Usnesení k příspěvku Evropského hospodářského a sociálního výboru k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2022 na základě práce skupiny ad hoc Příspěvek EHSV k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2022

(2021/C 341/01)

zpravodajové:

Marija MINČEVA Stefano PALMIERI Jan DIRX

Evropský hospodářský a sociální výbor přijal na svém plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 9. a 10. června 2021 (jednání dne 9. června), následující usnesení 175 hlasy pro, 2 členové se zdrželi hlasování.

1.   Úvod

1.1.

EHSV konstatuje, že pracovní program Evropské komise na rok 2021 ukazuje, že šest hlavních cílů, které si Komise vybrala (Zelená dohoda pro Evropu, Evropa připravená na digitální věk, Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí, Silnější Evropa ve světě, Podpora evropského způsobu života a Nový impuls pro evropskou demokracii), poskytuje účinný rámec pro vypracování pracovních programů. Proto EHSV toto usnesení obsahující příspěvek k pracovnímu programu Komise na rok 2022 opět strukturoval na základě těchto šesti hlavních cílů.

1.2.

Výbor má za to, že vzhledem k délce trvání pandemie COVID-19 by mezi největší priority hospodářské politiky EU v nadcházejících letech mělo i nadále patřit nasměrování evropského hospodářství na správnou cestu udržitelné transformace, růstu a zaměstnanosti a zajištění prosperity pro Evropany a evropské organizace a podniky. Proto by v pracovním programu Komise na rok 2022 měla být opět plně a konkrétně rozvedena potřeba oživení a obnovy.

1.3.

Současná pandemická situace v Evropě zhoršuje chudobu a nerovnost. Zdroje by měly být směrovány tam, kde jsou nejvíce zapotřebí, aby se tak zajistily příležitosti, vytvářela se kvalitní pracovní místa, snižovala chudoba a vyloučení, podporovalo podnikání a prohlubování dovedností a změna kvalifikace a zajistil se přístup ke kvalitním službám. Podle prohlášení orgánů EU, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a členských států na sociálním summitu v Portu v květnu 2021 by investice i reformy měly být využity k vymanění z hospodářské a sociální krize a posílení odolnosti Evropy vůči budoucím otřesům, a to na základě inkluzivního a udržitelného růstu, důstojné práce a sociální spravedlnosti.

1.4.

Právě v této době by Výbor chtěl zdůraznit, že EU, a tedy všechny její politiky, vychází a měly by vycházet z cílů a hodnot EU stanovených v Lisabonské smlouvě a Listině základních práv EU. Jde o tyto hodnoty: lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a lidská práva. Podle EHSV by se měl pracovní program zaměřit na restrukturalizaci a zlepšení našeho hospodářství a společnosti na základě těchto zásad: plné rozvinutí potenciálu jednotného trhu, splnění cílů udržitelného rozvoje, vytvoření oběhového hospodářství a dosažení klimatické neutrality v EU nejpozději do roku 2050 a zajištění řádné správy věcí veřejných a demokratické odpovědnosti.

1.5.

Výbor je přesvědčen, že hlavní výzvy, jimž všichni čelíme, a hluboké transformace našeho hospodářství – ve způsobu, jakým zacházíme s přírodou a životním prostředím – a našich životů, potřebné pro skutečně udržitelný svět, úspěšně zvládneme pouze tehdy, zapojí-li se aktivně i občané a jejich organizace.

1.6.

EHSV ve svém usnesení „Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost“ s politováním konstatuje, že vnitrostátní správní orgány do přípravy svých národních plánů pro oživení a odolnost zapojily organizovanou občanskou společnost jen v nepatrné míře. O významu a užitečnosti aktivního zapojení organizací občanské společnosti do tvorby a provádění politik svědčí také studie zveřejněná EHSV na téma The response of civil society organisations to face the COVID-19 pandemic and the consequent restrictive measures adopted in Europe (Reakce organizací občanské společnosti na pandemii COVID-19 a následná restriktivní opatření přijatá v Evropě), kterou jsme představili letos na jaře (1), a Cena EHSV pro občanskou společnost (2) za nasazení sociálních aktérů během pandemie.

1.7.

Znovu proto vyzýváme Komisi, aby byly tyto nedostatky odstraněny ve fázi provádění a hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost, a to tak, že budou zavedeny formálnější postupy umožňující skutečnou výměnu. Výbor proto očekává, že Komise v pracovním programu na příští rok uzná klíčovou úlohu podniků, pracovníků a organizací občanské společnosti pro provádění národních plánů oživení a odolnosti, jejich přezkumu a monitorování. Předpokládáme totiž, že jádrem strategie oživení bude rovněž 20 zásad evropského pilíře sociálních práv, jimiž se řídí sociální politika EU, aby se zajistilo, že digitální a ekologická transformace bude probíhat řádně a spravedlivě. V činnosti Komise se musí projevit i klíčová úloha sociálních partnerů a organizací občanské společnosti coby spolutvůrců budoucnosti Evropy v rámci konference o budoucnosti Evropy.

1.8.

Klíčovou hnací silou konkurenceschopného hospodářství EU zůstává jednotný trh, a jako takový je zásadním faktorem umožňujícím oživení a obnovu hospodářství jednotlivých členských států i EU jako celku. EHSV poukazuje na to, že je třeba odstranit veškeré překážky a zajistit nerušený přeshraniční pohyb zboží, služeb, kapitálu, údajů a osob. Je rozhodující co nejdříve obnovit podmínky svobody pohybu na jednotném trhu, jaké panovaly před pandemií COVID-19, posílit tuto svobodu ve všech oblastech a soustředit se na to, jak dále zvýšit spolehlivost dodavatelských a hodnotových řetězců prostřednictvím diverzifikace řízené podniky.

1.9.

EHSV vítá přijetí Nástroje pro oživení a odolnost. S jeho uváděním do praxe se však pojí určitá rizika. Již nastalo zpoždění v postupu ratifikace rozhodnutí o vlastních zdrojích (3), které EU umožní vypůjčit si nezbytné finanční prostředky na kapitálových trzích. EHSV je znepokojen nedostatkem náležitých informací o praktických opatřeních pro vydávání potřebných dluhopisů, jimiž bude mechanismus financován (4). Měl by být rovněž pozorně monitorován soulad mezi doporučovanými stěžejními oblastmi zveřejněnými Evropskou komisí (EK) a skutečným tematickým obsahem národních plánů pro oživení a odolnost. Komplikací může být také to, že ne ve všech členských státech bude oživení probíhat stejným tempem. Komise musí zajistit rychlé schválení předložených plánů a mít přitom na paměti, že jakékoliv zpoždění by mohlo způsobit zvětšování rozdílů mezi členskými státy a v rámci segmentů jednotlivých vnitrostátních ekonomik.

1.10.

EHSV podporuje sdělení Komise o reakci v oblasti fiskální politiky v souvislosti s pandemií koronaviru (5), v němž Komise stanoví svůj záměr rozhodnout o budoucí deaktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu poté, co bude provedeno celkové posouzení stavu ekonomiky na základě kvantitativních kritérií, konkrétně úrovně hospodářské činnosti v EU nebo eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (2019). EHSV souhlasí s tím, že je zapotřebí pokračovat s uplatňováním obecné únikové doložky i v roce 2022, i s tím, že je zapotřebí zabránit předčasnému ukončení fiskální podpory.

1.11.

Aby se posílily dlouhodobé přínosy plánu EU na podporu oživení, požaduje EHSV, aby byl co nejdříve obnoven proces přezkumu rámce správy ekonomických záležitostí EU. Místo „návratu k normálu“ požadujeme „obrat“ k revidovanému a vyváženému rámci správy ekonomických záležitostí orientovanému na prosperitu, který dává stejnou váhu řadě klíčových politických cílů, jako je udržitelný a inkluzivní růst, plná zaměstnanost a důstojná práce a opětovné nastartování produktivity EU, konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství a stabilní veřejné finance. Takový rámec by měl rovněž zabránit asymetrickým účinkům v členských státech a stimulovat produktivní investice například díky zlatého pravidla vyrovnaného rozpočtu.

1.12.

Komise by rovněž měla zvážit prodloužení dočasného rámce státní podpory do konce roku 2022. Umožní tím členským státům nadále využívat plné flexibility podle pravidel státní podpory k podpoře hospodářství v kontextu pandemie COVID-19 za podmínky, že budou dodržovat pravidla hospodářské soutěže, aby se zabránilo narušením jednotného trhu. EHSV nicméně tento režim považuje za výjimečný a dočasný a má za to, že musí následovat fiskální konsolidace s cílem zlepšit stav veřejných financí v členských státech.

1.13.

EHSV podotýká, že v rámci funkčního období do roku 2024 Komise nezařadila investice mezi své politické cíle. Abychom zajistili optimální využití historického finančního úsilí EU a vymanili se z této bezprecedentní krize, nutně potřebujeme dobře formulovaný evropský hospodářský program a účinné politiky zlepšování právní úpravy a rovněž musíme zrychlit zavádění vakcín a zmírnit omezení na vnitřních hranicích EU. EHSV doporučuje, aby Komise do svého pracovního programu pro rok 2022 zahrnula investiční iniciativy, včetně úsilí o mobilizaci soukromých investic zaměřených na budoucí udržitelný hospodářský rozvoj EU (6).

1.14.

EHSV podporuje návrh Komise revidovat srovnávací přehled sociálních ukazatelů, a rozsáhleji tak zahrnout pilíř coby klíčový monitorovací nástroj používaný v rámci evropského semestru. Za tímto účelem Výbor doporučuje přidat nové, vylepšené, měřitelné a doplňkové sociální, ekonomické a environmentální ukazatele. Přispějí ke komplexnějšímu sledování pokroku směrem k zásadám pilíře a k monitorování provádění politických opatření.

1.15.

Důstojná práce by měla být standardní možností. Výzva v podobě pandemie COVID-19 odhalila slabé stránky našeho sociálního systému, prohloubila nerovnosti a chudobu a přivedla naše zdravotní a sociální systémy na pokraj zhroucení. EHSV doporučuje, aby se v zájmu utváření lepší budoucnosti pro Evropu pomohlo s řešením stávající krize a napravily se systémové problémy, které ještě zhoršily dopady pandemie, a přijala rozhodná opatření k boji proti chudobě a na podporu důstojné práce. Chopíme-li se této příležitosti správným způsobem, digitální a ekologická transformace nabídne příležitost vytvořit větší počet lepších pracovních míst, pokud budou zapojeni sociální partneři, dodržováno a posíleno kolektivní vyjednávání a pokud budou v procesu zohledňovány názory pracovníků (informace, konzultace a zapojení).

1.16.

EHSV se domnívá, že je také načase poučit se z pandemie a zajistit, aby byly zavedeny politiky, které nás připraví na budoucí otřesy tohoto druhu, a také chopit se nových příležitostí pro podporu obnovy průmyslu. Krize jasně ukázala význam evropských průmyslových odvětví, včetně silného odvětví výroby, pro posílení hospodářských základů EU a snížení její přílišné a kritické závislosti na externích dodavatelích. Jádrem programu EU pro oživení proto musí být i nadále účinná průmyslová strategie. Příslušná pozornost by se rovněž měla věnovat ochraně strategických aktiv a investic EU (vůči některým třetím zemím), neboť po krizi COVID-19 se očekávají rozsáhlé změny vlastnických struktur.

2.   Zelená dohoda pro Evropu

2.1.

Navzdory otřesu, který způsobila celosvětová výzva v podobě pandemie COVID-19, bude a musí pokračovat úsilí o dosažení udržitelnějšího a sociálně inkluzivního hospodářského modelu, plnění cílů udržitelného rozvoje, a zejména o zajištění přechodu na ekologický model růstu. Transformace v duchu Zelené dohody pro Evropu nabízí mimořádnou příležitost pro rozvoj podniků dle modelu sociální ekonomiky. Inovativní a podnikavé firmy jsou klíčem k vytváření úspěšných a inteligentních řešení existenciální výzvy v podobě změny klimatu.

2.2.

Podpora zaměstnanosti a dovedností, hladké transformace a dynamického sociálního dialogu jsou sice také důležitými prvky, ale sociální dohoda coby důležitá součást nové Zelené dohody se zcela jistě netýká jen „práce“. Týká se příjmů, sociálního zabezpečení a fiskální podpory pro všechny, kdo ji potřebují, včetně těch, kteří vůbec nemají přístup k práci. Začlenění všech aktérů občanské společnosti tedy musí být sdílené a musí být předmětem společného zájmu (tj. je třeba zvážit začlenění nejzranitelnějších skupin).

2.3.

EU může jít celosvětově příkladem v ochraně klimatu pouze tehdy, pokud zvládneme ekologickou transformaci a současně zachováme konkurenceschopné hodnotové řetězce, pracovní místa a podniky. Podniky je třeba v jejich transformaci podporovat, a to nejen finančními nástroji, ale také tím, že umožníme nové udržitelné obchodní modely – jinak ztratí konkurenceschopnost. Je třeba nastolit rovnováhu mezi podnikatelskou svobodou a přísnější regulací, aby se podnítily inovace, minimalizovala dodatečná administrativní zátěž a zabránilo potenciálním narušením trhu.

2.4.

Přechod na udržitelnější a odolnější hospodářství je důležitější než kdy dříve. Potřebné finanční zdroje je třeba přesměrovat na udržitelné investice s dlouhodobým přístupem, který zohledňuje hospodářské, environmentální, sociální a správní aspekty. V návaznosti na již odvedenou práci a obnovenou strategii udržitelného financování, kterou Komise oznámila v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu a která má být přijata v první polovině roku 2021, je třeba pokračovat v úsilí o vytvoření a posílení udržitelného finančního rámce EU harmonizovaným způsobem a za podpory všech aktérů, včetně finančních institucí, podniků, občanů a úřadů. EHSV zdůrazňuje, že je důležité financovat i „udržitelnou transformaci“ našeho hospodářství. Pozitivní přístup, který bude motivační, umožní všem odvětvím a průmyslovým podnikům transformovat se a přispět k transformaci. Měly by být zohledněny i různé výchozí pozice a výzvy související s transformací, jimž podniky, odvětví a regiony čelí.

2.5.

Pro splnění cílů Zelené dohody v oblasti výroby a spotřeby by Komise v roce 2022 měla pokračovat ve své cenné práci, jejímž cílem je dosáhnout přechodu na oběhové hospodářství a která probíhá v rámci akčního plánu Komise z roku 2020. Zejména se jedná o: — navrhování udržitelných výrobků s cílem reindustrializovat Evropu, — podporu příznivého prostředí pro podniky, aby mohly přizpůsobit své obchodní modely, a zlepšení předvídatelnosti investic, — posílení postavení spotřebitelů a zadavatelů veřejných zakázek, zejména posílením zadávání zakázek v souladu s principy oběhového hospodářství, — přechod klíčových výrobních řetězců na oběhovost, — dalším rozvoj trhu EU s druhotnými surovinami, — pokračování monitorování oběhového hospodářství prostřednictvím evropského semestru a rámce pro monitorování a opětovným posouzením ukazatelů využívání zdrojů, — zlepšení prosazování právních předpisů EU o odpadech ze strany členských států.

EHSV a Komise by měly i nadále stavět na úspěchu své společné práce v rámci Evropské platformy zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství, kde mohou zainteresované strany sdílet osvědčené postupy, ponaučení a výzkum a strategie pro správnou a spravedlivou transformaci.

V roce 2022 by Komise měla pokračovat v rozvíjení evropského klimatického paktu s cílem zajistit, že bude založen na skutečné účasti a závazku subjektů působících v oblasti klimatu na místní úrovni a bude hnací silou plnění ambicí EU v oblasti klimatu. EHSV rovněž vyzval k vytvoření platformy zainteresovaných stran evropského klimatického paktu založené na zásadách inkluzivnosti, transparentnosti a skutečné účasti a závazku subjektů působících v oblasti klimatu na všech úrovních. Vytvoření fóra pro financování opatření v oblasti klimatu na úrovni EU jakožto součásti tohoto paktu by stimulovalo procesy skutečně vzájemného učení a podpořilo by přístup k finančním prostředkům a odstranilo překážky.

2.6.

Kromě toho by měly být nedílnou součástí tohoto paktu mechanismy zapojení mládeže v oblastech klimatu a udržitelnosti, jako jsou kulaté stoly mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti navrhované EHSV, které by měly zprostředkovávat mládežnické organizace.

2.7.

Rozhodnutí Komise zvýšit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 % je z velké části v souladu se stanovisky Výboru. Směřovat již od průběžných cílů k nulovým čistým emisím je možné pouze pod podmínkou, že bude zaručena integrita systému, včetně přesného výpočtu emisí a absorpce uhlíku. EHSV se domnívá, že je velmi důležité, aby občané a sociální partneři věděli, jak lze cílů v oblasti emisí dosáhnout a co to bude znamenat pro jejich práci a život. Má to zásadní význam pro to, aby se všechna opatření, jež mají být přijata, setkala s podporou. Proto by měla být přijata opatření, která zajistí stejnoměrné rozložení rizik i příležitostí, a tím i jistotu a stabilitu. EU musí zajistit, aby její obchodní politika a obchodní dohody byly v souladu s jejími ambicemi v oblasti klimatu. Komise by proto měla věnovat zvláštní pozornost možným důsledkům pro občany s nízkými příjmy ze třetích zemí.

2.8.

Strategie Komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti jsou jádrem Zelené dohody pro Evropu. Nyní je zásadní proměnit tyto strategie ve smysluplná a včasná opatření. Je nutné zajistit strukturované a široké zapojení občanské společnosti do provádění těchto strategií například prostřednictvím Evropské rady pro politiku v oblasti potravin, jak požaduje EHSV.

2.9.

Komise by v roce 2022 měla zahájit přípravy na návrh legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy, s jehož zveřejněním se počítá v roce 2023. Tento legislativní rámec by měl zajistit komplexní přístup a měl by zahrnovat jasné cíle, ukazatele a důkladný mechanismus monitorování. EHSV doporučil vytvořit unijní srovnávací přehled udržitelných potravin, který by umožnil řešit výzvy potravinových systémů v rámci víceletého přístupu, čímž by se podpořilo sladění politik na různých úrovních správy. Tento srovnávací přehled by stanovil ukazatele, čímž by přispěl k podpoře a monitorování pokroku dosaženého při plnění vytyčených cílů.

2.10.

Společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP) by rovněž měly významně přispět k Zelené dohodě pro Evropu, zejména pokud jde o strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, stanovení vyšších ambicí pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu a snahu o udržitelnější a odolnější potravinové systémy a zajištění řádného zohlednění sociálního rozměru. Celosvětově musí být zajištěny rovné podmínky pro všechna zemědělsko-rybářsko-potravinářská odvětví, aby udržitelná výroba v EU nebyla ani externalizována ani nepříznivě ovlivňována dovozem ze zemí s nižšími environmentálními, sociálními, zdravotními a kvalitativními normami, zejména s ohledem na narušení hospodářství a obchodu v důsledku krize vyvolané COVID-19. Stejně tak musí hrát klíčovou roli v SZP i sociální udržitelnost a měl by být zvážen systém sociální podmíněnosti, který zajistí, že evropské fondy nebudou využívány v případě porušování pracovních a lidských práv a že zemědělští pracovníci se budou těšit nejvyšší pracovní a sociální ochraně.

2.11.

Výbor podporuje ambici EU v oblasti nulových emisí s cílem zabezpečit zdravé ekosystémy a zdravé životní prostředí pro Evropany. Za tímto účelem přijme Komise v roce 2021 akční plán Na cestě k nulovému znečištění ovzduší, vody a půdy – budování zdravější planety pro zdravější lidi. EHSV se těší na možnost posoudit navrhované nástroje a harmonogram provádění tohoto akčního plánu.

2.12.

EHSV vyzývá Komisi, aby zavedla konkrétní podpůrná opatření pro úspěšnou transformaci v podobě rozhodujících trhů s ekologickou ocelí, dočasné finanční podpory pro nízkouhlíkové procesy a investic do infrastruktury pro vodík, zachycování, skladování a využití uhlíku, jakož i celkového přehodnocení pravidel státní podpory a pravidel hospodářské soutěže. Je rovněž zapotřebí prosazovat transformaci bankovního a finančního odvětví tak, aby se podpora ještě více soustředila na udržitelné a inovativní projekty.

2.13.

EHSV vítá skutečnost, že nová strategie Komise v oblasti dopravy se zaměřuje na udržitelnou a inteligentní mobilitu a je začleněna do Zelené dohody pro Evropu. Nicméně vzhledem k tomu, že jednotný trh a sociální otázky jsou klíčovými aspekty umožňujícími přechod na udržitelnější a inteligentnější mobilitu, EHSV by si přál, aby byly v rámci nadcházejících opatření posíleny.

2.14.

EHSV podporuje zajištění větší udržitelnosti všech druhů dopravy a podporu udržitelného multimodálního dopravního systému na základě spolupráce mezi jednotlivými druhy dopravy a optimalizovaných environmentálních charakteristik a sociální udržitelnosti jednotlivých druhů dopravy. Současně je zapotřebí zaujmout komplexní přístup, pokud jde o dosahování tohoto cíle. Úspěšná strategie EU v oblasti mobility musí rovněž jít ruku v ruce s posilováním konkurenceschopnosti odvětví dopravy jako celku a související průmyslové základny EU. Bezprecedentní pandemie COVID-19 ukázala zásadní význam dobře fungujícího jednotného trhu v oblasti dopravy a udržitelných dodavatelských řetězců. EHSV však také zdůrazňuje, že krize COVID-19 vyžaduje jasné rozlišování mezi fází oživení letectví v krátkodobém horizontu, kdy je třeba zajistit potřebný příspěvek odvětví k cílům snižování emisí skleníkových plynů a rovněž k mezinárodní konkurenceschopnosti tohoto odvětví, a potřebou zajistit rovné podmínky ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

2.15.

Komise by měla i nadále rozvíjet energetickou unii prostřednictvím každoročního podávání zpráv o stavu energetické unie a podpory členských států při provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Větší pozornost by se měla věnovat tomu, jak z občanů učinit středobod transformace energetiky. Podpora výroby energie občany a posílení postavení spotřebitelů, místní odpovědnosti a regionálního rozvoje a posouzení přiměřenosti strategií pro spravedlivý přechod by měly patřit mezi hlavní politické priority Komise.

2.16.

Již v roce 2021 Komise předkládá obsáhlý a ambiciózní program legislativních iniciativ zaměřených na dekarbonizaci energetického odvětví, a to zejména v rámci balíčku „Fit for 55“. V roce 2022 by Komise měla nadále usilovat o integraci energetického systému, a také vyjasnit, jak lze dosáhnout zabezpečení dodávek s využitím nízkouhlíkových nebo bezuhlíkových zdrojů energie, a to rovněž s ohledem na úlohu veřejného sektoru. Ekologická transformace vyžaduje přístup vstřícný k podnikům, který podpoří Zelenou dohodu a její nové cíle důvěryhodnou průmyslovou strategií, a promění ji tak ve skutečnou hnací silu růstu a zajistí, že program udržitelného financování umožní i financování transformačních technologií, infrastruktury a činností s přihlédnutím ke konkurenceschopnosti průmyslu.

2.17.

Dosažení klimatické neutrality nebude pro Evropu snadným úkolem. Dekarbonizace průmyslu zatíží energeticky náročné podniky (odvětví oceli, cementu, chemický průmysl) vysokými náklady na energie a současně vyvolá masivní strukturální změnu v odvětvích průmyslu, dopravy a energetiky. Hrozí tak, že na konkurenčním globálním trhu by byly ekonomicky znevýhodněny. V zájmu zachování konkurenceschopnosti je zapotřebí komplexní energetická přeměna zajišťující zabezpečení dodávek pro podniky i domácnosti bez nárůstu cen a zároveň zlepšení propojení sítě a navýšení skladovací kapacity. Klíčovou úlohu v tomto procesu bude hrát vodík. Vývoj příslušných aplikací musí být prioritou.

2.18.

EHSV považuje snižování energetické závislosti za velmi důležité. Měla by proto být přijata opatření ke snížení dovozu energie a odstranění dotací na zdroje energie, které poškozují klima a životní prostředí, a Evropská unie by měla zaujmout vůdčí postavení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a elektromobility. Prioritou by nicméně měl být sociální konsensus, zejména s ohledem na skutečnost, že některé regiony EU, jež jsou dosud závislé na produkci uhlí či spotřebě jiných fosilních paliv, ještě ani zdaleka nedokončily přechod k udržitelnosti a jejich obyvatelé mají ve srovnání s ostatními členskými státy nižší příjmy a méně hospodářských příležitostí. Chybějící adekvátní reakce na negativní dopady, které má transformace energetiky na občany a podniky (zejména malé a střední), a neschopnost zaručit odpovídající podporu těm, kdo jsou nejvíce zasaženi, mohou vést k silnému politickému a sociálnímu odporu a zpomalit celý proces celkového provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

2.19.

EHSV zdůrazňuje, že vytvoření hospodářství založeného na využívání čistého vodíku v Evropě je pouze jednou částí strategie, jejímž cílem je účinnější propojení různých energetických odvětví v EU. Vzhledem k vysokým výrobním nákladům a nákladům na dopravu by měl být čistý vodík využíván pouze v případech, kdy není možné použít jiné způsoby dekarbonizace, jako například v odvětvích, kde je obtížné snížit emise uhlíku, nebo v některých velmi specifických případech v odvětví dopravy a stavebnictví. EHSV poukazuje na to, že aby se umožnil rozvoj čistého vodíku, neměla by se z finančních prostředků EU dotovat fosilní paliva, a vyzývá Komisi, aby na veškeré veřejné financování v rámci VFR, InvestEU, fondu EU na podporu oživení a státní podpory uplatňovala zásadu „nepůsobit škodu“.

2.20.

EHSV je toho názoru, že vzhledem ke specifické povaze renovační vlny a jejího vývoje až do roku 2050 je třeba jí vymezit jasný, stabilní a na míru vytvořený právní a finanční rámec. Komise by měla zavést pobídky pro místní rozvoj industrializace a masivního zavádění procesů renovací pro energetickou účinnost.

2.21.

EHSV připomíná, že země západního Balkánu jsou velmi citlivé na dopady změny klimatu, jejichž následkem dochází k poškozování celkového zdraví a hospodářství, a jsou zapotřebí naléhavá opatření, která zlepší kvalitu života jejich občanů, zejména děti a mladých lidí, prostřednictvím spravedlivého přechodu k zelenějšímu modelu, při zohlednění zásady, že „nikdo nesmí být opomenut“. EHSV podporuje zelenou agendu pro západní Balkán a žádá, aby budoucí opatření zaměřená na to, aby země západního Balkánu byly zelenější, byla přizpůsobena konkrétním výzvám a potřebám tohoto regionu, včetně odpovídajícího regulačního rámce, přeshraničních aktivit, inovativních technologických řešení, místní výroby a spotřeby energie a energetické účinnosti, udržitelné městské dopravy, silničních a železničních sítí, zapojení veřejného a soukromého sektoru, IKT a zavádění rychlého internetu, zemědělsko-potravinářských opatření atd.

2.22.

EHSV zcela podporuje spolupráci Evropské komise s členskými státy EU na podpoře klíčových kompetencí, znalostí a perspektiv, které usnadňují celoživotní učení. Kvalitní pracovní místa a pracovní podmínky se musí stát ústředním prvkem strategie EU, musíme posílit význam know-how a jeho nepřetržitého uvádění do praxe prostřednictvím systému vzdělávání, odborné přípravy, práva na celoživotní učení, které je třeba provádět zajištěním přístupu a konkrétními příklady možných individuálních vzdělávacích účtů. To umožní lidem vypořádat se se změnami požadovanými v souvislosti s digitální a ekologickou transformací, aby bylo zajištěno, že nikdo nezůstane opomenut. EHSV vyzývá Komisi, aby zahájila sociální dialog o individuálních vzdělávacích účtech a vypracovala strategii zelených dovedností a kompetencí na úrovni EU v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.

3.   Evropa připravená na digitální věk

3.1.

Koronavirová krize ukazuje, že při zvyšování odolnosti naší společnosti vůči krizím hraje důležitou roli digitální revoluce. Je mimořádně důležité investovat do digitalizace základních služeb a posílit schopnost vlád, zákonodárných orgánů a veřejných institucí poskytovat služby během krizí. Zároveň je nutné si uvědomit, že digitální technologie jsou nástrojem, nikoli konečným cílem. Potřebujeme účinný evropský rámec s cílem zajistit plnou přístupnost pro občany EU a rovné příležitosti pro všechny a směrovat jej k přísným normám udržitelnosti, včetně silných demokratických a technologických záruk, a zároveň přijmout opatření finanční a znalostní podpory, při nichž nebude nikdo opomenut.

3.2.

EHSV konstatuje, že aby se EU dostala do popředí v digitální oblasti, musí přidělit značné prostředky na výzkum a inovace a usnadnit spolupráci mezi podniky, výzkumnými pracovníky, veřejným sektorem a dalšími zúčastněnými stranami.

3.3.

Pandemie urychlila digitální transformaci a zdůraznila potřebu řešit výzvy, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, jakož i zdraví a bezpečnost pracovníků. Sociální dialog na evropské, vnitrostátní a odvětvové úrovni je užitečným nástrojem ke zkoumání toho, zda a do jaké míry vyžaduje zdraví zaměstnanců a jejich soukromý život v době všudypřítomné digitální mobilní komunikace další ochranu a jaká opatření jsou v tomto ohledu vhodná, včetně hodnocení takzvaného „práva odpojit se“ na úrovni EU.

3.4.

Komise by měla spolupracovat s členskými státy na odstranění rozdílů mezi standardními a nestandardními pracovníky/atypickými pracovníky a jasně odlišovat mezi skutečnou a falešnou samostatně výdělečnou činností. Každý pracovník ve smyslu vnitrostátního práva i judikatury Soudního dvora Evropské unie by měl být chráněn stejně, bez ohledu na to, zda pracuje pro digitální platformu či nikoli, a jeho právo na kolektivní vyjednávání a zastupování a na ochranu pracovních podmínek a zdraví by mělo být uznáno a měly by přitom být respektovány různé systémy pracovněprávních vztahů.

3.5.

Digitální transformace by měla přispívat k nárůstu produktivity a měla by rovněž zlepšovat vzdělávání a podporovat politické, sociální a kulturní zapojení všech osob žijících v EU. EHSV požaduje, aby byla v zájmu zabránění digitální propasti věnována zvláštní pozornost starším lidem, lidem se zdravotním postižením, lidem ohroženým sociálním vyloučením a dalším zranitelným skupinám. Jedním z cílů digitální transformace by proto mělo být zajištění všeobecného přístupu všech obyvatel EU k širokopásmovému internetu v podobě bezplatné veřejné služby, a to zejména s ohledem na skutečnost, že v současné době je pokrytí velmi nerovnoměrné, což zvlášť poškozuje venkovské oblasti (malé a střední podniky a občany).

3.6.

Lidé hrají díky svým znalostem, dovednostem a kompetencím klíčovou úlohu v globální soutěži. Demografická situace brání dostupnosti pracovní síly a navíc roste rozdíl v kvalitě dovedností. EHSV naléhavě vyzývá k urychlenému rozvoji v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem naplnit požadavky éry umělé inteligence, a to mimo jiné zajištěním pevných základů v základních dovednostech a kompetencích v oborech STEM. Aby bylo možné zajistit, že každý bude schopen reagovat na změny na pracovním trhu a v každodenním životě, je zapotřebí zvyšování dovedností, rekvalifikace a celoživotní učení – spolu s přizpůsobivostí a odolností.

3.7.

Vzhledem k rychlému technologickému pokroku mimo EU musí EU zintenzivnit své úsilí o zlepšení své vlastní konkurenceschopnosti. Platí to pro širokou škálu technologií, z nichž mnohé reagují na společenské potřeby, jako jsou potraviny, voda, energie, mobilita a bydlení. Nejvhodnějším příkladem je v tomto smyslu rozvoj a zavádění umělé inteligence a dalších digitálních technologií, neboť tyto technologie mají transformační dopad napříč celým hospodářstvím a společností.

3.8.

Je důležité zachovat evropský model práv, norem a spotřebitelské politiky. To je to, co EU činí jedinečnou. Například v oblasti digitalizace se EU odlišuje od ostatních částí světa etickou zásadou, kterou uplatňuje v oblasti umělé inteligence a jež vyžaduje, aby byla kontrola ponechána v lidských rukou. Tento přístup vycházející ze základních práv a svobod (například musí být zajištěno, že rozhodnutí umělé inteligence neovlivňuje gender, rasa apod.) je součástí modelu EU a podle názoru EHSV by měl zůstat zachován, i když v současnosti panuje stále ostřejší konkurence.

3.9.

EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila, že konkurenceschopnost a zájmy pracovníků zůstanou i nadále středobodem digitální transformace, a to díky tomu, že zůstane zachováno silné zaměření na pracovněprávní vztahy a na budoucnost pracovních míst v průmyslu, a aby podporovala spravedlivou transformaci a uplatňování přístupu zaměřeného na lidi v rámci těchto změn. Ambiciózní průmyslová strategie je zásadní pro zajištění úspěchu dvojí transformace, digitální a ekologické. Digitální transformaci našich hospodářství a společností je třeba podpořit podnětným investičním prostředím a rozvojem důvěryhodných podmínek pro bezpečné zavádění a používání nových technologií.

3.10.

EHSV konstatuje, že sociální politika by měla podněcovat investice související s dovednostmi v zájmu lepší podpory vnitrostátních pracovních trhů a reforem sociálního zabezpečení a zajistit, že evropský pilíř sociálních práv bude stimulovat hospodářský růst a usnadňovat tvorbu pracovních míst.

3.11.

Podle Výboru musí evropský regulační rámec zajistit odstranění překážek pro on-line transakce a zároveň zajistit ochranu soukromí a osobních údajů a kybernetickou bezpečnost. Kromě toho by jednou z priorit mělo zůstat řešení fragmentace jednotného digitálního trhu se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a mikropodniky.

3.12.

Podle názoru Výboru by mělo být prioritou provádění a monitorování regulačního rámce pro umělou inteligenci. Do tohoto procesu by měla být zapojena občanská společnost, jež by měla upozorňovat tvůrce politik na nové problémy, které se v této souvislosti mohou objevit. To zahrnuje omezení možných technologických změn, rizika vyloučení a závislosti EU na digitálních gigantech. Jednotný digitální trh nesmí nikoho opomíjet. To znamená, že je třeba zajistit jednak lepší porozumění digitálním nástrojům, jejich dostupnost a používání, a jednak zlepšování dovedností a odbornou přípravu v oblasti digitálních technologií.

3.13.

EHSV vítá novou transatlantickou agendu a její úsilí o posílení transatlantického partnerství. Nebývalý kontext COVID-19 jasně prokázal, že digitální ekonomika transformuje naše společnosti a hospodářství a že technologie musí být jednou z hlavních priorit obnovené spolupráce mezi EU a USA. EHSV proto podporuje vytvoření rady pro technologie a obchod a požaduje silné zapojení občanské společnosti do budoucího úsilí o vytvoření strukturovaného transatlantického rámce pro zásady politiky a regulace, včetně základů budoucí dohody mezi EU a USA o digitálním obchodu.

3.14.

Digitalizace bude před evropský finanční systém i nadále klást výzvy a nabízet příležitosti. Výbor v roce 2021 podpořil strategii Komise pro digitální financování a z ní vyplývající legislativní návrhy. EHSV vyzývá Komisi, aby v tomto úsilí pokračovala i v roce 2022 s cílem řešit výzvy odpovídajícím způsobem a využít příležitostí digitálního financování ve prospěch všech zúčastněných stran. Stimulovalo by to digitální transformaci evropského hospodářství, neboť by to podpořilo konkurenceschopné finanční trhy vstřícné k inovacím.

3.15.

EHSV vítá skutečnost, že digitalizace a automatizace mohou významně přispět k udržitelnější (ekologické) dopravě, a vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivý přechod na automatizaci a digitalizaci, během něhož „nebude nikdo opomenut“. Komise by měla zajistit, že ekologická i digitální transformace tohoto odvětví budou probíhat hladce a ekonomicky, sociálně a environmentálně vyváženým způsobem.

4.   Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí

4.1.

Pandemie COVID-19 zdevastovala evropské hospodářství a uvrhla společnost do chaosu, jehož důsledkem je rostoucí nezaměstnanost a nerovnosti. Klíčem k nastolení udržitelného rozvoje a zachování ambiciózního evropského sociálního modelu je silný ekonomický základ a tvorba hodnot. Ruku v ruce s politikami na podporu hospodářského rozvoje musí jít sociální politiky a musí být uznán jejich vzájemná nezbytnost pro společné dobro. Tvorba pracovních míst, rozvoj dovedností a inkluzivní trhy práce jsou nejlepším receptem pro předcházení nerovnostem a vyloučení a posílení stability společnosti. Hospodářský a sociální pokrok jsou tedy pevně vzájemně provázané. Hospodářská výkonnost a prosperita mají zásadní význam. Aby se dosáhlo rychlého oživení, musí být mobilizovány všechny příslušné nástroje (fiskální, měnové, strukturální, podporující investice, regulační a finanční). Proces oživení musí respektovat společenské potřeby a musí být regionálně spravedlivý a vyvážený.

4.2.

Kromě hospodářských a environmentálních otázek musí být hybnou silou pracovního programu EU na rok 2022 sociální agenda. To znamená, že prioritou by měl být závazek Komise k sociální a udržitelné Evropě, přičemž by se mělo zvážit možné zavedení nových ukazatelů hospodářského pokroku nad rámec HDP, například kvalita života, environmentální udržitelnost, sociální soudržnost, zdraví a celkové dobré životní podmínky stávajících a budoucích generací. V tomto ohledu hrají významnou úlohu organizace občanské společnosti. Je možné podpořit sociální inovace jako vzor pro proces oživení prostřednictvím společné tvorby, společného navrhování a společné výroby. Ve složitém sociálním prostředí, v němž dochází k obrovským změnám ve společnosti, lze úspěšného oživení dosáhnout jedině tím, že budou zmobilizovány veškeré zdroje ve společnosti a s využitím meziodvětvového a mezioborového přístupu budou hledána společná řešení pro společné výzvy. Organizovaná občanská společnost je katalyzátorem sociálních inovací.

4.3.

EHSV vítá akční plán pro evropský pilíř sociálních práv a je přesvědčen, že v roce 2022 by měla být přijata hmatatelná opatření na podporu udržitelného rozvoje a sociální soudržnosti, která evropským občanům umožní přístup ke kvalitním základním službám. EHSV apeluje na Komisi, aby zvážila různé možnosti týkající se problematiky minimálního příjmu v Evropě s cílem lépe řešit situaci Evropanů, zejména tváří v tvář nepříznivým ekonomickým vyhlídkám kvůli pandemii a jejím důsledkům.

4.4.

Evropská komise by se měla v procesu oživení zaměřit na znovuvytvoření pracovních míst a boj proti nerovnosti a chudobě a měla by věnovat zvláštní pozornost podpoře zranitelných skupin, jako jsou atypičtí pracovníci, chudé děti, osoby se zdravotním postižením, lidé v marginalizovaných oblastech a lidé přistěhovaleckého původu nebo původem z etnických menšin prostřednictvím aktivních politik začleňování. Chudoba obecně a chudí pracující jsou v mnoha členských státech stále závažným problémem. Zajištění odpovídající mzdy za práci je proto zásadní pro zaručení odpovídajících pracovních a životních podmínek. Na úrovni EU a členských států je zapotřebí přijmout komplexní přístup k řešení uvedených problémů, včetně podpory účinných systémů aktivního začleňování doplněných základními a podpůrnými sociálními službami.

4.5.

Pandemie zhoršila situaci, pokud jde o neplacené domácí a pečovatelské práce vykonávané ženami a domácí násilí vůči nim. Evropská komise by měla navrhnout „evropskou dohodu o péči“ s cílem pomoci zbavit ženy těchto neplacených úkolů a předložit ambiciózní opatření k boji proti tomuto typu násilí.

4.6.

EHSV usiluje o posílení úlohy organizací občanské společnosti ve svých partnerských zemích, zejména úlohy sociálních partnerů, a to ve všech oblastech, ale především v hospodářské a sociální oblasti. Stabilita je nezbytná k překonání krize a není možné jí dosáhnout bez zapojení sociálních partnerů do procesu rozhodování v oblasti hospodářství a bez aktivního zapojení obchodních sdružení do legislativního procesu, reforem a jejich provádění. Spolupráce mezi sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti je hybnou silou úspěšných, udržitelných a inkluzivních politik v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování. Komise by měla tuto zásadní úlohu uznat tím, že zlepší sociální i občanský dialog.

4.7.

Podnikání ve všech svých podobách a odvětvích (včetně cestovního ruchu, průmyslu, ekonomiky platforem, sociální ekonomiky a svobodných povolání) je nezbytné pro hospodářský růst, inovace, zaměstnanost a sociální začlenění. Je proto důležité identifikovat obtíže, kterým čelí malé a střední podniky (zejména velmi malé podniky často rodinné povahy) při přístupu na jednotný trh, a poskytnout účinné a lépe zacílené reakce na ně. Sociální podnikání si zaslouží zvláštní pozornost vzhledem k úloze, kterou může tato forma podnikání hrát při překonávání krize a při zajišťování spravedlivého a udržitelného hospodářského oživení.

4.8.

Evropa prochází přechodem ke klimatické neutralitě a digitalizaci. Tyto zelené a digitální transformace zahrnují nové technologie, a tedy investice a inovace, a povedou k novým typům pracovních míst a novým dovednostem. Průmyslová politika by proto měla mít silný sociální rozměr, neboť kvalitní pracovní místa, sociální ochrana a účinné veřejné služby vytvářejí příznivé prostředí, v němž mohou průmyslové činnosti vzkvétat.

4.9.

Moderní spotřebitelská politika musí zajistit, aby spotřebitelé měli potřebná práva a ochranu. Díky jednotnému trhu je pro spotřebitele a podniky v EU mnohem jednodušší nakupovat a prodávat zboží a služby v přeshraničním kontextu, ať už on-line, nebo off-line. Vyžaduje to důvěru v trh, cílené právní předpisy a jejich účinné vymáhání. Pomoci spotřebitelům, aby se stali skutečnými hráči ekologické a digitální transformace a mohli činit odpovědnější a informovanější volby, musí také jejich informování a zvyšování jejich povědomí.

4.10.

Je nezbytné bedlivě monitorovat nové formy spotřeby a výroby s ohledem na potřebu začleňovat environmentální otázky a ochranu spotřebitelů a práce a také aspekty růstu a zaměstnanosti. Oběhové hospodářství pomáhá při přechodu k udržitelnějším vzorcům výroby a spotřeby.

4.11.

Podniky jsou základním kamenem životaschopné Evropy. Evropské hospodářství musí být inovativnější a odolnější. Je nutné neustále zlepšovat obchodní prostředí. Dobrá regulace je nákladově efektivní cestou, jak podpořit oživení. Při zavádění jakýchkoli nových politických opatření by měly být zaručeny zásady zlepšování právní úpravy, testování dopadů na konkurenceschopnost a také zásady evropského pilíře sociálních práv a environmentální udržitelnosti. Potřeba příznivého podnikatelského prostředí se týká jak regulace, tak zdanění i přidělování veřejných finančních prostředků, přičemž je třeba mít na paměti, že investice do inovací tvoří základy budoucího evropského úspěchu. Moderní průmyslová politika vyžaduje komplexní přístup, jehož cílem je ve všech aspektech posílit konkurenceschopnost podniků v EU. Investice do infrastruktury připravené na budoucnost jsou nezbytné pro to, aby byl jednotný trh funkční. K investicím a obchodu by rovněž přispělo odstranění dvojího zdanění a digitalizace a zjednodušení daňových systémů, zejména v oblasti DPH.

4.12.

Nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost potvrzuje význam skutečného zapojení občanské společnosti do vytváření národních plánů pro oživení a odolnost v rámci evropského semestru. EHSV vyzývá k zavedení závazné podmíněnosti pro takové konzultace na základě minimálních standardů stanovených na úrovni EU, protože zapojení se mezi zeměmi a regiony liší, a to i pokud jde o další nástroje v rámci víceletého finančního rámce.

4.13.

Aby se zabránilo lavinovým dopadům na ekonomiku, návratu k úsporným opatřením a posílily se dlouhodobé přínosy plánu EU na podporu oživení, požaduje EHSV, aby byl co nejdříve obnoven proces přezkumu rámce správy ekonomických záležitostí EU. Místo „návratu k normálu“ požadujeme „obrat“ k revidovanému a vyváženému rámci správy ekonomických záležitostí orientovanému na prosperitu, který dává stejnou váhu řadě klíčových politických cílů, jako je udržitelný růst podporující začlenění, plná zaměstnanost a důstojná práce, konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství a stabilní veřejné finance. Takový rámec by měl rovněž zabránit asymetrickým účinkům v členských státech a stimulovat produktivní investice například díky zlatého pravidla vyrovnaného rozpočtu. Obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu by v každém případě měla zůstat aktivována, dokud nezaměstnanost významně neklesne a růst nenastoupí stabilní vzestupnou trajektorii a nezačnou následně platit modernizovaná fiskální pravidla.

4.14.

Výbor požaduje, aby se zintenzivnilo úsilí o dokončení bankovní unie, projektu, který má již velké zpoždění. Evropské banky budou i nadále hrát zásadní roli v hospodářském zotavení z krize COVID-19 a budou podporovat ekonomiku a zaměstnanost. Plnohodnotná bankovní unie by rovněž přispěla k sociálnímu začlenění a k dosažení cílů udržitelného rozvoje, což je zásadní pro zajištění budoucí konkurenceschopnosti Evropy. Výbor zdůrazňuje, že je zapotřebí dále zvýšit proporcionalitu bankovních pravidel, ovšem nikoliv za cenu snížení účinnosti obezřetnostního rámce. EHSV považuje za klíčové, aby byla při přezkumu bankovních obezřetnostních pravidel zohledněna rozmanitost evropského bankovního odvětví.

4.15.

Stejně velkou prioritu v agendě by měla mít i unie kapitálových trhů. Výbor podpořil iniciativy uvedené v akčním plán pro unii kapitálových trhů z roku 2020. Výbor požaduje skutečnou podporu od členských států v zájmu dosažení cílů unie kapitálových trhů a zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována iniciativám se strategickým významem pro financování evropského hospodářství a klimatické a digitální transformace. Výbor má za to, že by měly být propagovány osvědčené postupy z členských států s cílem zlepšit finanční gramotnost Evropanů, což je předpokladem pro lepší využívání vysoké míry úspor v Evropě. EHSV dále zdůrazňuje, že zohlednění environmentálních, sociálních a správních aspektů by mělo být dále prosazováno, a vyzdvihuje proto, že je nezbytné, aby investoři měli přístup ke spolehlivým údajům o těchto aspektech.

4.16.

EHSV je pevně přesvědčen, že v souvislosti s digitalizací ekonomiky musí být veškeré změny pravidel pro rozdělení práv na zdanění zisku mezi jednotlivými zeměmi koordinovány v celosvětovém měřítku, a proto vítá úzkou spolupráci mezi Komisí, členskými státy a organizací OECD/skupinou G20 za účelem podpory vypracování mezinárodního řešení. Pokud však nebude možné dosáhnout mezinárodního řešení, musí EU zvážit samostatný postup. Mezi priority musí patřit boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům i proti praní špinavých peněz a agresivnímu fiskálnímu plánování.

4.17.

Klíčovou roli při zajišťování vyváženého a účinného oživení, podpoře konvergence, boji proti nerovnostem a zajištění toho, aby nikdo nebyl opomenut, bude hrát politika soudržnosti. Je zapotřebí, aby různé zdroje fondů soudržnosti z programového období 2021–2027 byly vynakládány účinně a v pravý čas, a bylo tak dosaženo skutečného oživení. Pro zotavení z krize a posílení odolnosti a udržitelnosti je třeba upřednostňovat rovné a spravedlivé rozdělování. Územní soudržnost bude také usilovat o vyváženější a udržitelnější rozvoj v souladu s obývaným územím. Politika soudržnosti EU by se v letech 2021–2027 měla i nadále zaměřovat na hospodářskou konkurenceschopnost prostřednictvím výzkumu a inovací a digitální transformace, jakož i agendy Zelené dohody pro Evropu a cílů udržitelného rozvoje.

4.18.

V odvětví dopravy jsou hlavními podmínkami pro udržení kvalifikované pracovní síly, bez níž nelze zaručit udržitelnou konkurenceschopnost, zachování kvalitních pracovních míst a odpovídající pracovní podmínky. Je třeba zachovat kvalitní pracovní místa a odpovídající pracovní podmínky a mělo by pokračovat nabírání a školení kvalifikované pracovní síly. Výbor vítá probíhající iniciativy Komise týkající se „žen v dopravě“ a vyzývá k podniknutí dalších kroků pro dosažení rovnosti žen a mužů v tomto odvětví.

4.19.

EHSV vyzývá Komisi, aby v rámci renovační vlny zavedla nový „Erasmus pro energeticky účinnou renovaci do roku 2050“ s cílem přilákat mladé lidi v Evropě k novým pracovním místům ve stavebnictví.

4.20.

Srovnávací přehled sociálních ukazatelů by měl pravidelně sledovat pokrok v provádění pilíře jak ve společné zprávě o zaměstnanosti, tak ve zprávách o jednotlivých zemích. Měl by fungovat integrovaným způsobem s již existujícím monitorem výsledků v oblasti zaměstnanosti a monitorem výsledků v oblasti sociální ochrany vyvinutými členskými státy. Čtrnáct ukazatelů a dílčích ukazatelů (celkem 35) by mělo být průběžně revidováno za účasti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti s cílem přizpůsobit tyto ukazatele a dílčí ukazatele politickým cílům a měnícím se sociálně-ekonomickým podmínkám v Evropě.

4.21.

V rámci monitorování sociální nerovnováhy by měl nový evropský semestr dosáhnout sociálních cílů, aby se vyrovnala převaha fiskálních a makroekonomických požadavků. Srovnávací přehled sociálních ukazatelů by se měl zaměřovat na všechna práva a zásady zakotvené v pilíři a monitorovat je, a jeho součástí by měly být nové, měřitelné ukazatele. Mezi tyto ukazatele by kromě statistiky mohly patřit skutečný přístup ke kvalitním sociálním službám, vymahatelná sociální práva, integrace migrantů do společnosti a do trhu práce, působnost kolektivního vyjednávání, zapojení sociálních subjektů do procesu evropského semestru a přístup k učňovské přípravě a kvalitnímu vysokoškolskému vzdělávání. Komise by měla v úzké spolupráci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti monitorovat provádění národních plánů reforem a tím prosazovat doporučení pro jednotlivé země v sociální oblasti. Počet a struktura doporučení by měly být přiměřené a měly by monitorovat pokrok v oblasti priorit uvedených v plánu.

4.22.

Zapojení sociálních partnerů by se mělo posílit v souladu s ustanoveními SFEU, tak aby mohli být konzultováni ohledně návrhu a provádění hospodářských a sociálních politik a politik zaměstnanosti podle vnitrostátní praxe. Pro zlepšení angažovanosti sociálních partnerů v rámci tvorby politik je nezbytné jejich včasné a smysluplné zapojení, což usnadní úspěšné provádění reforem způsobem, který vyváží zájmy pracovníků a zaměstnavatelů. Spolupráce mezi sociálními partnery může být hybnou silou úspěšných, udržitelných a inkluzivních politik v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování. Měly by být posíleny konzultace se sociálními partnery prostřednictvím lepšího provádění rámce EU pro informace, konzultace a zapojení, a to zejména v procesech restrukturalizace (7).

5.   Silnější Evropa ve světě

5.1.

EHSV se domnívá, že v rámci podmínek Zelené dohody pro Evropu a cílů udržitelného rozvoje by měly být sociální soudržnost, hospodářská konvergence směrem nahoru a podpora konkurenceschopnosti a inovací základem, na kterém hospodářství eurozóny zrychlí tempo a bude podporovat silnější mezinárodní úlohu eura v nadcházejícím období. To mimo jiné vyžaduje dokončení hospodářské a měnové unie a bankovní unie, jakož i další opatření k prohloubení evropského finančního sektoru, včetně silnější infrastruktury evropského finančního trhu a pevných referenčních hodnot úrokových sazeb. Velice důležitým prostředkem k posílení mezinárodní úlohy eura je také podpora rozsáhlejšího používání eura ve strategických odvětvích. Za tímto účelem se členské státy vybízejí, aby zaujaly jednotnější přístup k mezinárodní diplomacii a aktivnější postoj k prosazování zájmů EU v těchto odvětvích, který by následovně mohl vést k lepším obchodním příležitostem.

5.2.

Pokud jde o politiku rozšiřování, EHSV očekává, že příští zprávy o jednotlivých zemích budou při sledování toho, jak vlády zemí západního Balkánu zacházejí s občanskou společností, dodržovat jasnou strukturu. EHSV je pevně přesvědčen, že by EU měla rovněž investovat do rozvoje horizontálních struktur občanské společnosti tím, že poskytne sociálním partnerům a dalším organizacím občanské společnosti ze západního Balkánu odborné znalosti, technickou podporu a příležitosti k vytváření regionálních a mezinárodních sítí, zejména s cílem zajistit jejich aktivnější úlohu v procesu rozšíření. Aby bylo možné kontrolovat transparentnost a odpovědnost politických elit západního Balkánu, měla by EU organizacím občanské společnosti v tomto regionu zadávat vypracovávání pravidelných „stínových“ zpráv o stavu demokracie.

5.3.

EHSV je přesvědčen, že pro obnovení důvěry v rozšíření a posílení způsobů, jimiž Unie oslovuje své přirozené spojence na západním Balkáně, by EU měla umožnit politickým představitelům a občanům z tohoto regionu, aby se zapojili do činností a diskusí v rámci konference o budoucnosti Evropy, přičemž by měli poradní úlohu. Orgány EU se mohou opřít o místní občanské společnosti a požádat o pomoc delegace EU v tomto regionu s cílem mobilizovat občany v partnerských zemích západního Balkánu, kteří tak získají možnost připojit se k platformám, na nichž budou občané EU během konference o budoucnosti Evropy diskutovat.

5.4.

Pokud jde o Východní partnerství, Výbor je přesvědčen, že EU je v první řadě unií hodnot. Její vztahy se sousedními zeměmi by proto měly být založeny na stejných hodnotách a měly by jimi být podmíněné. Výbor je odhodlaný se nadále intenzivně podílet na budování silnějších a demokratičtějších společností v sousedních zemích, v nichž mohou organizace občanské společnosti svobodně fungovat.

5.5.

V souvislosti se zhoršujícími se vztahy EU a Ruska EHSV vyzývá Komisi, aby nadále podporovala vztahy s ruskou občanskou společností.

5.6.

V rámci hledání způsobů, jak umožnit občanské společnosti, aby hrála svoji úlohu na globální scéně EHSV vyzývá Komisi, aby pokračovala v úvahách, jak posílit roli interních poradních skupin. Je nezbytné zajistit odpovídající prostředky a zdroje, jež jim pomohou plnit jejich monitorovací a poradenské funkce, a to zejména s ohledem na novou generaci interních poradních skupin, jejichž oblast působnosti bude mnohem širší. EHSV souhlasí se svojí úlohou v rámci této podpory. Očekáváme, že pracovní program Komise na rok 2022 zohlední potřebu GŘ pro obchod provést některá doporučení vyplývající z posílených konstruktivních debat s EHSV a interními poradními skupinami v roce 2021. Světová obchodní organizace (WTO) v poslední době rozšířila svou komunikaci s občanskou společností i nad rámec každoročních veřejných fór, což významně přispělo ke zvýšení efektivity a posílení demokracie v rámci mnohostranného obchodního systému. Je zde však stále značný prostor pro zlepšení. EHSV se těší na další vývoj poté, co se Komise zavázala posílit hlas občanské společnosti na mnohostranné úrovni, zejména pokud jde o šestý bod nedávno zveřejněného šestibodového akčního plánu Ottawské skupiny.

5.7.

EU je na poli mezinárodního obchodu klíčovým hráčem a musí se odpovídajícím způsobem chovat při vyjednávání obchodních dohod s mezinárodními partnery, aby si udržela svou vedoucí úlohu při stanovování ekonomické agendy a prosazovala v tomto kontextu své hlavní zásady, sociální a pracovní normy a hodnoty (právní stát, základní práva a demokratické zásady). Aby bylo možné využít globálních příležitostí, je zapotřebí dokončit probíhající jednání, ratifikovat a provést konečné dohody a zahájit nová jednání. EU musí rovněž přispět k posílení multilateralismu a podpořit úlohu a modernizaci WTO.

5.8.

EHSV je přesvědčen, že EU musí získat autonomii, pokud jde o vývoj evropské datové infrastruktury a nových digitálních technologií. Musí EU stát na vlastních nohou a investovat do technologií příští generace, nezávisle na Číně a Spojených státech. EU musí rozvíjet vlastní vizi a strategii digitální svrchovanosti, přičemž musí zůstat otevřená volnému obchodu a podporovat multilaterální systém. Ze strategického hlediska by se měla zaměřit na zavádění své infrastruktury, kybernetické bezpečnosti, cloudových technologií, klíčových základních technologií a dat a přesvědčit globální partnery kvalitou svých standardů a produktů. Zajištění potravinového zabezpečení, silného potravinářského dodavatelského řetězce a zemědělsko-potravinářské udržitelnosti v EU by rovněž měly být jednou z priorit Komise.

5.9.

EHSV navrhuje, aby obchodní, investiční a hospodářské dohody EU: — začleňovaly sociální a pracovní normy a normy udržitelného rozvoje do pravidel WTO a dalších agentur OSN, a významně tak přispívaly k vytvoření nového, spravedlivého ekonomického a obchodního řádu a dosažení spravedlivé a inteligentní globalizace, — obsahovaly kapitolu s ustanoveními o daňových deliktech, praní peněz a agresivním daňovém plánování a spolupráci mezi daňovými orgány, — obsahovaly mechanismus na ochranu lidských práv a mechanismus náležité péče s cílem zajistit dodržování pracovních norem a sankcí za porušování pracovních práv (8). Tento mechanismus by měl být založen na dohodnutých normách vymáhaných přiměřenými, účinnými a odrazujícími sankcemi a měl by být zaveden závaznými právními předpisy, které budou obsahovat jasné definice práv a přiměřené požadavky na oznamování, — zahrnovaly plné a skutečné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do procesu vyjednávání a následných fází monitorování a hodnocení dopadů dohod (interní poradní skupiny).

5.10.

Výbor apeluje na EU, aby aktivně spolupracovala se Spojenými státy na plnění klimatických cílů Pařížské dohody, neboť USA jsou v oblasti klimatu znovu aktivní. Především nyní, kdy se komplikuje vztah s Čínou kvůli její domácí a zahraniční politice, je silný vztah EU a USA velmi důležitý, a to nejen v oblasti klimatu.

5.11.

EHSV uznává, že strategické partnerství EU a Číny je pod tlakem kvůli zhoršující se situaci v Hongkongu, zmenšujícímu se prostoru pro občanskou společnost a lidskoprávní situaci v Číně, zejména v souvislosti s Ujgury. Výbor proto vyzývá Komisi, aby využila všechny dostupné diplomatické a politické možnosti ke zlepšení situace občanů Hongkongu a menšin v Číně. EHSV v této souvislosti požaduje, aby Komise co nejdříve vypracovala návrh na zřízení jedinečné strategie EU (plně v souladu s evropskými politikami v oblasti dopravy, hospodářské soutěže, investic, lidských a pracovních práv, bezpečnosti atd.) s cílem reagovat odlišnou iniciativou v členských státech EU spojených s iniciativou Jedno pásmo, jedna cesta.

5.12.

EHSV uznává, že je zapotřebí, jak uvádí Komise, „posílení mezinárodních opatření v oblasti odolnosti vůči změně klimatu“. Přitom musíme mít na paměti, že mimo EU změna klimatu dopadá nejvíce na nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy. Proto trváme na tom, aby EU v rámci strategie partnerství EU a Afriky spolupracovala s nejohroženějšími africkými zeměmi, protože, jak Komise správně cituje Světovou banku: jen v subsaharské Africe může změna klimatu do roku 2050 vyvolat migraci až 70 milionů lidí.

5.13.

Středomořská oblast se bude muset znovu stát ústřední oblastí Evropy, jako tomu bylo po staletí, tedy oblastí, v níž probíhá výměna zboží a výměny mezi osobami a kulturami. EHSV vyzývá k opětovnému nastolení strategické úlohy Středomoří s cílem umožnit politiku sousedství schopnou zajistit mírový proces a udržitelný hospodářský, environmentální a sociální rozvoj.

6.   Podpora evropského způsobu života

6.1.

Činorodá občanská společnost je základem Evropské unie. Náš způsob života se vyznačuje smyslem pro poctivost, spravedlnost a solidaritu a chápáním potřeby podílet se na obecném blahu ve prospěch všech. Vzhledem k tomu, že krize COVID-19 měla zvlášť negativní dopad na určité společenské skupiny, jako jsou ženy, mládež a mobilní občané EU, kteří zažívají „dvojí omezení pohybu“, je nyní důležitější než kdy jindy, aby organizace občanské společnosti sehrály ústřední roli a přispívaly k posilování tohoto způsobu života. Měly by být považovány za spojence při ochraně, podpoře a zachování našeho způsobu života založeného na inkluzivnosti a respektu k ostatním. EHSV proto žádá Komisi, aby poskytla organizacím občanské společnosti řádnou, cílenou podporu a uznání, a zachovala tak občanský prostor a demokratické právo na sdružování, které je pro náš způsob života zásadní.

6.2.

Jedním z hlavních ponaučení z koronavirové krize je skutečnost, že je třeba posílit zdravotní systémy téměř ve všech evropských zemích, se zaměřením na prevenci a zaručení přístupu ke strukturám veřejného zdraví, základním zdravotním službám včetně vakcín a k dlouhodobé péči pro všechny. Situace osob v pečovatelských zařízeních vyžaduje zvláštní a naléhavou pozornost. Odpovědnost za zdravotní péči sice spadá do pravomoci členských států, virus se však šíří bez ohledu na státní hranice a vyžaduje společnou reakci na evropské úrovni.

6.3.

Evropská komise by se měla v procesu oživení zaměřit na znovuvytvoření pracovních míst a boj proti nerovnosti a chudobě a měla by věnovat zvláštní pozornost podpoře zranitelných skupin, jako jsou chudé děti, osoby se zdravotním postižením, atypičtí pracovníci, lidé v marginalizovaných oblastech, migranti a etnické menšiny, prostřednictvím aktivních politik začleňování. Chudoba obecně a chudí pracující konkrétně jsou v mnoha členských státech stále závažným problémem. Na úrovni EU a členských států je zapotřebí přijmout komplexní přístup k řešení uvedených problémů, včetně podpory účinných systémů aktivního začleňování doplněných základními a podpůrnými sociálními službami.

6.4.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem a mladým lidem: právě tato generace bude splácet obrovský veřejný dluh, který státy nyní vytvářejí, aby se vypořádaly s důsledky pandemie. Nemůžeme přehlížet výzvy související s jejich aktivním zapojením do společnosti a na trhu práce.

6.5.

Migrace je i nadále prioritní otázkou kvůli svému dopadu na společnost a hospodářství EU (zaměstnanost, integrace, ochrana hranic a boj proti rasismu, xenofobii, populismu a diskriminaci). Pandemie COVID-19 prohlubuje zranitelnost migrantů kvůli osobním, sociálním, situačním a strukturálním faktorům, stejně jako tomu bylo v dřívějších hospodářských krizích. Je zapotřebí vytvořit udržitelnější a bezpečnější legální cesty pro vstup do EU a věnovat pozornost účinnému využívání již existujících mechanismů a zároveň vyvážit stávající azylový systém, pokud jde o bezpečnost a solidaritu. Kromě toho je třeba vyvracet falešné zprávy a mylné domněnky a bojovat proti verbálním projevům nenávisti a politickému diskurzu proti migrantům. To také pomůže bojovat proti rasismu, radikalizaci, xenofobii a diskriminaci.

6.6.

Transatlantické partnerství je založené na našich historicky sdílených a společných hodnotách. Je klíčové v boji proti globálním výzvám a ochraně mezinárodního řádu. EHSV vyzývá Evropskou unii, aby využila obnovené transatlantické partnerství k řešení stávajících nebývalých celosvětových výzev, včetně vzestupu Číny a dalších globálních aktérů, kteří se ve svých činnostech neřídí stejnými demokratickými zásadami. Rovněž požaduje plné zapojení EU do nadcházejícího summitu pro demokracii, který oznámil prezident Biden, a silné zapojení občanské společnosti.

7.   Nový impuls pro evropskou demokracii

7.1.

Zvláštní pozornost si zaslouží způsob, jakým EU vytváří právní předpisy („zlepšování právní úpravy“), a potřeba mít evropský soubor právních předpisů, který bude schopný lépe sloužit občanům a podnikům. Legislativní proces EU musí být transparentnější, otevřenější vůči příspěvkům zúčastněných stran a srozumitelnější.

7.2.

Díky účasti všech občanů prostřednictvím organizací, sdružení a sítí občanské společnosti bude proces obnovy a přetváření budoucnosti Evropy skutečně demokratický. EHSV má proto za to, že členské státy a orgány EU musí zajistit, aby v tomto komplexním procesu nebyl nikdo opomenut, zejména ti nejzranitelnější. Znamená to umožnit organizacím občanské společnosti stát se klíčovými a rovnocennými partnery rozhodování. Lepší provádění čl. 11 odst. 2 SEU o občanském dialogu je zapotřebí víc než kdy dříve. EHSV se domnívá, že jedním z nástrojů pro tento účel by mohlo být začlenění čtvrtého pilíře do Akčního plánu pro evropskou demokracii se silným důrazem na aktivní občanství a jasnou strategií v tomto směru.

7.3.

Hlavní evropské zásady uvedené v článku 2, jako je demokracie, právní stát a základní práva, včetně občanského prostoru, jsou úzce propojeny. Zpráva o právním státu a akční plán pro demokracii by měly být vzájemně propojeny a měly by monitorovat otázky občanského prostoru, včetně prostoru občanské společnosti. Výbor považuje za žádoucí, aby Komise pokračovala v provádění těchto akčních plánů a zavedla silnější mechanismy na obranu těchto zásad a prostoru občanské společnosti. Pokud jsou vnitrostátní právní předpisy v rozporu s právem EU, mělo by být zahájeno řízení o nesplnění povinnosti.

7.4.

EHSV se těší na plány Komise na rok 2022 týkající se nové „iniciativy pro sociální dialog“, avšak naléhavě Komisi vyzývá, aby ji rozšířila na „dialog občanské společnosti“, aby se v situacích, kdy je to žádoucí, mohly dialogu účastnit i jiné organizace občanské společnosti než tradiční sociální partneři. Díky tomu bude mít občanská společnost při tvorbě politik stejné postavení jako sociální partneři.

7.5.

Hospodářský útlum způsobený pandemií má podstatný dopad z hlediska genderové rovnosti, a to jak během tohoto útlumu, tak v rámci následného procesu oživení. Pandemie sama o sobě prohloubila genderovou nevyváženost. EHSV se proto domnívá, že je zcela nezbytné, aby se rovností žen a mužů a začleňováním genderového hlediska zabývaly všechny aspekty tvorby a provádění právních předpisů EU.

7.6.

Základní práva a právní stát patří ke stěžejním evropským hodnotám, a to kdykoliv a kdekoliv v EU, a nelze je proto dočasně pozastavit. Přestože reakce na současnou krizi musí být rychlá a opravňuje k určitým výjimečným a časově omezeným opatřením, není možné, aby tato opatření narušovala zásady právního státu a ohrožovala demokracii, dělbu moci a základní práva evropských občanů. Výbor vyzývá Komisi, aby byla v této věci ostražitá a aby v příslušných případech podnikla aktivní kroky, jsou-li tyto hodnoty porušovány. Komise by dále měla integrovat agendu týkající se práv obětí do všech programů financování z EU, včetně fondů EU spravovaných na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Výbor připomíná, že navrhoval, aby byla vypracována ambiciózní strategie EU v oblasti komunikace, vzdělávání a osvěty občanů zaměřenou na základní práva, právní stát a demokracii.

7.7.

Je třeba zavést nové nástroje EU na ochranu a podporu základních práv a právního státu, například nový cyklus přezkumu právního státu a nový mechanismus, který má financování EU podmiňovat dodržováním základních práv a právního státu, a to tak, aby tyto nástroje mohly být uplatněny rychle a účinně. EHSV dále vyzývá k posílení úlohy občanské společnosti v rámci cyklu přezkumu právního státu a fóra zúčastněných stran.

7.8.

Filantropie a občanská společnost hrají zásadní úlohu při prosazování klíčových oblastí evropské politiky a v lepším operačním prostředí by mohly učinit ještě více. Nová politika EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu musí zohledňovat rizika a musí být úměrná rizikům, jimž se snaží čelit, a nesmí nepřiměřeně omezovat legitimní veřejně prospěšnou a filantropickou činnost.

7.9.

Je zcela zřejmé, a pociťujeme to dennodenně, že k dosažení svobodných a pluralistických sdělovacích prostředků a kvalitní nezávislé žurnalistiky a účinné regulace sociálních médií – zejména za účelem potírání dezinformací a včetně regulace politické reklamy a odpovědnosti za obsah na internetu –, musí být podniknuty další kroky, a to samozřejmě i ze strany Komise.

---

(1)  https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/files/qe-02-21-011-en-n.pdf.

(2)  https://www.eesc.europa.eu/cs/agenda/our-events/events/civil-solidarity-prize#.

(3)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(4)  Své národní plány předložilo do 30. dubna 2021 pouze 14 členských států.

(5)  Sdělení Komise Radě: Rok od vypuknutí pandemie COVID-19 – reakce v oblasti fiskální politiky (COM(2021) 105 final,) Brusel, 3.3.2021.

(6)  Usnesení k příspěvku Evropského hospodářského a sociálního výboru k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2021 na základě práce skupiny ad hoc „Příspěvek EHSV k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2021“ (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 1).

(7)  Viz stanovisko EHSV o průmyslové transformaci (Úř. věst. C 56, 16.2.2021, s. 10), a stanovisko INT/903 Zelenou dohodu nelze realizovat bez sociální dohody (viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku).

(8)  Viz stanovisko EHSV Povinnost náležité péče a legislativní usnesení EP Náležitá péče a odpovědnost podniků (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 136).