EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 19.10.2017

COM(2017) 604 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

podle čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

podle čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012

1.Úvod

Cílem nařízení (EU) 2015/2365 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití (dále jen „nařízení o SFT“) je dosáhnout lepšího pochopení účinků stínového bankovnictví (zprostředkování nebankovních úvěrů) a řešit rizika, která představují obchody zajišťující financování (Securities Financing Transactions, dále jen „SFT“).

SFT jsou zajištěné transakce poskytující financování nebo zajištěné úvěrové transakce, které znamenají dočasnou výměnu aktiv, v nichž jedna strana transakce slouží jako zajištění (kolaterál). Nejdůležitější kategorii SFT z hlediska neuhrazených částek a obratu představují dohody o zpětném odkupu (repo obchody). Ty jsou obecně motivovány potřebou vypůjčit si peněžní prostředky. Z hlediska vypůjčitele se transakce skládá z prodeje cenných papírů proti hotovosti, přičemž je předem uzavřena dohoda o odkupu cenných papírů za předem určenou cenu. Prodané cenné papíry slouží jako kolaterál pro kupujícího (poskytovatele hotovosti) v repo obchodu. Půjčování cenných papírů, druhá největší kategorie SFT, je primárně motivováno poptávkou trhu po konkrétních cenných papírech, např. pro účely prodeje na krátko nebo pro účely vypořádání. V tomto typu transakce jedna smluvní strana půjčuje cenné papíry za poplatek proti kolaterálu v podobě hotovosti nebo jiných cenných papírů poskytovaných druhou smluvní stranou.

SFT umožňují bankám a nebankovním účastníkům trhu přístup k zajištěnému financování / krátkodobému půjčování, a tím vytvářejí příležitosti k investování a financování s nízkým rizikem. V důsledku toho jsou SFT nedílnou součástí současného finančního ekosystému. Dobře fungující trhy SFT mají zásadní význam pro pohyb hotovosti a cenných papírů mezi účastníky trhu, tj. finančními a nefinančními institucemi. Podporují také určování cen a likviditu sekundárního trhu u celé škály cenných papírů a usnadňují provádění strategií řízení rizik a řízení kolaterálu 1 . Kromě toho zejména repo trhy hrají nedílnou úlohu při operacích evropských centrálních bank v oblasti měnové politiky. SFT však mohou umožnit vytváření páky a procykličnosti, jak se ukázalo při vzniku finanční krize v letech 2007–2008. SFT mohou rovněž posílit propojení mezi různými druhy účastníků trhu, a tudíž mohou zvýšit riziko finanční nákazy.

Na celosvětové úrovni odpovídá za identifikaci takových rizik a přípravu doporučení pro jejich řešení mezinárodně koordinovaným způsobem Rada pro finanční stabilitu (Financial Stability Board, FSB). V srpnu 2013 přijala Rada pro finanční stabilitu rámec politiky 2 pro řešení rizik stínového bankovnictví při zapůjčování cenných papírů a repo dohodách. Rámec obsahuje soubor doporučení politiky a v září 2013 jej schválili vedoucí představitelé zemí skupiny G20. Cílem řady doporučení je zvýšit transparentnost trhů SFT prostřednictvím častého a podrobně členěného regulatorního výkaznictví. Nařízení o SFT reaguje na tato doporučení na úrovni EU.

V listopadu 2015 Rada pro finanční stabilitu rozšířila svá doporučení politiky 3 o regulační rámec pro tzv. srážky (haircuts) u SFT bez centrálního clearingu. Srážka znamená diskontování hodnoty poskytnutého kolaterálu za účelem zohlednění tržního rizika. Cílem srážky je předejít nadměrné páce a zmírnit rizika koncentrace a selhání. 

2.Účel zprávy a přínos zúčastněných subjektů

Podle čl. 29 odst. 3 nařízení o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití musí Komise předložit zprávu „o pokroku v úsilí vyvíjeném na mezinárodní úrovni zmírnit rizika spojená se SFT, včetně doporučení Rady pro finanční stabilitu ohledně srážek u SFT bez centrálního clearingu, a o vhodnosti těchto doporučení pro trhy v Unii“.

Aby začlenila doporučení Rady pro finanční stabilitu do kontextu a reagovala na závazek, který Komise přijala ve své Výzvě ke sdělení skutečností 4 , uvede tato zpráva i stručné posouzení evropských trhů SFT.

Jak požaduje nařízení o SFT, vypracoval Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) a Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) zprávu 5 , která posuzuje:

·zda používání SFT vede k vytváření významné páky, která není ve stávajícím nařízení řešena,

·tam, kde je to vhodné, dostupné možnosti, jak se vypořádat s vytvářením páky,

·zda je zapotřebí přijmout další opatření ke snížení procyklického působení této páky.

Kromě toho byla při přípravě této zprávy zohledněna řada dokumentů politiky a příspěvků, zejména výše uvedené dokumenty Rady pro finanční stabilitu i zprávy Evropské rady pro systémová rizika 6 7 a Banky pro mezinárodní platby (BIS) 8 .

3.Trhy SFT

3.1.Fungování evropských trhů SFT

Trhy SFT hrají v dnešním finančním systému zásadní úlohu, neboť podporují účastníky trhu v jejich potřebách zajištěného financování a kolaterálu. Repo obchody jsou zvláště důležité pro fungování mezibankovních trhů, protože nabízejí alternativu pro nezajištěné mezibankovní půjčky a termínované vklady za účelem pokrytí požadavků na rezervy a řízení potřeb likvidity.

Důležitost zmírnění rizika protistrany se od finanční krize zvýšila, což vedlo k narůstající poptávce po kolaterálu ze strany účastníků trhu. Došlo tudíž k významnému posunu od trhů nezajištěných půjček k trhům půjček zajištěných. Obrat na trhu zajištěných půjček v roce 2015 byl desetkrát vyšší než na trhu nezajištěných půjček oproti faktoru 1,6 zaznamenanému v roce 2008  9 . Z hlediska objemu trhu činily nesplacené částky na evropských repo trzích 5,6 bilionu EUR, což odpovídá přibližně 13 % celkových aktiv bank v EU nebo 25 % nesplacených dluhopisů denominovaných v eurech a kótovaných akcií 10 .

Repo obchody nepomáhají jen získat zajištěné financování. Institucionální investoři a nefinanční smluvní strany využívají repo trhy k ukládání hotovosti a získávání úroku. Kromě toho se banky a nebankovní účastníci trhu často snaží získat cenné papíry, které lze využít jako kolaterál k podpoře finančních transakcí nad rámec vypůjčování/půjčování hotovosti. Toho lze dosáhnout prostřednictvím reverzních repo obchodů, které znamenají skutečný prodej a zpětný prodej finančních aktiv, nebo transakcí zapůjčení cenných papírů, které tvoří další důležitou kategorii SFT. SFT jsou dlouho využívány jako zdroj cenných papírů, například k provádění prodejů na krátko. Zvýšené zajišťování transakcí s OTC deriváty včetně posunu ke clearingu prostřednictvím ústřední protistrany těsněji provázalo použití OTC derivátových smluv s dostupností kolaterálu. Účastníci trhu, kteří vstupují do transakcí s OTC deriváty, budou často využívat zpětný odkup cenných papírů, aby získali hotovost ke splnění svých požadavků na marži, přičemž ústřední protistrany mohou využívat reverzních repo obchodů k ukládání hotovostního kolaterálu, což vede k dodatečné poptávce na obou stranách repo trhu.

V nedávné době byly na repo trzích pozorovány významné změny. Poptávka po cenných papírech jakožto kolaterálu se významně zvýšila, zatímco podle zúčastněných subjektů se nabídka vysoce kvalitního kolaterálu přinejmenším v některých obdobích snížila. To se jasně projevilo v podobě vyšších nesplacených částek reverzních repo obchodů oproti běžným repo transakcím, zejména pak vyšších prémií u zvláštního kolaterálu 11 .

Krize státního dluhu mohla ovlivnit nabídku aktiv v důsledku zhoršení úvěrové kvality určitých státních dluhopisů, které již účastníci trhu nepovažují za vysoce kvalitní kolaterál. Účastníci trhu se rovněž domnívají, že program Evropského systému centrálních bank pro odkup aktiv, zejména státních dluhopisů, přispívá k nedostatku vysoce kvalitního kolaterálu a k nízkým cenám financování v EUR v porovnání s financováním v USD. To může mít nepřímý dopad na poptávku po cenných papírech, neboť je rentabilní swapovat USD za EUR a investovat výnosy do aktiv denominovaných v EUR. Významné jsou i pozice na trhu v konkrétním okamžiku: nárůst krátkých pozic také zvyšuje poptávku po cenných papírech.

Kromě toho zúčastněné subjekty tvrdí, že vedle makroekonomické politiky může mít regulace dopad i na činnosti na trzích s finančním kolaterálem. Kromě požadavků na centrální clearing, které vedly k obecnému nárůstu poptávky po kolaterálu, uvádějí účastníci trhu často rámec Basel III jako faktor, který transformuje a mění strukturu a dynamiku repo trhů. Pákový poměr, kapitálové požadavky v souvislosti s rizikem, ukazatel krytí likvidity a ukazatel čistého stabilního financování jsou považovány za činitele s kumulativním dopadem na likviditu na repo trzích. Podle názoru účastníků trhu každá z těchto složek znamená omezení repo transakcí nebo nárůst s nimi souvisejících nákladů.

Známky napětí na repo trzích byly v nedávné době zjevné zvláště v době okolo dat podávání hlášení pro regulační orgány: některé finanční instituce dočasně omezily nebo ukončily činnost na repo trzích ke konci roku 2016 a v omezenější míře také ke konci jednotlivých čtvrtletí. V některých případech byly schodky nabídky vysoce kvalitního kolaterálu, jakkoli je účastníci trhu očekávali, tak výrazné, že vedly k prudkým nárůstům prémií u nedostatkového kolaterálu ke konkrétním datům. Je obtížné určit, zda tato situace měla dopad na ceny na širším trhu dluhopisů a likviditu; dosud se zdá, že účinek byl velmi omezený a krátkodobý.

3.2.Páka a možnosti zvládnutí jejího nárůstu

Usnadněním růstu úvěrů SFT vytvářejí páku 12 , která překračuje rámec bankovního systému a jeho obezřetnostní regulace. Kromě toho reinvestování hotovostního kolaterálu a opětovné použití nehotovostního kolaterálu potenciálně umožňuje účastníkům trhu uplatnit rekurzivně na své pozice páku 13 . V některých situacích by to mohlo vést k vytváření nadměrné páky, což by následně mohlo znamenat riziko pro finanční stabilitu, zejména v důsledku implicitních procyklických vlivů: obecně páka přispívá k růstu rozvah během silných hospodářských fází a k tlaku na snižování zadluženosti v dobách hospodářských propadů 14 .

Zvláštní příspěvek SFT k vytváření páky lze těžko posoudit, neboť neexistuje dostatek podrobně členěných dat (např. objem maržových obchodů, údaje o reinvestování a opětovném použití kolaterálu) a účely provádění SFT mohou být různé. Povinnost vykazování na úrovni transakcí, kterou zavedlo nařízení o SFT, umožní orgánům tato data v budoucnosti generovat a lépe analyzovat důsledky SFT z hlediska vytváření páky.

Pokud jde o řešení problému vytváření páky, je třeba nejprve poznamenat, že existují různé způsoby měření páky. Například rozdíly mezi hrubou a čistou pákou jsou významné z hlediska pochopení důsledků páky pro finanční stabilitu. V této oblasti pokračují práce na přípravě jednotných způsobů měření páky ve všech jurisdikcích a sektorech 15 .

Cílem řady prvků v regulačním rámci EU pro finanční služby je omezit páku a procyklický efekt. Platí to zejména v sektoru bankovnictví, které má svůj rámec Basel III 16 , přestože některá z opatření v tomto rámci byla zavedena teprve nedávno a dosud nejsou plně provedena. Určitá opatření a požadavky, které mají řešit otázku páky, se týkají rovněž pojišťoven, ústředních protistran a investičních fondů. V současné době neexistují celoevropské nástroje, které by měly omezovat vytváření páky napříč všemi finančními sektory.

Kromě výše uvedených sektorových opatření mohou ve specifickém kontextu SFT vhodné nástroje k omezení tvorby páky představovat marže a srážky, obzvláště u rekurzivního použití páky. Rada pro finanční stabilitu vydala doporučení týkající se srážek ke snížení hodnoty kolaterálu, kterým se podrobně věnuje další část zprávy (viz bod 4.6).

Jakkoli může stanovení srážek omezit vytváření páky, srážky samy mohou potenciálně generovat procyklické účinky. V obdobích oživení mohou účastníci trhu snižovat úroveň srážek, neboť očekávají nižší riziko likvidace kolaterálu. V obdobích poklesu mohou mít účastníci trhu sklon srážky zvyšovat, aby zohlednili vyšší očekávanou volatilitu při likvidaci kolaterálu 17 . V této fázi však neexistují žádné jasné důkazy o tom, jak a do jaké míry takové pohyby srážek ovlivňují ceny aktiv, páku a finanční cykly 18 .

4.Mezinárodní úsilí o zmírňování rizik SFT

4.1.Souvislosti

V srpnu 2013 19 a v listopadu 2015 20 zveřejnila Rada pro finanční stabilitu zprávy obsahující doporučení k řešení rizik týkajících se finanční stability v souvislosti s obchody zajišťujícími financování. Cílem těchto doporučení je obecně:

·zvýšit transparentnost trhů SFT pomocí častého a podrobně členěného podávání zpráv a zveřejňování,

·zavést regulační standardy pro reinvestování hotovostního kolaterálu,

·zavést zásady pro rehypotekaci aktiv klientů,

·zavést regulační standardy pro oceňování/řízení kolaterálu a

·zavést kvalitativní standardy pro metodiky výpočtu srážky ke snížení hodnoty kolaterálu a provádění rámce numerických dolních limitů srážek.

Následující oddíly stručně popisují uvedená doporučení a posuzují stav jejich provádění na úrovni EU i na mezinárodní úrovni. Dle potřeby jsou navrhovány možné další postupy.

4.2.Transparentnost trhů SFT (Doporučení FSB č. 1–5)

Orgány by měly mít možnost zachycovat komplexní a včasné informace o expozicích SFT mezi finančními institucemi, včetně informací o skladbě a vývoji podkladového kolaterálu. Za tímto účelem by měla být často a v podrobném členění shromažďována data na obchodní úrovni SFT a data o pozicích. Jednotnost procesu shromažďování dat prostřednictvím definování a používání standardů by měla umožňovat regionální a globální agregaci shromážděných dat. A v neposlední řadě by vzhledem k tomu, že SFT velkou měrou využívají investiční fondy, měli být správci těchto fondů povinni oznamovat příslušné údaje o činnostech SFT svým koncovým investorům.

Nařízení o SFT, které bylo přijato v listopadu 2015, na tato doporučení reaguje. Má tři hlavní prvky:

·požadavky, aby smluvní strany SFT oznamovaly všechny SFT ústředním registrům obchodních údajů,

·požadavky, aby investiční fondy informovaly investory o použití SFT ve svých pravidelných zprávách a předsmluvních dokumentech,

·minimální podmínky transparentnosti pro opětovné použití kolaterálu získaného v rámci SFT, například zveřejnění vyplývajících rizik a důsledků, jakož i předchozí souhlas smluvní strany poskytující kolaterál (v reakci na doporučení FSB č. 7 o rehypotekaci, viz bod 4.4).

Nařízení o SFT plně zohledňuje doporučení FSB v oblasti transparentnosti. Data o pozicích a data na úrovni obchodu, která mají být podle nařízení o SFT vykazována, jsou rovněž v souladu s požadavky FSB. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), který odpovídá za přípravu technických norem k provádění nařízení o SFT, zohlednil práci FSB a zařadil požadované datové prvky do navrhovaného rámce podávání zpráv. Komise a orgán ESMA nadále úzce spolupracují s Radou pro finanční stabilitu a k činnosti FSB se přihlíží při současné finalizaci prováděcích opatření k nařízení o SFT. Vlastní podávání zpráv má začít od roku 2019. Komise posoudí účinnost nařízení o SFT dva roky po začátku podávání zpráv.

4.3.Reinvestování hotovostního kolaterálu (doporučení FSB č. 6)

Orgány odpovědné za nebankovní subjekty podílející se na zapůjčování cenných papírů (hlavní věřitele a zprostředkovatele půjček) by měly ve svých jurisdikcích zavést režimy regulace, které budou splňovat minimální standardy FSB pro reinvestování hotovostního kolaterálu s cílem omezit rizika likvidity vyplývající z takových činností. Minimální standardy obsahují zásady vysoké úrovně a opatření zaměřená na řešení rizika likvidity, transformace splatností i koncentrace a úvěrového rizika.

V srpnu 2014 přijal orgán ESMA Obecné pokyny týkající se ETF a jiné problematiky SKIPCP 21 , které stanoví pravidla pro reinvestování hotovostního kolaterálu ze strany správcovských společností SKIPCP, které se účastní transakcí zapůjčování cenných papírů. Pravidla upravují likviditu, oceňování, diverzifikaci, způsobilost, korelaci a další kritéria pro reinvestovaný hotovostní kolaterál. Jakkoli obecné pokyny nejsou povinné, musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se obecnými pokyny a doporučeními řídili, nebo musí uvést důvody, proč se jimi nehodlají řídit.

Kromě toho nařízení EU o fondech peněžního trhu 22 těmto fondům zvlášť zakazuje uzavírat smlouvy o zapůjčení cenných papírů.

4.4.Rehypotekace 23 aktiv klientů (doporučení FSB č. 7 a 8)

FSB vydala k rehypotekaci aktiv klientů několik doporučení. Za prvé by finanční zprostředkovatelé měli klientům poskytovat dostatečné informace o rehypotekaci jejich aktiv, aby tak klienti mohli chápat své expozice v případě selhání zprostředkovatele. Za druhé může zprostředkovatel provést rehypotekaci aktiv klienta pro účely financování dlouhých pozic klienta a krytí krátkých pozic, rehypotekace aktiv by však neměla být provedena za účelem financování činností na vlastní účet zprostředkovatele. Za třetí, rehypotekace aktiv klientů by měla být povolena jen subjektům, které podléhají odpovídající regulaci rizika likvidity.

Pokud jde o informování klientů, článek 15 nařízení o SFT stanoví, že právo na opětovné použití kolaterálu podléhá povinnosti informovat poskytovatele kolaterálu o rizicích a důsledcích, jež mohou být spojeny s udělením souhlasu s užívacím právem ke kolaterálu. Kromě toho je právo na opětovné použití kolaterálu podmíněno tím, že poskytovatel kolaterálu udělí předem svůj výslovný souhlas.

Pokud jde o použití aktiv klienta pro činnosti na vlastní účet, směrnice o trzích finančních nástrojů MiFID I 24 stanoví, že investiční podniky a úvěrové instituce musí chránit vlastnická práva klientů a bránit použití nástroje klienta na vlastní účet bez jeho výslovného souhlasu. Tyto požadavky budou dále posíleny od ledna 2018 na základě směrnice o trzích finančních nástrojů MiFID II 25 , která zakazuje uzavírání dohod o finančním zajištění s převedením vlastnického práva s retailovými klienty a ukládá podmínky pro uzavírání takových dohod s profesionálními klienty, zejména pak upozorňuje na související rizika a vliv na finanční nástroje a prostředky klienta. A konečně, pokud jde o SKIPCP, obecné pokyny orgánu ESMA týkající se ETF a jiné problematiky SKIPCP a nařízení o fondech peněžního trhu stanoví, že přijatý nehotovostní kolaterál by neměl být prodán, reinvestován nebo zatížen zástavním právem.

Finanční instituce (tj. investiční podniky a úvěrové instituce), které mohou provádět rehypotekaci aktiv zákazníka za podmínek popsaných výše, v každém případě podléhají regulaci rizika likvidity podle rámce EU pro kapitálové požadavky.

4.5.Oceňování a řízení kolaterálu (doporučení FSB č. 9)

Smluvní strany SFT přijímající kolaterál by měly přijímat jen takové druhy kolaterálu, které jsou (po selhání protistrany) schopny držet po určité období bez porušení právních a správních předpisů a u nichž mohou odpovídajícím způsobem oceňovat a řídit rizika. Měly by také mít nouzové plány pro případ selhání svých největších protistran na trhu, a to i pro stresová období na trhu.

Kolaterál a zapůjčené cenné papíry by měly být nejméně jednou denně oceňovány podle tržní hodnoty a nejméně jednou denně by měla být inkasována variační marže, jestliže částky překročí minimální přijatelnou prahovou hodnotu.

Byly zavedeny minimální regulační standardy pro oceňování a řízení kolaterálu pro SKIPCP a fondy peněžního trhu, určité úvěrové instituce a investiční podniky, jakož i pro pojišťovny a fondy zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Pro SKIPCP jsou pravidla řízení kolaterálu uvedena v obecných pokynech orgánu ESMA týkajících se ETF a jiné problematiky SKIPCP. Přijatý kolaterál by měl být vysoce likvidní a měl by být obchodován na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému s transparentním stanovením cen, aby jej bylo možné rychle prodat. Přijatý kolaterál by měl být oceňován nejméně jednou denně a aktiva vykazující vysokou cenovou volatilitu by neměla být přijímána jako kolaterál, pokud není zavedeno vhodné konzervativní snížení hodnoty kolaterálu (haircut). Kromě toho nařízení o fondech peněžního trhu stanoví přísnější pravidla pro řízení kolaterálu, zejména v důsledku zvláštní povahy fondu peněžního trhu. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které upřesní požadavky na kvantitativní a kvalitativní likviditu a úvěrovou kvalitu použitelné na přijatý kolaterál.

Pro úvěrové instituce a investiční podniky, které používají k výpočtu minimálního kapitálového požadavku u SFT metody interního modelu, stanoví rámec EU pro kapitálové požadavky, že musí být zřízen útvar řízení kolaterálu. Směrnice MiFID II vyžaduje, aby investiční podniky a úvěrové instituce i) pro všechny klienty zajistily, že vypůjčitel finančních nástrojů klienta poskytne přiměřený kolaterál, a ii) sledovaly trvalou přiměřenost tohoto kolaterálu a učinily nezbytné kroky, aby byla zachována rovnováha s hodnotou nástrojů klienta.

Pro pojišťovny a zajišťovny zavedla směrnice Solventnost II 26 zásadu „obezřetného jednání“, která znamená, že pojišťovny mohou investovat jen do aktiv a nástrojů, jejichž rizika jsou schopny řádně určit, měřit, sledovat a kontrolovat. Pojistitelé se mohou do SFT zapojit v případě, že je splněna zásada obezřetného jednání. V takovém případě musí být kolaterál oceněn v souladu se směrnicí Solventnost II a s příslušným aktem v přenesené pravomoci. Pro fondy zaměstnaneckého penzijního pojištění je obdobná zásada obezřetného jednání zahrnuta do druhé směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění 27 . Kromě toho je zaveden řádný systém řízení rizik, aby bylo dosaženo vyvážené svobody investovat. Stejně jako v případě pojistitelů platí, že je-li splněna zásada obezřetného jednání, mohou se penzijní fondy zapojit do SFT.

4.6.Srážky ke snížení hodnoty kolaterálu (haircut) (doporučení FSB č. 12–18)

Rámec FSB pro srážky doporučuje přístup o dvou prvcích:

1.kvalitativní standardy pro metodiky, které účastníci trhu používají k výpočtu snížení hodnoty kolaterálu, a

2.numerické dolní limity srážek u SFT bez centrálního clearingu, v nichž je nebankovním subjektům poskytováno financování proti kolaterálu jinému než státní dluhopisy, podle níže uvedené tabulky.

Numerické dolní limity srážek pro transakce s cennými papíry proti hotovosti

Zdroj: Regulační rámec Rady pro finanční stabilitu pro srážky u SFT bez centrálního clearingu.

Doporučení k metodice

Minimální standardy pro metodiku používanou k výpočtu srážek doplňují stávající předpisy pro páku podle subjektů (pro úvěrové instituce a investiční podniky) a zvlášť se zabývají procykličností. Oblast působnosti tohoto doporučení je velmi široká a týká se všech účastníků trhu, kteří přijímají kolaterál při obchodech zajišťujících financování.

V současné době neexistují žádné obdobné standardy, které by platily pro všechny účastníky trhu v EU. Obecné pokyny orgánu ESMA týkající se ETF a jiné problematiky SKIPCP však obsahují takové pokyny pro SKIPCP. Konkrétně SKIPCP by měly mít jasné zásady pro haircut stanovené ke každé kategorii aktiv přijímaných jako kolaterál, které budou zohledňovat charakteristiky aktiv, jako je úvěrové hodnocení, cenová volatilita a výsledek pravidelných zátěžových testů.

Doporučení k minimálním numerickým dolním limitům srážek

Numerické dolní limity srážek se snaží řešit problém narůstání systémové páky mimo bankovní systém. Oblast působnosti doporučení k numerickým dolním limitům srážek (tj. SFT bez centrálního clearingu, v nichž je nebankovním subjektům poskytováno financování proti kolaterálu jinému než státní dluhopisy) je užší než oblast působnosti doporučení k metodice výpočtu srážek. Doporučení k dolním limitům srážek doplňují rámec Basel III a týkají se SFT mezi bankovními a nebankovními subjekty a nebankovními subjekty navzájem. Zajištěné financování přijaté bankami a investičními podniky v rámci přiměřené regulace kapitálu a likvidity na konsolidovaném základě (SFT mezi bankami) je z oblasti působnosti numerických dolních limitů srážek vyloučeno, neboť FSB má za to, že uplatňování dolních limitů srážek na tyto transakce by mohlo zdvojovat stávající požadavky. Doporučení FSB stanoví, že numerické dolní limity srážek u SFT mezi bankovními a nebankovními subjekty by měly být nejprve začleněny do rámce Basel III. Pak by měly orgány rámec zavést tak, že budou od účastníků trhu požadovat, aby prováděli transakce nad dolními limity srážek. Rámec by mohl být zaveden buď prostřednictvím regulace subjektů (tj. na základě rámce Basel III), nebo prostřednictvím regulace trhu, která by zachytila širší soubor subjektů, které by mohly zajišťovat financování pro nebankovní subjekty, nebo prostřednictvím kombinace uvedených metod.

V současné době neexistují žádné regulatorní požadavky na úrovni EU, pokud jde o numerické dolní limity srážek pro SFT mezi bankovními/nebankovními a nebankovními subjekty v rámci doporučení FSB.

Další postup týkající se doporučení ke srážkám

V rámci úvah o potenciálních regulačních opatřeních týkajících se srážek existuje řada důležitých aspektů.

Za prvé jakkoli mohou srážky pomoci při omezování páky, jejich účinky na procykličnost nejsou zcela jasné (jak uvádí bod 3.1) a mohou záviset na jejich provádění (např. statické versus dynamické dolní limity srážek). Pro rozhodnutí o potenciálních kvalitativních nebo kvantitativních pravidlech pro srážky by bylo užitečné lepší pochopení vzájemného vztahu mezi srážkami a procykličností. Za druhé diskuse mezi orgánem ESMA a účastníky trhu, jakož i údaje odhalené v této souvislosti naznačují, že srážky, které účastníci trhu skutečně uplatňují, jsou spíše vyšší nebo jsou na úrovni dolních limitů srážek, které doporučuje Rada pro finanční stabilitu, a to i v aktuálně poměrně příznivém tržním prostředí. Proto není jasné, do jaké míry by provádění doporučení FSB mělo dopad na trh v praxi. Za třetí SFT v rámci doporučení FSB k numerickým dolním limitům srážek představují na celkovém trhu omezený podíl 28 a mohlo by být užitečné znovu posoudit oblast působnosti možných opatření na základě komplexních údajů. Za čtvrté je stále zpožděno začlenění numerických dolních limitů srážek k SFT mezi bankovními a nebankovními subjekty do rámce Basel III, které Rada pro finanční stabilitu původně doporučovala na konec roku 2015 jako předpoklad zavedení dolních limitů srážek příslušnými orgány. A konečně, další důležité jurisdikce (např. USA a Japonsko) se také nacházejí v raných fázích svého posuzování a dosud rozhodnutí o dolních limitech srážek nepřijaly.

Výše uvedená zpráva orgánu ESMA tuto argumentaci podporuje a poskytuje další informace o několika výše zmíněných bodech, zejména pokud jde o numerické dolní limity srážek 29 . Závěrem lze říci, že se zdá prospěšné posoudit potenciální zavedení kvalitativních standardů a numerických dolních limitů srážek na základě podrobněji členěných dat o SFT, která budou k dispozici, jakmile vstoupí v účinnost komplexní povinnosti podávání zpráv podle nařízení o SFT (podle stávajícího plánu od roku 2019).

5.Celkové závěry

Doporučení Rady pro finanční stabilitu pro SFT jsou v EU do značné míry zohledněna přijetím nařízení o SFT a specifických ustanovení v odvětvových právních předpisech a obecných pokynech pro finanční služby. V této fázi tedy zřejmě není zapotřebí dalších regulačních opatření.

Pokud jde o meziodvětvové kvalitativní standardy pro výpočet srážek a zavedení numerických dolních limitů srážek, posouzení potřeby a rozsahu potenciálních regulačních opatření v této oblasti by mělo vycházet z komplexních a podrobných dat o trzích SFT, která budou k dispozici, jakmile vstoupí v účinnost povinnost podávat zprávy podle nařízení o SFT. Kromě toho aktuální dynamika trhu (popsaná v oddíle 3) zesiluje potřebu určité míry obezřetnosti a spolehlivých důkazů při úvahách o regulačních opatřeních, z nichž vyplývají kvantitativní požadavky. Pokrok na mezinárodní úrovni je srovnatelný s EU (tj. v rané fázi posuzování) a žádný jiný region dosud nepřijal rozhodnutí o regulačních opatřeních týkajících se dolních limitů srážek. Případné zavedení dolních limitů srážek by mělo v ideálním případě proběhnout celosvětově koordinovaným způsobem, aby se předešlo narušení rovných podmínek nebo konkurenční znevýhodnění účastníků trhu v té jurisdikci, která učiní „první krok“.

Komise bude nadále důkladně sledovat vývoj na trzích SFT a v mezinárodním regulačním prostředí. Komise znovu posoudí přidanou hodnotu kvalitativních standardů a dolních limitů srážek na základě zprávy, kterou vypracuje orgán ESMA, jakmile budou k dispozici komplexní data o SFT.

(1)

FSB, Strengthening Oversight and Regulation of Shadow Banking (Posilování dohledu a regulace stínového bankovnictví), 29. srpna 2013 http://www.fsb.org/2013/08/r_130829c/ .

(2)

Tamtéž.

(3)

Rada pro finanční stabilitu, Transforming Shadow Banking into Resilient Market-based Finance (Transformace stínového bankovnictví na odolné tržní financování), 12. listopadu 2015 http://www.fsb.org/2015/11/regulatory-framework-for-haircuts-on-non-centrally-cleared-securities-financing-transactions-2/ .

(4)

COM(2016) 855 final.

(5)

ESMA, Report on securities financing transactions and leverage in the EU (Zpráva o obchodech zajišťujících financování a páce v EU), 4. října 2016 https://www.esma.europa.eu/press-news/esma-news/esma-reports-shadow-banking-leverage-and-pro-cyclicality .

(6)

ESRB, Opinion to ESMA on securities financing and leverage (Stanovisko pro orgán ESMA o financování cenných papírů a páce), 4. října 2016 https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/other/20161004_esrbopinion.en.pdf? .

(7)

ESRB, The macroprudential use of margins and haircuts (Makroobezřetnostní použití marží a srážek), 16. února 2017 https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/reports/170216_macroprudential_use_of_margins_and_haircuts.en.pdf?8115a0e7c89b631df250abdcf9ad008a .

(8)

BIS, CGFS Papers No 59 Repo market functioning (Zpráva CGFS č. 59, Fungování repo trhu), 12. dubna 2017  https://www.bis.org/publ/cgfs59.pdf .

(9)

Průzkum peněžního trhu provedený ECB https://www.ecb.europa.eu/stats/financial_markets_and_interest_rates/money_market/html/index.en.html .

(10)

Průzkum trhu provedený asociací ICMA https://www.icmagroup.org/assets/documents/Market-Info/Repo-Market-Surveys/No.-32-December-2016/RepoSurvey-140217.pdf .

(11)

Tamtéž.

(12)

Páka se týká využití vypůjčených finančních prostředků k nákupu aktiv.

(13)

ESRB (2016), s. 5.

(14)

ESMA (2016), s. 48.

(15)

ESMA (2016), s. 49.

(16)

Orgán ESMA (2016), s. 25, uvádí řadu nástrojů provedených podle rámce Basel III prostřednictvím směrnice o kapitálových požadavcích (směrnice 2013/36/EU – CRD) a nařízení o kapitálových požadavcích (nařízení (EU) č. 575/2013 – CRR). Tato opatření zahrnují vyšší požadavky na absorpci ztrát a vysoce kvalitní kapitál, náročnější kapitálové požadavky týkající se expozic protistran úvěrovému riziku v důsledku derivátů a SFT, zavedení pákového poměru (LR), ukazatele krytí likvidity (LCR) a ukazatele čistého stabilního financování (NSFR) a lepší struktury pro řízení rizik, správu a odměňování.

(17)

ESRB (2016), s. 10.

(18)

ESRB (2017), s. 35.

(19)

FSB (2013).

(20)

FSB (2015).

(21)

  https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/2015/11/esma_cs_0.pdf

(22)

Nařízení (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017.

(23)

V terminologii FSB je „opětovné použití“ definováno jako jakékoli použití cenných papírů dodaných v jedné transakci pro zajištění jiné transakce. „Rehypotekace“ je definována v užším smyslu jako opětovné použití aktiv klienta.

(24)

Směrnice 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů.

(25)

Směrnice 2014/65/EU ze dne 15. května 2014.

(26)

Směrnice 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009.

(27)

Směrnice (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016.

(28)

Odhady se podle orgánu ESMA (2016) pohybují od 8 % do 35 % repo trhu v EU a až 25 % trhu půjčování cenných papírů v EU. Jedná se o horní limity vzhledem k tomu, že tyto údaje zahrnují transakce mezi bankami.

(29)

Stanovisko Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), které je příspěvkem ke zprávě orgánu ESMA, zaujímá konzervativnější postoj a doporučuje zavedené rámce FSB pro numerické dolní limity srážek ještě předtím, než budou k dispozici další data. Uznává však, že skutečně existuje obecný nedostatek dat a že je zapotřebí další empirická a koncepční analýza.