16.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 299/1

(1)

Fungování a rozvoj společného trhu se zemědělskými produkty by měly být spojeny se zavedením společné zemědělské politiky a zahrnovat především společnou organizaci zemědělských trhů, jež může mít podle článku 34 Smlouvy různé podoby v závislosti na produktu.

(2)

Od zavedení společné zemědělské politiky přijala Rada 21 společných organizací trhu pro každý produkt nebo skupinu produktů upravené zvláštními základními nařízeními Rady:

(3)

Rada kromě toho přijala tři nařízení se zvláštními pravidly pro některé produkty, aniž by pro ně zavedla společnou organizaci trhu:

(4)

Výše uvedená nařízení (dále jen „základní nařízení“) jsou často doplněna průvodním souborem dalších nařízení Rady. Většina základních nařízení má tutéž strukturu a řadu společných ustanovení. To platí zejména o pravidlech pro obchod s třetími zeměmi a o obecných ustanoveních, ale do jisté míry i o pravidlech týkajících se vnitřního trhu. Základní nařízení často obsahují odlišná řešení stejných či podobných problémů.

(5)

Společenství již po nějakou dobu usiluje o zjednodušení právního prostředí společné zemědělské politiky. Proto byl přijetím nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (26), zřízen horizontální právní rámec pro všechny přímé platby, který sjednotil řadu režimů podpory do režimu jednotné platby. Tento přístup by se měl použít také v případě základních nařízení. Proto by pravidla v nich obsažená měla být sjednocena do jednotného právního rámce a tam, kde je to možné, by odvětvové přístupy měly být nahrazeny přístupy horizontálními.

(6)

Na základě výše uvedených úvah by základní nařízení měla být zrušena a nahrazena jediným jednotným nařízením.

(7)

Zjednodušení by nemělo vést ke zpochybnění politických rozhodnutí přijatých v průběhu let v rámci společné zemědělské politiky. Toto nařízení by proto mělo být v zásadě technickým zjednodušením. Neměly by se jím proto rušit ani měnit stávající nástroje, pokud nejsou již zastaralé, nadbytečné nebo vzhledem ke své povaze nevhodné k tomu, aby byly projednávány na úrovni Rady, ani by se jím neměly stanovit nové nástroje nebo opatření.

(8)

Za těchto okolností by toto nařízení nemělo začleňovat ty části společných organizací trhu, které jsou předmětem reforem politik. To se týká zejména většiny částí odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví vína. Ustanovení nařízení (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1493/1999 by proto měla být do tohoto nařízení začleněna, pouze pokud se jich samých žádné reformy politik netýkají. Hmotněprávní úprava těchto společných organizací trhu by měla být do nařízení začleněna až po přijetí příslušných reforem.

(9)

Společné organizace trhu v odvětví obilovin, rýže, cukru, sušených krmiv, osiva, olivového oleje a stolních oliv, lnu a konopí, banánů, mléka a mléčných výrobků a bource morušového stanoví hospodářské roky většinou podle biologických produkčních cyklů každého z těchto produktů. Hospodářské roky by proto měly být začleněny do tohoto nařízení tak, jak jsou pro uvedená odvětví stanoveny.

(10)

Ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřené životní úrovně zemědělců byl současně se zavedením režimů přímých podpor vytvořen rozlišený režim cenové podpory v různých odvětvích s ohledem na různé potřeby v každém z těchto odvětví a zároveň s ohledem na jejich vzájemnou závislost. Tato opatření mají podobu veřejné intervence nebo vyplácení podpory soukromého skladování produktů v odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků a vepřového, skopového a kozího masa. Vzhledem k cílům tohoto nařízení je proto třeba zachovat opatření cenové podpory tam, kde jsou stanovena v nástrojích tak, jak byla vypracována v minulosti, aniž by došlo k věcným změnám oproti předchozímu právnímu stavu.

(11)

Z důvodů jasnosti a průhlednosti by ustanovení upravující tato opatření měla mít společnou osnovu, měla by však dále sledovat politiku, jíž se řídí jednotlivá odvětví. Proto je třeba rozlišovat mezi referenčními cenami a intervenčními cenami.

(12)

Společné organizace trhu v odvětvích obilovin, hovězího a telecího masa a mléka a mléčných výrobků obsahovaly ustanovení, podle nichž Rada může postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy měnit cenové úrovně. S ohledem na citlivost cenových soustav by mělo být výslovně stanoveno, že možnost měnit cenové úrovně podle čl. 37 odst. 2 existuje ve vztahu ke všem odvětvím, na která se toto nařízení vztahuje.

(13)

Společná organizace trhu v odvětví cukru navíc stanovila možnost přezkoumat standardní jakost cukru, která je v nařízení (ES) č. 318/2006 dále vymezena, zejména s ohledem na požadavky obchodu a rozvoj technické analýzy. Uvedené nařízení proto zakládalo pravomoc Komise příslušnou přílohu měnit. Tuto možnost je nezbytně nutné zachovat, aby Komise mohla v případě potřeby neprodleně přijmout opatření.

(14)

Aby bylo možné zajistit spolehlivé informace o cenách cukru na trzích Společenství, měl by být do tohoto nařízení začleněn systém zaznamenávání cen stanovený ve společné organizaci trhu s cukrem, na jehož základě se stanoví úroveň tržních cen bílého cukru.

(15)

Ve snaze nedopustit, aby se režim intervencí v oblasti obilovin, rýže, másla a sušeného odstředěného mléka stal sám o sobě odbytištěm, by měla být zachována možnost stanovit zahájení veřejné intervence pouze v určitých obdobích roku. U produktů z hovězího a telecího masa, vepřového masa a u másla by zahájení a ukončení veřejné intervence mělo záviset na úrovni tržních cen v určitém období. Pokud jde o kukuřici, rýži a cukr, mělo by být zachováno omezení množství, která je možno v rámci veřejné intervence nakupovat. Pokud jde o máslo a sušené odstředěné mléko, je potřeba zachovat pravomoc Komise pozastavit běžný nákup, jakmile je dosaženo určitého množství, nebo nahradit ho nákupem prostřednictvím nabídkového řízení.

(16)

Cenová úroveň, na níž by měl nákup v rámci veřejné intervence probíhat, byla v minulosti ve společných organizacích trhů s obilovinami, rýží a s hovězím a telecím masem snížena a stanovena spolu se zavedením režimů přímé podpory v těchto odvětvích. Podpora podle těchto režimů a intervenční cena spolu tudíž úzce souvisejí. Pro produkty z odvětví mléka a mléčných výrobků byla zmíněná cenová úroveň stanovena s cílem podpořit spotřebu dotyčných produktů a zlepšit jejich konkurenceschopnost. V odvětví rýže a cukru byly ceny stanoveny tak, aby přispěly ke stabilizaci trhu v případech, kdy tržní cena v daném hospodářském roce klesne pod úroveň referenční ceny stanovené pro následující hospodářský rok. Tato politická rozhodnutí Rady zůstávají nadále v platnosti.

(17)

Tak jako v dřívějších společných organizacích trhu by toto nařízení mělo stanovit možnost nakládání s těmito produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence. Tato opatření by měla být přijata takovým způsobem, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné jednání s kupujícími.

(18)

Díky svým intervenčním zásobám různých zemědělských produktů má Společenství možnost významně přispět ke zlepšení situace svých nejchudších občanů. Je v zájmu Společenství trvale tuto možnost využívat a zavedením vhodných opatření dosahovat snížení těchto zásob na běžnou úroveň. Z těchto pohnutek doposud stanovilo podmínky rozdělování potravin dobročinnými organizacemi nařízení Rady (EHS) č. 3730/87 ze dne 10. prosince 1987, kterým se stanoví obecná pravidla pro dodávky potravin z intervenčních zásob organizacím pověřeným jejich rozdělením nejchudším osobám ve Společenství (27). Toto důležité sociální opatření, které může být pro nejchudší osoby velice důležité, by mělo být zachováno a začleněno do rámce tohoto nařízení.

(19)

Ve snaze přispět k vyváženosti trhu s mlékem a stabilizaci tržních cen obsahuje společná organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky ustanovení o poskytování podpory soukromého skladování smetany, některých výrobků z másla a sýra. Komisi byla mimo to svěřena pravomoc rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování některých dalších výrobků ze sýra, bílého cukru, některých druhů olivového oleje, některých produktů z hovězího a telecího masa, sušeného odstředěného mléka, vepřového masa a skopového a kozího masa. Vzhledem k účelu tohoto nařízení by tato opatření měla být zachována.

(20)

Nařízení Rady (ES) č. 1183/2006 ze dne 24. července 2006 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu (28), nařízení Rady (EHS) č. 1186/90 ze dne 7. května 1990, kterým se rozšiřuje oblast působnosti klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu (29), nařízení Rady (EHS) č. 3220/84 ze dne 13. listopadu 1984, kterým se určuje klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat (30), a nařízení Rady (EHS) č. 2137/92 ze dne 23. července 1992 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí, standardní jakosti čerstvých nebo chlazených jatečně upravených těl ovcí ve Společenství (31) stanoví klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla v odvětví hovězího a telecího masa, vepřového masa a skopového a kozího masa. Tyto režimy mají zásadní význam pro zaznamenávání cen a uplatňování intervenčních opatření v uvedených odvětvích. Navíc mají za cíl zlepšovat průhlednost trhu. Tyto režimy klasifikace jatečně upravených těl by měly být zachovány. Z tohoto důvodu je vhodné začlenit do tohoto nařízení jejich základní prvky a zmocnit Komisi k úpravě některých otázek spíše technického rázu prováděcími pravidly.

(21)

Omezení volného oběhu vyplývající z opatření, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat, by mohlo působit těžkosti na trhu s některými produkty v jednom nebo více členských státech. Zkušenosti ukazují, že vážná narušení trhu, jako je významný pokles spotřeby nebo cen, lze přičíst ztrátě důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti nebo zdraví zvířat.

(22)

Proto by do tohoto nařízení měla být za stejných podmínek, za jakých platila dosud, začleněna výjimečná opatření na ochranu trhu stanovená ve společných organizacích trhu s hovězím a telecím masem, mlékem a mléčnými výrobky, vepřovým masem, skopovým a kozím masem, vejci a drůbežím masem. Tato výjimečná opatření na podporu trhu by měla být přijímána Komisí a měla by se přímo týkat zdravotních a veterinárních opatření přijatých v rámci boje proti šíření chorob, nebo by z nich měla vyplývat. Tato opatření by měla být přijímána na žádost členských států, aby nedocházelo k vážným narušením dotčených trhů.

(23)

Možnost Komise přijímat zvláštní intervenční opatření, jestliže se to ukáže být nezbytné v zájmu účinné reakce na hrozbu narušení trhu v odvětví obilovin a zabránění rozsáhlému použití veřejné intervence v odvětví rýže v některých regionech Společenství nebo v zájmu nahrazení nedostatku neloupané rýže v důsledku přírodních katastrof, stanovená v příslušných společných organizacích trhů s obilovinami a rýží by měla být v tomto nařízení zachována.

(24)

Pro cukrovou řepu podléhající kvótám by měla být stanovena minimální cena odpovídající standardní jakosti, aby byla zajištěna přiměřená životní úroveň pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny ve Společenství.

(25)

K zajištění spravedlivé vyváženosti práv a povinností cukrovarnických podniků a pěstitelů cukrové řepy jsou třeba specifické nástroje. Proto by standardní ustanovení upravující mezioborové dohody obsažená dříve ve společné organizaci trhu v odvětví cukru měla být zachována.

(26)

Vzhledem k rozmanitosti přírodních, hospodářských a technických poměrů je obtížné stanovit pro celé Společenství jednotné podmínky nákupu cukrové řepy. Mezioborové dohody mezi sdruženími pěstitelů cukrové řepy a cukrovarnickými podniky již existují. Rámcová ustanovení by proto měla pouze stanovit minimální záruky požadované jak pěstiteli cukrové řepy, tak cukrovarnickým průmyslem k zajištění řádného fungování trhu s cukrem s možností odchýlit se od některých pravidel v rámci mezioborových dohod. Podrobnější úprava byla dříve pro společnou organizaci trhu s cukrem stanovena v příloze II nařízení (ES) č. 318/2006. Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce technickou úpravu, je vhodnější řešit tyto otázky na úrovni Komise.

(27)

Výrobní dávka stanovení v rámci společné organizace trhu v odvětví cukru s cílem přispět k financování výdajů v rámci uvedené společné organizace trhu by měla být začleněna do tohoto nařízení.

(28)

Pro zachování strukturální rovnováhy trhů s cukrem na cenové úrovni blízké referenční ceně by měla být zachována možnost Komise rozhodnout o stažení cukru z trhu na dobu potřebnou k obnovení rovnováhy na trhu.

(29)

Společné organizace trhu v odvětví živých rostlin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa stanovila možnost přijímat některá opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu. Tato opatření mohou přispět ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřených životních podmínek dotčených zemědělců. S ohledem na cíle tohoto nařízení by tato možnost měla být zachována. V souladu s těmito ustanoveními může Rada postupem podle článku 37 Smlouvy přijmout obecná pravidla týkající se těchto opatření. Cíle sledované těmito opatřeními jsou jasně stanovené a vymezují povahu opatření, která mohou být přijata. Není proto třeba, aby pro tato odvětví Rada přijímala další obecná pravidla, a tato možnost by již neměla být stanovena.

(30)

V odvětvích cukru a mléka a mléčných výrobků bylo po mnoho let základním nástrojem tržní politiky množstevní omezení stanovené v nařízení (ES) č. 318/2006 a nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (32). Důvody, které v minulosti vedly Společenství k přijetí režimů výrobních kvót v obou odvětvích, stále trvají.

(31)

Zatímco režim kvót na cukr byl stanoven ve společné organizaci trhu v odvěvtví cukru, odpovídající režim v odvětví mléka byl dosud upraven právním předpisem odděleným od společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, jmenovitě nařízením (ES) č. 1788/2003. Vzhledem k zásadnímu významu těchto režimů a cílů tohoto nařízení je vhodné začlenit příslušná ustanovení pro obě odvětví do tohoto nařízení, aniž by v porovnání s předchozím právním stavem došlo k věcným změnám těchto režimů a způsobů jejich uplatňování.

(32)

Režim kvót na cukr podle tohoto nařízení by proto měl obsahovat opatření stanovená v nařízení (ES) č. 318/2006, a zejména zachovat právní postavení kvót, nakolik režim kvót v souladu s judikaturou Soudního dvora představuje mechanismus regulace trhu v odvětví cukru, jehož účelem je zajistit dosažení cílů veřejného zájmu.

(33)

Toto nařízení by proto rovněž mělo umožnit Komisi upravit kvóty na udržitelnou úroveň poté, kdy v roce 2010 zanikne restrukturalizační fond založený nařízením Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (33).

(34)

Protože je třeba umožnit jednotlivým členským státům jistou míru pružnosti, co se týče strukturálních změn ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny v době, kdy mají být uplatňovány kvóty, měla by být zachována možnost povolit členským státům měnit v určitých mezích kvóty podniků, aniž by byla omezena činnost restrukturalizačního fondu jakožto nástroje.

(35)

Aby trh s cukrem nenarušovaly přebytky cukru, stanovila společná organizace trhu v odvětví cukru, že by Komise měla mít podle určitých kritérií možnost stanovit podmínky pro převod přebytkového cukru, přebytkové isoglukózy nebo přebytkového inulinového sirupu do následujícího hospodářského roku, v němž bude považován za výrobu v rámci kvót tohoto roku. Kromě toho, pokud nejsou pro určitá množství splněny platné podmínky, stanovila rovněž poplatek z přebytku, aby nedošlo k hromadění těchto množství ohrožujícímu situaci na trhu. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

(36)

Nadále platným zůstává hlavní účel režimu mléčných kvót, totíž snížit na dotyčném trhu nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a z ní vyplývající strukturální přebytky, a dosáhnout tak lepší rovnováhy na trhu. Mělo by být zachováno ukládání dávky na množství mléka odebraného nebo prodaného pro přímou spotřebu, které je vyšší než určité zaručené prahové množství. V souladu s účelem tohoto nařízení zde do určité míry existuje potřeba provést zejména terminologickou harmonizaci mezi režimem v odvětví cukru a režimem mléčných kvót a současně v plném rozsahu zachovat jejich dosavadní právní postavení. Z tohoto důvodu se zdá vhodným harmonizovat terminologii v odvětví mléka s terminologií v odvětví cukru. Výrazy „vnitrostátní referenční množství“ a „individuální referenční množství“ používané v nařízení (ES) č. 1788/2003 by proto měly být nahrazeny výrazy „vnitrostátní kvóta“ a „individuální kvóta“, aniž by došlo ke změně definovaného právního pojmu.

(37)

Režim mléčných kvót v tomto nařízení by v podstatě měl být utvářen podle nařízení (ES) č. 1788/2003. Mělo by být zejména zachováno rozlišení mezi dodávkami a přímým prodejem a režim by měl být uplatňován na základě individuálního reprezentativního obsahu tuku a vnitrostátního referenčního obsahu tuku. Zemědělcům by mělo být za určitých podmínek povoleno dočasně převádět své kvóty. Navíc by měla být zachována zásada, že pokud je zemědělský podnik prodán, pronajat nebo převeden v rámci dědictví, převede se odpovídající kvóta na nabyvatele, nájemce nebo dědice spolu s příslušným pozemkem, přičemž by měly být zachovány některé výjimky ze zásady, že kvóty jsou vázány na zemědělské podniky, aby bylo možné pokračovat v restrukturalizaci výroby mléka a zlepšování životních podmínek. V souladu s jednotlivými způsoby převodu kvót a na základě objektivních kritérií by měla být zachována ustanovení povolující členským státům, aby začlenily část převáděných množství do vnitrostátní rezervy.

(38)

Dávku z přebytku je nutné stanovit v odrazující výši a členské státy by ji měly uhradit, jakmile je překročena vnitrostátní kvóta. Členský stát by pak měl částku, kterou je třeba zaplatit, rozdělit mezi producenty, kteří se na tomto překročení podíleli. Ti by pak na základě skutečnosti, že překročili své disponibilní množství, měli mít vůči členskému státu povinnost uhradit svůj příspěvek na splatnou dávku. Členské státy by měly Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) uhradit dávku odpovídající překročení jejich vnitrostátní kvóty, sníženou o paušální částku ve výši 1 %, aby tak byly zohledněny případy úpadku nebo definitivní neschopnosti některých producentů uhradit svůj příspěvek na splatnou dávku.

(39)

Podle nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (34) se výnosy z doplňkových dávek v odvětví mléka a mléčných výrobků považují za „účelově vázané příjmy“, které jsou odváděny do rozpočtu Společenství a v případě opětovného použití se použijí výhradně na financování výdajů z EZZF nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Článek 22 nařízení (ES) č. 1788/2003, podle kterého se výnosy z dávek považují za součást intervenčních opatření určených ke stabilizaci zemědělských trhů a použijí se k financování výdajů v odvětví mléka, se tudíž stal bezpředmětným a neměl by být začleněn do tohoto nařízení.

(40)

Různé organizace trhu stanovily různé druhy režimů podpor.

(41)

Společné organizace trhu se sušenými krmivy a lnem a konopím stanovily v těchto odvětvích podporu pro zpracování jako prostředek k řízení vnitřního trhu v dotčených odvětvích. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

(42)

S ohledem na zvláštní podmínky na trzích s obilovinami a bramborovým škrobem obsahovala společná organizace trhu pro obiloviny ustanovení, která v případě nutnosti umožňovala poskytování výrobních náhrad. Výrobní náhrady by měly být koncipovány tak, aby základní produkty užívané dotyčným odvětvím byly pro ně dostupné za cenu nižší, než je cena vyplývající z uplatnění společných cen. Společná organizace trhu s cukrem stanovila možnost poskytování výrobních náhrad v případech, kdy s ohledem na výrobu některých průmyslových, chemických nebo farmaceutických výrobků nastane potřeba přijmout opatření k zajištění dostupnosti některých výrobků z cukru. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

(43)

K dosažení rovnováhy na trhu s mlékem a ke stabilizaci tržních cen u mléka a mléčných výrobků je třeba přijmout opatření ke zvýšení odbytu mléčných výrobků. Společná organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky proto stanovila poskytování podpor pro uvádění na trh některých mléčných výrobků, které mají zvláštní užití a určení. Zmíněná společná organizace trhu dále stanovila, že ke zvýšení spotřeby mléka u mladé generace se Společenství může podílet na úhradě výdajů vzniklých při poskytování podpory pro dodávky mléka žákům do škol. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

(44)

Finanční prostředky Společenství spočívající v podílu přímé podpory, který mohou členské státy podle čl. 110i odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 zadržet, jsou nezbytné jako motivace pro organizace schválených hospodářských subjektů k vypracování akčních programů s cílem zlepšit kvalitu produkce olivového oleje a stolních oliv. V tomto ohledu společná organizace trhu s olivovým olejem a stolními olivami stanovila, že podpora Společenství má být přidělována podle důležitosti opatření prováděných v rámci dotyčných akčních programů. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

(45)

S cílem provádět různá opatření v odvětví tabáku byl nařízením (EHS) č. 2075/92 založen Tabákový fond Společenství, financovaný některými srážkami z režimů podpor. Rok 2007 je poslední, v němž by Tabákový fond Společenství mohl využít srážky z režimu podpor stanovené v hlavě IV kapitole 10c nařízení (ES) č. 1782/2003. Třebaže financování fondu skončí před vstupem tohoto nařízení v platnost, měl by být článek 13 nařízení (EHS) č. 2075/92 zachován jako právní základ víceletých programů, které mohou být financovány z Tabákového fondu Společenství.

(46)

Včelařství jako zemědělské odvětví se vyznačuje rozdílností podmínek produkce a výnosů a rozptýlením a rozmanitostí hospodářských subjektů, a to jak v oblasti produkce, tak v jednotlivých fázích uvádění na trh. Kromě toho je vzhledem k rozšíření varroázy v několika členských státech v posledních letech a vzhledem k problémům, které tato choroba způsobuje v produkci medu, nadále nezbytný zásah Společenství, protože varroázu nelze úplně vymýtit a je třeba ji ošetřovat schválenými produkty. Za těchto okolností a v zájmu zlepšení produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh ve Společenství by měla být každé tři roky vypracovány vnitrostátní programy, které budou zahrnovat technickou pomoc, kontrolu varroázy, racionalizaci sezónních přesunů včelstev, řízení obnovy včelstev ve Společenství a spolupráci na výzkumných programech v oblasti včelařství a včelařských produktů s cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh. Na financování těchto vnitrostátních programů by se mělo Společenství podílet.

(47)

Nařízení (ES) č. 1544/2006 nahradilo všechny vnitrostátní podpory pro bource morušového režimem Společenství na podporu chovu bource morušového formou pevně stanovené částky pro každý používaný box s vajíčky.

(48)

Protože politické úvahy, které vedly k zavedení výše uvedených režimů podpor pro včelařství a chov bource morušového, zůstávají v platnosti, měly by být všechny tyto režimy podpor začleněny do rámce tohoto nařízení.

(49)

Použití obchodních norem pro zemědělské produkty může přispět ke zlepšení hospodářských podmínek produkce a obchodování, jakož i jakosti těchto produktů. Použití takových norem je proto v zájmu producentů, obchodníků i spotřebitelů. Z těchto důvodů byly v rámci společných organizací trhů s banány, olivovým olejem a stolními olivami, živými rostlinami, vejci a drůbežím masem zavedeny obchodní normy zejména pro jakost, třídění, hmotnost, určování velikosti, balení, obaly, skladování, přepravu, obchodní úpravu, původ a označování. Tento přístup je třeba zachovat i v tomto nařízení.

(50)

Podle společných organizací trhů s olivovým olejem a stolními olivami a s banány byla Komise pověřena přijetím ustanovení o obchodních normách. Vzhledem k jejich vysoce technické povaze a potřebě neustále zvyšovat jejich účinnost a přizpůsobovat je vyvíjející se obchodní praxi je vhodné rozšířit tento přístup na odvětví živých rostlin a stanovit kritéria, která musí Komise zohlednit při zavádění příslušných pravidel. Mimo to může být třeba přijmout zvláštní opatření, zejména nejnovější analytické metody a jiná opatření k určení povahy dotčených norem, aby nedocházelo k zneužívání, pokud jde o jakost a původ produktů nabízených spotřebitelům, a významným narušením trhů, které z tohoto zneužívání mohou vyplývat.

(51)

Byly zavedeny některé právní nástroje, jimiž se řídí uvádění mléka, mléčných výrobků a tuků na trh a jejich označování. Jejich cílem je zlepšit postavení mléka a mléčných výrobků na trhu a zároveň zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže pro roztíratelné tuky mléčného i nemléčného původu tak, aby z nich měli prospěch producenti i spotřebitelé. Pravidla obsažená v nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 ze dne 2. července 1987 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh (35) mají za cíl ochranu spotřebitelů a stanovení podmínek hospodářské soutěže mezi mléčnými výrobky a konkurenčními produkty v oblasti pojmenování, označování etiketami a reklamy, jež zabrání jakémukoli falešnému výkladu. Nařízení Rady (ES) č. 2597/97 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví doplňující pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky pro konzumní mléko (36), stanoví pravidla, jejichž cílem je zaručit vysokou jakost konzumního mléka a produktů, která odpovídají potřebám a přáním spotřebitelů, stabilizují tak dotčený trh a nabízejí spotřebiteli konzumní mléko vysoké kvality. Nařízení Rady (ES) č. 2991/94 ze dne 5. prosince 1994, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky (37), stanoví obchodní normy pro dotčené mléčné a nemléčné produkty s jasnou a jednoznačnou klasifikací, doplněné pravidly o označování. V souladu s cíli tohoto nařízení by uvedená pravidla měla být zachována.

(52)

Pokud jde o odvětví vajec a drůbežího masa, existují ustanovení o obchodních normách a v některých případech i produkci. Tato ustanovení jsou obsažena v nařízení Rady (ES) č. 1028/2006 ze dne 19. června 2006 o obchodních normách pro vejce (38), nařízení Rady (EHS) č. 1906/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro drůbeží maso (39) a nařízení Rady (EHS) č. 2782/75 ze dne 29. října 1975 o produkci násadových vajec a kuřat chovné drůbeže a jejich uvádění na trh (40). Základní pravidla obsažená v uvedených nařízeních by měla být do tohoto nařízení začleněna.

(53)

Nařízení (ES) č. 1028/2006 stanoví, že obchodní normy pro vejce by se měly v zásadě vztahovat na všechna vejce pocházející od slepic kura domácího (Gallus gallus), která jsou uváděna na trh ve Společenství, a zpravidla také na vejce určená k vývozu do třetích zemí. Rovněž jasně odlišuje vejce vhodná k přímé lidské spotřebě od vajec nevhodných k přímé lidské spotřebě, a to vytvořením dvou tříd jakosti vajec, a obsahuje ustanovení zajišťující odpovídající informovanost spotřebitele, pokud jde o třídy jakosti, hmotnostní skupiny a identifikaci použitého způsobu chovu. Konečně uvedené nařízení stanoví zvláštní pravidla pro vejce dovezená ze třetích zemí, podle nichž zvláštní předpisy platné v určitých třetích zemích mohou být důvodem odchylek od obchodních norem, je-li zaručena jejich rovnocennost s právními předpisy Společenství.

(54)

Pokud jde o drůbeží maso, nařízení (EHS) č. 1906/90 stanoví, že obchodní normy by se měly v zásadě vztahovat na určité druhy drůbežího masa vhodného k lidské spotřebě a uváděného na trh ve Společenství a že drůbeží maso určené k vývozu do třetích zemí by však mělo být z oblasti působnosti obchodních norem vyňato. Uvedené nařízení stanoví rozdělení drůbežího masa do dvou tříd podle zmasilosti a vzhledu, jakož i podmínky prodeje tohoto masa.

(55)

Podle uvedených nařízení by členské státy měly mít možnost vyloučit z oblasti působnosti těchto obchodních norem vejce a drůbeží maso prodávané některými formami přímého prodeje producentem konečnému spotřebiteli, jde-li o malá množství.

(56)

Nařízení (ES) č. 2782/75 stanoví zvláštní pravidla pro uvádění násadových vajec a kuřat chovné drůbeže na trh a jejich přepravu, jakož i pro líhnutí násadových vajec. Uvedené nařízení zejména stanoví označování jednotlivých násadových vajec používaných k produkci kuřat, způsob balení a druh obalového materiálu pro přepravu. Z povinného dodržování stanovených norem však vyjímá malá chovná zařízení pro čistokrevný chov a další malá chovná zařízení.

(57)

V souladu s cíli tohoto nařízení by zmíněná pravidla měla být zachována a jejich podstata by neměla být měněna. Další ustanovení obsažená v uvedených nařízeních, která jsou odborného rázu, by měla být předmětem prováděcích pravidel, jež přijme Komise.

(58)

U chmele je v rámci Společenství třeba dodržovat politiku jakosti, jak tomu v rámci společné organizace trhu s ním dosud bylo, a to prostřednictvím ustanovení o ověřování a prostřednictvím pravidel, která v zásadě zakazují uvádět na trh produkty, jimž nebyla vydána ověřovací listina původu, nebo dovezené produkty, které nesplňují odpovídající znaky jakosti.

(59)

Označení a definice olivového oleje a název jsou základním prvkem tržního pořádku, neboť stanoví normy jakosti a poskytují spotřebitelům odpovídající informace o produktu, a měly by být v tomto nařízení zachovány.

(60)

Jeden z výše uvedených režimů podpory přispívající k rovnováze trhu s mlékem a mléčnými produkty a stabilizaci tržních cen v tomto odvětví spočívá v režimu podpory zpracování odstředěného mléka na kasein a kaseináty, obsaženém v nařízení (ES) č. 1255/1999. Nařízení Rady (EHS) č. 2204/90 ze dne 24. července 1990, kterým se stanoví doplňující obecná pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, pokud jde o sýry (41), stanovilo pravidla týkající se použití kaseinu a kaseinátů ve výrobě sýrů s cílem zabránit nepříznivým účinkům, které by mohl tento režim podpory vyvolat, zohlednit možnost snadného poškození sýra při záměně postupu při používání kaseinu a kaseinátů, a stabilizovat tak trh. Uvedená pravidla by měla být začleněna do tohoto nařízení.

(61)

Zpracování některých zemědělských surovin na líh je úzce spjato s hospodařením s uvedenými surovinami. Může značně přispět k jejich zhodnocení a má jednak zcela zvláštní hospodářský a sociální význam pro ekonomiku některých regionů Společenství, jednak představuje nezanedbatelnou část příjmů producentů těchto surovin. Umožňuje rovněž zužitkování produktů neuspokojivé jakosti a krátkodobých přebytků, které mohou v některých odvětvích působit dočasné problémy.

(62)

V odvětvích chmele, olivového oleje a stolních oliv, tabáku a bource morušového se právní předpisy soustředí na různé typy organizací s cílem dosáhnout cílů politiky, zejména s cílem stabilizovat trhy a zlepšit a zaručit jakost produktů, kterých se toto společné úsilí týká. Dosavadní úprava systému organizací je založena na organizacích uznávaných členskými státy, nebo za jistých podmínek Komisí, a to podle předpisů, které Komise přijímá. Tento systém je třeba zachovat a dosud platná ustanovení by měla být harmonizována.

(63)

Pro posílení určitých činností mezioborových organizací, které mají zvláštní význam vzhledem k platným pravidlům společné organizace trhu s tabákem, mělo by být za určitých předpokladů umožněno rozšíření působnosti pravidel, jež tyto organizace vydaly pro své členy, na všechny producenty nebo seskupení, i když nejsou jejich členy, v jednom nebo několika regionech. Stejný postup by měl být uplatněn i na jiné činnosti mezioborových organizací, které jsou pro odvětví tabáku zajímavé z obecně hospodářského či technického hlediska a mohly by být prospěšné pro všechny působící v daných oborech. Měla by existovat úzká spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Komise by měla mít trvalé dohledové pravomoci, zejména ve věcech dohod uzavřených těmito organizacemi a postupů jimi přijatých ve vzájemné shodě.

(64)

Členské státy si mohou přát, aby v některých odvětvích, kromě těch, u nichž současná pravidla stanoví uznání organizací producentů nebo mezioborových organizací, byly organizace těchto druhů uznávány na základě vnitrostátního práva, nakolik je to slučitelné s právem Společenství. Tuto možnost je tedy třeba objasnit. Navíc by měla být přijata pravidla, která stanoví, že uznání organizací producentů a mezioborových organizací v souladu se stávajícími nařízeními zůstává nadále v platnosti i po přijetí tohoto nařízení.

(65)

Jednotný trh Společenství zahrnuje obchodní režim na vnějších hranicích Společenství. Tento obchodní režim by měl zahrnovat dovozní cla a vývozní náhrady a měl by v zásadě stabilizovat trh Společenství. Obchodní režim by měl být založen na závazcích přijatých v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

(66)

Sledování objemu obchodování se zemědělskými produkty se třetími zeměmi ve společných organizacích trhu v odvětvích obilovin, rýže, cukru, osiva, olivového oleje a stolních oliv, lnu a konopí, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa, živých rostlin a zemědělského lihu v oblasti dovozu i vývozu dosud podléhalo buď režimu povinných licencí, nebo režimům, v jejichž rámci měla Komise právo stanovit licenční povinnost.

(67)

Sledování obchodních toků je především záležitost řízení, a proto je třeba postupovat pružně. Z těchto důvodů a vzhledem ke zkušenostem se společnými organizacemi trhu tam, kde rozhodováním o udělování licencí již byla pověřena Komise, ze zdá být vhodné rozšířit tento postup na všechna odvětví, v nichž se dovozní a vývozní licence používají. Při rozhodování o zavedení licenční povinnosti by měla Komise přihlížet k nezbytnosti dovozních licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování dovozu daných produktů.

(68)

Cla na zemědělské produkty v rámci dohod Světové obchodní organizace (WTO) jsou z větší části stanovena ve společném celním sazebníku. U některých produktů v odvětví obilovin a rýže je však v důsledku zavedení dodatečných mechanismů nutné stanovit možnost přijmout odchylky.

(69)

S cílem vyloučit nebo napravit nepříznivé dopady, které by na trh Společenství mohl mít dovoz některých zemědělských produktů, by měl tento dovoz podléhat po splnění určitých podmínek dodatečnému clu.

(70)

Za určitých podmínek je vhodné svěřit Komisi pravomoc otevírat a spravovat dovozní celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou nebo z jiných aktů Rady.

(71)

Cílem nařízení Rady (EHS) č. 2729/75 ze dne 29. října 1975 o dovozních dávkách použitelných pro směsi obilovin, rýže a zlomkové rýže (42) je zajistit řádné fungování systému cel při dovozu směsí obilovin, rýže a zlomkové rýže. Tato pravidla by měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(72)

Společenství uzavřelo několik ujednání se třetími zeměmi o preferenčním přístupu na trh, která těmto zemím umožňují vyvážet za příznivých podmínek do Společenství třtinový cukr. Společná organizace trhu v odvětví cukru stanovila hodnocení potřeby rafinerií v souvislosti s cukrem určeným k rafinaci a za určitých podmínek vyhrazení dovozní licence pro specializovaná zařízení, která využívají značná množství dováženého surového třtinového cukru a která jsou považována za rafinerie Společenství zabývající se výhradně rafinací. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

(73)

Aby nedovolené pěstování konopí nenarušilo fungování společné organizace trhu s konopím pěstovaným na vlákno, stanovila příslušná nařízení kontrolu dovozu konopí a semen konopí, která zaručovala, že příslušné produkty poskytují určité záruky, pokud jde o obsah tetrahydrokannabinolu. Mimo to byl pro dovoz semen konopí, která nejsou určena k výsevu, zaveden systém kontrol, který předpokládal režim schvalování příslušných dovozců. Uvedená ustanovení by měla být zachována.

(74)

Pokud jde o produkty v odvětví chmele, uplatňuje se v celém Společenství politika jakosti. V případě dovážených produktů by měla být ustanovení zajišťující, aby byly dováženy pouze produkty splňující odpovídající minimální znaky jakosti, začleněna do tohoto nařízení.

(75)

Díky systému cel je možné obejít se na vnějších hranicích Společenství bez jakýchkoli dalších ochranných opatření. Vnitřní trh a celní režim se však za mimořádných okolností může ukázat jako nedostatečný. V takových případech by Společenství mělo být s to přijmout neprodleně všechna nezbytná opatření, aby trh Společenství nebyl ponechán bez ochrany proti narušením, která by mohla vzniknout. Tato opatření by měla být v souladu s mezinárodními závazky Společenství.

(76)

K zajištění řádného fungování společných organizací trhu, a zejména ve snaze předejít narušením trhů, společné organizace trhu pro řadu produktů tradičně stanovily možnost zakázat používání režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku. Tuto možnost je třeba zachovat. Zkušenosti navíc ukazují, že jsou-li trhy narušeny nebo hrozí-li jim narušení v důsledku používání těchto režimů, je třeba bez zbytečné prodlevy přijmout vhodná opatření. Komisi by proto měly být svěřeny příslušné pravomoci. Je tedy vhodné Komisi umožnit, aby v podobných situacích pozastavila používání režimů aktivního a pasivního zušlechťovacího styku.

(77)

Možnost poskytnout při vývozu do třetích zemí náhrady, které jsou založeny na rozdílu mezi cenami uvnitř Společenství a cenami na světovém trhu a které nepřekročí míru stanovenou závazky Společenství v rámci WTO, by měla sloužit k zajištění účasti Společenství na mezinárodním obchodu s některými produkty, na něž se vztahuje toto nařízení. Subvencovaný vývoz by měl podléhat omezením, pokud jde o hodnotu a množství.

(78)

Dodržování omezení týkajících se hodnoty by mělo být zajištěno při stanovení vývozních náhrad sledováním plateb podle předpisů vztahujících se k EZZF. Sledování lze usnadnit povinným předběžným stanovením vývozních náhrad a v případě rozlišených náhrad možností změnit stanovené místo určení v rámci jedné zeměpisné oblasti, na kterou se vztahuje jednotná sazba vývozní náhrady. V případě změny místa určení by měla být vyplacena vývozní náhrada použitelná pro skutečné místo určení, a to až do maximální výše částky použitelné pro předem stanovené místo určení.

(79)

Dodržování množstevních omezení by mělo být zajištěno spolehlivým a účinným systémem sledování. Proto je třeba podmínit poskytnutí vývozních náhrad předložením vývozní licence. Vývozní náhrady v rámci omezení, která jsou k dispozici, by měly být poskytovány podle konkrétní situace jednotlivých produktů. Výjimky z tohoto pravidla by měly být povoleny pouze u zpracovaných produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy a na které se nevztahují omezení z hlediska objemu. Je třeba stanovit odchylku od přísného dodržování pravidel pro správu v případě, že při vývozu s náhradami pravděpodobně nedojde k překročení stanoveného množství.

(80)

V případě vývozu živého skotu je třeba stanovit, že vývozní náhrady jsou poskytovány a propláceny, pouze pokud jsou dodržována ustanovení právních předpisů Společenství upravující dobré životní podmínky zvířat, zejména ta, která se týkají ochrany zvířat během přepravy.

(81)

Zemědělské produkty mohou být v některých případech předmětem zvláštního zacházení při dovozu do třetích zemí, pokud odpovídají určitým specifikacím nebo cenovým podmínkám. K zajištění správného uplatňování tohoto režimu je nezbytná správní spolupráce mezi orgány ve třetí zemi dovozu a orgány ve Společenství. K tomuto účelu by měly být produkty vybaveny potvrzením vystaveným ve Společenství.

(82)

Zvláštní hospodářský význam má pro Společenství vývoz květinových cibulí do třetích zemí. Pokračování a rozvoj tohoto vývozu mohou být zajištěny stabilizací cen v tomto obchodě. Proto by mělo být pro příslušné produkty přijato ustanovení o minimálních vývozních cenách.

(83)

Podle článku 36 Smlouvy se kapitola Smlouvy týkající se pravidel hospodářské soutěže vztahuje na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který podle čl. 37 odst. 2 a 3 Smlouvy a způsobem v něm stanoveným vymezí Rada. V různých společných organizacích trhu byla ustanovení o státní podpoře většinou prohlášena za použitelná. Zejména uplatňování předpisů Smlouvy, které se vztahují na podniky, bylo kromě toho vymezeno v nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (43). V souladu s cílem vytvořit jednotný soubor pravidel tržní politiky je třeba začlenit dotyčná ustanovení do tohoto nařízení.

(84)

Pravidla hospodářské soutěže vztahující se na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 81 Smlouvy a na zneužívání dominantního postavení by se měla vztahovat na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty, pokud jejich použití nebrání činnosti vnitrostátních organizací zemědělských trhů nebo neohrožuje naplňování cílů společné zemědělské politiky.

(85)

Zvláštní přístup je důvodný v případě organizací zemědělců, jejichž cílem je zejména společná produkce, obchod se zemědělskými produkty nebo využívání společných zařízení, pokud tato společná činnost nebrání soutěži ani neohrožuje naplňování cílů uvedených v článku 33 Smlouvy.

(86)

Aby nedošlo k ohrožení rozvoje společné zemědělské politiky a byla zajištěna právní jistota a nediskriminační zacházení s dotčenými podniky, měla by mít Komise výlučnou pravomoc, podléhající přezkumu Soudního dvora, stanovit, zda jsou dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 81 Smlouvy v souladu s cíli společné zemědělské politiky.

(87)

Řádné fungování jednotného trhu založeného na systému společných cen by bylo poskytováním vnitrostátní podpory ohroženo. Ustanovení Smlouvy, která upravují státní podporu, by se proto obecně měla vztahovat na produkty, na něž se vztahuje toto nařízení. Za určitých podmínek by měly být povoleny výjimky. Pokud se však takové výjimky použijí, je třeba, aby Komise mohla vypracovat seznam stávajících, nových nebo navrhovaných vnitrostátních podpor, podávat členským státům náležité připomínky a navrhovat jim vhodná řešení.

(88)

Finsko a Švédsko mohou od svého přistoupení vzhledem ke zvláštním hospodářským podmínkám chovu sobů, produkce produktů z nich a jejich uvádění na trh poskytovat v tomto směru podpory. Vzhledem ke svým zvláštním klimatickým podmínkám může Finsko kromě toho po schválení Komisí poskytovat podporu pro určitá množství osiva a obilného osiva, které je produkováno pouze ve Finsku. Tyto výjimky je třeba zachovat.

(89)

V členských státech s významným snížením kvót na cukr budou pěstitelé cukrové řepy čelit v souvislosti s přizpůsobením zvláště závažným obtížím. V takových případech nebude přechodná podpora Společenství pro pěstitele cukrové řepy stanovená v hlavě IV kapitole 10f nařízení (ES) č. 1782/2003 stačit k úplnému řešení jejich potíží. Členským státům, které snížily své kvóty o více než 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006, by tedy mělo být v období uplatňování přechodné podpory Společenství povoleno poskytovat pěstitelům cukrové řepy státní podporu. Aby bylo zajištěno, že členské státy neposkytují vyšší státní podporu, než odpovídá potřebám jejich pěstitelů cukrové řepy, mělo by stanovení její celkové výše nadále podléhat schválení Komisí, s výjimkou Itálie, u níž byla maximální částka v souvislosti s přizpůsobením se podmínkám po reformě trhu u pěstitelů cukrové řepy s nejvyššími výnosy předběžně stanovena na 11 EUR za tunu vyprodukované cukrové řepy. Vzhledem ke specifickým obtížím, které lze v Itálii očekávat, by měla být zachována úprava opatření umožňujících pěstitelům cukrové řepy přímo či nepřímo využívat poskytované státní podpory.

(90)

Vedle všeobecných účinků reformy v odvětví cukru působí ve Finsku nepříznivě na odvětví cukrové řepy i zvláštní geografické a klimatické podmínky. Proto by opatření stanovená ve společné organizaci trhu v odvětví cukru opravňující tento členský stát k trvalému poskytování státní podpory v přiměřené výši pěstitelům cukrové řepy měla být zachována.

(91)

Vzhledem ke zvláštní situaci Německa, kde velký počet malých producentů alkoholu využívá v současnosti vnitrostátních podpor podle zvláštních podmínek německého lihového monopolu, je nezbytné umožnit na omezené období další poskytování těchto podpor. Je rovněž třeba stanovit, že na konci uvedené doby Komise vypracuje zprávu o působení této odchylky doprovázená vhodnými návrhy.

(92)

Chce-li členský stát na svém území podpořit opatření na zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků ve Společenství, měla by být stanovena možnost financování takových opatření z výnosů propagační dávky pro producenty mléka na vnitrostátní úrovni.

(93)

V zájmu zohlednění možného vývoje v produkci sušených krmiv by Komise měla do 30. září 2008 na základě hodnocení společné organizace trhu se sušenými krmivy předložit Radě zprávu o tomto odvětví. Ke zprávě by měly být v případě nutnosti přiloženy vhodné návrhy. Komise by dále měla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o režimu podpor uplatňovaném ve včelařství.

(94)

Je třeba mít k dispozici dostatečné informace o stávající situaci na trhu s chmelem ve Společenství a o výhledech vývoje tohoto trhu. Proto by měla být zavedena evidence všech smluv o dodávkách chmele vypěstovaného ve Společenství.

(95)

Za určitých podmínek je vhodné stanovit pro některé produkty opatření, pokud dochází nebo by mohlo docházet k narušení v důsledku značných změn v cenách na vnitřním trhu, nebo pokud jde o kurzy nebo ceny na světovém trhu.

(96)

Je nezbytné stanovit rámec zvláštních opatření pro líh zemědělského původu, umožňující sběr hospodářských údajů a analýzu statistických informací, aby bylo zajištěno sledování trhu. Jelikož je trh s lihem zemědělského původu napojen na trh s lihem obecně, je rovněž třeba mít k dispozici informace týkající se trhu s lihem nezemědělského původu.

(97)

Výdaje vzniklé členským státům v důsledku povinností vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení by podle nařízení (ES) č. 1290/2005 měly být financovány Společenstvím.

(98)

Komise by měla být oprávněna přijímat v naléhavých případech opatření nezbytná k řešení konkrétních praktických obtíží.

(99)

Vzhledem k tomu, že společný trh se zemědělskými produkty se stále vyvíjí, měly by se členské státy a Komise o jeho vývoji navzájem informovat.

(100)

Aby nedocházelo ke zneužití žádné z výhod stanovených v tomto nařízení, neměly by být tyto výhody poskytovány nebo případně by měly být odebrány, pokud se zjistí, že podmínky pro jejich získání byly vytvořeny uměle a v rozporu s cíli tohoto nařízení.

(101)

Má-li být zaručeno dodržování povinností stanovených tímto nařízením, je třeba zavést kontroly a uplatňovat správní opatření a správní sankce v případě jejich nedodržení. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijmout odpovídající pravidla, včetně pravidel pro vracení neoprávněně vyplacených částek a zpravodajskou povinnost členských států vyplývající z uplatňování tohoto nařízení.

(102)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být v zásadě přijata v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES (44). Pokud jde o některá opatření podle tohoto nařízení, které souvisejí s pravomocemi Komise a vyžadují rychlý zásah nebo jsou čistě správní povahy, měla by však Komise mít právo jednat sama.

(103)

Vzhledem k tomu, že jsou do tohoto nařízení začleněny některé prvky společných organizací trhu s ovocem a zeleninou, s výrobky z ovoce a zeleniny a s vínem, měly by být v těchto společných organizacích trhu provedeny některé změny.

(104)

Toto nařízení přejímá ustanovení týkající se uplatňování pravidel hospodářské soutěže podle Smlouvy. Tato ustanovení byla dosud obsahem nařízení (ES) č. 1184/2006. Oblast působnosti zmíněného nařízení by měla být změněna, aby se vztahovalo jen na ty produkty uvedené v příloze I Smlouvy, na něž se nevztahuje toto nařízení.

(105)

Toto nařízení přejímá ustanovení obsažená v základních nařízeních uvedených v 2. a 3. bodě odůvodnění, s výjimkou těch, která jsou obsažena v nařízeních (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1493/1999. Toto nařízení rovněž přejímá ustanovení těchto nařízení:

(106)

Uvedená nařízení by proto měla být zrušena. V zájmu právní jistoty a s ohledem na počet aktů, jež mají být tímto nařízením zrušeny, i počet aktů přijatých podle těchto aktů nebo jimi pozměněných je vhodné výslovně stanovit, že zrušením není dotčena platnost žádného právního aktu přijatého na základě zrušeného aktu nebo jiných právních aktů pozměněných zrušeným aktem.

(107)

Toto nařízení by se mělo v zásadě začít používat od 1. ledna 2008. Aby však bylo zajištěno, že nová ustanovení tohoto nařízení nenaruší probíhající hospodářský rok 2007/08, měl by být stanoven pozdější den použitelnosti pro ta odvětví, ve kterých jsou stanoveny hospodářské roky. Toto nařízení by se proto mělo použít až ode dne, kdy pro dotčené produkty začne hospodářský rok. Proto by jednotlivá nařízení upravující uvedená odvětví měla být použitelná do konce odpovídajícího hospodářského roku 2007/08.

(108)

Vedle toho by u některých dalších odvětví, u nichž hospodářské roky nebyly stanoveny, měl být stanoven pozdější den použitelnosti, aby byl zajištěn hladký přechod od stávajících společných organizací trhu k tomuto nařízení. Proto by jednotlivá nařízení upravující stávající společné organizace trhu pro uvedená odvětví měla být použitelná od pozdějšího dne stanoveného tímto nařízením.

(109)

Pokud jde o nařízení (EHS) č. 386/90, přenáší se pravomoc přijímat právní úpravu věcí, na které se uvedené nařízení vztahuje, tímto nařízením na Komisi. Tímto nařízením se kromě toho zrušují nařízení (EHS) č. 3220/84, (EHS) č. 1186/90, (EHS) č. 2137/92 a (ES) č. 1183/2006, přičemž do tohoto nařízení se začleňují pouze některá jejich ustanovení. Další jednotlivá ustanovení obsažená v uvedených nařízeních však budou muset být upravena v pravidlech, jež přijme Komise. K přijetí příslušných prováděcích pravidel by Komisi měl být poskytnut ještě nějaký čas. Zmíněná nařízení by se proto měla používat až do 31. prosince 2008.

(110)

Tyto akty Rady se staly nadbytečnými a měly by být zrušeny:

(111)

Přechod od režimů upravených v ustanoveních a nařízeních, která toto nařízení zrušuje, by mohlo vyvolat potíže, jimiž se toto nařízení nezabývá. Komise by proto měla mít možnost přijmout přechodná opatření, aby bylo možné tyto potíže vyřešit,

ČÁST I

ČÁST II

HLAVA I

KAPITOLA I

Oddíl I

Oddíl II

Pododdíl I

Pododdíl II

Pododdíl III

Pododdíl IV

Oddíl III

Pododdíl I

Pododdíl II

Oddíl IV

KAPITOLA II

Oddíl I

Oddíl II

Oddíl III

Oddíl IV

KAPITOLA III

Oddíl I

Oddíl II

Pododdíl I

Pododdíl II

Oddíl III

Pododdíl I

Pododdíl II

Pododdíl III

Oddíl IV

KAPITOLA IV

Oddíl I

Pododdíl I

Pododdíl II

Oddíl II

Oddíl III

Oddíl IV

Oddíl V

Oddíl VI

Oddíl VII

HLAVA II

KAPITOLA I

Oddíl I

Oddíl II

Oddíl III

KAPITOLA II

Oddíl I

Oddíl II

Oddíl III

ČÁST III

KAPITOLA I

KAPITOLA II

Oddíl I

Oddíl II

Oddíl III

Oddíl IV

Pododdíl I

Pododdíl II

Pododdíl III

Pododdíl IV

Oddíl V

KAPITOLA III

Oddíl I

Oddíl II

Oddíl III

Oddíl IV

Oddíl V

Oddíl VI

ČÁST IV

KAPITOLA I

KAPITOLA II

ČÁST V

ČÁST VI

ČÁST VII

KAPITOLA I

KAPITOLA II

PŘÍLOHA I

Část I:

Část II:

Část III:

Část IV:

Část V:

Část VI:

Část VII:

Část VIII:

Část IX:

Část X:

Část XI:

Část XII:

Část XIII:

Část XIV:

Část XV:

Část XVI:

Část XVII:

Část XVIII:

Část XIX:

Část XX:

Část XXI:

PŘÍLOHA II

Část I:

Část II:

Část III:

PŘÍLOHA III

Část I:

Část II:

Část III:

Část IV:

Část V:

Část VI:

Část VII:

Část VIII:

PŘÍLOHA IV

A.

B.

PŘÍLOHA V

A.

B.

C.

PŘÍLOHA VI

PŘÍLOHA VII

PŘÍLOHA VIII

PŘÍLOHA IX

PŘÍLOHA X

PŘÍLOHA XI

A.

B.

PŘÍLOHA XII

PŘÍLOHA XIII

PŘÍLOHA XIV

A.

B.

C.

PŘÍLOHA XV

Dodatek k příloze XV

PŘÍLOHA XVI

PŘÍLOHA XVII

PŘÍLOHA XVIII

PŘÍLOHA XIX

PŘÍLOHA XX

Část I:

Část II:

Část III:

Část IV:

Část V:

PŘÍLOHA XXI

PŘÍLOHA XXII

a)

obilovin, část I přílohy I;

b)

rýže, část II přílohy I;

c)

cukru, část III přílohy I;

d)

sušených krmiv, část IV přílohy I;

e)

osiva, část V přílohy I;

f)

chmele, část VI přílohy I;

g)

olivového oleje a stolních oliv, část VII přílohy I;

h)

lnu a konopí, část VIII přílohy I;

i)

ovoce a zeleniny, část IX přílohy I;

j)

výrobků z ovoce a zeleniny, část X přílohy I;

k)

banánů, část XI přílohy I;

l)

vína, část XII přílohy I;

m)

živých rostlin a květinářských produktů, část XIII přílohy I (dále jen „odvětví živých rostlin“);

n)

surového tabáku, část XIV přílohy I;

o)

hovězího a telecího masa, část XV přílohy I;

p)

mléka a mléčných výrobků, část XVI přílohy I;

q)

vepřového masa, část XVII přílohy I;

r)

skopového a kozího masa, část XVIII přílohy I;

s)

vajec, část XIX přílohy I;

t)

drůbežího masa, část XX přílohy I;

u)

ostatních produktů, část XXI přílohy I.

a)

lihu zemědělského původu, část I přílohy II (dále jen „odvětví zemědělského lihu“);

b)

včelařských produktů, část II přílohy II (dále jen „odvětví včelařství“);

c)

bource morušového, část III přílohy II.

a)

„zemědělcem“ zemědělec podle definice v nařízení (ES) č. 1782/2003;

b)

„platební agenturou“ subjekt nebo subjekty pověřené členským státem podle nařízení (ES) č. 1290/2005;

c)

„intervenční cenou“ cena, za níž se produkty nakupují v rámci veřejné intervence.

a)

od 1. ledna do 31. prosince daného roku pro odvětví banánů;

b)

od 1. dubna do 31. března následujícího roku pro

c)

od 1. července do 30. června následujícího roku pro

d)

od 1. září do 31. srpna následujícího roku pro odvětví rýže;

e)

od 1. října do 30. září následujícího roku pro odvětví cukru.

a)

obilovin;

b)

rýže;

c)

cukru;

d)

olivového oleje a stolních oliv;

e)

hovězího a telecího masa;

f)

mléka a mléčných výrobků;

g)

vepřového masa;

h)

skopového a kozího masa.

a)

„obilovinami“ obiloviny sklizené ve Společenství;

b)

„mlékem“ kravské mléko vyprodukované ve Společenství;

c)

„odstředěným mlékem“ odstředěné mléko získané přímo a výhradně z kravského mléka vyprodukovaného ve Společenství;

d)

„smetanou“ smetana získaná přímo a výhradně z mléka.

a)

pro odvětví obilovin:

101,31 EUR za tunu s tímto měsíčním zvýšením:

Referenční cena, která platí pro kukuřici a čirok v červnu, platí také v červenci, srpnu a září téhož roku;

b)

pro neloupanou rýži 150 EUR za tunu za standardní jakost vymezenou v části A přílohy IV;

c)

pro cukr:

Referenční ceny stanovené v bodech i) a ii) se použijí pro nebalený cukr standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV při převzetí v závodě;

d)

pro odvětví hovězího a telecího masa 2 224 EUR za tunu pro jatečně upravená těla skotu samčího pohlaví třídy R3 podle klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu uvedené v čl. 42 odst. 1 písm. a);

e)

pro odvětví mléka a mléčných výrobků:

f)

pro odvětví vepřového masa 1 509,39 EUR za tunu pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti stanovené na základě hmotnosti a obsahu libového masa v souladu s klasifikační stupnicí Společenství pro jatečně upravená těla prasat podle čl. 42 odst. 1 písm. b) takto:

a)

pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a čirok;

b)

neloupanou rýži;

c)

bílý nebo surový cukr, jestliže byl vyroben v rámci kvóty a z cukrové řepy nebo cukrové třtiny, které byly sklizeny ve Společenství;

d)

čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa kódu KN 0201 10 00 a 0201 20 20 až 0201 20 50;

e)

máslo vyrobené přímo a výhradně z pasterizované smetany ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních;

f)

sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené rozprašovacím sušením a získané ve schváleném podniku Společenství přímo a výhradně z odstředěného mléka, s minimálním obsahem bílkovin ve výši 35,6 % hmotnostních v tukuprosté sušině.

a)

od 1. srpna do 30. dubna v případě Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska;

b)

od 1. prosince do 30. června v případě Švédska;

c)

od 1. listopadu do 31. května v případě ostatních členských států.

a)

700 000 tun pro hospodářský rok 2008/09;

b)

0 tun od hospodářského roku 2009/10.

a)

mohou prodávat cukr za cenu rovnou referenční ceně podle prvního pododstavce nebo nižší, pokud je cukr určen

b)

mají poskytnout nezpracovaný cukr, který mají k dispozici, dobročinným organizacím uznaným příslušným členským státem nebo Komisí v případě, že členský stát žádnou takovou organizaci neuznal, k lidské spotřebě na vnitřním trhu Společenství, a to za cenu nižší než stávající referenční cena nebo zdarma za účelem rozdělení v rámci jednotlivých akcí pomoci v mimořádných situacích.

a)

zdarma nebo

b)

za cenu, která v žádném případě nepřekročí výši odůvodněných nákladů vzniklých určeným organizacím při této činnosti.

a)

pokud není dočasně k dispozici v intervenčních zásobách Společenství v průběhu plnění ročního plánu uvedeného v odstavci 1, v rozsahu nezbytném pro plnění plánu v jednom nebo více členských státech, a pokud příslušné náklady nepřekročí výši nákladů stanovenou k tomuto účelu v rozpočtu Společenství, nebo

b)

pokud by provádění plánu vedlo k přesunu menšího množství produktů, které se nacházejí v intervenčních zásobách v jiném členském státě, než ve kterém nebo ve kterých je produkt požadován.

a)

na

b)

pokud jde o sýr,

a)

na bílý cukr;

b)

na olivový olej;

c)

na čerstvé nebo chlazené maso dospělého skotu, které je nabízeno jako jatečně upravená těla, půlky jatečně upravených těl, kompenzované čtvrti anebo přední či zadní čtvrti a je tříděno podle klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu uvedené v čl. 42 odst. 1;

d)

na sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti získané ve schváleném podniku Společenství přímo a výhradně z odstředěného mléka;

e)

na dlouhozrající sýry a sýry, které jsou vyrobeny z ovčího nebo kozího mléka nebo z obou a které ke zrání potřebují alespoň dobu šesti měsíců;

f)

na vepřové maso;

g)

na skopové a kozí maso.

i)

pravděpodobný vývoj cen sušeného odstředěného mléka,

ii)

rovnováhu, již je třeba udržet mezi sýry, na něž je poskytována podpora, a jinými sýry přicházejícími na trh.

a)

1 779 EUR za tunu pro extra panenský olivový olej;

b)

1 710 EUR za tunu pro panenský olivový olej;

c)

1 524 EUR za tunu pro lampantový olivový olej s obsahem mastných kyselin 2. stupně, při odečtení 36,70 EUR na tunu z této částky za každý další stupeň kyselosti.

a)

Velká Británie;

b)

Severní Irsko;

c)

kterýkoli jiný jednotlivý členský stát kromě Spojeného království.

a)

možnosti skladování a požadavky na skladování v členském státě, jehož pravomoci platební agentura podléhá, a v ostatních členských státech;

b)

jakékoli dodatečné náklady vznikající v důsledku skladování v členském státě, jehož pravomoci platební agentura podléhá, a přepravy.

a)

přepravované na základě povolení vydaného podle odstavců 1, 2 a 3 nebo

b)

převáděné z jedné platební agentury na jinou.

a)

umístění center v oblastech s přebytkem dotyčných produktů;

b)

dostatečné prostory a technické vybavení;

c)

příznivé dopravní podmínky.

a)

hovězího a telecího masa, pokud jde o jatečně upravená těla dospělých kusů skotu;

b)

vepřového masa, pokud jde o jatečně upravená těla prasat jiných než těch, která byla použita k chovu.

a)

pravidla a podmínky, které musí splňovat produkty pro nákup do veřejné intervence podle článku 10, a v případě vepřového masa nadto seznam těchto produktů, nebo produkty, na které se poskytuje podpora soukromého skladování podle článků 28 a 31, zejména pokud jde o jakost, jakostní třídy, jakostní stupně, kategorie, množství, balení včetně označování, maximální stáří, uchovávání, stadium produktů, na něž se vztahuje intervenční cena, a dobu uskladnění v soukromém skladování;

b)

změny části B přílohy IV;

c)

případně stupnici použitelných zvýšení a snížení cen;

d)

postupy a podmínky pro převzetí do veřejné intervence platebními agenturami a poskytování podpory soukromého skladování, zejména

e)

přijetí seznamu reprezentativních trhů uvedených v článcích 17 a 37;

f)

pravidla pro podmínky nakládání s produkty nakoupenými v rámci veřejné intervence, zejména pokud jde o prodejní ceny, podmínky pro uvolnění ze skladování, případné následné použití nebo určení produktů takto uvolněných, kontroly, které mají být provedeny, a případně režim jistot, který má být použit;

g)

vypracování ročního plánu podle čl. 27 odst. 1;

h)

podmínku uvolnění pro trh Společenství podle čl. 27 odst. 2;

i)

pravidla týkající se povolení podle článku 39, včetně, je-li to naprosto nezbytné, odchylek od pravidel obchodu;

j)

pravidla pro postupy v případě použití nabídkového řízení;

k)

pravidla pro určení intervenčních center podle článku 41;

l)

podmínky, jež musí splňovat sklady, v nichž lze produkty skladovat;

m)

klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla podle čl. 42 odst. 1, zejména pokud jde o

a)

hovězího a telecího masa;

b)

mléka a mléčných výrobků;

c)

vepřového masa;

d)

skopového a kozího masa;

e)

vajec;

f)

drůbežího masa.

a)

zabránit rozsáhlému použití veřejné intervence podle oddílu II kapitoly I této části v odvětví rýže v některých regionech Společenství;

b)

nahradit nedostatek neloupané rýže v důsledku přírodních katastrof.

a)

27,83 EUR za tunu pro hospodářský rok 2008/09;

b)

26,29 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/10.

a)

cukr podléhající kvótám nebo

b)

cukr nepodléhající kvótám.

a)

množstvích cukrové řepy podle odst. 3 písm. a), na která před zasetím uzavřel smlouvy o dodání, a o cukernatosti, z níž tyto smlouvy vycházejí;

b)

odpovídající předpokládané výtěžnosti.

a)

přebytkový cukr, přebytkovou isoglukózu nebo přebytkový inulinový sirup, které se mohou stát průmyslovým cukrem, průmyslovou isoglukózou nebo průmyslovým inulinovým sirupem, nebo

b)

dočasnou výrobu v rámci kvóty, z níž část může být vyhrazena na vývoz v souladu se závazky Společenství plynoucími z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

a)

kritéria, jež mají cukrovarnické podniky uplatňovat při přidělování množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání podle čl. 50 odst. 4, prodejcům cukrové řepy;

b)

procentní podíl staženého cukru podléhajícího kvótám podle čl. 52 odst. 1;

c)

podmínky pro vyplacení minimální ceny v případě, že stažený cukr je na trhu Společenství prodáván podle čl. 52 odst. 4.

a)

opatření na zlepšení jakosti;

b)

opatření na podporu lepší organizace produkce, zpracování a uvádění na trh;

c)

opatření umožňující zjednodušit zjišťování vývoje tržních cen;

d)

opatření umožňující vypracovávat krátkodobé a dlouhodobé předběžné odhady na základě používaných výrobních prostředků.

a)

mléko a jiné mléčné výrobky vymezené v čl. 65 písm. a) a b);

b)

cukr, isoglukózu a inulinový sirup.

a)

prokáže odbornou způsobilost k výrobě;

b)

je ochoten poskytovat jakékoli údaje a podrobit se kontrolám v souvislosti s tímto nařízením;

c)

není předmětem pozastavení nebo odnětí schválení.

a)

o množstvích cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na která byla uzavřena smlouva o dodání, a o odpovídajících předpokládaných výnosech cukrové řepy či cukrové třtiny a cukru na hektar;

b)

o předpokládaných a skutečných dodávkách cukrové řepy, cukrové třtiny a surového cukru a o výrobě cukru a o zásobách cukru;

c)

o množstvích prodaného bílého cukru a odpovídajících cenách a podmínkách.

a)

použít ke zpracování některých výrobků podle článku 62;

b)

převádět v souladu s článkem 63 na výrobu v rámci kvót pro další hospodářský rok;

c)

použít pro zvláštní režim zásobování nejvzdálenějších regionů v souladu s hlavou II nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (60), nebo

d)

vyvézt v rámci množstevního omezení stanoveného Komisí při dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

a)

byly předmětem smlouvy o dodání uzavřené před koncem hospodářského roku mezi výrobcem a uživatelem, kterým bylo uděleno schválení podle článku 57, a

b)

byly dodány uživateli do 30. listopadu následujícího hospodářského roku.

a)

bioethanol, líh, rum, živé kvasinky a množství sirupů na polevy a sirupů určených ke zpracování na Rinse appelstroop;

b)

některé průmyslové výrobky bez obsahu cukru, při jejichž zpracování se však používá cukr, isoglukóza nebo inulinový sirup;

c)

některé výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, které obsahují cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup.

a)

o tom uvědomí příslušný členský stát přede dnem jím stanoveným

b)

se zaváží skladovat tato množství na vlastní náklady do konce běžného hospodářského roku.

a)

přebytkového cukru, přebytkové isoglukózy a přebytkového inulinového sirupu, jež jsou vyrobeny v kterémkoli hospodářském roce, kromě množství převedených do výroby v rámci kvót pro následující hospodářský rok a skladovaných v souladu s článkem 63 nebo množství uvedených v čl. 61 písm. c) a d);

b)

průmyslového cukru, průmyslové isoglukózy a průmyslového inulinového sirupu, u nichž není do dne, který stanoví Komise, doloženo, že byly zpracovány na jeden z výrobků uvedených v čl. 62 odst. 2;

c)

cukru, isoglukózy a inulinového sirupu, které byly v souladu s článkem 52 staženy z trhu a u nichž nejsou splněny povinnosti stanovené v čl. 52 odst. 3.

a)

„mlékem“ produkt získaný dojením jedné nebo více krav;

b)

„mléčnými výrobky“ všechny mléčné produkty jiné než mléko, zejména odstředěné mléko, smetana, máslo, jogurt a sýr; tyto výrobky se případně mohou pomocí koeficientů stanovených Komisí přepočítat na „mléčné ekvivalenty“;

c)

„producentem“ zemědělec, jehož podnik se nachází na zeměpisném území členského státu a který produkuje mléko a uvádí je na trh nebo se připravuje na to, že tyto činnosti v nejbližší době zahájí;

d)

„zemědělským podnikem“ podnik vymezený v článku 2 nařízení (ES) č. 1782/2003;

e)

„odběratelem“ zemědělský podnik nebo seskupení, které od producenta nakupují mléko za účelem

Za odběratele se však rovněž považuje seskupení odběratelů ve stejné zeměpisné oblasti, které jménem svých členů provádí administrativní a účetní operace nezbytné pro úhradu dávky z přebytku. Pro účely první věty tohoto pododstavce se Řecko považuje za jednu zeměpisnou oblast a Řecko může za seskupení odběratelů rovněž považovat určitý orgán veřejné správy;

f)

„dodávkou“ dodávka mléka, která neobsahuje žádné mléčné výrobky a kterou producent poskytuje odběrateli, ať již přepravu provádí producent, odběratel, podnik ošetřující nebo zpracovávající tyto produkty nebo třetí osoba;

g)

„přímým prodejem“ prodej nebo převod mléka producentem přímo spotřebitelům, jakož i prodej nebo převod mléčných výrobků výrobcem. V souladu s definicí „dodávky“ obsaženou v písmenu f) může Komise upravit definici „přímého prodeje“, aby bylo zejména zajištěno, že žádné množství mléka nebo mléčných výrobků uváděné na trh nebude vyloučeno z režimu kvót;

h)

„uváděním na trh“ dodávky mléka nebo přímý prodej mléka nebo mléčných výrobků;

i)

„individuální kvótou“ kvóta jednoho producenta k 1. dubnu každého období dvanácti měsíců;

j)

„vnitrostátní kvótou“ kvóta uvedená v článku 66, stanovená pro každý členský stát;

k)

„disponibilní kvótou“ kvóta, kterou mají producenti k dispozici k 31. březnu období dvanácti měsíců, pro něž je kvóta z přebytku vypočtena, s přihlédnutím ke všem převodům, prodejům, změnám a dočasným přerozdělením, které jsou stanoveny v tomto nařízení a k nimž došlo během uvedeného období dvanácti měsíců.

a)

pro úpravu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku;

b)

pro výpočet dávky z přebytku, kterou mají uhradit.

a)

potřeby napomoci strukturálnímu rozvoji a strukturálním změnám;

b)

naléhavých správních potřeb.

a)

poskytnout producentům, kteří se zaváží definitivně ukončit zcela nebo zčásti svou produkci mléka, náhradu formou jedné nebo více ročních splátek a takto uvolněné individuální kvóty převést do vnitrostátní rezervy;

b)

na základě objektivních kritérií stanovit podmínky, za kterých mohou producenti na počátku období dvanácti měsíců získat za úplatu od příslušného orgánu nebo subjektu určeného tímto orgánem individuální kvóty, které definitivně uvolní jiní producenti na konci předcházejícího období dvanácti měsíců za náhradu vyplacenou v jedné nebo více ročních splátkách představující stejnou částku jako v případě uvedené platby;

c)

centralizovat převody kvót bez pozemků a dohlížet na ně;

d)

stanovit, že v případě převodu pozemků uskutečňovaného s cílem zlepšit životní prostředí se individuální kvóta přidělí odstupujícímu producentovi, jestliže má v úmyslu pokračovat v produkci mléka;

e)

s cílem zlepšit strukturu produkce mléka a na základě objektivních kritérií určit regiony nebo sběrné oblasti, v jejichž rámci je povolen definitivní převod kvót, aniž by při tom došlo k převodu příslušných pozemků;

f)

s cílem zlepšit strukturu produkce mléka v zemědělském podniku nebo přispět k rozšíření produkce povolit definitivní převod kvót bez převodu příslušných pozemků nebo naopak, a to na základě žádosti producenta podané příslušnému orgánu nebo subjektu tímto orgánem určenému.

a)

na celostátní úrovni na základě překročení kvóty, kterou každý producent disponuje;

b)

nebo nejprve na úrovni odběratele a potom případně na celostátní úrovni.

a)

použít část přeplatku nebo celý přeplatek k financování opatření uvedených v čl. 75 odst. 1 písm. a) nebo

b)

přerozdělit tento přeplatek částečně nebo úplně producentům, kteří

a)

doplňkových údajů, které mají poskytovat schválené podniky uvedené v článku 57, jakož i kritérií pro správní sankce, pozastavení nebo odnětí schválení podnikům;

b)

stanovení a sdělení částek uvedených v článku 58 a dávky z přebytku uvedené v článku 64;

c)

odchylek od dat stanovených v článku 63.

a)

zpracovatelé, kteří uzavřeli smlouvy s producenty krmiv na sušení. Jestliže se jedná o smlouvu o dílo na zpracování krmiv dodaných producentem, musí obsahovat ustanovení o povinnosti zpracovatelských podniků převést na producenta podporu, kterou obdrží za množství zpracované v rámci této smlouvy;

b)

podniky, které zpracovávají svou vlastní produkci, anebo v případě skupiny podniků produkci členů této skupiny;

c)

podniky, které obdržely dodávky od fyzických nebo právnických osob, jež uzavřely smlouvy s producenty krmiv na sušení.

a)

maximální vlhkost je nejméně 11 % a nejvíce 14 % v závislosti na obchodní úpravě;

b)

minimální celkový obsah hrubých proteinů v sušině neklesne pod

c)

má řádnou a uspokojivou obchodní jakost.

a)

prohlášení, která předkládají podniky spolu se žádostí o podporu;

b)

podmínek, které je třeba splnit pro uznání nároku na podporu, zejména pokud jde o vedení skladové evidence a další doklady;

c)

poskytování podpory podle tohoto pododdílu, záloh a uvolňování jistot podle čl. 87 odst. 1;

d)

podmínek a kritérií, které musí splnit podniky podle článku 86, a pokud podniky obdrží dodávky od fyzických nebo právnických osob, pravidel týkajících se záruk poskytovaných těmito osobami;

e)

podmínek schválení odběratelů krmiva na sušení, jež mají členské státy uplatňovat;

f)

kritérií pro určení požadavků stanovených v čl. 86 odst. 2;

g)

kritérií, která musí být splněna při uzavírání smluv, a údajů, které musí smlouvy obsahovat;

h)

použití maximálního zaručeného množství stanoveného v článku 89;

i)

dalších požadavků vedle těch, které jsou stanoveny v článku 86, zejména pokud jde o obsah karotenu a vláknin.

a)

podmínek pro schvalování prvních zpracovatelů uvedených v článku 91;

b)

podmínek, které musí schválení první zpracovatelé dodržovat, pokud jde o kupní smlouvy a zpracovatelské závazky podle čl. 91 odst. 1;

c)

požadavků, které musí splňovat zemědělci v případě uvedeném v čl. 91 odst. 1 druhém pododstavci;

d)

kritérií, kterým musí vyhovět dlouhá lněná vlákna;

e)

podmínek pro poskytnutí podpory a zálohy, a zejména důkazů o zpracování stonků;

f)

podmínek, které musí být dodrženy při stanovení limitů podle čl. 92 odst. 2.

a)

pro škrob získaný z kukuřice, pšenice nebo brambor a některé druhotné produkty používané při výrobě určitých výrobků, jejichž seznam sestaví Komise;

b)

pokud neexistuje významná domácí produkce jiných obilovin pro výrobu škrobu, pro níže uvedená množství škrobu získaná v každém hospodářském roce z ječmene a ovsa ve Finsku a Švédsku, pokud tak nedojde ke zvýšení úrovně produkce škrobu z uvedených dvou obilovin:

a)

referenční cenu stanovenou v čl. 8 odst. 1 písm. e) bodě i) pro sušené odstředěné mléko;

b)

vývoj stavu dodávek odstředěného mléka a sušeného odstředěného mléka a na vývoj jejich užití ke krmným účelům;

c)

vývoj cen telat;

d)

vývoj tržních cen u konkurenčních bílkovin ve srovnání s cenami sušeného odstředěného mléka.

a)

referenční cenu sušeného odstředěného mléka nebo tržní cenu sušeného odstředěného mléka prvotřídní jakosti vyrobeného rozprašovacím sušením, pokud je tato cena vyšší než referenční cena;

b)

tržní ceny kaseinu a kaseinátů ve Společenství a na světových trzích.

a)

neziskovými institucemi a organizacemi;

b)

ozbrojenými silami a jednotkami podobného postavení v členských státech;

c)

výrobci cukrářských výrobků a zmrzliny;

d)

výrobci jiných potravin, jež budou stanoveny Komisí;

e)

k přímé spotřebě zahuštěného másla.

a)

sledování trhů a správa v odvětví olivového oleje a stolních oliv;

b)

zmírnění dopadů pěstování oliv na životní prostředí;

c)

zlepšení jakosti produkce olivového oleje a stolních oliv;

d)

systém sledování, ověřování a ochrany jakosti olivového oleje a stolních oliv, zejména kontrola jakosti olivového oleje prodávaného konečným spotřebitelům, pod dohledem správních orgánů členských států;

e)

šíření informací o činnostech vykonávaných organizacemi hospodářských subjektů s cílem zlepšit jakost olivového oleje.

a)

100 % na činnosti v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a) a b);

b)

100 % na investice do dlouhodobých aktiv a 75 % na ostatní činnosti v oblasti uvedené v odst. 1 písm. c);

c)

75 % na pracovní programy, které provádějí schválené organizace hospodářských subjektů alespoň ze dvou producentských členských státu nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech v oblastech uvedených v odst. 1 písm. d) a e), a 50 % na jiné činnosti v těchto oblastech.

a)

zlepšení znalostí veřejnosti o škodlivých účincích všech forem konzumace tabáku, zejména informováním a vzděláváním, podpora při shromažďování údajů za účelem určení struktury konzumace tabáku a vypracovávání epidemiologických studií o závislosti na nikotinu ve Společenství a studií prevence závislosti na nikotinu;

b)

zvláštní opatření týkající se přechodu pěstitelů tabáku na jiné plodiny nebo jiné hospodářské činnosti vytvářející pracovní místa a studie o možnostech přechodu pěstitelů tabáku na jiné plodiny nebo činnosti.

a)

pro sklizeň v roce 2002 2 % snížením a pro sklizně v letech 2003, 2004 a 2005 3 % snížením prémií stanovených v hlavě I nařízení (EHS) č. 2075/92 poskytovaných do sklizně v roce 2005 včetně, pro financování všech opatření stanovených v odstavci 1;

b)

pro kalendářní roky 2006 a 2007 podle článku 110m nařízení (ES) č. 1782/2003.

a)

finanční příspěvek poskytovaný členskými státy na opatření, na která se vztahuje podpora Společenství podle tohoto oddílu;

b)

zvláštní vnitrostátní podpory na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje, s výjimkou těch, které jsou přiděleny na produkci nebo obchod.

a)

technická pomoc včelařům a sdružením včelařů;

b)

kontrola varroázy;

c)

racionalizace sezónního přesunu včelstev;

d)

opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzy fyzikálně-chemických vlastností medu;

e)

opatření na obnovu včelstev ve Společenství;

f)

spolupráce se subjekty specializovanými na provádění aplikovaných výzkumných programů v oblasti včelařství a včelařských produktů.

a)

olivového oleje a stolních oliv, pokud jde o produkty uvedené v části VII písm. a) přílohy I;

b)

banánů;

c)

živých rostlin.

a)

stanoví zejména s ohledem na

b)

mohou týkat zejména jakosti, třídění, hmotnosti, velikosti, balení, obalů, skladování, přepravy, obchodní úpravy, původu a označování.

a)

mléčné tuky kódů KN 0405 a ex 2106;

b)

tuky kódu KN ex 1517;

c)

tuky složené z rostlinných, živočišných nebo obojích produktů kódů KN ex 1517 a ex 2106.