29.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 252/3

—

s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl I – Evropský parlament,

—

s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu IV jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0153/2017),

A.

vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Evropského parlamentu (dále jen „Parlament“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, a že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;

B.

vzhledem k tomu, že v souladu s běžným postupem bylo správě Parlamentu zasláno 129 otázek a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu (dále jen „výbor CONT“) obdržel odpovědi a v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora o nich vedl veřejnou diskusi;

C.

vzhledem k tomu, že kontrola, zejména v podobě každoročního postupu udělování absolutoria, je nutná, aby bylo zajištěno, aby se politické vedení a správa Parlamentu zodpovídaly občanům Unie; vzhledem k tomu, že je neustále prostor ke zlepšování se, pokud jde o kvalitu, efektivnost a účinnost při správě veřejných finančních prostředků; vzhledem k tomu, že základním prvkem při plnění rozpočtu by měla být zásada sestavování rozpočtu podle výkonnosti a zásada řádné správy a řízení lidských zdrojů;

1.

konstatuje, že formální systém dohledu nad rozpočtovým a finančním řízením Parlamentu má čtyři hlavní součásti:

2.

konstatuje, že výroční zpráva interního auditora obsahuje zjištění vycházející ze specifických auditů; jejím cílem je zlepšit rozpočtové a finanční řízení, ale nikoli podat komplexní obraz rozpočtového a finančního řízení Parlamentu; upozorňuje, že podobně i zpráva Účetního dvora představuje v případě finančních operací Parlamentu výsledky pouze malého vzorku (16 operací);

3.

chápe, že poměrně málo pozornosti, kterou věnuje Účetní dvůr operacím Parlamentu, lze přičíst na vrub toho, že u správních výdajů je obecně nízká míra výskytu chyb;

4.

poukazuje však na to, že ačkoli je míra chyb pozoruhodně nízká, riziko poškození pověsti je relativně vysoké, vzhledem k tomu, že takové finanční a rozpočtové chyby mohou mít negativní dopad na postavení instituce;

5.

dodává, že v poslední době by se v důsledku obecně pociťované potřeby sestavování rozpočtu podle výkonnosti neměly postupy udělování absolutoria omezovat pouze na odhalování nesrovnalostí, nýbrž by také měly zahrnovat měření konkrétního výkonu a výsledků, a že i toto je obzvláště důležité v případě Parlamentu, neboť to, že se nedaří dosahovat výsledků, má bezprostřední dopad na pověst instituce;

6.

konstatuje, že za těchto okolností je práce, kterou provádí Parlament v rámci postupu udělování absolutoria, příležitostí, jak se důkladněji zabývat účetní závěrkou, kterou vypracovala správa Parlamentu; vyzývá k rozvoji interní odbornosti v oblasti účetnictví a auditu, o níž se zpravodajové budou moci opírat při přípravě zpráv o udělení absolutoria;

7.

konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2015 činila celkově 1 794 929 112 EUR, tj. 19,78 % prostředků v okruhu 5 víceletého finančního rámce (1) vyčleněných na správní výdaje orgánů a institucí Unie jako celku v roce 2015, což oproti rozpočtu na rok 2014 (1 755 631 742 EUR) představuje zvýšení o 2,2 %;

8.

konstatuje, že celková výše příjmů zahrnutých do účetnictví ke dni 31. prosince 2015 činila 176 367 724 EUR (v roce 2014: 174 436 852 EUR), z čehož 27 988 590 EUR činily účelově vázané příjmy (v roce 2014: 26 979 032 EUR);

9.

upozorňuje, že 71 % celkových čerpaných prostředků představovaly čtyři kapitoly: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci); podotýká, že pro výdaje Parlamentu je příznačná vysoká míra kontinuity, týkají se v převážné většině odměn poslanců a zaměstnanců, které se upravují podle služebního řádu a jiných smluvních povinností;

10.

bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2015, jmenovitě:

11.

konstatuje, že v roce 2015 bylo využito 99,1 % prostředků zapsaných do rozpočtu Parlamentu, přičemž míra zrušení prostředků činila 0,9 %, a že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo velmi vysoké úrovně plnění rozpočtu;

12.

upozorňuje na to, že celková výše zrušených prostředků činila 41 422 684 EUR, přičemž v převážné většině šlo o prostředky v položkách na platy a na výdaje související s budovami;

13.

konstatuje, že tzv. „sběrný“ převod činil 71 000 000 EUR, což představuje 4 % celkových prostředků převedených z položek předběžných prostředků a z jiných zdrojů, a jeho účelem bylo pomoci financovat roční splátky na budovu Konrad Adenauer; naléhavě žádá, aby byla politika Parlamentu v oblasti nemovitostí stanovena dostatečně jasně jako součást rozpočtové strategie; považuje tuto částku „sběrného“ převodu za velmi vysokou; je pevně přesvědčen, že účinné rozpočtové řízení by mělo tyto převody omezit na naprosté minimum; v této souvislosti vyzývá Účetní dvůr, aby vypracoval zprávu o politice Parlamentu v oblasti nemovitostí;

14.

konstatuje, že z důkazních informací celkově vyplývá, že výdaje na „správu“ nejsou zatíženy významnou mírou chyb, ale že na základě sedmi kvantifikovaných chyb činí odhadovaná míra chyb v okruhu 5 VFR určeném na správní výdaje 0,6 % (zvýšení oproti 0,5 % v roce 2014);

15.

je velice znepokojen zjištěním Účetního dvora, že ze 151 zkoumaných operací všech orgánů a institucí Unie bylo 22 (14,6 %) zatíženo chybou; upozorňuje však, že z těchto 22 operací bylo jen sedm chyb vyčísleno, a mělo tudíž finanční dopady, což vede k odhadované míře chyb ve výši 0,6 %;

16.

bere dále na vědomí konkrétní zjištění týkající se Parlamentu obsažená ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2015; konstatuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v kontrolách schvalování a vypořádávání výdajů provedených v roce 2014; tyto nedostatky se týkaly jen jedné ze šestnácti zkoumaných operací Parlamentu týkající se některé z politických skupin a byly zúčtovány v roce 2015;

17.

bere na vědomí odpovědi, které Parlament podal v kontradiktorním řízení s Účetním dvorem; žádá Účetní dvůr, aby průběžně informoval příslušný výbor o naplňování svého doporučení, aby Parlament v této věci poskytl lepší pokyny a přezkoumal stávající kontrolní rámec pro vynakládání rozpočtových prostředků přidělených politickým skupinám;

18.

konstatuje, že na veřejně přístupné schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 30. ledna 2017 představil interní auditor svou výroční zprávu a vysvětlil, že v roce 2015 přijal zprávy na tato témata:

19.

bere na vědomí a podporuje postoje vyjádřené interním auditorem ohledně toho, že je třeba:

20.

konstatuje, že na konci roku 2015, po řadě následných auditů, zůstala nedokončena čtyři opatření z přezkumu rámce vnitřní kontroly, všechna představující jen mírné riziko, u jednoho z nich byl termín dokončení odložen na rok 2017 v souvislosti s novým systémem Parlamentu pro finanční řízení; žádá interního auditora, aby průběžně informoval výbor CONT o pokroku při provádění těchto čtyř opatření;

21.

žádá interního auditora, aby se při předkládání výroční zprávy více zaměřil na ty aspekty, u nichž byly zjištěny nedostatky nebo nesrovnalosti; žádá též interního auditora, aby své zprávy o návazném sledování, rozvoji a řešeních problémů zjištěných v rámci jeho mandátu zpřístupnil Výboru pro rozpočtovou kontrolu; žádá generálního tajemníka, aby zavedl postupy pro posuzování výkonnosti a výsledků;

22.

bere na vědomí písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rok 2014, které byly dány výboru CONT dne 20. října 2016, a vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům uvedeným v usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2014 a následnou výměnu názorů s poslanci; lituje však toho, že nebyla přijata opatření navazující na mnohé z těchto požadavků a že nebyl uveden žádný důvod nebo vysvětlení; zdůrazňuje, že je důležité mít možnost častěji jednat s generálním tajemníkem ve výboru CONT o otázkách, které mají dopad na rozpočet Parlamentu a jeho plnění;

23.

konstatuje, že došlo k nesouladu mezi daty předložení návrhu zprávy Parlamentu o udělení absolutoria a možného předložení dodatečných otázek generálnímu tajemníkovi; žádá generálního tajemníka, aby odpověděl na doplňující otázky ve lhůtě pro pozměňovací návrhy a v případě potřeby před hlasováním ve výboru;

24.

bere na vědomí výměnu názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a výborem CONT v přítomnosti člena Účetního dvora a interního auditora, která se uskutečnila dne 30. ledna 2017;

25.

vyjadřuje uspokojení, že je správa Parlamentu odhodlána neustále zlepšovat výkonnost útvarů Parlamentu jako celku a činit tak efektivním způsobem, ačkoli má také za to, že v některých případech trvá zavedení změn do praxe příliš dlouho;

26.

konstatuje, že Parlament, který každého občana stojí přibližně 3,60 EUR ročně, se nemusí ostýchat srovnání s ostatními parlamentními systémy, zejména vzhledem k tomu, že třetina nákladů připadá na základní faktory (mnohojazyčnost a počet jednacích míst), na které má Parlament sám jen omezený vliv a které se jiných parlamentů netýkají stejným způsobem;

27.

konstatuje nicméně, že míra pozornosti věnované sestavování rozpočtu podle výkonnosti je na jednotlivých generálních ředitelstvích různá, velmi v tomto ohledu pokročilo například generální ředitelství pro finance (GŘ FINS), v jiných útvarech správy je však tento přístup stále v přípravné fázi; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, aby v celé správě byly stanoveny jasné, měřitelné cíle a aby bylo sledováno jejich plnění;

28.

bere na vědomí odpověď generálního tajemníka ve věci dostupnosti aplikace elektronického podávání petic pro poslance a veřejnost a také zprávu právní služby; žádá generálního tajemníka, aby podal zprávu o opatřeních přijatých na základě doporučení právní služby;

29.

vítá pozornost, kterou správa věnuje udržitelnosti, zvláště v souvislosti s postupy zadávání veřejných zakázek; konstatuje však, že poté, co vstoupila v platnost nová směrnice o zadávání veřejných zakázek (2), je nyní možno zvýšit váhu kritérií týkajících se sociální a environmentální udržitelnosti v poměru ke kritériu nejnižší ceny;

30.

vyzývá generálního tajemníka, aby předložil plán postupu ve věci toho, jak uplatňovat při postupech zadávání veřejných zakázek v Parlamentu kritéria udržitelnosti, a aby v tomto ohledu učinil jeho součástí i vyhodnocení toho, jak je používáno zadávání zelených veřejných zakázek jako jeden z nástrojů;

31.

konstatuje, že podle Účetního dvora činí náklady na geografickou roztříštěnost činnosti Parlamentu 114 milionů EUR ročně, a bere na vědomí zjištění obsažené v usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí (3), že 78 % veškerých služebních cest zaměstnanců Parlamentu, na které se vztahuje služební řád, přímým důsledkem toho, že jsou útvary Parlamentu geograficky rozptýleny; připomíná, že dopad této rozptýlenosti na životní prostředí činí odhadem 11 000–19 000 tun emisí CO2; vyzývá předsednictvo, aby požádalo generálního tajemníka, aby neprodleně vypracoval plán na zavedení jednoho sídla Parlamentu; znovu vyzývá Parlament a Radu, aby za účelem zajištění dlouhodobých úspor řešily potřebu vypracování plánu na zavedení jednoho sídla, jak je uvedeno v několika předchozích usneseních Parlamentu; je přesvědčen, že odchod Spojeného království a nutnost přemístit evropské agentury, které mají nyní sídlo ve Spojeném království, by mohly poskytnout vynikající příležitost k řešení několika problémů najednou; poukazuje však na článek 341 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že sídlo orgánů Unie určí vlády členských států vzájemnou dohodou, a na protokol č. 6, který je přílohou Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU a stanoví, že Evropský parlament má sídlo ve Štrasburku; připomíná, že řešení s jediným sídlem vyžaduje změnu Smlouvy;

32.

připomíná odpověď správy Parlamentu na otázku 75 v dotazníku týkajícím se udělení absolutoria Parlamentu za rok 2013, jmenovitě to, že se rozhodla ukončit „praxi dlouhodobých misí, což povede ke značným úsporám“, považuje však za velký rozpor skutečnost, že v současnosti je na dlouhodobé misi třináct pracovníků; má za to, že dlouhodobá mise zaměstnance, která zahrnuje příspěvek za práci v zahraničí a denní příspěvky, a to na místě, kde daná osoba již žila a pracovala, je odsouzeníhodným způsobem vynakládání peněz daňových poplatníků a je v rozporu se služebním řádem; trvá na tom, aby bylo podáno vysvětlení okolností každé dlouhodobé mise, a zejména aby byly zveřejněny důvody a náklady této dlouhodobé mise;

33.

připomíná, že podle pravidel stanovených služebním řádem mají úředníci a ostatní zaměstnanci Unie, a to i ti, kteří pracují v kabinetech, plnit své úkoly výhradně s ohledem na zájmy Unie; poukazuje na to, že úředníci Unie jsou placeni z peněz daňových poplatníků, které nejsou určeny k financování toho, aby byl prostřednictvím tisku nebo jiných pracovníků prosazován jakýkoli vnitrostátní politický zájem předsedy Parlamentu; vyzývá předsednictvo, aby v předpisech Parlamentu stanovilo jasná pravidla;

34.

bere na vědomí rozhodnutí předsedy ze dne 21. října 2015, kterým se snažil dosáhnout jmenování lidí do vedoucích pozic vedení v rámci Parlamentu bez dodržování stanovených postupů, a zejména bez výzev k podávání přihlášek; konstatuje, že „rozhodnutí nebylo v souladu s pravidly“ (odpověď správy Parlamentu ve druhém dotazníku výboru CONT); trvá na tom, aby bylo toto rozhodnutí předsedy formálně zrušeno;

35.

konstatuje, že dne 15. prosince 2015 předseda sám sobě udělil oprávnění alokovat neomezený zvláštní příspěvek pracovníkům svého kabinetu, který překračoval stávající příspěvek na kabinet, přestože služební řád se o takovém zvláštním příspěvku nijak nezmiňuje; znovu nastoluje otázku zákonnosti tohoto oprávnění a platnosti zvláštních příspěvků; žádá, aby bylo zváženo, zda by uvedené rozhodnutí nemělo být zrušeno;

36.

konstatuje, že předsednictvo přijalo dne 24. října 2016 revidované předpisy upravující výplatu finančních příspěvků skupinovým návštěvám pod záštitou poslanců;

37.

vítá skutečnost, že toto nové znění výrazně omezuje platby v hotovosti a zavádí povinné elektronické převody, čímž se snižují rizika krádeže a poškození pověsti Parlamentu, přitom je však stále zachována značná flexibilita; podporuje záměr předsednictva vyhodnotit revidovaný systém po jednom roce jeho uplatňování; lituje však toho, že lze jmenovat parlamentní asistenty, kteří získávají platby na své soukromé účty a osvědčují tak výdaje skupiny; obává se, že tento postup přenáší na akreditované parlamentní asistenty zbytečnou finanční a právní odpovědnost a vystavuje je potenciálním rizikům; naléhavě žádá předsednictvo, aby tímto ustanovením prioritně znovu zabývalo;

38.

vyjadřuje politování nad tím, že Parlament udělil absolutorium svému předsedovi k plnění rozpočtu Parlamentu za rozpočtový rok 2014 a na poslední chvíli vypustil důležité body, které kladly další otázky týkající se politických aktivit a finančních kroků předsedy během voleb do Evropského parlamentu v roce 2014;

39.

vítá skutečnost, že sdělovací prostředky a široká veřejnost věnují Parlamentu a jeho správě stále větší pozornost; konstatuje však, že někteří novináři prohlašují, že je pro ně obtížné získat konkrétní informace, které se snaží zjistit; poukazuje na to, že transparentnost Parlamentu a jeho správy je zásadní pro legitimitu instituce a že by se přístup k informacím měl zlepšit, přičemž musí být vždy dodrženy předpisy pro ochranu osobních údajů;

40.

žádá předsednictvo, aby na internetových stránkách Parlamentu zveřejňovalo relevantní dokumenty, které mu předkládá generální tajemník, a to ve strojově čitelném formátu, pokud to neznemožňuje povaha informací v nich obsažených, jak je tomu například při nutnosti ochrany osobních údajů;

41.

zdůrazňuje, že je nutné zvýšit transparentnost a přístupnost činností vnitřních rozhodovacích orgánů Parlamentu, zejména předsednictva; žádá, aby byly pořady jednání předsednictva zveřejňovány na intranetu dostatečně dlouho předem a aby byly zápisy z jeho schůzí zveřejňovány daleko rychleji; poznamenává, že není nutné čekat na jejich překlad do všech jazyků;

42.

připomíná, že poslanci jsou povinni neprodleně informovat správní útvary o každé změně týkající se jejich prohlášení o zájmech;

43.

žádá generálního tajemníka, aby toto usnesení předal předsednictvu a upozornil na všechny žádosti o opatření nebo rozhodnutí předsednictva; vyzývá generálního tajemníka, aby vypracoval plán činnosti předsednictva týkající se opatření navazujících a/nebo reagujících na doporučení uvedená v usneseních Parlamentu o udělení absolutoria a aby výsledky zahrnul do výročního dokumentu o monitorování; žádá generálního tajemníka, aby včas informoval Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu o všech projektech s významnými rozpočtovými dopady, které byly předloženy předsednictvu;

44.

je přesvědčen, že by poslanci měli mít možnost využívat internetové stránky Parlamentu k tomu, aby se mohli voliči v jejich volebních obvodech co možná nejtransparentněji seznámit s jejich činnostmi, a proto vyzývá generálního tajemníka, aby vytvořil systém, který budou moci poslanci využít ke zveřejnění podrobností o svých schůzkách se zástupci zájmových skupin; a naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby tuto možnost bez prodlení zajistil, jak již požadovalo usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2014;

45.

vyzývá předsednictvo, aby definovalo a zveřejnilo pravidla pro používání příspěvků na všeobecné výdaje;

46.

konstatuje, že mezi poslanci je nízká míra informovanosti o možnosti vrátit přebytky příspěvku na všeobecné výdaje; připomíná poslancům, že příspěvek na všeobecné výdaje nepředstavuje další osobní odměnu; žádá generálního tajemníka, aby jako prioritu tuto možnost mezi poslanci propagoval; naléhavě vyzývá poslance, aby přebytky vrátili na konci svého mandátu;

47.

podobně vyzývá generálního tajemníka, aby poslancům, kteří by chtěli na svých stránkách zveřejňovat podrobnosti o veškerých ostatních náhradách a příspěvcích Parlamentu, které jim byly vyplaceny, poskytl příslušné datové záznamy, které by bylo možné snadno znovu zpracovat;

48.

dále vyzývá generálního tajemníka, aby byl stejně nápomocen i politickým skupinám;

49.

konstatuje, že na internetových stránkách Parlamentu je k dispozici široká škála podkladových dokumentů k rozhodnutí o uznání evropských politických stran a evropských politických nadací spolu s podrobnostmi upřesňujícími konečnou výši jejich financování; vyzývá Parlament, aby požádal Komisi, aby předložila návrh revize stávajícího právního aktu Unie o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (4), včetně přísnějších požadavků na zřizování evropských politických stran a nadací, aby se předešlo jejich zneužívání;

50.

vítá zavedení zvláštního formuláře, v němž mohou zpravodajové uvádět, kteří zástupci zájmových skupin ovlivnili jejich zprávu (tzv. legislativní stopa);

51.

opětovně vyzývá k tomu, aby správa Parlamentu vypracovala zprávu o využívání prostor Parlamentu zájmovými skupinami a dalšími externími organizacemi;

52.

je znepokojen tím, že současný kodex chování pro poslance možná vyžaduje další zlepšení, aby nedocházelo ke střetům zájmů, se zvláštní pozorností k těmto aspektům:

53.

vítá vytvoření ukazatelů pro měření výkonnosti komunikačních činností a vyzývá generálního tajemníka, aby ve zprávě o činnostech Parlamentu za rok 2016 věnoval samostatný oddíl účinnosti tohoto nového přístupu v oblasti komunikace založeného na výkonnosti;

54.

podporuje různé programy, které mají za cíl usnadnit návštěvy novinářů a občanů, kteří mají zájem se dozvědět více o činnostech Parlamentu;

55.

v tomto ohledu opakuje svou výzvu z postupu udělování absolutoria za rok 2014, v níž bylo uvedeno, že internetové stránky Parlamentu jsou pro uživatele i nadále dosti nevstřícné, špatně se v nich orientuje a dosud nezohlednily nejnovější vývoj technologie, a tudíž je obtížné na nich nalézt příslušné informace; rovněž bylo poukázáno na to, že s ohledem na význam komunikace s evropskými občany internetové stránky nepřispívají ke zlepšování obrazu Parlamentu u široké veřejnosti;

56.

vyzývá generální ředitelství pro komunikaci (GŘ COMM), aby zavedlo účinnější a pro uživatele jednodušší internetové stránky, které budou obsahovat efektivnější internetový vyhledávač, aby zvýšily povědomí o činnosti Parlamentu u široké veřejnosti a bezprostředněji reagovaly na potřeby a zájmy občanů; upozorňuje, že přes vynaložení velkého objemu zdrojů bylo dosud dosaženo jen nevalných výsledků;

57.

vyjadřuje obavy, pokud jde o účinnost komunikační strategie Parlamentu; žádá v tomto ohledu komplexní přezkum současné komunikační strategie a zejména aktivnější přístup k těm, kteří se sami od sebe o činnosti Parlamentu nezajímají nebo mohou být dokonce ve věci jeho fungování skeptičtí; vyzývá generálního tajemníka, aby vytvořil novou strategii, která bude mít větší záběr a osloví také tyto občany, mj. tím, že usnadní přístup k informacím, bude odpovídajícím způsobem vyvracet neopodstatněné předsudky vůči Parlamentu, nebude přitom ovšem vést zbytečné a nákladné propagační kampaně;

58.

zdůrazňuje, že je nutné nově vymezit poslání informačních kanceláří Parlamentu a modernizovat jejich fungování tím, že bude optimalizováno využívání nových komunikačních technologií a vzorců a bude využito výhodné zeměpisné polohy kanceláří v blízkosti občanů k dalšímu zintenzivnění činností „na místě“, například pořádání debat s poslanci a občanskou společností s cílem naslouchat lidem a být s nimi v kontaktu; zdůrazňuje, že k většímu oslovení občanů by měla přispět i debata na internetu a pozornost sdělovacích prostředků vyvolaná uvedenými akcemi; konstatuje, že náklady na budovy a zaměstnance informačních kanceláří v členských státech jsou neúměrně vysoké v poměru k částce vynakládané na hlavní funkce těchto kanceláří; vyzývá generálního tajemníka, aby do konce roku 2017 předložil výboru CONT podrobnou zprávu o činnosti a financování informačních kanceláří v Bruselu a ve Štrasburku, se zvláštním zaměřením na to, jaká je jejich přidaná hodnota;

59.

vyjadřuje znepokojení nad odpověďmi na otázky k písemnému zodpovězení ve věci informačních kanceláří Parlamentu v některých členských státech, neboť ve většině případů vyplývá jen zlomek jejich provozních nákladů ze skutečných cílů a úkolů těchto kanceláří, zatímco naprosto převažující část peněz je vynakládána na nájmy kanceláří a mzdy a cestovní výdaje jejich zaměstnanců;

60.

vyzývá generálního tajemníka, aby zlepšil vnitřní komunikaci mezi jednotlivými generálními ředitelstvími, aby se například o vytváření důležitých nových nástrojů, jako je tzv. legislativní vlak, dozvěděla i širší veřejnost uvnitř i vně instituce;

61.

vítá skutečnost, že na společné schůzi výboru CONT a Výboru pro kulturu a vzdělávání proběhla prezentace průzkumu, který byl požadován při udělení absolutoria za rok 2013, provedeného s cílem zjistit, zda a nakolik se o ceně LUX obecně ví a jak je vůbec vnímána v jednotlivých členských státech, a že byly výbory seznámeny se získanými poznatky;

62.

připomíná, že se tento průzkum hlavně týkal toho, nakolik Filmovou cenu LUX znají poslanci a filmoví tvůrci, a že cílem této ceny je ilustrovat občanům odhodlání Parlamentu prosazovat konsenzuální hodnoty, jako jsou lidská práva a solidarita, a přesvědčení o hodnotnosti kulturní a jazykové rozmanitosti;

63.

konstatuje, že průzkum se setkal s nízkým zájmem, zúčastnilo se jej 18 % oslovených, tj. 137 poslanců Parlamentu ze všech politických skupin a členských států, a že je více než 90 % z těchto poslanců vědělo o existenci Filmové ceny LUX, 75 % chápalo její účel a více než 80 % má na tuto cenu kladný názor;

64.

není přesvědčen o správnosti způsobu výběru, kterým poslanci rozhodují o nominacích a konečném vítězi ceny, a vyzývá předsednictvo, aby vypracovalo zprávu o alternativních modelech, jak dosáhnout žádoucích výsledků, například tím, že Parlament bude podporovat obdobnou iniciativu organizací filmových tvůrců samotných;

65.

konstatuje, že i když s postupem let počet diváků vzrostl, počet 43 000 v celé Unii je stále velice nízký a vyvolává pochybnosti o opodstatněnosti udělování ceny LUX;

66.

lituje opakovaných odkladů otevření Domu evropských dějin, které bylo původně plánováno na březen 2016, poté bylo odloženo na září a listopad 2016 a nyní by se mělo uskutečnit 6. května 2017;

67.

se znepokojením bere na vědomí probíhající diskuse o povaze dočasných výstav; zdůrazňuje význam akademické nezávislosti Domu evropských dějin z hlediska obsahu a koncepce výstav, které určují výhradně muzeologická a historická kritéria;

68.

je potěšen tím, že podle odhadů uvítá Dům evropských dějin 250 000 návštěvníků ročně; poukazuje na to, že roční provozní náklady tohoto zařízení jsou předem odhadovány na 13,3 milionu EUR; vyjadřuje své znepokojení nad poměrně nízkým počtem návštěvníků v porovnání s vysokými provozními náklady s přihlédnutím k tomu, že v roce 2015 Parlament uvítal 326 080 návštěvníků a provozní náklady činily jen 4,3 milionu EUR;

69.

podotýká, že zřízením Parlamentaria a otevřením Domu evropských dějin se Parlament a jeho okolí stává atrakcí pro občany a pro turisty, která přinese lepší povědomí o úloze Parlamentu a ukáže občanům, jak Parlament usiluje o společné hodnoty, jako jsou lidská práva a solidarita; žádá předsednictvo, aby zvážilo navázání dialogu s místními orgány a jednalo o tom, jak mohou přispět k financování a správě Domu evropských dějin;

70.

vyzývá předsednictvo, aby uvažovalo o změně způsobu řízení Domu evropských dějin tak, aby byl uplatňován více interinstitucionální přístup, a zkoumalo možnosti další spolupráce s ostatními orgány Unie, zejména Komisí a Radou;

71.

vítá rozhodnutí Komise přispívat na provozní náklady Domu evropských dějin částkou 800 000 ročně; soudí však, že by Komise měla přispívat na odhadované roční provozní náklady mnohem větší měrou;

72.

konstatuje, že k 31. prosinci 2015 bylo na sekretariátu zaměstnáno celkem 5 391 úředníků a dočasných zaměstnanců (stav o 96 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2014) a v politických skupinách bylo zaměstnáno celkem 771 úředníků a dočasných zaměstnanců (stav o 26 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2014); spolu se smluvními zaměstnanci odpovídalo GŘ PERS za 9 402 zaměstnanců (stav o 467 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2014);

73.

konstatuje, že k 1. lednu 2015 bylo v plánu pracovních míst Parlamentu zrušeno 47 pracovních míst v souladu s revizí služebního řádu z roku 2014 a s VFR na období 2014–2020, v důsledku čehož zůstalo v plánu pracovních míst 6 739 míst, z nichž bylo 5 723 (84,9 %) na sekretariátu a 1 016 (15,1 %) v politických skupinách; k 31. prosinci 2015 bylo na sekretariátu neobsazeno 4,9 % pracovních míst oproti 9,6 % na konci roku 2014;

74.

vítá skutečnost, že genderová vyváženost generálních ředitelů a ředitelek se zlepšila z 18,2 % ku 81,8 % v roce 2014 na 33,3 % ku 66,7 % v roce 2015, konstatuje však, že genderová vyváženost ředitelů a ředitelek se snížila z 34 % ku 66 % v roce 2014 na 31,1 % ku 68,9 % v roce 2015; připomíná, že naprostou většinu zaměstnanců Parlamentu tvoří ženy, ty však zastávají jen omezený počet manažerských postů; konstatuje, že genderová vyváženost mezi vedoucími oddělení se i nadále zlepšovala z 30 % ku 70 % na konci roku 2014 na 31,2 % ku 68,8 % na konci roku 2015; zdůrazňuje, že tedy přetrvává nerovnováha na manažerských postech a že i nadále je nanejvýš důležitý program rovných příležitostí pro tato pracovní místa; je pevně přesvědčen, že do roku 2019 by měl mít Parlament nejméně 40 % žen na manažerských postech;

75.

vyjadřuje překvapení nad tím, že poradní výbor Parlamentu pro jmenování vysokých úředníků se skládá výlučně z pracovníků vyššího managementu, a vyzývá generálního tajemníka, aby jeho členem byl i zástupce výboru zaměstnanců;

76.

zdůrazňuje, že geografická vyváženost, zejména poměr mezi počtem zaměstnanců, kteří mají určitou národnost, a počtem obyvatel jejich příslušného členského státu, by měla být i nadále podstatným prvkem řízení lidských zdrojů, zejména s ohledem na členské státy, které k Unii přistoupily po roce 2004, vítá, že Parlament dosáhl celkově vyváženého složení úředníků z členských států, které k Unii přistoupily před rokem 2004 i po něm; poukazuje však na to, že tyto členské státy ve třech místech činnosti Parlamentu stále představují jen 3 % zaměstnanců na pozici „vyšší administrátor“ (AD12-16) v porovnání s jejich podílem na počtu obyvatel Unie, který činí 21 %, a je zde tudíž stále třeba dosáhnout pokroku;

77.

uznává, že některé činnosti, jako je provozování jídelen a úklid, bylo pro Parlament výhodnější zajišťovat externě, a že v důsledku toho u některých GŘ může počet externích zaměstnanců v prostorách Parlamentu dokonce převyšovat počet úředníků;

78.

konstatuje však, že těmito rozhodnutími o externím zajišťování služeb nelze odůvodnit využívání všech externích zaměstnanců a že například na Generálním ředitelství pro inovace a technickou podporu (GŘ ITEC) lze poměr externích zaměstnanců a úředníků vysvětlit jen stěží;

79.

vyjadřuje svůj názor, že by externí zaměstnanci neměli být využíváni jako způsob kompenzace za snížení stavu pracovních míst dohodnutého v rámci revize služebního řádu z roku 2014 a současného VFR;

80.

bere na vědomí odpovědi generálního tajemníka ve věci podmínek pro objednávání služeb od externích poskytovatelů ze strany Parlamentu; zdůrazňuje, že správní útvary musí důkladně a systematicky zajišťovat přísné dodržování právních předpisů v oblasti zaměstnávání, bezpečnosti, sociálního zabezpečení apod. ze strany poskytovatelů služeb u všech externích zaměstnanců pracujících v prostorách Parlamentu, například pracovníků v jídelnách a pracovníků úklidu a údržby atd.; vyzývá Parlament, aby zavedl řádné mechanismy varování a monitorování k prevenci a zjišťování veškerých ojedinělých nebo systematických případů nedbalosti, zneužívání nebo porušování předpisů, aby tak mohl neprodleně přijímat opatření;

81.

konstatuje, že postup pro interní zajišťování bezpečnostních služeb v Parlamentu je dokončen a že obdobný postup probíhá v souvislosti s řidiči; vyzývá generálního tajemníka, aby výboru CONT předložil zprávu o poznatcích z těchto postupů a případných úsporách, jichž bylo v jejich důsledku dosaženo;

82.

se znepokojením konstatuje, že pracovníci v jídelnách nejsou placeni v souladu s počtem hodin uvedených v jejich pracovních smlouvách v týdnech, kdy poslanci pracují jinde, například v týdnech vyhrazených pro činnosti ve volebních obvodech nebo během plenárních zasedání ve Štrasburku, a že značný počet těchto pracovníků musí pracovat na zkrácený úvazek, což má vliv na jejich zaměstnanost a výdělky; vyzývá generálního tajemníka, aby po jednání s poskytovatelem stravovacích služeb navrhl řešení, které jeho zaměstnancům zaručí pravidelnou pracovní dobu a výplaty za každý týden;

83.

konstatuje, že na konci roku 2015 v Parlamentu pracovalo 1 813 akreditovaných parlamentních asistentů a že o rok dříve jich bylo 1 686; žádá, aby právům akreditovaných parlamentních asistentů a místních asistentů byla věnována zvláštní pozornost, protože jejich smlouvy jsou bezprostředně provázány s mandátem poslanců Parlamentu, kterým poskytují podporu, s ohledem na to, že akreditovaní parlamentní asistenti jsou zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu s Parlamentem, zatímco místní asistenti se řídí různými vnitrostátními právními předpisy;

84.

vyjadřuje politování nad tím, že hodnotící zpráva o uplatňování ustanovení pro akreditované parlamentní asistenty nebyla výboru CONT předložena do konce roku 2016, jak to požadovalo usnesení o udělení absolutoria za rok 2014, a nebyla doposud předložena;

85.

poukazuje na to, že v případech obtěžování nebo whistleblowingu jsou akreditovaní parlamentní asistenti v mimořádně zranitelném postavení, neboť jejich smlouvy jsou založeny na vzájemné důvěře mezi poslancem a jeho asistentem; pokud tato důvěra není, již to samo o sobě je důvodem k ukončení smlouvy; navíc bude-li daný poslanec muset odstoupit z důvodu poškození své pověsti v důsledku trestného činu nebo jiného porušení práva, zpravidla to znamená, že současně budou ukončeny i smlouvy všech jeho asistentů; žádá proto o okamžité posílení zastoupení akreditovaných parlamentních asistentů v poradním výboru zabývajícím se případy obtěžování – se zajištěním rovnoměrného zastoupení žen a mužů – jak bylo požadováno již v rámci udělování absolutoria za rok 2013 a 2014; vyzývá předsednictvo, aby přidělilo odpovídající finanční prostředky na krytí cestovních výloh a denních diet žalujícím akreditovaným parlamentním asistentům, kteří často nemají dostatečné prostředky na to, aby se osobně dostavili do Bruselu a přednesli svou věc výboru zabývajícímu se případy obtěžování; požaduje také, aby byla při příští revizi služebního řádu zvážena možnost opatření k poskytnutí finanční náhrady pro akreditované parlamentní asistenty, aby tak bylo zajištěno rovné zacházení s akreditovanými parlamentními asistenty a uznání jejich zvláštní zranitelnosti v případech obtěžování nebo whistleblowingu;

86.

vítá záměr správních útvarů, že zahájí proces úprav paušálních příspěvků na cesty do Štrasburku, které dostávají akreditovaní parlamentní asistenti a které jsou významně nižší než příspěvky pro stálé úředníky; zdůrazňuje, že tato úprava by se měla opírat o transparentní metodiku výpočtu a měla by být v přímé korelaci s nedávným zvýšením horní hranice příspěvků a výdajů na ubytování pro stálé úředníky; rovněž zdůrazňuje, že by měla být zavedena automatická indexace příspěvků pro budoucí revize;

87.

lituje, že předsednictvo nijak nereagovalo na žádosti, které Parlament uvedl ve svých usneseních o udělení absolutoria za roky 2013 a 2014, aby pro akreditované parlamentní asistenty platily tytéž denní příspěvky jako pro ostatní zaměstnance; žádá generálního tajemníka, aby před zavedením jakýchkoli změn předložil odhad dodatečných nákladů, které by v důsledku této úpravy vznikly; mezitím zdůrazňuje, že současné stropy pro úhradu výdajů za pracovní cesty akreditovaných parlamentních asistentů nebyly valorizovány od roku 2009 a že rozdíl mezi akreditovanými parlamentními asistenty a ostatními zaměstnanci se ještě zvýšil na nejméně 40 % po zavedení nových stropů schválených Radou dne 9. září 2016, které jsou od 10. září 2016 uplatňovány pouze na úředníky; vyzývá proto předsednictvo, aby přijalo nezbytná opatření k nápravě této nerovnosti;

88.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že pracovní poměr akreditovaného parlamentního asistenta v případě úmrtí nebo odstoupení příslušného poslance z funkce skončí ke konci kalendářního měsíce; zdůrazňuje, že by to mohlo znamenat, že by akreditovaný parlamentní asistent neměl ani jeden den výpovědní lhůty, pokud funkční období příslušného poslance skončí v poslední den daného měsíce; žádá, aby byla tato nepřijatelná situace vyřešena při příští revizi služebního řádu provázáním výpovědních lhůt s vymezeným časovým obdobím, například čtyř týdnů, a nikoli s kalendářním měsícem; dále žádá předsednictvo, aby rychle zavedlo přechodná opatření, která by mohla poskytnout prozatímní řešení tohoto problému, nežli dojde k revizi právních předpisů;

89.

je znepokojen údajnou praxí, podle níž poslanci požadují, aby akreditovaní parlamentní asistenti cestovali, zejména do Štrasburku, bez cestovních příkazů, bez úhrady výdajů za pracovní cestu nebo jednoduše bez úhrady cestovních výdajů; zastává názor, že tato praxe vytváří prostor pro zneužívání: pokud akreditovaní parlamentní asistenti cestují bez cestovních příkazů, nejenom že musí platit náklady z vlastních prostředků, ale navíc nejsou ani kryti pracovním pojištěním; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo řádné uplatňování služebního řádu a sankcionovalo poslance, kteří pravidla porušují;

90.

konstatuje, že stážisté mají nárok na slevu ve výši 0,50 EUR na hlavní jídlo v samoobslužných restauracích v Bruselu a Lucemburku a 0,80 EUR ve Štrasburku; zastává však názor, že vzhledem k úrovni průměrného platu stážistů a vysokým cenám účtovaným v posledních dvou letech nestačí tyto slevy k tomu, aby měly byť jen minimální dopad na jejich finance; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil snížení cen v souladu s výdělkem stážistů;

91.

vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že akreditovaným parlamentním asistentům, kteří pracovali bez přerušení po poslední dvě funkční období Parlamentu, budou zaručena sociální a důchodová práva; v této souvislosti vyzývá správní útvary, aby předložily návrh, který při výpočtu desetiletého období ve službě stanoveného služebním řádem zohlední rozhodnutí konat v roce 2014 brzké volby a také dobu strávenou v přijímacím řízení;

92.

vyzývá Konferenci předsedů, aby znovu zvážila možnost, aby akreditovaní parlamentní asistenti za určitých podmínek, které budou stanoveny, doprovázeli poslance na oficiálních delegacích a pracovních cestách, jak to již někteří poslanci požadují;

93.

vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby se prošetřili a vyřešili problémy akreditovaných parlamentních asistentů vyplývající zejména z poslední změny funkčního období (např. zpoždění při podpisu smluv, přerušení smluv, volby do Evropského parlamentu konané v dřívějším termínu atd.), které mohou mít závažné důsledky pro budoucí nabytí pracovních práv akreditovaných parlamentních asistentů; žádá zástupce akreditovaných parlamentních asistentů, aby se na hledání řešení podíleli;

94.

žádá Parlament, aby v zájmu rovných příležitostí a dodržování zaměstnaneckých práv přijal pokyny pro připisování platových tříd akreditovaným parlamentním asistentům a aby pro každou funkční skupinu vytvořil odpovídající jasný popis pracovní činnosti, odpovědností a úkolů;

95.

konstatuje, že v roce 2015 došlo k 154 případům ukončení aktivní služby zaměstnanců, z čehož bylo 126 odchodů do důchodu, 13 případů invalidního důchodu, 9 případů odchodu ze služby a 6 případů úmrtí; vyzývá generálního tajemníka, aby důsledně vymáhal čl. 16 odst. 4 služebního řádu o možných střetech zájmů po skončení služby v Parlamentu, zejména v případech odchodu ze služby, protože je udivující, že nikdy nebyly zveřejněny žádné případy potenciálních střetů zájmů;

96.

se znepokojením konstatuje, že nebyla stanovena žádná zvláštní opatření pro zaměstnance v případě, že se některý členský stát rozhodne vystoupit z Unie; uvědomuje si, že se tento problém týká všech evropských orgánů a institucí, a vyzývá generálního tajemníka, aby navázal dialog s Komisí s cílem zajistit, aby se britští zaměstnanci nestali oběťmi brexitu a aby jejich zákonná, smluvní a nabytá práva byla plně zaručena;

97.

požaduje efektivnější organizaci školení, aby byla přizpůsobena specifickým potřebám akreditovaných parlamentních asistentů; správní útvary by zejména měly přihlédnout k harmonogramu činností Parlamentu a poslanců a stanovit individuálně přizpůsobené harmonogramy a specifická témata;

98.

upozorňuje na to, že 43 % zaměstnanců Parlamentu soudí, že práce z domova by měla příznivý účinek na jejich spokojenost v práci; zdůrazňuje, že Parlament je jediným orgánem, který nezavedl práci z domova a systém pružné pracovní doby, ačkoli většina ostatních orgánů je používá již po mnoho let, včetně Komise, s prokázanými výsledky v podobě zvýšené produktivity a lepší kvality života zaměstnanců; konstatuje, že Parlament v říjnu 2016 zavedl příležitostnou práci z domova; žádá generálního tajemníka, aby všem zainteresovaným útvarům včetně poslanců a jejich asistentů předložil zprávu o provádění této činnosti; žádá, aby byl do pracovních postupů Parlamentu také co nejdříve začleněn systém pružné pracovní doby;

99.

vyzývá Parlament, aby změnil svá pravidla upravující stáže nabízené poslanci a politickými skupinami s cílem zlepšit situaci praktikantů a stážistů v Parlamentu včetně důstojné odměny, stanovené omezené doby trvání stáže a studijní smlouvy;

100.

s uspokojením konstatuje, že Parlament na svých internetových stránkách každoročně zveřejňuje úplný seznam všech svých dodavatelů, kteří získali zakázky v hodnotě přesahující 15 000 EUR, a že tento seznam obsahuje jméno a adresu dodavatele, typ a předmět zakázky, délku jejího trvání, její hodnotu, druh řízení, v němž byla přidělena, a příslušné generální ředitelství;

101.

zdůrazňuje, že tento seznam jde nad rámec požadavků na transparentnost, které stanoví finanční nařízení; vybízí všechny orgány a instituce Unie, aby zveřejňovaly úplné informace o všech dodavatelích a zakázkách udělovaných v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně případů přímého zadávání zakázek nebo užších řízení;

102.

podporuje závěr Účetního dvora, podle něhož musí orgány a instituce Unie vytvořit jednotnou veřejnou databázi informací týkajících se jejich veřejných zakázek, aby bylo možné účinné monitorování těchto zakázek ex post;

103.

poukazuje na to, že i před předchozí žádosti o zlepšení jsou služby nabízené cestovní agenturou Parlamentu nadále neuspokojivé, neboť ceny jsou poměrně vysoké a agentura neuzavřela smlouvy o výhodnějších sazbách a větší flexibilitě cestovních režimů s hlavními leteckými společnostmi;

104.

žádá agenturu, aby se aktivně snažila nabídnout nižší ceny, ať už se jedná o kteroukoli leteckou společnost; žádá, aby agentura zavedla postup zpětné vazby (průzkumy spokojenosti uživatele) s cílem určit oblasti, v nichž by mohlo být dosaženo dalšího pokroku;

105.

konstatuje, že na konci roku 2015 se zvýšil odhadovaný pojistně-matematický schodek dobrovolného důchodového fondu na 276,8 milionu EUR; dále konstatuje, že na konci roku 2015 činil disponibilní vlastní kapitál fondu 155,5 milionu EUR a výše pojistného závazku 432,3 milionu EUR;

106.

podotýká, že tyto předpokládané budoucí závazky jsou rozloženy do několika desetiletí, konstatuje však, že celková částka vyplacená z dobrovolného důchodového fondu v roce 2015 činila 15,8 milionu EUR;

107.

upozorňuje, že to vyvolává znepokojení, že by se prostředky fondu mohly vyčerpat, a že Parlament ručí za vyplácení důchodových nároků, pokud fond nebude schopen plnit své závazky;

108.

znovu vyzývá předsednictvo, aby co možná nejrychleji posoudilo stávající situaci důchodového fondu;

109.

připomíná bod 112 loňského usnesení o udělení absolutoria (5), který požaduje posouzení stávající situace důchodového fondu; vyjadřuje politování nad tím, že toto posouzení dosud nebylo vypracováno;

110.

připomíná, že Soudní dvůr v roce 2013 rozhodl, že rozhodnutí zvýšit věk odchodu do důchodu pro pojistníky fondu ze 60 na 63 let, aby nedošlo k brzkému vyčerpání kapitálu a aby byl fond uveden do souladu s novým statutem poslanců Parlamentu, je právně platné;

111.

soudí, že zatímco vnitrostátní důchodové fondy musí zpravidla splňovat přísné standardy a nesmějí vykazovat jakýkoli pojistně-matematický schodek, dobrovolný důchodový fond má nyní pojistně-matematický schodek ve výši 64 % pojistného závazku, vyzývá generálního tajemníka, aby předsednictvu předložil komplexní plán, jak zabránit brzkému vyčerpání aktiv fondu;

112.

lituje skutečnosti, že při výběru finančních institucí, jimž Parlament svěřuje provádění svých plateb a vedení svých účtů, se nevěnuje pozornost politikám těchto institucí, pokud jde o sociální odpovědnost podniků, a vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, že Parlament bude v budoucnu spolupracovat zejména s těmi finančními institucemi, které mají investiční politiky zaměřené na udržitelnost a další aspekty sociální odpovědnosti podniků;

113.

zdůrazňuje, že v roce 2015 měl Parlament na bankovních účtech v průměru 106,25 milionů EUR, z nichž neplynuly vůbec žádné úroky; vyzývá generálního tajemníka, aby prověřil, zda je nezbytné mít takový objem likvidních prostředků, a zejména jej vyzývá, aby v tomto ohledu zlepšil řízení peněžních prostředků a případně nalezl způsoby, jak zvýšit výnos z těchto vkladů;

114.

je spokojen s prováděním strategických směrů GŘ ITEC na období 2014–2019; domnívá se, že je prováděna řada změn v elektronickém pracovním prostředí poslanců i zaměstnanců, ale že dopady těchto změn, včetně nových příležitostí, jsou poměrně málo známé a přitom jsou tyto změny vyvíjeny zejména interně v GŘ ITEC; vyzývá k užší spolupráci mezi GŘ ITEC a GŘ COMM ke zlepšení vnitřní i vnější komunikace o řadě inovací, které již byly nebo brzy budou realizovány;

115.

chápe snahu GŘ ITEC o zvýšení hledanosti webových stránek Parlamentu ve vyhledávači Google; domnívá se však, že také vyhledávač na webových stránkách Parlamentu by měl mít smysluplné výsledky, aby uživatelé mohli portál těchto stránek skutečně využívat k rychlému nalezení hledaných webových stránek; je znepokojen tím, že v současnosti tento vyhledávač řádně nefunguje, a vyzývá generálního tajemníka, aby nalezl rychlé řešení tohoto dlouhodobého problému;

116.

se znepokojením konstatuje, že přes skutečnost, že nákup nového hardwaru, který je v oblasti působnosti GŘ ITEC, představuje každoroční výdaj přesahující 35 milionů EUR, neexistuje jasná politika pro environmentálně a sociálně udržitelné zadávání veřejných zakázek, a vyzývá generálního tajemníka, aby v této souvislosti připravil akční plán a zajistil tak, že v budoucnu budou všechna zadávací řízení zahrnovat environmentální a sociální kritéria pro výběr hardwaru;

117.

vyzývá GŘ ITEC, aby zajistilo přístupnost všech webových stránek Parlamentu pro přenosná zařízení, neboť stávající rozhraní lze jen těžko považovat za kompatibilní s přenosnými zařízeními, přestože velké procento návštěvníků stránek používá k přístupu na webové stránky Parlamentu a specializovaných výborů iPad nebo mobilní telefon; navrhuje zavést opatření, které hmatatelně a v přiměřeném časovém rámci zlepší přístupnost webových internetových stránek pro přenosná zařízení;

118.

považuje za nezbytné pro výkon mandátu poslanců, aby tiskárny zůstaly v jejich kancelářích; poukazuje na to, že levné neoriginální náplně mohou případně vést k nebezpečným úrovním emisí částic a k poškození zdraví; vyzývá proto k tomu, aby GŘ ITEC a generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku (GŘ INLO) přijala opatření na podporu nákupu tiskáren nepoškozujících životní prostředí a aby zajistila, že budou používány jen originální náplně, a zároveň umožnila poslancům a jejich zaměstnancům, aby tiskárny mohli strategicky umístit v blízkosti a nikoli uvnitř svých kanceláří;

119.

konstatuje, že předsednictvo dne 7. září 2015 přijalo bezpečnostní politiku v oblasti systémů informační a komunikační technologie („bezpečnostní politika v oblasti IKT“); zdůrazňuje, že ve stávajícím globálním kontextu je naléhavé uplatňovat mnohem výraznější bezpečnostní politiku v oblasti IKT, která bude plně zaměřena na řízení rizik souvisejících s kybernetickou bezpečností; v této souvislosti vítá, že byl v Parlamentu jmenován úředník pro kybernetickou bezpečnost;

120.

opakuje svůj požadavek vyjádřený v usnesení o udělení absolutoria za rok 2014, aby byl vytvořen nouzový systém rychlého varování, který umožní GŘ ITEC ve spolupráci s generálním ředitelstvím pro bezpečnost a ochranu (GŘ SAFE) zasílat prostřednictvím SMS či e-mailu rychlá sdělení poslancům a zaměstnancům, kteří budou souhlasit s tím, že jejich kontaktní údaje budou zařazeny na komunikační seznam, jenž bude použit ve specifických mimořádných situacích;

121.

oceňuje GŘ ITEC, že rozšířilo připojení wifi do všech budov Parlamentu; konstatuje však, že v jednacím sále ve Štrasburku je připojení wifi nespolehlivé, zejména když během hlasování a klíčových rozprav používá tento systém mnoho poslanců současně; vyzývá generálního tajemníka, aby přijal nezbytná opatření v tomto směru;

122.

vítá, že některá veřejná zasedání meziparlamentních delegací jsou již vysílána prostřednictvím webstreamingu; žádá generálního tajemníka, aby tuto službu nadále rozvíjel a rozšiřoval, spolu s obsahem webových stránek delegací;

123.

konstatuje, že střednědobá strategie v oblasti nemovitostí z roku 2010 je v současnosti přezkoumávána; vyzývá, aby tato strategie byla rozšířena tak, že bude zahrnovat dlouhodobější perspektivu, včetně případové studie zohledňující pravděpodobné dopady brexitu;

124.

vítá skutečnost, že od roku 2019 se rozšíří rozloha kancelářských prostor ve Štrasburku pro poslance a jejich asistenty; vyzývá generální sekretariát, aby, dokud nebude nalezeno řešení pro zavedení jediného pracovního místa Parlamentu, byl zaručen minimální počet čtverečních metrů pro každého asistenta v souladu se stávajícími pravidly v oblasti pracovních podmínek, protože v současnosti je Parlament v tomto směru napadnutelný, jelikož vědomě porušuje pravidla týkající se minimální rozlohy kancelářského prostoru;

125.

vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím vyměnit nábytek v kancelářích poslanců a jejich asistentů v Bruselu a žádá o okamžité zastavení této výměny; upozorňuje, že většina nábytku je v naprosto provozuschopném a nepoškozeném stavu, a není tedy žádný důvod k jeho výměně; zastává názor, že pouhá zpětná vazba od určitého počtu poslanců (na rozdíl od obecného průzkumu) není sama o sobě dostatečným zdůvodněním pro výměnu, přičemž argumenty, které předložily správní útvary ve věci vkusu, módy nebo zastaralého stylu jsou stejně tak nepatřičné; měly by být vyměňovány jen jednotlivé kusy nábytku, vykazují-li zjevné známky poškození, velkého opotřebení nebo zdravotního rizika na pracovišti zvláštní nebo obecné povahy (například možný vývoj více ergonomických kancelářských židlí); zdůrazňuje, že v době hospodářské krize, která vedla k nynější ztížené finanční situaci, by takový důraz na vnější vzhled mohl závažně snížit důvěryhodnost Parlamentu a poslanců, zejména v očích občanů a veřejného mínění;

126.

uznává, že v souladu s rozhodnutími předsednictva z let 2013 a 2015 nepředpokládají nové smlouvy o poskytování stravovacích služeb žádné přímé dotace z rozpočtu Parlamentu; je však znepokojen tím, že některé služby byly v roce 2015 nabízeny za vyšší než tržní ceny; v této souvislosti připomíná službu podávání kávy během schůzí; konstatuje, že ceny byly v srpnu 2016 revidovány;

127.

vyjadřuje hluboké politování nad svévolnými, subjektivními a nepřiměřenými kritérii, která se používají pro nábor řidičů a internalizaci této služby zahájenou v roce 2016 z důvodů bezpečnosti; lituje, že tento proces nepřihlédl ke kvalifikaci a zkušenostem, které řidiči získali za léta práce v přímém kontaktu s poslanci, a k navázanému vztahu důvěry s poslanci, a toho, že řidiči ztratili zaměstnání a mnozí z nich jsou již ve věku, kdy je nalezení práce obtížné;

128.

je znepokojen problematickým sociálním dialogem mezi GŘ INTE a zástupci tlumočníků, který byl zahájen v lednu 2014 a dosud nevedl k žádné dohodě; vyzývá generálního tajemníka, aby zahájil mediaci mezi zúčastněnými stranami s cílem dosáhnout toho, aby strany lépe vzájemně rozuměly svým postojům, a nalézt řešení přijatelná pro všechny;

129.

vyjadřuje svou spokojenost s pokrokem, kterého bylo dosaženo v procesu modernizace GŘ INTE, zejména pokud jde o zvýšenou dostupnost tlumočníků, mírný nárůst počtu hodin, které tlumočníci tráví tlumočením a lepší rozložení pracovní zátěže tlumočníků; konstatuje, že byla vyjasněna metoda výpočtu pro účely statistiky a že všechny dovolené za kalendářní rok a nemocenské dovolené jsou nyní vyloučeny z výpočtu průměrného počtu hodin, které tlumočníci stráví v kabině;

130.

žádá generálního tajemníka o informace o opatřeních, která byla přijata v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria za rozpočet na rok 2014 s cílem dosáhnout větší účinnosti a účelnosti zdrojů při organizaci zasedání prostřednictvím jednoduššího řízení konferencí v Parlamentu;

131.

vítá dlouhodobé úsilí zlepšovat bezpečnost a ochranu v prostorách Parlamentu i v jejich okolí; bere na vědomí, že pokud jde o bezpečnost v prostorách Parlamentu, musí Parlament usilovat o dosažení křehké rovnováhy mezi zohledněním celé řady ochranných opatření a zavedením příliš přísného bezpečnostního režimu, který by činnost Parlamentu zpomaloval; trvá nicméně na tom, že bezpečnost Parlamentu je třeba dále posílit, a požaduje, aby generální tajemník zajistil, že zaměstnanci budou řádně proškoleni a budou schopni profesionálně plnit své úkoly, a to i v mimořádných situacích;

132.

vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil aktivní spolupráci s ostatními orgány Unie a rovněž i spolupráci s belgickými, francouzskými a lucemburskými orgány;

133.

vyzývá GŘ ITEC a GŘ SAFE, aby posílila kapacity kybernetické ochrany s ohledem na zvýšenou hrozbu kybernetických útoků v posledních měsících;

134.

připomíná, že předsednictvo dne 19. dubna 2004 v Parlamentu zahájilo projekt systému environmentálního řízení (EMAS); bere na vědomí, že předsednictvo přijalo v roce 2016 revidovanou environmentální politiku, která zachovává a opět potvrzuje závazek Parlamentu k dlouhodobému zlepšování životního prostředí;

135.

vítá zřízení interinstitucionálního kontaktního místa pro zadávání zelených veřejných zakázek, které je nyní třeba v plném rozsahu provádět stanovením jasných cílů v této oblasti, jakož i zintenzivněním úsilí v oblasti interních informací, prosazování a účinné správy a řízení zelených veřejných zakázek; zdůrazňuje, že pravidla musí dodržovat i subdodavatelé služeb; v této souvislosti vyjadřuje politování nad vysokou mírou používání plastových lahví, kelímků, nádob a obalů v Parlamentu;

136.

bere na vědomí, že se Parlament zavázal ke 30 % snížení svých emisí CO2 do roku 2020 (v přepočtu na plné pracovní úvazky) ve srovnání s rokem 2006; oceňuje skutečnost, že mezi lety 2006 a 2015 se tento ukazatel snížil o přibližně 24,3 %;

137.

považuje proto za velmi důležité, aby si Parlament stanovil nové, ambicióznější množstevní cíle, které by měly odpovědné útvary pravidelně měřit; v této souvislosti bere na vědomí rozhodnutí předsednictva z roku 2015, že bude kompenzovat celkový objem emisí uhlíku Parlamentu, včetně emisí z letů poslanců mezi jejich zemí původu a pracovními místy Parlamentu;

138.

připomíná Parlamentu jeho závazek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (6) o energetické účinnosti, který stanoví, že vzhledem k velké viditelnosti jeho budov a vedoucímu postavení, které by měl zaujímat, pokud jde o jejich energetickou náročnost, bude, „aniž jsou dotčena platná rozpočtová pravidla a pravidla pro zadávání zakázek, na budovy, které má ve vlastnictví a v užívání, vztahovat stejné požadavky, jako jsou požadavky vztahující se na budovy ústředních vládních institucí členských států podle článku 5 a 6“ této směrnice; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné toto prohlášení dodržet, v neposlední řadě z důvodu důvěryhodnosti Parlamentu při aktuálně probíhajících revizích směrnic o energetické náročnosti budov a energetické účinnosti;

139.

vyzývá předsednictvo, aby zvážilo zavedení pobídkového programu, který bude podporovat udržitelnější a efektivnější dopravu mezi domovem a pracovištěm;

140.

vítá iniciativu Parlamentu, pokud jde o provádění komplexní politiky zaměřené na omezení plýtvání potravinami; vyzývá Parlament, aby zajistil, že všichni poskytovatelé stravovacích služeb ve všech prostorách Parlamentu se budou aktivně snažit plýtvání potravinami předcházet; vyzývá Parlament, aby zintenzivnil praxi darování neprodaných potravin na dobročinné účely;

141.

zastává názor, že zavedení efektivního systému rezervování jednacích místností a registru správy budov může mít značný potenciál z hlediska nákladů Parlamentu a jeho úsilí o ochranu životního prostředí, a vyzývá generálního tajemníka, aby tento přístup odpovídajícím způsobem prosazoval;

142.

konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 a přidělené politickým skupinám a nezařazeným poslancům byly v roce 2015 využity následovně:

143.

připomíná, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě Parlamentu doporučil, aby „přezkoumal svůj stávající kontrolní rámec pro čerpání rozpočtových prostředků přidělených politickým skupinám a zároveň poskytl lepší vedení prostřednictvím důslednějšího monitorování toho, jak skupiny uplatňují pravidla pro schvalování a vypořádávání výdajů a pravidla pro zadávací řízení“;

144.

bere na vědomí, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 byly v roce 2015 využity následovně (7):

145.

bere na vědomí, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 byly v roce 2015 využity následovně (8):

146.

se znepokojením konstatuje, že v případě Aliance pro přímou demokracii v Evropě, Hnutí pro Evropu svobod a demokracie, Iniciativy pro přímou demokracii v Evropě a Nadace pro Evropu svobod a demokracie byly zjištěny významné nesrovnalosti týkající se zakázaného přímého nebo nepřímého financování vnitrostátních stran a darů;

147.

vyjadřuje své znepokojení ohledně rizika poškození pověsti Parlamentu, které tyto nesrovnalosti přinášejí, a je přesvědčen, že je třeba přijmout rychlá a účinná opatření, která umožní tyto nesrovnalosti řešit a zabránit jejich opakování v budoucnu; domnívá se však, že tyto nesrovnalosti se objevily pouze u omezeného počtu politických stran a nadací; zastává názor, že tyto nesrovnalosti by neměly zpochybnit finanční řízení ostatních politických stran a nadací;

148.

je si vědom nových nařízení, konkrétně nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1142/2014 ze dne 22. října 2014 (9), která začnou platit pro financování evropských politických stran a nadací na rozpočtový rok 2018, a významné úlohy nově zřízeného úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace, i probíhajících diskusí předsednictva o návrzích generálního tajemníka na řešení řady otázek, které tato nařízení opomíjejí; vyzývá útvar interního auditu Parlamentu, aby co nejdříve po vstupu nových nařízení v platnost vypracoval novou auditní zprávu o financování evropských politických stran a nadací;

149.

domnívá se, že v tomto ohledu je nezbytné prošetřit, zda stávající systém vnitřních a vnějších kontrol vykazuje při prevenci významných nesrovnalostí nedostatky; bere na vědomí prohlášení externího účetního společnosti EY, že jeho audity jsou zaměřeny na získání přiměřené jistoty, že roční účetní závěrky neobsahují významné nesprávnosti a že daný subjekt dodržel příslušná pravidla a nařízení, i že zahrnují zkušební zkoumání důkazů na podporu tohoto stanoviska; konstatuje však, že zkoumání nezahrnuje vyšetřování případných podvodných prohlášení a dokumentů, a proto poskytuje jen do určité míry omezený vhled do zkoumaných finančních činností;

150.

bere na vědomí nedostatek lidských zdrojů (konkrétně dvou ekvivalentů plného pracovního úvazku) v GŘ FINS zaměřených na kontrolu účtů evropských politických stran a nadací; je pevně přesvědčen, že vzhledem k významnému riziku poškození pověsti by na tuto činnost mohlo být vyčleněno více zdrojů;

151.

vyzývá předsednictvo, aby v rozsahu, v jakém to umožňuje zásada zachování důvěrnosti, poskytlo přístup k podkladovým dokumentům obsaženým v závěrečných zprávách evropských politických stran a nadací, a zejména k účetním závěrkám a provedeným auditům;

152.

žádá nově zřízený úřad, aby Parlamentu předložil zprávu o pokroku po prvním roce činnosti, tj. v roce 2017 a vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, že orgán bude mít k dispozici všechny nezbytné zdroje k plnění svých úkolů.