(1)

Směrnice 91/676/EHS stanoví pravidla týkající se ochrany vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.

(2)

Bod 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS stanoví, že členské státy, které zamýšlejí použít množství statkových hnojiv, které obsahuje více než 170 kg dusíku na hektar (ha), musí tato množství stanovit tak, aby neohrozila dosažení cílů uvedených v článku 1 uvedené směrnice. Pokud členský stát povolí jiné množství podle druhého pododstavce písm. b), uvědomí o tom Komisi, která přezkoumá oprávněnost povolení regulativním postupem podle čl. 9 odst. 2.

(3)

Rozhodnutím 2005/880/ES (2) povolila Komise odchylku požadovanou Nizozemskem podle směrnice 91/676/EHS, za účelem povolení použití statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat až do výše 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 70 % podílem travních porostů.

(4)

Rozhodnutím 2010/65/EU (3) o změně rozhodnutí 2005/880/ES povolila Komise odchylku požadovanou Nizozemskem podle směrnice 91/676/EHS, za účelem povolení použití statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat až do výše 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 70 % podílem travních porostů do 31. prosince 2013.

(5)

Prováděcím rozhodnutím Komise 2014/291/EU (4), jehož použitelnost skončila dne 31. prosince 2017, byla Nizozemsku povolena odchylka podle směrnice 91/676/EHS, která umožňuje použití statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat až do výše 230 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 80 % podílem travních porostů na jižních a středních písčitých půdách a sprašových půdách a 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s travními porosty na jiných typech půdy. Odchylka se v roce 2016 týkala 19 564 zemědělských podniků, což odpovídá 47 % celkové čisté zemědělské plochy v Nizozemsku.

(6)

Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/820 (5), jehož použitelnost skončila dne 1. ledna 2020, byla Nizozemsku povolena odchylka podle směrnice 91/676/EHS, která umožňuje použití statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat až do výše 230 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 80 % podílem travních porostů na jižních a středních písčitých půdách a sprašových půdách a 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s travními porosty na jiných typech půdy. Odchylka se v roce 2019 týkala 18 818 zemědělských podniků, což odpovídá 44,7 % celkové čisté zemědělské plochy v Nizozemsku.

(7)

Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/1073 (6), jehož použitelnost skončila dne 31. prosince 2021, byla Nizozemsku povolena odchylka umožňující použití statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat až do výše 230 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s nejméně 80 % podílem travních porostů na jižních a středních písčitých půdách a sprašových půdách a 250 kg dusíku na hektar za rok v zemědělských podnicích s travními porosty na jiných typech půdy. Doba platnosti uvedeného prováděcího rozhodnutí byla omezena na dva roky, aby Nizozemsko mohlo v plném rozsahu zavést posílenou strategii vynucování, zaměřenou na předcházení podvodům při provádění politiky týkající se statkových hnojiv. Kromě toho byly stanoveny další podmínky, jejichž cílem bylo zajistit, aby se množství hospodářských zvířat nezvýšilo, a snížit emise amoniaku z použití statkových hnojiv.

(8)

Dne 25. února 2022 požádalo Nizozemsko o novou odchylku podle bodu 2 třetího pododstavce přílohy III směrnice 91/676/EHS.

(9)

Nizozemsko poskytlo údaje (7) podle článku 10 směrnice 91/676/EHS, z nichž vyplývá, že v období 2016–2019 vykazovalo přibližně 14 % stanic pro monitorování podzemních vod v Nizozemsku průměrné koncentrace dusičnanů vyšší než 50 mg/l, 5 % stanic průměrné koncentrace dusičnanů mezi 40 a 50 mg/l a 73 % stanic průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Z údajů rovněž vyplývá, že v období 2016–2019 vykazovalo 99 % monitorovacích stanic povrchových vod v Nizozemsku průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 50 mg/l a že 96 % těchto monitorovacích stanic vykazovalo průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Ve vykazovaném období 2016–2019 však byla u 58 % sladkých vod zjištěna eutrofizace a u 10 % možná eutrofizace, pokud by nebyla přijata žádná opatření.

(10)

Z těchto údajů, zveřejněných ve zprávě k článku 10 směrnice 91/676/EHS (8), jsou rovněž patrné značné rozdíly mezi nizozemskými provinciemi a skutečnost, že kritická místa z hlediska znečištění, pokud jde o koncentrace dusičnanů v podzemních vodách a eutrofizaci, se nacházejí v řadě nizozemských provincií. V provincii Limburg vykazovalo 36 % stanic pro monitorování podzemních vod průměrnou koncentraci dusičnanů vyšší než 50 mg/l a 22 % vykazovalo negativní trend a zároveň byla u 74 % povrchových vod zjištěna eutrofizace a u 16 % možná eutrofizace, pokud by nebyla přijata žádná opatření. V provincii Noord-Brabant vykazovalo 26 % stanic pro monitorování podzemních vod průměrnou koncentraci dusičnanů vyšší než 50 mg/l a 20 % vykazovalo negativní trend a zároveň byla u 68 % povrchových vod zjištěna eutrofizace a u 7 % možná eutrofizace, pokud by nebyla přijata žádná opatření. V provincii Zeeland vykazovalo 14 % stanic pro monitorování podzemních vod průměrnou koncentraci dusičnanů vyšší než 50 mg/l a 47 % vykazovalo negativní trend a zároveň byla u 80 % povrchových vod zjištěna eutrofizace a u 11 % možná eutrofizace, pokud by nebyla přijata žádná opatření. V provincii Zuid-Holland byla u 54 % povrchových vod zjištěna eutrofizace a u 17 % možná eutrofizace, pokud by nebyla přijata žádná opatření. V provincii Noord-Holland byla u 61 % povrchových vod zjištěna eutrofizace a u 19 % možná eutrofizace, pokud by nebyla přijata žádná opatření. V provincii Utrecht vykazovalo 24 % stanic pro monitorování podzemních vod negativní trend koncentrace dusičnanů a zároveň byla u 43 % povrchových vod zjištěna eutrofizace a u 10 % možná eutrofizace, pokud by nebyla přijata žádná opatření. V provincii Gelderland vykazovalo 10 % stanic pro monitorování podzemních vod průměrnou koncentraci dusičnanů vyšší než 50 mg/l a 15 % vykazovalo negativní trend. V provincii Overijssel vykazovalo 18 % stanic pro monitorování podzemních vod průměrnou koncentraci dusičnanů vyšší než 50 mg/l a 19 % vykazovalo negativní trend a zároveň byla u 67 % povrchových vod zjištěna eutrofizace a u 4 % možná eutrofizace, pokud by nebyla přijata žádná opatření. V provincii Drenthe vykazovalo 15 % stanic pro monitorování podzemních vod průměrnou koncentraci dusičnanů vyšší než 50 mg/l a zároveň byla u 65 % povrchových vod zjištěna eutrofizace a u 9 % možná eutrofizace, pokud by nebyla přijata žádná opatření. V provincii Friesland vykazovalo 23 % stanic pro monitorování podzemních vod negativní trend koncentrace dusičnanů a zároveň byla u 85 % povrchových vod zjištěna eutrofizace. V provincii Groningen byla u 52 % povrchových vod zjištěna eutrofizace a u 11 % možná eutrofizace, pokud by nebyla přijata žádná opatření. V provincii Flevoland byla u 33 % povrchových vod zjištěna eutrofizace.

(11)

Z údajů poskytnutých Nizozemskem v letech 2020 a 2021 v souvislosti se zprávami podle prováděcího nařízení (EU) 2020/1073 jsou patrné nárůsty koncentrace dusičnanů v podzemních vodách v oblastech se sprašovými, písčitými a jílovitými půdami. Na jihu a východě regionu s písčitými půdami činila v roce 2021 průměrná koncentrace dusičnanů v horním metru podzemních vod 67 mg/l. To překračuje Unií stanovenou mezní hodnotu 50 mg/l. Od roku 2017 se koncentrace dusičnanů v této části regionu s písčitými půdami zdvojnásobila. Průměrná koncentrace na severu regionu s písčitými půdami zůstala nižší než mezní hodnota Unie, v roce 2021 však vzrostla na 37 mg/l. V regionu se sprašovými půdami průměrná koncentrace v roce 2020 mírně poklesla na 57 mg/l, stále však překračuje mezní hodnotu Unie. V regionu s jílovitými půdami koncentrace dusičnanů stále setrvávaly pod mezní hodnotou, ale zvýšily se. V regionu s rašelinnými půdami byly v roce 2021 naměřeny nejnižší koncentrace na úrovni průměrné koncentrace 14 mg/l. Z údajů je rovněž patrné, že voda v kořenové zóně pocházející ze zemědělských podniků v monitorovací síti pro sledování odchylky často normy koncentrace dusičnanů překračovala, přestože průměrná hodnota zůstala nižší než 50 mg/l.

(12)

Nizozemsko uplatňuje v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 91/676/EHS na celém svém území akční program. Dne 26. prosince 2021 přijalo Nizozemsko nový akční program na období 2022–2025 (9) (7. akční program pro dusičnany), který zahrnuje další opatření pro snížení úniků živin (dusíku a fosforu) do životního prostředí a je založen na regionálně diferencovaném přístupu, jenž závisí na míře znečištění živinami a typu půdy. Z posouzení dopadu na životní prostředí, provedeného v rámci přípravy 7. akčního programu pro dusičnany vědeckou poradní komisí nizozemských orgánů (Commissie van Deskundigen Meststoffenwet), však vyplývá, že potenciální účinky akčního programu nebudou pro dosažení cílů týkajících se jakosti vody dostatečné. Dne 25. února 2022 přijalo Nizozemsko dodatek (10) k 7. akčnímu programu pro dusičnany, týkající se národního programu pro venkovské oblasti (11), který stanoví ucelený přístup k přírodě, vodě a klimatu, včetně emisí dusíku, za účelem splnění požadavků Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. Prostřednictvím tohoto dodatku se nizozemská vláda snaží převést své ambice do podoby konkrétních opatření zaměřených na dosažení cílů v oblasti jakosti vody týkajících se živin ze zemědělských zdrojů.

(13)

7. akční program pro dusičnany na období 2022–2025 a jeho dodatek stanoví úsilí potřebné v jednotlivých regionech k dosažení cílů v oblasti jakosti vody týkajících se dusičnanů a fosforu ze zemědělských zdrojů, stanovených směrnicí 91/676/EHS a nizozemským plánem povodí přijatým v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (12). Pokud jde o koncentrace dusičnanů v podzemních vodách, v regionech Zand Noord, Zand Oost, Westelijk Noord-Brabant, Centraal zeeklei, Zuidwestelijk zeekleigebied a Westelijk zandgebied je k dosažení cílů zapotřebí „určité“ úsilí, zatímco v regionech Gelderse Vallei, Oostelijk Noord-Brabant en Limburg Zand a Lössgebied je k jejich dosažení zapotřebí „značné“ úsilí. Pokud jde o koncentrace fosforu v povrchových vodách (eutrofizaci), v regionech Zand Noord, Zand Oost, Westelijk Noord-Brabant, Oostelijk Noord-Brabant en Limburg Zand, Noordelijk zeekleigebied, Centraal zeeklei a Zuidwestelijk zeekleigebied je k dosažení cílů zapotřebí „určité“ úsilí, zatímco v regionech Gelderse Vallei, Lössgebied, Westelijk Zeeklei, Westelijk veengebied a Westelijk zandgebied je k jejich dosažení zapotřebí „značné“ úsilí. To je v souladu s údaji poskytnutými Nizozemskem podle článku 10 směrnice 91/676/EHS.

(14)

Nizozemsko zavede nové vymezení oblastí znečištěných dusičnany a fosforem ze zemědělských zdrojů („oblasti znečištěné živinami“), které by mělo zahrnout veškerá povodí monitorovacích míst podzemních a povrchových vod vykazujících průměrné znečištění dusičnany nebo občasné výskyty znečištění dusičnany, u nichž hrozí znečištění a vzestupné trendy, jakož i monitorovacích míst vykazujících eutrofizaci nebo možnou eutrofizaci. Uvedené vymezení by také mělo zohledňovat příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, zejména rozsudky ve věcech C-221/03 (13) a C-543/16 (14). Pokud toto nové vymezení nebude zavedeno k 1. lednu 2024, všechny oblasti vyžadující určité nebo značné úsilí budou označeny jako oblasti znečištěné živinami.

(15)

Tato žádost o odchylku by měla být posuzována v širších souvislostech politiky EU týkající se problematiky hospodaření s živinami, zejména obecných a specifických cílů směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2006/118/ES (15) a 2008/56/ES (16), čím dál tím ambicióznějších cílů nařízení o „sdílení úsilí“ (17) a strategického plánu SZP pro Nizozemsko (18), jakož i cílů Zelené dohody pro Evropu týkajících se znečištění živinami. Zelená dohoda pro Evropu stanoví pro Unii cíle týkající se snížení úniků živin a omezení skleníkových plynů jiných než CO2, konkrétně metanu a oxidu dusného, jejichž hlavním zdrojem jsou hnojení a hospodářská zvířata. Unie se zejména ve své strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ (19) a akčním plánu pro nulové znečištění (20) zavázala snížit úniky živin do roku 2030 o 50 %, což by mělo při současném zachování úrodnosti půdy vést ke 20 % snížení používání hnojiv, a snížit o 25 % plochu ekosystémů EU (měřenou jako plochy s ukládáním dusíku nad úrovní „kritického zatížení“), v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost,.

(16)

V „prvním návrhu národního programu pro venkovské oblasti“ ze dne 10. června 2022 (21) nizozemská vláda konstatuje: „Největšími výzvami jsou oblasti rašelinišť, oblasti sítě Natura 2000, ochranná pásma podzemních vod, zranitelné vodní toky a nárazníkové zóny okolo lokalit sítě Natura 2000. V těchto oblastech budou mít zemědělci větší podnikatelská omezení nebo méně rozvojových příležitostí. Nejvhodnějším řešením je pak extenzifikace zemědělství“. Existuje také „závazek k vytvoření přechodových oblastí okolo lokalit sítě Natura 2000“. „Přechodové oblasti (nárazníkové zóny) okolo oblastí sítě Natura 2000 jsou oblasti sousedící s lokalitami sítě Natura 2000, které přispívají k obnově systémů za účelem zachování a obnovy biologické rozmanitosti v dotčené lokalitě sítě Natura 2000“.

(17)

Komise nizozemskou žádost o odchylku přezkoumala s přihlédnutím k požadavkům a cílům směrnice 91/676/EHS a zkušenostem z předchozích rozhodnutí o odchylkách a s ohledem na 7. akční program pro dusičnany a jeho dodatek. Přezkoumala rovněž trendy v oblasti jakosti vody a vzala v úvahu cíle Zelené dohody pro Evropu. Na základě výše uvedeného se Komise domnívá, že je nezbytné zajistit pro zemědělské podniky s travními porosty předvídatelné přechodné období platnosti odchylky o délce nejvýše čtyř let, dokud plánované reformy stanovené v dodatku nebudou plně začleněny do nizozemského práva a po dobu postupného zavádění nových reforem. Komise se dále domnívá, že pro dosažení cílů směrnice 91/676/EHS je zapotřebí, aby Nizozemsko splnilo přísné další podmínky, zejména, nikoli však výhradně, v oblastech znečištěných živinami. Požadovaná odchylka by měla podpořit reformní kurz vytyčený v dodatku a v národním programu pro venkovské oblasti.

(18)

Odchylkou povolenou v tomto rozhodnutí není dotčena povinnost Nizozemska uplatňovat směrnici Rady 92/43/EHS (22) a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-293/17 (23), zejména pokud jde o výklad čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice, a uplatňovat směrnice 2000/60/ES a 2008/56/ES a není jí vyloučena případná potřeba dalších opatření za účelem splnění povinností z uvedených směrnic vyplývajících.

(19)

Je nezbytné zajistit, aby povolení dalších množství statkových hnojiv na hektar za rok neodkládalo nebo neohrožovalo plnění požadavků jiných právních předpisů Unie, kde by znečištění dusíkem a fosforem mohlo bránit dosažení jejich cílů. Z tohoto důvodu by vnitrostátní povolování odchylek pro jednotlivé zemědělce nemělo být umožněno v ochranných pásmech podzemních vod a oblastech sítě Natura 2000 nebo v nárazníkových zónách okolo oblastí sítě Natura 2000 vymezených v nizozemském národním programu pro venkovské oblasti, jejichž velikost bude upřesněna v roce 2023.

(20)

Intenzita chovu hospodářských zvířat je v Nizozemsku stále velmi vysoká; v roce 2016 byla nejvyšší v Unii a téměř pětkrát vyšší než unijní průměr. Podle údajů poskytnutých Nizozemskem poklesl celkový počet hospodářských zvířat v období 2019 až 2021 o 2,5 %, zatímco počet kusů skotu vzrostl.

(21)

Celková produkce statkových hnojiv by neměla překročit úroveň roku 2020. Toto zastropování maximální produkce statkových hnojiv bude zakotveno ve vnitrostátních předpisech k 1. lednu 2024. Mimoto by zavedení reforem plánovaných podle národního programu pro venkovské oblasti mělo vést k postupnému snižování produkce statkových hnojiv do konce platnosti tohoto rozhodnutí.

(22)

Zejména v oblastech znečištěných živinami je nezbytné doplnit 7. akční program pro dusičnany a jeho dodatek zvláštními opatřeními, jež jsou uznávána pro svou účinnost v rámci udržitelného hospodaření s živinami na úrovni zemědělských podniků a při snižování úniků živin v podzemních a sladkých vodách.

(23)

Nizozemsko zavedlo posílenou strategii vynucování, jejímž cílem je zlepšit předcházení podvodům při provádění politiky v oblasti statkových hnojiv. Tato strategie byla zaváděna v letech 2020–2021, došlo však k určitému zpoždění, mimo jiné v důsledku pandemie COVID-19. Provádění strategie v rámci jejích hlavních akčních os je třeba účinně prosazovat a šířit do dalších regionů, v nichž nezávislé posouzení poukazuje na značné riziko úmyslného nedodržení pravidel týkajících se hospodaření se statkovými hnojivy. Přechodné období pro plánované zemědělské reformy by rovněž mohlo vést k nárůstu podvodů, a měly by tudíž být posíleny kontroly.

(24)

Povolení pro jednotlivé zemědělce podléhají určitým podmínkám, jejichž cílem je zajistit, aby hnojení na úrovni zemědělského podniku odpovídalo nárokům plodin, a předcházet únikům dusíku a fosfátu do vody. Opatření stanovená v tomto rozhodnutí by měla doplnit opatření, která jsou již uplatňována prostřednictvím 7. akčního programu pro dusičnany a jeho dodatku.

(25)

Nizozemsko musí zavést všechna opatření pro snižování emisí amoniaku stanovená v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (24). Zpráva o dopadu směrnice 91/676/EHS na plynné emise dusíku (25) konstatovala, že v některých regionech s vysokou intenzitou chovu hospodářských zvířat může odchylka vést k vyšším plynným emisím. Z tohoto důvodu by měla být přijata vhodná opatření pro snížení emisí amoniaku, včetně nízkoemisních technik rozmetávání hnojiv, podle potřeby v kombinaci s maximální teplotou, při které se mohou statková hnojiva aplikovat, a striktní povinností okamžitého zapravení hnoje/kejdy do půdy při aplikaci na polích.

(26)

Podmínky stanovené v článku 4 tohoto rozhodnutí se považují za verzi povinných požadavků na hospodaření stanovených vnitrostátním právem ve smyslu článků 12 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (26)a podmínky stanovené v článcích 5 až 9 tohoto rozhodnutí se považují za verzi povinných požadavků na hospodaření stanovených vnitrostátním právem ve smyslu článků 12 a 13 nařízení (EU) 2021/2115 ve vztahu k subjektům využívajícím odchylky.

(27)

Nizozemsko musí splnit cíle týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v rámci pro klima a energetiku do roku 2030. Změna způsobu využívání půdy z travních porostů na ornou půdu by způsobila zvýšení emisí uhlíku z půdy a ztěžovala by dodržování článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/841 (27).

(28)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (28) stanoví obecná pravidla zaměřená na zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Unii pro účely unijních politik v oblasti životního prostředí a politik nebo činností Unie, které mohou mít vliv na životní prostředí. Prostorové informace shromážděné v souvislosti s tímto rozhodnutím by v příslušných případech měly být v souladu s ustanoveními zmíněné směrnice. Dále by Nizozemsko, za účelem snížení administrativní zátěže a zlepšení soudržnosti údajů, mělo ve vhodných případech při sběru potřebných údajů podle tohoto rozhodnutí využívat informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného jím podle čl. 67 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (29).

(29)

Platnost tohoto rozhodnutí skončí dnem 31. prosince 2025.

(30)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,