This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32014R0235
Regulation (EU) No 235/2014 of the European Parliament and of the Council of 11 March 2014 establishing a financing instrument for democracy and human rights worldwide
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014 , kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014 , kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě
Úř. věst. L 77, 15.3.2014, p. 85–94
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2020
15.3.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 77/85 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 235/2014
ze dne 11. března 2014,
kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 209 a 212 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Toto nařízení představuje jeden z nástrojů, který přímo podporuje vnější politiky Unie, a nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 (4). Zřizuje finanční nástroj pro prosazování a podporu demokracie a lidských práv ve světě, který umožní poskytování pomoci nezávisle na souhlasu vlád a jiných orgánů veřejné moci dotčených třetích zemí. |
(2) |
Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. |
(3) |
Podle článku 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU a článku 8 Smlouvy o fungování EU představuje rovnost žen a mužů základní hodnotu a cíl Unie a Unie by měla podporovat a zohledňovat rovnost žen a mužů v rámci všech svých činností. |
(4) |
Článek 21 Smlouvy o EU stanoví, že vnější činnost Unie má spočívat na zásadách, které se uplatnily při jejím založení, tedy na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti, zásadách rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. |
(5) |
V rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie tvoří prosazování lidských práv, demokracie, právního státu a řádné správy věcí veřejných a podpora udržitelného růstu podporujícího začlenění dva základní pilíře rozvojové politiky Unie. Závazek dodržovat, prosazovat a chránit lidská práva a demokratické zásady je jedním z podstatných prvků smluvních vztahů Unie se třetími zeměmi. |
(6) |
Společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 12. prosince 2011 nazvané „Lidská práva a demokracie jako priority vnější činnosti EU – na cestě k efektivnějšímu přístupu“ navrhlo konkrétní opatření pro zvýšenou účinnost a soudržnost přístupu Unie k lidským právům a demokracii. |
(7) |
Nástroj, který se tímto zřizuje, by měl přispívat k dosahování cílů vnější činnosti Unie, včetně cílů její rozvojové politiky, zejména pak cílů vytyčených ve společném prohlášení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Unie nazvaném „Evropský konsensus“ a ve sdělení Komise ze dne 13. října 2011 nazvaném „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ a cílů politik Unie, které souvisejí s lidskými právy, včetně cílů nastíněných ve strategickém rámci a akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii, jež Rada přijala dne 25. června 2012. |
(8) |
V souladu se strategickým rámcem EU pro lidská práva a demokracii a akčním plánem pro lidská práva a demokracii a za účelem začlenění zásad v oblasti lidských práv do provádění tohoto nařízení by Unie měla uplatňovat přístup založený na právech, který by zahrnoval všechna lidská práva, ať už občanská a politická, hospodářská, sociální či kulturní. |
(9) |
Příspěvek Unie k demokracii a právnímu státu a k prosazování a ochraně lidských práv a základních svobod se opírá o Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, jakož i o jiné nástroje pro lidská práva přijaté v rámci Organizace spojených národů a příslušné regionální nástroje pro lidská práva. |
(10) |
Rovnost žen a mužů, práva žen včetně posílení postavení žen a nepřípustnost diskriminace patří mezi základní lidská práva a ta jsou zásadní pro sociální spravedlnost i pro boj proti nerovnosti. Jejich prosazování by mělo být jednou z průřezových priorit tohoto nařízení. |
(11) |
Demokracie a lidská práva jsou neoddělitelně spojeny a vzájemně se posilují, jak připomněla Rada ve svých závěrech o podpoře demokracie v rámci vnějších vztahů EU ze dne 18. listopadu 2009. Základní svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání nebo přesvědčení, projevu, shromažďování a sdružování jsou předpokladem pro politický pluralismus, demokratický proces a otevřenou společnost, zatímco demokratická kontrola, vnitrostátní odpovědnost a rozdělení moci jsou nezbytné pro udržení nezávislého soudnictví a právního státu, jež jsou následně nutné pro účinnou ochranu lidských práv. |
(12) |
Vytváření a udržování kultury lidských práv a podpora vzniku nezávislé občanské společnosti, mimo jiné posilováním její úlohy v dané zemi a zajišťováním toho, aby byla demokracie prospěšná všem, je úkol, který je naléhavý a obtížný zejména v nově vznikajících demokraciích a v podstatě nikdy nekončí; v první řadě přísluší lidem dotčené země, čímž se však nesnižuje odpovědnost mezinárodního společenství. Vyžaduje si existenci řady institucí, včetně vnitrostátních demokratických parlamentů a místně volených shromáždění, které zajišťují účast, zastoupení, vnímavost a odpovědnost. V této souvislosti je třeba zvláštní pozornost věnovat transformujícím se zemím a dále nestabilním a postkonfliktním zemím. Měly by být zohledněny zkušenosti a poznatky získané při přechodu k demokracii v rámci unijních politik rozšíření a sousedství. |
(13) |
Aby bylo možné řešit tyto otázky účinně, transparentně, včas a pružně i po skončení platnosti nařízení (ES) č. 1889/2006, bude i nadále zapotřebí zvláštních finančních zdrojů a samostatného finančního nástroje, který bude moci dále nezávisle fungovat. |
(14) |
Pomoc Unie podle tohoto nařízení by měla být koncipována takovým způsobem, aby doplnila různé další nástroje pro provádění jejích politik souvisejících s demokracií a lidskými právy. Tyto nástroje sahají od politického dialogu a diplomatických nót až po různé nástroje finanční a technické spolupráce, včetně zeměpisně a tematicky zaměřených programů. Pomoc Unie by rovněž měla doplňovat akce více zaměřené na krizové situace uskutečňované v rámci nástroje stability zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 (5), včetně naléhavých opatření potřebných během prvních fází procesu transformace. |
(15) |
Unie má podle tohoto nařízení poskytovat pomoc, která má ve spolupráci s občanskou společností řešit globální, regionální, celostátní a místní otázky lidských práv a demokratizace. Občanskou společností se v této souvislosti rozumí všechny typy sociálních opatření prováděných jednotlivci či skupinami, jež jsou nezávislé na státu a jejichž činnosti přispívají k prosazování lidských práv a demokracie, včetně obránců lidských práv, jak je definuje Deklarace OSN o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských organizací prosazovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody (Deklarace OSN o obráncích lidských práv). Při provádění tohoto nařízení by se měly náležitě zohlednit místní strategie Unie v oblasti lidských práv pro jednotlivé země. |
(16) |
Cíle demokracie a lidských práv musí být čím dál tím více začleňovány do všech nástrojů pro financování vnější činnosti. Pomoc Unie podle tohoto nařízení by však měla mít navíc zvláštní doplňující a dodatečnou úlohu, která vyplývá z její globální povahy a z nezávislosti akcí na souhlasu vlád a dalších orgánů veřejné moci třetích zemí. Tato úloha by měla umožňovat spolupráci a partnerství s občanskou společností v citlivých otázkách lidských práv a demokracie, včetně požívání lidských práv migranty a práv žadatelů o azyl a vnitřně vysídlených osob, a zároveň zajišťovat pružnost a nezbytnou schopnost reagovat na měnící se situaci nebo potřeby příjemců či krizová období. Toto nařízení by mělo Unii umožnit formulovat a podporovat zvláštní cíle a opatření na mezinárodní úrovni, které nesouvisejí se zeměpisnou polohou ani s krizí a které vyžadují nadnárodní přístup nebo se vztahují na činnosti prováděné v Unii a v řadě třetích zemí. Toto nařízení by navíc mělo stanovit nezbytný rámec operacím, jakou je podpora nezávislých volebních pozorovatelských misí vedených Unií, které vyžadují soudržnost politik, jednotný systém řízení a společné normy pro realizaci. |
(17) |
Rozvoj a upevňování demokracie podle tohoto nařízení může případně zahrnovat poskytování strategické podpory vnitrostátním demokratickým parlamentům a ustavujícím shromážděním, zejména s cílem posílit jejich schopnost podporovat a prosazovat demokratické reformní procesy. |
(18) |
Unie by měla věnovat zvláštní pozornost zemím a naléhavým situacím, ve kterých jsou lidská práva a základní svobody nejvíce ohroženy a jejich nedodržování je obzvláště výrazné a systematické. V takových případech by mělo být politickou prioritou prosazovat dodržování příslušného mezinárodního práva, poskytnout místní občanské společnosti konkrétní podporu a prostředky na akce a přispět k její činnosti, jež se uskutečňuje za velmi obtížných podmínek. V těchto zemích či situacích a s cílem řešit naléhavé potřeby ochrany obránců lidských práv a demokratických aktivistů by Unie měla být schopna reagovat pružně a včas prostřednictvím rychlejších a flexibilnějších správních postupů a s využitím řady finančních mechanismů. Tak by tomu mělo být zejména v případě, kdy by výběr konkrétního postupu mohl přímo ovlivnit účinnost opatření nebo by příjemci mohli být vystaveni vážnému zastrašování, odvetným opatřením nebo jiným rizikům. |
(19) |
V souladu s vlastními příslušnými pokyny by měla Unie při konfliktech prosazovat, aby všechny strany konfliktu plnily své právní závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva. V transformujících se zemích by měla pomoc Unie podle tohoto nařízení dále podpořit vhodné podmínky umožňující vstup politických aktérů prosazujících demokratický pluralitní systém s více politickými stranami. Toto nařízení by se měl rovněž zaměřit na prosazování demokratických struktur, rozdělení moci a odpovědné orgány veřejné moci. |
(20) |
Volební pozorovatelské mise Unie významně a úspěšně přispívají k demokratickým procesům ve třetích zemích. Prosazování a podpora demokracie se však zdaleka netýkají pouze samotného volebního procesu, a proto by se měl brát v potaz všechny fáze volebního cyklu. Na volební pozorovatelské mise Unie by se proto z celkového objemu finančních prostředků dostupných podle tohoto nařízení neměla vynaložit nepřiměřeně vysoká částka. |
(21) |
Je třeba zdůraznit význam vytvoření funkce zvláštního zástupce EU pro lidská práva. Zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl přispívat k jednotě, soudržnosti a účinnosti činnosti Unie a její politiky v oblasti lidských práv a pomáhat zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a členských států byly uplatňovány konzistentním způsobem v zájmu dosažení cílů politiky Unie. |
(22) |
Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností a doplňkovostí nástrojů Unie pro vnější činnost, jakož i vytvářením synergie mezi tímto nařízením, ostatními nástroji Unie pro financování vnější činnosti a dalšími politikami Unie. To by mělo dále vést ke vzájemnému posílení programů navržených na základě nástrojů pro financování vnější činnosti. |
(23) |
V zájmu prosazování doplňkovosti svých činností mají Unie a členské státy usilovat o pravidelné výměny informací a v počáteční fázi programového procesu se vzájemně konzultovat. Unie by rovněž měla konzultovat jiné dárce a příslušné aktéry. |
(24) |
Komise a případně Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by měly pořádat pravidelné a časté výměny názorů a informací s Evropským parlamentem. Kromě toho by měl být Evropskému parlamentu a Radě poskytnut přístup k dokumentům, aby mohly tyto orgány mohly na základě odpovídajících informací vykonávat kontrolní pravomoci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6). Opatření podle tohoto nařízení by měla řádně zohledňovat stanoviska Evropského parlamentu a Rady. |
(25) |
Unie by měla usilovat – ve vhodných případech i prostřednictvím svých delegací – o pravidelné výměny informací a konzultace s občanskou společností na všech úrovních, mimo jiné i ve třetích zemích, v co nejranější fázi plánovacího procesu, aby usnadnila poskytování příslušných příspěvků občanské společnosti a zajistila, že v daném procesu plní smysluplnou úlohu. |
(26) |
Za účelem přizpůsobení oblasti působnosti tohoto nařízení rychle se vyvíjející realitě v třetích zemích by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o priority vymezené v příloze tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. |
(27) |
Prováděcí pravomoci související s programováním a financováním opatření podporovaných podle tohoto nařízení by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. S ohledem na povahu těchto prováděcích aktů, zejména jejich politické zaměření nebo finanční dopady, by se měl při jejich přijímání v zásadě použít přezkumný postup, s výjimkou technických prováděcích opatření malého finančního rozsahu. |
(28) |
Společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 (7). |
(29) |
Toto nařízení stanoví finanční krytí na celou dobu své použitelnosti, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (8). |
(30) |
Organizaci a fungování ESVČ stanoví rozhodnutí Rady 2010/427/EU (9). |
(31) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž prosazování demokracie a lidských práv ve světě, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíš jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
(32) |
Je vhodné zajistit plynulý a nepřerušený přechod mezi nařízením (ES) č. 1889/2006 a tímto nařízením a uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (10). Proto by se toto nařízení mělo použít od 1. ledna 2014 d 31. prosince 2020, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a cíle
Tímto nařízením se zřizuje evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (dále jen „nástroj pro demokracii a lidská práva“) pro období 2014-2020, v jehož rámci Unie napomáhá rozvoji a upevňování demokracie, právního státu a dodržování všech lidských práv a základních svobod.
Cílem této pomoci je zejména:
a) |
podpořit, rozvíjet a upevňovat demokracii ve třetích zemích, a to zlepšením participativní a zastupitelské demokracie, posílením celkového demokratického cyklu, zejména pak posílením aktivní úlohy občanské společnosti v rámci tohoto cyklu, a právního státu a dále zlepšením spolehlivosti volebních procesů (zejména prostřednictvím volebních pozorovatelských misí Unie); |
b) |
zlepšit respektování a dodržování lidských práv a základních svobod, jak jsou vyhlášeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN a v dalších mezinárodních a regionálních nástrojích pro lidská práva, a posílit jejich ochranu, prosazování, uplatňování a sledování jejich dodržování, zejména podporou příslušných organizací občanské společnosti, obránců lidských práv a obětí represe a zneužívání práv. |
Článek 2
Oblast působnosti
1. Pomoc Unie se zaměřuje na tyto oblasti:
a) |
podpora a zlepšování participativní a zastupitelské demokracie v souladu s přístupem opírajícím se o celkový demokratický cyklus, včetně parlamentní demokracie, a procesů demokratizace, zejména prostřednictvím organizací občanské společnosti na místní, celostátní a mezinárodní úrovni, mimo jiné:
|
b) |
prosazování a ochrana lidských práv a základních svobod vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN a v jiných mezinárodních a regionálních nástrojích v oblasti občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv, zejména prostřednictvím organizací občanské společnosti, mimo jiné pokud jde o:
|
c) |
posílení mezinárodního rámce pro ochranu lidských práv, spravedlnosti, rovnosti žen a mužů, právního státu a demokracie a pro prosazování mezinárodního humanitárního práva, zejména:
|
d) |
budování důvěry v demokratické volební procesy a instituce a zlepšování jejich spolehlivosti a transparentnosti ve všech fázích volebního cyklu, zejména:
|
2. U všech opatření uvedených v tomto nařízení se v příslušných případech zohlední zásady nediskriminace na jakémkoli základě, začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, účasti, posílení postavení, odpovědnosti, otevřenosti a transparentnosti.
3. Opatření uvedená v tomto nařízení se provádějí na území třetích zemí nebo bezprostředně souvisejí se situacemi, k nimž dochází ve třetích zemích nebo s celosvětovými nebo regionálními opatřeními.
4. Opatření uvedená v tomto nařízení berou v úvahu specifika krizových nebo naléhavých situací a zemí či situací, které se vyznačují velkým deficitem základních svobod, ve kterých je nejvíce ohrožena bezpečnost lidí nebo ve kterých organizace na ochranu lidských práv a obránci lidských práv působí v nejsložitějších podmínkách.
Článek 3
Koordinace, soudržnost a doplňkovost pomoci Unie
1. Pomoc Unie podle tohoto nařízení je v souladu s celkovým rámcem vnější činnosti Unie a doplňuje pomoc poskytovanou na základě jiných nástrojů nebo dohod o vnější pomoci.
2. V zájmu posílení účinnosti, jednoty a soudržnosti vnější činnosti Unie usilují Unie a členské státy o pravidelné výměny informací a v počáteční fázi programového procesu se vzájemně konzultují, aby podpořily doplňkovost a soudržnost svých činností, a to jak na rozhodovací úrovni, tak i v praxi. Tyto konzultace mohou vést ke společnému programování a společným činnostem Unie a členských států. Unie rovněž konzultuje jiné dárce a subjekty.
3. Komise a případně ESVČ pořádají pravidelné výměny názorů a informací s Evropským parlamentem.
4. Unie usiluje o pravidelné výměny informací a konzultace s občanskou společností na všech úrovních, mimo jiné i ve třetích zemích. Zejména Unie, kdykoli je to možné a v souladu s příslušnými postupy, poskytuje technické vedení a podporu v souvislosti s procesem podávání žádostí.
Článek 4
Obecný rámec pro programování a provádění
1. Pomoc Unie podle tohoto nařízení se provádí v souladu s nařízením (EU) č. 236/2014 prostřednictvím těchto opatření:
a) |
strategických dokumentů uvedených v článku 5 a popřípadě jejich revizí; |
b) |
ročních akčních programů, individuálních opatření a podpůrných opatření podle článků 2 a 3 nařízení (EU) č. 236/2014; |
c) |
zvláštních opatření podle článku 2 nařízení (EU) č. 236/2014. |
2. Při veškerém programování nebo přezkumech programů probíhajících po zveřejnění zprávy o přezkumu v polovině období podle článku 17 nařízení (EU) č. 236/2014 (dále jen „zpráva o přezkumu v polovině období“) se zohlední její výsledky, zjištění a závěry.
Článek 5
Strategické dokumenty
1. Strategické dokumenty stanovují strategii Unie ohledně pomoci, již Unie poskytuje podle tohoto nařízení, vycházející z priorit Unie, mezinárodní situace a činnosti hlavních partnerů. Jsou v souladu s celkovým záměrem, cíli, oblastí působnosti a zásadami tohoto nařízení.
2. Strategické dokumenty stanoví prioritní oblasti, jež byly vybrány pro financování Unií v době platnosti tohoto nařízení, zvláštní cíle, očekávané výsledky a ukazatele výkonnosti. V těchto dokumentech se rovněž uvedou orientační finanční příděly, jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti, případně ve formě rozpětí.
3. Strategické dokumenty se schvalují přezkumným postupem podle čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2014. Strategické dokumenty se aktualizují v souladu s tímto postupem, pokud to vyžadují významné změny okolností a politiky.
Článek 6
Tematické priority a přenesení pravomocí
Specifické cíle a priority, které má pomoc Unie podle tohoto nařízení sledovat, jsou uvedeny v příloze.
Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci měnící tematické priority stanovené v příloze tohoto nařízení. Komise zejména do 31. března 2018 přijme akt v přenesené pravomoci, kterým se mění příloha tohoto nařízení v návaznosti na zveřejnění zprávy o přezkumu v polovině období a na základě doporučení v ní obsažených.
Článek 7
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 6 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 6 je svěřena Komisi na dobu platnosti tohoto nařízení.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 8
Výbor
Komisi je nápomocen Výbor pro demokracii a lidská práva. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 9
Přístup k dokumentům
Aby Evropský parlament a Rada mohly vykonávat kontrolní pravomoci na základě odpovídajících informací, mají v souladu s příslušnými pravidly přístup ke všem dokumentům nástroje pro demokracii a lidská práva, které se této kontroly týkají.
Článek 10
Finanční krytí
Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení na období 2014-2020 činí 1 332 752 000 EUR.
Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.
Článek 11
Evropská služba pro vnější činnost
Toto nařízení se uplatňuje v souladu s rozhodnutím 2010/427/EU.
Článek 12
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2014 do dne 31. prosince 2020.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 11. března 2014.
Za Evropský parlament
předseda
M. SCHULZ
Za Radu
předseda
D. KOURKOULAS
(1) Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 81.
(2) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 110.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. března 2014.
(4) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (viz strana 95 v tomto čísle Úředního věstníku).
(8) Úř. věst. C 373, 20.12,2013, s. 1.
(9) Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).
(10) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
PŘÍLOHA
Specifické cíle a priority nástroje pro demokracii a lidská práva
Strategická odezva Unie, která má být realizována v souvislosti s účelem tohoto nástroje, vychází z pěti cílů uvedených v této příloze.
1. |
Cíl 1 – Podpora lidských práv a obránců lidských práv v situacích, kdy jsou nejvíce ohroženi. Činnosti v rámci tohoto cíle poskytnou účinnou podporu obráncům lidských práv, kteří jsou nejvíce ohroženi, a situacím, ve kterých jsou nejvíce ohroženy základní svobody. Nástroj pro demokracii a lidská práva bude mimo jiné přispívat k řešení naléhavých potřeb obránců lidských práv; bude rovněž poskytovat střednědobou a dlouhodobou podporu, která obráncům lidských práv a občanské společnosti umožní vykonávat svou činnost. Činnosti přihlédnou k současnému znepokojivému trendu zmenšování prostoru pro občanskou společnost. |
2. |
Cíl 2 – Podpora jiných priorit Unie v oblasti lidských práv Činnosti v rámci tohoto cíle se zaměří na poskytování podpory ve prospěch činností, u nichž má Unie přidanou hodnotu nebo konkrétní tematický závazek (například současné a budoucí pokyny Unie v oblasti lidských práv přijaté Radou nebo usnesení přijatá Evropským parlamentem), v souladu s článkem 2. Činnosti budou v souladu s prioritami stanovenými ve strategickém rámci a akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii. Činnosti v rámci tohoto cíle budou mimo jiné podporovat lidskou důstojnost (zejména boj proti trestu smrti a proti mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání), hospodářská, sociální a kulturní práva, boj proti beztrestnosti, boj proti všem formám diskriminace, práva žen a rovnost žen a mužů. Pozornost bude rovněž věnována nově se objevujícím problémům v oblasti lidských práv. |
3. |
Cíl 3 – Podpora demokracie Činnosti v rámci tohoto cíle budou podporovat pokojné prodemokratické aktéry ve třetích zemích s cílem posílit participativní a zastupitelskou demokracii, transparentnost a odpovědnost. Zaměří se na upevnění politické účasti a politického zastoupení a dále na prosazování prodemokratického přístupu. Budou se zabývat všemi aspekty demokratizace, včetně právního státu a prosazování a ochrany občanských a politických práv, například svobody projevu online a offline a svobody shromažďování a sdružování. To zahrnuje aktivní účast na stále se vyvíjející metodické diskusi v oblasti podpory demokracie. V příslušných případech tyto činnosti zohlední doporučení volebních pozorovatelských misí Unie. |
4. |
Cíl 4 – Volební pozorovatelské mise Unie Činnosti v rámci tohoto cíle se zaměří na volební pozorovatelskou činnost, která přispívá ke zvyšování transparentnosti a důvěry ve volební proces v rámci širšího prosazování a podpory demokratických procesů popsaných u cíle 3. Rozsáhlé volební pozorovatelské mise Unie jsou v širokém měřítku uznávány coby stěžejní projekty vnějších činnosti Unie a nadále představují základní formu činností v rámci tohoto cíle. Mají nejlepší předpoklady k provedení informovaného posouzení volebních procesů a k vypracování doporučení pro další zlepšení těchto procesů v kontextu spolupráce a politického dialogu Unie s třetími zeměmi. Zejména bude dále rozvíjen přístup zahrnující všechny fáze volebního cyklu, včetně návazných činností, a to ve spojení s doplňkovými akcemi mezi dvoustranným programováním a projekty evropského nástroje pro demokracii a lidská práva. |
5. |
Cíl 5 – Podpora cílových klíčových aktérů a procesů, včetně mezinárodních a regionálních nástrojů a mechanismů v oblasti lidských práv Obecným cílem je posílit mezinárodní a regionální rámce pro prosazování a ochranu lidských práv, spravedlnosti a právního státu a demokracie v souladu s politickými prioritami Unie. Činnosti v rámci tohoto cíle budou zahrnovat činnosti, které mají podpořit přínos místní občanské společnosti k dialogům EU o lidských právech (v souladu s příslušnými pokyny EU) a rozvoj a uplatňování mezinárodních a regionálních nástrojů a mechanismů v oblasti lidských práv a mezinárodních nástrojů a mechanismů týkajících se trestního soudnictví, mimo jiné i Mezinárodního trestního soudu. Zvláštní pozornost bude věnována prosazování a sledování těchto mechanismů ze strany občanské společnosti. |
Prohlášení Evropské komise ke strategickému dialogu s Evropským parlamentem (1)
Před plánováním programů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj pro financování propagace demokracie a lidských práv ve světě, a v případě potřeby po prvotních konzultacích s příslušnými příjemci, povede Evropská komise strategický dialog s Evropským parlamentem na základě článku 14 SEU. Evropská komise předloží Evropskému parlamentu dostupné relevantní dokumenty týkající se tvorby programů, ve kterých budou uvedeny plánované orientační příděly na zemi/region a (v rámci země/regionu) priority, možné výsledky a plánované orientační příděly na jednotlivé priority u zeměpisných programů, jakož i volba způsobů pomoci (2). Evropská komise předloží Evropskému parlamentu dostupné relevantní dokumenty týkající se tvorby programů, ve kterých budou uvedeny tematické priority, možné výsledky a volba způsobů pomoci (2) a finanční příděly na tyto priority v tematických programech. Evropská komise zohlední postoj, který Evropský parlament vyjádří v dané věci.
Evropská komise povede strategický dialog s Evropským parlamentem při přípravě přezkumu v polovině období a před každou podstatnou revizí programových dokumentů během doby platnosti tohoto nařízení.
Evropskému parlamentu na žádost Evropská komise vysvětlí, jak byly v programových dokumentech zohledněny jeho připomínky i kroky navazující na tento strategický dialog.
(1) Evropská komise bude zastoupena na úrovni příslušného komisaře, respektive komisařky.
(2) Přichází-li v úvahu.
Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise k volebním pozorovatelským misím
Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropské komise zdůrazňují, že volební pozorovatelské mise Evropské unie významně přispívají k politice vnějších vztahů Unie tím, že podporují demokracii v partnerských zemích. Volební pozorovatelské mise Evropské unie přispívají ke zvýšení transparentnosti a důvěry ve volební proces a přinášejí informovaná hodnocení voleb a doporučení pro další zlepšení, a to v souvislosti se spoluprací a politickým dialogem Unie s partnerskými zeměmi. V tomto ohledu Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise souhlasí s tím, že až 25 % rozpočtu by mělo být během období 2014–2020 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj pro financování propagace demokracie a lidských práv ve světě, věnováno na financování volebních pozorovatelských misí EU, v závislosti na ročních volebních prioritách.