This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32003R1567
Regulation (EC) No 1567/2003 of the European Parliament and of the Council of 15 July 2003 on aid for policies and actions on reproductive and sexual health and rights in developing countries
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1567/2003 ze dne 15. července 2003 o podpoře politik a opatření, která se týkají reprodukčního a sexuálního zdraví a s ním souvisejících práv v rozvojových zemích
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1567/2003 ze dne 15. července 2003 o podpoře politik a opatření, která se týkají reprodukčního a sexuálního zdraví a s ním souvisejících práv v rozvojových zemích
Úř. věst. L 224, 6.9.2003, pp. 1–6
(ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV) Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání
(CS, ET, LV, LT, HU, MT, PL, SK, SL)
No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2006: This act has been changed. Current consolidated version:
01/01/2007
Úřední věstník L 224 , 06/09/2003 S. 0001 - 0006
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1567/2003 ze dne 15. července 2003 o podpoře politik a opatření, která se týkají reprodukčního a sexuálního zdraví a s ním souvisejících práv v rozvojových zemích EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 179 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise [1], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [2], vzhledem k těmto důvodům: (1) Společenství je hluboce znepokojeno stavem reprodukčního a sexuálního zdraví žen a mužů, zejména ve věku od 15 do 49 let, kteří žijí v rozvojových zemích. Vysoká mortalita a morbidita matek, nedostatek kompletní, bezpečné a spolehlivé zdravotní péče a služeb, zdravotnických potřeb a informací v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví, jakož i šíření HIV/AIDS podrývá úsilí, jehož cílem je odstranit chudobu, podpořit udržitelný rozvoj, nabídnout více možností a zabezpečit dobré životní podmínky v rozvojových zemích. (2) V oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví a s ním souvisejících práv je svobodné rozhodování žen, mužů a mladistvých, umožněné díky přístupu k patřičným informacím, výchově a službám, významnou součástí pokroku a rozvoje a vyžaduje účast orgánů veřejné moci i odpovědný přístup jednotlivců. (3) Právo každého člověka na to, aby se těšil co nejlepšímu tělesnému a duševnímu zdraví, je podle článku 25 Všeobecné deklarace lidských práv základním lidským právem. Toto právo je odpíráno více než pětině světové populace. (4) Článek 35 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že při vymezení a provádění všech politik a opatření Unie je třeba usilovat o vysokou úroveň ochrany lidského zdraví. (5) Společenství a jeho členské státy uznávají právo jednotlivce svobodně rozhodovat o počtu svých dětí a o tom, v jakých časových odstupech je přivedou na svět. Odsuzují všechna porušování lidských práv ve formě nuceného potratu, nucené sterilizace, usmrcování novorozenců, nebo odvržení, opuštění nebo zneužívání nechtěných dětí jako prostředku omezování růstu populace. (6) Evropský parlament a Rada vyzvaly Společenství, aby se v rozvojových zemích více angažovalo v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví a souvisejících práv. (7) Ustanovení čl. 25 odst. 1 písm. c) a d) a čl. 31 písm. b) bodu iii) Dohody o partnerství AKT-EU [3] podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 mají za cíl sjednotit strategie zaměřené na zlepšení dostupnosti základních sociálních služeb. (8) Společenství a jeho členské státy se budou nadále významným způsobem podílet na všeobecném úsilí zaměřeném na podporu politik a programů, které se týkají reprodukčního a sexuálního zdraví a souvisejících práv v rozvojových zemích, a zavazují se, že v této oblasti budou nadále hrát vedoucí úlohu a že v rámci celosvětové strategie boje proti chudobě se přednostně zaměří na otázky týkající se zdraví. (9) Společenství a jeho členské státy jsou rozhodnuty plně přispívat k dosažení cílů rozvoje stanovených na vrcholné schůzce u příležitosti nového milénia, to jest snížit mortalitu matek o tři čtvrtiny, dosáhnout rovnosti žen a mužů a zajistit na celém světě dostupnost péče a služeb v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví. (10) Na konferenci v Monterrey bylo dohodnuto, že navýšení prostředků na veřejnou rozvojovou pomoc a programy dluhové úlevy musí být použito ke zlepšení situace v oblasti zdravotní péče a vzdělávání; EU musí hrát důležitou úlohu při zjišťování, jak by zvýšená veřejná rozvojová pomoc mohla být co nejefektivněji využívána ke zlepšení udržitelného rozvoje. (11) Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD), která se konala v Káhiře v roce 1994, a konference IPCD + 5 uspořádaná v roce 1999 stanovily ambiciózní program. Společenství a jeho členské státy potvrzují svůj závazek usilovat o dosažení konkrétního cíle v oblasti reprodukčního zdraví přijatého Mezinárodní konferencí o populaci a rozvoji, to jest zajistit co nejdříve, nejpozději však v roce 2015, prostřednictvím primární zdravotní péče dostupnost služeb v oblasti reprodukčního zdraví všem jedincům příslušných věkových kategorií (akční program ICPD, bod 7.6). (12) Společenství a jeho členské státy se zavazují, že budou respektovat zásady dohodnuté na konferencích ICPD a ICPD + 5, a vyzývají mezinárodní společenství, zejména rozvinuté země, aby se společně podílely ve vhodné míře na zajištění finančních prostředků stanovených v akčním programu ICPD. (13) Od té doby, kdy se konala konference ICPD, bylo dosaženo určitého pokroku, je však třeba toho ještě mnoho udělat, aby každá žena mohla zdravě prožít těhotenství a rodit bez ohrožení zdraví, aby byly uspokojeny potřeby mladých lidí v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví a aby se skoncovalo s násilím a zneužíváním, jimž jsou vystavovány ženy, včetně uprchlic nebo žen v konfliktních situacích. (14) Dosažení cílů ICPD závisí zejména na trvalé nabídce a cenové dostupnosti účinnějších a lépe snášených antikoncepčních prostředků a ochrany před pohlavně přenosnými infekcemi včetně HIV/AIDS. To vyžaduje, aby existovala dostatečná nabídka celé řady kvalitních výrobků v oblasti reprodukčního zdraví pro všechny, kteří je potřebují. Tento způsob zajištění se netýká jen výrobků samotných, nýbrž i schopnosti předvídat jejich potřebu, financovat je, obstarat a dodat tam, kde je jich třeba a když je jich třeba. (15) Konference OSN o ženách uspořádaná v roce 1995 v Pekingu a konference Peking + 5 potvrdily cíle akčního programu ICPD konstatováním, že potraty prováděné v nevyhovujících podmínkách ohrožují životy velkého počtu žen a že by bylo možné úmrtím a poraněním způsobeným těmito potraty předejít pomocí bezpečných a účinných opatření v oblasti reprodukčního zdraví. (16) V žádném případě nelze na základě tohoto nařízení podporovat snahy doporučovat sterilizaci nebo potrat anebo nevhodné testování antikoncepčních metod v rozvojových zemích. Při provádění opatření týkajících se spolupráce se musí přísně dodržovat rozhodnutí přijatá na konferenci ICPD, zejména bod 8.25 akčního programu ICPD, který mimo jiné stanoví, že potrat nesmí být v žádném případě podporován jako metoda plánovaného rodičovství. Po potratu musí být rychle nabízeny poradenské a výchovné služby, jakož i pomoc při plánování rodičovství, což rovněž pomůže zabránit opakovaným potratům. (17) Zkušenost ukazuje, že populační a rozvojové programy jsou nejúčinnější, když jsou současně s nimi přijímána opatření ke zlepšení postavení žen (akční program ICPD, bod 4.1). Rovnost žen a mužů je základní podmínkou pro zlepšení reprodukčního zdraví a muži musí být plně odpovědni za své sexuální a reprodukční chování (akční program ICPD, bod 4.25). (18) Účinnost programů na podporu vnitrostátních strategií určených ke zlepšení reprodukčního a sexuálního zdraví v rozvojových zemích závisí zčásti na lepší koordinaci podpory jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni, zejména s agenturami, fondy a programy OSN, konkrétně s Populačním fondem OSN. (19) V prevenci HIV/AIDS a jiných pohlavně přenosných infekcí hrají významnou úlohu poskytovatelé služeb v oblasti reprodukčního zdraví. (20) Nařízení Rady (ES) č. 1484/97 ze dne 22. července 1997 o podpoře pro populační politiky a programy v rozvojových zemích [4], použitelné do 31. prosince 2002, se tímto nařízením stává zastaralým a musí být proto zrušeno. Ke zkušenostem získaným během jeho používání je třeba přihlížet při používání tohoto nového nařízení. (21) Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který pro rozpočtový orgán představuje prvotní referenci při každoročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu [5]. (22) Opatření nezbytná pro provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6]. (23) Vzhledem k tomu, že cílů zamýšlené akce, totiž zlepšení reprodukčního a sexuálního zdraví a zajištění dodržování souvisejících práv, zejména v rozvojových zemích, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodů jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. Podle zásady proporcionality, rovněž stanovené v uvedeném článku, toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Kapitola I Účel a oblast působnosti Článek 1 1. Společenství podpoří opaření ke zlepšení reprodukčního a sexuálního zdraví v rozvojových zemích a k zajištění dodržování souvisejících práv. 2. Společenství poskytne finanční podporu a patřičné odborné znalosti s cílem podpořit celkový přístup k reprodukčnímu a sexuálnímu zdraví, jakož i uznávání tohoto zdraví a práv v oblasti reprodukce a sexuality definovaných v akčním programu ICPD, včetně bezpečného mateřství a všeobecné dostupnosti komplexní, bezpečné a spolehlivé péče a služeb v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví. 3. Tato finanční podpora a odborné znalosti se poskytují přednostně a) nejchudším a nejméně rozvinutým zemím, jakož i nejvíce znevýhodněným skupinám populace rozvojových zemí; b) opatřením, která doplňují a podporují jak politiky a kapacity rozvojových zemí, tak podporu poskytovanou jinými nástroji rozvojové spolupráce. Článek 2 Činnosti prováděné v rámci tohoto nařízení mají za cíl a) zaručit ženám, mužům a mladistvým právo na dobré reprodukční a sexuální zdraví; b) umožnit ženám, mužům a mladistvým, aby v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví měli přístup ke komplexní, vysoce kvalitní, dostupné, cenově dostupné a spolehlivé péči, potřebám, výchově a informacím, včetně informací o všech druzích metod plánovaného rodičovství; c) snížit mortalitu a morbiditu matek, zejména v zemích a u těch skupin populace, kde je mortalita a morbidita matek nejvyšší. Článek 3 1. Finanční podpora Společenství se poskytuje konkrétním opatřením zaměřeným na nejchudší a nejzranitelnější obyvatele venkovských i městských oblastí a určeným k dosažení cílů stanovených v článku 2, a zejména opatřením majícím za cíl: a) podporovat a prosazovat politické a operativní rámce a opatření vypracovaná za účelem dosažení zvláštních cílů, které umožní postupné uplatňování práva jednotlivců na odpovídající základní zdravotní služby a na odpovědné poskytovatele služeb; b) zajistit lepší přístup k vysoce kvalitním službám v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví, které nabízejí zejména antikoncepční prostředky, prevenci a diagnostiku pohlavně přenosných infekcí, včetně HIV/AIDS, jakož i důvěrné poradenství a dobrovolné testování; c) nabídnout mladistvým a mladým dospělým výchovné programy objasňující souvislost mezi plánovaným rodičovstvím, reprodukčním zdravím, pohlavně přenosnými nemocemi a vlivem infekce HIV/AIDS na partnerské vztahy a poskytnout jim informace, služby a praktické rady nutné k ochraně reprodukčního a sexuálního zdraví a ochraně před nechtěným těhotenstvím a plně je začlenit do koncepce a provádění příslušných programů; d) bojovat proti praktikám, které škodí reprodukčnímu a sexuálnímu zdraví žen, mladistvých a dětí, jako je mrzačení ženských genitálií, sexuální násilí, sňatky dětí a předčasná manželství; e) zajistit trvalé zásobování, dostupnost a cenovou přístupnost účinnějších a lépe snášených prostředků antikoncepce a ochrany před pohlavně přenosnými infekcemi, včetně infekcí HIV/AIDS; f) podporovat komplexní programy zdraví matek, včetně poskytování kvalitní prenatální péče, péče během porodu a postnatální péče, jakož i zřízení nebo rozvoj profesního sboru kvalifikovaných porodních asistentek; g) poskytnout v naléhavých případech účinnou porodní a poporodní péči, včetně léčby komplikací po potratech provedených v nevyhovujících podmínkách; h) snížit počet potratů provedených v nevyhovujících podmínkách tím, že se zmenší počet nechtěných těhotenství díky poskytování služeb plánovaného rodičovství, poradenství plného porozumění a informací, týkajících se mimo jiné používání antikoncepčních prostředků, jakož i tím, že se bude investovat do vzdělávání a zajištění vhodného personálu včetně lékařského, který je za hygienických a bezpečných podmínek schopen léčit komplikace po potratech provedených v nevyhovujících podmínkách. 2. Provádění výše uvedených opatření znamená, že je třeba věnovat zvláštní pozornost nezbytnosti zlepšit zdravotnické systémy rozvojových zemí. V tomto ohledu je nutné zajistit účast a souhlas místních společenství, rodin a dotčených osob, zejména chudých, žen a mladistvých. Má-li být zlepšení zdraví a životních podmínek udržitelné, musí být kromě toho všechna opatření prováděna souběžně s rozsáhlými investicemi do sociálního sektoru, kam patří výchova a vzdělávání, rozvoj obcí, uvědomování si práva spravedlnosti a rovnosti mezi muži a ženami, zlepšení životního prostředí, hospodářský blahobyt a zajištění potravy a výživy. Článek 4 1. V rámci opatření uvedených v článku 3 může mít podpora Společenství formu: a) financování výzkumné činnosti a akčních programů (které pokud možno provádějí odborníci nebo instituce partnerské země nebo se provádějí ve spolupráci s nimi); b) technické pomoci, vzdělávání, poradenství a jiných služeb; c) materiálního zásobování, jako jsou základní lékařské potřeby a výrobky a provádění prací; d) auditů, hodnotících a kontrolních misí. Prioritou je zvyšování vnitrostátních kapacit, aby se zajistila jejich dlouhodobá životnost. 2. Finanční podpora Společenství může krýt investiční výdaje, kromě nákupu nemovitostí, a ve výjimečných a náležitě odůvodněných případech a s přihlédnutím ke skutečnosti, že opatření musí mít pokud možno střednědobou platnost, rovněž běžné výdaje (zahrnující správní výdaje, provozní náklady a náklady na údržbu), které pro partnera dočasně představují zátěž, aby se dosáhlo maximálního využití podpory uvedené v odstavci 1. Kapitola II Provádění podpory Článek 5 1. Finanční podpora Společenství podle tohoto nařízení se poskytuje formou grantů. 2. Pro každou akci spolupráce se usiluje o finanční příspěvek od partnerů uvedených v článku 6. Při stanovení částky požadovaného příspěvku se berou v úvahu možnosti dotyčných partnerů a povaha akce. V určitých případech, kdy je partnerem nevládní organizace nebo organizace určitých společenství, může mít příspěvek věcnou povahu. 3. Poskytnutí finanční podpory podle tohoto nařízení může zahrnovat spolufinancování s jinými dárci, zejména s členskými státy, Organizací spojených národů a mezinárodními nebo regionálními bankami pro rozvoj nebo finančními institucemi. 4. V rámci opatření uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b), c), d), e), f), a g) je nutné usilovat o to, aby činnost v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví a souvisejících práv byla prováděna v rámci opatření zaměřených na boj proti nemocem spojeným s chudobou. Článek 6 1. Partnery, kteří jsou oprávněni získat finanční podporu podle tohoto nařízení, jsou a) správní orgány a agentury na celostátní, regionální a místní úrovni; b) místní orgány a jiné decentralizované subjekty; c) místní společenství, nevládní organizace, organizace na místní úrovni a jiné neziskové fyzické a právnické osoby ze soukromého sektoru; d) regionální organizace; e) mezinárodní organizace jako je Organizace spojených národů a její agentury, fondy a programy, jakož i banky pro rozvoj, finanční instituce, celosvětové iniciativy a mezinárodní partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem; f) výzkumné ústavy a univerzity. 2. Aniž je dotčen odst. 1 písm. e), poskytuje Společenství finanční podporu partnerům, jejichž sídlo se nachází v členském státě nebo ve třetí zemi, která je příjemcem nebo možným příjemcem podpory Společenství podle tohoto nařízení, za předpokladu, že toto sídlo je skutečným ústředím řídícím činnosti vztahující se k jejich obchodním činnostem. Ve výjimečných případech se může toto sídlo nacházet v jiné třetí zemi. Článek 7 1. Pokud jsou akce předmětem finančních dohod mezi Společenstvím a zeměmi, které mají užitek z akcí financovaných podle tohoto nařízení, stanoví tyto dohody, že Společenství nehradí daně, cla ani jiné poplatky. 2. Všechny finanční dohody nebo smlouvy uzavřené na základě tohoto nařízení stanoví, že podléhají dohledu a finanční kontrole Komise, která může provádět šetření a kontroly na místě, a auditům Účetního dvora v souladu s obvyklými postupy stanovenými Komisí na základě platných předpisů, zejména na základě finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [7] (dále jen "finanční nařízení"). 3. Budou přijata nezbytná opatření pro zdůraznění, že při poskytování podpor podle tohoto nařízení jde o podpory Společenství. Článek 8 1. Účast ve veřejných nabídkových řízeních a zadávání zakázek je za stejných podmínek otevřená všem fyzickým i právnickým osobám členských států a všech rozvojových zemí. Ve výjimečných případech lze tuto možnost rozšířit i na jiné třetí země. 2. Dodávky musí pocházet ze země přijímající podporu, jiných rozvojových zemi nebo členských států. Ve výjimečných případech mohou dodávky pocházet z jiných třetích zemí. Článek 9 1. K dosažení cílů soudržnosti a doplňkovosti uvedených ve Smlouvě a s cílem zajistit co nejvyšší účinnost všech těchto akcí může Komise přijmout veškerá nezbytná koordinační opatření, zejména a) vytvoření systému pro systematickou výměnu a analýzu informací o financovaných akcích a o opatřeních, jejichž financování Společenství a členské státy plánují; b) koordinaci provádění daných opatření na místě prostřednictvím pravidelných setkání a výměny informací mezi zástupci Komise a členských států v zemi přijímající podporu. 2. Ve spolupráci s členskými státy Komise vyvíjí veškerou iniciativu nezbytnou pro zajištění správné koordinace s ostatními dotyčnými dárci, zejména s dárci, kteří jsou součástí systému Organizace spojených národů. Kapitola III Finanční a rozhodovací postupy Článek 10 1. Finanční rámec pro provádění tohoto nařízení v letech 2003 až 2006 se stanoví na 73,95 milionů eur. Roční rozpočtová položka podléhá schválení rozpočtovým orgánem na základě finančního výhledu nebo s použitím nástrojů stanovených v interinstitucionální dohodě ze dne 6. května 1999. 2. Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu. Článek 11 1. Komise je pověřena vypracováním obecných zásad pro strategické programování s cílem definovat spolupráci Společenství z hlediska měřitelných cílů, priorit, termínů pro konkrétní oblasti činnosti, předpokladů a očekávaných výsledků. Programování se provádí jednou za rok a je orientační. 2. Na základě zprávy předložené zástupcem Komise se v rámci výboru uvedeného v čl. 13 odst. 1 každoročně koná výměna názorů s členskými státy ohledně hlavních zásad strategického programování opatření, která mají být provedena. Výbor vydává k těmto otázkám stanovisko postupem podle čl. 13 odst. 2. Článek 12 1. Komise je pověřena hodnocením, schvalováním a řízením opatření uvedených v tomto nařízení v souladu s platnými rozpočtovými a jinými postupy, zejména s těmi, které jsou stanoveny ve finančním nařízení. 2. Rozhodnutí o akcích, jejichž financování podle tohoto nařízení přesahuje částku 3 milionů eur, a všechny změny těchto akcí vedoucí k překročení nákladů o více než 20 % původně stanovené částky se přijímají postupem podle čl. 13 odst. 2. 3. O rozhodnutích a změnách těchto akcí týkajících se částek do 3 milionů eur informuje Komise členské státy. Článek 13 1. Komisi je nápomocen zeměpisně příslušný výbor odpovědný za rozvoj. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je 45 dnů. 3. Výbor přijme svůj jednací řád. Kapitola IV Zprávy a závěrečná ustanovení Článek 14 1. Ve své výroční zprávě o rozvojové politice Společenství předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě po každém rozpočtovém roce informace o hlavních zásadách svého ročního orientačního strategického programu a o akcích financovaných během daného roku a své závěry o provádění tohoto nařízení v předchozím rozpočtovém roce. Shrnutí musí zejména podávat informace o silných a slabých stránkách akcí, o subjektech, se kterými byly uzavřeny smlouvy, o částkách, na které byly tyto smlouvy uzavřeny, a o výsledcích všech nezávislých hodnocení jednotlivých akcí. 2. Nejpozději jeden rok před koncem použitelnosti tohoto nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou celkovou hodnotící zprávu provádění tohoto nařízení za účelem zjištění, zda byly akce přijaté podle tohoto nařízení účinné, a aby se stanovily zásady vedoucí ke zlepšení účinnosti budoucích akcí. Na základě této hodnotící zprávy může Komise předkládat návrhy týkající se budoucnosti tohoto nařízení a v případě potřeby jeho změny. Článek 15 Zrušuje se nařízení (ES) č. 1484/97. Opatření, o nichž bylo rozhodnuto podle uvedeného nařízení, se však provádějí v souladu s ním i nadále. Článek 16 1. Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. 2. Použije se do dne 31. prosince 2006. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 15. července 2003. Za Evropský parlament předseda P. Cox Za Radu předseda G. Tremonti [1] Úř. věst. C 151 E, 25. 6. 2002, s. 260. [2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. února 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. června 2003. [3] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. [4] Úř. věst. L 202, 30.7.1997, s. 1. [5] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. [6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. [7] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. --------------------------------------------------