21973A0518(01)

PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA O ZJEDNODUŠENÍ A SLADĚNÍ CELNÍCH REŽIMŮ

PREAMBULE

SMLUVNÍ STRANY této úmluvy vypracované pod záštitou Rady pro celní spolupráci,

VĚDOMY SI TOHO, že rozdílnosti národních celních režimů mohou být překážkou mezinárodních výměn,

VZHLEDEM K TOMU, že je v zájmu všech zemí podporovat takové výměny a mezinárodní spolupráci,

VZHLEDEM K TOMU, že zjednodušení a sladění jejich celních režimů může účinně přispět k rozvoji mezinárodního obchodu a jiných forem mezinárodní výměny,

PŘESVĚDČENY, že mezinárodní dokument obsahující ustanovení, jež se země zavazují používat, jakmile budou moci, by postupně vedl k vysokému stupni zjednodušení a sladění celních režimů, což je jedním ze základních cílů Rady pro celní spolupráci,

SE DOHODLY NA TOMTO:

KAPITOLA I

Definice

Článek 1

Pro účely provádění této úmluvy se rozumí:

a) "Radou" organizace založená Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950;

b) "Stálým technickým výborem" Stálý technický výbor Rady;

c) "ratifikací" ratifikace, přijetí nebo schválení.

KAPITOLA II

Rozsah použití úmluvy a skladba příloh

Článek 2

Každá smluvní strana se zavazuje podporovat zjednodušení a sladění celních režimů a za tím účelem se řídit, za podmínek uvedených v této úmluvě, normami a zásadami doporučené praxe obsaženými v přílohách této úmluvy. Nic však nebrání tomu, aby smluvní strany poskytovaly větší výhody, než jaké předvídá úmluva, a smluvním stranám se doporučuje, aby takové větší výhody poskytovaly v největší možné míře.

Článek 3

Ustanovení této úmluvy nebrání používat zákazů a omezení, vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů.

Článek 4

Každá příloha této úmluvy se v zásadě skládá:

a) z úvodu, ve kterém se podává přehled různých otázek, které příloha řeší;

b) z definic hlavních celních výrazů používaných v dané příloze;

c) z norem, kterými jsou ustanovení, jejichž všeobecné použití se považuje za nutné k dosažení zjednodušení a sladění celních režimů;

d) ze zásad doporučené praxe, kterými jsou ustanovení, u kterých se má za to, že znamenají pokrok směřující k zjednodušení a sladění celních režimů, a jejichž co nejobecnější použití se považuje za žádoucí;

e) z poznámek, ve kterých se uvádějí některé možnosti vhodné pro použití dané normy nebo doporučené praxe.

Článek 5

1. Každá smluvní strana, která přijme některou přílohu, tím přijímá veškeré normy a zásady doporučené praxe v ní obsažené, pokud při přijetí přílohy nebo později neoznámí generálnímu tajemníkovi Rady normu nebo normy a zásady doporučené praxe, k nimž činí výhrady, s uvedením rozdílů vyskytujících se mezi ustanoveními jejích vnitrostátních právních předpisů a ustanoveními daných norem nebo zásad doporučené praxe. Všechny smluvní strany, které učinily výhrady, je mohou kdykoliv zcela nebo zčásti zrušit tím, že tuto skutečnost oznámí generálnímu tajemníkovi a zároveň uvedou den, kterým jsou tyto výhrady zrušeny.

2. Každá smluvní strana, která je vázána některou přílohou, přezkoumá vždy alespoň jednou za tři roky normy a zásady doporučené praxe obsažené v této příloze, k nimž učinila výhrady, porovná je s ustanoveními svých vnitrostátních právních předpisů a oznámí generálnímu tajemníkovi rady výsledky tohoto přezkoumání.

KAPITOLA III

Úloha Rady a Stálého technického výboru

Článek 6

1. Rada dohlíží v rámci této úmluvy na její správu a vývoj. Rozhoduje zejména o včlenění nových příloh do této Úmluvy.

2. Za tímto účelem vykonává Stálý technický výbor z pravomoci Rady a podle jejích pokynů tyto funkce:

a) vypracovávat nové přílohy a navrhovat Radě jejich přijetí za účelem včlenění do úmluvy;

b) předkládat Radě takové pozměňovací návrhy k této úmluvě nebo k přílohám, které považuje za nutné, a zejména návrhy na změnu norem a zásad doporučené praxe, nebo na přeměnu zásad doporučené praxe v normy;

c) podávat posudky o veškerých otázkách týkajících se provádění úmluvy;

d) plnit úkoly, jež mu Rada může ukládat v souvislosti s ustanoveními úmluvy.

Článek 7

Pro účely hlasování v Radě a ve Stálém technickém výboru se každá příloha považuje za zvláštní úmluvu.

KAPITOLA IV

Různá ustanovení

Článek 8

Při provádění této úmluvy se příloha nebo přílohy, jimiž je určitá smluvní strana vázána, považují za nedílnou součást úmluvy; pokud jde o tuto smluvní stranu, vztahuje se tudíž každý odkaz na úmluvu rovněž na takovou přílohu nebo přílohy.

Článek 9

Smluvní strany, které tvoří celní nebo hospodářskou unii, mohou oznámit generálnímu tajemníkovi Rady, že pro provádění určité přílohy této úmluvy je nutné považovat jejich území za jednotné. Ve všech případech, kdy se v důsledku takového oznámení vyskytnou rozdíly mezi ustanoveními této přílohy a právními předpisy platnými na územích smluvních stran, učiní dotyčné státy výhradu podle článku 5 této úmluvy k příslušné normě nebo doporučené praxi.

KAPITOLA V

Závěrečná ustanovení

Článek 10

1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo provádění této úmluvy se řeší pokud možno prostřednictvím přímého jednání mezi nimi.

2. Každý spor, který se nevyřeší prostřednictvím přímého jednání, předloží smluvní strany Stálému technickému výboru, který jej projedná a vydá doporučení k jeho vyřešení.

3. Jestliže Stálý technický výbor nemůže spor vyřešit, předloží jej Radě, která vydá doporučení podle článku III písm. e) úmluvy o zřízení Rady.

4. Smluvní strany se mohou předem dohodnout, že přijmou doporučení Stálého technického výboru nebo Rady.

Článek 11

1. Každý členský stát Rady a každý členský stát Organizace spojených národů nebo jejích odborných organizací se může stát smluvní stranou této úmluvy:

a) jejím podepsáním bez výhrady ratifikace;

b) uložením ratifikační listiny poté, co úmluvu podepsal s výhradou ratifikace, nebo

c) přistoupením k ní.

2. Tato úmluva bude otevřena k podpisu do 30. června 1974 v sídle Rady v Bruselu státům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku. Po tomto datu jim bude otevřena k přístupu.

3. Každý stát, který není členem organizací uvedených v odstavci 1 tohoto článku a jemuž generální tajemník Rady zašle na žádost Rady pozvání za tímto účelem, se může stát smluvní stranou této úmluvy, přistoupí-li k ní poté, co tato úmluva vstoupí v platnost.

4. Každý stát uvedený v odstavcích 1 nebo 3 tohoto článku uvede při podpisu nebo ratifikaci této úmluvy nebo při přistoupení k ní přílohu nebo přílohy, které přijímá, přičemž je nutné, aby přijal alespoň jednu přílohu. Později může oznámit generálnímu tajemníkovi Rady, že přijímá jednu nebo více dalších příloh.

5. Ratifikační listina a listina o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Rady.

6. Každou novou přílohu, o jejímž včlenění do této úmluvy Rada rozhodne, oznámí generální tajemník Rady smluvním stranám této úmluvy, ostatním signatářským státům, členským státům Rady, které nejsou smluvními stranami této úmluvy, a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Smluvní strany oznámí přijetí této nové přílohy generálnímu tajemníkovi Rady v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

7. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se rovněž vztahují na celní nebo hospodářské unie, zmíněné v článku 9 této úmluvy, pokud příslušným orgánům vyplývá z aktů, kterými se tyto celní nebo hospodářské unie zřizují, povinnost se smluvně zavazovat svým jménem. Tyto orgány však nemají hlasovací právo.

Článek 12

1. Tato úmluva vstoupí v platnost tři měsíce poté, co ji pět ze států uvedených v čl. 11 odst. 1 této úmluvy podepíše bez výhrady ratifikace nebo složí svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu.

2. Pro každý stát, který tuto úmluvu podepíše bez výhrady ratifikace, ratifikuje ji nebo k ní přistoupí poté, co ji pět států podepsalo bez výhrady ratifikace nebo složilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí tato úmluva v platnost tři měsíce poté, co ji zmíněný stát podepsal bez výhrady ratifikace anebo složil svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu.

3. Každá příloha této úmluvy vstoupí v platnost tři měsíce poté, co ji přijalo pět smluvních stran.

4. Pro každý stát, který přijme některou přílohu poté, co ji přijalo pět států, vstoupí tato příloha v platnost tři měsíce poté, co tento stát oznámil, že ji přijímá.

Článek 13

1. Každý stát může při podpisu bez výhrady ratifikace, při ratifikaci nebo přistoupení anebo později oznámit generálnímu tajemníkovi Rady, že se tato úmluva vztahuje na veškerá nebo některá území, za jejichž mezinárodní vztahy odpovídá. Toto oznámení nabude účinku tři měsíce ode dne jeho obdržení generálním tajemníkem Rady. Úmluvu však nelze používat na územích vyjmenovaných v oznámení, dříve než vstoupí v platnost pro dotyčný stát.

2. Každý stát, který podle odstavce 1 tohoto článku oznámil, že se tato úmluva vztahuje na některé území, za jehož mezinárodní vztahy odpovídá, může za podmínek uvedených v článku 14 této úmluvy oznámit generálnímu tajemníkovi Rady, že se na daném území tato úmluva nadále neuplatňuje.

Článek 14

1. Tato úmluva se uzavírá na neomezenou dobu. Každá smluvní strana ji však může vypovědět kdykoli po datu jejího vstupu v platnost, které je stanoveno článkem 12 této úmluvy.

2. Výpověď se oznamuje písemně generálnímu tajemníkovi Rady.

3. Výpověď nabude účinku šest měsíců poté, co generální tajemník Rady obdrží listinu o výpovědi.

4. Ustanovení odstavců 2 a 3 tohoto článku se rovněž vztahují na přílohy k úmluvě, přičemž každá smluvní strana může kdykoliv po datu jejich vstupu v platnost podle článku 12 odvolat přijetí jedné nebo více příloh. Smluvní strana, která odvolá přijetí všech příloh, se považuje za stranu, která úmluvu vypověděla.

Článek 15

1. Rada může doporučit změny této úmluvy. Generální tajemník Rady vyzve každou smluvní stranu k účasti na projednání každého pozměňovacího návrhu k této úmluvě.

2. Znění každé takto doporučené změny sdělí generální tajemník Rady smluvním stranám této úmluvy, ostatním signatářským státům a členským státům Rady, které nejsou smluvními stranami této úmluvy.

3. Do šesti měsíců ode dne sdělení doporučené změny může každá smluvní strana nebo – jedná-li se o změnu dotýkající se některé platné přílohy – každá smluvní strana vázaná touto přílohou vyrozumět generálního tajemníka Rady o tom, že:

a) má námitku proti doporučené změně nebo

b) že – navzdory jejímu úmyslu doporučenou změnu přijmout – nejsou dosud splněny podmínky nezbytné k přijetí této změny v její zemi.

4. Dokud smluvní strana, která zaslala sdělení podle odst. 3 písm. b) tohoto článku, neoznámí generálnímu tajemníku Rady, že změnu přijímá, může do devíti měsíců po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku podat proti doporučené změně námitku.

5. Je-li proti doporučené změně podána námitka podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, považuje se změna za nepřijatou a zůstává bez účinku.

6. Není-li proti doporučené změně podána námitka podle odstavců 3 a 4 tohoto článku, považuje se změna za přijatou od níže uvedeného dne:

a) jestliže žádná smluvní strana nezaslala oznámení podle odst. 3 písm. b) tohoto článku, ode dne uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 3;

b) jestliže jedna nebo více smluvních stran zaslalo oznámení podle odst. 3 písm. b) tohoto článku, od dřívějšího ze dvou níže uvedených dnů:

i) ode dne, k němuž všechny smluvní strany, jež zaslaly taková sdělení, vyrozuměly generálního tajemníka Rady o tom, že doporučenou změnu přijímají, za předpokladu, že se však toto datum odloží až do uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku, jestliže všechna přijetí byla oznámena před uplynutím této lhůty;

ii) ode dne uplynutí devítiměsíční lhůty uvedené v odstavci 4 tohoto článku.

7. Každá změna považovaná za přijatou vstoupí v platnost buď šest měsíců ode dne, od kterého byla považována za přijatou, nebo – je-li v doporučené změně stanovena jiná lhůta pro její vstup v platnost – po uplynutí této lhůty ode dne, kterým byla změna považována za přijatou.

8. Generální tajemník Rady oznámí co možná nejdříve všem smluvním stranám této úmluvy a ostatním signatářským státům každou námitku proti doporučené změně podanou v souladu s odst. 3 písm. a) tohoto článku a každé oznámení přijaté v souladu s odst. 3 písm. b). Následně vyrozumí smluvní strany a ostatní státy, které tuto úmluvu podepsaly, zda jedna nebo více smluvních stran, které takové sdělení zaslaly, vznášejí proti doporučené změně námitku nebo tuto změnu přijímají.

Článek 16

1. Nezávisle na postupu pro přijímání změn stanoveného v článku 15 této úmluvy může být každá příloha, s výjimkou definic v ní obsažených, změněna rozhodnutím Rady. Generální tajemník Rady vyzve všechny smluvní strany k účasti na projednávání každého pozměňovacího návrhu k některé příloze. Znění každé změny, o které bylo takto rozhodnuto, sdělí generální tajemník Rady smluvním stranám této úmluvy, ostatním signatářským státům a členským státům Rady, které nejsou smluvními stranami této úmluvy.

2. Změny, o nichž bylo rozhodnuto podle odstavce 1 tohoto článku, vstoupí v platnost šest měsíců po jejich sdělení generálním tajemníkem Rady. Každá smluvní strana vázaná přílohou, která je předmětem takových změn, se považuje za stranu, která přijala tyto změny, pokud k nim neučiní výhrady podle ustanovení článku 5 této úmluvy.

Článek 17

1. Každý stát, který tuto úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí, se považuje za stát, který přijal všechny změny, které vstoupily v platnost ke dni uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.

2. Každý stát, který přijme některou přílohu, se považuje – pokud neučiní výhrady podle článku 5 této úmluvy – za stát, který přijal všechny změny, které vstoupily v platnost ke dni, k němuž oznámí přijetí této přílohy generálnímu tajemníkovi Rady.

Článek 18

Generální tajemník Rady oznámí smluvním stranám této úmluvy, ostatním signatářským státům, členským státům Rady, které nejsou smluvními stranami této Úmluvy, a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů:

a) podpisy, ratifikace a přistoupení podle článku 11 této úmluvy;

b) datum vstupu této úmluvy a každé z jejích příloh v platnost v souladu s článkem 12;

c) oznámení přijatá v souladu s články 9 a 13;

d) oznámení a sdělení přijatá v souladu s články 5, 16 a 17;

e) výpovědi přijaté v souladu s článkem 14;

f) změny považované za přijaté v souladu s článkem 15 a datum jejich vstupu v platnost;

g) změny příloh přijaté Radou v souladu s článkem 16 a datum jejich vstupu v platnost.

Článek 19

V souladu s článkem 102 Charty spojených národů bude tato úmluva na žádost generálního tajemníka Rady registrována v sekretariátu Organizace spojených národů.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této úmluvě své podpisy.

V Kjótu dne osmnáctého května tisíc devět set sedmdesát tři v jediném vyhotovení v jazyce francouzském a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost; vyhotovení bude uloženo u generálního tajemníka Rady, který zašle jeho ověřené opisy všem státům zmíněným v odst. 1 čl. 11 této úmluvy.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA O CELNÍCH SKLADECH

ÚVOD

Podle zvyklostí v mezinárodním obchodě je přirozené, že v mnoha případech v době dovozu ještě není známo, jakým způsobem bude nakonec s dovezeným zbožím naloženo. To znamená, že dovozci jsou povinni zboží po delší či kratší dobu skladovat.

Pokud se počítá se zpětným vývozem zboží, je v zájmu dovozce, aby zboží předložil k celnímu řízení, které zprošťuje povinnosti platit dovozní cla a poplatky.

Jestliže se počítá s přímým dovozem zboží, je opět v zájmu dovozce, aby byl schopen oddálit platbu dovozních cel a poplatků až do doby, než je zboží skutečně propuštěno pro domácí spotřebu.

Aby to mohlo být dovozcům umožněno, většina zemí pamatovala ve svých vnitrostátních právních předpisech na režim uskladňování v celním skladu.

Nicméně dovezené zboží není jediným zbožím, pro které platí režim uskladňování v celním skladu.

Například, některé země umožňují skladovat zboží, které podléhá vnitřním clům a poplatkům nebo tato cla a poplatky nese (ať už je vnitrostátního původu nebo bylo dovezeno dříve proti platbě dovozních cel a poplatků), v celních skladech, aby mohlo podléhat osvobození od těchto vnitřních cel a poplatků nebo jejich vrácení.

Podobně uložení v celním skladu zboží, které dříve podléhalo jinému celnímu režimu nebo na které se vztahuje při vývozu vrácení dovozních cel a poplatků, umožňuje celním orgánům zajistit vyřízení tohoto dalšího celního režimu nebo vrácení dovozních cel nebo poplatků před tím, než je zboží skutečně zpět vyvezeno.

Ustanovení této přílohy se nevztahují na:

- uložení zboží v dočasném skladu (uzamčené prostory a ohrazená nebo neohrazená místa schválená celními orgány, ve kterých zboží může být skladováno v průběhu odbavení),

- skladování zboží ve svobodných přístavech a svobodných pásmech,

- zpracování nebo opracování zboží dočasně osvobozeného od dovozních cel a poplatků pod celním dohledem v prostorách schválených celními orgány (sklady aktivního zušlechťovacího styku).

DEFINICE

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) "režimem uskladňování v celním skladu" celní režim, podle něhož je dovážené zboží skladováno pod celním dohledem na určeném místě (celní sklad) bez úhrady dovozních cel a poplatků;

b) "dovozními cly a poplatky" cla a všechny ostatní dávky, daně, poplatky nebo jiné odvody, které jsou vybírány při dovozu zboží nebo v souvislosti s ním, ale nezahrnují poplatky a odvody, které jsou omezeny částkou přibližných nákladů poskytovaných služeb;

c) "celním dohledem" soubor přijatých opatření, jejichž účelem je zajistit dodržování právních a správních předpisů, za jejichž provádění odpovídají celní orgány;

d) "jistotou" to, co zajišťuje, že závazek vůči celnímu orgánu bude splněn. Jistota se označuje za "soubornou", pokud zajišťuje, že závazky, které vznikají z několika operací, budou splněny;

e) "osobou" fyzická i právnická osoba, pokud ze souvislostí nevyplývá něco jiného.

ZÁSADA

1. Norma

Režim uskladňování v celním skladu se řídí ustanoveními této přílohy.

TŘÍDY SKLADŮ

2. Norma

Vnitrostátní právní předpisy ponechávají celní sklady otevřené pro všechny dovozce (veřejné celní sklady).

Poznámka

V souladu s ustanoveními vnitrostátního právních předpisů mohou být veřejné celní sklady řízeny buď celními orgány, jinými orgány nebo fyzickými či právnickými osobami.

3. Norma

Právo skladovat dovážené zboží ve veřejných celních skladech není omezeno pouze na dovozce, ale je rozšířeno také na jiné zúčastněné osoby.

4. Norma

Vnitrostátní právní předpisy stanoví celní sklady, které jsou určeny k využívání výhradně určenými osobami (soukromé celní sklady), jestliže je nezbytné vyhovět zvláštním požadavkům obchodu nebo průmyslu.

ZŘIZOVÁNÍ SKLADŮ

5. Norma

Celní orgány stanoví požadavky týkající se výstavby a rozmístění celních skladů a podmínek pro celní dohled.

Poznámka

Pro účely dohledu mohou celní orgány zejména:

- požadovat, aby byly celní sklady dvojnásobně uzamčeny (zajištěny zámkem zúčastněné osoby a celním zámkem),

- udržovat prostory pod stálým nebo přerušovaným dohledem,

- vést, popřípadě požadovat, aby byly vedeny účty skladovaného zboží (buď pomocí zvláštních soupisů, nebo pomocí příslušných prohlášení),

- čas od času provést inventarizaci zboží v celním skladu.

ŘÍZENÍ SKLADŮ

6. Norma

Vnitrostátní právní předpisy určí osobu nebo osoby odpovídající za úhradu jakýchkoli dovozních cel a poplatků, která se vztahují na zboží podle režimu skladování v celním skladu a které nejsou vyúčtovány ke spokojenosti celních orgánů.

7. Norma

Pokud je vyžadována jistota k zajištění toho, že budou splněny závazky vznikající z několika operací, celní orgány přijmou soubornou jistotu.

8. Doporučená praxe

Výše jakékoliv jistoty se stanoví na nejnižší úrovni vzhledem k dovozním clům a poplatkům, které mohou být potencionálně vymahatelné.

9. Doporučená praxe

Celní orgány se vzdají jistoty, pokud je sklad pod přiměřeným celním dohledem, a zejména tam, kde je uzamčený celními orgány.

10. Norma

Celní orgány stanoví požadavky týkající se řízení celních skladů, při čemž ujednání týkající se skladování zboží v celních skladech a inventarizace a účetnictví podléhají schválení celními úřady.

ZBOŽÍ, KTERÉ JE POVOLENO SKLADOVAT

11. Doporučená praxe

Skladování ve veřejných celních skladech je povoleno pro všechny druhy dováženého zboží podléhající dovozním clům a poplatkům nebo omezením či zákazům jiným než těm, které jsou uplatněny na základě veřejné morálky nebo veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, hygieny nebo zdraví, nebo z veterinárních či fytopatologických důvodů, nebo které se týkají ochrany patentů, obchodních značek a autorských práv, bez ohledu na množství, zemi původu, zemi dovozu, nebo zemi určení.

Zboží, které představuje riziko, u kterého je pravděpodobné, že bude mít nepříznivý vliv na ostatní zboží nebo které vyžaduje speciální instalaci, by mělo být přijato pouze ve skladech, které jsou speciálně zařízené na jeho přijetí.

12. Norma

Druhy zboží, které smějí být skladovány v soukromých celních skladech, jsou specifikovány příslušnými orgány oprávněním přiznávajícím výhodu režimu skladování v celním skladu nebo příslušným předpisem.

13. Doporučená praxe

V celních skladech je povoleno skladování zboží s nárokem na vrácení dovozních cel a poplatků při vývozu, takže u tohoto zboží může vzniknout okamžitě nárok na toto vrácení za předpokladu, že je následně vyvezeno.

14. Doporučená praxe

Skladování v celních skladech za účelem následného vývozu nebo jiného oprávněného nakládání by mělo být povoleno pro zboží propuštěné do režimu dočasného použití v rámci jeho vyřízení.

15. Doporučená praxe

Skladování v celních skladech je povoleno pro zboží určené k vývozu, které podléhá vnitřním clům a poplatkům nebo na něž byla tato vnitřní cla a poplatky uložena, za účelem osvobození od těchto cel a poplatků nebo jejich vrácení za podmínky, že zboží bude následně vyvezeno.

PŘIJETÍ DO SKLADŮ

16. Norma

Vnitrostátní právní předpisy určí podmínky, podle kterých je zboží pro uskladnění v celním skladu předloženo příslušnému celnímu úřadu a podáno celní prohlášení týkající se zboží.

SCHVÁLENÉ OPERACE

17. Norma

Jakékoliv osobě, oprávněné nakládat se skladovaným zbožím, musí být umožněno:

a) kontrolovat je;

b) odebírat vzorky případně za úhradu dovozních cel a poplatků;

c) provádět operace nezbytné pro jejich uchování.

18. Norma

Musí být umožněno provádění obvyklé manipulace se skladovaným zbožím za účelem zlepšení jeho obchodní úpravy nebo obchodní jakosti nebo pro jeho přípravu na přepravu, jako je například rozdělení nákladových kusů, jejich seskupování, třídění, odstupňování a přebalování.

DOBA SKLADOVÁNÍ

19. Norma

Povolená maximální doba skladování v celním skladu je stanovena s ohledem na potřeby obchodu a nesmí být nižší než jeden rok.

PŘEVOD VLASTNICTVÍ

20. Norma

Převod vlastnictví skladovaného zboží je povolen.

ZKAŽENÍ, ZTRÁTA NEBO ZNIČENÍ ZBOŽÍ

21. Norma

Zboží, které se zkazilo nebo zničilo v důsledku působení vyšší moci předtím, než opustilo sklad, je povoleno propustit pro domácí spotřebu, jako by bylo dovezeno ve zkaženém nebo zničeném stavu.

22. Norma

Skladované zboží, které bylo zničeno nebo nenávratně ztraceno náhodou nebo zásahem vyšší moci, nepodléhá dovozním clům a poplatkům za předpokladu, že toto zničení nebo ztráta byla řádně vyřízena ke spokojenosti celních orgánů.

Jakýkoliv odpad nebo zmetky zbývající po zničení podléhají, pokud jsou propuštěny pro domácí spotřebu, dovozním clům a poplatkům, které by se vztahovaly na odpad či zmetky dovezené do daného státu.

23. Norma

Na žádost osoby oprávněné k nakládání se zbožím musí být umožněno jakékoliv skladované zboží předat, všechno nebo jeho část, finančním orgánům, nebo předat ke zničení, případně znehodnocení pod celním dohledem, pokud tak rozhodnou celní orgány. Toto předání nebo zničení nesmí způsobit výdaje pro státní rozpočet.

Jakýkoliv odpad nebo zmetky zbývající po zničení podléhají, pokud jsou propuštěny pro domácí spotřebu, dovozním clům a poplatkům, které by se vztahovaly na takový odpad či zmetky dovezené do daného státu.

VYZVEDNUTNÍ ZE SKLADU

24. Norma

Jakákoliv osoba oprávněná k nakládání se zbožím je zplnomocněná vyzvednout veškeré zboží nebo jeho část ze skladu za účelem zpětného vývozu, domácí spotřeby, přesunu do jiného celního skladu nebo propuštění do jiného celního režimu, s ohledem na splnění podmínek a formalit platných v každém z případů.

ZBOŽÍ PROPUŠTĚNÉ DO DOMÁCÍ SPOTŘEBY

25. Norma

Vnitrostátní právní předpisy stanoví dobu, která bude brána v úvahu pro účely stanovení hodnoty a množství zboží převedeného z celního skladu do domácí spotřeby a sazby dovozních cel a poplatků, které se na ně vztahují.

ZBOŽÍ NEVYZVEDNUTÉ ZE SKLADU

26. Norma

Vnitrostátní právní předpisy stanoví postup, který následuje v případě, kdy zboží není vyzvednuto z celního skladu ve stanoveném termínu.

27. Doporučená praxe

Jestliže je zboží, které nebylo vyzvednuto z celního skladu, celními orgány prodáno, výtěžek z prodeje se po odečtení dovozních cel a poplatků a jiných odvodů a poplatků zašle osobě(-ám) oprávněné(-ným) k jeho získání, pokud je to možné, nebo je po určitou dobu pro ni(ně) uschován.

INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE SKLADŮ

28. Norma

Celní orgány zajistí, aby veškeré podstatné informace týkající se režimu uskladňování v celním skladu byly snadno dostupné jakékoliv zúčastněné osobě.

--------------------------------------------------