27.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/135

(1)

Závěry Rady ze dne 23. listopadu 1998 a ze dne 5. listopadu 2002 o euromincích určených ke sběratelským účelům, doporučení Komise 2009/23/ES ze dne 19. prosince 2008 o společných pokynech pro národní strany a vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu (3), které schválila Rada ve svých závěrech ze dne 10. února 2009, a doporučení Komise 2010/191/EU ze dne 22. března 2010 o rozsahu působnosti a účincích eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla (4) stanoví doporučené postupy týkající se vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu, včetně pamětních euromincí, konzultací před zničením vhodných euromincí určených k oběhu a používání sběratelských euromincí.

(2)

Protože dosud neexistují závazná ustanovení pro vydávání euromincí, mohou se postupy mezi jednotlivými členskými státy lišit, a není tak zajištěn dostatečně integrovaný rámec pro jednotnou měnu. V zájmu transparentnosti a právní jistoty je proto nutné zavést závazná pravidla pro vydávání euromincí.

(3)

Podle nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (5) mají mince znějící na euro nebo centy a odpovídající nominálním hodnotám a technickým specifikacím stanoveným Radou postavení zákonného platidla ve všech členských státech, jejichž měnou je euro. Nominální hodnoty a technické specifikace euromincí jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 975/98 ze dne 3. května 1998 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (6).

(4)

Členským státům, jejichž měnou je euro, by mělo být umožněno vydávat rovněž pamětní dvoueurové mince za účelem připomenutí zvláštních příležitostí, přičemž počet emisí takových mincí by měl podléhat omezením stanoveným na každý rok a pro každý vydávající členský stát. Je nezbytné zavést určité množstevní limity pro pamětní euromince, aby tyto mince i nadále představovaly pouze malou část celkového množství dvoueurových mincí v peněžním oběhu. Tyto množstevní limity by však měly umožnit vydání dostatečného množství mincí tak, aby oběh těchto pamětních euromincí byl efektivní.

(5)

Členským státům, jejichž měnou je euro, by rovněž mělo být umožněno vydávat sběratelské euromince, které nejsou určeny k peněžnímu oběhu a které by měly být snadno rozlišitelné od mincí určených k oběhu. Sběratelské euromince by měly mít postavení zákonného platidla pouze ve vydávajícím členském státě a neměly by být vydávány za účelem jejich uvedení do peněžního oběhu.

(6)

Je vhodné, aby emise sběratelských euromincí byly zohledněny v množství mincí, které schvaluje Evropská centrální banka, avšak na souhrnném základě, a nikoli pro jednotlivé emise.

(7)

Používání různých nominálních hodnot euromincí a eurobankovek podle současného návrhu by mělo být pravidelně a důkladně posuzováno příslušnými orgány na základě kritérií nákladovosti a přijatelnosti ze strany veřejnosti. Komise by měla zejména provádět posouzení dopadů dalšího vydávání jednocentových a dvoucentových mincí.

(8)

Aby se zabránilo ničení euromincí vhodných pro oběh v jednom členském státě, které by v jiném členském státě mohly být zapotřebí, měly by se členské státy před zničením takových mincí vzájemně konzultovat,

1)

„oběžnými mincemi“ se rozumí euromince určené k peněžnímu oběhu, jejichž nominální hodnoty a technické specifikace jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 975/98;

2)

„pamětními mincemi“ se rozumí euromince určené k peněžnímu oběhu, které mají připomínat zvláštní příležitost, jak je uvedeno v článku 1h nařízení (ES) č. 975/98;

3)

„sběratelskými mincemi“ se rozumí euromince určené ke sběratelským účelům, které nejsou vydány za účelem jejich uvedení do peněžního oběhu.

a)

pamětní mince vydají společně všechny členské státy, jejichž měnou je euro, nebo

b)

pamětní mince je vydána u příležitosti dočasného uvolnění či provizorního obsazení funkce hlavy státu.

a)

0,1 % kumulovaného celkového čistého počtu dvoueurových mincí uvedených do peněžního oběhu všemi členskými státy, jejichž měnou je euro, do začátku roku předcházejícího roku vydání pamětní mince; limit může být zvýšen na 2 % kumulovaného celkového čistého počtu dvoueurových mincí v peněžním oběhu ve všech členských státech, jejichž měnou je euro, pokud se připomíná všeobecně známá a vysoce symbolická příležitost; v takovém případě vydávající členský stát během následujících čtyř let nepoužije zvýšeného stropu pro další vydání pamětní mince a důvody použití zvýšeného stropu vysvětlí, nebo

b)

5,0 % kumulovaného celkového čistého počtu dvoueurových mincí uvedených do peněžního oběhu dotčeným členským státem do začátku roku předcházejícího roku vydání pamětní mince.

a)

jejich nominální hodnota musí být odlišná od nominálních hodnot oběžných mincí;

b)

nesmí být na nich vyobrazení podobná společným stranám oběžných mincí ani žádné národní straně oběžných mincí; pokud na nich jsou vyobrazení podobná některé národní straně oběžných mincí, musí být jejich celkový vzhled stále snadno odlišitelný;

c)

jejich barva, průměr a hmotnost se musí významně lišit od oběžných mincí alespoň ve dvou z těchto tří vlastností; rozdíl se považuje za významný, leží-li hodnoty včetně tolerancí mimo toleranční rozpětí stanovená pro oběžné mince, a

d)

nesmí mít profilovanou hranu s jemnými vroubky ani tvar „španělského květu“.