31.7.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 204/1

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 689/2008

ze dne 17. června 2008

o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 a čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 304/2003 ze dne 28. ledna 2003 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (3) byla provedena Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (4) (dále jen „úmluva“), která vstoupila v platnost dne 24. února 2004; uvedené nařízení nahradilo nařízení Rady (EHS) č. 2455/92 ze dne 23. července 1992 o vývozu a dovozu některých nebezpečných chemických látek (5).

(2)

Soudní dvůr Evropských společenství v rozsudku ze dne 10. ledna 2006 ve věci C-178/03 (Komise Evropských společenství proti Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie)  (6) zrušil nařízení (ES) č. 304/2003, jelikož bylo založeno pouze na čl. 175 odst. 1 Smlouvy, přičemž rozhodl, že právním základem měl být článek 133 i čl. 175 odst. 1. Soud však rovněž rozhodl, že se zachovávají účinky uvedeného nařízení do doby, než bude v přiměřené lhůtě přijato nové nařízení založené na vhodných právních základech. Z toho rovněž plyne, že povinnosti podle nařízení (ES) č. 304/2003, které již byly splněny, není nutné splnit znovu.

(3)

V souladu nařízením (ES) č. 304/2003 předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování nařízení (ES) č. 304/2003 v letech 2003 až 2005. Celkově vzato fungovaly postupy dobře. Zpráva nicméně označuje několik technických změn, jež se jeví jako nutné. Je proto vhodné začlenit tyto prvky do tohoto nařízení.

(4)

Úmluva opravňuje smluvní strany k přijetí přísnějších opatření na ochranu zdraví člověka anebo životního prostředí, než jsou opatření vyžadovaná touto úmluvou, za předpokladu, že je takové opatření v souladu s ustanoveními této úmluvy a ve shodě s mezinárodním právem. Je nutné a vhodné jít v některých hlediscích nad rámec ustanovení úmluvy, aby nebyla oslabena úroveň ochrany životního prostředí a veřejnosti dovážejících zemí podle nařízení (EHS) č. 2455/92.

(5)	Pokud se jedná o účast Společenství na činnostech vyplývajících z úmluvy, je důležité, aby existovalo jediné kontaktní místo pro vzájemné vztahy Společenství se sekretariátem a ostatními smluvními stranami úmluvy a s dalšími zeměmi. Tímto kontaktním místem by měla být Komise.

(6)

Vývozy nebezpečných chemických látek, které jsou ve Společenství zakázány nebo přísně omezeny, by měly být i nadále předmětem společného postupu při podávání oznámení o vývozu. Vzhledem k tomu by nebezpečné chemické látky, ať už jako takové nebo obsažené v přípravcích nebo výrobcích, které jsou ve Společenství zakázány nebo přísně omezeny, jako jsou přípravky na ochranu rostlin, ostatní formy pesticidů nebo průmyslové chemické látky pro použití profesionálními uživateli nebo veřejností, měly podléhat podobným pravidlům oznamování o vývozu, která se na tyto chemické látky použijí, když jsou zakázány nebo přísně omezeny v jedné nebo obou kategoriích použití stanovených úmluvou, totiž jako pesticidy nebo jako chemické látky pro průmyslové použití. Kromě toho by se stejná pravidla měla vztahovat i na chemické látky, na něž se vztahuje mezinárodní postup předchozího informovaného souhlasu (PIC). Tento postup oznamování o vývozu by se měl použít na vývozy ze Společenství do všech třetích zemí bez ohledu na to, zda jsou smluvními stranami úmluvy nebo zda se zapojují do jejích postupů. Členským státům by mělo být umožněno ukládat správní poplatky, které by pokryly náklady spojené s tímto postupem.

(7)	Vývozci a dovozci by měli mít povinnost poskytovat informace o množství chemických látek v oblasti působnosti tohoto nařízení v mezinárodním obchodu, aby mohl být sledován a posuzován dopad a účinky ustanovení tohoto nařízení.

(8)

Komise by měla předkládat sekretariátu úmluvy oznámení o konečných regulačních opatřeních Společenství nebo členského státu týkajících se zákazu nebo přísného omezení chemických látek za účelem zahrnutí těchto látek do mezinárodního postupu PIC, přičemž oznámení by se měla týkat případů, kdy jsou splněna kritéria stanovená v tomto směru úmluvou. V případě potřeby by měly být vyžadovány další informace na podporu takových oznámení.

(9)	V případech, kdy konečné regulační opatření Společenství nebo členského státu nejsou způsobilá pro oznámení, protože nesplňují kritéria, by přesto měly být informace o těchto opatřeních poskytnuty sekretariátu úmluvy a ostatním smluvním stranám úmluvy v zájmu výměny informací.

(10)

Je rovněž nezbytné zajistit, aby Společenství přijímalo rozhodnutí ohledně dovozu chemických látek, na které se vztahuje mezinárodní postup PIC, do Společenství. Tato rozhodnutí by měla vycházet z příslušných právních předpisů Společenství a zohledňovat zákazy a přísná omezení členských států. V odůvodněných případech by se měly připravit změny právních předpisů Společenství.

(11)

Je nutné přijmout opatření, aby členské státy a vývozci byli informováni o rozhodnutích dovážejících zemí ohledně chemických látek, na které se vztahuje mezinárodní postup PIC, a aby vývozci tato rozhodnutí dodržovali. Kromě toho, aby se zabránilo nežádoucím vývozům, by se neměly vyvážet žádné chemické látky zakázané nebo přísně omezené ve Společenství, které splňují kritéria úmluvy nebo na něž se vztahuje mezinárodní postup PIC, pokud nebyl vyžádán a obdržen výslovný souhlas dotyčné dovážející země bez ohledu na to, zda je, nebo není smluvní stranou úmluvy. Zároveň je vhodné upustit od této povinnosti ve vztahu k vývozům do zemí, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Kromě toho je potřeba mít postup pro řešení případů, ve kterých přes veškeré přiměřené úsilí není od dovážející země obdržena odpověď, aby vývozy některých chemických látek mohly dočasně pokračovat za zvláštních podmínek. Rovněž je nutné provádět pravidelný přezkum všech těchto případů, jakož i případů, ve kterých byl výslovný souhlas obdržen.

(12)	Databáze vytvořená Komisí je důležitým nástrojem, který by měl být oporou při uplatňování tohoto nařízení a jeho kontroly.

(13)

Je rovněž důležité, aby všechny vyvážené chemické látky byly dostatečně trvanlivé, aby mohly být používány účinně a bezpečně. Pokud jde o pesticidy, a zejména pak pesticidy vyvážené do rozvojových zemí, je podstatné, aby byly poskytnuty informace o příslušných skladovacích podmínkách a aby bylo použito vhodné balení a rozměry obalů s cílem zabránit tvorbě zastaralých zásob.

(14)

Výrobky obsahující chemické látky nespadají do oblasti působnosti úmluvy. Je však vhodné, aby se na výrobky obsahující chemické látky, které by se mohly uvolňovat při používání nebo zneškodňování a které jsou ve Společenství zakázány nebo přísně omezeny v jedné nebo více kategoriích použití stanovených úmluvou nebo se na ně vztahuje mezinárodní postup PIC, rovněž vztahovala pravidla pro podávání oznámení o vývozu. Kromě toho by se některé chemické látky a výrobky obsahující zvláštní chemické látky, které nespadají do oblasti působnosti úmluvy, ale které vzbuzují zvláštní obavy, neměly vůbec vyvážet.

(15)	Informace o tranzitní přepravě chemických látek, na něž se vztahuje mezinárodní postup PIC, by měly být v souladu s úmluvou poskytovány smluvním stranám úmluvy, které takové informace požadují.

(16)

Pravidla Společenství pro balení a označování a jiné bezpečnostní informace by se měla vztahovat na všechny nebezpečné chemické látky, které jsou určeny pro vývoz do smluvních stran a jiných zemí, pokud tato ustanovení nejsou v rozporu s některými zvláštními požadavky dovážejících zemí při zohlednění příslušných mezinárodních norem.

(17)

Pro zajištění účinné kontroly a prosazení těchto pravidel by členské státy měly určit orgány, např. celní orgány, které by odpovídaly za kontrolu dovozu a vývozu chemických látek v oblasti působnosti tohoto nařízení. Komise a členské státy mají klíčovou úlohu a měly by posupovat cíleně a koordinovaně. Členské státy by měly zavést vhodné sankce pro případ porušení tohoto nařízení. Pro usnadnění celního dohledu a snížení administrativní zátěže vývozců i orgánů by měl být zaveden systém kódů potvrzujících dodržování pravidel, jež se mají používat v rámci vývozních prohlášení. Mělo by být stanoveno krátké přechodné období, aby všichni zúčastnění měli čas se přizpůsobit tomuto systému, než se stane povinným.

(18)

V zájmu zajištění řádného nakládání s chemickými látkami by měla být podporována výměna informací, sdílená odpovědnost a spolupráce mezi Společenstvím a členskými státy a třetími zeměmi, a to bez ohledu na to, zda jsou třetí země smluvními stranami úmluvy. Zejména by měla být poskytována technická pomoc rozvojovým zemím a zemím v procesu hospodářské transformace přímo ze strany Komise a členských států nebo nepřímo podporou projektů nevládních organizací, a to pomoc s cílem umožnit těmto zemím provedení úmluvy.

(19)	Pokud mají být tyto postupy účinné, je třeba pravidelně sledovat jejich fungování. Za tím účelem by členské státy měly pravidelně předkládat zprávy Komisi, která by měla následně pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

(20)	S cílem pomoci příslušným orgánům, včetně celních orgánů dohlížejících nad vývozy, při uplatňování tohoto nařízení by měly být vypracovány technické pokyny.

(21)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(22)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí opatření, kterými se zahrnují do částí 1 a 2 přílohy I další chemické látky v důsledku konečného regulačního opatření na úrovni Společenství, opatření, kterými se zahrnují chemické látky, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o persistentních organických znečisťujících látkách (8) do části 1 přílohy V, opatření ke změnám přílohy I, včetně změn stávajících položek, opatření, kterými se zahrnují chemické látky, na které se vztahuje zákaz vývozu na úrovni Společenství do části 2 přílohy V, opatření ke změnám příloh II, III, IV a VI a opatření ke změnám stávajících položek v příloze V. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíle

1.   Cíle tohoto nařízení jsou tyto:

a)	provést Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (dále jen „úmluva“);

b)	podporovat sdílenou odpovědnost a spolupráci v mezinárodní přepravě nebezpečných chemických látek s cílem ochrany zdraví člověka a životního prostředí před potenciálním narušením;

c)	přispívat k používání nebezpečných chemických látek, které je šetrné k životnímu prostředí.

Cílů uvedených v prvním pododstavci se dosáhne usnadněním výměny informací o vlastnostech těchto chemických látek, zavedením rozhodovacího procesu v rámci Společenství o jejich dovozu a vývozu a rozšiřováním rozhodnutí podle potřeby smluvním stranám a jiným zemím.

2.   Kromě cílů uvedených v odstavci 1 zajišťuje toto nařízení, aby se ustanovení směrnice Rady 67/548/EHS (9) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES (10), které se týkají klasifikace, balení a označování chemických látek nebezpečných pro člověka nebo životní prostředí při jejich uvádění na trh Evropských společenství, vztahovala na všechny tyto chemické látky též při jejich vývozu z členských států do smluvních stran nebo jiných zemí, pokud tato ustanovení nejsou v rozporu s některými zvláštními požadavky uvedených smluvních stran nebo jiných zemí.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na:

a)	některé nebezpečné chemické látky, na které se vztahuje postup předchozího souhlasu v rámci úmluvy (dále jen „postup PIC“);

b)	některé nebezpečné chemické látky, které jsou ve Společenství nebo v některém členském státě zakázány nebo přísně omezeny;

c)	vyvážené chemické látky, pokud jde o jejich klasifikaci, balení a označování.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na:

a)	omamné a psychotropní látky, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi (11);

b)	radioaktivní materiály a látky, na něž se vztahuje směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření (12);

c)	odpady, na něž se vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech (13) a směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (14);

d)	chemické zbraně, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití (15);

e)

potraviny a potravinářské přídatné látky, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (16);

f)

krmiva, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (17), včetně doplňkových látek, zpracovaná, částečně zpracovaná nebo nezpracovaná, určená ke krmení zvířat orální cestou;

g)	geneticky modifikované organismy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (18);

h)

s výjimkou látek uvedených v čl. 3 bodu 4) písm. b) tohoto nařízení hromadně vyráběné léčivé přípravky a veterinární léčivé přípravky, na něž se vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (19) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (20);

i)	chemické látky v množstvích, která pravděpodobně neovlivní zdraví a životní prostředí, a v každém případě ne větších než 10 kg, za předpokladu, že se dovážejí nebo vyvážejí pro účely výzkumu nebo analýzy.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.

„chemickou látkou“ látka vymezená ve směrnici 67/548/EHS jako taková nebo obsažena v přípravku, nebo přípravek, vyrobený nebo získaný z přírodních zdrojů, s výjimkou živých organismů, jež patří do některé z těchto kategorií: a) pesticidy, včetně vysoce nebezpečných pesticidních přípravků; b) průmyslové chemické látky;

2.	„přípravkem“ směs nebo roztok složený ze dvou nebo více látek;

3.	„výrobkem“ konečný výrobek, který zahrnuje nebo obsahuje chemickou látku, jejíž použití bylo v tomto konkrétním výrobku zakázáno nebo přísně omezeno právními předpisy Společenství;

4.

„pesticidy“ chemické látky v některé z těchto dvou podkategorií: a) pesticidy používané jako přípravky na ochranu rostlin podle směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (21); b) jiné pesticidy, jako jsou biocidní přípravky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (22) a jako jsou desinfekční prostředky, insekticidy a paraziticidy podle směrnice 2001/82/ES a směrnice 2001/83/ES;

5.	„průmyslovými chemickými látkami“ chemické látky v některé z těchto podkategorií: a) chemické látky pro profesionální použití; b) chemické látky pro použití veřejností;

6.	„chemickou látkou, na kterou se vztahuje oznámení o vývozu“, každá chemická látka, která je ve Společenství zakázána nebo přísně omezena v jedné nebo více kategoriích nebo podkategoriích, a každá chemická látka, na kterou se vztahuje postup PIC, uvedená v části 1 přílohy I;

7.

„chemickou látkou, která je způsobilá pro oznámení v rámci PIC“, každá chemická látka, která je ve Společenství nebo členském státě zakázána nebo přísně omezena v jedné nebo více kategoriích. Chemické látky, které jsou ve Společenství zakázány nebo přísně omezeny v jedné nebo více kategoriích, jsou uvedeny v části 2 přílohy I;

8.	„chemickou látkou, na kterou se vztahuje postup PIC“, kterákoli chemická látka uvedená v příloze III úmluvy a v části 3 přílohy I tohoto nařízení;

9.

„zakázanou chemickou látkou“ buď: a) chemická látka, jejíž všechna použití v jedné nebo více kategoriích nebo podkategoriích jsou zakázána konečným regulačním opatřením Společenství za účelem ochrany zdraví člověka nebo životního prostředí, nebo b) chemická látka, jejíž první použití nebylo schváleno nebo kterou výrobci stáhli z trhu Společenství nebo vyloučili z dalšího posuzování v rámci procesu oznamování, registrace nebo schvalování, pokud je prokázáno, že ohrožuje zdraví člověka nebo životní prostředí;

10.

„přísně omezenou chemickou látkou“ buď: a) chemická látka, jejíž prakticky všechna použití v jedné nebo více kategoriích nebo podkategoriích jsou zakázána konečným regulačním opatřením Společenství za účelem ochrany zdraví člověka nebo životního prostředí, ale jejíž určitá zvláštní použití zůstávají povolena, nebo b) chemická látka, jejíž prakticky všechna použití nebyla schválena nebo kterou výrobci stáhli z trhu Společenství nebo vyloučili z dalšího posuzování v rámci procesu oznamování, registrace nebo schvalování, pokud je prokázáno, že ohrožuje zdraví člověka nebo životní prostředí;

11.	„chemickou látkou, která je zakázána nebo přísně omezena členským státem“, každá chemická látka, která je zakázána nebo přísně omezena konečným vnitrostátním regulačním opatřením členského státu;

12.	„konečným regulačním opatřením“ právní akt, jehož účelem je zakázat nebo přísně omezit chemickou látku;

13.	„vysoce nebezpečným pesticidním přípravkem“ chemická látka připravená pro použití jako pesticid, která za podmínek použití vyvolá vážné účinky na zdraví nebo na životní prostředí pozorovatelné krátce po jediné nebo opakované expozici;

14.

„vývozem“: a) trvalý nebo dočasný vývoz chemické látky, která splňuje podmínky čl. 23 odst. 2 Smlouvy; b) zpětný vývoz chemické látky, která nesplňuje podmínky čl. 23 odst. 2 Smlouvy a na kterou se vztahuje jiný celní režim než režim vnějšího tranzitu Společenství pro pohyb zboží přes celní prostor Společenství;

15.	„dovozem“ fyzické uvedení chemické látky, na kterou se vztahuje jiný celní režim než režim vnějšího tranzitu Společenství pro pohyb zboží přes celní prostor Společenství, do celního prostoru Společenství;

16.

„vývozcem“ jakákoli z těchto fyzických nebo právnických osob: a) osoba, jejímž jménem je vydáno vývozní prohlášení, tj. osoba, která má v době, kdy je přihlášení přijato, smlouvu s příjemcem ve smluvní straně nebo jiné zemi a je oprávněna rozhodnout o odeslání chemické látky mimo celní prostor Společenství; b) v případě, že nebyla uzavřena smlouva o vývozu, nebo v případě, že smluvní strana smlouvy o vývozu nejedná svým jménem, osoba, jež je oprávněna rozhodnout o odeslání chemické látky mimo celní prostor Společenství; c) v případě, že podle smlouvy, na které je vývoz založen, má právo nakládat s chemickou látkou osoba usazená mimo Společenství, smluvní strana smlouvy o vývozu usazená ve Společenství;

17.	„dovozcem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která je v době dovozu do celního prostoru Společenství příjemcem chemické látky;

18.	„smluvní stranou úmluvy“ nebo „smluvní stranou“ stát nebo organizace regionální hospodářské integrace, které vyjádřily souhlas být vázány úmluvou a pro které je úmluva v platnosti;

19.	„jinou zemí“ každá země, která není smluvní stranou.

Článek 4

Určené vnitrostátní orgány

Každý členský stát určí orgán nebo orgány (dále jen „určený vnitrostátní orgán“ nebo „určené vnitrostátní orgány“), které vykonávají správní funkce požadované tímto nařízením, pokud již tak neučinil před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Členský stát o takovém určení uvědomí Komisi nejpozději do 1. listopadu 2008.

Článek 5

Účast Společenství na činnostech vyplývajících z úmluvy

1.   Účast Společenství na činnostech vyplývajících z úmluvy spadá do společné odpovědnosti Komise a členských států, zejména pokud jde o technickou pomoc, výměnu informací a záležitosti týkající se urovnání sporů, zastoupení v pomocných orgánech a hlasování.

2.   Pokud se týká účasti Společenství na činnostech vyplývajících z úmluvy, Komise jedná při vykonávání správních funkcí podle úmluvy s ohledem na postup PIC a oznamování vývozu jako společný určený orgán jménem všech určených vnitrostátních orgánů v úzké spolupráci a za konzultací s určenými vnitrostátními orgány členských států.

Komise je zejména odpovědná za:

a)	předání oznámení Společenství o vývozu smluvním stranám a jiným zemím podle článku 7;

b)	předkládání oznámení o příslušných konečných regulačních opatřeních týkající se chemických látek, které jsou podle článku 10 způsobilé pro oznámení v rámci PIC, sekretariátu úmluvy (dále jen „sekretariát“);

c)	předání informací o jiných konečných regulačních opatřeních týkající se chemických látek, které nejsou způsobilé pro oznámení v rámci PIC, v souladu s článkem 11;

d)	příjem informací od sekretariátu obecně.

Komise rovněž poskytne sekretariátu odpovědi Společenství o dovozu pro chemické látky, na které se vztahuje postup PIC podle článku 12.

Kromě toho Komise koordinuje příspěvky Společenství ke všem technickým záležitostem souvisejícím s:

a)

úmluvou;

b)	přípravou konference smluvních stran zřízenou článkem 18 úmluvy;

c)	Výborem pro přezkum chemických látek zřízeným v souladu s čl. 18 odst. 6 úmluvy;

d)	ostatními pomocnými orgány.

Podle potřeby se vytvoří síť zpravodajů členských států, která se zabývá přípravou technických dokumentů, jako jsou pokyny pro rozhodování podle čl. 7 odst. 3 úmluvy.

3.   Komise a členské státy vyvinou nezbytnou iniciativu k zajištění přiměřeného zastoupení Společenství v různých subjektech provádějících úmluvu.

Článek 6

Chemické látky, na které se vztahuje oznámení o vývozu, chemické látky, které jsou způsobilé pro oznámení v rámci PIC, a chemické látky, na které se vztahuje postup PIC

1.   Chemické látky, na které se vztahují ustanovení tohoto nařízení o oznámení o vývozu, o oznámení v rámci PIC a o postupu PIC, jsou uvedeny v příloze I.

2.   Chemické látky v příloze I je možné zařadit do jedné nebo do několika ze tří skupin chemických látek, které jsou uvedeny jako část 1, 2 a 3 přílohy I.

Na chemické látky uvedené v části 1 přílohy I se vztahuje oznámení o vývozu podle článku 7; v dané části jsou uvedeny podrobné informace o identitě látky, o kategorii nebo podkategorii použití, na které se vztahuje omezení, o druhu omezení a v případě potřeby doplňující informace, zejména o výjimkách z požadavků na oznámení o vývozu.

Chemické látky uvedené v části 2 přílohy I jsou kromě toho, že se na ně vztahuje oznámení o vývozu podle článku 7, způsobilé pro oznámení v rámci PIC podle článku 10; v dané části jsou uvedeny podrobné informace o identitě látky a o kategorii použití.

Na chemické látky uvedené v části 3 přílohy I se vztahuje postup PIC; v dané části je uvedena kategorie použití a v případě potřeby doplňující informace, zejména o požadavcích na oznámení o vývozu.

3.   Seznamy uvedené v odstavci 2 jsou veřejnosti zpřístupněny elektronickými prostředky.

Článek 7

Oznámení o vývozu předaná smluvním stranám a jiným zemím

1.   V případě látek uvedených v části 1 přílohy I nebo přípravků obsahujících tyto látky v koncentraci, v jejímž důsledku by mohly být uplatněny povinnosti označování podle směrnice 1999/45/ES bez ohledu na přítomnost jakýchkoli jiných látek, se použijí odstavce 2 až 8.

2.   Jestliže má vývozce vyvézt chemickou látku podle odstavce 1 ze Společenství do smluvní strany nebo do jiné země poprvé ode dne, kdy se na tuto látku začalo vztahovat toto nařízení, oznámí to určenému vnitrostátnímu orgánu členského státu, v němž je usazen, a to nejpozději třicet dní před očekávaným dnem vývozu. Následně vývozce oznámí určenému vnitrostátnímu orgánu první vývoz takové chemické látky v každém kalendářním roce, a to nejpozději patnáct dní před datem vývozu. Oznámení musí být v souladu s požadavky stanovenými v příloze II.

Určený vnitrostátní orgán ověří soulad informací s přílohou II a oznámení od vývozce neprodleně předá Komisi.

Komise přijme opatření nezbytná k zajištění toho, že určené vnitrostátní orgány dovážející smluvní strany nebo příslušné orgány jiné dovážející země obdrží oznámení nejpozději patnáct dní před prvním zamýšleným vývozem chemické látky a poté před prvním vývozem v každém následujícím kalendářním roce. Tento postup se použije bez ohledu na očekávané použití chemické látky v dovážející smluvní straně nebo jiné zemi.

Každé oznámení o vývozu se zaregistruje v databázi Komise a přidělí se mu vývozní referenční identifikační číslo a aktualizovaný seznam příslušných chemických látek a dovážejících smluvních stran a jiných zemí se pro každý kalendářní rok zveřejní a podle potřeby rozešle určeným vnitrostátním orgánům členských států.

3.   Jestliže Komise neobdrží od dovážející smluvní strany nebo jiné země potvrzení o přijetí oznámení o prvním vývozu uskutečněném po zařazení chemické látky do části 1 přílohy I do 30 dní po odeslání oznámení, zašle druhé oznámení. Komise vyvine přiměřené úsilí, aby zajistila, že určený vnitrostátní orgán dovážející smluvní strany nebo příslušný orgán jiné dovážející země obdrží druhé oznámení.

4.   U vývozů, které se uskuteční poté, co se změní právní předpisy Společenství týkající se uvádění na trh, používání nebo označování dotčených látek nebo kdykoli se složení příslušného přípravku změní tak, že se v důsledku toho změní označení takového přípravku, se vydá nové oznámení o vývozu podle odstavce 2. Nové oznámení musí být v souladu s požadavky stanovenými v příloze II a uvede se v něm, že se jedná o revizi předchozího oznámení.

5.   Jestliže se vývoz látky uskutečňuje v souvislosti s mimořádnou situací v dovážející smluvní straně nebo jiné zemi, kdy každé zdržení může ohrozit veřejné zdraví nebo životní prostředí, může určený vnitrostátní orgán vyvážejícího členského státu po konzultaci s Komisí zcela nebo částečně upustit od požadavků odstavců 2, 3 a 4.

6.   Povinnosti stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 zanikají, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	na chemickou látku se začal vztahovat postup PIC a

b)	dovážející země, která je smluvní stranou úmluvy, předala sekretariátu v souladu s čl. 10 odst. 2 úmluvy odpověď, zda souhlasí nebo nesouhlasí s dovozem dané chemické látky, a

c)	sekretariát Komisi o odpovědi uvědomil a Komise ji předala členským státům.

První pododstavec se nepoužije, pokud dovážející země, která je smluvní stranou úmluvy, výslovně požaduje, například ve svém rozhodnutí o dovozu nebo jinak, aby vyvážející smluvní strany i nadále poskytovaly oznámení o vývozu.

Povinnosti stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 rovněž zanikají, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	určený vnitrostátní orgán dovážející smluvní strany nebo příslušný orgán jiné dovážející země upustil od požadavku oznamování vývozu chemické látky a

b)	Komise tuto informaci obdržela od sekretariátu nebo od určeného vnitrostátního orgánu dovážející smluvní strany nebo od příslušného orgánu jiné dovážející země a předala ji členským státům a zpřístupnila ji na internetu.

7.   Komise, příslušné určené vnitrostátní orgány členských států a vývozci poskytnou na požádání dovážejícím smluvním stranám nebo jiným zemím dostupné doplňující informace o vyvážených chemických látkách.

8.   Členské státy mohou zavést systémy zavazující vývozce platit správní poplatek za každé oznámení o vývozu a za každou podanou žádost o výslovný souhlas ve výši odpovídající jejich nákladům spojeným s prováděním postupů stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku a v čl. 13 odst. 3, 6 a 7.

Článek 8

Oznámení o vývozu obdržené od smluvních stran a jiných zemí

1.   Oznámení o vývozu, které Komise obdrží od určeného vnitrostátního orgánu smluvní strany nebo příslušného orgánu jiné země o vývozu chemické látky do Společenství, jejíž výroba, používání, spotřeba, přeprava, prodej nebo manipulace s ní je zakázána nebo přísně omezena právními předpisy uvedené smluvní strany nebo jiné země, jsou zpřístupněna elektronickými prostředky prostřednictvím databáze spravované Komisí.

Komise potvrdí příjem oznámení o prvním vývozu, které obdrží pro každou chemickou látku od každé smluvní strany nebo jiné země.

Určený vnitrostátní orgán členského státu, do kterého směřuje uvedený dovoz, obdrží kopii každého došlého oznámení spolu se všemi dostupnými informacemi. Ostatní členské státy mohou na požádání obdržet kopie.

2.   Jestliže určené vnitrostátní orgány členských států obdrží přímo nebo nepřímo od určených vnitrostátních orgánů smluvních stran nebo příslušných orgánů jiných zemí jakákoli oznámení o vývozu, neprodleně tato oznámení předají Komisi spolu se všemi dostupnými informacemi.

Článek 9

Informace o vývozu a dovozu chemických látek

1.   Každý vývozce

—	látek uvedených v příloze I,

—	přípravků obsahujících takové látky v koncentraci, v jejímž důsledku by mohly být uplatněny povinnosti označování podle směrnice 1999/45/ES bez ohledu na přítomnost jakýchkoli jiných látek, nebo

—	výrobků obsahujících látky uvedené v části 2 nebo 3 přílohy I v nezreagované formě nebo přípravků obsahujících takové látky v koncentraci, v jejímž důsledku by mohly být uplatněny povinnosti označování podle směrnice 1999/45/ES bez ohledu na přítomnost jakýchkoli jiných látek

informuje během prvního čtvrtletí každého roku určený vnitrostátní orgán svého členského státu o množství chemické látky (jako takové nebo obsažené v přípravcích nebo ve výrobcích), kterou dodal do jakékoli smluvní strany nebo jiné země během předcházejícího roku. Spolu s těmito informacemi dodá seznam názvů a adres všech dovozců, pro které se během uvedeného období uskutečnila dodávka. Tyto informace uvádějí samostatně vývozy uskutečněné podle čl. 13 odst. 7.

Každý dovozce ve Společenství poskytne tytéž informace o množstvích dovezených do Společenství.

2.   Na žádost Komise nebo určeného vnitrostátního orgánu poskytne vývozce nebo dovozce veškeré doplňující informace o chemické látce, které jsou nezbytné pro provedení tohoto nařízení.

3.   Každý členský stát poskytne Komisi každoročně souhrnné informace v souladu s přílohou III. Komise tyto informace shrne na úrovni Společenství a informace, které nejsou důvěrné, zpřístupní veřejnosti ve své databázi prostřednictvím internetu.

Článek 10

Oznamování zakázaných nebo přísně omezených chemických látek v rámci úmluvy

1.   Komise písemně oznámí sekretariátu chemické látky, které jsou způsobilé pro oznámení v rámci PIC.

2.   Pokud se další chemické látky stanou způsobilými pro oznámení v rámci PIC a jsou zařazeny do části 2 přílohy I, oznámí to Komise sekretariátu. Oznámení se podá co nejdříve po přijetí příslušného konečného regulačního opatření Společenství, kterým se chemická látka zakazuje nebo přísně omezuje, nejpozději 90 dní ode dne, kdy se musí toto konečné regulační opatření použít.

3.   Oznámení poskytne všechny příslušné informace požadované v příloze IV.

4.   Při určování priorit pro oznamování Komise zohlední, zda je chemická látka již uvedena v části 3 přílohy I, dále rozsah, ve kterém je možno splnit požadavky na informace uvedené v příloze IV, a závažnost rizik představovaných chemickou látkou, zejména pro rozvojové země.

Pokud je chemická látka způsobilá pro oznámení v rámci PIC, ale informace nesplňují požadavky uvedené v příloze IV, zjištění vývozci nebo dovozci poskytnou Komisi na požádání a do 60 dní všechny příslušné informace, které jsou jim dostupné, včetně informací, které získají z jiných vnitrostátních nebo mezinárodních programů kontroly chemických látek.

5.   Pokud se konečné regulační opatření oznámené podle odstavce 1 nebo 2 změní, Komise to co nejdříve po přijetí nového konečného regulačního opatření oznámí písemně sekretariátu, nejpozději do 60 dní ode dne, kdy se musí nové konečné regulační opatření použít.

Komise poskytne všechny příslušné informace, které nebyly k dispozici v době, kdy bylo podáno původní oznámení podle odstavce 1 nebo 2.

6.   Na žádost kterékoli smluvní strany nebo sekretariátu poskytne Komise doplňující informace o chemické látce nebo o konečném regulačním opatření, pokud je to možné.

Členské státy na požádání poskytují Komisi nezbytnou pomoc při shromažďování údajů.

7.   Komise neprodleně předá členským státům informace, které obdrží od sekretariátu, o chemických látkách oznámených jinými smluvními stranami jako zakázané nebo přísně omezené.

Komise případně v úzké spolupráci s členskými státy zhodnotí potřebu navrhnout na úrovni Společenství opatření k zabránění veškerých nepřijatelných rizik pro zdraví člověka a životní prostředí ve Společenství.

8.   Pokud členský stát v souladu s platnými právními předpisy Společenství přijme konečné vnitrostátní regulační opatření, kterým se zakazují nebo přísně omezují chemické látky, poskytne Komisi příslušné informace. Komise zpřístupní tyto informace členským státům. Členské státy mohou v průběhu čtyř týdnů od obdržení těchto informací zaslat Komisi a členskému státu, který oznámil konečné vnitrostátní regulační opatření, připomínky k možnému oznámení v rámci PIC, včetně zejména příslušných informací o svém vnitrostátním postoji k regulaci uvedené chemické látky. Předkládající členský stát po zvážení připomínek informuje Komisi, zda má Komise

—	podat oznámení sekretariátu podle tohoto článku nebo

—	poskytnout sekretariátu informace podle článku 11.

Článek 11

Informace poskytované sekretariátu o zakázaných nebo přísně omezených chemických látkách, které nejsou způsobilé pro oznámení v rámci PIC

Jestliže je chemická látka uvedena pouze v části 1 přílohy I nebo jestliže Komise obdrží od členského státu informace ve smyslu čl. 10 odst. 8 druhé odrážky, poskytne Komise sekretariátu informace o příslušných konečných regulačních opatřeních, aby mohly být tyto informace podle potřeby rozšiřovány ostatním smluvním stranám úmluvy.

Článek 12

Povinnosti týkající se dovozů chemických látek

1.   Komise neprodleně předá členským státům veškeré pokyny pro rozhodování, které obdrží od sekretariátu.

V souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2 přijme Komise rozhodnutí o dovozu v podobě konečné nebo prozatímní odpovědi o dovozu jménem Společenství týkající se budoucího dovozu uvedené chemické látky. Poté oznámí co nejdříve toto rozhodnutí sekretariátu, nejpozději však devět měsíců ode dne, kdy byly sekretariátem rozeslány pokyny pro rozhodování.

Pokud se na chemickou látku vztahují doplněná nebo pozměněná omezení podle právních předpisů Společenství, Komise v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2 přezkoumá své rozhodnutí o dovozu a oznámí upravené rozhodnutí o dovozu sekretariátu.

2.   V případě, že je chemická látka zakázána nebo přísně omezena jedním nebo několika členskými státy, Komise na základě písemné žádosti uvedených členských států zohlední tuto informaci ve svém rozhodnutí o dovozu.

3.   Rozhodnutí o dovozu podle odstavce 1 se vztahuje na kategorii nebo kategorie uvedené pro tuto chemickou látku v pokynech pro rozhodování.

4.   Komise při oznamování rozhodnutí o dovozu poskytne sekretariátu popis právních a správních opatření, na kterých je toto rozhodnutí založeno.

5.   Každý určený vnitrostátní orgán ve Společenství zpřístupní rozhodnutí o dovozu podle odstavce 1 dotčeným osobám, na které se vztahuje jeho rozhodovací pravomoc, v souladu se svými právními předpisy a správními opatřeními.

6.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy v případě potřeby zhodnotí potřebu navrhnout na úrovni Společenství opatření k zabránění jakýchkoli nepřijatelných rizik pro zdraví člověka a životní prostředí ve Společenství, při čemž zohlední informace obsažené v pokynech pro rozhodnutí.

Článek 13

Jiné povinnosti týkající se vývozů chemických látek než jsou požadavky na oznámení o vývozu

1.   Komise neprodleně předá členským státům a evropským průmyslovým svazům informace o chemických látkách, na které se vztahuje postup PIC, a rozhodnutí dovážejících smluvních stran o podmínkách dovozu těchto chemických látek, které obdrží od sekretariátu například ve formě oběžníků. Neprodleně předá členským státům rovněž informace o každém případu neposkytnutí odpovědi podle čl. 10 odst. 2 úmluvy. Komise uchová všechny informace o rozhodnutích o dovozu, jimž přidělí referenční identifikační číslo rozhodnutí o dovozu, v databázi, která je veřejně přístupná na internetu, a na požádání poskytne každému tyto informace.

2.   Komise přiřadí každé chemické látce uvedené v příloze I klasifikační kód podle kombinované nomenklatury Evropského společenství. Tyto klasifikační kódy se revidují podle potřeby na základě změn provedených v nomenklatuře harmonizovaného systému Světové celní organizace nebo v kombinované nomenklatuře Evropského společenství týkajících se příslušných chemických látek.

3.   Každý členský stát oznámí odpovědi předané Komisí podle odstavce 1 dotčeným osobám, které jsou v jeho jurisdikci.

4.   Vývozci dosáhnou souladu s rozhodnutími uvedenými v každé odpovědi o dovozu nejpozději šest měsíců ode dne, kdy sekretariát poprvé informoval Komisi o takové odpovědi podle odstavce 1.

5.   Komise a členské státy podle potřeby a na požádání poskytují rady a pomáhají dovážejícím smluvním stranám získat další informace, které jim usnadní přípravu odpovědi sekretariátu o dovozu uvedené chemické látky.

6.   Látky uvedené v části 2 nebo 3 přílohy I nebo přípravky obsahující tyto látky v koncentraci, v jejímž důsledku by mohly být uplatněny povinnosti označování podle směrnice 1999/45/ES bez ohledu na přítomnost jakýchkoli jiných látek, je možno vyvážet, pouze pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a)	vývozce si vyžádal a obdržel výslovný souhlas s dovozem prostřednictvím svého určeného vnitrostátního orgánu a po konzultaci s Komisí a jejím prostřednictvím s určeným vnitrostátním orgánem a dovážející smluvní strany nebo příslušným orgánem jiné dovážející země;

b)	v případě chemických látek uvedených v části 3 přílohy I, uvede poslední oběžník vydaný sekretariátem podle odstavce 1, že dovážející smluvní strana dala souhlas k dovozu.

V případě chemických látek uvedených v části 2 přílohy I, které mají být vyvezeny do zemí OECD, smí určený vnitrostátní orgán vývozce po konzultaci s Komisí a případ od případu rozhodnout, že se výslovný souhlas nepožaduje, pokud byla v době dovozu do dotyčné země OECD na chemickou látku vydána licence, chemická látka je registrována nebo povolena v této zemi OECD.

Pokud byl výslovný souhlas vyžádán podle písmene a) a Komise nebo určený vnitrostátní orgán vývozce neobdržely odpověď na svou žádost do 30 dní, zašle Komise upomínku. Pokud během dalších 30 dní stále není odpověď poskytnuta, může Komise podle potřeby zaslat další upomínky.

7.   Pokud jde o látky uvedené v částech 2 a 3 přílohy I, smí určený vnitrostátní orgán vývozce po konzultaci s Komisí a případ od případu rozhodnout, že se vývoz může uskutečnit, pokud po vynaložení veškerého přiměřeného úsilí nebyla obdržena odpověď na žádost o výslovný souhlas podle odst. 6 písm. a) do 60 dní, a pokud existují důkazy z úředních zdrojů dovážející smluvní strany nebo jiné dovážející země o tom, že na chemickou látku byla vydána licence, je registrována nebo povolena.

Při rozhodování o vývozu chemických látek uvedených v části 3 přílohy I, posoudí určený vnitrostátní orgán vývozce po konzultaci s Komisí možný dopad používání chemické látky v dovážející smluvní straně nebo jiné zemi na zdraví člověka a životní prostředí.

8.   Platnost každého výslovného souhlasu obdrženého podle odst. 6 písm. a) nebo výjimky udělené podle odstavce 7 podléhá pravidelnému přezkumu Komise po konzultaci s dotyčnými členskými státy takto:

a)	v případě každého výslovného souhlasu obdrženého podle odst. 6 písm. a) se nový výslovný souhlas požaduje do konce třetího kalendářního roku poté, co byl souhlas udělen, pokud podmínky tohoto souhlasu nestanoví jinak;

b)	pokud nebyla mezitím obdržena odpověď na žádost, platí výjimka podle odstavce 7 maximálně po dobu dvanácti měsíců a po jejím uplynutí se požaduje výslovný souhlas.

V případech uvedených v písmenu a) tohoto odstavce nicméně smějí vývozy pokračovat i po uplynutí příslušného období do obdržení odpovědi na novou žádost o výslovný souhlas po dobu dodatečných dvanácti měsíců.

Veškeré nové žádosti se podávají prostřednictvím Komise.

9.   Komise registruje ve své databázi veškeré žádosti o výslovný souhlas, obdržené odpovědi a udělené výjimky. Každému obdrženému výslovnému souhlasu nebo výjimce z něj se přidělí referenční identifikační číslo výslovného souhlasu, každý souhlas a výjimka se zapíší na seznam se všemi příslušnými informacemi o jakýchkoli dodatečných podmínkách, dobách platnosti atd. Informace, které nejsou důvěrné, se zpřístupní veřejnosti na internetu.

10.   Žádná chemická látka se nevyveze později než šest měsíců před datem ukončení své použitelnosti, jestliže takové datum existuje nebo může být odvozeno z data výroby, pokud tomu nebrání vnitřní vlastnosti chemické látky. Zejména v případě pesticidů vývozci zajistí, aby byly rozměry a balení nádob na pesticidy optimalizovány s cílem snížit riziko vytváření zastaralých zásob.

11.   Při vývozu pesticidů vývozci zajistí, aby označení obsahovalo zvláštní informace o podmínkách skladování a stabilitě při skladování v klimatických podmínkách dovážející smluvní strany nebo jiné země. Kromě toho zajistí, aby byly vyvážené pesticidy v souladu s normami čistoty stanovenými v právních předpisech Společenství.

Článek 14

Vývoz některých chemických látek a výrobků obsahujících chemické látky

1.   Na výrobky obsahující látky uvedené v části 2 nebo 3 přílohy I v nezreagované formě nebo přípravky obsahující takové látky v koncentraci, v jejímž důsledku by mohly být uplatněny povinnosti označování podle směrnice 1999/45/ES bez ohledu na přítomnost jakýchkoli jiných látek, se vztahuje postup oznámení o vývozu podle článku 7.

2.   Chemické látky a výrobky uvedené v příloze V, jejichž používání je ve Společenství zakázáno z důvodů ochrany zdraví člověka a životního prostředí, se nesmějí vyvážet.

Článek 15

Informace o tranzitní přepravě

1.   Smluvní strany úmluvy, které požadují informace o tranzitní přepravě chemických látek, na které se vztahuje postup PIC, jsou spolu s informacemi požadovanými každou smluvní stranou prostřednictvím sekretariátu uvedeny v příloze VI.

2.   Jestliže je chemická látka uvedená v části 3 přílohy I přepravována přes území smluvní strany úmluvy uvedené v příloze VI, poskytne vývozce, pokud je to možné, určenému vnitrostátnímu orgánu členského státu, v němž je usazen, informace požadované dotyčnou smluvní stranou úmluvy v souladu s přílohou VI nejpozději 30 dní před tím, než se uskuteční první tranzitní přeprava, a nejpozději osm dní před každou následující tranzitní přepravou.

3.   Určený vnitrostátní orgán členského státu předá Komisi informace získané od vývozce podle odstavce 2, včetně všech dostupných doplňujících informací.

4.   Komise předá informace obdržené podle odstavce 3 určeným vnitrostátním orgánům smluvních stran úmluvy, které tyto informace požadovaly, spolu se všemi dostupnými doplňujícími informacemi nejpozději patnáct dní před první tranzitní přepravou a před každou následující tranzitní přepravou.

Článek 16

Informace, které musí být přiloženy k vyváženým chemickým látkám

1.   Pro chemické látky, které jsou určeny pro vývoz, platí opatření pro balení a označování stanovené nebo uvedené ve směrnici 67/548/EHS, směrnici 1999/45/ES, směrnici 91/414/EHS a směrnici 98/8/ES nebo v jakémkoli jiném zvláštním právním předpisu Společenství.

Prvním pododstavcem nejsou dotčeny jakékoli zvláštní požadavky dovážející smluvní strany nebo jiné země vycházející z příslušných mezinárodních norem.

2.   V případě potřeby se na štítku uvede datum ukončení použitelnosti a datum výroby chemických látek uvedených v odstavci 1 nebo v příloze I a případně se uvede datum ukončení použitelnosti pro různé klimatické oblasti.

3.   Bezpečnostní list podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (23) se přikládá při vývozu chemických látek uvedených v odstavci 1. Vývozce zašle bezpečnostní list každému dovozci.

4.   Informace na štítku a v bezpečnostním listu se uvádějí, pokud je to možné, v úředních jazycích nebo v jednom či více hlavních jazycích země určení nebo oblasti předpokládaného použití.

Článek 17

Povinnosti orgánů členských států a vývozců při kontrole vývozu a dovozu

1.   Každý členský stát určí orgány, např. celní orgány odpovědné za kontrolu dovozu a vývozu chemických látek uvedených v příloze I, pokud tak již neučinil před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Komise a členské státy postupují cíleně a koordinovaně při kontrole dodržování tohoto nařízení ze strany vývozců.

Každý členský stát zahrne do svých pravidelných zpráv o fungování postupů podle čl. 21 odst. 1 podrobnosti o činnostech těchto svých orgánů v tomto ohledu.

2.   Vývozci ve svých vývozních prohlášeních (kolonka 44 jednotných správních dokladů nebo odpovídající údaj v elektronickém vývozním prohlášení) podle čl. 161 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (24), uvedou příslušná referenční identifikační čísla uvedená v čl. 7 odst. 2 nebo v čl. 13 odst. 1 nebo 9 tohoto nařízení potvrzující splnění povinností, jež se jich týkají.

Článek 18

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění správného provádění těchto ustanovení. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Pokud tak již neučinily před vstupem tohoto nařízení v platnost, oznámí členské státy tato opatření Komisi do 1. srpna 2009. Oznámí jí rovněž všechny následné změny co nejdříve po jejich přijetí.

Na požádání zpřístupní členské státy všechny informace o sankcích.

Článek 19

Výměna informací

1.   Komise a členské státy podle potřeby usnadní poskytování vědeckých, technických, ekonomických a právních informací o chemických látkách v oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně informací toxikologických, ekotoxikologických a bezpečnostních.

Komise s podporou členských států, pokud to je nezbytné, zajistí podle potřeby:

a)	poskytování veřejně dostupných informací o regulačních opatřeních týkajících se cílů úmluvy a

b)	poskytování informací smluvním stranám a jiným zemím, ať již přímo, nebo prostřednictvím sekretariátu, o takových opatřeních, které podstatně omezují jeden nebo více způsobů používání chemické látky.

2.   Komise a členské státy podle vzájemné dohody chrání veškeré důvěrné informace získané od smluvní strany nebo jiné země.

3.   Pokud jde o předávání informací podle tohoto nařízení, nepovažují se za důvěrné, aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (25), alespoň tyto údaje:

a)	informace uvedené v příloze II a příloze IV;

b)	informace obsažené v bezpečnostních listech podle čl. 16 odst. 3;

c)	datum ukončení použitelnosti chemické látky;

d)	datum výroby chemické látky;

e)	informace o preventivních opatřeních, včetně klasifikace nebezpečnosti, povahy rizika a příslušných bezpečnostních pokynů;

f)	souhrn výsledků toxikologických a ekotoxikologických zkoušek;

g)	informace o nakládání s obaly po odstranění chemických látek.

Komise na základě příspěvků členských států pravidelně připravuje shrnutí dodaných informací.

Článek 20

Technická pomoc

Komise a určené vnitrostátní orgány členských států, při zohlednění zejména potřeb rozvojových zemí a zemí v procesu hospodářské transformace, spolupracují na podpoře technické pomoci, včetně odborné přípravy, pro rozvoj infrastruktury, kapacit a odborných znalostí nezbytných pro správné nakládání s chemickými látkami během celé doby jejich životnosti.

Technická pomoc se zaměří, s cílem umožnit těmto zemím provádět úmluvu, zejména na poskytování technických informací o chemických látkách, na podporu výměny odborníků, na podporu zřizování a zachování určených vnitrostátních orgánů a na poskytování odborných technických znalostí nezbytných pro identifikaci nebezpečných pesticidních přípravků a pro přípravu oznámení pro sekretariát.

Komise a členské státy by se měly aktivně podílet na informační síti pro vytváření kapacit zřízené Mezivládním forem pro chemickou bezpečnost tím, že budou poskytovat informace o projektech, které podporují nebo financují, za účelem zlepšení nakládání s chemickými látkami v rozvojových zemích a zemích v procesu hospodářské transformace.

Komise a členské státy zváží rovněž poskytování podpory nevládním organizacím.

Článek 21

Sledování a podávání zpráv

1.   Členské státy pravidelně předkládají Komisi informace o fungování postupů uvedených v tomto nařízení, včetně celních dohledů, protiprávních jednání, sankcí a nápravných opatření.

2.   Komise pravidelně zpracovává zprávu o provádění činností uvedených v tomto nařízení, za něž je odpovědná, a zahrne ji do souhrnné zprávy, která shrne informace poskytnuté členskými státy podle odstavce 1. Stručný obsah zprávy, který se zveřejní na internetu, se předá Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Pokud jde o informace poskytnuté podle odstavců 1 a 2, dodrží členské státy a Komise příslušné povinnosti týkající se ochrany důvěrnosti údajů a vlastnických práv k nim.

Článek 22

Aktualizace příloh

1.   Komise přezkoumá nejméně jednou za rok na základě vývoje právních předpisů Společenství a úmluvy seznam chemických látek v příloze I.

2.   Při určování toho, zda konečné regulační opatření na úrovni Společenství znamená zákaz nebo přísné omezení, se účinek opatření posuzuje na úrovni podkategorií v rámci kategorií „pesticidy“ a „průmyslové chemické látky“. Jestliže regulační opatření zakazuje nebo přísně omezuje chemickou látku ve kterékoli z těchto podkategorií, zahrne se do části 1 přílohy I.

Při určování toho, zda konečné regulační opatření na úrovni Společenství znamená zákaz nebo přísné omezení, a tato chemická látka je tedy způsobilá pro oznámení v rámci PIC podle článku 10, se účinek opatření posuzuje na úrovni kategorií „pesticidy“ a „průmyslové chemické látky“. Jestliže regulační opatření zakazuje nebo přísně omezuje použití chemické látky v kterékoli z těchto kategorií, zahrne se rovněž do části 2 přílohy I.

3.   Rozhodnutí o zahrnutí chemických látek do přílohy I, popřípadě o změně jejich záznamů bude přijato bez zbytečného odkladu.

4.   Následující opatření, jež mají za účel změnu jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 24 odst. 3:

a)	opatření, kterými se zahrnují chemické látky do části 1 nebo 2 přílohy I podle odstavce 2 po přijetí konečného regulačního opatření na úrovni Společenství;

b)	opatření, kterými se zahrnují chemické látky, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 850/2004, do části 1 přílohy V;

c)	další změny přílohy I, včetně změn stávajících záznamů;

d)	opatření, kterými se zahrnují chemické látky, jež na úrovni Společenství již podléhají zákazu vývozu, do části 2 přílohy V;

e)	změny příloh II, III, IV a VI;

f)	změny stávajících záznamů v příloze V.

Článek 23

Technické poznámky k pokynům

Komise připraví v souladu s poradním postupem podle čl. 24 odst. 2 technické pokyny pro usnadnění každodenního používání tohoto nařízení.

Technické pokyny budou zveřejněny v řadě „C“ Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 24

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 133 nařízení (ES) č. 1907/2006.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 25

Odkazy na nařízení (ES) č. 304/2003

Odkazy na nařízení (ES) č. 304/2003 se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 17 odst. 2 se nicméně použijí ode dne 1. listopadu 2008.

---

(1)  Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 40.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. června 2008.

(3)  Úř. věst. L 63, 6.3.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1376/2007 (Úř. věst. L 307, 24.11.2007, s. 14).

(4)  Úř. věst. L 63, 6.3.2003, s. 29.

(5)  Úř. věst. L 251, 29.8.1992, s. 13. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 300/2002 (Úř. věst. L 52, 22.2.2002, s. 1).

(6)  Sb. rozh. [2006], s. I-107.

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(8)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 323/2007 (Úř. věst. L 85, 27.3.2007, s. 3).

(9)  Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst.  196, 16.8.1967, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/121/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 852). Opravené znění v Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 281.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.) Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1). Opravené znění v Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3.

(11)  Úř. věst. L 22, 26.1.2005, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9.

(14)  Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(15)  Úř. věst. L 159, 30.6.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1183/2007 (Úř. věst. L 278, 22.10.2007, s. 1).

(16)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 301/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 85).

(17)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 575/2006 (Úř. věst. L 100, 8.4.2006, s. 3).

(18)  Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2008/27/ES (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 45).

(19)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2008/29/ES (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 51).

(20)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/28/ES (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 58).

(21)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2008/45/ES (Úř. věst. L 94, 5.4.2008, s. 21).

(22)  Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/31/ES (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 57).

(23)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1. Opravené znění v Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1354/2007 (Úř. věst. L 304, 22.11.2007, s. 1).

(24)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(25)  Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.

---

---

---

---

---

---

---