(1a)

Podle ustanovení článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie usiluje Unie při všech svých činnostech o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy, čímž zavádí zásadu zohledňování hlediska genderové rovnosti ve všech oblastech.

(2)

Podle článků 9 a  168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a článku 35 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) musí být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

(2)

Podle článků 9 , 114, 168 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a článku 35 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) musí být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

(3)

Článek 168 SFEU stanoví, že Unie má doplňovat a podporovat zdravotní politiky členských států, podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat koordinaci jejich programů a zároveň plně uznávat odpovědnost členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a  poskytování zdravotní péče.

(3)

Článek 168 SFEU stanoví, že Unie má doplňovat a podporovat zdravotní politiky členských států, podněcovat spolupráci mezi členskými státy , především v příhraničních oblastech, a podporovat koordinaci jejich programů a zároveň plně uznávat odpovědnost jednotlivých členských států za stanovení jejich vlastní zdravotní politiky a za organizaci , poskytování a  řízení zdravotnictví a  zdravotní péče.

(5)

Dne 11. března 2020 označila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nového koronaviru ( COVID-19 ) za celosvětovou pandemii. Uvedená pandemie způsobila bezprecedentní celosvětovou zdravotní krizi se závažnými sociálně-ekonomickými důsledky a lidským utrpením.

(5)

Dne 11. března 2020 označila Světová zdravotnická organizace (WHO) , v důsledku exponenciálního nárůstu případů, šíření onemocnění COVID-19 ( nákazy způsobené novým koronavirem SARS-CoV2 ) a  související respirační onemocnění, za celosvětovou pandemii. Pandemie onemocnění COVID-19, a konkrétněji středně závažné až závažné případy onemocnění, které potřebují průběžnou a intenzivní lékařskou péči, způsobily kolaps některých zdravotnických systémů v Unii i mimo ni, a způsobily bezprecedentní celosvětovou zdravotní krizi se závažnými sociálně-ekonomickými důsledky a lidským utrpením a postihly zejména osoby s chronickými onemocněními, jimž přivodily smrt či zhoršení stavu, přičemž nejvíce zasáhly nejzranitelnější osoby, pacienty, ženy, děti, pečovatele a starší osoby . Závažnost krize rovněž ukazuje, jak je důležité, aby Unie přijala opatření a odpovídajícím způsobem reagovala na hrozby vyplývající z infekčních onemocnění a obecně posílila opatření Unie, která doplní vnitrostátní politiky v oblasti veřejného zdraví.

(5a)

Mezi pracovníky ve zdravotnictví, jejichž význam byl v průběhu krize spojené s COVID-19 zásadní, převládají ženy a v době krize byly zdravotnice vystaveny větším zdravotním rizikům.

(5b)

S ohledem na skutečnost, že účinky onemocnění na muže mohou být jiné, než účinky stejné nemoci na ženy, jak se jasně ukázalo u onemocnění COVID-19, u něhož byla zaznamenána vyšší úmrtnost mužů, měl by program zkoumat průběh této nemoci, aby se tak dosáhlo pokroku v oblasti patologie, ošetření i léčby.

(6)

Přestože jsou členské státy odpovědné za své zdravotní politiky, očekává se, že budou chránit veřejné zdraví v duchu evropské solidarity (8). Zkušenosti s probíhající krizí COVID-19 ukázaly, že je třeba přijmout na úrovni Unie další rozhodná opatření na podporu spolupráce a koordinace mezi členskými státy, aby se zlepšila prevence a  kontrola šíření závažných lidských nemocí přes hranice, aby bylo možné bojovat proti dalším vážným přeshraničním zdravotním hrozbám a chránit zdraví a blahobyt občanů Unie.

(6)

Přestože jsou členské státy odpovědné za své zdravotní politiky, očekává se, že budou chránit veřejné zdraví v duchu evropské solidarity (8). Zkušenosti s probíhající krizí COVID-19 ukázaly, že je třeba přijmout na úrovni Unie další rozhodná opatření na podporu spolupráce a koordinace mezi členskými státy, především mezi sousedícími příhraničními oblastmi, jakož i mezi úřady a příslušnými zúčastněnými stranami. Tato spolupráce by měla zlepšit připravenost, prevenci a  kontrolu šíření závažných lidských infekcí a  nemocí přes hranice, vyvinout a zpřístupnit produkty pro prevenci a léčení nemocí, bojovat proti dalším vážným přeshraničním zdravotním hrozbám a chránit a  zlepšovat zdraví a blahobyt všech občanů Unie. Připravenost je klíčem ke zlepšení odolnosti vůči budoucím hrozbám a členské státy by vzhledem ke své odpovědnosti za poskytování zdravotní péče měly provádět zátěžové testy svých systémů zdravotní péče s cílem odhalit nedostatky a ověřit, zda jsou připraveny na případnou budoucí zdravotní krizi.

(6a)

Zatímco činnost Unie v oblasti zdraví je omezená, Unie by se měla řídit soudržnou strategií v oblasti veřejného zdraví, aby reagovala na stávající epidemie s přihlédnutím k regionálním a vnitrostátním specifikům a byla schopna čelit budoucím znepokojujícím skutečnostem a zdravotním hrozbám, jako jsou pandemie a přeshraniční hrozby, včetně antimikrobiální rezistence, zdravého životního prostředí a zdravotních dopadů klimatické změny. Unie by měla podporovat členské státy při snižování nerovností v oblasti zdraví a při zajišťování všeobecného pokrytí zdravotní péče, včetně poskytování služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, řešení problémů infekcí spojených se zdravotní péčí, řešení problémů zranitelných skupin, jako jsou děti, péče o kojence a matky, stárnoucí populace, chronických onemocnění a prevence nemocí, při podpoře zdravého životního stylu, preventivních služeb a přípravy jejich systémů zdravotní péče na vznikající technologie, aby mohly plně využívat výhod digitální revoluce, a zároveň usilovat o součinnost s dalšími příslušnými programy Unie, jako je Horizont Evropa, Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy nebo kosmický program EU.

(7)

Je proto vhodné zavést nový program činnosti Unie v oblasti zdraví s názvem program „EU pro zdraví“ (dále jen „program“) na období 2021–2027. V souladu s cíli činnosti Unie a jejími pravomocemi v oblasti veřejného zdraví by měl program klást důraz na akce, s nimiž jsou spojeny výhody a lepší účinnost díky spolupráci na úrovni Unie, a na akce s dopadem na vnitřní trh.

(7)

Je proto vhodné zavést nový program činnosti Unie v oblasti veřejného zdraví s názvem program „EU pro zdraví“ (dále jen „program“) na období 2021–2027. V souladu s cíli činnosti Unie a jejími pravomocemi v oblasti veřejného zdraví by měl program klást důraz na akce, s nimiž jsou spojeny výhody a lepší účinnost díky spolupráci na úrovni Unie i přeshraniční spolupráci na regionální úrovni , a na akce s dopadem na vnitřní trh. Ke zlepšení výsledků v oblasti zdraví je zapotřebí celostní přístup a tvůrci politik EU by měli zajistit uplatňování zásady „zdraví ve všech politikách“ při veškeré tvorbě politik.

(10)

Vzhledem k závažné povaze přeshraničních zdravotních hrozeb by měl program podporovat koordinovaná opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie, aby bylo možné řešit různé aspekty těchto hrozeb. V zájmu posílení schopnosti Unie připravit se na zdravotní krizi , reagovat na ni a zvládnout ji by měl program poskytovat podporu akcím prováděným v rámci mechanismů a struktur zřízených podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1082/2013/EU (10) a dalších příslušných mechanismů a struktur zřízených na úrovni Unie. To by mohlo zahrnovat strategické vytváření zásob základního zdravotnického vybavení nebo budování kapacit pro reakce na krize, preventivní opatření týkající se očkování a imunizace a posílené programy dozoru. V této souvislosti by měl program podporovat celounijní a meziodvětvovou kapacitu aktérů pro předcházení krizím, připravenost, dozor, řízení a reakce na úrovni Unie i na celostátní, regionální a místní úrovni, včetně plánování pro nepředvídané události a cvičení připravenosti v souladu s  přístupem „jedno zdraví“. Ta by měla usnadnit vytvoření rámce pro integrovanou a průřezovou komunikaci o riziku, který bude fungovat ve všech fázích zdravotní krize – prevence, připravenosti a reakce.

(10)

Vzhledem k závažné povaze přeshraničních zdravotních hrozeb by měl program podporovat koordinovaná opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie, jakož i mezi sousedícími regiony, aby bylo možné řešit různé aspekty těchto hrozeb. V zájmu posílení schopnosti Unie připravit se na jakékoli budoucí zdravotní krize , reagovat na ně a zvládnout je by měl program poskytovat podporu akcím prováděným v rámci mechanismů a struktur zřízených podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1082/2013/EU (10) a dalších příslušných mechanismů a struktur zřízených na úrovni Unie. To by mohlo zahrnovat budování kapacit pro reakce na krize, preventivní opatření týkající se očkování a imunizace a posílené programy dozoru , zdravotnické informace a platformy pro sdílení osvědčených postupů . V této souvislosti by měl program podporovat celounijní a meziodvětvovou kapacitu aktérů pro předcházení krizím, připravenost, dozor, řízení a reakce na úrovni Unie i na celostátní, regionální a místní úrovni, včetně plánování pro nepředvídané události a cvičení připravenosti v souladu s  přístupy „jedno zdraví“ a „zdraví ve všech politikách“ . Ta by měla usnadnit vytvoření rámce pro integrovanou a průřezovou komunikaci o riziku, který bude fungovat ve všech fázích zdravotní krize – prevence, připravenosti a reakce.

(11)

Jelikož v době naléhavé zdravotní krize mohou hodnocení zdravotnických technologií i klinická hodnocení přispět k rychlému rozvoji lékařských protiopatření , měl by program poskytovat podporu pro usnadnění takových akcí . Komise přijala návrh (11) týkající se hodnocení zdravotnických technologií (HZT), aby podpořila spolupráci při hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Unie.

(11)

V kontextu veřejných zdravotních krizí mohou hodnocení zdravotnických technologií a klinická hodnocení přispět k rychlému rozvoji, určení a dostupnosti lékařských protiopatření . Komise přijala návrh (11) týkající se hodnocení zdravotnických technologií (HZT), aby podpořila spolupráci při hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Unie. Program by měl poskytovat podporu pro usnadnění takových akcí.

(12)

Aby byly chráněny osoby ve zranitelném postavení, včetně osob trpících duševními chorobami a chronickými onemocněními, program by měl rovněž podporovat akce, které řeší vedlejší dopady zdravotní krize na osoby, které patří do těchto zranitelných skupin.

(12)

Aby byly chráněny osoby ve zranitelném postavení, včetně osob trpících duševními chorobami , osoby, které žijí s přenosnými i nepřenosnými onemocněními a  jsou jimi nejvíce zasaženy, a osoby s  chronickými onemocněními, jako je obezita, rakovina, diabetes, kardiovaskulární onemocnění a neurologické poruchy, program by měl rovněž podporovat akce, které řeší vedlejší dopady zdravotní krize na osoby, které patří do těchto zranitelných skupin. S  cílem zaručit i nadále vysoké standardy základních zdravotnických služeb, včetně prevence, by program měl, zejména v dobách krize a pandemie, podporovat přechod k přístupné a cenově dostupné telemedicíně, podávání léčivých přípravků v domácnosti a provádění plánů prevence a péče o sebe, je-li to možné a vhodné, a současně zajistit, aby byl chronicky nemocným a rizikovým pacientům zajištěn přístup ke zdravotnickým a preventivním službám.

(13)

Krize COVID-19 poukázala na řadu problémů, pokud jde o zajištění dodávek léčivých přípravků, zdravotnických prostředků i osobních ochranných prostředků, kterých je v Unii během pandemie zapotřebí. Program by proto měl poskytovat podporu akcím, které posilují výrobu , zadávání zakázek a řízení produktů s významem pro krizi, aby se zajistila doplňkovost s ostatními nástroji Unie.

(13)

Krize COVID-19 poukázala na řadu problémů, včetně závislosti EU na třetích zemích, pokud jde o zajištění dodávek chemických surovin a výchozích materiálů, farmakologicky účinných látek, léčivých přípravků, zdravotnických prostředků i osobních ochranných prostředků, kterých je v Unii během pandemie zapotřebí. Program by proto měl poskytovat podporu akcím, které zvýší bezpečnost výroby, získávání, správy a dodávek léčivých přípravků a zdravotnických prostředků v Unii a sníží závislost na třetích zemích, a to podporou diverzifikace dodavatelských řetězců, podporou výroby v Unii , společného zadávání zakázek a řízení produktů s významem pro krizi, aby se zajistila doplňkovost s ostatními nástroji Unie , aby se zmírnilo riziko jejich nedostatku, zejména v období zdravotních krizí .

(14)

Aby se minimalizovaly důsledky vážných přeshraničních zdravotních hrozeb pro veřejné zdraví, mělo by být možné, aby se akce podporované v rámci programu vztahovaly na koordinaci činností, které posilují interoperabilitu a soudržnost zdravotnických systémů členských států, a to prostřednictvím referenčního srovnávání, spolupráce a výměny osvědčených postupů, a zajišťují schopnost těchto systémů reagovat na mimořádné situace v oblasti zdraví, což zahrnuje plánování pro nepředvídané události, cvičení připravenosti a zvyšování kvalifikace zdravotnického personálu a pracovníků v oblasti veřejného zdraví a zavedení mechanismů pro účinné monitorování a na potřebách založenou distribuci nebo přidělování zboží a služeb nezbytných v době krize.

(14)

Aby se minimalizovaly důsledky vážných přeshraničních zdravotních hrozeb pro veřejné zdraví, mělo by být možné, aby se akce podporované v rámci programu vztahovaly na koordinaci činností, které posilují interoperabilitu a soudržnost zdravotnických systémů členských států, a to prostřednictvím referenčního srovnávání, spolupráce a výměny osvědčených postupů, rovněž prostřednictvím zvýšeného počtu společných akcí a  zajišťují schopnost těchto systémů reagovat na mimořádné situace v oblasti zdraví, což zahrnuje plánování pro nepředvídané události, cvičení připravenosti a zvyšování kvalifikace zdravotnického personálu a pracovníků v oblasti veřejného zdraví a zavedení mechanismů pro účinné monitorování a na potřebách založenou distribuci nebo přidělování zboží a služeb nezbytných v době krize , což by bylo zvlášť přínosné v přeshraničním kontextu .

(14a)

Zřízení komunikačního portálu pro veřejnost by Unii umožnilo sdílet ověřené informace, zasílat varování evropským občanům a bojovat proti dezinformacím. Mohl by zahrnovat širokou škálu informací, preventivních kampaní a vzdělávacích programů pro mladé lidi. Tento portál by mohl být rovněž použit na podporu silného pokrytí imunizací na evropské úrovni ve spolupráci s Evropským střediskem pro kontrolu nemocí (ECDC).

(15)

Ze zkušeností s krizí COVID-19 vyplývá, že je obecně zapotřebí podpořit strukturální transformaci a systémové reformy zdravotnických systémů v celé Unii, aby se zlepšila jejich účinnost, dostupnost a odolnost. V souvislosti s touto transformací a reformami by měl program v součinnosti s programem Digitální Evropa propagovat akce, jež urychlují digitální transformaci zdravotnických služeb a zvyšují jejich interoperabilitu, posilují kapacitu zdravotnických systémů pro lepší předcházení nemocím a propagaci zdraví, poskytování nových modelů péče a integrovaných služeb, od komunitní a primární zdravotní péče až po vysoce specializované služby, a to na základě potřeb lidí, a jež zajistí efektivní pracovní sílu ve veřejném zdravotnictví disponující správnými dovednostmi, včetně digitálních dovedností. Vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví by systémům zdravotní péče, výzkumným pracovníkům a veřejným orgánům poskytlo prostředky ke zlepšení dostupnosti a kvality zdravotní péče. S ohledem na základní právo na přístup k preventivní zdravotní péči a lékařské péči, které je zakotveno v článku 35 Listiny základních práv Evropské unie, a s ohledem na společné hodnoty a zásady ve zdravotních systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 (12) by měl program podporovat akce, jež zajistí univerzálnost a inkluzivnost zdravotní péče, což znamená, že nikomu není zamezen přístup ke zdravotní péči, a akce zajišťující, že práva pacientů, včetně práva na ochranu jejich údajů, budou náležitě respektována.

(15)

Ze zkušeností s krizí COVID-19 vyplývá, že je obecně zapotřebí podpořit strukturální transformaci a systémové reformy zdravotnických systémů v celé Unii, aby se zlepšila jejich účinnost, dostupnost , udržitelnost a odolnost. V souvislosti s touto transformací a reformami by měl program v součinnosti s programem Digitální Evropa propagovat akce, jež urychlují digitální transformaci zdravotnických služeb a zvyšují jejich interoperabilitu, posilují kapacitu zdravotnických systémů pro lepší (prvotní, primární, sekundární, terciární a kvartérní) předcházení nemocím a propagaci zdraví, poskytování nových modelů péče založených na výsledcích a integrovaných služeb, od komunitní a primární zdravotní péče až po vysoce specializované služby, a to na základě potřeb lidí a za současného zlepšování úrovně zdravotní gramotnosti a gramotnosti v oblasti digitálního zdraví , a jež zajistí efektivní pracovní sílu ve veřejném zdravotnictví disponující správnými dovednostmi, včetně digitálních dovedností , které budou pravidelně aktualizovány s ohledem na vědecký a technologický pokrok, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES  (11a) . Tato součinnost mezi Evropským programem zdraví a programem Digitální Evropa by měla přispět k provádění a rozšíření elek tronického zdravotnictví, jako je elektronické zdravotnictví, k omezení zbytečného cestování a nenaplněných potřeb v oblasti zdravotní péče . Vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví a  evropských elektronických zdravotních záznamů by systémům zdravotní péče, výzkumným pracovníkům a veřejným orgánům poskytlo prostředky ke zlepšení přístupnosti, cenové dostupnosti, dostupnosti a kvality zdravotní péče , zvýšení množství dat, která mají pacienti a zdravotničtí pracovníci k dispozici, čímž by se zlepšila kvalita zdravotní péče a volný pohyb pacientů v rámci Unie . S ohledem na základní právo na přístup k preventivní zdravotní péči a lékařské péči, které je zakotveno v článku 35 Listiny základních práv Evropské unie, a s ohledem na společné hodnoty a zásady ve zdravotních systémech Evropské unie uvedené v závěrech Rady ze dne 2. června 2006 (12) by měl program podporovat akce, jež zajistí univerzálnost a inkluzivnost zdravotní péče, což znamená, že nikomu není zamezen přístup ke zdravotní péči, a akce zajišťující, že práva pacientů, včetně práva na ochranu jejich údajů, budou náležitě respektována. Program by měl podpořit přístup k osobním údajům o zdravotním stavu a jejich sdílení, aniž by tím bylo dotčeno uplatňování pravidel obecného nařízení o ochraně osobních údajů, a zvýšit digitální dovednosti pacientů.

(15a)

Při vzdělávání zdravotnických pracovníků, výzkumu, diagnostice, léčbě a účinku léčivých přípravků a léčebných postupů je třeba zlepšit citlivost k problematice genderu a pohlaví a znalosti v této oblasti, aby bylo možné lépe porozumět oběma pohlavím a léčit je.

(15b)

Podle článku 153 SFEU má Unie podporovat a doplňovat činnosti členských států týkající se zlepšování pracovního prostředí a ochrany zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek pracovníků. Je třeba vzít na vědomí velké množství času, který zaměstnanci stráví na svých pracovištích, a možné zdravotní riziko, jako je expozice látkám a karcinogenům ohrožujícím zdraví a opakovaným pohybům, což vede k vysokému zatížení pracovní neschopností a počtu ztracených pracovních dnů, což má zase důsledky pro jednotlivce, rodinu a společnost. Program by měl rovněž odrážet význam ochrany zdraví při práci a její dopad na zdraví pracovníků a společností. Komise by měla spolupracovat s členskými státy na vytváření nových právních předpisů, jejichž cílem je zlepšit zdravotní podmínky pracovníků, zlepšit jejich pracovní podmínky, rovnováhu pracovního a soukromého života, podporovat dobré životní podmínky a lepší duševní zdraví, předcházet předčasnému odchodu do důchodu v důsledku špatného zdravotního stavu a špatné zdravotní péče.

(15c)

Program by měl usnadnit přezkum mandátu agentury EU-OSHA, pokud jde o podporu zdravých a bezpečných pracovišť v celé Unii, a podporovat činnosti a analýzy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Komise by měla navrhnout nový strategický rámec Unie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021-2027 a pokračovat v aktualizaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES  (12a) . Program by měl rovněž podporovat opatření usnadňující návrat lidí na pracoviště po dlouhodobé pracovní neschopnosti a lépe začlenit osoby s chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením do pracovní síly.

(16)

Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní a bude jim umožněno převzít aktivní úlohu při péči o své zdraví, bude to mít kladné účinky na zdraví, nerovnosti v oblasti zdraví, kvalitu života, produktivitu, konkurenceschopnost a inkluzivnost a zároveň se sníží tlak na rozpočty členských států. Komise se zavázala, že členským státům pomůže dosáhnout cílů udržitelného rozvoje stanovených v „Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030“, zejména cíle udržitelného rozvoje č. 3 „Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku“  (13). Program by proto měl přispívat k  akcím směřujícím k  dosažení těchto cílů .

(16)

Zdraví je investice a tento koncept by měl být ústředním prvkem programu. Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní a bude jim umožněno převzít aktivní úlohu při péči o své zdraví a zvýší se jejich zdravotní gramotnost , bude to mít kladné účinky na zdraví, nerovnosti a  nespravedlnost v  oblasti zdraví, kvalitu života, produktivitu, konkurenceschopnost a inkluzivnost a zároveň se sníží tlak na zdravotní systémy a  rozpočty členských států. Program by měl rovněž podpořit činnosti, jejichž cílem je snížení nerovností v oblasti zdravotnictví ve venkovských a odlehlých oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů, aby tak bylo dosaženo růstu podporujícího začlenění. Komise se zavázala, že členským státům pomůže dosáhnout cílů udržitelného rozvoje stanovených v „Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030“, zejména cíle udržitelného rozvoje č. 3 „zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku.“  (13) Program by proto měl přispět k  opatřením přijatým za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje, a následně zlepšit sociální determinanty zdraví a zlepšit zdraví občanů Unie .

(17)

Nepřenosné nemoci jsou výsledkem kombinace genetických, fyziologických, environmentálních a  behaviorálních faktorů . Nepřenosné nemoci jako kardiovaskulární choroby, rakovina, chronická respirační onemocnění či cukrovka jsou v Unii hlavními příčinami zdravotního postižení, špatného zdravotního stavu, odchodu do důchodu ze zdravotních důvodů a předčasných úmrtí a způsobují značné sociální a hospodářské dopady. Aby se snížil dopad nepřenosných nemocí na jednotlivce a společnost v Unii a bylo dosaženo cíle udržitelného rozvoje č. 3 (dílčího cíle 3.4), tj. snížit do roku 2030 počet předčasných úmrtí v důsledku nepřenosných nemocí o jednu třetinu, je nutné zajistit integrovanou reakci zaměřenou na prevenci napříč odvětvími a oblastmi politiky a kombinovat ji s úsilím o posílení systémů zdravotní péče.

(17)

Nepřenosné nemoci jsou výsledkem kombinace genetických a zdravotních faktorů ( fyziologických, behaviorálních a  environmentálních) . Nepřenosné nemoci jako kardiovaskulární choroby, rakovina, obezita, chronická respirační onemocnění , cukrovka a duševní onemocnění a neurologické poruchy jsou v Unii hlavními příčinami zdravotního postižení, špatného zdravotního stavu, odchodu do důchodu ze zdravotních důvodů a předčasných úmrtí , přičemž nepřenosné nemoci byly v EU v roce 2017 odpovědné za 87 % celkového zatížení nemocemi (měřeno v DALY – disability-adjusted life years = roky života ovlivněné zdravotním postižením), a způsobují značné emocionální, sociální a hospodářské dopady. Aby se snížil dopad nepřenosných nemocí na jednotlivce a společnost v Unii a bylo dosaženo cíle udržitelného rozvoje č. 3 ( zejména, ale ne výlučně dílčího cíle 3.4), tj. snížit do roku 2030 počet předčasných úmrtí v důsledku nepřenosných nemocí o jednu třetinu, je nutné zajistit integrovanou reakci zaměřenou na propagaci zdraví a prevenci napříč odvětvími , odbornostmi a oblastmi politiky , s přihlédnutím k provázané povaze většiny nepřenosných nemocí, a kombinovat ji s úsilím o posílení systémů zdravotní péče a dodávky vhodných léků; posílení provádění Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku má zásadní význam pro dosažení účinného a udržitelného omezení nepřenosných nemocí, kterým lze předcházet. Program by měl podporovat opatření zaměřená na začlenění duševního zdraví do všech oblastí, a to i v pracovním prostoru a ve školách, a podporovat opatření zaměřená na boj proti depresím a sebevraždám a na provádění integrační péče v oblasti duševního zdraví.

(18)

Program by proto měl přispívat k prevenci nemocí po celou dobu života jednotlivce a k propagaci zdraví tím, že bude řešit rizikové faktory pro zdraví, jako je užívání tabáku a souvisejících výrobků a expozice jejich emisím, škodlivé požívání alkoholu a konzumace nedovolených drog. Program by měl rovněž přispívat k omezování škodlivých účinků drog na zdraví, nezdravých stravovacích návyků, nedostatku fyzické aktivity a expozice znečištění životního prostředí a podporovat prostředí příznivé pro zdravý životní styl, aby doplňoval akce členských států v těchto oblastech. Program by měl proto rovněž přispět k cílům Zelené dohody pro Evropu, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a  strategie v oblasti biologické rozmanitosti.

(18)

Propagace zdraví a zdravotní prevence jsou výrazně nákladově efektivnější než léčba, a to pokud jde o peníze i o roky života ovlivněné kvalitou, a program by proto měl přispívat k prevenci nemocí po celou dobu života jednotlivce a k propagaci zdraví tím, že bude řešit určující faktory pro zdraví, jako je užívání tabáku a souvisejících výrobků a expozice jejich emisím, škodlivé požívání alkoholu , nezdravé stravovací návyky a  a konzumace nedovolených drog a psychoaktivních látek. Aby bylo dosaženo co nejlepšího zdravotního stavu, měl by se program zabývat všemi faktory určujícími zdraví. Prosazování a ochrana zdraví a prevence nemocí po celou dobu života jednotlivce by měly být jádrem programu, a to tím, že bude řešit rizikové faktory pro zdraví a duševní zdraví, jako je užívání tabáku a souvisejících výrobků a expozice jejich emisím, škodlivé požívání alkoholu a konzumace škodlivých drog a jiná návyková chování . Program by měl rovněž přispívat k omezování škodlivých účinků drog na zdraví, obezity a  nezdravých stravovacích návyků, nedostatku fyzické aktivity a expozice znečištění životního prostředí a podporovat prostředí příznivé pro zdravý životní styl, aby doplňoval akce členských států v těchto oblastech. Program by proto měl přispět k vysoké úrovni ochrany lidského zdraví a prevence po celou dobu života jednotlivce, mimo jiné podporou tělesné aktivity, nutriční péčí a podporou vzdělávání v oblasti zdraví. Program by měl rovněž posílit a podpořit provádění právních předpisů Unie týkajících se zdraví, a to i v oblasti životního prostředí, a posílit přístup „zdraví ve všech politikách“. Program by měl rovněž přispět k cílům Zelené dohody pro Evropu, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie udržitelnosti pro chemické látky .

(18a)

Program by měl i nadále podporovat opatření v oblasti zmírňování škod souvisejících s alkoholem a předcházení těmto škodám s ohledem na revidovanou strategii Unie v oblasti alkoholu. Jednou z priorit programu by měla být ochrana dětí před alkoholem.

(18b)

Unie je stále značně zatížena chronickými onemocněními. Chronická onemocnění se vyvíjejí pomalu, jsou dlouhodobá a často nevyléčitelná. Chronická onemocnění jsou v mnoha případech spojena s několikanásobnou komorbiditou, což ještě ztěžuje jejich léčbu a zvládání. Způsobují lidem velké utrpení a představují obrovskou zátěž pro systémy zdravotní péče. Mnoha chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a diabetes typu 2, by však bylo možné předcházet prostřednictvím zdravého životního stylu, zatímco k jiným nemocem, například neurologickým onemocněním, lze přistupovat tak, aby došlo ke zpomalení jejich průběhu, pokud jsou zjištěny včas, nebo pomáhat pacientům cítit se co nejlépe a zůstat déle aktivní. Unie a členské státy proto mohou značně snížit zátěž členských států prostřednictvím spolupráce za účelem dosažení lepšího a účinnějšího řízení nákaz a program by měl podporovat opatření v této oblasti. Program by měl podpořit vypracování specifických evropských pokynů pro prevenci a reakce na onemocnění v oblasti přenosných i nepřenosných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, neurodegenerativní onemocnění, respirační onemocnění a diabetes.

(19)

Rakovina je v členských státech druhou nejčastější příčinou úmrtí hned po kardiovaskulárních onemocněních. Je také jednou z nepřenosných nemocí, které mají společné rizikové faktory a jejichž prevence a kontrola by prospěly většině občanů. V  roce 2020 oznámila Komise „evropský plán boje proti rakovině“, který by se vztahoval na celý cyklus této nemoci , počínaje prevencí a  včasnou diagnostikou až po léčbu a kvalitu života pacientů a osob , které tuto nemoc překonaly. Opatření by měla být podporována z programu a z  tzv. mise proti rakovině v rámci programu Horizont Evropa.

(19)

Rakovina je v členských státech druhou nejčastější příčinou úmrtí hned po kardiovaskulárních onemocněních. Rakovinu způsobuje mnoho faktorů, a proto vyžaduje nový model prevence, který se bude zabývat jednotlivými zdravotními činiteli (genetické, životní styl) a širšími (populačními) činiteli souvisejícími s faktory expozice při práci, životním prostředím a sociální expozicí. Je také jednou z nepřenosných nemocí, které mají společné rizikové faktory s  jinými nemocemi a jejichž prevence a kontrola by prospěly většině občanů. Nedostatečná výživa, fyzická neaktivita, obezita, tabák a alkohol jsou rizikové faktory, které jsou společné dalším chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, a proto by programy prevence rakoviny měly být prováděny v rámci integrovaného programu prevence chronických onemocnění.  V roce 2020 oznámila Komise „evropský plán boje proti rakovině“, který by se vztahoval na každou klíčovou fázi této nemoci: na prevenci, diagnostiku, léčbu, život člověka, který tuto nemoc překonal, a na opětovné začlenění do života, paliativní péči a léčbu bolesti. Program by měl podporovat opatření, která doplní evropský plán boje proti rakovině, a tím zlepší kvalitu života pacientů s rakovinou . Opatření by měla být podporována z programu a z tzv. mise proti rakovině v rámci programu Horizont Evropa, zejména prostřednictvím iniciativ, které podporují střednědobé a dlouhodobé cíle plánu a zaměřují se na společné rizikové faktory a synergie s jinými důležitými nepřenosnými nemocemi .

(20)

Program bude fungovat v součinnosti a doplňkovosti s ostatními politikami, programy a fondy EU, jako jsou akce prováděné v rámci programu Digitální Evropa, programu Horizont Evropa, rezervy rescEU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, nástroje pro mimořádnou podporu, Evropského sociálního fondu+ (ESF+), mimo jiné pokud jde o součinnost za účelem lepší ochrany zdraví a bezpečnosti milionů pracovníků v EU) včetně složky Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), Fondu InvestEU, programu pro jednotný trh, Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), facility na podporu oživení a odolnosti včetně nástroje pro provádění reforem, programu Erasmus, Evropského sboru solidarity, podpory na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a nástrojů pro vnější činnost EU, jako je nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a nástroj předvstupní pomoci III. V příslušných případech budou stanovena společná pravidla s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost mezi fondy a zároveň zajistit, aby byly respektovány specifické prvky těchto politik a aby byl zajištěn soulad se strategickými požadavky těchto politik, programů a fondů, jako jsou základní podmínky EFRR a ESF+.

(20)

Program bude fungovat v součinnosti a doplňkovosti s ostatními politikami, programy a fondy EU, jako jsou akce prováděné v rámci programu Digitální Evropa, programu Horizont Evropa, rezervy rescEU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, nástroje pro mimořádnou podporu, Evropského sociálního fondu+ (ESF+), mimo jiné pokud jde o součinnost za účelem lepší ochrany zdraví a bezpečnosti milionů pracovníků v EU) včetně složky Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), Fondu InvestEU, programu pro jednotný trh, Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), včetně programu Interreg, facility na podporu oživení a odolnosti včetně nástroje pro provádění reforem, programu Erasmus, Evropského sboru solidarity, podpory na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a nástrojů pro vnější činnost EU, jako je nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a nástroj předvstupní pomoci III. V příslušných případech budou stanovena společná pravidla s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost mezi fondy , zabránit překrývání nebo dvojímu financování, a zároveň zajistit, aby byly respektovány specifické prvky této politiky a aby byl zajištěn soulad se strategickými požadavky těchto politik, programů a fondů, jako jsou základní podmínky EFRR a ESF+.

(20a)

Program by měl přispět k vytvoření rezervy produktů s významem pro zdravotní krize, jako jsou základní léky, očkovací látky a zdravotnické prostředky, v součinnosti a doplňkovosti s rescEU, nástrojem pro mimořádnou podporu, nástrojem na podporu odolnosti a s ostatními politikami, programy a fondy Unie.

(21)

V souladu s článkem 114 SFEU je třeba v právních předpisech Unie, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví. Na základě článku 114 SFEU a čl. 168 odst. 4 písm. c) SFEU byl vytvořen rozsáhlý soubor acquis Unie, který zaručuje vysoké standardy kvality a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Vzhledem k rostoucí poptávce po zdravotní péči se zdravotnické systémy členských států potýkají s problémy, pokud jde o přístupnost a cenovou dostupnost léčiv a zdravotnických prostředků. Aby se zajistila lepší ochrana veřejného zdraví i bezpečnost a lepší postavení pacientů v Unii, je nezbytné, aby pacienti a zdravotnické systémy měli přístup k vysoce kvalitním zdravotnickým výrobkům a mohli je plně využívat.

(21)

V souladu s článkem 114 SFEU je třeba v právních předpisech Unie, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví. Na základě článku 114 SFEU a čl. 168 odst. 4 písm. c) SFEU byl vytvořen rozsáhlý soubor acquis Unie, který zaručuje vysoké standardy kvality a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Vzhledem k rostoucí poptávce po zdravotní péči se zdravotnické systémy členských států potýkají s problémy, pokud jde o přístupnost a cenovou dostupnost léčiv a zdravotnických prostředků. Aby se zajistila lepší ochrana veřejného zdraví i bezpečnost a lepší postavení pacientů v Unii, je nezbytné, aby pacienti a zdravotnické systémy měli přístup k  udržitelným, účinným, spravedlivým, dostupným a  vysoce kvalitním zdravotnickým výrobkům , a to i v přeshraničním kontextu, a mohli je plně využívat , a to na základě transparentních a konzistentních lékařských informací zaměřených na pacienty .

(22)

Program by proto měl podporovat akce zaměřené na monitorování nedostatku léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a dalších zdravotnických výrobků a  na zajištění větší přístupnosti a  cenové dostupnosti uvedených výrobků a zároveň na omezení závislosti dodavatelských řetězců těchto výrobků na třetích zemích. Zejména v zájmu řešení nenaplněných léčebných potřeb by měl program poskytovat podporu klinickým hodnocením, aby se urychlil vývoj inovativních a účinných léčiv, jejich povolování a přístup k nim, podpořily se pobídky k rozvoji léčivých přípravků, jako jsou antimikrobiální látky, a  napomohlo se digitální transformaci zdravotnických výrobků a platforem pro monitorování a shromažďování informací o léčivých přípravcích.

(22)

Program by měl podpořit vývoj evropského systému monitorování , podávání zpráv a oznámení o  nedostatku léčivých přípravků, zdravotnických prostředků , vakcín, diagnostických prostředků a dalších zdravotnických výrobků s  cílem zabránit roztříštěnosti jednotného trhu a zajistit větší přístupnost a  cenovou dostupnost uvedených výrobků a zároveň omezit závislost dodavatelských řetězců těchto výrobků na třetích zemích. Program by proto měl podpořit výrobu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků v Unii. Zejména v zájmu řešení nenaplněných léčebných potřeb by měl program poskytovat podporu klinickým hodnocením a přínosu důkazů z praxe , aby se urychlil vývoj inovativních a účinných léčiv, jejich povolování , hodnocení a přístup k nim, včetně generických a biologicky podobných léčivých přípravků, medicínských prostředků a léčby, podporoval výzkum a vývoj nových léčivých přípravků, se zvláštním důrazem na antimikrobiální látky a očkovací látky za účelem boje proti antimikrobiální rezistenci a nemocem , jimž lze předcházet očkováním, podporovat pobídky ke zvýšení výrobní kapacity antimikrobiálních látek, personalizovanou léčbu a očkování a aby se napomohlo digitální transformaci zdravotnických výrobků a platforem pro monitorování a shromažďování informací o léčivých přípravcích. Program by měl rovněž posílit rozhodování o léčivých přípravcích tím, že regulačním orgánům a subjektům zabývajícím se hodnocením zdravotnických technologií (HZT) umožní přístup ke skutečným údajům o zdravotní péči a analýzu těchto údajů. Tento program by měl také pomoci zajistit co nejlepší využití výsledků výzkumu a usnadnit zavádění, šíření a aplikaci zdravotnických inovací, včetně inovací v oblasti vzácných onemocnění, v systémech zdravotní péče a v klinické praxi.

(22a)

Na úrovni Unie by měla být stanovena sjednocená definice pojmů „nedostatek“, „omezení“, „narušení dodávek“, „zásoby“ a „nadměrná zásoba“. Komisi by při práci na těchto harmonizovaných definicích měla úzce spolupracovat s členskými státy a veškerými příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací pacientů. Komisi by zejména měla upřesnit definici „nedostatku“, kterou v roce 2019 navrhla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a společná pracovní skupina vedoucích úřadů pro léčivé přípravky.

(23)

Jelikož optimální používání léčivých přípravků a zejména antimikrobiálních látek je přínosem pro jednotlivce i zdravotnické systémy, měl by program propagovat jejich uvážlivé a účinné používání. V souladu s evropským akčním plánem „jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (14), který byl přijat v červnu 2017 na základě žádosti členských států, a s ohledem na zkušenosti se sekundárními bakteriálními infekcemi v souvislosti s onemocněním COVID-19 je nezbytné, aby program podporoval akce zaměřené na uvážlivé používání antimikrobiálních látek u lidí, zvířat a plodin v rámci integrované politiky v oblasti bezpečnosti pacientů a prevence lékařských pochybení.

(23)

Jelikož optimální používání léčivých přípravků a zejména antimikrobiálních látek je přínosem pro jednotlivce i zdravotnické systémy, měl by program propagovat jejich uvážlivé a účinné používání. V souladu s evropským akčním plánem „jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (14), který byl přijat v červnu 2017 na základě žádosti členských států, a s ohledem na to, že infekce a sepse způsobené bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům jsou příčinou velkého počtu úmrtí v Unii, je nezbytné, aby program podporoval akce zaměřené na uvážlivé používání antimikrobiálních látek u lidí, zvířat a plodin a  akce zahrnující použití jiných než antibiotických integračních léčebných postupů v  rámci integrované a  integrační politiky v oblasti bezpečnosti pacientů a prevence lékařských pochybení. Program by měl podporovat programy pro monitorování a sledování používání antimikrobiálních látek a antimikrobiální rezistence a podporu provádění místních, regionálních a vnitrostátních plánů boje proti antimikrobiální rezistenci, které se budou opírat o strategie založené na důkazech a o sdílení osvědčených postupů v rámci Unie.

(24)

Vzhledem k tomu, že znečištění životního prostředí způsobené humánními a veterinárními farmaceutickými látkami představuje nový environmentální problém, který může mít dopad na veřejné zdraví, měl by program podpořit opatření pro důkladnější posuzování a vhodné řízení environmentálních rizik spojených s výrobou, používáním a likvidací léčivých přípravků v souladu se strategickým přístupem Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí (15).

(24)

Vzhledem k tomu, že znečištění životního prostředí způsobené humánními a veterinárními farmaceutickými látkami představuje nový environmentální problém, který může mít dopad na veřejné zdraví, měl by program podpořit opatření pro důkladnější posuzování a vhodné řízení environmentálních rizik spojených s výrobou, používáním a likvidací léčivých přípravků v souladu se strategickým přístupem Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí (15).

(25)

Právní předpisy Unie v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na veřejné zdraví, životy občanů, účinnost a odolnost zdravotnických systémů a na řádné fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu), jakož i pro právní předpisy týkající se tabáku, práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a vážných přeshraničních zdravotních hrozeb má zásadní význam pro ochranu zdraví v Unii. Program by proto měl podporovat tvorbu, provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti zdraví a poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelné a spolehlivé údaje na podporu tvorby politik a monitorování.

(25)

Právní předpisy Unie v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na veřejné zdraví a bezpečnost , životy občanů, účinnost a odolnost zdravotnických systémů a na řádné fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a látky lidského původu), jakož i pro právní předpisy týkající se tabáku, práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a vážných přeshraničních zdravotních hrozeb má zásadní význam pro ochranu zdraví v Unii. Program by proto měl podporovat tvorbu, provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti zdraví , ve spolupráci s klíčovými partnery, jako jsou EMA a ECDC, a poskytovat vysoce kvalitní, objektivní, srovnatelné a spolehlivé údaje , včetně údajů o zdravotní péči v reálném provozu shromažďovaných na místní úrovni v celé Evropě, prostřednictvím dobře vymezené jednotné metodiky, s cílem podpořit tvorbu politik a monitorování , stanovit cíle a vyvinout nástroje pro měření pokroku .

(26)

Přeshraniční spolupráce při poskytování zdravotní péče pacientům, kteří se pohybují mezi členskými státy, spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií (HZT) a evropských referenčních sítí jsou příkladem oblastí, kde integrovaná spolupráce mezi členskými státy vykazuje vysokou přidanou hodnotu a velký potenciál pro zvýšení účinnosti zdravotnických systémů, a tedy pro zlepšení zdraví obecně. Program by proto měl podporovat činnosti , které takovou integrovanou a  koordinovanou spolupráci umožní a  rovněž poslouží k podpoře provádění postupů s vysokým dopadem, jejichž cílem je co nejúčinněji šířit dostupné zdroje pro dotčené obyvatelstvo a oblasti , aby se maximalizoval jejich dopad.

(26)

Přeshraniční spolupráce při poskytování zdravotní péče pacientům, kteří se pohybují mezi členskými státy nebo žijí v příhraničních regionech , spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií (HZT) a evropských referenčních sítí jsou příkladem oblastí, kde integrovaná spolupráce mezi členskými státy vykazuje vysokou přidanou hodnotu a velký potenciál pro zvýšení účinnosti zdravotnických systémů, a tedy pro zlepšení zdraví obecně. Program by se proto měl zaměřit na zajištění toho , aby tato integrovaná a  koordinovaná spolupráce byla rozvíjena a  prováděna v plném rozsahu v oblastech, jako je hodnocení zdravotnických technologií (HZT) a evropské referenční sítě. Tato práce by přispěla k podpoře provádění postupů s vysokým dopadem, jejichž cílem je co nejúčinnější rozdělování dostupných zdrojů mezi příslušné skupiny obyvatelstva a oblasti s cílem maximalizovat jejich dopad.

(26a)

Solidarita a jednota jsou zásadami Unie a program by měl zajistit soudržný přístup Unie k boji proti přeshraničním zdravotním hrozbám. Podle článku 168 SFEU by měl program podporovat vytvoření evropského mechanismu reakce v oblasti zdraví, který by byl připraven reagovat na hrozby pro veřejné zdraví a který by koordinovalo středisko ECDC a vedl jej komisař pro zdraví a komisař pro řešení krizí v plné součinnosti s dalšími zdravotnickými agenturami EU. Tento mechanismus s vlastními zdravotnickými zdroji v rámci posíleného mechanismu civilní ochrany Unie bude mít připravený nouzový plán pro případ pandemie, aby byla na základě standardizovaných informací zajištěna koordinovaná reakce a schopnost rychle zvýšit reakci na budoucí zdravotní krize.

(27)

Evropské referenční sítě zřízené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (16) jsou virtuální sítě, do nichž jsou zapojeni poskytovatelé zdravotní péče v celé Evropě. Jejich cílem je usnadnit diskusi o problému komplexních nebo vzácných onemocnění a chorob, které vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči a soustředění poznatků a zdrojů. Jelikož sítě mohou zlepšit přístup k diagnostice a poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče pacientům se vzácným onemocněním a mohou být místy, kde se soustředí lékařské vzdělávání a výzkum a šíření informací, měl by program přispívat k většímu propojování prostřednictvím evropských referenčních sítí a jiných nadnárodních sítí. V rámci programu by se mělo zvážit rozšíření evropských referenčních sítí mimo vzácná onemocnění i  na přenosné a  nepřenosné nemoci , jako je rakovina .

(27)

Evropské referenční sítě zřízené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (16) jsou virtuální sítě, do nichž jsou zapojeni poskytovatelé zdravotní péče v celé Evropě. Jejich cílem je usnadnit diskusi o problému komplexních nebo vzácných onemocnění a chorob, které vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči a soustředění poznatků a zdrojů. Evropské referenční sítě jsou průlomovou platformou, která představuje jedinečnou příležitost a která na základě inovativního využívání a sdílení znalostí a údajů o zdravotním stavu přes hranice usiluje o zlepšení diagnostiky a péče o osoby trpícími vzácnými nebo složitými onemocněními. Program by proto měl poskytovat odpovídající finanční prostředky na podporu koordinačních a kooperativních činností stávajících i budoucích evropských referenčních sítí prostřednictvím grantů nebo jiných nástrojů, které jsou vhodné pro daný účel. Měl by rozšířit stávající financování, aby bylo zajištěno, že evropské referenční sítě budou plnit cíle stanovené při jejich zřízení. Jelikož sítě mohou zlepšit přístup k diagnostice a poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče pacientům se vzácným onemocněním a mohou být místy, kde se soustředí lékařské vzdělávání a výzkum a šíření informací, měl by program rovněž přispívat k většímu propojování prostřednictvím evropských referenčních sítí a jiných nadnárodních sítí. V rámci programu by se mělo zvážit posílení evropských referenčních sítí a podpora vytváření nových evropských referenčních sítí , aby byla pokryta infekční onemocnění, složitá těhotenství a  vzácná a  složitá duševní onemocnění . Posílení evropských referenčních sítí může hrát klíčovou úlohu při podpoře přijetí společného nově vyvinutého screeningového rámce na úrovni Unie, počínaje kritérii a mechanismy výběru onemocnění, s cílem překonat stávající nerovnosti, pokud jde o screeningové pokrytí napříč členskými státy. Program by měl rovněž zvážit vytvoření sítí excelence v oblasti přenosných a nepřenosných nemocí, včetně rakoviny a dětské rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, chronických respiračních onemocnění, cukrovky, duševních onemocnění, neurodegenerativních onemocnění a  dalších závažných chronických onemocnění , a v  oblasti řešení zdravotních krizí .

(27a)

Evropské referenční sítě čelí významným výzvám pokud jde o zajištění toho, aby byly finančně udržitelné a schopné účinně fungovat v rámci vnitrostátních systémů zdravotní péče a napříč jimi, jak zdůraznil Evropský účetní dvůr ve své „Zvláštní zprávě č. 07/2019: Opatření EU v oblasti přeshraniční zdravotní péče“  (16a) .

(30)

Aby se optimalizovala přidaná hodnota a dopad investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o součinnost zejména mezi programem pro činnost Unie v oblasti zdraví a jinými programy Unie, včetně programů v rámci sdíleného řízení. V zájmu maximalizace uvedených synergií by měly být zajištěny klíčové mechanismy, včetně kumulativního financování akce z programu pro činnost Unie v oblasti zdraví a jiného programu Unie, pokud toto kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci programu činnosti Unie v oblasti zdraví a jiného programu Unie.

(30)

Aby se optimalizovala přidaná hodnota a dopad investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o součinnost zejména mezi programem pro činnost Unie v oblasti zdraví a jinými programy Unie, včetně programů v rámci sdíleného řízení , zejména programu Interreg, který se již zabývá přeshraniční spoluprací v oblasti zdraví a pomáhá usnadňovat přeshraniční mobilitu pacientů a zdravotnických pracovníků, a rozvíjet přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči prostřednictvím využívání společného vybavení, sdílených služeb a společných zařízení v přeshraničních oblastech . V zájmu maximalizace uvedených synergií a zamezení zdvojení by měly být zajištěny klíčové mechanismy, včetně kumulativního financování akce z programu pro činnost Unie v oblasti zdraví a jiného programu Unie, pokud toto kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci programu činnosti Unie v oblasti zdraví a jiného programu Unie zaručujícího podrobné a transparentní podávání zpráv .

(31)

Vzhledem ke specifické povaze cílů a akcí, na něž se program vztahuje, mají příslušné orgány členských států v některých případech nejlepší předpoklady k tomu, aby prováděly související činnosti. Uvedené orgány, určené samotnými členskými státy, by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku 195 finančního nařízení a granty budou těmto orgánům uděleny bez předchozího zveřejnění výzev k podávání návrhů.

(31)

Vzhledem ke specifické povaze cílů a akcí, na něž se program vztahuje, mají příslušné orgány členských států v některých případech nejlepší předpoklady k tomu, aby prováděly související činnosti. Uvedené orgány, určené samotnými členskými státy, by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku 195 finančního nařízení a granty budou těmto orgánům uděleny bez předchozího zveřejnění výzev k podávání návrhů. Investice z programu by měly být prováděny v úzké spolupráci s členskými státy, zejména v oblastech spadajících do vnitrostátních pravomocí.

(31a)

Aby bylo zajištěno plnění těchto cílů na úrovni Unie, měla by Komise navýšit rozpočet a předložit návrh na rozšíření mandátu unijních agentur, jako je ECDC and of EMA (Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropská agentura pro léčivé přípravky), které už plní některé z cílů programu „EU pro zdraví“ na vlastní úrovni, a měla by v rámci řízení tohoto programu plnit významnější úlohu.

(33)

Vzhledem ke společně dohodnutým hodnotám solidarity spočívající ve spravedlivém a univerzálním pokrytí kvalitních zdravotnických služeb, což je základ pro politiky Unie v této oblasti, a k ústřední úloze Unie při urychlování pokroku při řešení celosvětových problémů v oblasti zdraví (19) by měl program podpořit příspěvek Unie k mezinárodním a celosvětovým iniciativám v oblasti zdraví s cílem zlepšit zdraví, vyřešit nerovnosti a zvýšit ochranu před globálními zdravotními hrozbami.

(33)

Vzhledem ke společně dohodnutým hodnotám solidarity spočívající v  dostupném, spravedlivém a univerzálním pokrytí kvalitních zdravotnických služeb , a to i v přeshraničním kontextu , což je základ pro politiky Unie v této oblasti, a k ústřední úloze Unie při urychlování pokroku při řešení celosvětových problémů v oblasti zdraví (19) by měl program podpořit příspěvek Unie k mezinárodním a celosvětovým iniciativám v oblasti zdraví s cílem zlepšit zdraví, vyřešit nerovnosti a zvýšit ochranu před globálními zdravotními hrozbami.

(34)

V zájmu co nejvyšší efektivity a účelnosti činností na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni je za účelem provádění programu třeba rozvíjet spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, např. s Organizací spojených národů a jejími specializovanými agenturami, především s WHO, Světovou bankou, jakož i s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (20) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušné zámořské země nebo území spojeny.

(34)

V zájmu co nejvyšší efektivity a účelnosti činností na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni je za účelem provádění programu třeba rozvíjet spolupráci s  členskými státy a  příslušnými mezinárodními organizacemi, např. s Organizací spojených národů a jejími specializovanými agenturami, především s WHO, Světovou bankou, jakož i s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (20) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušné zámořské země nebo území spojeny.

(34a)

Program by měl zaručit silné zapojení občanské společnosti, zejména sdružení pacientů, a akademických pracovníků, zejména zdravotnických pracovníků, s cílem zajistit vyvážené zastoupení a účast na dosahování cílů v oblasti veřejného zdraví. Evropské zdravotnické organizace by měly přispívat k provádění a hodnocení programu.

(34b)

Aby bylo dosaženo soudržného provádění opatření zahrnutých do programu, měl by být zřízen řídicí výbor programu „EU pro zdraví“.

(39a)

Podle WHO má změna klimatu dopad na sociální a environmentální faktory pro zdraví, jako je čistý vzduch, nezávadná pitná voda, dostatečné množství potravin a bezpečné útočiště a očekává se, že mezi lety 2030 a 2050 dojde každoročně k 250 000  úmrtí navíc z důvodu podvýživy, malárie, průjmů a tepelného stresu a že mimořádně vysoké teploty vzduchu způsobí přímo úmrtí zejména u starších a zranitelných osob. V důsledku záplav, vln veder, sucha a požárů má změna klimatu značný dopad na lidské zdraví, včetně výživy, kardiovaskulárních a respiračních onemocnění a infekcí přenášených vektory.

(40)

S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento program přispěje k začlenění oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení toho, aby celkem 25 % výdajů z rozpočtu EU přispívalo k cílům v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění programu budou identifikovány relevantní akce a budou znovu posouzeny v souvislosti s hodnocením v polovině období.

(40)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k  začlenění opatření v  oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 30  % výdajů v  rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění programu budou identifikovány relevantní akce a budou znovu posouzeny v souvislosti s hodnocením v polovině období.

(40a)

Vzhledem k tomu, že uznává důležitost rovnosti mezi muži a ženami, měl by tento program přispívat k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politik Unie. Měl by uplatňovat nástroje pro začleňování tohoto hlediska a pro sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů s cílem zajistit, aby se na zdravotní krize reagovalo způsobem zohledňujícím pohlaví a transformačním způsobem a aby během zdravotní krize i po ní byly řešeny specifické zdravotní potřeby žen a dívek.

(43)

Vzhledem k povaze a potenciálnímu rozsahu přeshraničních hrozeb pro lidské zdraví nemohou cíle ochrany osob v Unii před takovými hrozbami a lepšího předcházení krizím a připravenosti na ně uspokojivě dosáhnout členské státy jednající samostatně. V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii lze rovněž přijmout opatření na úrovni Unie na podporu úsilí členských států o dosažení vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví, zlepšení přístupnosti a cenové dostupnosti léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a dalších produktů s významem pro krizi v Unii, podporu inovací a podporu integrované a koordinované činnosti, uplatňování osvědčených postupů mezi členskými státy a řešení nerovností v přístupu ke zdraví v celé EU způsobem, který povede ke zlepšení účinnosti a dopadům s přidanou hodnotou, které by nebylo možné vytvořit prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni, při současném respektování pravomoci a odpovědnosti členských států v oblastech, na něž se program vztahuje. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(43)

Vzhledem k povaze a potenciálnímu rozsahu přeshraničních hrozeb pro lidské zdraví nemohou cíle ochrany osob v Unii před takovými hrozbami a lepšího předcházení krizím a připravenosti na ně uspokojivě dosáhnout členské státy jednající samostatně. V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii by se měla rovněž přijmout opatření na úrovni Unie na podporu úsilí členských států o dosažení vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví, zlepšení přístupnosti , udržitelnosti, dostupnosti, bezpečnosti a cenové dostupnosti léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a dalších produktů a  služeb s  významem pro krizi v oblasti zdraví v Unii, podporu inovací a podporu integrované a koordinované činnosti, uplatňování osvědčených postupů mezi členskými státy a  jejich regiony a  řešení nerovností a nespravedlnosti v přístupu ke zdraví v celé EU způsobem, který povede ke zlepšení účinnosti a dopadům s přidanou hodnotou, které by nebylo možné vytvořit prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni, při současném respektování pravomoci a odpovědnosti členských států v oblastech, na něž se program vztahuje. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

3)

„zdravotní krizí“ se rozumí jakákoli krize nebo vážný incident v důsledku hrozby lidského, zvířecího, rostlinného, potravinového nebo environmentálního původu, které mají zdravotní rozměr a vyžadují naléhavá opatření ze strany orgánů;

3)

„zdravotní krizí“ se rozumí jakákoli krize nebo vážný incident v důsledku hrozby lidského, zvířecího, rostlinného, potravinového , chemického, biologického, radiologického, nukleárního, environmentálního nebo neznámého původu, které mají zdravotní rozměr a vyžadují naléhavá opatření ze strany orgánů;

4)

„produkty s významem pro krizi“ se rozumí produkty a látky, které jsou v souvislosti se zdravotní krizí nezbytné k prevenci, stanovení diagnózy nebo léčbě onemocnění a jeho důsledků, mezi něž patří mimo jiné: léčivé přípravky – mj. včetně očkovacích látek – a jejich meziprodukty, farmakologicky účinné látky a suroviny, zdravotnické prostředky, nemocniční a lékařské vybavení (ventilátory, ochranné oděvy a vybavení, diagnostické materiály a nástroje), osobní ochranné prostředky, dezinfekční prostředky a jejich meziprodukty a suroviny nezbytné pro jejich výrobu;

4)

„produkty s významem pro krizi“ se rozumí produkty, nástroje a látky, které jsou v souvislosti se zdravotní krizí nezbytné k prevenci, stanovení diagnózy nebo léčbě onemocnění a jeho důsledků, jakož i pro monitorování a epidemiologický dohled v souvislosti s chorobami a infekcemi , mj. včetně očkovacích látek – a jejich meziprodukty, farmakologicky účinné látky a suroviny, zdravotnické prostředky, nemocniční a lékařské vybavení (ventilátory, ochranné oděvy a vybavení, diagnostické materiály a nástroje), osobní ochranné prostředky, dezinfekční prostředky a jejich meziprodukty a suroviny nezbytné pro jejich výrobu;

5)

„přístupem ‚jedno zdraví‘“ se rozumí přístup, který uznává , že zdraví lidí a zvířat je vzájemně propojeno , že nemoci mohou být přenášeny z  člověka na zvířata a naopak , a proto je třeba je řešit u  člověka i u zvířat, a že životní prostředí propojuje člověka a zvířata ;

5)

„přístupem ‚jedno zdraví‘“ se rozumí přístup, který uznává vzájemnou propojenost zdraví lidí a zvířat a  environmentálních otázek, skutečnost , že nemoci mohou být přenášeny z  jednoho pilíře na druhý , a proto je třeba je řešit komplexně ;

9)

„vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou“ se rozumí život ohrožující nebo jinak závažné nebezpečí pro zdraví, které je biologického nebo chemického původu, vzniklo v závislosti na životním prostředí či je neznámého původu, které se šíří nebo u nějž existuje značné riziko šíření přes hranice členských států a které může vyžadovat koordinaci na úrovni Unie s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví;

9)

„vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou“ se rozumí život ohrožující nebo jinak závažné nebezpečí pro zdraví, které je biologického nebo chemického , radiologického či nukleárního původu, vzniklo v závislosti na životním prostředí či je neznámého původu, které se šíří nebo u nějž existuje značné riziko šíření přes hranice členských států a které může vyžadovat koordinaci na úrovni Unie s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví;

9a)

9b)

1)

chránit občany Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami ;

1)

zlepšit a posílit zdraví v Unii podporou propagace zdraví a prevence nemocí a snížit nerovnosti v oblasti zdraví a zajistit rovný a plný přístup ke zdravotní péči ;

1a)

2)

zlepšit dostupnost léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a  dalších produktů s  významem pro krizi v Unii, přispět k jejich cenové dostupnosti a  podpořit inovace ;

2)

podporovat stávající a budoucí právní předpisy a  politiky Unie v oblasti zdraví, s  cílem mimo jiné obnovit farmaceutickou nezávislost a řešit nedostatky, zlepšit dostupnost, přístupnost a cenovou dostupnost zdravotní péče a služeb v Unii a podporovat výzkum a inovace , jakož i rozvoj v oblasti zdraví a  zdravotní péče, aniž by docházelo ke zdvojování úsilí v rámci jiných programů, včetně programu Horizont Evropa ;

3)

posílit zdravotnické systémy a pracovníky ve zdravotnictví, mimo jiné prostřednictvím digitální transformace a integrovanější a koordinovanější spolupráce mezi členskými státy, důsledného provádění osvědčených postupů a sdílení údajů s cílem zvýšit obecnou úroveň veřejného zdraví.

3)

posílit zdravotnické systémy a  jejich udržitelnost, jakož i pokud jde o  pracovníky ve zdravotnictví, mimo jiné prostřednictvím digitální transformace a integrovanější a koordinovanější spolupráce mezi členskými státy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni , důsledného provádění osvědčených postupů a sdílení srovnatelných a interoperabilních údajů s cílem zvýšit obecnou úroveň veřejného zdraví , povědomí v oblasti zdraví a zformovat odolnější a lépe reagující zdravotní systémy .

1)

posílit schopnost Unie v oblasti prevence, připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby a řízení zdravotních krizí, mimo jiné prostřednictvím koordinace, poskytování a využívání kapacit pro neodkladnou zdravotní péči, shromažďování údajů a dozoru;

1)

posílit schopnost Unie v oblasti prevence, připravenosti a  rychlé reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby a řízení zdravotních krizí, mimo jiné prostřednictvím koordinace, poskytování a využívání kapacit pro neodkladnou zdravotní péči, shromažďování údajů a dozoru , koordinace zátěžového testování vnitrostátních systémů zdravotní péče a rozvoje kvalitních norem v oblasti zdravotní péče ;

2)

zajistit , aby byly v  Unii k dispozici rezervy nebo zásoby produktů s významem pro krizi a  rezerva lékařského , zdravotnického a  podpůrného personálu, který bude mobilizován v  případě krize;

2)

v součinnosti s dalšími nástroji , programy a fondy Unie podporovat akce umožňující mobilizovat v  případě krize lékařský, zdravotnický a podpůrný personál, například evropský zdravotnický sbor, mimo jiné zlepšením odborné přípravy zaměstnanců a  doplňováním jejich znalostí , a  podporovat opatření s cílem přispět k tomu, že v  Unii budou během krize dostupné produkty s významem pro zdravotní krize, jako jsou základní léky, očkovací látky a zdravotnické prostředky ;

3)

podporovat akce zaměřené na zajištění odpovídající dostupnosti , přístupnosti a  cenové dostupnosti produktů s významem pro krizi a dalších nezbytných zdravotnických potřeb;

3)

posílit evropský trh s léčivými přípravky s cílem zajistit udržitelným způsobem dostupnost , přístupnost a  cenovou dostupnost léčivých přípravků, řešení v oblasti elektronického zdravotnictví, zdravotnických prostředků a dalších nezbytných zdravotnických potřeb a zdravotnických výrobků souvisejících s krizí ;

4)

posílit účinnost, dostupnost, udržitelnost a odolnost zdravotnických systémů, mimo jiné podporou digitální transformace, zavádění digitálních nástrojů a služeb , systémových reforem, uplatňování nových modelů péče a všeobecné zdravotní péče, a  řešit nerovnosti v oblasti zdraví;

4)

posílit účinnost, dostupnost, udržitelnost a odolnost zdravotnických systémů, mimo jiné podporou digitální transformace, včetně vytvoření a provádění evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví , systémových reforem a uplatňování nových modelů péče , posílit rovný a  včasný přístup ke kvalitní, udržitelné a cenově dostupné zdravotní a související péči zaměřené na člověka a založené na výsledcích, dosáhnout všeobecné zdravotní péče zahrnující přístup k sexuálnímu a  reprodukčnímu zdraví a právům a snížit nerovnosti a nespravedlnost v oblasti zdraví;

4a)

5)

podporovat akce zaměřené na posílení schopnosti zdravotnických systémů zlepšit prevenci a propagaci zdraví, práva pacientů a přeshraniční zdravotní péči a podporovat excelenci lékařských a  zdravotnických odborníků ;

5)

podporovat akce zaměřené na posílení schopnosti zdravotnických systémů zlepšit prevenci zdraví, screening a včasnou diagnostiku a provádět propagaci zdraví, zabývat se faktory ovlivňujícími zdraví, zvyšovat povědomí v oblasti zdraví, práv pacientů a bezpečnosti a  přeshraniční zdravotní péče ;

6)

podporovat akce zaměřené na dozor, prevenci, diagnostiku a léčbu a péči v oblasti nepřenosných nemocí, zejména rakoviny;

6)

podporovat akce zaměřené na dozor, prevenci, diagnostiku a léčbu a péči v oblasti nepřenosných nemocí, včasnou diagnózu neurodegenerativních a jiných onemocnění mozku, zejména rakoviny;

6a)

6b)

6c)

7)

posilovat a  podporovat uvážlivé a účinné používání léčivých přípravků, zejména antimikrobiálních látek, a  výrobu a  likvidaci léčivých přípravků a zdravotnických prostředků šetrnější k životnímu prostředí;

7)

posilovat a  podporovat informované, uvážlivé a účinné používání léčivých přípravků, zejména antimikrobiálních látek, vývoj léčivých přípravků, které jsou ze své podstaty méně škodlivé pro životní prostředí, výroby a  likvidace léčivých přípravků a zdravotnických prostředků šetrných k životnímu prostředí;

8)

podporovat vypracování, provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti zdraví a poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelné a  spolehlivé údaje s cílem podpořit tvorbu politik a monitorování a propagovat používání hodnocení dopadu příslušných politik na zdraví;

8)

podporovat vypracování, provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti zdraví a  případně jejich přezkum a  poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelné , spolehlivé a  komplexní údaje s cílem podpořit tvorbu politik a monitorování , podpořit poskytování péče a reagovat na nenaplněné léčebné potřeby a propagovat používání hodnocení dopadu příslušných politik Unie na zdraví;

9)

podporovat integrovanou spolupráci členských států, a zejména jejich zdravotnických systémů, včetně provádění preventivních postupů s velkým dopadem, a větší propojování prostřednictvím evropských referenčních sítí a  jiných nadnárodních sítí ;

9)

podporovat integrovanou spolupráci členských států, a zejména jejich zdravotnických systémů, včetně provádění preventivních postupů s velkým dopadem, identifikaci zdravotnických technologií, které by měly být posouzeny Unií, a  větší propojování prostřednictvím evropských referenčních sítí , rozvinout a  používat sítě excelence v oblasti častých přenosných a nepřenosných onemocnění a jiné nadnárodní sítě, včetně sítě Orphanet, v plné součinnosti s programem Horizont Evropa a jeho misemi a partnerstvími, s cílem zvýšit pokrytí pacientů a reagovat na větší počet onemocnění a zdravotních problémů ;

10)

podporovat příspěvek Unie k mezinárodním a celosvětovým iniciativám v oblasti zdraví.

10)

podporovat příspěvek Unie k mezinárodním a celosvětovým závazkům a iniciativám v oblasti zdraví , včetně přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům .

1a)

a)

zajistí doplňkovost, součinnost, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na unijní, celostátní a v příslušném případě i na regionální úrovni, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během jejich provádění,

b)

optimalizují koordinační mechanismy, aby nedocházelo ke zdvojování úsilí,

c)

zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění programu na unijní, celostátní a v příslušném případě i na regionální úrovni, aby byly v rámci tohoto nástroje realizovány jednotné a efektivní podpůrné akce.

a)

soulad se specifickými cíli stanovenými v článku 4;

b)

přínos k přístupnosti a cenové dostupnosti systému zdravotní péče;

c)

přeshraniční dimenze;

d)

příspěvek k digitální transformaci;

e)

sociální dopad (přínosy a náklady);

f)

soulad s ustanoveními přílohy 1;

g)

přispění k prevenci nemocí a zejména rakoviny;

h)

přispění k přístupu k léčivým přípravkům;

i)

připravenost akce z hlediska vývoje projektu;

j)

racionalitu navrhovaného prováděcího plánu.

b)

jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

b)

jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli relevantní mezinárodní organizace , jako jsou orgány veřejné moci, subjekty veřejného sektoru, zdravotnická zařízení, výzkumné ústavy, univerzity a vysokoškolské instituce, sdružení pacientů atd .;

i)

poskytuje ve formě komplexní strategie vstupy pro vypracování ročních pracovních plánů programu;

ii)

vypracuje návrh řízení koordinace, spolupráce a součinnosti mezi programem a dalšími programy, které mají zdravotní rozměr;

iii)

nabízí akce v oblasti zdraví zaměřené na hodnotu, udržitelnost, lepší řešení v oblasti zdraví, podporu přístupu ke zdravotní péči a snížení nerovností v oblasti zdraví, podporuje zapojení pacientů a společnosti.

a)

informace o druzích financování a druzích příjemců, které umožňují transparentně dohledávat přidělené finanční prostředky, podrobný přehled součinnosti programu s dalšími programy Unie, včetně činností provozovaných agenturami Unie, což umožní řádnou analýzu doplňkovosti mezi jednotlivými činnostmi, které mají být prováděny.

b)

výše výdajů rozčleněných podle projektů, což umožní konkrétní analýzu, mj. podle jednotlivých oblastí intervence, jak jsou vymezeny v článku 13 a příloze I.

ii)

kritické zdravotní infrastruktury relevantní v kontextu zdravotních krizí, nástrojů, struktur, procesů, výroby a laboratorní kapacity, včetně nástrojů pro dozor, modelování, prognózy, prevenci a zvládání šíření nemocí.

ii)

koordinovaná činnost relevantní v kontextu zdravotních krizí, nástrojů , mechanismů , struktur, procesů, výroby a laboratorní kapacity, včetně nástrojů pro dozor, modelování, prognózy, prevenci a zvládání šíření nemocí.

b)

Přenos, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů a inovativních řešení, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie, mezi členskými státy a podpora uzpůsobená na míru jednotlivým zemím nebo skupinám zemí s největšími potřebami poskytovaná prostřednictvím financování konkrétních projektů včetně twinningu, odborného poradenství a vzájemné podpory.

b)

Přenos, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů a inovativních řešení, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie, mezi členskými státy nebo regiony a  podpora uzpůsobená na míru jednotlivým regionům, zemím nebo skupinám regionů či zemí s největšími potřebami poskytovaná prostřednictvím financování konkrétních projektů včetně twinningu, odborného poradenství a vzájemné podpory.

i)

průzkumů, studií, sběru údajů a statistiky, metodik, klasifikace, mikrosimulace, ukazatelů, zprostředkovávání informací a referenčního srovnávání;

i)

průzkumů, studií, sběru srovnatelných údajů a statistiky, v  případě potřeby včetně údajů rozčleněných podle pohlaví a věku, metodik, klasifikace, mikrosimulace , pilotních studí , ukazatelů, zprostředkovávání informací a referenčního srovnávání;

iii)

skupin a panelů odborníků poskytujících poradenství, údaje a informace na podporu rozvoje a provádění politiky v oblasti zdraví;

iii)

skupin a panelů odborníků , včetně případně zástupců příslušných zúčastněných stran, poskytujících poradenství, údaje a informace na podporu rozvoje a provádění politiky v oblasti zdraví, včetně následného hodnocení provádění politik v oblasti zdraví;

iv)

studií a analýzy a vědeckého poradenství na podporu tvorby politik a podpora poskytovaná vědeckým výborům pro bezpečnost spotřebitele a pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika.

iv)

studií a analýzy , systematického posouzení dopadů dalších politických opatření Unie na zdraví a vědeckého poradenství na podporu tvorby politik a podpora poskytovaná vědeckým výborům pro bezpečnost spotřebitele a pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika , včetně skupiny odborníků pro posouzení výkonnosti zdravotních systémů .

d)

Vypracování a  provádění právních předpisů a činnosti Unie v oblasti zdraví, zejména prostřednictvím podpory pro:

d)

Vypracování , provádění a  hodnocení právních předpisů a činnosti Unie v oblasti zdraví, zejména prostřednictvím podpory pro:

i)

provádění, prosazování a monitorování právních předpisů a činnosti Unie v oblasti zdraví; a technické podpory pro provádění právních požadavků;

i)

provádění, prosazování a monitorování právních předpisů Unie v oblasti zdraví a její činnosti , včetně propagace zdraví; a technické podpory pro plné provádění právních a  operativních požadavků v členských státech ;

iv)

vývoj a  provoz databází a digitálních nástrojů a jejich interoperabilitu, v příslušných případech i s dalšími technologiemi snímání, například vesmírnými;

iv)

vývoj , provoz a  údržba databází a digitálních nástrojů a jejich interoperabilitu, včetně již zavedených projektů, v  příslušných případech i s dalšími technologiemi snímání, například vesmírnými , a umělou inteligencí ;

v)

auditní a  posuzovací činnost v souladu s právními předpisy Unie;

v)

auditní , posuzovací a  inspekční činnost v souladu s právními předpisy Unie;

x)

národní kontaktní místa poskytující pokyny, informace a pomoc související s prováděním právních předpisů Unie v oblasti zdraví a programu;

x)

národní kontaktní místa poskytující pokyny, informace a pomoc související s  propagací a  prováděním právních předpisů Unie v oblasti zdraví a programu;

xi)

zúčastněné strany s ohledem na nadnárodní spolupráci.

xi)

zúčastněné strany s ohledem na nadnárodní a  regionální spolupráci.

e)

Strukturální zásoby a příprava na krize:

i)

akce na podporu celounijní a meziodvětvové kapacity aktérů pro předcházení zdravotním krizím, připravenost, řízení a reakci na úrovni Unie i na celostátní, regionální a místní úrovni, včetně plánování pro nepředvídané události a cvičení připravenosti a zvyšování kvalifikace lékařského a zdravotnického personálu a pracovníků v oblasti veřejného zdraví;

i)

akce na podporu celounijní a meziodvětvové kapacity aktérů pro předcházení zdravotním krizím, připravenost, řízení a reakci na úrovni Unie i na celostátní, regionální a místní úrovni, včetně zátěžových testů, plánování pro nepředvídané události a cvičení připravenosti , rozvoje kvalitních norem v oblasti zdravotní péče a zvyšování kvalifikace lékařského a zdravotnického personálu a pracovníků v oblasti veřejného zdraví;

ia)

vytvoření evropského mechanismu pro přijímání opatření ve zdravotnictví (EHRM), který by reagoval na všechny typy zdravotních hrozeb a krizí a posílil operační koordinaci na evropské úrovni a který by byl koordinován Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, jíž by pomáhaly příslušné agentury;

ib)

přispět k vytvoření rezervy produktů s významem pro zdravotní krize v doplňkovosti s rescEU, nástrojem pro mimořádnou podporu, nástrojem na podporu odolnosti a s ostatními nástroji, programy a fondy Unie a zajistit dostupnost těchto produktů v případě krize;

iii)

podpora mimořádné výroby lékařských protiopatření, včetně základních chemických a účinných látek, a/nebo zadávání zakázek na takovou výrobu a financování spolupráce na mimořádných hodnoceních zdravotnických technologií a klinických hodnoceních;

iv)

preventivní opatření na ochranu zranitelných skupin před zdravotními hrozbami a opatření na přizpůsobení reakce na krizi a řízení krize potřebám těchto zranitelných skupin;

iv)

preventivní opatření na ochranu všech občanů, zejména zranitelných skupin, před zdravotními hrozbami a opatření na přizpůsobení reakce na krizi a řízení krize potřebám těchto zranitelných skupin , jako je zajištění základní péče pro pacienty trpící chronickými onemocněními, kteří potřebují paliativní péči a řízení léčby bolesti ;

iva)

akce na podporu elektronického zdravotnictví, jako je přechod na telemedicínu, domácí podávání léčivých přípravků a provádění preventivních plánů vlastní péče, je-li to možné a vhodné;

ivb)

akce na podporu přeshraniční spolupráce s cílem zajistit přístup k rychlé léčbě pro všechny pacienty v Unii, zejména pro ty, kteří trpí vzácnými onemocněními;

v)

akce, které mají řešit vedlejší zdravotní důsledky zdravotní krize, zejména ty, které se týkají duševního zdraví, pacientů trpících chronickými onemocněními a  dalších zranitelných skupin ;

v)

akce, které mají řešit a  zvládat vedlejší zdravotní důsledky zdravotní krize, zejména ty, které se týkají duševního zdraví, pacientů trpících chronickými onemocněními a  pacientů nacházejících se v jiných zranitelných situacích, jako jsou lidé žijící se závislostí nebo lidé s HIV/ADS či tuberkulózou ;

viiia)

podpora akcí týkajících se epidemiologického dozoru se zaměřením na vnitrostátní zdravotnické subjekty, čímž se přispěje k posuzování faktorů, které ovlivňují nebo určují zdraví občanů;

viiib)

akce k zajištění nepřetržitého přístupu k léčivým přípravkům a kontinuity péče a léčby, zejména pro pacienty s chronickými onemocněními;

g)

Posílení vnitrostátních zdravotnických systémů:

g)

Posílení vnitrostátních zdravotnických systémů , podpora a ochrana zdraví a prevence onemocnění :

i)

podpora akcí v oblasti předávání znalostí a spolupráce na úrovni Unie s cílem napomáhat vnitrostátním reformním procesům zaměřeným na zlepšení účinnosti, dostupnosti, udržitelnosti a odolnosti, zejména za účelem řešení problémů zjištěných prostřednictvím evropského semestru a za účelem posílení primární zdravotní péče, upevnění integrace péče a zaměření se na všeobecnou zdravotní péči a  rovný přístup ke zdravotní péči;

i)

podpora akcí v oblasti předávání znalostí a spolupráce na úrovni Unie s cílem napomáhat vnitrostátním reformním procesům zaměřeným na zlepšení účinnosti, dostupnosti, udržitelnosti a odolnosti a současně propojit dostupné finanční prostředky Unie , zejména za účelem řešení problémů zjištěných prostřednictvím evropského semestru a  doporučení pro jednotlivé země v oblasti zdraví a  za účelem posílení primární zdravotní péče, upevnění integrace péče a zaměření se na všeobecnou zdravotní péči a  dosažení rovného přístupu ke kvalitní zdravotní péči;

ia)

podpora provádění politik a opatření na snížení nerovností v oblasti zdraví a nerovností v souvislosti s lékařskou péčí;

ii)

programy odborné přípravy pro lékařský a zdravotnický personál a programy dočasných výměn pracovníků;

ii)

podpora v součinnosti s dalšími programy, programy odborné přípravy , vzdělávání a mobility pro lékařský a zdravotnický personál , včetně on-line programů, a s programy dočasných výměn pracovníků , zejména s cílem zlepšit jejich životopis a digitální dovednosti ;

iii)

podpora ke zlepšení zeměpisného rozdělení pracovníků ve zdravotnictví a  vyvarování se „lékařských pouští“;

iii)

podpora v  součinnosti s dalšími programy ke zlepšení zeměpisného rozdělení pracovníků ve zdravotnictví , přičemž je zároveň třeba zajistit, aby rozdělení pracovní síly bylo rovněž úměrné populaci dotyčné oblasti nebo regionu, a  vyvarovat se tak „lékařských pouští“ a podporovat a provádět politiky k udržení pracovní síly ;

iv)

podpora zřízení a  koordinace unijních referenčních laboratoří a středisek a center excelence;

iv)

podpora zřízení , koordinace a  zavádění unijních referenčních laboratoří a středisek a center excelence a platforem EU pro konkrétní onemocnění za účelem výměny, srovnávání a vytvoření ukazatelů osvědčených postupů mezi členskými státy ;

v)

audit režimů členských států pro připravenost a reakci (jako je řešení krizí, antimikrobiální rezistence, očkování);

v)

audit režimů členských států pro připravenost a reakci (jako je řešení krizí, antimikrobiální rezistence, očkování) a provádění jejich vnitrostátních strategií nebo programů pro podporu zdraví a prevenci nemocí ;

viiia)

podpora unijního rámce a příslušných interoperabilních digitálních nástrojů s cílem posílit spolupráci v oblasti posuzování zdravotní technologie mezi členskými státy a v rámci sítí, včetně těch, které jsou zapotřebí k tomu, aby členské státy mohly provádět a sdílet včasná, spolehlivá a vysoce kvalitní společná klinická hodnocení a provádět společné vědecké konzultace a další příslušné činnosti s cílem podpořit subjekty s rozhodovací pravomocí při výměně výsledků spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií;

ix)

podpora zavedení a provádění programů napomáhajících členským státům a jejich činnosti za účelem zlepšení podpory zdraví a prevence chorob (v případě přenosných i nepřenosných nemocí);

ix)

podpora zavedení a provádění vnitrostátních a evropských programů , včetně digitálních programů a programů založených na důkazech, napomáhajících členským státům a jejich činnosti za účelem zlepšení podpory zdraví , zdravotní gramotnosti a prevence chorob (v případě přenosných i nepřenosných nemocí) ve zdravotnických jednotkách a komunitách a zmírnění hlavních rizikových faktorů chronických onemocnění ;

ixa)

podpora zřizování a fungování platforem Unie pro konkrétní onemocnění za účelem výměny, srovnávání a vytvoření ukazatelů osvědčených postupů mezi členskými státy v podobě sítí excelence v oblasti přenosných a nepřenosných onemocnění, zejména pokud jde o chronická onemocnění;

ixb)

podpora vytváření pokynů pro prevenci a řízení nemocí v oblasti přenosných i nepřenosných onemocnění;

x)

podpora akcí členských států k zavedení zdravého a bezpečného městského, pracovního a školního prostředí , aby bylo možné činit rozhodnutí vedoucí ke zdravému životnímu stylu a propagovat zdravé stravovací návyky, a to s ohledem na potřeby zranitelných skupin ;

x)

podpora akcí členských států k zavedení zdravého a bezpečného městského, pracovního a školního prostředí s cílem prosazovat duševní zdraví a vzdělávání v oblasti zdraví, umožnit rozhodnutí vedoucí ke zdravému životnímu stylu a propagovat pravidelnou fyzickou aktivitu a  zdravé stravovací návyky, a to s ohledem na potřeby lidí všech věkových kategorií s cílem podporovat celoživotní zdraví ;

xa)

podpora akcí členských států s cílem zabývat se faktory ovlivňujícími zdraví, včetně snižování škod souvisejících s alkoholem a spotřeby tabáku;

xb)

podpora akcí členských států s cílem zajistit přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejícím léčivým přípravkům a podpora integrovaných a meziodvětvových přístupů k prevenci, diagnostice, léčbě a péči;

xc)

akce na prosazování péče a podpory pro oběti genderově podmíněného násilí;

xd)

akce na podporu rovného přístupu ke zdravotnictví a příslušným zařízením a péči pro osoby se zdravotním postižením;

xia)

podpora členským státům při přezkumu jejich vnitrostátních plánů pro vzácná onemocnění za účelem přijetí nezbytných finančních a organizačních opatření s cílem účinně začlenit systém evropských referenčních sítí do vnitrostátních systémů zdravotní péče, včetně vypracování a provádění souboru politik, pravidel a postupů potřebných k zakotvení systému evropských referenčních sítí na vnitrostátní úroveň;

xib)

podpora provádění systému evropských referenčních sítí pro průběžné hodnocení, monitorování, hodnocení a zlepšování kvality;

xic)

vyčlenění finančních prostředků na vytvoření účinných a trvalých mechanismů pro budování spolupráce napříč evropskými referenčními sítěmi za účelem řešení multisystémových potřeb onemocnění s nízkým výskytem a vzácných onemocnění a usnadnění vytváření průřezových sítí mezi různými zaměřeními a obory;

xid)

podpora členským státům při posilování jejich odborných středisek pro vzácná onemocnění s cílem zvýšit kapacity vnitrostátních systémů zdravotní péče pro diagnostiku, léčbu a zvládání těchto onemocnění, nadnárodní spolupráce v oblasti kodifikace, informací a poznatků, pokud jde o vzácná onemocnění, zejména databáze Orphanet;

xiia)

podpora spolupráce a koordinace mezi členskými státy za účelem vytvoření evropské sítě excelence nemocnic, zlepšení přeshraniční léčby vzácných onemocnění a zlepšení přístupu všech občanů Unie k léčbě;

h)

Akce v oblasti rakoviny:

h)

Akce v oblasti rakoviny , včetně dětské rakoviny :

i)

podpora členským státům a nevládním organizacím při propagaci a provádění doporučení Evropského kodexu proti rakovině;

i)

podpora členským státům , IARC a nevládním organizacím při propagaci a provádění doporučení Evropského kodexu proti rakovině; podpora revize a průběžné aktualizace stávajícího vydání evropského kodexu proti rakovině;

ia)

podpora zřízení Evropského institutu rakoviny (ECI) jakožto platformy pro provádění evropských referenčních sítí pro rakovinu, shromažďování klinických údajů mezi centry ze všech zúčastněných zemí v Unii a upřednostnění excelence v akademickém a klinickém výzkumu v oblasti rakoviny, včetně dětské rakoviny;

iii)

podpora programů prevence týkajících se hlavních rizikových faktorů rakoviny;

iii)

podpora programů prevence týkajících se hlavních rizikových faktorů rakoviny , které jsou prokazatelně účinné a které jsou podpořeny zavedenými důkazy ;

iva)

akce na podporu zavedení onkologických registrů ve všech členských státech;