou „Breaking through the Wall“ („Prolomit zeď“) (40) a iniciativu společného plánování týkající se antimikrobiální rezistence (41).

22.

ZDŮRAZŇUJE, že základem úspěchu celosvětového boje proti antimikrobiální rezistenci je především odhodlání a vůle vlád přijímat v souladu s vnitrostátními akčními plány opatření, která zajistí provádění iniciativ v rámci přístupu „Jedno zdraví“, a zapojit tak všechna relevantní odvětví, a že spolupráce orgánů a členských států EU na mezinárodních fórech a na regionální a dvoustranné úrovni by mohla přinést silnější impuls pro boj proti antimikrobiální rezistenci.

23.

POUKAZUJE na význam společné akce týkající se antimikrobiální rezistence a infekcí spojených se zdravotní péčí (JAMRAI) (42) a VÍTÁ její práci, mimo jiné ohledně politik v oblasti prevence infekcí spojených se zdravotní péčí a opatření dohledu nad antimikrobiálními látkami a jejich provádění.

24.

PŘIPOMÍNÁ konferenci s názvem „Další kroky k tomu, aby se EU stala regionem osvědčených postupů v boji proti antimikrobiální rezistenci prostřednictvím přístupu ‚Jedno zdraví‘“, kterou dne 1. března 2019 uspořádalo rumunské předsednictví v Bukurešti a která se zaměřila na tři klíčové cíle: 1) zlepšit kvalitu opatření v oblasti prevence a kontroly infekcí a optimalizovat používání antimikrobiálních látek v oblasti lidského zdraví, zdraví zvířat i životního prostředí; 2) posílit provádění vnitrostátních akčních plánů v rámci přístupu „Jedno zdraví“; 3) vybízet k solidaritě mezi zeměmi v podobě účasti na společném boji proti antimikrobiální rezistenci.

VYZÝVÁ členské státy, aby:

25.

zajistily, že v zájmu plnění svých závazků v rámci globálního akčního plánu proti antimikrobiální rezistenci a v souladu s přístupem „Jedno zdraví“ zavedou všechny členské státy víceodvětvové vnitrostátní akční plány a koordinační a monitorovací mechanismy;

26.

vyčlenily dostatečné lidské a finanční zdroje na vývoj a provádění opatření pro boj proti antimikrobiální rezistenci, na prevenci a kontrolu infekcí a na opatření dohledu nad antimikrobiálními látkami na politické i klinické úrovni;

27.

na základě přístupu „Jedno zdraví“ posílily provádění právních předpisů a stávajících politik a závazků týkajících se antimikrobiální rezistence na úrovni EU i na mezinárodní úrovni;

28.

posílily opatření prevence a kontroly infekcí, a to jak v oblasti lidského zdraví, tak v oblasti zdraví zvířat, zejména ve zdravotnickém prostředí, investicemi do hygienických postupů a opatření prevence včetně očkování, biologické bezpečnosti a zajištění přístupu ke standardním a rychlým diagnostickým metodám, které mají být použity pro potvrzení druhu infekce před použitím antibiotik, a přispěly tak k omezení nevhodného používání antibiotik a souvisejícího rizika rozvoje antimikrobiální rezistence;

29.

zintenzivnily a koordinovaly svoji reakci s využitím meziodvětvového přístupu v zájmu zmírnění přeshraničního šíření rezistentních infekcí, a to zejména prostřednictvím Výboru pro zdravotní bezpečnost zřízeného rozhodnutím (EU) 1082/2013;

30.

vymáhaly stávající právní předpisy týkající se používání a prodeje antimikrobik, zejména s cílem omezit jejich volný prodej, a případně zvážily další regulaci;

31.

kladly důraz na odbornou přípravu zdravotnického personálu ve všech odvětvích relevantních pro boj proti antimikrobiální rezistenci, prevenci a kontrolu infekcí a dohled nad antimikrobiálními látkami, včetně opatření stanovených v pokynech EU ohledně uvážlivého používání antimikrobiálních látek, a na povědomí o přístupu „Jedno zdraví“;

32.

rozvíjely informační činnosti v oblasti prevence a kontroly infekcí a dohledu nad antimikrobiálními látkami v zařízeních poskytujících zdravotní péči lidem i zvířatům zaměřené na zdravotnické pracovníky, pacienty a jejich blízké, veterináře, zemědělce a na širokou veřejnost včetně dětí;

33.

vypracovaly vnitrostátní měřitelné cíle mimo jiné v oblasti snížení celkového používání antimikrobik a sledování pokroku směrem k omezení šíření antimikrobiální rezistence, při náležitém zohlednění ukazatelů vypracovaných Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC);

VYZÝVÁ členské státy a Komisi, aby:

34.

pokračovaly ve vypracovávání dlouhodobých politik pro boj s hrozbou antimikrobiální rezistence;

35.

posilovaly spolupráci a solidaritu v oblasti boje proti antimikrobiální rezistenci tím, že se budou náležitým způsobem zapojovat do twinningových projektů a na vícestranné úrovni si vyměňovat osvědčené postupy a znalosti, a aby se navzájem podporovaly při provádění vnitrostátních akčních plánů, jakož i programů v oblasti kontroly a prevence infekcí a dohledu nad antimikrobiálními látkami v oblasti lidského zdraví, potravin, zdraví zvířat, životního prostředí, výzkumu a v dalších relevantních odvětvích;

36.

podporovaly plné provádění dostupných pokynů, s přihlédnutím ke konkrétní vnitrostátní situaci, a aby případně vypracovaly doplňkové pokyny pro oblast antimikrobiální rezistence, kontroly a prevence infekcí a dohledu nad antimikrobiálními látkami, mimo jiné s ohledem na lepší využívání diagnostiky a očkování, jakož i dohledu (například ze strany ECDC) na podporu opatření na celostátní i místní úrovni;

37.

vypracovaly dobrovolné společné pokyny pro kontrolu a prevenci infekcí a dohled nad antimikrobiálními látkami ve zdravotnickém prostředí, týkající se mimo jiné počtů zaměstnanců a vzdělávání a vycházející z osvědčených postupů;

38.

zvýšily ve všech členských státech kapacitu pro reakci na hrozby způsobené antimikrobiální rezistencí, a snížily tak stávající rozdíly ve výsledcích v oblasti kontroly a prevence antimikrobiální rezistence a infekcí spojených se zdravotní péčí;

39.

posoudily důvody v rozdílech mezi členskými státy a uvnitř členských států, pokud jde o podíl používání širokospektrých antibiotik v humánní a veterinární medicíně, a zajistily tak lepší porozumění problematice antimikrobiální rezistence a kontrolu v této oblasti;

40.

na unijní i na vnitrostátní úrovni vypracovaly a účinně prováděly koordinované komunikační strategie, a to jak pro účel prevence vzniku infekcí odolných vůči antimikrobiálním přípravkům, tak pro použití v případě vzniku těchto infekcí;

41.

zintenzivnily úsilí v oblasti zvyšování informovanosti široké veřejnosti o významu antimikrobiální rezistence jakožto hrozby pro veřejné zdraví, o nutnosti předcházet infekcím a o uvážlivém používání antimikrobik, a to prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a sociálních médií;

42.

posílily a rozšířily dohled nad mírou antimikrobiální rezistence a infekcí spojených se zdravotní péčí a nad spotřebou antimikrobik v oblasti lidského zdraví i zdraví zvířat, aktualizovaly léčebné pokyny, zajistily uvážlivé používání antibiotik, sledovaly vznik antimikrobiální rezistence a vyvinuly účinná opatření v oblasti kontroly a prevence infekcí v zájmu předcházení vzniku antimikrobiální rezistence. Programy dohledu v rámci přístupu „Jedno zdraví“ by měly být posouzeny s cílem umožnit integrovanou analýzu údajů týkajících se antimikrobiální rezistence v oblasti lidského zdraví, zdraví zvířat, potravin a životního prostředí;

43.

určily a podpořily vhodné mechanismy pro zajištění dostupnosti stávajících účinných antimikrobik v celé Unii, zejména v případě prvoliniových úzkospektrých antimikrobik pro použití v humánním i veterinárním lékařství, mimo jiné s ohledem na specifika malých trhů;

44.

posilovaly výzkum, vývoj a inovace v souvislosti s antimikrobiální rezistencí a podpořily koordinaci a spolupráci na unijní i na globální úrovni včetně aktivit prováděných prostřednictvím iniciativy společného plánování týkající se antimikrobiální rezistence (43) a celosvětového výzkumného a vývojového střediska pro antimikrobiální rezistenci (44);

45.

podporovaly iniciativy, jako je Globální partnerství pro výzkum a vývoj antibiotik (GARDP), které vzniklo z podnětu WHO a Iniciativy pro léčivé přípravky k léčení opomíjených nemocí (DNDi) (45) v květnu roku 2016. GARDP se zabývá potřebami veřejného zdraví na celosvětové úrovni, přičemž vyvíjí a dodává nové nebo vylepšené způsoby léčby pomocí antibiotik. Každý program zahrnuje strategie udržitelného přístupu a dohledu s cílem zajistit, aby byla léčba cenově dostupná a k dispozici všem, kdo ji potřebují;

46.

prováděly a rozšiřovaly plány výzkumu v souladu s přístupem „Jedno zdraví“, a to za účelem vývoje nových antimikrobik, očkovacích látek, alternativ k antimikrobikům, zdokonalené rychlé diagnostiky a obnoveného a uvážlivějšího používání starých antibiotik, v souladu se zásadami disponibility, účinnosti a cenové dostupnosti;

47.

určovaly a podporovaly výzkum a uplatňování vhodných ekonomických modelů pro vývoj nových antimikrobik, jež zahrnují celosvětový dohled nad antibiotickými látkami v zájmu uvážlivého používání, účinnosti a cenové dostupnosti;

48.

zlepšovaly informovanost a výzkum ohledně účinných politik na podporu změny v chování lidí v zájmu boje proti antimikrobiální rezistenci;

49.

podporovaly výzkum zdokonalených ekonomických modelů, řízení, správy, pobídek a dalších opatření a technik souvisejících s antimikrobiální rezistencí pro zajištění účinného provádění politik;

50.

systematicky koordinovaly postoje členských států a úsilí o to, aby na mezinárodních fórech zazníval společný hlas EU, jakožto regionu osvědčených postupů, poukazující na naléhavou nutnost zabývat se antimikrobiální rezistencí a soustavně podněcující k urychlené celosvětové reakci v rámci vícestranných a dvoustranných vztahů;

51.

při vícestranných a dvoustranných jednáních a na mezinárodních fórech nadále aktivně prosazovaly a hájily unijní standardy a právní předpisy a politiky týkající se antimikrobiální rezistence;

52.

poskytovaly více informací o finančních prostředcích evropských strukturálních a investičních fondů a usnadňovaly jejich využívání pro investice na celostátní, regionální i místní úrovni do opatření souvisejících s antimikrobiální rezistencí, dohledem nad antimikrobiálními látkami a kontrolou a prevencí infekcí, a odstraňovaly tak nedostatky týkající se kapacity a provádění u komplexních strategií přístupu „Jedno zdraví“ mezi členskými státy i v rámci členských států;

53.

zkoumaly možnosti, případně i v oblasti regulace, jak předcházet neuvážlivému používání antimikrobik získaných prostřednictvím přeshraničních nákupů pro osobní použití, přeshraničních předpisů a prodejů přes internet;

54.

sledovaly v souladu s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy antimikrobiální rezidua z používání a výroby antimikrobik a rezistentní mikroorganismy v půdě a v povrchových a podzemních vodách a zvážily případně další legislativní opatření za účelem řešení jejich přítomnosti v životním prostředí;

55.

rozšířily zdroje důkazů týkající se vývoje a šíření antimikrobiální rezistence, zejména v životním prostředí;

VYZÝVÁ Komisi, aby:

56.

využívala síť EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci v rámci akčního plánu „Jedno zdraví“ za účelem posílení spolupráce s členskými státy a mezi nimi v oblasti antimikrobiální rezistence, prevence a kontroly infekcí a dohledu nad antimikrobiálními látkami;

57.

nadále podporovala členské státy při provádění víceodvětvových vnitrostátních akčních plánů a vnitrostátních strategií pro boj proti antimikrobiální rezistenci a aby navýšila vyčleněné finanční prostředky;

58.

podporovala shromažďování údajů členskými státy ohledně prodeje a používání antimikrobik u zvířat s cílem zajistit účinné shromažďování a zpracovávání údajů v souladu s nařízením (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích a zvážila vyčlenění zvláštních finančních prostředků;

59.

podpořila členské státy určováním překážek bránících vypracování a provádění vnitrostátních akčních plánů pro boj s antimikrobiální rezistencí a opatření v oblasti prevence a kontroly infekcí a dohledu nad antimikrobiálními látkami, a to jak na politické, tak na klinické úrovni, s cílem přispět k určení účinných opatření pro překonání těchto překážek.

---

(1)  Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

(2)  Bulletin of the World Health Organization (Věstník Světové zdravotnické organizace) 2016;94:638–639

(3)  The review on Antimicrobial resistance chaired by Jim O'Neill (Přezkum v oblasti antimikrobiální rezistence pod vedením Jima O'Neilla): „Tackling drug-resistant infections globally“(„Globální řešení rezistentních infekcí“), závěrečná zpráva a doporučení, květen 2016

(4)  The Lancet, Infectious diseases (Infekční nemoci), Volume 19, Issue 1, leden 2019

(5)  Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, článek ze 6. listopadu 2018

(6)  TB Alliance,„Drug resistance – a response to antimicrobial resistance including tackling TB“ („Odolnost vůči léčivým přípravkům – reakce na antimikrobiální rezistenci včetně boje proti tuberkulóze“)

(7)  OECD, Antimicrobial Resistance – „Tackling the Burden in the European Union“ (Antimikrobiální rezistence – „Boj proti zátěži v Evropské unii“), 2019

(8)  The Lancet, Infectious diseases (Infekční nemoci), Volume 19, Issue 1, leden 2019

(9)  WHO, Global Action Plan on Antimicrobial Resistance (Globální akční plán o antimikrobiální rezistenci), A68/A/CONF./1 Rev.1, bod pořadu jednání 15.1, 25. května 2015

(10)  OSN, Valné shromáždění, politické prohlášení zasedání Valného shromáždění na vysoké úrovni věnovaného antimikrobiální rezistenci, 21. září 2016

(11)  Meziagenturní koordinační skupina OSN (IACG) – „No time to wait: Securing the future from drug-resistant infections“ („Není čas čekat: Zabezpečit budoucnost před infekcemi odolnými vůči léčivým přípravkům“), zpráva, duben 2019

(12)  Follow-up to the political declaration of the high-level meeting of the General Assembly on antimicrobial resistance (Kroky navazující na politické prohlášení ze zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci) – zpráva generálního tajemníka, 10. května 2019

(13)  Environmentální shromáždění OSN v rámci Programu OSN pro životní prostředí, Nairobi, 4. až 6. prosince 2017

(14)  Globální partnerství pro výzkum a vývoj antibiotik

(15)  Návrh znění rezoluce o antimikrobiální rezistenci

(16)  Mezinárodní středisko pro řešení v oblasti antimikrobiální rezistence (ICARS)

(17)  Prohlášení ministrů zdravotnictví skupiny G7, Berlín, 8. a 9. října 2015

(18)  Berlínské prohlášení ministrů zdravotnictví skupiny G20 nazvané „Together Today for a Healthy Tomorrow“ („Společně dnes za zdravý zítřek“)

(19)  OECD, politická zpráva:„Stemming the Superbug Tide“ („Zastavit šíření multirezistentních baktérií“), 2018

(20)  Úř. věst. C 269, 23.7.2016, s. 26.

(21)   Úř. věst. L 34, 5.2.2002, s. 13.

(22)  Úř. věst. C 151, 3.7.2009, s. 1.

(23)  Úř. věst. C 438, 6.12.2014, s. 7.

(24)  Dokument COM (2017) 339 final ze dne 29.6.2017

(25)  Úř. věst. C 466, 28.12.2018, s. 1.

(26)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2018 o Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) (2017/2254(INI))

(27)  COM (2019) 128 final ze dne 11. března 2019

(28)  Článek 11 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 1).

(31)  Článek 107 nařízení (EU) 2019/6.

(32)  Článek 17 nařízení (EU) 2019/4.

(33)  Článek 107 nařízení (EU) 2019/6.

(34)  Články 37 a 107 nařízení (EU) 2019/6.

(35)  Evropská komise – akční plán EU proti antimikrobiální rezistenci.

(36)  Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) – Analýza spotřeby antimikrobik a rezistence vůči antimikrobikům (zprávy JIACRA z let 2011 a 2013)

(37)  Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1.

(38)  Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 24.

(39)  The review on Antimicrobial resistance chaired by Jim O'Neill (Přezkum v oblasti antimikrobiální rezistence pod vedením Jima O'Neilla): „Tackling drug-resistant infections globally“(„Globální řešení rezistentních infekcí“), závěrečná zpráva a doporučení, květen 2016

(40)  Federal Ministry of Health, BCG the Boston Consulting Group, „Breaking through the Wall“ – A Call for Concerted Action on Antibiotics Research and Development (Spolkové ministerstvo zdravotnictví, Bostonská konzultační skupina, „Prolomit zeď“ – Výzva ke společnému postupu v oblasti výzkumu a vývoje antibiotik)

(41)  Iniciativa společného plánování týkající se antimikrobiální rezistence – Globální koordinace výzkumu v oblasti antimikrobiální rezistence

(42)  EU–JAMRAI: „Europe fostering synergies to reduce the burden of AMR: what is EU doing to support Member States?“ („Evropa posiluje součinnost zaměřenou na snížení zátěže antimikrobiální rezistence: jaká jsou opatření EU na podporu členských států?“), 1. března 2019

(43)  Iniciativa společného plánování týkající se antimikrobiální rezistence – Globální koordinace výzkumu v oblasti antimikrobiální rezistence

(44)  Federal Ministry of Education and Research - Collaborations in Global Health (Spolkové ministerstvo školství a výzkumu – spolupráce v oblasti celosvětového zdraví)

(45)  Drugs for Neglected Diseases initiative (Iniciativa pro léčivé přípravky k léčení opomíjených nemocí)