Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027“

[COM(2020) 758 final]

(2021/C 286/23)

Zpravodaj:

Paul SOETE

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 14.1.2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	16.4.2021
Přijato na plenárním zasedání	27.4.2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	205/1/9

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV s potěšením konstatuje, že akční plán Komise pro integraci a začleňování (dále jen „akční plán“) je součástí komplexní reakce na výzvy související s migrací, která byla předložena formou nového paktu o migraci a azylu.

1.2.

Tento akční plán má obecnější rozsah než předchozí plán: na rozdíl od svého předchůdce z roku 2016 se nový akční plán vztahuje nejen na migranty, ale také na občany EU „z přistěhovaleckého prostředí“. Ačkoli integrace je důležitá i pro tuto kategorii občanů a pro všechny občany a obyvatele, může to vést také k méně zacíleným opatřením, neboť problémy, kterým čelí nově příchozí, jsou odlišné od problémů migrantů druhé a třetí generace.

1.3.

Nástroje pro integraci a začleňování jsou především v rukou vnitrostátních, regionálních a místních orgánů. Opatření na úrovni EU jsou doplňková a jsou navržena s cílem podporovat, usnadňovat a koordinovat spolupráci. V důsledku toho akční plán neobsahuje celkové nebo specifické cíle pro členské státy, ale pouze doporučení. Vzhledem k současné situaci a dopadu pandemie existuje riziko, že tyto otázky týkající se integrace budou považovány za méně prioritní.

1.4.

Akční plán se zabývá všemi politickými oblastmi, které jsou nezbytné pro sociálně-ekonomickou a politickou integraci nově příchozích migrantů a podává přehled evropských iniciativ v různých oblastech, jež mohou mít dopad na migraci a integraci. EHSV zdůrazňuje, že skutečné problémy spočívají v provádění těchto politik.

1.5.

EHSV podporuje cíle navržené akčním plánem v klíčových odvětvových oblastech. Rád by však také zdůraznil, že spíše než o měřitelné cíle jde o příklady možných opatření. Z toho důvodu se zdá, že jejich účinné provádění je podmíněno procesem monitorování, který je teprve třeba zavést. EHSV vybízí Komisi, aby zavedla průběžné monitorování provádění akčního plánu.

1.6.

V porovnání s akčním plánem z roku 2016 se zde více pozornosti věnuje genderovému rozměru integrace obecně. Genderové aspekty by také měly být zdůrazněny v jednotlivých oddílech týkajících se odvětvových oblastí.

1.7.

EHSV zdůrazňuje, že hodnota práce obecně by měla být spojovacím článkem napříč celým akčním plánem, neboť práce ve všech svých podobách je hlavním aspektem integrace a osobního rozvoje.

1.8.

Akční plán přináší přehled všech nástrojů financování dostupných v jednotlivých odvětvových oblastech. Zdá se však, že tyto nástroje byly navrženy pro odborníky na dotace. EHSV navrhuje, aby Komise usnadnila přístup k financování, například tím, že vytvoří specializovaný nástroj pro oblast integrace. EHSV se rovněž obává, že finanční prostředky na integraci budou na seznamu priorit postupně klesat.

1.9.

EHSV zdůrazňuje význam občanské společnosti obecně pro integraci do místního způsobu života a specifickou úlohu odborových svazů a organizací zaměstnavatelů.

2.   Souvislosti

2.1.

Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027 je součástí komplexní reakce na problémy související s migrací předložené v novém paktu o migraci a azylu. Navazuje na závazky akčního plánu EU pro integraci z roku 2016 a aktualizuje je a pokrývá období sedmi let s přezkumem v polovině období v roce 2024, v souladu s VFR na stejné období.

2.2.

Potřeba akčního plánu vyplývá z výrazných rozdílů mezi migranty a osobami narozenými v EU, pokud jde o úroveň vzdělání, zaměstnanosti, chudoby a o podmínky bydlení. Abychom zmínili jeden údaj dokládající tento rozdíl, procento mladých migrantů (ve věku 18–24 let), kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), činí v EU 21 % oproti 12,5 % občanů narozených v EU. Existuje také významný rozdíl mezi ženami a muži, přičemž procento mladých dívek z řad migrantů spadajících do této kategorie dosahuje 25,9 % (1).

2.3.

Pandemie COVID-19 vynesla na světlo hluboce zakořeněné nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči pro migranty, což s sebou nese rizika pro společnost celkově. Odhalila také, že migranti budou pravděpodobněji vykonávat zaměstnání vyžadující blízký kontakt mezi osobami, a jsou tedy více vystaveni onemocnění COVID-19.

2.4.

Úplná integrace migrantů na trhu práce by mohla přinést velké ekonomické zisky z hlediska národního blahobytu, mimo jiné z hlediska důchodových systémů a daňových odvodů (2). To je výsledek prospěšný pro všechny strany, neboť plnohodnotná integrace je přínosem i pro migranty, neboť jim umožňuje přístup k systému sociálního zabezpečení hostitelské země.

2.5.

Akční plán odkazuje na soubor obecných hlavních zásad a hodnot, které jsou společné všem politikám EU v oblasti začleňování, včetně odkazu na evropský pilíř sociálních práv.

2.6.

Konkrétní opatření předložená v akčním plánu se týkají čtyř odvětvových oblastí, a to vzdělávání a odborné přípravy, zaměstnanosti a dovedností, zdravotnictví a bydlení. Pro každou z nich byly zjištěny propasti v oblasti integrace. Tato opatření jsou doplněna průřezovými opatřeními, včetně budování silných partnerství, zvyšování různých příležitostí pro financování, podpory vazeb s hostitelskou společností, zlepšování využívání nových technologií a digitálních nástrojů a monitorování pokroku při integraci.

2.7.

EHSV bere na vědomí, že akční plán je zaměřen na integrační proces jako takový a nikoli na vstup do EU. Navzdory tomu by rád zdůraznil, že důležitým faktorem integrace v právní i sociální rovině zůstává otázka sloučení rodiny.

3.   Obecné připomínky

3.1.

Na rozdíl od plánu z roku 2016 se současný plán vztahuje nejen na migranty, ale také na občany EU „z přistěhovaleckého prostředí“. EHSV bere na vědomí tento širší rozsah, neboť aspekty integrace jsou rovněž důležité pro tuto druhou kategorii občanů i pro všechny občany a obyvatele, což podporuje evropský způsob života, ve kterém jsou práva a potřeby v oblasti začleňování rovněž spojeny s povinnostmi.

3.2.

Navzdory tomu se EHSV obává, že širší rozsah akčního plánu může také vést k méně zacíleným – a tedy méně účinným – opatřením. Problémy, kterým čelí nově příchozí, jsou odlišné od problémů migrantů druhé a třetí generace. Kromě toho hrozí, že zahrnutí sociálních potřeb migrantů druhé a třetí generace do migračních a integračních politik bude tyto osoby stigmatizovat a udržovat rasismus.

3.3.

Akční plán Komise podává dobrý přehled evropských iniciativ v různých oblastech, které mají dopad na migraci a integraci. Dokument se zabývá všemi hlavními oblastmi politik, které jsou relevantní pro sociálně-ekonomickou a politickou integraci nově příchozích migrantů. Věnuje se také dostupnosti finančních prostředků a partnerstvím s institucemi a organizacemi za účelem usnadnění integrace.

3.4.

EHSV zdůrazňuje, že spolu s těmito politikami zůstává práce hlavní hnací silou integrace a jako taková by měla být zabezpečena a podporována coby ústřední prvek v celém plánu.

3.5.

EHSV zdůrazňuje, že skutečné výzvy spočívají v provádění těchto politik. Například i když jsou migrantům uznány jejich předchozí kvalifikace, zaměstnavatelé váhají s jejich najímáním, neboť nemají dostatečnou důvěru, pokud jde o úroveň jejich dovedností. Zdá se, že to je případ migrantů z oblasti Blízkého východu a severní Afriky a jižní a Střední Asie.

3.6.

Pozitivním aspektem nového akčního plánu je závazek posílit zapojení regionálních a místních orgánů, občanské společnosti a migrantů a jejich organizací do politik EU v oblasti integrace a začleňování. EHSV konstatuje, že občanská společnost by rovněž měla zahrnovat odborové svazy a organizace zaměstnavatelů.

3.7.

Akční plán správně uznává význam vnitrostátních, regionálních a místních orgánů pro politiky v oblasti integrace a podporuje spolupráci mezi nimi. Je totiž třeba si uvědomit, že většina nástrojů pro integraci je v jejich rukou. Opatření na úrovni EU jsou doplňková a jsou navržena s cílem podporovat, usnadňovat a koordinovat spolupráci, je-li to užitečné. V důsledku toho akční plán neobsahuje celkové cíle nebo specifické cíle pro členské státy, ale pouze doporučení.

3.8.

Protože jde o nezávazný text a členské státy jsou v posledku odpovědné za politiky v oblasti integrace na vnitrostátní úrovni, EHSV zdůrazňuje, že jsou nutné jasné závazky členských států EU a vytvoření vhodných fór, včetně pravidelných setkání, za účelem koordinace politik a hodnocení pokroku.

3.9.

Komise jasně stanoví, čeho chce v jednotlivých oblastech dosáhnout. EHSV podporuje diagnózu a navrhované výsledky, konstatuje však, že chybí jasné obecné cíle nebo cíle týkající se konkrétních opatření. Zdá se, že účinnost provádění je podmíněna procesem monitorování, který by měl být zaveden.

3.10.

Ve stanovisku SOC/649 (Nový pakt o migraci a azylu) (3) se EHSV zamýšlel nad rozsahem a podporou integračních opatření. Nástroje a pobídky, které akční plán poskytuje jednotlivým zúčastněným stranám, nemusí být dostatečné ke znatelnému zlepšení integrace, zejména vzhledem k dlouhodobé povaze opatření v této oblasti. Je proto třeba realizaci tohoto aspektu monitorovat.

3.11.

Důležitou součástí akčního plánu je financování. Členské státy a další zúčastněné strany se vyzývají, aby plně využily financování EU. Akční plán rovněž přináší přehled všech nástrojů financování dostupných pro jednotlivé odvětvové oblasti.

3.12.

I když je začleňování hlediska politik v oblasti integrace uvedeno mezi hlavními zásadami akčního plánu, plán dostatečně neuvádí, jak zohlednit politiky v oblasti integrace v rámci obecných opatření týkajících se sociální soudržnosti.

3.13.

EHSV vítá zmínku o genderovém rozměru integrace v novém akčním plánu. Současně zdůrazňuje, že problémy v oblasti integrace související s rovností žen a mužů si zasluhují více pozornosti a konkrétnější opatření v každé z odvětvových oblastí.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.   Vzdělávání a odborná příprava

4.1.1.

Akční plán správně uvádí, že vzdělávání a odborná příprava jsou základem pro úspěšnou účast ve společnosti. Školy a další vzdělávací zařízení zajišťují důležité prostředí pro budování inkluzivní společnosti a boj proti segregaci. Kromě toho se získáním občanského vzdělání o demokracii a občanství pokládají základy aktivního zapojení do společnosti a současně se tím předchází tomu, aby se mladí lidé nechali zlákat extremistickými ideologiemi. Jedná se o oblast, v níž by měla být podporována aktivní účast v občanské společnosti, neboť podporuje důvěru, sociální soudržnost a sounáležitost.

4.1.2.

Pokud jde o konkrétní opatření ke zlepšení účasti na vzdělávání a odborné přípravě, měla by být podpora poskytovaná Komisí dále upřesněna, neboť akční plán obsahuje pouze obecné zmínky o cílených podpůrných činnostech. Nejkonkrétnějším uvedeným opatřením je soubor nástrojů s praktickými pokyny ohledně předškolního vzdělávání a péče, který bude zveřejněn na počátku roku 2021.

4.1.3.

Akční plán rovněž uvádí, že je třeba usnadnit uznávání kvalifikací získaných ve třetích zemích. Předkládá několik nástrojů za účelem zlepšení uznávání kvalifikací: sítě ENIC–NARIC, program Erasmus, evropský rámec kvalifikací a portál Europass. Kromě posílení stávajících nástrojů je rovněž důležité určit a zmapovat stávající překážky bránící uznávání, včetně chybějící důvěry a dalších společenských překážek.

4.1.4.

Komise poukazuje na význam jazykové výuky a navrhuje dále rozvinout komplexní a dostupné programy jazykové výuky. EHSV se domnívá, že jazyková výuka by měla být v centru opatření v oblastech vzdělávání a zaměstnanosti, a to od první fáze integračního procesu. Osvojení jazyka přijímající komunity zajišťuje přístup ke vhodným úrovním vzdělávání a odborné přípravy, což má dalekosáhlé dopady na integraci. Programy jazykové výuky by tedy měly být založeny na celostním přístupu (4).

4.1.5.

Na základě nadcházejícího cíle evropské záruky pro děti je důležité doporučit, aby členské státy podporovaly větší přístup ke vzdělávání pro migrující děti tím, že zajistí, aby imigrační řízení nenarušovalo vzdělávání dětí nebo obecněji nezasahovalo do jejich práv. Vzdělávání by mělo posoudit a naplnit individuální potřeby migrujících dětí se zdravotním postižením nebo jiné potřeby a přiměřeně se jim přizpůsobit s cílem usnadnit rozvoj jejich osobnosti, talentu a tvořivosti a jejich duševních a fyzických schopností, a to do nejvyšší možné míry.

4.1.6.

Cílem všech opatření v těchto oblastech by mělo být dosáhnout inkluzivních vzdělávacích systémů na všech úrovních i v celoživotním vzdělávání.

4.1.7.

Plán zdůrazňuje, že je důležité co nejdříve porozumět zákonům, kultuře a hodnotám přijímající společnosti prostřednictvím kurzů občanské orientace. Komise navrhuje výměny osvědčených postupů mezi členskými státy v těchto oblastech. Informace o těchto záležitostech by měly být poskytovány způsobem, který je pochopitelný a dostupný pro všechny.

4.2.   Zaměstnanost a dovednosti

4.2.1.

V této oblasti je dobře analyzován problém a vymezeny celkové cíle, přičemž je ukázán význam příspěvku migrantů k hospodářství, zejména v dobách krize COVID-19. Akční plán rovněž zdůrazňuje, jak budou nejen pracovníci, ale také podnikatelé z řad migrantů klíčem k růstu během pandemie a po jejím skončení.

4.2.2.

Aby se dosáhlo uvedených cílů, akční plán vybízí k využití stávajících nástrojů EU, včetně Evropského partnerství pro integraci s cílem spolupracovat se sociálními a hospodářskými partnery, iniciativy Zaměstnavatelé společně pro integraci, programu InvestEU na podporu podnikání, Evropské integrační sítě, evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti a platformy Europass pro sdílení a větší využití postupů hodnocení dovedností, nástroje EU pro tvorbu dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí s cílem usnadnit validaci dovedností a připravovaného programu Občané, rovnost, práva a hodnoty na podporu osob z přistěhovaleckého prostředí.

4.2.3.

Mezi dalšími cíli akční plán rovněž uvádí překonání potíží s přístupem k finančním službám a informacím, nenavrhuje však konkrétní opatření, jak tyto potíže vyřešit. V tomto ohledu by měl akční plán podpořit posílení postavení pracovníků z řad migrantů pomocí zajištění přístupu k finančním a právním informacím, mechanismům vyřizování stížností a bezpečnému oznamování, a to v pochopitelných a přístupných formátech.

4.2.4.

Akční plán správně zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinnější a rychlejší systémy posuzování či testy dovedností a zohlednit při tom rovněž dřívější zkušenosti v tomto ohledu.

4.2.5.

Nástroje pro posuzování dovedností nicméně nejsou dostatečné k zajištění většího přístupu na trh práce, je zapotřebí přijmout opatření za účelem řešení nedůvěry a diskriminace. Je důležité poskytovat podporu a konkrétní pokyny vnitrostátním službám zaměstnanosti a zúčastněným stranám v odvětví zaměstnanosti zaměřené na tvorbu antidiskriminačních politik a podporu účasti na všech úrovních. Je rovněž zásadní doporučit vnitrostátní politiky, které díky usnadnění vízových postupů zajistí státním příslušníkům třetích zemí větší a hladší přístup ke všem odvětvím zaměstnanosti.

4.2.6.

Akční plán by měl dále zdůraznit, že je důležité podporovat větší přístup k učňovské přípravě, stážím, odbornému vzdělávání, a dokonce i dobrovolné činnosti, které mohou vést k získání řádného pracovního místa na plný úvazek. To poskytne migrantům a obyvatelům z přistěhovaleckého prostředí příležitost pracovat, zvýšit svou úroveň dovedností a získat příjem, kterým zaopatří sebe a své rodiny. Konkrétně by programy na podporu přístupu mladých lidí na trh práce (např. záruky pro mladé lidi) měly obsahovat konkrétní opatření, která zaručí účast státních příslušníků třetích zemí.

4.2.7.

Akční plán by měl také počítat s cílenými opatřeními zaměřenými na posílení postavení žen z řad migrantů a uprchlíků a zlepšení jejich přístupu na trh práce, mimo jiné posílením opatření pro boj proti obchodování s lidmi a prostřednictvím podpory zvláštních potřeb.

4.3.   Zdravotnictví

4.3.1.

Důležité je, že akční plán zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 upozornila na existenci hluboko zakořeněných nerovností v přístupu ke službám zdravotní péče a na to, že tato skutečnost představuje rizika pro celou společnost.

4.3.2.

S ohledem na pandemii se EHSV domnívá, že všichni migranti, včetně nelegálních migrantů, by měli mít přístup k základní zdravotní péči, obzvláště k testování a očkování, ve všech členských státech EU.

4.3.3.

Z hlediska navrhovaných opatření Komise zmiňuje možnosti financování prostřednictvím fondů AMIF, ESF+, EFRR a v rámci připravovaného programu Občané, rovnost, práva a hodnoty. Akční plán správně vybízí k využívání finančních prostředků EU za účelem zajištění služeb zdravotní péče.

4.3.4.

EHSV zdůrazňuje, že je hlavní doporučit členským státům, aby odstranily překážky bránící přístupu ke službám zdravotní péče a překážky v rámci těchto služeb, mimo jiné prostřednictvím informačních kampaní o vnitrostátních systémech zdravotní péče a posuzování a naplňování individuálních potřeb migrantů se zdravotním postižením v oblasti zdraví.

4.3.5.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité v rámci integrace zvyšovat povědomí o duševním zdraví migrantů a podporovat jej, zejména s ohledem na probíhající pandemii, a to i pomocí zajištění kulturně ohleduplných služeb péče o duševní zdraví.

4.3.6.

Opatření k zajištění většího přístupu ke službám zdravotní péče by měla rovněž pokrývat azylová zařízení pro žadatele o azyl, zejména při přípravě nového programu EU pro zdraví.

4.4.   Bydlení

4.4.1.

Komise zřídí iniciativu pro dostupné bydlení, jak bylo oznámeno v rámci „renovační vlny“, a bude podporovat nesegregované, důstojné, přístupné a cenově dostupné bydlení. Zvláštní pozornost bude věnována modelům samostatného – v protikladu ke kolektivnímu – bydlení pro žadatele o azyl.

4.4.2.

V rámci cílů uvedených v této oblasti by hlavními prioritami měly být boj proti diskriminaci na trhu s bydlením a omezování segregace v oblasti bydlení.

4.4.3.

To by mělo také zahrnovat větší důraz na rozšíření dostupného bydlení, včetně sociálního bydlení, prostřednictvím integrovaných řešení zaměřených na státní příslušníky třetích zemí a na všechny obyvatele, kteří potřebují bydlení (5).

4.4.4.

Členské státy by měly být vybízeny, aby finanční prostředky EU rovněž využily k navrhování a prosazování mechanismů pro přístup ke spravedlnosti v případech bydlení za vykořisťujících podmínek.

4.5.   Partnerství pro účinnější integrační proces

4.5.1.

Komise má v úmyslu posílit Evropskou integrační síť prostřednictvím poskytování cíleného financování a budování kapacit členských států.

4.5.2.

Zvláštní pozornost je věnována podpoře pro místní a regionální orgány, včetně rozšíření Městské akademie pro integraci a posílení mezináboženského dialogu mezi komunitami za současné podpory měst v oblasti předcházení radikalizaci v rámci iniciativy Města EU proti radikalizaci zahájené v roce 2019. EHSV zdůrazňuje význam mezináboženského dialogu pro integraci.

4.5.3.

Akční plán také zmiňuje každoročně konané Evropské fórum pro migraci pořádané ve spolupráci s EHSV, zejména s jeho tematickou studijní skupinou IMI, jako způsob, jak podpořit konzultace s občanskou společností a organizacemi diaspory.

4.5.4.

Plán také oznamuje podporu pro nadace a organizace prostřednictvím strukturálního dialogu o integraci migrantů a zvážení možností spolupráce, aniž by upřesnil, o jakou podporu by mohlo jít.

4.6.   Větší možnosti financování z fondů EU

4.6.1.

Aspekty financování se prolínají všemi opatřeními navrženými v plánu a jsou spojeny s VFR na období 2021–2027. Je doplněn přehled hlavních fondů EU, které podporovaly integraci a začleňování v období 2014–2020, nejsou však uvedena žádná čísla týkající se budoucnosti. Zde si EHSV uvědomuje, že je nezbytné počkat na dokončení fáze programování, abychom věděli, kolik členské státy přidělí na otázky integrace v rámci jednotlivých fondů.

4.6.2.

Seznam fondů, které lze využít na integraci a začleňování nebo které jsou relevantní z hlediska opatření na podporu migrantů, je impozantní a zahrnuje fondy AMIF, ESF+ a EFRR. Současně je třeba upřesnit součinnost s ostatními fondy, jako je např. Erasmus+, Nástroj pro obnovu a odolnost, EZFRV a InvestEU. Nástroj pro technickou podporu bude moci poté, co bude přijat, poskytovat členským státům rovněž podporu pro rozvoj nebo zlepšování opatření v oblasti integrační politiky a politiky začleňování. Připravovaný program Občané, rovnost, práva a hodnoty by také mohl hrát roli při financování konkrétních opatření zaměřených na občany EU z přistěhovaleckého prostředí. Bylo přijato rozhodnutí nabídnout široké portfolio fondů, z nichž bude možno čerpat prostředky, avšak lepším řešením by možná bývalo bylo zřídit specifické fondy pro otázky integrace. EHSV navrhuje, aby Komise usnadnila přístup k financování, například tím, že vytvoří specializovaný nástroj pro integraci migrantů.

4.6.3.

Evropská záruka pro děti je v tomto rámci také důležitá, neboť nejvíce znevýhodněné děti zahrnují i děti z přistěhovaleckého prostředí.

4.6.4.

V důsledku složitosti financování EU je nezbytné aktualizovat soubor nástrojů vytvořený v roce 2018 pro využívání finančních prostředků na integraci během programového období 2021–2027.

4.6.5.

Dalším zajímavým aspektem politiky financování je záměr Komise vytvořit partnerství veřejného a soukromého sektoru s nadacemi a soukromými dárci.

4.7.   Podpora účasti a styků s hostitelskou společností

4.7.1.

EHSV vítá myšlenku zahrnout nově vytvořenou odbornou skupinu pro názory migrantů složenou z migrantů a organizací, které je zastupují, do vytváření koncepce a provádění budoucích politik v oblasti migrace, azylu a integrace. To by mohlo přispět ke zlepšení účasti migrantů a občanů EU z přistěhovaleckého prostředí na konzultačním procesu a také zajistit, aby politiky odrážely skutečné potřeby. Z těchto důvodů je důležité, aby byly příležitosti pro obousměrnou výměnu mezi státními příslušníky třetích zemí a přijímajícími komunitami vytvářeny od časných fází přijímání a integrace.

4.7.2.

Cílem akčního plánu je podporovat dialog a zvyšovat povědomí všech Evropanů o faktech o integraci a migraci. Navzdory jasnému úsilí zvýšit informovanost o faktech a číslech však existuje riziko, že tento cíl bude příliš neurčitý. Změna narativu o migraci u veřejnosti je naprosto nezbytná a EHSV by rád věděl, co bude za tímto účelem provedeno.

4.7.3.

EHSV podporuje iniciativy, jako jsou fotbalové festivaly zaměřené na mladé migranty v hostitelských městech šampionátů EU, které by mohly mít příznivý dopad na pozitivní narativy týkající se migrace. Další opatření ad hoc tohoto typu, jako jsou ocenění v oblasti integrace pro místní školy nebo komunity/organizace, nicméně mohou posílit vnímané rozdíly a stigmatizovat určité skupiny.

4.8.   Zajistit širší využívání nových technologií a digitálních nástrojů

4.8.1.

Akční plán Komise správně uznává skutečné riziko digitální propasti mezi migranty a občany narozenými v EU z různých důvodů: 8,1 % osob narozených mimo Evropu si nemůže dovolit počítač oproti 3,1 % občanů narozených v EU a pro rodiče z domácností migrantů může být obtížnější podporovat své děti při výuce na dálku.

4.8.2.

Akční plán doporučuje zvýšit digitální gramotnost migrantů, avšak neobsahuje konkrétní návrhy, jak toho dosáhnout v praxi, nebo související cíle.

4.8.3.

Zajímavou myšlenkou je zapojování migrantů do vytváření a poskytování digitálních veřejných služeb. EHSV se domnívá, že toho již bylo dosaženo v souvislosti s administrativními činnostmi EU.

4.9.   Sledování pokroku: na cestě k tomu, aby politika v oblasti integrace a začleňování byla založena na důkazech

4.9.1.

EHSV vítá cíl dosáhnout debaty o migraci, která bude více založena na průkazných faktech. Pokud k tomuto cíli mohou přispět lepší údaje a nástroje prezentace, musí být shromážděny, rozvinuty a šířeny. Ukazatele EU týkající se integrace existují již od roku 2010, avšak navzdory značnému úsilí nadále chybí určité znalosti. V tomto ohledu by užitečným nástrojem mohl být nový barometr a společný srovnávací přehled na podporu srovnání napříč zeměmi a v průběhu doby.

---

(1)  Evropská komise, Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027, s. 5.

(2)  Tamtéž, s. 2.

(3)  Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 15.

(4)  Pokud jde o cílové úrovně jazyka pro integraci, viz také SOC/641 Integrace žen, matek a rodin přistěhovaleckého původu v členských státech EU a cílové úrovně znalosti jazyka pro integraci (průzkumné stanovisko na žádost německého předsednictví) (Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 1).

(5)  Přehled inovativních a inkluzivních řešení v oblasti bydlení viz Housing Europe Observatory, 2018. Housing & Migration. Research Briefing. Brusel: Housing Europe Observatory.