52021AE0022

EUR-Lex

Pristup zakonodavstvu Europske unije

Ovaj je dokument isječak s web-mjesta EUR-Lex

EUROPA
EUR-Lex početna stranica
EUR-Lex - 52021AE0022 - HR

Pomoć

Savjeti za pretraživanje

Potrebne su vam dodatne mogućnosti pretraživanja? Upotrijebite Napredno pretraživanje

Dokument 52021AE0022

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k „Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES“ [COM(2020) 825 final – 2020/0361 (COD)]

EESC 2021/00022

Úř. věst. C 286, 16.7.2021., str. 70–75 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Službeni list

16.7.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 286/70

[COM(2020) 825 final – 2020/0361 (COD)]

(2021/C 286/13)

Zpravodaj:

Gonçalo LOBO XAVIER

Žádost o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 11.2.2021 Evropský parlament, 8.2.2021
Právní základ	Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	31.3.2021
Přijato na plenárním zasedání	27.4.2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	235/3/5

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá návrh jednotného trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) v době, kdy se objevují nové a inovativní služby informační společnosti (digitální služby), které mění každodenní životy občanů EU a utvářejí a proměňují způsob jejich komunikace, spojení, spotřeby a podnikání. Tyto služby rozsáhlým způsobem přispěly ke společenské a hospodářské transformaci v EU a na celém světě a krize COVID-19 ukázala, jak zásadní jsou pro vytvoření lepší společnosti.

1.2.

EHSV podporuje úsilí Komise zabránit roztříštění vnitřního trhu šířením vnitrostátních pravidel a předpisů, které by mohly oslabit systém a zabránit všem evropským podnikům těžit ze silného jednotného trhu. EHSV proto žádá o jasné vyjádření k vyčerpávající povaze aktu o digitálních službách. EHSV se domnívá, že se jedná o příležitost k vytvoření celosvětových norem pro digitální trhy, které mohou přivést Evropu do této nové epochy a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany spotřebitelů na internetu.

1.3.

EHSV si je vědom toho, že debata o aktu o digitálních službách potrvá určitý čas a z dlouhodobého hlediska budou zapotřebí kompromisy. Navzdory tomu EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby vymezily přiměřený časový plán pro uspořádání debaty a inkluzivní veřejné konzultace a provedení nařízení a strategie. Je zásadní, aby v tomto procesu hráli úlohu sociální partneři a organizace občanské společnosti, a dosáhlo se tak rovných podmínek pro všechny subjekty bez ohledu na to, zda jsou usazeny v Evropské unii.

1.4.

EHSV se rovněž domnívá, že s ohledem na význam digitálních technologií se prioritou stala nezbytnost nových pravidel a předpisů, které vyřeší problémy a výzvy spojené s těmito technologiemi. Nové hospodářství si žádá nové přístupy.

1.5.

EHSV vítá větší transparentnost ohledně doporučovacích systémů a reklamy. Tyto doporučovací systémy by však neměly být démonizovány, mělo by se ale zajistit, aby spotřebitelé dostali jen takovou reklamu, kterou si přejí. Právní předpisy by tedy měly zdůraznit nezávislost jednotlivce a EHSV se domnívá, že články 29 a 30 nařízení by proto měly zajišťovat náležitou rovnováhu.

1.6.

EHSV konstatuje, že v souvislosti se zásadou země původu existuje mnoho nedostatků, a vyzývá k důkladnému zvážení alternativních metod, jako je zásada země určení, a to zejména v daňových, pracovních a spotřebitelských otázkách, pokud nebude na úrovni EU existovat přísnější právní předpis. Zajistila by se tak spravedlivá hospodářská soutěž a nejvyšší možná míra ochrany spotřebitelů. Mělo by se zajistit, že pro pracovníky platforem budou platit stejná ustanovení pracovního práva jako v zemi, ve které je služba poskytována, protože špatné pracovní podmínky zaměstnanců představují pro spravedlivou soutěž značný problém. Obecným cílem je prosadit a posílit vnitřní trh díky zajištění rovných podmínek pro všechny aktéry.

1.7.

Povinnosti týkající se transparentnosti by neměly zabránit pokroku v oblasti technologií, zejména co se týče umělé inteligence a počítačové vědy. Ačkoli automatizovaná umělá inteligence představuje rizika, může rovněž zajistit významné přínosy. EHSV zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby právo bylo doladěno a nebránilo technickému pokroku, přičemž je třeba vzít v úvahu co nejvyšší míru ochrany spotřebitelů a pracovníků. Vyzývá k vytvoření vhodného rámce, který by podnikům umožnil zaručit spravedlnost, spolehlivost a bezpečnost svých systémů umělé inteligence.

1.8.

Výjimka z odpovědnosti pro hostingové služby by se měla přestat uplatňovat pouze tehdy, když se jedná o obsah, který je zjevně nezákonný nebo byl za nezákonný označen soudním rozhodnutím. EHSV doporučuje zavést režim pozitivní odpovědnosti pro internetová tržiště, který by se uplatňoval za určitých okolností.

1.9.

Použité definice by měly být zefektivněny a co nejvíce harmonizovány se souvisejícími právními texty, jako je akt o digitálních trzích, směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu a nařízení o vztazích mezi platformami a podniky.

1.10.

Akt o digitálních službách je součástí širšího regulačního přístupu k ekonomice platforem, který se musí rovněž zabývat zdaněním, právy pracovníků (včetně sociální ochrany, zdraví a bezpečnosti, práva odborově se organizovat a práva na kolektivní vyjednávání), rozdělováním bohatství, udržitelností a bezpečností výrobků. EHSV upozorňuje na obrovský úkol, kterým je dosažení řádné koordinace mezi všemi příslušnými nástroji a iniciativami, zejména v oblasti duševního vlastnictví, telekomunikací, údajů a soukromí, odpovědnosti za výrobky, bezpečnosti výrobků, audiovizuálního odvětví a samozřejmě směrnice o elektronickém obchodu. Je zapotřebí řádný přehled toho, jak je možné začlenit tyto odlišné perspektivy mající vliv na akt o digitálních službách.

1.11.

EHSV bude i nadále pozorně sledovat zejména otázky zdanění, správy dat, postavení v zaměstnání, pracovních podmínek a ochrany spotřebitelů, protože se jedná o významné faktory přispívající k někdy nekalé soutěži v digitálních ekonomikách. Výbor zdůrazňuje, že tyto problémy je třeba řešit s ohledem na cíle udržitelného rozvoje, Digitální agendu, Listinu základních práv a evropský pilíř sociálních práv.

2. Obecné připomínky

2.1.

Digitální technologie mohou být zásadní pro náš každodenní život. Mohou být velmi prospěšné pro společnost a hospodářství a nyní se všeobecně uznává, že jsou nezbytné pro způsob, jakým funguje trh a jakým mezi sebou komunikujeme, přičemž mají skutečné přínosy pro komunity obecně. Digitální služby však rovněž představují velké výzvy pro jednotlivce, společnost a trh. Spravedlivější Evropa závisí na řádné regulaci digitálního odvětví a na zajištění řádného rozdělení těchto přínosů a náležité ochrany všech účastníků trhu (občanů, spotřebitelů, pracovníků a podniků bez ohledu na jejich velikost).

2.2.

Reakce Komise na řadu dokumentů, vývoj judikatury a požadavky, které se týkají ambiciózních reforem stávajícího právního rámce EU pro elektronický obchod za současného zachování hlavních zásad jejího režimu odpovědnosti, zákazu všeobecného sledování a doložky o vnitřním trhu na jedné straně a na straně druhé aktualizovaného, spravedlivějšího a konkurenceschopného digitálního trhu, je zaměřena na dvě hlavní oblasti, jimiž je akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích.

2.3.

Prostřednictvím aktu o digitálních službách by EU měla zajistit vysokou míru ochrany evropských spotřebitelů v několika aspektech digitální ekonomiky, zejména na digitálních on-line platformách. K nejdůležitějším a nejpolemičtějším aspektům tohoto návrhu patří potírání nezákonného obsahu a zvýšení transparentnosti způsobu, jakým reklama cílí na veřejnost.

2.4.

Pomocí aktu o digitálních trzích se Komise zaměřuje na způsob fungování evropského digitálního trhu, přičemž se současně snaží zajistit, aby byl vyváženější, konkurenceschopnější a inovativnější a poskytoval lidem více služeb a ve vyšší kvalitě tím, že nastolí rovné podmínky pro všechny účastníky trhu.

2.5.

EHSV tedy vítá úsilí Komise dále regulovat digitální ekonomiku a zajistit, aby byla spolehlivá pro společnost i hospodářství. Občané, pracovníci a hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky a zranitelní jedinci, potřebují záruky ve vztazích s digitálními platformami a při všech operacích musí být zajištěna bezpečnost z hlediska jak obsahu, tak hospodářských transakcí a také práv duševního vlastnictví.

2.6.

Pravidla EU v oblasti kybernetického prostoru jsou stále složitější a roztříštěnější. Je třeba vyvinout úsilí s cílem zvýšit jejich srozumitelnost a soudržnost. Příliš složitá pravidla mohou být nepříznivá pro podniky stejně jako pro občany, přičemž mohou bránit inovacím, zvyšovat náklady a ztěžovat lidem uplatňování jejich práv. EHSV tedy vítá záměr Komise koordinovat a zefektivnit procesní aspekty pravidel vymáhání práva v členských státech a volbu přímo použitelného právního nástroje.

2.7.

EHSV poukazuje na skutečnost, že by akt o digitálních službách měl být v souladu s případným právním rámcem zabývajícím se ostatními významnými otázkami, které souvisejí s ekonomikou platforem, jako jsou práva pracovníků (včetně sociální ochrany, zdraví a bezpečnosti, práva odborově se organizovat a práva na kolektivní vyjednávání) (1), daně a rozdělování bohatství a udržitelnost, a zdůrazňuje, že tyto problémy je třeba řešit na evropské úrovni a s ohledem na cíle udržitelného rozvoje, Digitální agendu, Listinu základních práv a evropský pilíř sociálních práv. Pokud jde o budoucí iniciativy Komise, bude Výbor zvlášť pozorně sledovat zejména otázky zdanění, správy dat, postavení v zaměstnání, pracovních podmínek a ochrany spotřebitelů, protože se jedná o významné faktory přispívající k někdy nekalé soutěži v digitálních ekonomikách.

2.8.

Regulace kybernetického prostoru by měla co nejlépe obstát v budoucnosti a měla by být co nejvíce technologicky neutrální. To zajistí jasnost a tržní příležitosti pro všechny se zaměřením na ochranu a bezpečnost spotřebitelů.

2.9.

Je důležité, aby Komise v rámci mezinárodních diskusí podnikla iniciativy v oblasti zdanění digitální ekonomiky tím, že stanoví zásady rovnosti a transparentnosti, rozdělování bohatství a udržitelnosti, a zdůrazňovala, že je třeba se těmito otázkami zabývat na evropské úrovni a v souladu s cíli udržitelného rozvoje, digitální strategií, Listinou základních práv a evropským pilířem sociálních práv.

3. Konkrétní připomínky

3.1.

Jedním z hlavních témat v tomto novém hospodářství je lepší a účinnější regulace, aby se mimo jiné zabránilo nekalé hospodářské soutěži. Komise je jasně přesvědčena – a EHSV toto přesvědčení podporuje –, že jsou zapotřebí nové prostředky a přístupy za účelem regulace trhu, který nemůže používat tytéž nástroje a fungovat obvyklým způsobem. Je skutečností, že „běžný“ regulační rámec pro hospodářskou soutěž není dostatečný pro to, aby bylo možné účinně čelit problémům a obtížím způsobeným existencí velkých technologických společností.

3.2.

EHSV požaduje jasnější pravidla, jako jsou ta, která je Komise ochotna prozkoumat na základě zjednodušeného a urychleného regulačního rámce týkajícího se vnitřního trhu pro digitální svět. EU musí aktualizovat svůj soubor regulačních nástrojů, aby se mohla účinně zabývat digitálními trhy a také otázkami souvisejícími s platformou strážce. Nové hospodářství si žádá odlišná opatření, a proto EHSV rovněž vítá iniciativu týkající se aktu o digitálních trzích. (2)

3.3.

Evropská digitální nezávislost musí být začleněna do veškeré regulace s cílem chránit nejen podniky, ale také pracovníky, spotřebitele a občany. S krizí COVID-19 dosáhl prodej nebezpečných výrobků, falešné recenze, nekalé obchodní praktiky a další porušování spotřebitelského práva, pirátství a padělání na digitálních platformách nepřijatelných rozměrů. To dokládá význam iniciativy aktu o digitálních službách a naléhavou potřebu přijmout opatření.

3.4.

Je také zřejmé, že mechanismy vymáhání pro potírání podvodů a nezákonné činnosti spojené s digitálními platformami představují výzvu a zajišťují, aby podniky, pro něž má digitální ekonomika největší přínos, měly rovněž více povinností. EHSV se domnívá, že akt o digitálních službách by měl hrát rozhodující úlohu při obnově důvěry v trh a měl by členské státy přimět, aby vymezily rychlý a účinný mechanismus vymáhání, který bude vhodný pro všechny členské státy a bude zohledňovat stávající rozdíly mezi nimi. EHSV vítá skutečnost, že se díky aktu o digitálních službách velmi pravděpodobně sníží nedostatky týkající se vymáhání pravidel v oblasti nezákonné reklamy na internetu.

3.5.

Bez ohledu na přístup přijatý z hlediska systémů a mechanismů musí Komise a členské státy přidělit dostatečné finanční prostředky na investice do lidských zdrojů, systémů odborné přípravy, softwaru a hardwaru, které mohou posílit důvěru v trh a jednotlivce. Prioritou je tedy stanovit příslušné náklady na provedení aktu o digitálních službách i očekávané náklady pro společnost, pokud nebudou přijata žádná opatření, a zajistit odpovídající podmínky, aby se zapojily všechny členské státy.

3.6.

Pokud jde o oblast působnosti aktu o digitálních službách, na velikosti záleží: aby se zabránilo nespravedlivé hospodářské soutěži založené na finanční moci a rozměru, nemělo by být se všemi podniky v této oblasti zacházeno stejně. Navržené kritérium, tj. počet pracovníků, se nicméně může ukázat jako nevhodné a jako kritérium, které lze snadno obejít. Je to zvlášť důležité, protože se podstatné části povinností platforem – například vyřizování stížností, zneužívání postavení, oznamování trestných činů, transparentnost reklamy, nezávislé audity a důvěryhodní oznamovatelé – stanovené v navrženém nařízení nevztahují na mikropodniky nebo malé podniky.

3.7.

EHSV nicméně zdůrazňuje, že je důležité chránit malé a střední podniky, mikropodniky a podniky sociální ekonomiky. Ty nemusí být schopny pokrýt náklady na dodržení souladu a investice a musí být zajištěno, že nebudou poškozeny prováděním nařízení, které má přinést spravedlivou hospodářskou soutěž. EHSV tedy požaduje, aby byla nalezena alternativní kritéria za účelem vymezení mikropodniků a malých podniků (článek 16), jako je roční obrat nebo jejich vlastnictví či organizační struktura.

3.8.

EHSV vítá období pro přizpůsobení se pro podniky, které spadají do kategorie velmi velkých online platforem (čl. 25 odst. 4). Tyto podniky často rostou velmi rychle a měly by dostat spravedlivou příležitost přizpůsobit se přísnějším požadavkům a povinnostem stanoveným v návrhu.

3.9.

Ačkoli návrh upřesňuje, že je třeba jej chápat jako lex generalis, zdá se, že různé nástroje obsahují mnoho úzce souvisejících definic, což může vést k přílišné těžkopádnosti z hlediska soudržnosti a k dodatečným nákladům pro podniky a spotřebitele. Například pojem „online platforma“ je v návrhu definován; pojem „platforma“ definován není, ale je použit v nařízení o vztazích mezi platformami a podniky (nařízení (EU) 2019/1150 (3)); směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (směrnice (EU) 2019/790 (4)) používá pojem „poskytovatel služeb pro sdílení obsahu online“; a návrh aktu o digitálních trzích zmiňuje „strážce“ a „hlavní služby platforem“.

3.10.

S nárůstem digitálních služeb se obchodní modely vyvinuly a staly se složitějšími a zastřely se rozdíly mezi různými subjekty. Vzhledem k rychlému vývoji v daném odvětví, který je výzvou pro regulační orgány, jsou zapotřebí jasné definice. EHSV doporučuje jasněji definovat platformy, uživatele nebo příjemce (návrh používá oba pojmy, avšak pojem „příjemci“ se vyskytuje mnohem častěji), spotřebitele a pracovníky v digitální ekonomice.

3.11.

Podle současného návrhu se pravidla pro sledovatelnost obchodníků uplatňují pouze tehdy, „pokud online platforma umožňuje spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku“ (článek 22). Alternativou je definovat tyto poskytovatele/platformy, které umožňují spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, jako „tržiště“ a upřesnit, která pravidla se uplatňují na tuto kategorii zprostředkovatelů.

3.12.

Vypracování kodexů chování podle článků 35 a 36 by mělo probíhat otevřeným a participativním způsobem. Měly by být zapojeny organizace zastupující uživatele a příjemce, organizace občanské společnosti, sociální partneři a příslušné orgány.

3.13.

3.14.

Kromě toho by systém stanovený v článcích 8 a 9 návrhu neměl být považován za alternativu k uznávání a vymáhání rozsudků a mělo by být upřesněno, že pravidla týkající se odmítnutí uznání a odmítnutí vymáhání zůstávají platná a použitelná.

3.15.

EHSV vítá upřesnění, že šetření z vlastní iniciativy nemají dopad na použitelnost „bezpečných přístavů“ (článek 6), a skutečnost, že je zachována obecná zásada neuložit povinnost sledování (článek 7). Těmito pravidly by však neměla být dotčena povinnost internetových tržišť provádět pravidelné kontroly obchodníků a nabízených výrobků a služeb, které stanoví článek 22.

3.16.

Je třeba vyjasnit první větu čl. 12 odst. 1, aby se upřesnilo, zda se ustanovení vztahuje na informace, jako jsou technické údaje poskytnuté prodejci softwaru v dohodě o softwaru jako službě (SaaS).

3.17.

EHSV vítá podrobnou regulaci týkající se postupu oznamování a interního vyřizování stížností a záruky, které návrh přináší. EHSV se nicméně domnívá, že „bezpečný přístav“ (článek 5) by měl být vyloučen pouze tehdy, pokud je obsah zjevně nezákonný podle vnitrostátního práva v zemi původu či podle přímo platných právních předpisů EU nebo byl za nezákonný označen soudem. Jinak budou mít zprostředkovatelé pobídku k tomu, aby obsah odstraňovali standardně. Právní posouzení určitého typu obsahu může být velmi složité a zprostředkovatelé by neměli nést odpovědnost v případě, že jej neodstranili. To je v souladu s povinností pozastavení stanovenou v článku 20, která odkazuje na zjevně nezákonný obsah.

3.18.

Vytváření digitálních služeb je v zásadě založeno na schopnosti spravovat data a mít k nim přístup. V tomto ohledu je důležité připomenout akt o správě dat (COM(2020) 767 final), v němž se zmiňuje možnost vytvořit „družstva pro správu a výměnu údajů“, což je nástroj, který zvýhodní malé podniky, podniky a jednotlivé podnikatele, kteří by nemohli mít přístup k velkým objemům údajů nebo nebyli schopni je individuálně zpracovávat. Tyto struktury by mohly zajišťovat sdílenou participativní správu služeb umožňujících zprostředkování, výměnu nebo sdílení dat mezi podniky navzájem a mezi podniky a podnikateli, kteří by mohli poskytovat údaje, ale také z nich těžit a využívat je.

4. Strategie provádění – realizace

4.1.

Uvádí se, že zpráva o posouzení dopadů vyjasnila propojení mezi aktem o digitálních službách a širším regulačním rámcem a poskytla podrobnější popisy jednotlivých možností politiky a podrobnější analýzu základních důkazů, jež řešila revidovaná zpráva o posouzení dopadů. To je zásadní, avšak neznamená to, že společnost nebudou dále zneklidňovat všechny příslušné proměnné a že nebude nadále opatrná. Význam digitálních služeb v našem hospodářství a společnosti, avšak také rostoucí rizika, jež přinášejí, se budou nadále zvyšovat.

4.2.

Co se týká přidané hodnoty při vymáhání opatření, iniciativa zajišťuje podstatné zvýšení účelnosti spolupráce napříč členskými státy a sdružení některých zdrojů pro technickou pomoc na úrovni EU, pokud jde o kontrolu a audit systémů moderování obsahu, doporučovacích systémů a reklamy na internetu na velmi velkých online platformách. To zase zvýší účinnost opatření v oblasti vymáhání a dohledu, protože stávající systém se do značné míry opírá o omezenou schopnost dohledu v malém počtu členských států. Návrh je však třeba zlepšit, aby se zajistily účinné a rychlé vymáhání a náprava pro spotřebitele. Akt o digitálních službách musí zahrnovat opravné prostředky, včetně náhrady škod, pro spotřebitele v případě, že podniky nedodrží své povinnosti podle aktu o digitálních službách.

4.3.

Uvádí se, že ke dni použitelnosti tohoto legislativního nástroje vypracuje Komise komplexní rámec pro průběžné sledování jeho výstupů, výsledků a dopadů. Podle stanoveného programu monitorování se hodnocení nástroje předpokládá do pěti let od jeho vstupu v platnost. EHSV se domnívá, že tento časový rámec není přiměřený na to, aby vyvolal důvěru v trh mezi občany a zajistil soulad s přezkumem směrnice o elektronickém obchodu. Komise by měla zajistit pravidelné hodnocení každé dva roky.

4.4.

Pravidla by měla být účinně sdělena a neměla by poškodit obraz EU. Ochrana občanů EU a ochrana spotřebitelů by měly být jedním z hlavních bodů budoucí komunikace a vymáhání. EU je a musí zůstat přívětivým místem pro podniky, pracovníky a občany, včetně těch z oblastí mimo EU. Nařízení by nemělo přinést zátěž nebo překážku, ale spíše vyvážený přístup k regulaci internetu v 21. století, přičemž by mělo stanovit normy pro lepší a spravedlivější digitální ekonomiku, bezpečnější prostor na internetu a zaručení dynamické demokracie.

5. Základní práva

5.1.

Je třeba náležitě zaručit práva pracovníků, vysokou míru ochrany spotřebitelů, ochranu soukromí a osobních údajů a základní svobody, jako je svoboda podnikání a poskytování služeb a svoboda projevu, myšlení a přesvědčení v souladu s právní úpravou a s Listinou základních práv. Cílem návrhu by mělo být nastolit v tomto ohledu náležitou rovnováhu.

5.2.

Důležitým aspektem návrhu je spravedlnost postupů. Ta sama o sobě však nemusí být dostatečná k zajištění skutečné a účinné spravedlnosti, pokud pobídky nejsou řádně sladěny. Obecný pojem nezákonného obsahu nebo, jak někteří navrhli, „škodlivého obsahu“, se může ukázat jako pojem omezující svobodu projevu a přesvědčení.

5.3.

Lidská důstojnost je zaručena pomocí pevných a jasných pravidel k ochraně občanů a spotřebitelů. Tyto aspekty hrají v návrhu důležitou úlohu a měly by být zachovány.

5.4.

Rámec, který navrhuje akt o digitálních službách, poskytuje orgánům vhodné nástroje pro prevenci, monitorování a reakci na manipulaci, riziko diskriminace a další zneužívání. EHSV se domnívá, že EU a její členské státy musí investovat značné prostředky a zajistit, aby byly využívány ve prospěch celé společnosti.

5.5.

EHSV v zájmu zmírnění rizika diskriminace žádá, aby EU a členské státy investovaly dostatečné prostředky do kontroly a dohledu nad algoritmy, které platformy používají. EHSV oceňuje zvýšení přístupu k datům a algoritmům a doporučuje, aby byl zaručen pro všechny veřejné orgány na všech úrovních i pro prověřené nezávislé výzkumné pracovníky, mimo jiné z nezávislé občanské společnosti, pracující ve veřejném zájmu.

V Bruselu dne 27. dubna 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Konzultace Evropské komise o zlepšení pracovních podmínek v rámci práce prostřednictvím platforem.

(2) Stanovisko EHSV Akt o digitálních trzích (viz strana 64 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57.

(4) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.

Vrh

Odaberite eksperimentalnu funkciju koju želite isprobati