Baza aktów prawnych Unii Europejskiej
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">Więcej o funkcjach eksperymentalnych</a>
Wybierz funkcje eksperymentalne, które chcesz wypróbować
EUR-Lex
Baza aktów prawnych Unii Europejskiej

Ten dokument pochodzi ze strony internetowej EUR-Lex

Jesteś tutaj
Aby wyszukać „konkretne wyrażenie”, umieść je w cudzysłowach. Dodaj gwiazdkę (*) w wyszukiwanym terminie, aby znaleźć jego warianty (np. transp*, 32019R*). Użyj pytajnika (?) zamiast konkretnego znaku w wyszukiwanym terminie, aby znaleźć jego warianty (np. „ka?a” umożliwia wyszukanie słów „kara”, „kasa”, „kawa” itp.)
Jak wyszukiwać?
Więcej opcji wyszukiwania znajdziesz Wyszukiwanie zaawansowane

Dokument 62022CN0216

Věc C-216/22: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Sigmaringen (Německo) dne 23. března 2022 – A.A. v. Spolková republika Německo

Úř. věst. C 244, 27.6.2022, s. 18–18 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 244, 27.6.2022, s. 17–18 (GA)

27.6.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 244/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Sigmaringen (Německo) dne 23. března 2022 – A.A. v. Spolková republika Německo

(Věc C-216/22)

(2022/C 244/22)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Sigmaringen

Účastníci původního řízení

Žalobce: A.A.

Žalovaná: Spolková republika Německo

Předběžné otázky

1.

a.

Je s ustanoveními čl. 33 odst. 2 písm. d) a čl. 40 odst. 2 směrnice 2013/32/EU (1) slučitelné vnitrostátní ustanovení, podle něhož je následná žádost o azyl přípustná pouze v případě, že se skutkový nebo právní stav, na němž bylo založeno původní zamítavé rozhodnutí, následně změnil ve prospěch žadatele?

b.

Je s ustanoveními čl. 33 odst. 2 písm. d) a čl. 40 odst. 2 směrnice 2013/32/EU v rozporu vnitrostátní ustanovení, podle něhož rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (v tomto případě: v řízení o předběžné otázce podle článku 267 SFEU) není „novým prvkem“, respektive „novou skutečností“ nebo „novým zjištěním“, pokud v tomto rozhodnutí není konstatována neslučitelnost vnitrostátního ustanovení s unijním právem, ale uvedené rozhodnutí se omezuje pouze na výklad unijního práva? Jaké podmínky musí být případně splněny k tomu, aby rozsudek Soudního dvora Evropské unie, v němž je pouze vykládáno unijní právo, bylo třeba zohlednit jako „nový prvek“, resp. „novou skutečnost“ nebo „nové zjištění“?

2.

Budou-li otázky 1a a 1b zodpovězeny kladně: Mají být ustanovení čl. 33 odst. 2 písm. d) a čl. 40 odst. 2 směrnice 2013/32/EU vykládána v tom smyslu, že rozsudek Soudního dvora Evropské unie, podle nějž existuje silná domněnka, že odepření výkonu vojenské služby za podmínek uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. e) směrnice 2011/95/EU (2) souvisí s některým z pěti důvodů uvedených v článku 10 uvedené směrnice, je třeba zohlednit jako „nový prvek“, respektive „novou skutečnost nebo „nové zjištění“?

3.

a.

Mají být ustanovení čl. 46 odst. 1 písm. a) bodu ii) směrnice 2013/32/EU vykládána v tom smyslu, že se opravný prostředek podaný k soudu směřující proti rozhodnutí rozhodujícího orgánu o nepřípustnosti ve smyslu čl. 33 odst. 2 písm. d) a čl. 40 odst. 5 směrnice 2013/32/EU omezuje na přezkoumání, zda rozhodující orgán správně uznal splnění podmínek nezbytných k tomu, aby bylo možné následnou žádost o azyl považovat za nepřípustnou podle čl. 33 odst. 2 písm. d) a čl. 40 odst. 2 a odst. 5 směrnice 2013/32/EU?

b.

Bude-li otázka 3a zodpovězena záporně: Mají být ustanovení čl. 46 odst. 1 písm. a) bodu ii) směrnice 2013/32/EU vykládána v tom smyslu, že opravný prostředek podaný k soudu směřující proti rozhodnutí o nepřípustnosti zahrnuje i posouzení, zda byly splněny podmínky pro přiznání mezinárodní ochrany ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice 2011/95/EU, pokud soud po vlastním přezkoumání zjistí, že nebyly splněny podmínky nezbytné k tomu, aby byla následná žádost o azyl zamítnuta jako nepřípustná?

c.

Bude-li otázka 3b zodpovězena kladně: Vyžaduje takové rozhodnutí soudu, aby byly žadateli předem poskytnuty zvláštní procesní záruky podle čl. 40 odst. 3 věty třetí směrnice 2013/32/EU ve spojení s ustanoveními kapitoly II uvedené směrnice? Může soud toto řízení provést sám, nebo jím musí – po případném přerušení soudního řízení – pověřit rozhodující orgán? Může se žadatel vzdát dodržení těchto procesních záruk?

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. 2013, L 180, s. 60).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. 2011, L 337, s. 9).

Góra