Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32016R0621

Nařízení Komise (EU) 2016/621 ze dne 21. dubna 2016, kterým se mění příloha VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích (Text s významem pro EHP)

C/2016/2222

Úř. věst. L 106, 22.4.2016, p. 4–6 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/621/oj

22.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 106/4


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/621

ze dne 21. dubna 2016,

kterým se mění příloha VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (1), a zejména na čl. 31 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vědecký výbor pro kosmetické prostředky a nepotravinářské výrobky určené spotřebitelům, který byl následně v souladu s rozhodnutím Komise 2004/210/ES (2) nahrazen Vědeckým výborem pro spotřební zboží (SCCP), který byl následně v souladu s rozhodnutím Komise 2008/721/ES (3) nahrazen Vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitele (SCCS), vydal dne 25. června 2003 (4) stanovisko, ve kterém uvedl, že obecně lze oxid zinečnatý považovat za netoxickou látku, a to včetně případů, kdy je použit v kosmetických přípravcích. Nicméně nebyl zvážen potenciál pro absorpci při vdechování a SCCP vyjádřil obavy ohledně bezpečnosti mikronizovaného oxidu zinečnatého, protože pro tuto látku chybí spolehlivá bezpečnostní dokumentace. V návaznosti na žádosti Komise o objasnění SCCP (5) potvrdil, že použití oxidu zinečnatého v jiné formě, než je nanoforma, je v kosmetických přípravcích bezpečné až do maximální koncentrace 25 % a že by měly být předloženy dostatečné údaje pro posouzení rizik oxidu zinečnatého v nanoformě.

(2)

SCCS byl požádán, aby provedl posouzení bezpečnosti oxidu zinečnatého v nanoformě, a dne 18. září 2012 vydal stanovisko (6), k němuž dne 23. července 2013 následoval dodatek (7). SCCS na základě dostupných důkazů dospěl k závěru, že lze mít za to, že použití nanočástic oxidu zinečnatého s uvedenými charakteristikami při koncentraci do 25 % jako filtr ultrafialového záření v prostředcích na ochranu před slunečním zářením po nanesení na pokožku nepředstavuje riziko nepříznivých účinků u člověka. SCCS kromě toho uvedl, že neexistují důkazy o absorpci nanočástic oxidu zinečnatého přes kůži a perorální cestou. Výpočet expozice nanočásticím oxidu zinečnatého ve výpočtu hranice bezpečnosti vede k přijatelné hranici bezpečnosti u perorální i kožní cesty. SCCS později potvrdil, že oxid zinečnatý v nanoformě lze používat v jiných kosmetických přípravcích než prostředcích na ochranu před slunečním zářením určených k nanesení na pokožku.

(3)

Charakteristiky, které SCCS uvedl ve svém stanovisku, se týkají fyzikálně-chemických vlastností materiálu (jako jsou čistota, struktura a fyzický vzhled, velikostní rozdělení částic a rozpustnost ve vodě) a toho, zda je obalen, nebo neobalen určitými chemickými látkami. Ostatní kosmetické přísady mohou být použity jako obaly, pokud je výboru SCCS prokázáno, že ve srovnání s nanomateriály, na něž se vztahuje příslušné stanovisko SCCS, jsou bezpečné a nemají vliv na vlastnosti částic související s chováním a/nebo toxikologické účinky. Komise se proto domnívá, že uvedené fyzikálně-chemické vlastnosti a požadavky ohledně obalů by se měly odrazit v nařízení (ES) č. 1223/2009.

(4)

SCCS rovněž shledal, že na základě dostupných informací nelze použití nanočástic oxidu zinečnatého v přípravcích ve spreji považovat za bezpečné. Kromě toho SCCS v dalším stanovisku ze dne 23. září 2014 k objasnění významu termínu „rozprašovatelné aplikace/přípravky“ u nanoforem sazí CI 77266, oxidu titaničitého a oxidu zinečnatého (8) uvedl, že jeho obavy se omezují na přípravky ve spreji, které by mohly vést k expozici plic spotřebitele oxidu zinečnatému v nanoformě při vdechování. Výbor rovněž uvedl, že oxid zinečnatý v jiné formě, než je nanoforma, má podobné toxické účinky jako oxid zinečnatý v nanoformě, pokud jde o plicní toxicitu po vdechnutí.

(5)

S ohledem na výše uvedená stanoviska SCCS se Komise domnívá, že oxid zinečnatý v jiné formě, než je nanoforma, by měl být povolen pro použití jako filtr ultrafialového záření v kosmetických přípravcích a oxid zinečnatý v nanoformě (podle specifikací SCCS) by měl být povolen pro použití jako filtr ultrafialového záření v kosmetických přípravcích. Obě formy uvedené látky by měly být povoleny v koncentraci nejvýše 25 % s výjimkou aplikací, které mohou vést k expozici plic konečného uživatele při vdechování.

(6)

Komise se domnívá, že příloha VI nařízení (ES) č. 1223/2009 by měla být za účelem jejího přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku změněna.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha VI nařízení (ES) č. 1223/2009 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. dubna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 66, 4.3.2004, s. 45.

(3)  Úř. věst. L 241, 10.9.2008, s. 21.

(4)  SCCNFP/0649/03, http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/sccp/documents/out222_en.pdf.

(5)  SCCP/0932/05, http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_sccp/docs/sccp_o_00m.pdf, SCCP/1147/07, http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_sccp/docs/sccp_o_123.pdf a SCCP/1215/09, http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_sccp/docs/sccp_o_167.pdf.

(6)  SCCS/1489/2012, revize ze dne 11. prosince 2012, http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/consumer_safety/docs/sccs_o_103.pdf.

(7)  SCCS/1518/13, revize ze dne 22. dubna 2014, http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/consumer_safety/docs/sccs_o_137.pdf.

(8)  SCCS/1539/14, revize ze dne 25. června 2015 http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/consumer_safety/docs/sccs_o_163.pdf


PŘÍLOHA

V příloze VI nařízení (ES) č. 1223/2009 se jako referenční čísla 30 a 30a doplňují nové položky, které znějí:

Referenční číslo

Identifikace látky

Podmínky

Znění podmínek použití a upozornění

Chemický název/INN

Název v seznamu přísad podle společné nomenklatury

Číslo CAS

Číslo ES

Druh výrobku, části těla

Nejvyšší koncentrace v přípravku připraveném k použití

Jiné

a

b

c

d

e

f

g

h

i

„30

Oxid zinečnatý

Zinc Oxide

1314-13-2

215-222-5

 

25 % (*)

Nepoužívat v aplikacích, jež mohou vést k expozici plic konečného uživatele při vdechování.

 

30a

Oxid zinečnatý

Zinc Oxide (nano)

1314-13-2

215-222-5

 

25 % (*)

Nepoužívat v aplikacích, jež mohou vést k expozici plic konečného uživatele při vdechování.

Povolují se pouze nanomateriály s těmito vlastnostmi:

čistota ≥ 96 %, s krystalickou strukturou wurtzitu a fyzickým vzhledem jako shluky tyčového, hvězdicového a/nebo izometrického tvaru, s nečistotami skládajícími se pouze z oxidu uhličitého a vody, přičemž jakékoli jiné nečistoty představují celkově méně než 1 %;

medián četnostní distribuce velikosti částic D50 (50 % částic pod tuto velikost) > 30 nm a D1 (1 % částic pod tuto velikost) > 20 nm;

rozpustnost ve vodě < 50 mg/l;

neobalené, nebo obalené triethoxykaprylylsilanem, dimethikonem, zesíťovaným polymerem dimethoxydifenylsilantriethoxykaprylylsilanu nebo oktyl(triethoxy)silanem.

 


(*)  V případě kombinace použití oxidu zinečnatého a oxidu zinečnatého v nanoformě nesmí součet překročit limit stanovený ve sloupci g.“


Top