Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 32021D1094

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1094 ze dne 28. června 2021, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/376/ES o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program

ST/9400/2021/INIT

Úř. věst. L 236, 5.7.2021, p. 69–74 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2021/1094/oj

5.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/69

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1094

ze dne 28. června 2021,

kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/376/ES o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Protokol č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 2 druhý odstavec tohoto protokolu,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 5. října 2016 Unie ratifikovala Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) Pařížská dohoda vyzývá strany, které ji ratifikovaly, aby zlepšily globální reakci na hrozby změny klimatu s cílem omezit globální nárůst teploty na úroveň výrazně pod hranicí 2 °C.

(2)

V souladu s Pařížskou dohodou zveřejnila Komise dne 11. prosince 2019 sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Zelené dohodě pro Evropu, v níž formuluje odhodlání řešit problémy způsobené změnou klimatu a životního prostředí a transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, které stanoví novou strategii v oblasti růstu, odkazuje na potřebu podpořit přelomové technologie pro čistou ocel, které do roku 2030 umožní výrobu oceli s nulovými emisemi uhlíku, a prozkoumá, zda bude možné využít část finančních prostředků z Evropského společenství uhlí a oceli, které jsou předmětem likvidace. Ve sdělení se rovněž uvádí, že všechny činnosti a politiky Unie by měly vést k tomu, aby Unie pomohla dosáhnout úspěšného a spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti. V souladu se zásadou „neškodit“, která je ve sdělení zakotvena, se cíle výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel revidují tak, aby se již nezabývaly činnostmi, které neustále opakují cyklus těžby, zpracování a využívání uhlí bez omezování emisí.

(3)

Unie provádí ambiciózní politiku v oblasti klimatu a zavedla regulační rámec pro dosažení svého cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (2) stanoví nezbytný právní základ pro spolehlivou, inkluzivní, nákladově efektivní, transparentní a předvídatelnou správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie do roku 2030 a dlouhodobých cílů a úkolů energetické unie v souladu s Pařížskou dohodou.

(4)

Ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o investičním plánu pro udržitelnou Evropu a investičním plánu Zelené dohody pro Evropu Komise oznámila svůj záměr navrhnout revizi rozhodnutí Rady 2008/376/ES (3) s cílem umožnit financování velkých průlomových výzkumných projektů týkajících se bezemisní výroby oceli, jakož i výzkumné činnosti v odvětví těžby uhlí v souladu se zásadami mechanismu pro spravedlivou transformaci.

(5)

Kromě toho zpráva o sledování a hodnocení výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (dále jen „výzkumný program“) doporučuje změnit výzkumné cíle pro uhlí a ocel uvedené v oddílech 3 a 4 kapitoly II rozhodnutí 2008/376/ES a podpořit přelomový výzkum v ocelárenském průmyslu, jakož i typické projekty v uhelném průmyslu.

(6)

Je proto nezbytné sladit cíle výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel s mezinárodními dohodami, jako je Pařížská dohoda, jakož i s vědeckými, technologickými a politickými cíli Unie v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

(7)

Spoluprogramovaná partnerství prokázala, že jsou účinná při sdružování zdrojů pro společný evropský výzkumný cíl. S cílem pomoci dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální ekonomiky je nezbytné stanovit možnost poskytovat podporu prostřednictvím spoluprogramovaných evropských partnerství, a to v součinnosti a v rámci načasování s jinými programy. Evropské partnerství by mohlo být ideálním nástrojem pro sdružování zdrojů na podporu výzkumu v oblasti přelomových technologií ke snižování emisí CO2 v ocelářském průmyslu.

(8)

Rozhodnutí 2008/376/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2008/376/ES se mění takto:

1)

v článku 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Výzkumný program poskytuje podporu kooperativnímu výzkumu v uhelném i ocelářském průmyslu. Výzkumný program rovněž poskytuje podporu přelomovým technologiím pro čistou ocel, které umožní výrobu oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku, a výzkumným projektům řízení spravedlivé transformace dříve provozovaných uhelných dolů nebo uzavíraných uhelných dolů a související infrastruktury v souladu s mechanismem pro spravedlivou transformaci a v souladu s čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 2003/76/ES. Výzkumný program je v souladu s politickými, vědeckými a technologickými cíli Unie a doplňuje činnosti prováděné v členských státech a v rámci stávajícího rámcového programu Unie pro výzkum, technologický rozvoj a využívání demonstračních zařízení (dále jen „rámcový výzkumný program“).“;

2)

články 4 až 6 se nahrazují tímto:

„Článek 4

Podpora spravedlivé transformace uhelného průmyslu a regionů

1.   Výzkumné projekty podpoří přechod ke klimaticky neutrální ekonomice Unie do roku 2050 s cílem podpořit postupné ukončení používání fosilních paliv, rozvoj alternativních činností v bývalých těžebních lokalitách a zamezení nebo nápravu škod na životním prostředí v uzavíraných uhelných dolech, v dříve provozovaných uhelných dolech a jejich okolí. Projekty se zaměří zejména na tyto oblasti:

a)

vývoj a zkoušení technologií zachycování, využívání a ukládání oxidu uhličitého;

b)

využívání geotermální energie v bývalých uhelných lokalitách;

c)

jiné než energetické využití a výroba surovin z těžebních odpadů a reziduí z dříve provozovaných uhelných dolů nebo uzavíraných dolů při náležitém posouzení, zda je jejich dopad na klima, životní prostředí a zdraví minimalizovaný a nižší než v případě alternativních řešení;

d)

nové využití bývalých uhelných a lignitových dolů, jakož i infrastruktury související s uhlím, včetně služeb dodávek elektřiny, v souladu s klimaticky neutrální transformací, jež je šetrná k životnímu prostředí;

e)

podpora rozvoje účinných rekvalifikačních programů a programů zvyšování kvalifikace pro pracovníky postižené utlumováním těžby uhlí, včetně výzkumu týkajícího se odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků zaměstnaných nebo dříve zaměstnaných v uhelném průmyslu.

2.   Zvláštní pozornost je věnována posílení vedoucího postavení Evropy při řízení transformace dříve provozovaných uhelných dolů a infrastruktury související s uhlím prostřednictvím technologických a netechnologických řešení, jakož i na podporu přenosu technologií a jiných přenosů. Výzkumné činnosti zaměřené na tyto cíle musí přinášet hmatatelné výhody v oblasti klimatu a životního prostředí v souladu s cílem klimatické neutrality do roku 2050.

Článek 5

Zlepšení zdraví a bezpečnosti

1.   V projektech týkajících se činností uvedených v článcích 4 a 6 se zohlední otázky související s bezpečností v uzavíraných uhelných dolech a dříve provozovaných uhelných dolech za účelem zlepšení pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i řešení problémů v oblasti životního prostředí, které jsou škodlivé pro zdraví.

2.   Výzkumné projekty se zaměří na onemocnění související s těžbou s cílem zlepšit zdraví lidí žijících v uhelných regionech procházejících transformací. Výzkumné projekty rovněž zajistí ochranná opatření při uzavírání dolů a v dříve provozovaných dolech.

Článek 6

Minimalizace dopadů dolů v transformaci na životní prostředí

1.   Cílem výzkumných projektů je minimalizovat dopady uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných dolů na ovzduší, vodu a půdu. Výzkum je zaměřen na zachování a obnovu přírodních zdrojů pro budoucí generace a na minimalizaci dopadu uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných dolů na životní prostředí.

2.   Přednost se dává projektům, které podporují alespoň jedno z těchto hledisek:

a)

nové a zdokonalené technologie zabraňující znečištění životního prostředí, včetně úniku metanu, z uzavíraných uhelných dolů, dříve provozovaných dolů a jejich okolí (včetně ovzduší, pozemků, půdy a vody);

b)

zachycování a minimalizování emisí skleníkových plynů, zejména metanu, z uzavíraných uhelných ložisek a zamezování těmto emisím;

c)

nakládání s hlušinou, polétavým popílkem a produkty odsíření z uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných uhelných dolů, jakož i s jinými formami odpadu, a jejich opětovné využití;

d)

sanace hald a průmyslové využití reziduí z těžby a spotřeby uhlí v uhelných regionech procházejících transformací;

e)

ochrana hladin podzemní vody a čištění odpadní důlní vody;

f)

obnova životního prostředí v případě dříve provozovaných zařízení nebo uzavíraných zařízení, která používala uhlí, a jejich okolí, zejména pokud jde o vodu, pozemky, půdu a biologickou rozmanitost;

g)

ochrana povrchové infrastruktury proti krátkodobým a dlouhodobým dopadům sesuvů a pohybů půdy.“;

3)

článek 7 se zrušuje;

4)

články 8 až 10 se nahrazují tímto:

„Článek 8

Nová, udržitelná a nízkouhlíková výroba oceli a procesy opracování

Výzkum a technologický rozvoj je zaměřen na vývoj, využívání demonstračních zařízení a zlepšování procesů výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku s cílem zvyšovat kvalitu výrobků a produktivitu. Nedílnou součástí požadovaných činností je podstatné snížení emisí, spotřeby energie, uhlíkové stopy a dalších dopadů na životní prostředí, stejně jako zachování zdrojů. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a)

nové a zdokonalené přelomové procesy a operace výroby železa a oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku, se zvláštním důrazem na přímé zamezení emisím uhlíku nebo inteligentní využívání uhlíku;

b)

optimalizace ocelárenského procesu a procesního řetězce (včetně redukce železné rudy a fáze jí předcházející, výroby železa a oceli, procesů na bázi tavení recyklovaného šrotu, sekundární metalurgie, lití, válcování, opracování a pokovení) prostřednictvím měření, zjišťování vlastností meziproduktů a konečných výrobků, modelování, kontroly a automatizace, včetně digitalizace, aplikace dat velkého objemu a umělé inteligence a jakýchkoli jiných pokročilých technologií;

c)

integrace procesu výroby oceli a účinnost procesů v oblasti výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku;

d)

údržba a spolehlivost nástrojů na výrobu oceli;

e)

techniky zvyšování recyklovatelnosti, recyklace a opětovného použití oceli a rozvoje oběhového hospodářství;

f)

techniky zvyšování energetické účinnosti výroby oceli využitím odpadního tepla, předcházením energetickým ztrátám, uplatněním hybridních technologií vytápění a řešení pro hospodaření s energií;

g)

inovativní technologie a řešení pro procesy výroby železa a oceli, které podporují meziodvětvové činnosti, a ukázkové projekty integrující výrobu energie s nulovými emisemi uhlíku nebo přispívající k čisté vodíkové ekonomice.

Článek 9

Vyšší jakostní třídy oceli a jejich použití

Výzkum a technologický rozvoj se zaměří na plnění požadavků uživatelů oceli na vývoj nových výrobků s téměř nulovými emisemi uhlíku a na vytváření nových tržních příležitostí při současném snižování emisí a dopadů na životní prostředí. V souvislosti s technologiemi uvedenými v článku 8 se výzkumné projekty zaměří na jednu nebo více těchto oblastí s cílem dosáhnout v Unii udržitelné výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku:

a)

nové vyšší jakostní třídy oceli;

b)

zlepšení vlastností oceli, jako jsou mechanické a fyzikální vlastnosti, vhodnost pro další zpracování, vhodnost pro různé použití a různé pracovní podmínky;

c)

prodloužení životaschopnosti, zejména zvyšováním odolnosti ocelí a ocelových konstrukcí vůči teplu a korozi, mechanické a tepelné křehkosti a jiným škodlivým vlivům;

d)

předpovědní simulační modely pro mikrostruktury, mechanické vlastnosti a výrobní procesy;

e)

technologie pro tváření, svařování a spojování oceli a ostatních materiálů;

f)

normalizace zkušebních metod a metod hodnocení;

g)

vysoce odolné oceli pro využití v oblastech, jako je mobilita, včetně udržitelnosti, metody ekodesignu, modernizace, lehké konstrukce a bezpečnostní řešení.

Článek 10

Zachování zdrojů, ochrana životního prostředí a oběhové hospodářství

Nedílnou součástí výzkumu a technologického vývoje jsou jak výroba oceli, tak využití oceli, zachování zdrojů, zachování ekosystémů, přechod k oběhovému hospodářství a otázky bezpečnosti. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a)

techniky recyklace staré oceli a vedlejších produktů z různých zdrojů a zlepšování kvality ocelového šrotu;

b)

nakládání s odpady a využití hodnotných druhotných surovin, včetně strusek, v rámci ocelárny i mimo ni;

c)

omezování znečišťování a ochrana životního prostředí na pracovišti a v ocelárně i jejím okolí: (plynné, pevné nebo kapalné emise, vodohospodářství, hluk, zápach, prach atd.);

d)

návrh jakostních tříd oceli a složených konstrukcí, aby se usnadnilo znovuzískání oceli pro recyklaci nebo opětovné použití;

e)

využití plynů z procesů a odstranění emisí odpadních plynů z výroby oceli;

f)

posuzování životního cyklu a uvažování o životním cyklu při výrobě a používání oceli.“;

5)

v kapitole II oddílu 4 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 10a

Řízení pracovní síly a pracovní podmínky

Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a)

rozvíjení a šíření kompetencí s cílem držet krok s novými procesy výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku, jako je digitalizace, a odrážet zásadu celoživotního učení;

b)

zlepšování pracovních podmínek, včetně zdraví, bezpečnosti a ergonomie na pracovišti a v jeho okolí.“;

6)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 17a

Evropská partnerství

1.   Část výzkumného programu – výzkum v oblasti přelomových technologií ke snižování emisí CO2 v ocelářském průmyslu – může být prováděna prostřednictvím spoluprogramovaných evropských partnerství vytvořených v souladu s pravidly stanovenými v článku 10 a příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (*1).

2.   Pro účely tohoto článku se spoluprogramovaným evropským partnerstvím rozumí iniciativa připravená s včasným zapojením členských států, v jejímž rámci se Unie společně se soukromými nebo veřejnými partnery (jako je průmysl, vysoké školy, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni a organizace občanské společnosti včetně nadací a nevládních organizací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumných činností. Spoluprogramovaná evropská partnerství vznikají na základě memorand o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a veřejnými nebo soukromými partnery, v nichž jsou stanoveny cíle partnerství, související závazky v oblasti finančních nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, které mají být dodány. Zahrnují určení doplňkových výzkumných činností, které provádějí partneři a výzkumný program.

3.   V rámci spoluprogramovaných evropských partnerství může výzkumný program poskytnout financování na činnosti způsobilé podle tohoto oddílu v podobě stanovené v článku 30. Kromě toho může poskytnout financování v podobě cen.“;

4.   Financování činností podle tohoto oddílu se řídí zvláštními výzvami k podávání návrhů uvedenými v čl. 25 odst. 2 a 3.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1). “;"

7)

článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků

Na jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků uvedených v článku 18, čl. 28 odst. 2 a v článku 38 se použijí ustanovení článku 237 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (*2).

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1). “;"

8)

v článku 41 se zrušuje písmeno c).

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 28. června 2021.

Za Radu

předsedkyně

M. do C. ANTUNES

(1)  Stanovisko ze dne 19. května 2021 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2008/376/ES ze dne 29. dubna 2008 o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program (Úř. věst. L 130, 20.5.2008, s. 7).

Top