18.9.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 295/4

(1)

Dne 19. května uložila Komise nařízením (ES) č. 1008/2004 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní vyrovnávací clo z dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie do Společenství.

(2)

Po zveřejnění základních skutečností a důvodů, na jejichž základě bylo rozhodnuto zavést prozatímní vyrovnávací opatření, předložilo několik zúčastněných stran své písemné připomínky k prozatímním závěrům. Strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(3)

Komise pokračovala v hledání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné, aby dospěla ke konečným závěrům.

(4)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a důvodech, které vedly k doporučení uložit konečné vyrovnávací clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie a k rozhodnutí o konečném výběru částek zajištěných formou prozatímního cla. Byla jim také dána lhůta, ve které se mohly vyjádřit ke zveřejněným základním skutečnostem a důvodům.

(5)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy, a kde to bylo vhodné, byly závěry odpovídajícím způsobem upraveny.

(6)

Protože nebyly obdrženy žádné nové připomínky týkající se dotčeného výrobku a obdobného výrobku, potvrzujÍ se 12. až 16. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(7)

Po zveřejnění informací následujícím po zavedení prozatímních opatření a následně po zveřejnění konečných informací zaslala indická vláda a vyvážející výrobci celou řadu připomínek. Zaprvé tvrdili, že režim DEPB na povývozním základu je režim navracení, a následkem toho by měla být výhoda v rámci tohoto režimu omezena na přebytek vrácení dovozních cel, který mohl být dán. Dále tvrdili, že rozsah výhod by měl být stanoven podle data obdržení licencí DEPB, a nikoli podle data jejich využití nebo prodeje, jak učinila Komise. A konečně tvrdili, že částka výhody by měla být snížena, protože se sazba DEPB pro dotčený výrobek v únoru 2004, tj. po období šetření, snížila z 19 % na 11 %.

(8)

V reakci na první tvrzení je v 33. bodu odůvodnění prozatímního nařízení poznamenáno, že „základní nařízení stanoví výjimku, mimo jiné, pro systémy navracení nebo navracení u náhradních vstupů, které splňují přísné podmínky stanovené v příloze I bodu i), příloze II (definice a pravidla navracení) a v příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů)“.

(9)

V této souvislosti je nutno upozornit, že indická vláda neuplatňovala účinný systém ověřování nebo postup potvrzování toho, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovávány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II bod 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III část II bod 2 základního nařízení). Kromě toho indická vláda neprováděla ani povývozní zkoušky vycházející ze skutečných použitých vstupů, aby určila, zda došlo k nadměrné platbě, ačkoli by takové zkoušky byly při nepřítomnosti efektivně uplatňovaného systému ověřování (příloha II část II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení) běžně vyžadovány. Kromě toho bylo v 37. bodu odůvodnění prozatímního nařízení shledáno, že „nelze režim DEPB na povývozním základu považovat za povolený režim navracení nebo navracení u náhradních vstupů (příloha III) podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení“. Z těchto důvodů se tímto potvrzuje závěr 38. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že „vrácení veškerých dovozních cel, které jsou běžně splatné u všeho dovozu, je napadnutelnou výhodou“.

(10)

Podmínkou způsobilosti pro získání výhod v rámci tohoto režimu je, že společnost musí vyvážet zboží. V okamžiku vývozní transakce musí vývozce učinit prohlášení pro orgány v Indii, v němž bude uvedeno, že vývoj je uskutečňován v rámci režimu DEPB. Aby zboží mohlo být vyvezeno, vydají indické celní orgány ještě před vývozem zboží povolení k vývozu, na kterém bude mimo jiné uvedena částka kreditu DEPB, který bude pro danou vývozní transakci udělen. V tomto okamžiku vývozu společnost zná výši výhody, kterou obdrží. Poté, co celní orgány vydají povolení k vývozu, nemůže indická vláda volně rozhodovat o udělení kreditu DEPB. Také bylo ověřeno, že jakákoli změna sazeb DEPB v době mezi skutečným vývozem a vydáním licence DEPB nebude mít žádný vliv na výši udělené výhody. Rozhodující sazba DEPB je ta, která platila v době, kdy bylo učiněno vývozní prohlášení. Proto není možné zpětně měnit výši výhody. Proto je v okamžiku, kdy je provedena vývozní transakce, indická vláda povinna nahradit cla, což znamená finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení.

(11)

Ustanovení čl. 1 odst. 1 základního nařízení stanoví, že „aby se vyrovnala subvence, která byla […] poskytnuta […], jehož propuštění do volného oběhu ve Společenství působí újmu, může být uloženo vyrovnávací clo“. Důvodem pro uložení takového cla je to, že ceny dováženého zboží jsou následkem udělených subvencí nižší a že takové nižší ceny způsobují újmu. V tomto případě, pokud vývozci sad uhlíkových elektrod dohadují ceny pro prodej vyvážených výrobků, jsou si vědomi toho, že uvedený prodej požívá výhod ze subvencí v rámci režimu DEPB. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou si vývozci vědomi toho, že obdrží takovou subvenci a ještě výhody v rámci jiných režimů, jsou tyto společnosti již v okamžiku, když sjednávají ceny, v konkurenčně výhodnějším postavení, tj. mohou promítnout subvence do nabídky nižších cen.

(12)

Indické účetní normy umožňují zúčtovávat kreditní položky, jako např. položky získávané v rámci režimu DEPB, na aktuálním základě jakožto příjem, pokud: i) byly takové výhody již získány a ii) je dostatečně jisté, že nakonec bude výnos z vývozní transakce vybrán. Důležitý je zde okamžik, kdy „byly výhody získány“. Jak je uvedeno výše v 10. bodu odůvodnění, poté, co celní orgány vydají povolení k vývozu, na kterém je mimo jiné uvedena výše kreditu DEPB, který má být přidělen pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda volně rozhodovat, zda udělit nebo neudělit subvenci, a ani nemá žádnou možnost volně rozhodovat, pokud jde o její výši. Rovněž, jak je uvedeno výše v tomtéž bodu odůvodnění, jakákoli změna sazeb DEPB v době mezi skutečným vývozem a vydáním licence DEPB zpětně neovlivní výši udělené výhody. Jak je rovněž uvedeno výše v 11. bodě odůvodnění, má se za to, že do cen vývozních transakcí se promítají subvence, z nichž mohou mít výhodu (např. nižšími cenami). Za těchto okolností se předpokládá, že výhody se získávají při uskutečnění vývozní transakce. Na tomto základě mohou společnosti v souladu s indickými účetními normami zaúčtovat kredit DEPB jako příjem ve fázi vývozní transakce.

(13)

Podle čl. 2 odst. 2 a článku 5 základního nařízení se výše napadnutelných subvencí vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce a o které se zjistí, že existovala během období šetření. Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že je vhodné posoudit výhodu udělenou v rámci tohoto režimu jakožto částku kreditních položek získaných ze všech vývozních transakcí provedených v rámci tohoto režimu během období šetření. Toto se liší od přístupu zvoleného v prozatímním nařízení, kde byla posuzována částka použitých kreditních položek. V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly odečteny poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence.

(14)

S ohledem na poslední argument vztahující se k údajnému snížení sazby DEPB se přijímá, že byl předložen důkaz prima facie dokazující, že sazba DEPB pro dotčený výrobek byla snížena na 11 % s platností od 9. února 2004. Protože je však výše výhody posuzována na základě výše výhody získané ze všech vývozních transakcí provedených během období šetření, nebude mít snížení sazby DEPB po tomto období žádný vliv na úroveň určené subvence.

(15)

Na základě těchto změn byla výhoda v rámci tohoto režimu pro dvě spolupracující společnosti revidována na 16,6 % a 14,4 %.

(16)

Vzhledem k nepřítomnosti připomínek od zúčastněných stran se závěry uvedené v 56. až 58. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(17)

V prozatímní fázi existovala domněnka, že jeden vyvážející výrobce v Indii obdržel v rámci tohoto režimu napadnutelnou výhodu. Zástupci tohoto vývozce tvrdili, že i) režim nebyl napadnutelný a ii) v každém případě byla jakákoli obdržená výhoda udělena pouze obchodní jednotce společnosti, která dotčený výrobek nevyráběla a která byla společností po období šetření odprodána. V souvislosti s tím se tvrdilo, že tomuto vývozci by neměla být přiznána žádná výhoda v rámci režimu ALS.

(18)

Co se týče prvního tvrzení, nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by prokazovaly, že ALS nebyla napadnutelná vývozní subvence. V této souvislosti se připomíná, že indická vláda neuplatňovala účinný systém ověřování nebo postup potvrzování toho, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovávány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II bod 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III část II bod 22 základního nařízení). Kromě toho indická vláda neprováděla ani povývozní zkoušky vycházející ze skutečných použitých vstupů, aby určila, zda došlo k nadměrné platbě, ačkoli by takové zkoušky byly při nepřítomnosti efektivně uplatňovaného systému ověřování (příloha II část II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení) běžně vyžadovány. Z těchto důvodů se potvrzují závěry 64. až 70. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Co se týče druhého tvrzení, bylo zjištěno, že během období šetření dotčený vývozce požíval výhod z režimu a výsledně obdržel napadnutelnou výhodu. Kromě toho skutečnost, že obchodní jednotka vyrábějící tento výrobek byla prodána následně po období šetření, není významná pro určení, zda společnost požívala výhod ze subvence během období šetření. Navíc se při hodnocení úrovně subvencování společnosti jako celku nepovažuje za relevantní skutečnost, zda byl subvenční program zacílen na jednotku společnosti, která sama dotčený výrobek nevyráběla. Ve skutečnosti je to společnost jako celek, jež se zkoumá, a proto jakákoli výhoda poskytnutá jedné z jednotek se považuje za výhodu pro společnost jako celek. Za tímto účelem je potvrzeno, že během období šetření tvořily obchodní jednotka, která požívala výhod z režimu ALS, a obchodní jednotka, která vyráběla dotčený výrobek, jeden subjekt z hlediska právního i hospodářského. Proto se závěr uvedený v 71. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(20)

Vzhledem k nepřítomnosti připomínek od zúčastněných stran se závěr uvedený v 72. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(21)

Vzhledem k nepřítomnosti připomínek od zúčastněných stran se závěr uvedený v 74. bodu odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(22)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům se výše napadnutelných subvencí s konečnou platností potvrzuje takto:

(23)

Vzhledem k nepřítomnosti podstatně nových informací nebo argumentů v této konkrétní souvislosti se 76. až 79. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(24)

Po předběžném zveřejnění poukázali indičtí vývozci na rozdíl v rozpětí cenového podbízení u jednoho konkrétního druhu dotčeného výrobku ve srovnání s rozpětím cenového podbízení u obdobných druhů. Námitka byla řádně prošetřena a bylo zjištěno, že rozdíl byl způsoben chybou ve zprávě o počtu dobropisů a slev u jednoho konkrétního výrobce ve Společenství. Námitka byla tedy přijata a rozpětí cenového podbízení u tohoto konkrétního druhu výrobku a popřípadě i u dalších druhů bylo odpovídajícím způsobem opraveno.

(25)

Dále bylo zjištěno, že řada prodejních transakcí výrobního odvětví Společenství, které byly používány pro výpočty cenového podbízení, byla započtena dvakrát. Vzhledem k tomu musely být dvakrát započtené transakce odstraněny a výpočty cenového podbízení musely být odpovídajícím způsobem změněny. Toto dvojí započtení však nebylo provedeno při stanovení číselných údajů používaných pro posouzení ukazatelů újmy. Ukazatele újmy proto nebylo nutné měnit.

(26)

Výsledným porovnáním bylo zjištěno, že během období šetření docházelo u dotčeného výrobku pocházejícího z Indie a prodávaného ve Společenství k cenovému podbízení ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství o 3 % až 11 %.

(27)

Vzhledem k nepřítomnosti podstatně nových informací nebo argumentů v tomto konkrétním ohledu se 80. až 116. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují s výjimkou 86. bodu odůvodnění (viz 1. až 26. bod odůvodnění).

(28)

Indičtí vývozci opakovali svůj argument, že vytvoření příčinné souvislosti mezi subvencovanými vývozy a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, vychází z údajů, které byly nespolehlivé z důvodu existence kartelu až do začátku roku 1998. Indičtí vývozci však nepředložili ve lhůtě stanovené pro podávání připomínek žádné nové informace týkající se této konkrétní záležitosti.

(29)

Vzhledem k nepřítomnosti podstatně nových informací nebo argumentů se 117. až 137. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(30)

Sdružení zastupující uživatele a uživatelská společnost opakovaně zdůrazňovaly svou hlavní obavu, že zavedení jakéhokoli opatření, které by vyloučilo indické dodavatele z trhu Společenství, by snížilo celkový stav hospodářské soutěže na trhu Společenství pro tento konkrétní výrobek a nevyhnutelně by vedlo ke zvýšení cen. Jak je však posouzeno ve 147. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, lze očekávat minimální dopad jakéhokoli zvýšení ceny u obdobného výrobku pro konečného zákazníka. Dále se připomíná, že účelem veškerých vyrovnávacích opatření není v žádném případě zastavení přístupu výrobků z Indie do Společenství, ale spíše opětovné vytvoření rovných podmínek, které byly narušeny nekalými obchodním postupy. Má se rovněž za to, že úroveň opatření není taková, aby vylučovala indické výrobce z trhu Společenství.

(31)

Vzhledem k nepřítomnosti podstatně nových informací nebo argumentů v tomto konkrétním ohledu se 138. až 151. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(32)

Po zveřejnění prozatímních závěrů prohlásilo několik zúčastněných stran, že úroveň zisku ve výši 9,4 % považovaná za vyjádření finanční situace výrobního odvětví Společenství bez újmu způsobujících subvencí z Indie byla příliš vysoká. Tvrdilo se, že dle obvyklé praxe se stanoví míra zisku 5 % pro takové komodity, jako jsou ocel, textilie a základní chemikálie. Tytéž strany dále tvrdily, že by měla být plně zveřejněna metoda použitá pro stanovení těchto číselných údajů.

(33)

Jak je vysvětleno ve 154. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, byl zisk ve výši 9,4 % výsledkem logického zhodnocení založeného na mnoha faktorech, z nichž některé byly i) zisk dosahovaný výrobním odvětvím Společenství v roce 1999, kdy byl podíl dumpingového dovozu na trhu na nejnižší úrovni; ii) podmínky na trhu v dané době a iii) výstupy získané z databáze účtů společností. Co se týče této databáze, sestává z údajů o účetnictví společností, které jsou nejprve shromažďovány národními centrálními bankami největších průmyslových zemí, což je většina členských států Evropské unie, USA a Japonsko, a pak agregované podle odvětví Evropským výborem centrálních úřadů pro údaje finančních rozvah a Evropskou komisí. Databáze byla aktualizována v období mezi prozatímním a konečným určením. Analýza aktualizovaných údajů týkajících se členských států EU plus USA a Japonska ukazuje, že průměrný zisk před odpisem mimořádných položek byl u společností, které patří k nejbližšímu odvětví, jež lze nalézt, ve výši 7,5 % v roce 2002, což je poslední rok, který je v databázi k dispozici.

(34)

Avšak dále se má za to, že při stanovování zisku, kterého mohlo být dosaženo bez subvencování, je nutno řádně zvážit všechny podstatné kvalitativní a kvantitativní faktory. Zejména pak, jak bylo učiněno na základě 154. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, řádné přezkoumání úrovní zisku výrobních odvětví Společenství v době, kdy byl podíl subvencovaných dovozů na trhu na nejnižší úrovni (tj. v roce 1999), a veškerých jiných příčin a okolností, které mohly ovlivnit reprezentativnost uvedeného období. Nakonec se bere na vědomí, že na výrobek jsou při používání kladeny vysoké nároky a že musí přesně splňovat určité parametry, zvláště co se týče elektrického odporu. Toto představuje jak vysoce investičně náročný výrobní postup, tak i nezanedbatelný podíl nákladů na výzkum a vývoj. Skutečnost, že pouze omezený počet výrobců na světě ovládá tuto technologii, je dalším ukazatelem toho, že tento výrobek určitě nemůže být považován za základní komoditu.

(35)

Vezmeme-li v úvahu všechny tyto okolnosti a faktory, je s konečnou platností uzavřeno, že ziskové rozpětí, které může být rozumně považováno za reprezentativní pro finanční situaci výrobního odvětví Společenství bez újmu způsobujících subvencí z Indie, by mělo být pro potřeby výpočtu rozpětí způsobeného újmou stanoveno na úrovni 8 %.

(36)

Následkem výše uvedeného zjištění a zjištění týkajících se cenového podbízení (viz 24. až 26. bod odůvodnění) bylo rozpětí způsobené újmou revidováno takto:

(37)

Vzhledem k závěrům, k nimž se dospělo s přihlédnutím k subvencím, újmě, příčinné souvislosti a zájmu Společenství, se má za to, že by mělo být uloženo konečné vyrovnávací clo, aby se zabránilo další újmě, která je působena výrobnímu odvětví Společenství následkem subvencovaných dovozů. Konečná opatření by měla být uložena na úrovni zjištěného rozpětí subvence, ale neměla by přesahovat rozpětí újmy vypočtené výše v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení. Protože celková úroveň spolupráce Indie byla vysoká, bylo zbytkové rozpětí subvence pro všechny ostatní společnosti stanoveno ve výši společnosti s nejvyšším jednotlivým rozpětím, tj. 16,7 %.

(38)

S přihlédnutím k velikosti rozpětí subvence zjištěného u vyvážejících výrobců v Indii a k míře újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby částky zajištěné formou prozatímního vyrovnávacího cla uvaleného na základě prozatímního nařízení byly s konečnou platností vybrány až do konečné výše uložených cel. Protože je konečné vyrovnávací clo pro společnost Graphite India Limited (GIL) vyšší než prozatímní vyrovnávací clo, vyberou se s konečnou platností částky zajištěné formou prozatímního vyrovnávacího cla uvaleného na základě prozatímního nařízení. Naopak, protože je konečné vyrovnávací clo pro společnost Hindustan Electro Graphite (HEG) Limited nižší než prozatímní vyrovnávací clo, bude prozatímně zajištěná částka přesahující konečnou sazbu vyrovnávacího cla uvolněna.

(39)

Sazby vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů tohoto šetření. Proto odrážejí situaci v těchto společnostech zjištěnou během šetření. Tyto celní sazby (oproti clu pro danou zemi, které platí pro „všechny ostatní společnosti“) se proto použijí výhradně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů spřízněných se společnostmi výslovně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(40)

Každý nárok na uplatnění těchto individuálních vyrovnávacích celních sazeb (např. následkem změny názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měl být neprodleně zaslán Komisi společně s veškerými významnými informacemi, zvláště údajem o změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou, prodejem na domácím trhu a vývozem, které souvisejí např. se změnou názvu nebo změnou ve výrobních nebo prodejních subjektech. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, které požívají výhod individuálních cel.

(41)

V průběhu šetření nabídli dva vyvážející výrobci v Indii, Graphite India Limited a Hindustan Electro Graphite Limited, cenové závazky v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Avšak byly pozorovány významné odlišnosti při srovnávání cen surovin v období šetření a současných cen, způsobeny obecnou nestálostí daného trhu. Z toho vyplývá, že přijetí závazků na základě minimálních dovozních cen, které byly zjištěny výhradně z údajů týkajících se období šetření, by mohlo mít v tomto případě negativní následky na efektivnost daných závazků při odstraňování újmy způsobené subsidizací. Navíc narůstá riziko obcházení nabízeného závazku jedním z vyvážejících výrobců, který po tom, co nabídl závazek, nabyl společnost na výrobu grafitových elektrod nacházející se ve Společenství. S ohledem na obě tyto skutečnosti nebylo možné uzavřít fungující, a tedy ani přijatelné závazky v čase stanoveném za účelem tohoto konání,