4.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 94/55

(1)

Dne 2. prosince 2005 obdržela Komise podnět, který podala v souladu s článkem 5 základního nařízení CEFIC (Evropská rada chemického průmyslu) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové produkce pentaerythritolu ve Společenství.

(2)

Tento podnět obsahoval důkazy o dumpingovém dovozu pentaerythritolu z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Ukrajiny, Ruska, Turecka a ze Spojených států amerických, jakož i o podstatné újmě z něho plynoucí, což bylo považováno za dostatečný důvod pro zahájení řízení.

(3)

Dne 17. ledna 2006 bylo řízení zahájeno zveřejněním oznámení o zahájení (2) v Úředním věstníku Evropské unie.

(4)

Komise oficiálně uvědomila o zahájení řízení žadatele, výrobce ze Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele, dodavatele i sdružení, o nichž je známo, že se jich toto řízení týká, jakož i představitele dotčených vyvážejících zemí. Zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit písemně své názory a požádat o slyšení v termínu stanoveném v oznámení o zahájení.

(5)

Výrobci žadatelé, další výrobci ze Společenství, vyvážející výrobci, dovozci, uživatelé i dodavatelé vyjádřili své názory. Slyšení se dostalo všem zúčastněným stranám, jež o to požádaly a prokázaly existenci konkrétních důvodů pro to, aby byly vyslyšeny.

(6)

Aby se vyvážejícím výrobcům v ČLR a na Ukrajině umožnilo předložit žádost o statut tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, pokud si to přejí, rozeslala Komise formuláře žádosti čínským a ukrajinským orgánům, jakož i vyvážejícím výrobcům v obou těchto zemích, o nichž je známo, že se jich řízení týká. Jedna společnost v ČLR požádala o statut tržního hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení, příp. o individuální zacházení, pokud by se na základě šetření ukázalo, že nesplňuje podmínky pro přiznání statusu tržního hospodářství. Jediný ukrajinský výrobce požádal pouze o individuální zacházení.

(7)

Ve svém oznámení o zahájení Komise informovala, že při tomto šetření zaměřeném na vývozce/výrobce z ČLR může být uplatněn výběr vzorku. Avšak vzhledem k tomu, že pouze jedna společnost spolupracovala a projevila ochotu být zahrnuta do vzorku, nebylo výběru vzorku zapotřebí.

(8)

Všem stranám, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily v termínu stanoveném v oznámení o zahájení, byly zaslány dotazníky. Odpovědi došly od tří výrobců ze Společenství, z nichž jeden má dva výrobní závody, od tří nespřízněných dovozců, pěti uživatelů, jednoho dodavatele, jednoho vyvážejícího výrobce z ČLR, jednoho vyvážejícího výrobce z Turecka, jednoho vyvážejícího výrobce z Ukrajiny a od jednoho výrobce, který přistoupil na spolupráci v případné analogické zemi, kterou je Chile.

(9)

Komise vyhledala a prověřila veškeré informace považované za nutné pro zjištění dumpingu, následné újmy, jakož i zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách těchto společností:

(10)

Se zřetelem na nutnost stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce z ČLR a Ukrajiny, jimž by nemusel být přiznán status tržního hospodářství, byla provedena inspekce za účelem stanovení běžné hodnoty na základě údajů z možné analogické země, tj. Chile, v prostorách této společnosti:

(11)

Šetření dumpingu a újmy probíhalo v období od 1. ledna do 31. prosince 2005 („období šetření“ neboli „OŠ“). Zkoumání trendů relevantních pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření („posuzované období“).

(12)

Dotčeným výrobkem je pentaerythritol (dále jen „penta“) zařazený pod kódem KN 2905 42 00. Jedná se o bílou, krystalickou, pevnou sloučeninu bez zápachu, která se vyrábí z formaldehydu a acetaldehydu, a o nejpoužívanější polyol pro výrobu alkydových pryskyřic na celém světě. Hlavní používané suroviny jsou metanol, který se používá pro výrobu formaldehydu, acetaldehyd a hydroxid sodný.

(13)

Alkydové pryskyřice, používané hlavně v nátěrových hmotách, představují přibližně 60–70 % konečného použití dotčeného výrobku. Další použití zahrnuje syntetická maziva pro chladicí kompresory, estery kalafuny používané v lepicích materiálech jako přilnavá složka a tetranitrát pentaerythritolu (PETN).

(14)

Na celém světě existují tři hlavní výrobní provedení, přičemž nejběžněji se vyrábí penta mono. Další dvě provedení jsou pro technické a nitrační účely. Provedení závisí na stupni čistoty, která je dána obsahem mono- a di-pentaerythritolu. Např. provedení penta mono má obsah monopentaerythritolu 98 % ve srovnání s 87 % v případě provedení pro technické účely. Šetření prokázalo, že výrobní postup je ve velké míře stejný u všech nejběžnějších provedení výrobků penta, a bylo tudíž zjištěno, že i výrobní náklady jsou u všech různých provedení shodné. Navíc bylo shledáno, že všechna provedení se vyznačují stejnými základními chemickými a fyzikálními vlastnostmi a že jsou v podstatě používána pro stejné účely.

(15)

Provedení penta mono a penta pro technické účely jsou v několika málo případech dodávána v mikronizované formě, což znamená, že výrobek je po skončení výrobního procesu předán ještě k mletí. Z chemického hlediska je mikronizovaná penta naprosto stejným výrobkem, ale v důsledku mletí má o něco vyšší náklady a prodejní cenu.

(16)

Turecký vývozní výrobce měl námitky proti použití jen jednoho typu penty slučujícího tři různá provedení: mono, provedení pro technické a nitrační účely. Tvrdil, že zejména mikronizovaná penta by měla být považována za odlišný typ. Toto druhé tvrzení bylo akceptováno a mikronizovaná penta, která představuje velmi malou část průmyslové produkce Společenství a u níž se zjistilo, že není vyvážena do Společenství z žádné z dotčených zemí, byla vyňata z okruhu výrobků v rámci tohoto šetření. Bylo nicméně usouzeno, že není důvod rozlišovat tři různá provedení jako samostatné typy, jelikož výše jejich nákladů a cen je stejná. Je třeba rovněž zdůraznit, že penta je do značné míry komoditou chápanou koncovým odběratelem jako jeden jediný výrobek. Proto byl tento požadavek zamítnut a zachován jediný typ.

(17)

Na základě chemických a technických vlastností, výrobního postupu a zastupitelnosti různých typů výrobku z hlediska uživatele se všechna provedení penty považují pro účely řízení za jeden výrobek.

(18)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek i penta vyráběná a prodávaná na domácích trzích dotčených zemí a na domácím trhu Japonska, o němž se původně uvažovalo jako o analogické zemi, jakož i penta, kterou ve Společenství vyrábí a prodává výrobní odvětví Společenství, mají stejné chemické a fyzikální vlastnosti i použití.

(19)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

Obecná metodologie je popsána níže. Následná prezentace nálezů ohledně dumpingu u dotčených zemí proto jen popisuje otázky specifické pro každou vyvážející zemi.

(21)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zkoumáno, zda je jeho domácí prodej penty reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představuje nejméně 5 % celkového vývozního prodejního objemu tohoto výrobce do Společenství.

(22)

Komise posléze přezkoumala, zda prodej penty prodávané na domácím trhu v reprezentativním množství by mohl být považován za realizovaný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to tak, že si stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům tohoto výrobku. V případech, kde prodejní objem penty prodávané za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo je převyšující představoval více než 80 % z celkového prodejního objemu a kde se cena určená na základě váženého průměru rovnala výrobním nákladům nebo je převyšovala, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr cen celkového prodeje na domácím trhu během OŠ nehledě na to, zda byl tento prodej ziskový nebo ne. V případech, kde objem ziskového prodeje penty představoval 80 % či méně z celkového prodejního objemu tohoto výrobku nebo kde cena založená na váženém průměru byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje, a to za předpokladu, že tento prodej představoval 10 % či více z celkového objemu prodeje penty.

(23)

V případech, kde objem ziskového prodeje penty představoval méně než 10 % celkového prodejního objemu tohoto výrobku, bylo usouzeno, že tento výrobek se prodává v nedostatečném množství na to, aby domácí cena byla vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty. Všude tam, kde domácí cena penty prodávaná některým výrobcem nemohla být použita ke stanovení běžné ceny, musela být uplatněna jiná metoda.

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě vlastních výrobních nákladů každého výrobce s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky.

(25)

Proto Komise zkoumala, zda vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a zisk realizovaný každým z dotčených výrobců na domácím trhu představují spolehlivé údaje.

(26)

Skutečné prodejní, správní a režijní náklady na domácím trhu byly považovány za spolehlivé tam, kde objem prodeje dotčené společnosti na domácím trhu mohl být považován za reprezentativní, jak je to stanoveno v čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Ziskové rozpětí na domácím trhu bylo určeno na základě domácích tržeb v běžném obchodním styku.

(27)

Ve všech případech, kdy tyto podmínky nebyly splněny, Komise zkoumala, zda v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení lze použít údaje od jiných vývozců či výrobců na domácím trhu země původu. Pokud byly spolehlivé údaje k dispozici jen u jednoho vyvážejícího výrobce, nemohl být stanoven průměr tak, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení, a bylo zkoumáno, zda jsou splněny podmínky čl. 2 odst. 6 písm. b), tj. použití údajů se zřetelem na výrobu a prodej stejné obecné kategorie výrobků v případě dotyčného vývozce či výrobce. Pokud tyto údaje nebyly k dispozici či nebyly výrobcem poskytnuty, byly prodejní, správní a režijní náklady i zisk stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, tj. na základě jakékoliv jiné přiměřené metody.

(28)

Ve všech případech, kdy byl prodaný dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům v rámci Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

(29)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě cen ze závodu. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, byly provedeny vhodné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Příslušné úpravy byly povoleny ve všech případech, kde byly shledány přiměřenými, přesnými a podloženými ověřenými důkazy.

(30)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí u každého vyvážejícího výrobce stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžných hodnot s váženým průměrem vývozních cen.

(31)

Odpověď na dotazník došla od jediného známého vyvážejícího výrobce.

(32)

Výrobce měl celkově reprezentativní úroveň prodeje na domácím trhu a veškerý jeho prodej mohl být považován za realizovaný v běžném obchodním styku.

(33)

Navíc bylo zjištěno, že jeho domácí ceny se od sebe významně lišily v závislosti na měsíci prodeje.

(34)

Se zřetelem na výše uvedené, a aby se řádně vyjádřila běžná hodnota dotčeného výrobku během OŠ, bylo v tomto konkrétním případě považováno za vhodné stanovit u dotčeného výrobku měsíční běžnou hodnotu.

(35)

Pro každý měsíc byly za vhodný základ pro stanovení běžné hodnoty považovány ceny na domácím trhu. Proto byla běžná hodnota založena na skutečných cenách zaplacených či splatných nezávislými odběrateli na tureckém vnitřním trhu během každého měsíce OŠ.

(36)

Ve všech případech se dotčený výrobek prodal nezávislým odběratelům v rámci Společenství. Podle toho byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

(37)

Aby se zajistilo řádné srovnání odchylek od běžné hodnoty během OŠ, bylo považováno za vhodné stanovit vývozní cenu na základě měsíčního váženého průměru během OŠ.

(38)

Byly provedeny úpravy se zřetelem na rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění, nakládku a úvěry, jakož i na slevy, provize a rabaty.

(39)

Bylo zjištěno, že oznámené náklady na pojištění, poskytnuté rabaty a balení se mírně odchylovaly od údajů v účetnictví vyvážejícího výrobce. Výše těchto úprav byla proto příslušně opravena.

(40)

Na základě šetření se dále ukázalo, že vyvážející výrobce zaplatil značnou částku za poradenské služby. Společnost tvrdila, že tyto poplatky nejsou důvodem k úpravě, a že by proto neměly být odečteny ani z vývozní ceny, ani z domácí prodejní ceny. Bylo však zjištěno, že tyto výdaje ovlivnily náklady a ceny dotčeného výrobku, a měly tudíž vliv i na srovnatelnost cen. Proto byla příslušná položka přiřazena na základě množství k příslušnému prodeji (na domácím trhu, v rámci ES a do třetích zemí) a odečtena z prodejních cen jako úprava ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(41)

Pokud jde o úvěrové náklady, bylo zjištěno, že úroková sazba vykázaná za OŠ neodráží skutečné náklady krátkodobého financování, které společnosti vznikly. Proto byly úvěrové náklady příslušně upraveny.

(42)

Se zřetelem na existenci jasné struktury vývozních cen lišících se v jednotlivých obdobích bylo usouzeno, že tento prvek by měl být vzat v úvahu při výpočtu dumpingového rozpětí. Proto bylo srovnání u dotčeného výrobku provedeno na měsíčním základě, a to mezi váženým průměrem vývozních cen a váženým průměrem běžných hodnot.

(43)

Na základě výše uvedeného dumpingové rozpětí zjištěné u spolupracujícího vyvážejícího výrobce vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením bylo pod úrovní minimální hranice, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(44)

Konstatuje se, že dumpingové rozpětí by bylo také minimální, kdyby toto srovnání bylo učiněno mezi váženým průměrem běžných hodnot a jednotlivými vývozními transakcemi. Takovéto srovnání však nebylo považováno za vhodné. I když existovala struktura vývozních cen, které se v jednotlivých měsících značně lišily (byl pozorován rozdíl až 20 % vývozní ceny v jednotlivých měsících OŠ – přičemž podstatně nižší úrovně byly od května do října 2005), vykazovala měsíční běžná hodnota stejný trend. Tento průběh vyplýval z toho, že hlavní suroviny představující značný podíl výrobních nákladů dotčeného výrobku procházely stejným vývojem. Proto metodika uvedená ve 42. bodě odůvodnění plně odráží míru dumpingu.

(45)

Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že veškerý turecký vývoz dotčeného výrobku do Společenství připadal na spolupracujícího vyvážejícího výrobce, nebyl důvod domnívat se, že by nějaký jiný vyvážející výrobce nespolupracoval.

(46)

Proto by mělo být řízení zastaveno s ohledem na Turecko, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(47)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingovém šetření vztahujícím se na dovoz pocházející z ČLR a Ukrajiny stanoví běžná hodnota v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u nichž se shledalo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(48)

Stručně a jen pro snadnější orientaci jsou níže shrnuta kritéria statutu tržního hospodářství:

(49)

O statut tržního hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádal a do stanoveného termínu na formulář žádosti o přiznání statutu tržního hospodářství pro vyvážející výrobce odpověděl jeden vyvážející výrobce z ČLR. Komise si vyhledala a dle nutnosti ověřila u této společnosti na místě veškeré nezbytné informace předložené v její žádosti o přiznání statutu tržního hospodářství.

(50)

Šetření ukázalo, že žádost o přiznání statutu tržního hospodářství musí být u této společnosti zamítnuta, neboť nesplňuje požadavky výše uvedených kritérií jedna, dvě a tři.

(51)

V důsledku toho, že hlavními akcionáři jsou státní podniky a že členové vedení jmenovaní těmito akcionáři zastávají nepoměrný a kontrolní počet funkcí v představenstvu, bylo shledáno, že stát by mohl uplatňovat podstatný vliv na obchodní rozhodnutí této společnosti týkající se jejího každodenního řízení, rozdělování zisku, emise nových akcií, navyšování kapitálu, pozměňování stanov a rozpuštění společnosti, a že takováto rozhodnutí nejsou tedy činěna v reakci na signály trhu.

(52)

Navíc finanční výkazy této firmy neodrážely pravdivou finanční situaci, neboť společnost provedla bez odůvodnění určitá přerozdělení u odpisů dlouhodobých aktiv, což představuje porušení IAS 1-13. Spolu se skutečností, že auditoři společnosti nevyjádřili žádné výhrady či vysvětlení ke zjištěným praktikám, to představuje jasné porušení mezinárodních účetních standardů.

(53)

Se zřetelem na ocenění počátečních aktiv nebyla firma schopna poskytnout žádné vysvětlení ohledně základu, na němž bylo ocenění provedeno. Konečně tato firma nebyla schopna nikterak prokázat platbu nájemného za kancelářskou budovu. Oba nedostatky ukázaly, že z dřívějšího systému netržního hospodářství přetrvávají značná zkreslení.

(54)

Byla provedena konzultace s poradním výborem a dotčeným stranám byla přímo dána možnost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním. Žádné vyjádření však nebylo obdrženo. Výrobnímu odvětví Společenství byla rovněž dána možnost vyjádřit se a to souhlasilo se závěrem k přiznání statutu tržního hospodářství.

(55)

Na základě výše uvedených kroků se dospělo k závěru, že čínskému vyvážejícímu výrobci by neměl být přiznán status tržního hospodářství.

(56)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se celostátní clo, pokud je stanoveno, vztahuje na země spadající pod tento článek vyjma případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují veškerá kritéria individuálního zacházení zakotvená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(57)

Čínský vyvážející výrobce, jemuž nemohl být přiznán status tržního hospodářství, požádal i o individuální zacházení pro případ, že by mu nebyl přiznán status tržního hospodářství. Bylo však zjištěno, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, že stát zde uplatňuje přes své zástupce v představenstvu této společnosti podstatný vliv ohledně vývozních cen a množství vývozu, jakož i prodejních podmínek takovým způsobem, že je nelze považovat za svobodně stanovené. Navíc tyto státní zásahy týkající se každodenního řízení společnosti znamenají, že nelze vyloučit riziko obcházení, jestliže se tomuto vývozci poskytne individuální celní sazba.

(58)

V důsledku toho, a protože se zjistilo, že tento čínský vyvážející výrobce nesplňuje všechny požadavky tak, aby mu mohlo být poskytnuto individuální zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, muselo být individuální zacházení zamítnuto.

(59)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce z Ukrajiny nepožadoval statut tržního hospodářství a zažádal si jen o individuální zacházení. Avšak na Ukrajině není znám žádný jiný výrobce penty, což potvrzuje skutečnost, že vývoz penty z Ukrajiny do Společenství vykázaný ze strany spolupracujícího vyvážejícího výrobce se rovná množství uváděnému Eurostatem. Proto bylo považováno za zbytečné rozhodnout, zda by tomuto vyvážejícímu výrobci mělo být poskytnuto individuální zacházení, neboť bude v každém případě uloženo jednotné celostátní clo.

(60)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž není přiznán status tržního hospodářství, určena na základě cen či početně zjištěné běžné hodnoty v některé analogické zemi.

(61)

V oznámení o zahájení vyjádřila Komise svůj záměr využít jako příslušnou analogickou zemi za účelem stanovení běžné hodnoty pro ČLR a Ukrajinu Japonsko a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily. Proti tomuto návrhu nevznesla námitky žádná zúčastněná strana.

(62)

Komise se spojila se známým výrobcem penty v Japonsku a požádala jej o spolupráci v předmětném řízení. Žádné spolupráce se jí však nedostalo.

(63)

Původně nebyly země dotčené předmětným řízením vybrány proto, že buď chyběla spolupráce nebo že jejich domácí trh mohl být narušen v důsledku dumpingových praktik. Proto Komise usilovala o spolupráci ze strany všech dalších známých výrobců z Chile, Tchaj-wanu, Brazílie a Korejské republiky jako dalších zemí, kde probíhá výroba penty.

(64)

Se spoluprácí souhlasil pouze výrobce z Chile. I když v Chile byl jen jeden výrobce, byl chilský domácí trh s pentou během období OŠ vystaven značné hospodářské soutěži v důsledku dovozu z Číny, Tchaj-wanu, USA, Švédska a Korejské republiky, protože tam nejsou stanoveny žádné kvóty ani žádná jiná množstevní dovozní omezení.

(65)

Se zřetelem na výše uvedené se dospělo k předběžnému závěru, že Chile je nejvhodnější a nejpřiměřenější analogickou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(66)

Tomuto výrobci byl proto zaslán dotazník s žádostí o informace o cenách na domácím trhu a výrobních nákladech obdobného výrobku a údaje postoupené v jeho odpovědi byly na místě ověřeny.

(67)

Šetření však ukázalo, že ze strany spolupracujícího tureckého vyvážejícího výrobce nebyl praktikován dumping. Nedocházelo k žádným zjevným deformacím tureckého trhu s pentou a výrobní postup i suroviny používané tímto tureckým výrobcem se více podobají výrobnímu postupu a surovinám čínských a ukrajinských vyvážejících výrobců.

(68)

Proto byl učiněn závěr, že za přiměřenou analogickou zemi pro účely tohoto řízení lze považovat Turecko.

(69)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, určena na základě ověřených informací získaných od výrobce v analogické zemi.

(70)

Běžná hodnota byla stanovena, jak je uvedeno výše v 32. až 35. bodě odůvodnění.

(71)

Veškerý vývoz do Společenství ze strany čínských a ukrajinských vyvážejících výrobců byl uskutečňován přímo ve prospěch nezávislých odběratelů ve Společenství, a proto byla vývozní cena určena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených či splatných.

(72)

Vzhledem k tomu, že průměrná běžná hodnota za celé OŠ nebyla shledána reprezentativní, a to z důvodů vysvětlených výše v 33. až 37. bodě odůvodnění, byly stanoveny měsíční průměrné vývozní ceny.

(73)

Se zřetelem na dopravní, pojistné, manipulační a vedlejší náklady, jakož i na poplatky za balení, úvěrové a bankovní poplatky byly učiněny úpravy tam, kde to bylo proveditelné a opodstatněné.

(74)

U každého vyvážejícího výrobce, jemuž nebyl přiznán status tržního hospodářství, byl měsíční vážený průměr běžných hodnot stanovených pro analogickou zemi porovnán s měsíčním váženým průměrem vývozních cen do Společenství, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(75)

Podle údajů Eurostatu představoval v případě ČLR objem penty vyvážené spolupracujícím vyvážejícím výrobcem značně méně než 70 % celkového objemu penty dovážené během OŠ z této země. Pro nespolupracující vyvážející výrobce z ČLR muselo být tudíž dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných faktů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Bylo tedy považováno za nutné, aby dumpingové rozpětí bylo pro spolupracujícího výrobce určeno na základě nejvyšších dumpingových transakcí. Tento přístup byl považován za nutný i proto, aby se zabránilo poskytnutí určitého bonusu v případech nedostatečné spolupráce, a se zřetelem na skutečnost, že nic nenaznačovalo, že nespolupracující strana by prováděla dumping na nižší úrovni.

(76)

Proto bylo celostátní průměrné dumpingové rozpětí vypočítáno s využitím váhového faktoru v podobě hodnoty CIF u obou skupin vývozců, tj. spolupracujících i nespolupracujících.

(77)

V případě Ukrajiny, jak je vysvětleno výše v 59. bodě odůvodnění, bylo vzhledem k vysoké úrovni spolupráce považováno za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí na stejné úrovni, jako byla úroveň zjištěná pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(78)

Dumpingové rozpětí, vyjádřené procentuálně z dovozní ceny CIF na hranice Společenství, bez cla, je následující:

(79)

Žádný z výrobců z Ruska a Spojených států amerických při tomto šetření nespolupracoval. Z tohoto důvodu a vzhledem k neexistujícímu jinému vhodnějšímu základu bylo celostátní dumpingové rozpětí předběžně stanoveno na základě dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. údajů odvozených z podnětu.

(80)

Dumpingová rozpětí, vyjádřená procentuálně z dovozní ceny CIF na hranice Společenství, bez cla, jsou následující:

(81)

Z šetření vyplynulo, že obdobný výrobek vyrábí pět výrobců ve Společenství, z nichž jeden má dva výrobní provozy. Podnět byl podán jménem dvou z těchto výrobců. Po zahájení se rozhodl třetí výrobce podpořit řízení tím, že bude plně spolupracovat při šetření. Ze zbývajících dvou výrobců, z nichž oba dodali obecné údaje o výrobě a prodeji, vyjádřili oba řízení svou podporu.

(82)

Objem výroby ve Společenství pro účely čl. 4 odst. 1 základního nařízení byl proto předběžně vypočítán tak, že se sečetl objem výroby tří spolupracujících výrobců ve Společenství s objemem výroby dalších dvou výrobců podle jimi dodaných údajů. Na základě toho činila v OŠ celková výroba Společenství obdobného výrobku 115 609 tun.

(83)

Výroba tří výrobců ze Společenství, kteří plně spolupracovali při šetření, činí 94 % obdobného výrobku vyráběného v rámci Společenství. Proto se má za to, že ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení představují výrobní odvětví Společenství.

(84)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě prodejních objemů známých výrobců ve Společenství plus dovozu ze všech třetích zemí pod příslušným kódem KN podle Eurostatu. V tomto ohledu je třeba konstatovat, že ze dvou výrobců ze Společenství, kteří nejsou žadateli, poskytl prodejní údaje za celé posuzované období pouze jeden. Proto nebyly vzaty v úvahu prodejní údaje druhého výrobce, neboť byly poskytnuty pouze za OŠ. Protože tyto prodejní objemy byly nízké, nemá jejich vyloučení vliv na celkový obraz. Jak je znázorněno v níže uvedené tabulce, klesla spotřeba dotčeného výrobku a obdobného výrobku ve Společenství během posuzovaného období o 12 %. Poptávka byla v letech 2003 a 2004 stabilní, zatímco v OŠ poklesla oproti předchozímu roku o 9 %.

(85)

Komise zvážila, zda by účinky dovozu penty pocházející z ČLR, USA, Turecka, Ruska a Ukrajiny měly být posouzeny kumulativně podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Připomíná se, že nebylo shledáno, že dovoz z Turecka by byl za dumpingové ceny, a proto by řízení týkající se dovozu z této země mělo být zastaveno.

(86)

Průměrná dumpingová rozpětí zjištěná v případě každé ze čtyř zbývajících zemí po vynětí Turecka jsou nad úrovní minimální hranice, jak je definována v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, a objem dovozu z každé z těchto zemí není zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení s tím, že jejich příslušné podíly na trhu činily v OŠ 1,8 % v případě ČLR, 1,5 % v případě Ruska, 3,7 % v případě Ukrajiny a 1,9 % v případě USA.

(87)

Objemy dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny během posuzovaného období značně stouply a stejně tak cenové trendy, jež se jasně podbízely cenám výrobního odvětví Společenství.

(88)

Jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že dotčený výrobek dovážený z dotčených zemí a obdobný výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství mají stejné základní technické, fyzikální a chemické vlastnosti i konečné použití. Navíc jsou všechny tyto výrobky prodávány podobnými prodejními kanály stejným odběratelům, čímž si navzájem konkurují.

(89)

Bylo shledáno, že se dovoz z USA nepodbízí cenám výrobního odvětví Společenství (viz 141. bod odůvodnění níže). Způsob stanovování cen vývozců z USA se jevil jako úplně odlišný od způsobu vývozců z ostatních dotčených zemí. USA se vlastně podařilo zvýšit svůj podíl na trhu Společenství při účtování vyšších cen, než byly ceny ostatních tří zemí. To lze vysvětlit skutečností, že jeden vyvážející výrobce z USA byl velmi úspěšný v jiném tržním segmentu, kde lze mít vyšší ceny. Za těchto okolností bylo usouzeno, že souhrnné posouzení dovozu z USA společně s dumpingovým dovozem z ČLR, Ruska a Ukrajiny není vhodné ve světle podmínek hospodářské soutěže mezi dovozem z USA a na jedné straně dumpingovým dovozem ze tří dotčených zemí a obdobným výrobkem Společenství na straně druhé.

(90)

Na základě výše uvedeného se dospělo k závěru, že byly splněny podmínky odůvodňující souhrnné posouzení dovozu penty pocházející z ČLR, Ruska a Ukrajiny.

(91)

Objemy dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny se podle údajů Eurostatu značně zvýšily z 1 235 tun v roce 2002 na 5 136 tun v OŠ. Jejich společný podíl na trhu se během stejného období průběžně zvyšoval z 1 % na 7 %. To lze vidět v souvislosti s klesající spotřebou.

(92)

Informace o cenách týkající se celkového dovozu ze tří dotčených zemí byly převzaty od Eurostatu. Následující tabulka znázorňuje vývoj průměrných cen dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny. V průběhu posuzovaného období tyto ceny poklesly o 13 %.

(93)

Aby se zjistilo, zda dochází k cenovému podbízení, analyzovala Komise údaje vztahující se k OŠ. Relevantní byly prodejní ceny výrobního odvětví Společenství účtované nezávislým odběratelům, dle potřeby upravené na úroveň cen ze závodu, tj. při vyloučení dopravních nákladů uvnitř Společenství a po odečtení slev a rabatů. Tyto ceny byly srovnány s cenami dovozu ze tří dotčených zemí. V případě Ruska, za předpokladu neexistující spolupráce, byla vývozní cena stanovená na základě váženého průměru převzata od Eurostatu. Pokud jde o ČLR a Ukrajinu, bylo srovnání učiněno s vývozními cenami účtovanými spolupracujícími výrobci, očištěnými o slevy a dle potřeby upravenými na ceny CIF na hranice Společenství s patřičnou úpravou zohledňující náklady celního odbavení a náklady po dovozu. Ceny byly v obou případech považovány za reprezentativní, neboť na Ukrajině je pouze jeden výrobce penty, a pokud jde o ČLR, představuje vývoz spolupracujícího výrobce asi polovinu veškeré penty vyvážené z ČLR do ES.

(94)

Toto srovnání ukázalo, že během OŠ činilo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 11,3 % u ČLR, 6,2 % u Ukrajiny a 11,9 % v případě Ruska.

(95)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení obsahovalo přezkoumání důsledků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství analýzu všech hospodářských činitelů a ukazatelů majících vliv na stav výrobního odvětví během posuzovaného období.

(96)

Mezi rokem 2002 a OŠ klesla výroba o 3 %. Nárůst v roce 2004 byl výsledkem zvýšení výrobní kapacity jedním výrobcem. Vývoj objemů výroby byl následující:

(97)

Kapacita výroby byla zjištěna na základě jmenovité kapacity výrobních jednotek výrobního odvětví Společenství s ohledem na přerušení výroby. Výrobní kapacita vzrostla během posuzovaného období o 6 %. K tomuto zvýšení došlo hlavně v roce 2004 a bylo výsledkem úspěšného odstranění nedostatků ve výrobě u jednoho výrobce na jedné straně a reorganizace druhého výrobního závodu stejného výrobce na straně druhé.

(98)

V důsledku snížení objemu výroby a mírného zvýšení kapacity se využití kapacity snížilo z 95 % v roce 2002 na 87 % v OŠ.

(99)

Zásoby se během posuzovaného období více než zdvojnásobily, což odráží zvyšující se potíže výrobního odvětví Společenství s prodejem svých výrobků na trhu Společenství.

(100)

Prodej penty ze strany výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství trvale klesal z 64 663 tun v roce 2002 na 54 543 tun v OŠ, tj. o 16 %. Pokles objemu prodeje byl tedy strmější než snížení spotřeby uvnitř Společenství, která se, jak je uvedeno výše, snížila o 12 % během stejného období. Výrobní odvětví tak zaznamenalo zmenšení svého podílu na trhu o 3 procentní body. Podíl na trhu klesl ze 78 % v roce 2002 na 75 % v OŠ.

(101)

Průměrné prodejní ceny nespřízněným odběratelům na trhu Společenství se během posuzovaného období snížily o 11 %. V letech 2002 a 2003 došlo k mírnému zvýšení cen, po němž ceny opět klesly, a během OŠ se dostaly až na rekordně nízkou úroveň, kde se zastavily na 1 040 EUR/t.

(102)

Pokles cen v průběhu posuzovaného období by měl být vnímán ve světle pokusů výrobního odvětví Společenství konkurovat dumpingovému dovozu. Současné hladiny cen jsou však neudržitelné, neboť výrobní odvětví Společenství je nuceno prodávat pod úrovní nákladů, aby se udrželo na trhu.

(103)

Během posuzovaného období prudce poklesla ziskovost výrobního odvětví Společenství z 12,6 % v roce 2002 na – 11,5 % v OŠ. V roce 2004 se výrobnímu odvětví Společenství přece jen podařilo dosáhnout malého zisku, ale situace se dramaticky změnila v OŠ, kdy výrobní odvětví začalo být ztrátové. Hlavním důvodem tohoto vývoje je to, že zvýšení cen surovin, zejména metanolu, který představuje přibližně 25 % výrobních nákladů, nebylo možné přenést na odběratele v důsledku nízkých hladin cen dovozu z dotčených zemí.

(104)

V průběhu posuzovaného období se ruku v ruce se snížením ziskovosti zhoršil i peněžní tok, jenž se v OŠ dostal do záporných hodnot. Pokles absolutní úrovně záporného peněžního toku na konci období je důsledkem snížení výroby a objemu prodeje.

(105)

U investic se během posuzovaného období projevil kladný trend. Avšak hlavní investice byly učiněny v roce 2003, kdy bylo výrobní odvětví Společenství stále ještě ziskové. Investice v OŠ se týkaly odstranění nedostatků ve výrobě u jednoho výrobce a modernizace výrobního zařízení za účelem splnění ekologických požadavků u dalšího výrobce.

(106)

Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku byla v OŠ záporná a během posuzovaného období výrazně klesla, což odráží výše uvedený záporný trend v oblasti ziskovosti.

(107)

Nebyly žádné známky toho, že by výrobní odvětví Společenství, které se skládá z velkých společností zabývajících se též výrobou jiných výrobků, čelilo problému se získáváním kapitálu pro svou činnost, a proto byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství bylo v průběhu posuzovaného období s to obstarat si kapitál pro svou činnost.

(108)

Vývoj zaměstnanosti, produktivity a mezd byl následující:

(109)

Počet zaměstnanců se během posuzovaného období zvýšil o 3 %. Bylo to důsledkem reorganizace u jednoho výrobce Společenství, jejímž výsledkem bylo přerozdělení pracovníků zaměstnaných na výrobě penty, i když celkový počet lidí zaměstnanců této společnosti zůstal na stejné úrovni. V důsledku mírného zvýšení počtu zaměstnanců a klesajícího objemu výroby vykazuje produktivita během posuzovaného období záporný trend.

(110)

Průměrná úroveň mzdy na zaměstnance se během posuzovaného období zvýšila o 4 %, což bylo méně než nárůst inflace ve stejném období.

(111)

Zatímco spotřeba se ve Společenství v průběhu posuzovaného období snížila o 12 %, prodejní objem výrobního odvětví Společenství poklesl o 16 % a současně objem dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny vzrostl o více než 300 % a z USA o více než 700 %. To vedlo ke ztrátě podílu Společenství na trhu, přičemž dotčeným dovozcům se podařilo svůj podíl zvýšit.

(112)

Dumpingová rozpětí ČLR, Ruska, Ukrajiny a USA jsou uvedena výše v oddíle věnovaném dumpingu. Tato rozpětí jsou jasně nad úrovní minimální hranice. Navíc vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu nelze považovat účinek skutečného dumpingového rozpětí za zanedbatelný.

(113)

Společenství se nezotavuje z účinků dřívějšího dumpingu či subvencování, neboť nebylo dříve provedeno žádné šetření.

(114)

Analýza ukazatelů újmy ukazuje, že situace výrobního odvětví Společenství se po roce 2002 značně zhoršila a dostala se do nejnižšího bodu v OŠ, kdy výrobní odvětví vykázalo ztrátu 11,5 %.

(115)

V souvislosti s klesající spotřebou během posuzovaného období se výroba Společenství snížila o 3 % a využití kapacity ve stejném období o 8 %. Prodej na trhu Společenství se snížil o 16 % objemově a o 25 % hodnotově. Tento vývoj odráží i zvýšený stav zásob, které se ve sledovaném období téměř zdvojnásobily. To vedlo k poklesu podílu na trhu ze 78 % v roce 2002 na 75 % v OŠ. Průměrné jednotkové ceny se během posuzovaného období snížily o 11 %, což neodráželo zvýšení nákladů na suroviny ve stejném období. Aby výrobní odvětví Společenství dále neztrácelo svůj podíl na trhu a aby udrželo výrobu v chodu, nemělo jinou možnost než následovat cenové úrovně nastavené dumpingovým dovozem. To vyústilo ve značný propad ziskovosti v OŠ.

(116)

Většina ostatních ukazatelů újmy také potvrzuje negativní situaci výrobního odvětví Společenství. Návratnost investic a peněžní toky byly záporné a snížila se produktivita. Investice však vykázaly kladný trend. Nicméně investice učiněné v OŠ, což byl rok ztrát pro výrobní odvětví Společenství, spočívaly fakticky v odstranění výrobních nedostatků a v modernizaci strojního zařízení za účelem splnění ekologických požadavků a nebyly investicemi do nového výrobního zařízení. Mírný nárůst počtu zaměstnanců vyplynul z reorganizace v případě jednoho výrobce a nepředstavoval nábor nových pracovníků v době, kdy se hospodářská situace zhoršila.

(117)

Ve světle výše uvedeného lze dospět k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(118)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství v míře dovolující označit ji za podstatnou. Zkoumány byly i jiné známé faktory, než je dumpingový dovoz, které mohly současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že možná újma způsobená těmito jinými faktory nebude přičítána dumpingovému dovozu.

(119)

Připomíná se, že se zřetelem na Turecko, jehož podíl na trhu činil během OŠ 8,6 %, bylo zjištěné dumpingové rozpětí pod úrovní minimální hranice. Proto dovoz z Turecka nebyl zahrnut do analýzy vlivu dumpingového dovozu na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Společný podíl zbývajících čtyř zemí na trhu činil v OŠ 9 %.

(120)

Objem dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny během sledovaného období značně vzrostl, a to jak v absolutních hodnotách, tak i z hlediska podílu na trhu. V roce 2002 byl tento objem vskutku téměř zanedbatelný, když činil pouhých 1 235 tun, zatímco během posuzovaného období stoupl o 316 % na 5 136 tun v OŠ. Společný podíl těchto zemí na trhu vzrostl během stejného období z 1 % na 7 %. Vážený průměr dovozních cen klesl o 13 %, což vyústilo v jasné cenové podbízení během OŠ. Podstatný nárůst objemu dovozu z těchto tří dotčených zemí a jejich získání podílu na trhu během posuzovaného období, a to na základě cen, které zůstaly o dost nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, se tudíž časově shodoval s evidentním zhoršováním celkové finanční situace výrobního odvětví Společenství ve stejném období.

(121)

Výrobní odvětví Společenství namítlo, že i při nízkém podílu na trhu dokázal dumpingový dovoz vzhledem k charakteru této obchodní činnosti způsobit vážnou deformaci trhu. Penta je komoditou a nejnižší cena kótovaná na trhu určuje do značné míry tržní cenu, jíž se ostatní výrobci musí přizpůsobit, pokud si chtějí udržet zakázky. To dokazuje klesající trend prodejních cen ve výrobním odvětví Společenství, zatímco ceny hlavní suroviny, metanolu, vyletěly nahoru. Výrobní odvětví Společenství tvrdí, že nebylo s to přenést nárůst cen surovin na své odběratele v důsledku silného cenového tlaku dumpingového dovozu. To vedlo k prudkému poklesu produktivity, návratnosti investic i peněžního toku.

(122)

Když se nicméně podíváme na tento vývoj podrobněji, ukazuje se, že během OŠ došlo ke značnému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství. V letech před OŠ dovoz z ČLR, Ruska a Ukrajiny mohutně vzrostl z 1 235 tun v roce 2002 na 4 752 tun v roce 2004, tj. o 285 %, zatímco ceny u těchto zemí klesly během stejného období o 9 %. Avšak vliv tohoto prudkého nárůstu dovozu na situaci výrobního odvětví Společenství nebyl dramatický, tzn. že zatímco objem prodeje se snížil o 9 % a ceny o 1 %, zůstala úroveň zisku dosaženého v roce 2004 na přiměřené úrovni (5,7 %). V OŠ se pokles o 7 % prodeje realizovaného výrobním odvětvím Společenství časově shodoval s dalším nárůstem dovozu z dotyčných zemí o 8 %, což bylo relativně malé zvýšení ve srovnání s růstem, k němuž došlo v předchozích letech. Avšak výrobní odvětví Společenství zaznamenalo velký propad své ziskovosti teprve v OŠ, kdy došlo k jejímu poklesu na – 11,5 %, jakož i k dramatickému zhoršení jeho finanční situace.

(123)

Přihlédneme-li k výše uvedeným úvahám, zdá se, když se podíváme na celé posuzované období, že existuje určitá korelace mezi vývojem dumpingového dovozu a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Nezdá se však, že by dumpingový dovoz sám o sobě vysvětloval prudký pokles ziskovosti výrobního odvětví Společenství během OŠ. Proto nelze učinit závěr, že by dumpingový dovoz sehrál určující roli v situaci, kdy výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu, což vyvrcholilo v OŠ.

(124)

Během posuzovaného období klesla spotřeba penty ve Společenství o 12 %. Zdá se, že tento klesající trend je spjat se sníženou poptávkou po alkydových pryskyřicích v oboru nátěrových hmot, které představují asi 70 % konečného užití penty na trhu Společenství. Návštěva u průmyslového odběratele penty, který vyrábí alkydové pryskyřice pro obor nátěrových hmot, ukázala, že do budoucnosti se očekává ještě prudší pokles poptávky po alkydech v důsledku nadcházejících změn v ekologické legislativě, která stanoví omezení pro emise těkavých organických sloučenin z nátěrových hmot jak pro architektonické, tak i průmyslové použití. Protože alkydové pryskyřice nejsou tak příznivé pro životní prostředí s ohledem na těkavé organické sloučeniny jako jiné technologie, očekává se, že se budou méně používat v nátěrových hmotách.

(125)

Prodej realizovaný výrobním odvětvím Společenství klesl o 16 % objemově a o tři procentní body z pohledu tržního podílu, a to ze 78 % v roce 2002 na 75 % v OŠ. Objem dovozu z ČLR, Ruska a Ukrajiny vzrostl během posuzovaného období o 316 %, což vedlo ke zvýšení jejich podílu na trhu z 1 % na 7 %, čímž převzaly podíl na trhu, o nějž přišlo výrobní odvětví Společenství. Klesající poptávka po pentě ve Společenství proto jako taková nevysvětluje zhoršení situace jeho výrobního odvětví v průběhu posuzovaného období.

(126)

Roční vývoj spotřeby však ukazuje, že její pokles byl mnohem hlubší mezi rokem 2004 a OŠ, kdy se snížila o 9 % ve srovnání s předchozími roky. V letech 2003 a 2004 byla spotřeba fakticky na stejné úrovni, zatímco v letech 2002 a 2003 se zvýšila o 3 %. Proto vzhledem k časové shodě mezi snížením spotřeby a obdobím, kdy se výrobní odvětví Společenství stalo ztrátovým, nelze vyloučit, že snižující se poptávka po pentě na trhu Společenství ovlivnila situaci, v níž výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu.

(127)

Dovoz z dalších (pěti největších) třetích zemí byl následující:

(128)

Podle Eurostatu a informací shromážděných během šetření jsou hlavními třetími zeměmi, z nichž se dováží penta, Chile, Indie a Tchaj-wan. Přidá-li se dovoz z Turecka k dovozům z dalších třetích zemí, zvýšil se celkový objem dovozu z dalších třetích zemí o 12 % z 8 586 tun v roce 2002 na 9 636 tun v OŠ. To odpovídá zvýšení jejich společného podílu na trhu z 10 % na 13 %. Cenová hladina dovozu z třetích zemí byla v průběhu posuzovaného období o dost vyšší než v případě výrobního odvětví Společenství. Dovozu z dalších třetích zemí soupeřícímu s dumpingovým dovozem se tudíž podařilo zvýšit podíl na trhu o tři procentní body i na základě cen, které byly vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(129)

Je však třeba konstatovat, že dovoz z dalších třetích zemí sledoval jiný trend ve srovnání s trendem dumpingového dovozu v tom smyslu, že ke kulminaci dovozu z dalších třetích zemí došlo v roce 2004, zatímco v OŠ, což byl rok ztrát pro výrobní odvětví Společenství, dovoz ze třetích zemí opět poklesl o 22 % ve srovnání s předchozím rokem. I jeho průměrná cena se během stejného období snížila o 11 % a jeho podíl na trhu poklesl o dva procentní body. Jak se zdá, indikuje to, že od roku 2004 byli nízkými tržními cenami postiženi i výrobci v dalších třetích zemích. Jejich ceny nicméně zůstaly nad úrovní cen výrobního odvětví Společenství i během OŠ.

(130)

Bylo rovněž zkoumáno, zda k újmě, k níž došlo během posuzovaného období, mohl přispět i vývoz z výrobního odvětví Společenství do zemí, které nejsou členy ES. Vývoz nezávislým odběratelům v zemích, jež nejsou členy ES, představoval téměř polovinu prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období. Objem vývozu se mezi rokem 2002 a OŠ zvýšil o 3 %, zatímco průměrné vývozní ceny klesly o 7 %.

(131)

I když prodej na vývoz se objemově o něco zvýšil, skutečnost, že průměrné vývozní ceny byly v průběhu sledovaného období nižší než průměrné prodejní ceny na trhu Společenství, a navíc pod úrovní jednotkových výrobních nákladů, měla jistě záporný vliv na celkovou finanční situaci ve výrobním odvětví Společenství, i když přímo neovlivňuje ziskovost na trhu Společenství. Nelze proto vyloučit, že újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla nepřímo způsobena i záporným vývojem ziskovosti na vývozních trzích, neboť ten měl jistě vliv i např. na schopnost výrobního odvětví Společenství realizovat nové investice či nabírat nové pracovníky.

(132)

Prodejní objem výrobce ve Společenství, který nebyl žadatelem a který poskytl údaje za celé dotyčné období, se snížil ještě výrazněji, než jak tomu bylo na straně výrobního odvětví Společenství. Proto se zdá, že tento výrobce je v podobné situaci jako výrobci ve Společenství, kteří podali podnět. Je tudíž jasné, že tento výrobce nepřispěl k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství.

(133)

Ceny metanolu jako hlavní suroviny se během posuzovaného období značně zvýšily. Podle statistických údajů zveřejněných na internetové stránce Methanexu, největšího světového výrobce a obchodníka na trhu metanolu, se evropské smluvní ceny zvýšily ze 125 EUR/t v lednu 2002 na 235 EUR/t v prosinci 2005. To přispělo ke zvýšení jednotkových výrobních nákladů o 10 % během posuzovaného období a v návaznosti na to i k poklesu ziskovosti, vezmeme-li v úvahu, že prodejní ceny se ve stejném období snížily o 13 %.

(134)

Nelze usuzovat, že účinek prudce stoupajících cen surovin by byl tak velký, že by přivodil újmu výrobnímu odvětví Společenství. Záporný vývoj ziskovosti byl spíše důsledkem skutečnosti, že výrobci ve Společenství nemohli přenést tyto vyšší náklady surovin na své odběratele tím, že by zvýšili prodejní ceny kvůli nízké cenové hladině na trhu Společenství. Avšak zatímco ceny metanolu se v průběhu posuzovaného období zvýšily o 88 %, během OŠ činil tento nárůst jen 2 %. Proto souběžný cenový vývoj metanolu jako hlavní suroviny, i když tržní cena penty byla v OŠ nízká, nevysvětluje, proč se výrobní odvětví Společenství stalo v OŠ v tak velkém rozsahu ztrátovým.

(135)

Z dostupných údajů vyplývá, že i při nízkém podílu na trhu vyvinul dumpingový dovoz z ČLR, Ruska a Ukrajiny cenový tlak na ceny výrobního odvětví Společenství. Avšak podrobnější analýza neumožňuje stanovení podstatné příčinné souvislosti mezi zhoršením finanční situace výrobního odvětví Společenstvi a vývojem dumpingového vývozu.

(136)

Ke značnému zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Společenství i jeho celkové finanční situace došlo mezi rokem 2004 a OŠ, kdy se objem dumpingového dovozu zvýšil pouze o 8 % ve srovnání s nárůstem o 285 % během předchozích tří let, kdy bylo výrobní odvětví Společenství stále ještě ziskové. Navíc se pokles poptávky po pentě na trhu Společenství časově shodoval se zhoršením finanční situace výrobního odvětví Společenství. Dále se zdá, že nárůst cen metanu jako hlavní suroviny byl mnohem méně výrazný v OŠ ve srovnání s předchozími roky, a proto se jím nevysvětluje náhlý a dramatický pokles ziskovosti v OŠ.

(137)

Skutečnost, že výrobní odvětví Společenství vyváží téměř polovinu své produkce za podnákladové ceny, je třeba vidět jako faktor, který dále přispěl k celkové negativní situaci výrobního odvětví Společenství, byť přímo neovlivňuje ziskovost na trhu Společenství.

(138)

Proto nelze učinit závěr, že dumpingový dovoz by sám o sobě způsobil podstatnou újmu. Přezkoumání dalších faktorů podle čl. 3 odst. 7 základního nařízení totiž ukázalo, že i snížení spotřeby, vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství, jakož i dovoz z jiných třetích zemí lze považovat za příčinu újmy.

(139)

Objem vývozu z USA stoupl ze 169 tun v roce 2002 na 1 355 tun v OŠ. To vedlo ve stejném období ke zvýšení podílu na trhu z 0,2 % na 1,9 %.

(140)

Průměrné ceny dovozu z USA se během posuzovaného období snížily, ale byly vyšší než ceny účtované vývozci z ČLR, Ruska a Ukrajiny:

(141)

Cenové podbízení bylo zjišťováno tak, jak je podrobně uvedeno výše v 93. bodě odůvodnění. Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení činilo pro USA – 19,5 % v OŠ, tzn. že průměrná dovozní cena byla značně vyšší než cena účtovaná výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Jak je vysvětleno níže, dovoz z USA nevyvolal ani stlačení cen dolů.

(142)

Souběžně s růstem dovozu z USA bylo výrobní odvětví Společenství svědkem mj. i snížení svého prodeje, tržního podílu a ceny ve sledovaném období, což vedlo k závěru, jak se uvádí ve 117. bodě odůvodnění výše, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu. Konstatuje se však, že ceny dovozu z USA se nepodbízely cenám výrobního odvětví Společenství, ale že tento dovoz byl fakticky prodáván za značně vyšší ceny, než byly ceny výrobního odvětví Společenství. Navíc bylo provedeno dodatečné srovnání cen dovozu z USA s cenou nepůsobící újmu obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Cena nepůsobící újmu byla stanovena úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela ziskové rozpětí, které mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat, pokud by nedošlo k dumpingu působícímu újmu. Toto srovnání ukázalo, že úroveň prodeje pod cenou byla nepatrná. Na tomto základě se dochází k závěru, že tento dovoz nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(143)

Vzhledem k tomu, že neexistuje významná příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, mělo by být předmětné antidumpingové řízení v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 9 odst. 3 základního nařízení zastaveno.

(144)

Žadatel i všechny ostatní zúčastněné strany byli informováni o zásadních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá Komise zastavit toto řízení. Žadatelé poté vyjádřili své názory, které však nebyly takového charakteru, aby změnily výše uvedené závěry,