(1)

Úmluva o mezinárodním civilním letectví, která byla podepsána v Chicagu dne 7. prosince 1944 a upravuje mezinárodní leteckou dopravu (dále jen „Chicagská úmluva“), vstoupila v platnost dne 4. dubna 1947. Touto úmluvou byla zřízena Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

(2)

Členské státy Unie jsou smluvními stranami Chicagské úmluvy a smluvními státy ICAO, přičemž Unie má v některých orgánech ICAO status pozorovatele.

(3)

Podle článku 54 Chicagské úmluvy může Rada ICAO přijmout mezinárodní normy (dále jen „normy“) a doporučené postupy pro letectví a označit je za přílohy Chicagské úmluvy (dále jen „přílohy ICAO“), zejména pokud jde o bezpečnost civilního letectví.

(4)

Podle článku 90 Chicagské úmluvy má jakákoli příloha ICAO nebo její doplnění nabýt platnosti po uplynutí tří měsíců ode dne jejího předložení smluvním státům ICAO, anebo po uplynutí doby delší, stanovené Radou ICAO, pokud mezitím většina smluvních států ICAO neoznámí svůj nesouhlas.

(5)

Po přijetí a nabytí účinnosti jsou normy závazné pro všechny smluvní státy ICAO, včetně všech členských států Unie, v souladu s Chicagskou úmluvou a v rámci omezení v ní stanovených.

(6)

Podle článku 38 Chicagské úmluvy smluvní stát ICAO, který shledá, že se nemůže ve všech směrech podrobit některé normě nebo uvést vlastní předpisy či postupy v naprostý soulad s jakoukoli normou po její změně, nebo pokládá za nutné zavést předpisy či postupy lišící se v jakémkoli jednotlivém ohledu od ustanovení normy, takový nesoulad mezi vlastními předpisy nebo postupy a ustanoveními normy neprodleně oznámí Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. V případě změn norem je stát, který ve svých vlastních předpisech či postupech neprovede příslušné změny, povinen oznámit to Radě ICAO do šedesáti dnů ode dne přijetí změny normy, případně uvést, jaká opatření zamýšlí učinit.

(7)

Vnitřní pravidla ICAO, zejména lhůty pro oznamování rozdílů, které ICAO smluvním státům ICAO stanoví, jakož i počet rozdílů v oblasti bezpečnosti letectví, které mají být každoročně oznamovány, ztěžují včasné stanovení postoje, který má být jménem Unie zaujat v rozhodnutí Rady na základě čl. 218 odst. 9 Smlouvy, v případě každého rozdílu, který má být oznámen. Nadto se normy přijaté Radou ICAO v oblasti bezpečnosti letectví do značné míry týkají záležitostí spadajících do výlučné pravomoci Unie. Je proto účelné a náležité stanovit rámec pro kritéria a postup pro oznamování rozdílů v normách v oblasti bezpečnosti letectví spadajících do výlučné pravomoci Unie, aniž jsou dotčena práva a povinnosti členských států podle Chicagské úmluvy.

(8)

S ohledem na specifičnost odvětví bezpečnosti letectví ve srovnání s jinými odvětvími, jimiž se ICAO zabývá, zejména na vysoký počet norem přijatých v tomto odvětví Radou ICAO a na počet rozdílů, které mají být každoročně oznamovány, vztahuje se toto rozhodnutí výlučně na oblast bezpečnosti letectví s cílem zefektivnit postupy a účinně řešit množství oznámení. Na úrovni ICAO jsou normy bezpečnosti letectví obsaženy především v přílohách ICAO č. 1, 6, 8, 14, 18 a 19. Na úrovni Unie jsou požadavky obsažené v těchto normách promítnuty zejména do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (1) a do prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení, jako jsou zejména nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 (2), (EU) č. 748/2012 (3), (EU) č. 965/2012 (4), (EU) č. 139/2014 (5), (EU) č. 452/2014 (6), (EU) č. 1321/2014 (7), (EU) 2015/640 (8), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (9) a (EU) č. 376/2014 (10).

(9)

Toto rozhodnutí by kromě toho mělo být omezeno na postoje, které mají být zaujaty jménem Unie v rámci ICAO v oblastech výlučné pravomoci Unie.

(10)

Rozdíly oproti normám přijatým Radou ICAO mohou vyplývat z práva Unie v důsledku přijetí nové nebo pozměněné normy touto Radou nebo v důsledku změny práva Unie. V případě těchto rozdílů by postoj, který má být zaujat jménem Unie, měl vycházet z písemného dokumentu, který Komise včas předloží Radě k projednání a schválení.

(11)

Rozdíly oproti normám přijatým Radou ICAO v oblasti bezpečnosti letectví mohou rovněž vyplývat z vnitrostátních opatření přijatých podle článku 71 nařízení (EU) 2018/1139 v případě naléhavých nepředvídatelných okolností, pokud se tato opatření liší od norem, a vyžadují tedy oznámení rozdílů organizaci ICAO podle článku 38 Chicagské úmluvy. V tomto rozhodnutí je proto rovněž vhodné vymezit postup, který je pro stanovení těchto rozdílů třeba dodržet. Tento postup by měl záviset na rozsahu a době trvání přijatých vnitrostátních opatření v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality a měl by členským státům umožnit, aby neprodleně splnily své mezinárodní závazky podle článku 38 Chicagské úmluvy. Tímto postupem by neměly být dotčeny podmínky a postup stanovené v článku 71 nařízení (EU) 2018/1139.

(12)

Rozdíly, které mají být oznámeny ICAO, by v příslušných případech měly být založeny zejména na informacích poskytnutých Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví v souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1139. Rozdíly by se měly řídit formátem definovaným ICAO v jejím formuláři oznámení o shodě nebo rozdílech nebo v systému pro elektronické oznamování rozdílů, pokud to ICAO požaduje. Je-li podle tohoto rozhodnutí postoj, který má být zaujat jménem Unie, stanoven v písemném dokumentu, který Komise předloží Radě k projednání a schválení, měl by tento dokument ve vhodných a individuálních případech uvádět, zda by členským státům měla být poskytnuta flexibilita pro oznamování daných rozdílů. Mimoto by Komise měla usilovat o co nejrychlejší zahájení vypracování takového dokumentu s cílem poskytnout dostatek času na přípravu, včetně všech náležitých konzultací na úrovni odborníků.

(13)

Provádění tohoto rozhodnutí by nemělo vést k porušování závazků členských států podle práva Unie a jejich mezinárodních závazků podle Chicagské úmluvy, zejména pokud jde o dodržování lhůty pro oznámení rozdílů organizaci ICAO.

(14)

Toto rozhodnutí by mělo být použitelné po omezenou dobu, totiž do doby po zasedání Rady ICAO navazujícím na příští shromáždění ICAO, aby Rada mohla posoudit účinnost tohoto rozhodnutí a na návrh Komise rozhodnout, zda prodlouží jeho platnost nebo je jinak změní,