9.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 39/30

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (3), které bylo přijato v reakci na havárii tankeru Erika, byla zřízena Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí.

(2)

Po havárii tankeru Prestige v roce 2002 bylo nařízení (ES) č.1406/2002 změněno tak, aby agentuře ukládalo více úkolů v oblasti boje proti znečištění.

(3)

Je třeba jasně stanovit, na které druhy znečištění moří by se měly vztahovat cíle nařízení (ES) č.1406/2002. Znečištění moří způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu by proto mělo být chápáno jako znečištění ropou nebo látkou jinou než ropa, u níž je pravděpodobné, že vyskytne-li se v mořském prostředí, bude představovat nebezpečí pro lidské zdraví, ublíží živým zdrojům a mořskému životu, poškodí rekreační využití nebo naruší další legitimní využití moře, jak stanoví Protokol o připravenosti, reakci a spolupráci při znečištění nebezpečnými a škodlivými látkami z roku 2000.

(4)

Správní rada agentury (dále jen „správní rada“) v souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 1406/2002 zadala v roce 2007 nezávislé externí vyhodnocení uplatňování uvedeného nařízení. Na základě tohoto vyhodnocení podala v červnu 2008 doporučení týkající se změn fungování agentury, oblasti její působnosti a jejích pracovních postupů.

(5)

Na základě zjištění externího vyhodnocení a na základě doporučení a víceleté strategie přijaté správní radou v březnu 2010 by některá ustanovení nařízení (ES) č. 1406/2002 měla být vyjasněna a aktualizována. Agentura by se měla soustředit na své prioritní úkoly v oblasti námořní bezpečnosti, přičemž by měla dostat řadu nových hlavních a doplňkových úkolů odrážejících vývoj politiky námořní bezpečnosti na unijní a mezinárodní úrovni. S ohledem na rozpočtová omezení Unie je nutná značná prověrka a přerozdělení prostředků, aby byla zajištěna efektivnost nákladů a účinnost využití rozpočtu a aby se zamezilo jakýmkoli duplicitám. Potřeby ohledně zaměstnanců nutných pro nové hlavní a doplňkové úkoly by měly být v zásadě pokryty vnitřním přesunem, který provede agentura. Současně by agentura měla v případě potřeby obdržet financování z jiných částí rozpočtu Unie, zejména z nástroje evropské politiky sousedství. Plnění veškerých nových hlavních a doplňkových úkolů agenturou bude probíhat v mezích stávajícího finančního výhledu a rozpočtu agentury, aniž jsou dotčena jednání a rozhodnutí týkající se budoucího víceletého finančního rámce. Vzhledem k tomu, že toto nařízení není rozhodnutím o financování, měl by rozpočtový orgán rozhodnout o zdrojích agentury v rámci ročního rozpočtového procesu.

(6)

Úkoly agentury by měly být popsány jasně a přesně a mělo by se zamezit jakékoli jejich duplicitě.

(7)

Agentura prokázala, že některé úkoly mohou být uskutečněny efektivněji na evropské úrovni, což může v některých případech pro členské státy znamenat úsporu ve vnitrostátních rozpočtech, a pokud se tak ukáže, i představovat skutečnou evropskou přidanou hodnotu.

(8)

Některá ustanovení týkající se specifického řízení agentury by měla být vyjasněna. S přihlédnutím ke zvláštní odpovědnosti Komise za provádění politik Unie uložené Smlouvou o fungování Evropské unie by měla Komise poskytnout agentuře politické vedení v plnění jejích úkolů při plném respektování právního postavení agentury a nezávislosti jejího výkonného ředitele podle nařízení (ES) č. 1406/2002.

(9)

Při jmenování členů správní rady, při volbě jejího předsedy a místopředsedy a při jmenování vedoucích jednotek by se měl plně zohledňovat význam zajištění rovnováhy v zastoupení žen a mužů.

(10)

Veškeré odkazy na příslušné právní akty Unie je třeba chápat jako odkazy na akty v oblasti námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně a rovněž i reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu.

(11)

Pro účely tohoto nařízení je třeba „bezpečnost námořní dopravy“ chápat – v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (4) – jako kombinaci preventivních opatření k ochraně námořní dopravy a přístavních zařízení před ohrožením úmyslnými protiprávními činy. Bezpečnostního cíle by mělo být dosaženo přijetím vhodných opatření v oblasti politiky námořní dopravy, aniž jsou dotčeny předpisy členských států v oblasti národní bezpečnosti, obrany a veřejné bezpečnosti a v oblasti boje proti finanční trestné činnosti namířené proti státu.

(12)

Agentura by měla jednat v zájmu Unie. Mělo by to zahrnovat i situaci, kdy je agentura pověřena úkolem jednat v oblasti své působnosti mimo území členských států a v zájmu podpory politiky námořní bezpečnosti Unie poskytovat technickou pomoc příslušným třetím zemím.

(13)

Agentura by měla členským státům poskytovat technickou pomoc, která by měla usnadnit vytváření nezbytné vnitrostátní kapacity k provádění acquis Unie.

(14)

Agentura by měla členským státům a Komisi poskytovat operační pomoc. Součástí této pomoci by měly být služby, jako jsou systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet), evropský satelitní dohled pro odhalování ropného znečištění (CleanSeaNet), datové centrum Evropské unie pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti (datové centrum EU LRIT) a systém pro provádění režimu státní kontroly v přístavech EU (Thetis).

(15)

Odborné znalosti agentury v oblasti elektronického předávání údajů a systémů pro výměnu informací na moři by měly být využity ke zjednodušení ohlašovacích formalit lodí za účelem odstranění překážek v námořní dopravě a k vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek. Agentura by zejména měla podporovat členské státy při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich (5).

(16)

Agentura by měla zvýšit pomoc Komisi ve výzkumných činnostech týkajících se její oblasti působnosti. Je však třeba vyhnout se duplicitní práci ve vztahu k existujícímu výzkumnému rámci Unie. Agentura by zejména neměla být pověřena řízením výzkumných projektů.

(17)

Na základě rozvoje nových inovačních aplikací a služeb a zlepšování stávajících aplikací a služeb a s cílem realizovat evropský námořní prostor bez překážek by agentura měla plně využívat možnosti poskytované evropskými družicovými navigačními programy (EGNOS a Galileo) a programem globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

(18)

Po ukončení platnosti rámce Unie pro spolupráci v oblasti havarijního nebo záměrného znečišťování moře zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2850/2000/ES (6) by agentura měla pokračovat v některých činnostech vykonávaných dříve na základě uvedeného rámce, a to zejména využíváním odborných znalostí Poradenské odborné skupiny pro připravenost a reakci na znečišťování moře. Činnost agentury v této oblasti by neměla zbavovat pobřežní státy odpovědnosti za zavedení mechanismů zásahu proti znečištění a měla by respektovat stávající ujednání o spolupráci mezi členskými státy nebo uskupeními členských států.

(19)

Agentura na požádání poskytuje členským státům prostřednictvím systému CleanSeaNet podrobné informace o možných případech znečištění z lodí, aby jim umožnila plnit jejich povinnosti vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (7). Účinnost prosazování se však značně liší i přesto, že takové znečištění může zasáhnout vody jiných zemí. Ve své příští zprávě podle článku 12 uvedené směrnice by proto Komise měla informovat Evropský parlament a Radu o účinnosti a soudržnosti prosazování této směrnice a poskytnout i další důležité informace ohledně jejího používání.

(20)

Žádosti postižených států o zahájení činností, které agentura vykonává v rámci boje proti znečištění, by měly být podávány prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie zavedeného rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom (8). Komise však může mít za to, že za jiných okolností než v případě žádosti o spuštění pohotovostních plavidel na odstraňování znečištění a dalšího vybavení mohou být vhodnější alternativní způsoby komunikace, založené na používání pokročilých informačních technologií, a může tedy informovat žadatelský členský stát.

(21)

Události z poslední doby podtrhly rizika těžby ropy a plynu a výrobních činností na moři pro námořní dopravu a mořské prostředí. Reakční schopnosti agentury v případě znečištění ropou a její odborné znalosti v oblasti znečištění nebezpečnými a škodlivými látkami by se měly využívat tak, aby na žádost postiženého státu zahrnovaly i reakci na znečištění způsobené takovými činnostmi.

(22)

Zejména systém CleanSeaNet, který je v současnosti používán na pořizování fotografických důkazů o ropných skvrnách z plavidel, by měl být agenturou využíván také k odhalování a záznamu skvrn z výzkumu ropy a plynu a výrobních činností na moři, aniž by to mělo jakékoli neblahé dopady na službu, která je poskytována námořní dopravě.

(23)

Agentura disponuje uznávanými cennými odbornými znalostmi a nástroji v oblasti námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně. Tyto odborné znalosti a nástroje mohou být důležité pro další činnosti Unie týkající se politiky Unie v oblasti námořní dopravy. Agentura by proto měla být při rozvoji a provádění těchto činností Unie Komisi a členským státům na požádání nápomocna, pokud to správní rada v kontextu ročního pracovního programu agentury schválí. Tato pomoc by měla být předmětem podrobné analýzy nákladů a přínosů a neměla by narušovat hlavní úkoly agentury.

(24)

Agentura skrze technickou pomoc, kterou poskytuje, přispívá také k rozvoji námořní dopravy šetrné k životnímu prostředí.

(25)

Pokud jde o klasifikační společnosti, většina klasifikačních společností se zabývá jak námořními plavidly, tak plavidly vnitrozemské plavby. Na základě zkušeností agentury s klasifikačními společnostmi pro námořní plavidla by agentura mohla Komisi poskytovat příslušné informace týkající se klasifikačních společností pro plavidla vnitrozemské plavby, a umožnit tak zvýšení efektivity.

(26)

Pokud jde o rozhraní mezi dopravními informačními systémy, měla by agentura napomáhat Komisi a členským státům tím, že ve spolupráci s příslušnými orgány pro informační systémy služeb vnitrozemské vodní dopravy prozkoumá možnost sdílení informací mezi těmito systémy.

(27)

Aniž je dotčena odpovědnost příslušných orgánů, měla by být agentura nápomocna Komisi a členským státům při rozvoji a realizaci budoucí iniciativy e-Maritime, jejímž cílem je zvýšit účinnost odvětví evropské námořní dopravy tím, že usnadní využívání pokročilých informačních technologií.

(28)

Za účelem vytvoření jednotného trhu a evropského prostoru námořní dopravy bez překážek by měla být snížena administrativní zátěž lodní dopravy, a tím také mimo jiné podporována pobřežní plavba. V této souvislosti by se mohl koncept „modrého pásma“ a iniciativa e-Maritime případně využít jako prostředek k omezení ohlašovacích formalit požadovaných od obchodních lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich.

(29)

Je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie a v zájmu respektování zásady institucionální rovnováhy nelze agentuře svěřit pravomoc přijímat rozhodnutí s obecnou působností.

(30)

Aniž jsou dotčeny cíle a úkoly stanovené nařízením (ES) č. 1406/2002, měla by Komise do jednoho roku ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost v těsné spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami vypracovat a předložit studii proveditelnosti za účelem zhodnocení a určení možností posílení koordinace a spolupráce různých pobřežních funkcí. Tato studie by měla zohlednit stávající právní rámec a relevantní doporučení příslušných fór Unie, jakož i současný rozvoj společného prostředí pro sdílení informací (CISE), a měla by plně respektovat zásady subsidiarity a proporcionality a Evropskému parlamentu a Radě objasnit náklady a výnosy.

(31)

Pro konkurenceschopnost námořních seskupení Unie je důležité získávat evropské námořníky s kvalitním výcvikem. Vzhledem k současné i budoucí poptávce v Unii po vysoce kvalifikovaných námořnících by tudíž agentura měla v případě potřeby poskytnout členským státům a Komisi podporu při propagaci námořního výcviku usnadňováním dobrovolné výměny osvědčených postupů a poskytováním informací o výměnných programech Unie v oblasti námořního výcviku. Podpora by mohla zahrnovat pomoc kompetentním evropským zúčastněným stranám při dosahování špičkové kvality vzdělávání a výcviku v námořních oborech na dobrovolném základě, plně v souladu s odpovědností členských států za obsah a organizaci tohoto výcviku.

(32)

Pro boj s rostoucím rizikem pirátství by agentura měla případně nadále předávat příslušným vnitrostátním orgánům a jiným významným subjektům, včetně operací jako je operace námořních sil EU Atalanta, podrobné informace o poloze lodí plujících pod vlajkou členských států v oblastech označovaných za velice nebezpečné. Agentura má kromě toho k dispozici prostředky, které by mohly být užitečné, zejména v souvislosti s rozvojem CISE. Je proto vhodné, aby agentura poskytovala příslušným vnitrostátním orgánům a subjektům Unie jako Frontex a Europol na požádání relevantní informace o poloze lodí a údaje z pozorování Země pro usnadnění preventivních opatření proti úmyslným protiprávním činům, jak vyplývá z příslušných právních předpisů Unie, aniž jsou dotčena práva a povinnosti členských států, a v souladu s použitelným vnitrostátním právem a právem Unie, zejména s ohledem na subjekty, které údaje požadují. Poskytování údajů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti (LRIT) by mělo podléhat souhlasu dotčeného státu vlajky v souladu s postupy, které stanoví správní rada.

(33)

Při zveřejňování informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (9) by Komise a agentura měly v zájmu zajištění soudržnosti vycházet z odborných znalostí a zkušeností získaných na základě Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci (dále jen „Pařížské memorandum o porozumění“).

(34)

Pomocí, kterou agentura poskytuje členským státům a Komisi v souvislosti s příslušnou činností mezinárodních a regionálních organizací, by neměl být dotčen vztah mezi těmito organizacemi a členskými státy vyplývající z členství členských států v těchto organizacích.

(35)

Unie přistoupila k následujícím nástrojům zřizujícím regionální organizace, na jejichž činnost se rovněž vztahují cíle agentury: k Úmluvě o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře (Helsinská úmluva revidovaná v roce 1992) (10); k Úmluvě o ochraně Středozemního moře před znečišťováním (Barcelonská úmluva) (11) a její revizi z roku 1995 (12) a k řadě protokolů k této úmluvě; k Dohodě o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (Bonnská dohoda) (13); k Úmluvě o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (úmluva OSPAR) (14); k Dohodě o spolupráci při ochraně pobřeží a vod severovýchodního Atlantiku před znečišťováním, podepsané dne 17. října 1990 (Lisabonská dohoda) (15), spolu s jejím Dodatkovým protokolem, podepsaným dne 20. května 2008, jenž dosud nevstoupil v platnost (16). Unie jedná rovněž o přistoupení k Úmluvě o ochraně Černého moře před znečištěním, podepsané v dubnu roku 1992 (Bukurešťská úmluva). Agentura by proto měla členským státům a Komisi poskytovat technickou pomoc umožňující jim podílet se na příslušné činnosti těchto regionálních organizací.

(36)

Vedle těchto regionálních organizací existuje řada jiných regionálních, subregionálních a dvoustranných ujednání o koordinaci a spolupráci týkajících se reakce na znečištění. Při poskytování pomoci týkající se reakce na znečištění třetím zemím majícím společné regionální moře s Unií by agentura měla jednat s ohledem na tato ujednání.

(37)

Unie sdílí regionální mořské oblasti Středozemního moře, Černého moře a Baltského moře se sousedními zeměmi. Na žádost Komise by agentura měla těmto zemím poskytovat pomoc týkající se reakce na znečištění.

(38)

Pro dosažení maximální účinnosti by agentura měla co nejvíce spolupracovat v rámci Pařížského memoranda o porozumění. Komise a členské státy by měly pokračovat v posuzování všech možností vedoucích k dalšímu zvyšování účinnosti, které by mohly být v rámci Pařížského memoranda o porozumění předloženy ke zvážení.

(39)

S cílem zajistit správné provádění závazných právních aktů Unie v oblasti námořní bezpečnosti a v oblasti zabránění znečištění z lodí v praxi by agentura měla být Komisi nápomocna tím, že bude provádět návštěvy členských států. Tyto návštěvy vnitrostátních správních orgánů by měly agentuře umožnit nashromáždění veškerých informací nezbytných k tomu, aby Komisi předložila komplexní zprávu za účelem dalšího posouzení. Tyto návštěvy by měly být prováděny v souladu se zásadami uvedenými v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a takovým způsobem, aby se minimalizovala administrativní zátěž pro vnitrostátní orgány námořní správy. Tyto návštěvy by dále měly být vykonávány v souladu se stanoveným postupem včetně standardní metodiky přijatými správní radou.

(40)

Agentura by měla být Komisi nápomocna tím, že bude provádět inspekce uznaných subjektů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (17). Tyto inspekce mohou probíhat rovněž ve třetích zemích. Komise a agentura by měly zajistit, aby byly dotčené členské státy náležitě informovány. Agentura by rovněž měla plnit inspekční úkoly podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (18), které se týkají výcviku námořníků a vydávání průkazu způsobilosti a jimiž agenturu pověřila Komise. Do nařízení (ES) č. 1406/2002 by neměly být zahrnuty podrobnosti technické pomoci poskytované agenturou inspekcím v oblasti bezpečnosti námořní dopravy, které provádí Komise v souladu s nařízením Komise (ES) č. 324/2008 ze dne 9. dubna 2008, kterým se stanoví revidované postupy provádění inspekcí Komise v oblasti námořní bezpečnosti (19).

(41)

S cílem zajistit soulad s politickými cíli a institucionálním uspořádáním Unie, jakož i s platnými správními a finančními postupy by Komise měla vydat formální doporučení v podobě písemného stanoviska k návrhu víceleté strategie a k návrhu ročních pracovních programů agentury, k němuž by správní rada měla před přijetím těchto dokumentů přihlédnout.

(42)

V zájmu zajištění spravedlivého a transparentního postupu při jmenování výkonného ředitele by postup výběrového řízení, který je třeba dodržovat, měl být v souladu s pokyny Komise pro výběr a jmenování ředitelů agentur Unie. V těchto pokynech je stanoveno, že žádost mohou podat státní příslušníci kteréhokoli členského státu. Z týchž důvodů by měl správní radu v rámci výboru pro předběžný výběr zastupovat pozorovatel. Tento pozorovatel by měl být během dalších fází výběrového řízení průběžně informován. V době, kdy správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, by měli její členové mít možnost položit Komisi dotazy ohledně výběrového řízení. Správní rada by dále měla mít možnost vést s kandidáty z užšího seznamu pohovor, a to v souladu se standardním postupem.Ve všech fázích výběrového řízení a jmenování na místo výkonného ředitele agentury by měly všechny zapojené strany zajistit, aby byly osobní údaje kandidátů zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (20).

(43)

Agentura je sice financována především prostřednictvím příspěvku Unie, má však rovněž příjmy plynoucí z poplatků a plateb spojených s jejími službami. Tyto poplatky a platby se týkají zejména provozu datového centra EU LRIT a jsou uplatňovány v souladu s usnesením Rady přijatým ve dnech 1. a 2. října 2007 a 9. prosince 2008 týkajícím se zřízení datového centra EU LRIT, a zejména s body ohledně zpráv o financování systému LRIT.

(44)

Ve zprávě o pokroku podávané na základě nařízení (ES) č. 1406/2002 by Komise měla také posoudit případný příspěvek agentury k provádění budoucího legislativního aktu o bezpečnosti činností v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na moři, který v současné době posuzují Evropský parlament a Rada, s ohledem na zabránění znečištění ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu na moři a s přihlédnutím k zavedeným a uznávaným odborným zkušenostem a nástrojům agentury.

(45)

Činnosti agentury by měly případně přispívat také k vytvoření skutečného evropského prostoru námořní dopravy bez překážek.

(46)

Mělo by být zohledněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (21), a zejména článek 208 uvedeného nařízení.

(47)

Nařízení (ES) č. 1406/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Články 1 až 3 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Cíle

1.   Tímto nařízením se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy, zabránění znečištění z lodí a reakce na ně, jakož i reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu.

2.   Za tímto účelem agentura spolupracuje s členskými státy a Komisí a poskytuje jim technickou, operační a vědeckou pomoc v oblastech uvedených v odstavci 1 tohoto článku v mezích hlavních úkolů popsaných v článku 2 a v příslušných případech doplňkových úkolů stanovených v článku 2a, a to zejména s cílem pomoci členským státům a Komisi řádně uplatňovat příslušné právní akty Unie. V souvislosti s reakcí na znečištění poskytuje agentura operační pomoc pouze na žádost postiženého státu či postižených států.

3.   Poskytnutím pomoci podle odstavce 2 agentura ve vhodných případech přispívá k celkové účinnosti námořní dopravy a přepravy, jak stanovuje toto nařízení, aby tak usnadnila vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek.

Článek 2

Hlavní úkoly agentury

1.   Za účelem zajištění řádného plnění cílů stanovených v článku 1 vykonává agentura hlavní úkoly vyjmenované v tomto článku.

2.   Agentura je Komisi nápomocna:

3.   Agentura spolupracuje s členskými státy na:

4.   Agentura usnadňuje spolupráci mezi členskými státy a Komisí:

5.   Agentura může na žádost Komise poskytnout technickou pomoc včetně organizace příslušných činností odborné přípravy, pokud jde o příslušné právní akty Unie, státům, které žádají o přistoupení k Unii, a případně partnerským zemím v rámci evropského sousedství a zemím, které se účastní Pařížského memoranda o porozumění.

Agentura může také poskytnout pomoc v případě znečištění z lodí či znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu, jež postihuje třetí země mající společné regionální moře s Unií, v souladu s mechanismem civilní ochrany Unie zavedeným rozhodnutím 2007/779/ES, Euratom a podle podmínek vztahujících se na členské státy podle odst. 3 písm. d) tohoto článku. Tyto úkoly jsou koordinovány s existujícími regionálními ujednáními o spolupráci, jež se týkají znečištění moře.

Článek 2a

Doplňkové úkoly agentury

1.   Aniž jsou dotčeny hlavní úkoly podle článku 2, je agentura v příslušných případech nápomocna Komisi a členským státům při rozvíjení a uskutečňování činností Unie, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3 tohoto článku a které souvisejí s cíli agentury, jestliže k tomu disponuje uznávanými odbornými znalostmi a nástroji. Doplňkové úkoly uvedené v tomto článku:

2.   Agentura je Komisi nápomocna:

3.   Agentura je nápomocna Komisi a členským státům:

Článek 3

Návštěvy členských států a inspekce

1.   K plnění úkolů jí svěřených a s cílem pomoci Komisi v plnění jejích povinností podle Smlouvy o fungování EU, a zejména v hodnocení účinného provádění příslušného práva Unie, agentura provádí návštěvy členských států v souladu s metodikou definovanou správní radou.

2.   Agentura s dostatečným předstihem informuje daný členský stát o plánované návštěvě, o jménech zmocněných úředníků, o dni zahájení návštěvy a o jejím předpokládaném trvání. Úředníci agentury pověření provedením těchto návštěv předloží písemné rozhodnutí výkonného ředitele agentury upřesňující účel a cíle návštěvy.

3.   Agentura vykonává inspekce jménem Komise podle požadavků závazných právních aktů Unie, pokud jde o subjekty uznané Unií v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (32), a pokud jde o výcvik a osvědčování námořníků ve třetích zemích v souladu se směrnicí 2008/106/ES.

4.   Na konci každé návštěvy nebo inspekce agentura vypracuje zprávu a zašle ji Komisi a danému členskému státu.

5.   Je-li to vhodné, a v každém případě když je uzavřen cyklus návštěv nebo inspekcí, agentura analyzuje zprávy z tohoto cyklu za účelem určení horizontálních zjištění a obecných závěrů o účinnosti a nákladové efektivnosti zavedených opatření. Agentura předloží tuto analýzu Komisi k dalšímu projednání se členskými státy, aby byly vyvozeny příslušné závěry a usnadnilo se šíření osvědčených pracovních postupů.

2)

V článku 4 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3.   Správní rada přijme praktická opatření pro uplatňování odstavců 1 a 2 včetně případných opatření ohledně konzultace s členskými státy před zveřejněním informací.

4.   Na informace shromážděné a zpracovávané Komisí a agenturou v souladu s tímto nařízením se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (33), přičemž agentura přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečného nakládání s důvěrnými informaci a jejich bezpečného zpracovávání.

3)

V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Na požádání Komise může správní rada se souhlasem daných členských států a ve spolupráci s nimi a s náležitým přihlédnutím k rozpočtovým důsledkům, včetně jakéhokoli případného příspěvku ze strany daných členských států, rozhodnout o zřízení regionálních středisek nezbytných k plnění některých úkolů agentury co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Při přijímání takového rozhodnutí správní rada přesně vymezí rozsah činností regionálního střediska, přičemž se vyhýbá nadbytečným finančním výdajům a posiluje spolupráci se stávajícími regionálními a vnitrostátními sítěmi.“

4)

V článku 10 se odstavec 2 mění takto:

5)

Článek 11 se mění takto:

6)

V článku 13 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Jde-li o důvěrné záležitosti nebo střet zájmů, může správní rada rozhodnout o přezkoumání určitých bodů pořadu jednání za nepřítomnosti dotčených členů. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto ustanovení stanoví jednací řád.“

7)

Článek 15 se mění takto:

8)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Jmenování a odvolání výkonného ředitele a vedoucích jednotek

1.   Výkonného ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Výkonný ředitel je jmenován po vyslechnutí stanoviska pozorovatele podle článku 10 na období pěti let na základě výkonnosti a doložené správní a řídicí způsobilosti, jakož i doložené zkušenosti v oblastech uvedených v článku 1. Je jmenován ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po provedení otevřeného výběrového řízení poté, co byla v Úředním věstníku Evropské unie a v jiných publikacích zveřejněna výzva k projevení zájmu. Kandidát zvolený správní radou může být vyzván, aby před příslušným výborem Evropského parlamentu učinil prohlášení a zodpověděl otázky jeho členů. Odvolání projedná správní rada na žádost Komise nebo jedné třetiny svých členů. O jmenování či odvolání rozhoduje správní rada čtyřpětinovou většinou všech členů s hlasovacím právem.

2.   Správní rada, která jedná na návrh Komise, může funkční období výkonného ředitele s ohledem na hodnotící zprávu jednou prodloužit nejvýše o další čtyři roky. Správní rada rozhoduje čtyřpětinovou většinou všech členů s hlasovacím právem. O svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele informuje správní rada Evropský parlament. Výkonný ředitel může být do jednoho měsíce před prodloužením svého funkčního období vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů. Pokud není funkční období prodlouženo, setrvá výkonný ředitel ve funkci až do jmenování svého nástupce.

3.   Výkonnému řediteli může pomáhat jeden nebo více vedoucích jednotek. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, zastupuje ho jeden z vedoucích jednotek.

4.   Vedoucí jednotek jsou jmenováni na základě výkonnosti a doložených administrativních a řídicích schopností a rovněž konkrétní odbornosti a zkušenosti v oblastech uvedených v článku 1. Vedoucí jednotek jmenuje nebo odvolává výkonný ředitel po obdržení kladného stanoviska správní rady.“

9)

Článek 18 se mění takto:

10)

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Hodnocení

1.   Správní rada v pravidelných intervalech nejméně každých pět let zajistí nezávislé externí hodnocení provádění tohoto nařízení. Komise poskytne agentuře veškeré informace, které agentura pro toto hodnocení považuje za relevantní.

2.   V hodnocení se posoudí dopad tohoto nařízení, jakož i užitečnost, význam, dosažená přidaná hodnota a efektivnost agentury a jejích pracovních postupů. V hodnocení se přihlédne k názorům všech zainteresovaných subjektů na evropské i vnitrostátní úrovni. Bude se zejména zabývat možnou potřebou změnit úkoly agentury. Správní rada po dohodě s Komisí a návazně na konzultace se zúčastněnými stranami stanoví zvláštní zmocnění.

3.   Správní rada obdrží hodnocení a vydá doporučení ohledně změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů a předloží je Komisi. Výsledky hodnocení i navrhovaná doporučení předá Komise Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní je. Podle potřeby je připojen plán činností s časovým rozvrhem.“

11)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22a

Zpráva o pokroku

Do dne 2. března 2018 a s přihlédnutím k hodnotící zprávě podle článku 22 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž v zájmu identifikace možnosti dalšího zvyšování efektivity uvede, jak agentura splnila dodatečné povinnosti stanovené tímto nařízením, a případně důvody pro změny jejích cílů a úkolů.“

12)

Článek 23 se zrušuje.