1.

Soudní dvůr EU rozhodl, že článek 21 SFEU a směrnice 2004/38/ES přiznávají právo pobytu v hostitelském státě nezletilému dítěti, které je státním příslušníkem jiného členského státu EU a splňuje podmínky stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. b), a že „stejná ustanovení“ umožňují rodiči, který o dítě skutečně pečuje, pobývat s dítětem v hostitelském členském státě, viz například rozsudek ve věci Alokpa, C-86/12, bod 29. Soudní dvůr EU zároveň rozhodl, že takový rodič nespadá do osobní působnosti směrnice, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1, viz rozsudek Alokpa, body 24-26.

Může být právo pobytu rodiče v situaci popsané výše založeno pouze na měrnici nebo s ohledem na Dohodu o EHP, nebo toto právo předpokládá, že směrnice musí být uplatněna ve spojení s článkem 21 SFEU, nebo případně, že směrnice musí být vykládána extenzivně s ohledem na článek 21 SFEU?

2.

Ustanovení čl. 12 odst. 3 směrnice 2004/38/ES přiznává právo na trvalý pobyt dítěte státního příslušníka EHP zapsaného ve schváleném vzdělávacím zařízení a osobě, která má ve vztahu k dítěti rodičovskou zodpovědnost (pečuje o dítě), pokud by státní příslušník EHP odcestoval ze země. Může dítě, které je pouze potomkem manžela nebo manželky státního příslušníka EHP a kterému bylo uděleno právo pobytu díky státnímu příslušníku EHP jakožto referenční osobě, toto právo dovodit i podle směrnice samotné nebo s ohledem na Dohodu o EHP? Platí to i tehdy, pokud státní příslušník EHP požádal o rozvod s rodičem tohoto dítěte před odjezdem z této země?

3.

V případě kladné odpovědi na druhou otázku, platí to i tehdy, pokud manželství matky nebo otce dítěte představovalo zneužití práv podle článku 35 směrnice 2004/38/ES, ale státní příslušník EHP a dítě je považovali za skutečné?