1.

Dne 15. září 2021 předsedkyně Evropské komise ve svém projevu o stavu Unie (1) oznámila, že Evropská komise navrhne, aby byl rok 2022 vyhlášen Evropským rokem mládeže, „rokem věnovaným ocenění mladých lidí, kteří toho tolik věnovali ostatním“. Cílem Evropského roku mládeže je mimo jiné „pomoc[i] mladým lidem, aby lépe chápali různé příležitosti, které jim nabízejí veřejné politiky na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, a aktivní propagaci těchto příležitostí, s cílem podpořit jejich osobní, sociální, ekonomický a profesní rozvoj v ekologickém, digitálním a inkluzivním světě a současně odstranit zbývající překážky, které jim v takovém rozvoji brání (2);

2.

Jak je zdůrazněno v usnesení Evropského parlamentu o dopadu onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport (2020/2864(RSP)) (3), mladí lidé jsou klíčovou součástí solidárních činností pořádaných v reakci na potřeby jednotlivých komunit v souvislosti s pandemií COVID-19, od vedení informačních kampaní přes práci v první linii v rámci Evropského sboru solidarity po další dobrovolnické iniciativy.

3.

Dobrovolnickou činností v rámci Evropského sboru solidarity a dalších programů mladí lidé konkrétně naplňují preambuli Smlouvy o Evropské unii (SEU), která zdůrazňuje přání signatářů prohloubit solidaritu mezi národy Evropy, článku 2 SEU, který uvádí solidaritu jako jednu z hodnot společných členským státům, a článku 3 SEU, v němž se uvádí, že cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel. Dobrovolnická činnost mladých lidí v oblasti humanitární pomoci přispívá k prosazování míru v Evropě a ve světě a k respektování lidské důstojnosti a lidských práv.

4.

Zkušenosti s Evropskou dobrovolnou službou (1996–2018) a Evropským sborem solidarity byly dobré, ale zároveň ukázaly, že je třeba dále usnadňovat nadnárodní dobrovolnickou činnost, zejména pro mladé lidi s omezenými příležitostmi. V této souvislosti Rada vyzvala k přezkumu doporučení Rady ze dne 20. listopadu 2008 o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie (dále jen „doporučení Rady z roku 2008“) s cílem posílit potenciál evropských programů pro mládež, pokud jde o oslovování mladých lidí a pomoc při budování komunity (4). To je vyjádřeno zejména v příloze 4 pracovního plánu strategie EU pro mládež na období 2019–2027. Kromě toho se na přezkum doporučení Rady z roku 2008 odkazuje ve zprávě Komise o provádění strategie EU pro mládež ze dne 14. října 2021 (5).

5.

Většina záležitostí uvedených v doporučení Rady z roku 2008 má stále zásadní význam a je v tomto návrhu zachována. Aktualizace doporučení Rady z roku 2008 je nezbytná, neboť od roku 2008 došlo k několika změnám. Důležitou změnou je, že v roce 2016 zahájil činnost Evropský sbor solidarity a došlo k vytvoření nových vnitrostátních dobrovolnických programů a zahájení činností, mimo jiné i s nadnárodními prvky (6), které mladým lidem někdy nabízejí velmi podobné příležitosti. Ve strategii Evropské unie pro mládež na období 2019–2027 (7) byly členské státy a Komise vyzvány, aby v rámci svých příslušných oblastí působnosti „usilovaly o doplňkovost a součinnost mezi finančními nástroji EU a celostátními, regionálními a místními režimy“.

6.

V roce 2015 byla v hodnocení strategie EU pro mládež a v doporučení Rady z roku 2008 (8) potřeba začlenění osob ze znevýhodněného prostředí označena za naléhavější než v roce 2008. Mezi další zjištěné potřeby, jimiž se doporučení z roku 2008 nezabývalo, patřily zajištění kvality dobrovolnických projektů, příležitosti k budování kapacit organizací a lepší monitorování toho, jak je doporučení prováděno. Expertní skupina učinila další politická doporučení (9) týkající se rovněž sdílení znalostí a vytváření sítí, přístupnosti dobrovolnických činností, administrativních překážek, informovanosti, uznávání, digitální dobrovolnické činnosti a environmentálních souvislostí, z nichž vycházelo navrhované doporučení.

7.

Dopad krizí, například těch, které narušují nadnárodní fyzickou mobilitu dobrovolníků, je od roku 2008 závažný. Pandemie COVID-19 ukázala, že je důležité zajistit vždy bezpečnost, ochranu a tělesné a duševní zdraví všech účastníků, včetně stanovení opatření pro zvládání potenciálního dopadu nepředvídaných okolností. Kromě toho se pojem „nadnárodní dobrovolnická činnost“ po dlouhou dobu vztahoval výhradně na činnosti zahrnující fyzickou mobilitu dobrovolníků. S technologickým pokrokem a vlivem pandemie COVID-19 se však v dobrovolnických činnostech objevily nové trendy. Digitální dobrovolnické činnosti odhalily svůj potenciál doplňovat fyzickou mobilitu nebo být její volitelnou formou pro mladé lidi, kteří nemají možnost fyzicky cestovat. Mezigenerační rozměr dobrovolnické činnosti rovněž jasně ukázal její význam při řešení demografických výzev naší společnosti. Jednou z hlavních priorit politické agendy EU je zabývat se obavami týkajícími se životního prostředí a změny klimatu, které je třeba zohlednit v činnostech zahrnujících nadnárodní mobilitu.

8.

Význam inkluzivnosti, kvality a uznávání přeshraničních zkušeností v rámci Evropského sboru solidarity zdůraznilo sdělení Evropské komise o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (10). Předpokladem pro to, aby z dobrovolnických činností měli prospěch komunity i sami mladí dobrovolníci, je zaručit kvalitu dostupných příležitostí a poskytovat účastníkům odpovídající podporu v každé fázi jejich dobrovolnické činnosti.

9.

V usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) Rada v prioritní oblasti 1 tohoto strategického rámce potvrdila, že konkrétní záležitostí vyžadující další činnost je „podpora, oceňování a uznávání neformálního učení včetně dobrovolnictví a posilování inkluzivnosti, kvality a uznávání přeshraničních solidárních činností“.

10.

Jedním z prvních problémů, s nimiž se mladí lidé zajímající se o nadnárodní dobrovolnickou činnost setkávají, je přístup k uživatelsky vstřícným informacím o tom, jaké mají jako dobrovolníci postavení a práva, umístěným na specializovaných vnitrostátních internetových stránkách, tak aby mohli zahájit svou nadnárodní dobrovolnickou činnost s plným vědomím toho, jaký dopad to bude mít na jejich práva a nároky v oblasti sociálního zabezpečení v hostitelském členském státě i v členském státě, kde mají své obvyklé bydliště (11). Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů, jsou již Komise a členské státy povinny poskytovat občanům EU uživatelsky vstřícné on-line informace o právech, povinnostech a pravidlech stanovených právem Unie a vnitrostátním právem v oblasti dobrovolnické činnosti v jiném členském státě (12).

11.

Mnoho záležitostí souvisejících s nadnárodní mobilitou nelze řešit pouze na vnitrostátní úrovni, neboť činnosti zahrnují jak vysílající, tak i hostitelské členské státy. Správní a právní rámce pro dobrovolnictví se mohou v jednotlivých členských státech lišit. Pro mladé lidi, kteří se chtějí do nadnárodní dobrovolnické činnosti zapojit, jsou velmi důležité pro ně uzpůsobené komplexní informace o vnitrostátních právních a správních předpisech upravujících dobrovolnictví, zejména informace o sociálním zabezpečení ve vysílajících i hostitelských členských státech.

12.

Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027 (13) se oceňuje úloha dobrovolnických činností při integraci a začleňování osob s omezenými příležitostmi. Pro mnohé z nich mohou dobrovolnické činnosti představovat nejdostupnější možnost, jak se zapojit do přeshraniční mobility, zejména ve formě krátkodobého dobrovolnictví nebo dobrovolnictví ve skupinách či týmech.

13.

Státní příslušníci třetích zemí se mohou potýkat s administrativními a praktickými překážkami přeshraniční dobrovolnické činnosti, pokud potřebují požádat o krátkodobé nebo dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu za účelem dobrovolnické služby v jiném členském státě. Podmínky pro získání dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu v členském státu EU za účelem dobrovolnické služby upravuje směrnice (EU) 2016/801. Neobsahuje však ustanovení o mobilitě dobrovolníků ze třetích zemí v rámci EU.

14.

Při dobrovolnické činností získávají dobrovolníci výsledky učení, které zvyšují jejich uplatnitelnost na trhu práce. K dispozici jsou vnitrostátní nebo unijní rámce (tj. certifikát Youthpass (14) a Europass (15)) podporující identifikaci, dokumentaci a validaci výsledků učení získaných v rámci dobrovolnických činností. V doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (16) byli zaměstnavatelé, mládežnické organizace a organizace občanské společnosti vyzváni, aby propagovali a usnadňovali zjišťování a zaznamenávání výsledků učení získaných v rámci pracovní nebo dobrovolné činnosti. V hodnocení (17) doporučení Rady z roku 2012 byly určeny oblasti, v nichž je potřebná další činnost, aby bylo dosaženo cílů uvedeného doporučení Rady a lidé měli přístup k většímu počtu lepších možností validace, což by jim umožnilo přístup k dalšímu vzdělávání a dobré využití jejich dovedností v evropské společnosti a na trhu práce. Rozhodnutí o Europassu ze dne 18. dubna 2018 definuje dobrovolníky jako jednu ze svých cílových skupin.

15.

Nový vývoj po roce 2008, důkazy o překážkách bránících nadnárodní dobrovolnické činnosti a politická doporučení expertní skupiny týkající se podpory mobility mladých dobrovolníků vyžadují nové doporučení Rady o dobrovolnické činnosti s cílem usnadnit nadnárodní dobrovolnickou činnost mládeže a zlepšit její kvalitu a podpořit vzájemné učení, vytváření sítí a synergie mezi dobrovolnickými programy a činnostmi v členských státech a Evropským sborem solidarity.

16.

Toto doporučení plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality.

17.

Pro účely tohoto doporučení se používá stejná definice „dobrovolnické činnosti“ jako v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity, a to solidární činnost, která probíhá po dobu až dvanácti měsíců jako dobrovolná neplacená (18) činnost, která přispívá k dosažení obecného dobra. Pokud nadnárodní programy existující v členských státech předjímají solidární činnosti trvající déle než dvanáct měsíců, které jinak odpovídají definici dobrovolnické činnosti, je třeba je pro účely tohoto doporučení považovat za dobrovolnické činnosti, a tudíž je zahrnout do jeho oblasti působnosti.

18.

Dobrovolnická činnost mládeže podle tohoto doporučení zahrnuje dobrovolnickou činnost v celé EU prováděnou státními příslušníky EU nebo státními příslušníky třetích zemí, kteří mají bydliště v jednom členském státě a odcházejí do druhého členského státu za účelem dobrovolné služby, a to v rámci Evropského sboru solidarity nebo jakéhokoli vnitrostátního přeshraničního dobrovolnického programu nebo činnosti v členských státech. Opatření přijatá členskými státy a Komisí v reakci na toto doporučení by pokud možno měla zohledňovat rovněž dobrovolnické činnosti mezi členskými státy a třetími zeměmi. Dobrovolné činnosti by neměly mít nepříznivý dopad na potenciální nebo již existující placená zaměstnání, ani by neměly být považovány za jejich náhradu. Pojmy „mládež“ a „mladí“ zahrnují věkovou skupinu 18–30 let.

19.

Mladými lidmi s omezenými příležitostmi se rozumí mladí lidé, kteří z ekonomických, sociálních, kulturních, zeměpisných nebo zdravotních důvodů, z toho důvodu, že pocházejí z přistěhovaleckého prostředí, z důvodů jako zdravotní postižení či vzdělávací obtíže, nebo z jakýchkoli jiných důvodů, včetně těch, které by mohly vést k diskriminaci podle článku 21 Listiny základních práv Evropské unie, čelí překážkám, které jim brání účinně využít příležitostí, které program nabízí (19);

20.

zvážit opatření přispívající k přiměřenému a jasnému legislativnímu a prováděcímu rámci pro zdraví, bezpečnost a ochranu účastníků nadnárodních dobrovolnických činností nebo k jeho zachování tím, že:

21.

poskytovat přístupné informace a zvyšovat povědomí o právech dobrovolníků, jak je stanoveno ve výše uvedeném zvláštním rámci, zejména:

22.

zvýšit kvalitu příležitostí k dobrovolnické činnosti podporou organizátorů dobrovolnických činností v jejich úsilí o budování kapacit. Toho lze dosáhnout zejména tím, že budou:

23.

zajistit, aby přístup k nadnárodním dobrovolnickým činnostem byl realistickou příležitostí pro všechny mladé lidi, včetně těch s omezenými příležitostmi, mimo jiné tím, že budou:

24.

zvyšovat povědomí o přínosech dobrovolnických činností prostřednictvím informačních, poradenských a osvětových činností, mimo jiné zapojením vnitrostátních zúčastněných subjektů do vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnanosti, sociálních služeb a odvětví mládeže; věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byli stejnou měrou oslovováni i mladí lidé s omezenými příležitostmi. To znamená propagovat mimo jiné, že:

25.

podporovat a prosazovat činnosti zaměřené na budování komunit související s dobrovolnickou činností. To znamená:

26.

prozkoumávat nové trendy, alternativní rozměry a formáty dobrovolnické činnosti, mimo jiné tím, že budou:

27.

vytvářet synergie, doplňkovost a kontinuitu mezi dobrovolnickými programy a činnostmi existujícími na evropské úrovni a na různých úrovních v členských státech. To znamená například:

28.

podporovat dobrovolnické činnosti, které smysluplně přispívají k řešení výzev souvisejících s klimatem a životním prostředím tím, že budou:

29.

informovat o pokroku při plnění tohoto doporučení v pravidelných zprávách podávaných v souvislosti se strategií EU pro mládež, zejména v rámci portálu Youth Wiki;

30.

usnadnila výměnu postupů mezi členskými státy ohledně toho, jak řešit překážky, které mohou mladým lidem bránit v účasti na dobrovolnické činnosti, například prostřednictvím činností vzájemného učení, odborných skupin Komise nebo platformy strategie EU pro mládež;

31.

podporovala členské státy při řízení se tímto doporučením, a to prostřednictvím mechanismů spolupráce a nástrojů strategie EU pro mládež, Evropské agendy práce s mládeží a programů EU pro mládež, zejména Evropského sboru solidarity;

32.

usnadňovala vzájemné vzdělávání a výměny mezi členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými subjekty na různých úrovních prostřednictvím činností, jako je vzájemné učení, vzájemné poradenství, expertní skupiny, vytváření sítí a další struktury spolupráce, mimo jiné se zaměřením na synergie a doplňkovost systémů nebo činností na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, včetně systémů vnitrostátní veřejné služby, pokud existují. Za tímto účelem by měla být využívána stávající místa, jako je portál Youth Wiki a Evropský portál pro mládež, kde mohou členské státy a nevládní organizace sdílet na různých úrovních zdroje a znalosti;

33.

prozkoumala nové trendy a formáty dobrovolnických činností, které respektují základní zásady rovných příležitostí a nediskriminace, přístupnosti, inkluzivnosti a vysoké kvality činností, a to shromažďováním důkazů, rozvojem osvědčených postupů a přípravou pokynů a příruček, zejména pokud jde o digitální nebo kombinovanou dobrovolnickou činnost a mezigenerační dobrovolnickou činnost;

34.

podporovala evropské příležitosti k dobrovolnické činnosti mladých lidí, zejména osob s omezenými příležitostmi, a šířila o nich informace prostřednictvím Evropského portálu pro mládež, který obsahuje nástroj pro registraci solidárních činností probíhajících v rámci Evropského sboru solidarity. Ve spolupráci s členskými státy přidat na Evropský portál pro mládež odkazy na příslušné vnitrostátní internetové stránky (28);

35.

dále rozvíjela, prosazovala a stanovovala využívání stávajících nástrojů EU, které podporují uznávání výsledků neformálního a informálního učení, zejména certifikátu Youthpass a platformy Europass, mimo jiné prostřednictvím evropských digitálních certifikátů o vzdělání;

36.

studiemi, průzkumy, statistikami, výzkumy a analýzami údajů podporovala výzkum a shromažďování údajů o dlouhodobém vlivu dobrovolnických a solidárních činností na jednotlivce a organizace, jakož i na společnost, včetně získaných zkušeností a poznatků z dopadu pandemie COVID-19 na odvětví dobrovolnických činností a o jeho připravenosti na podobné krize;

37.

využívala online platformu Youth Wiki ke shromažďování informací o pokroku členských států při uplatňování tohoto doporučení;

38.

podávala zprávy o používání tohoto doporučení Rady v souvislosti s prací na provádění strategie EU pro mládež a strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení.