Επιλέξτε τις πειραματικές λειτουργίες που θέλετε να δοκιμάσετε

Το έγγραφο αυτό έχει ληφθεί από τον ιστότοπο EUR-Lex

Έγγραφο 52021XX0324(01)

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu dočasných odchylek od směrnice 2002/58/ES pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu (Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu) 2021/C 102/04

Úř. věst. C 102, 24.3.2021, σ. 4-6 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

24.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 102/4


Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu dočasných odchylek od směrnice 2002/58/ES pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů na adrese www.edps.europa.eu)

(2021/C 102/04)

Dne 10. září 2020 zveřejnila Komise návrh nařízení o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES o soukromí a elektronických komunikacích, pokud jde o používání technologií poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ke zpracování osobních a jiných údajů pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu. Odchylka se týká čl. 5 odst. 1 a článku 6 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů v souvislosti s poskytováním „interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech“, které jsou nutné pro používání technologie výhradně za účelem odstraňování dětské pornografie a odhalování nebo oznamování pohlavního zneužívání dětí na internetu orgánům.

V tomto stanovisku evropský inspektor ochrany údajů vydává doporučení týkající se návrhu v reakci na formální konzultaci ze strany Komise podle článku 42 nařízení (EU) 2018/1725.

Podotýká zejména, že opatření obsažená v návrhu by představovala zásah do základních práv na respektování soukromého života a ochranu údajů všech uživatelů velmi oblíbených služeb elektronických komunikací, jako jsou platformy a aplikace pro výměnu rychlých zpráv. Důvěrnost komunikací je stěžejním prvkem základních práv na respektování soukromého a rodinného života. I dobrovolná opatření přijatá soukromými společnostmi představují zásah do těchto práv, jestliže zahrnují monitorování a analýzu obsahu komunikací a zpracovávání osobních údajů.

Evropský inspektor ochrany údajů by rád zdůraznil, že dotyčné problémy se netýkají pouze boje proti zneužívání dětí, nýbrž jakékoli iniciativy, jejímž cílem je spolupráce se soukromým sektorem za účelem prosazování práva. Bude-li návrh přijat, bude nevyhnutelně sloužit jako precedens pro budoucí právní předpisy v této oblasti. Evropský inspektor ochrany údajů proto pokládá za nezbytné, aby návrh nebyl přijat, a to ani ve formě dočasné odchylky, dokud do něj nebudou začleněny všechny nezbytné záruky uvedené v tomto stanovisku.

V zájmu právní jistoty se evropský inspektor ochrany údajů zejména domnívá, že je nutné objasnit, zda má samotný návrh poskytnout právní základ pro zpracovávání údajů ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „nařízení GDPR“), či nikoli. Pokud nikoli, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje v návrhu výslovně objasnit, který právní základ podle nařízení GDPR by byl v tomto konkrétním případě použitelný. Evropský inspektor ochrany údajů v tomto ohledu zdůrazňuje, že pokyny vydané úřady pro ochranu osobních údajů nemohou nahradit soulad s požadavkem zákonnosti. Nepostačuje uvést, že dočasnou odchylkou „není dotčeno“ nařízení GDPR, a nařídit předchozí konzultaci s úřady pro ochranu osobních údajů. Spoluzákonodárci musí přijmout odpovědnost a zajistit, aby navrhovaná odchylka byla v souladu s požadavky uvedenými v čl. 15 odst. 1, jak je vykládá Soudní dvůr Evropské unie.

Aby byl splněn požadavek přiměřenosti, musí právní předpisy stanovit jednoznačná a přesná pravidla upravující oblast působnosti a použití dotyčných opatření a ukládající minimální záruky, aby osoby, jejichž osobní údaje jsou dotčeny, měly dostatečnou jistotu, že údaje budou účinně chráněny před rizikem zneužití.

Evropský inspektor ochrany údajů mimoto zastává názor, že se navrhované pětileté období nejeví jako přiměřené, jelikož a) nebyla předem prokázána přiměřenost plánovaného opatření a b) znění právního předpisu neobsahuje dostatečné záruky. Domnívá se, že doba platnosti jakéhokoli přechodného opatření by neměla překročit dva roky.

I.   ÚVOD

1.1   Základní informace

1.

Dne 24. července 2020 přijala Komise sdělení nazvané Strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí (1). V tomto sdělení se uvádí, že od prosince 2020 bude mít směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (dále jen „směrnice o soukromí a elektronických komunikacích“”) (2) rozšířenou působnost, a to v důsledku již přijatého kodexu pro elektronické komunikace (dále jen „kodex“) (3). Kodex rozšiřuje oblast působnosti směrnice o soukromí a elektronických komunikacích na over the top (OTT) interpersonální komunikační služby, jako jsou služby zasílání zpráv a elektronická pošta. Podle sdělení by to některým společnostem bránilo, aby (při neexistenci vnitrostátních legislativních opatření přijatých v souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) pokračovaly ve svých vlastních opatřeních týkajících se dobrovolného odhalování, odstraňování a nahlašování online pohlavního zneužívání dětí (4).

2.

Dne 10. září 2020 Komise zveřejnila (5) návrh prozatímního nařízení o zpracování osobních a jiných údajů pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, který stanoví dočasnou odchylku od čl. 5 odst. 1 a článku 6 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (dále jen „návrh“). Komise se domnívá, že tato odchylka je nezbytná, aby mohly stávající dobrovolné činnosti pokračovat i po prosinci 2020. Odchylka by se týkala zpracovávání osobních údajů v souvislosti s poskytováním „interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech“ (6) (jako je např. internetová telefonie, výměna zpráv a webové e-mailové služby), které jsou nezbytně nutné pro používání technologie výhradně za účelem odstraňování dětské pornografie a odhalování nebo oznamování pohlavního zneužívání dětí na internetu donucovacím orgánům a organizacím, které jednají ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí. V návrhu je vyjmenována řada podmínek pro použití odchylky, jež budou v tomto stanovisku analyzovány níže.

3.

Komise evropského inspektora ochrany údajů formálně konzultovala dne 16. září 2020. Dne 30. září zahájila Komise veřejnou konzultaci, přičemž vyzvala k poskytnutí zpětné vazby k uvedenému návrhu.

1.2   Vztah ke směrnici 2011/93/EU

4.

EU již dříve přijala komplexní právní nástroj pro boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, a to směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU (dále jen „směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí“) (7).

5.

Směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí stanoví minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblasti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí a dětské pornografie. Vyžaduje, aby členské státy mimo jiné zajistily trestnost těchto úmyslných jednání, jsou-li protiprávní (8):

úmyslné a vědomé získávání přístupu k dětské pornografii prostřednictvím informačních a komunikačních technologií,

distribuce, šíření nebo předávání dětské pornografie,

nabízení, dodávání nebo zpřístupňování dětské pornografie (9).

6.

Směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí ukládá členským státům rovněž povinnost přijmout opatření nezbytná k zajištění trestnosti určitého jednání spočívajícího v navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům, včetně prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.

7.

Směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí vyžaduje, aby členské státy přijaly opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly neprodleně odstraněny internetové stránky obsahující nebo šířící dětskou pornografii, které jsou spravovány na jejich území, a usilovaly o odstranění i těch stránek, které jsou spravovány mimo jejich území, jakož i o zajištění a konfiskaci nástrojů použitých ke spáchání těchto trestných činů a výnosů z nich (10). Členské státy mohou mimoto přijmout opatření umožňující zablokovat uživatelům internetu na svém území přístup k internetovým stránkám obsahujícím nebo šířícím dětskou pornografii (11).

8.

V roce 2010 vydal evropský inspektor ochrany údajů z vlastní iniciativy stanovisko k návrhu směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání, pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii (12). Toto stanovisko obsahuje úvahy a doporučení, jež jsou relevantní i pro návrh prozatímního nařízení. Evropský inspektor ochrany údajů v příslušných případech zopakuje své výhrady a/nebo odkáže na své stanovisko z roku 2010.

III.   ZÁVĚRY

52.

Opatření obsažená v návrhu by představovala zásah do základních práv na respektování soukromého života a ochrany údajů všech uživatelů velmi oblíbených služeb elektronických komunikací, jako jsou platformy a aplikace pro výměnu rychlých zpráv. I dobrovolná opatření přijatá soukromými společnostmi představují zásah do těchto práv, jestliže zahrnují monitorování a analýzu obsahu komunikací a zpracovávání osobních údajů.

53.

Dotyčné problémy se netýkají pouze boje proti zneužívání dětí, nýbrž jakékoli iniciativy, jejímž cílem je spolupráce se soukromým sektorem za účelem prosazování práva. Bude-li návrh přijat, bude nevyhnutelně sloužit jako precedens pro budoucí právní předpisy v této oblasti. Evropský inspektor ochrany údajů proto pokládá za nezbytné, aby návrh nebyl přijat, a to ani ve formě dočasné odchylky, dokud do něj nebudou začleněny všechny nezbytné záruky uvedené v tomto stanovisku.

54.

V zájmu právní jistoty se evropský inspektor ochrany údajů domnívá, že je nutné objasnit, zda má samotný návrh poskytnout právní základ pro zpracovávání údajů ve smyslu nařízení GDPR, či nikoli. Pokud nikoli, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje v návrhu výslovně objasnit, který právní základ podle nařízení GDPR by byl v tomto konkrétním případě použitelný. Evropský inspektor ochrany údajů v tomto ohledu zdůrazňuje, že pokyny vydané úřady pro ochranu osobních údajů nemohou nahradit soulad s požadavkem zákonnosti. Nepostačuje uvést, že dočasnou odchylkou „není dotčeno“ nařízení GDPR, a nařídit předchozí konzultaci s úřady pro ochranu osobních údajů. Spoluzákonodárci musí přijmout odpovědnost a zajistit, aby navrhovaná odchylka byla v souladu s požadavky uvedenými v čl. 15 odst. 1, jak je vykládá Soudní dvůr Evropské unie.

55.

Aby byl splněn požadavek přiměřenosti, musí právní předpisy stanovit jednoznačná a přesná pravidla upravující oblast působnosti a použití dotyčných opatření a ukládající minimální záruky, aby osoby, jejichž osobní údaje jsou dotčeny, měly dostatečnou jistotu, že údaje budou účinně chráněny před rizikem zneužití.

56.

Nebudou-li přesně určena opatření, na něž se odchylka vztahuje, pravděpodobně to naruší právní jistotu.

57.

Evropský inspektor ochrany údajů mimoto zastává názor, že se navrhované pětileté období nejeví jako přiměřené, jelikož a) nebyla předem prokázána přiměřenost plánovaného opatření a b) znění právního předpisu neobsahuje dostatečné záruky. Domnívá se, že doba platnosti jakéhokoli přechodného opatření by neměla překročit dva roky.

V Bruselu dne 10. listopadu 2020.

Wojciech WIEWIÓROWSKI


(1)  COM(2020) 607 final, https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/what-we-do/policies/european-agenda-security/20200724_com-2020-607-commission-communication_en.pdf.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění) (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(4)  COM(2020) 607 final, s. 4. Ve sdělení je uvedeno, že jelikož směrnice o soukromí a elektronických komunikacích neobsahuje právní základ pro dobrovolné zpracování údajů o obsahu a provozních údajů pro účely odhalování pohlavního zneužívání dětí, mohou poskytovatelé takováto opatření uplatnit k tomu, aby omezili právo na důvěrnost, pouze na základě vnitrostátního právního předpisu, který splňuje požadavky článku 15 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích. Bez takových právních předpisů by opatření týkající se odhalování pohlavního zneužívání dětí přijatá těmito poskytovateli, kteří zpracovávají údaje o obsahu nebo provozní údaje, postrádala právní základ.

(5)  COM(2020) 568 final, 2020/0259 (COD), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES, pokud jde o používání technologií poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ke zpracování osobních a jiných údajů pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu, https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/interim-regulation-processing-personal-and-other-data-purpose-combatting-child-sexual-abuse.

(6)  V čl. 2 bodu 5 kodexu je „interpersonální komunikační služba“ definována jako „služba obvykle poskytovaná za úplatu, která prostřednictvím sítí elektronických komunikací umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi konečným počtem osob, kdy osoby, které komunikaci zahajují nebo se jí účastní, určují jejího/její příjemce a která nezahrnuje služby, které interpersonální a interaktivní komunikaci umožňují pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou“. „Interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech“ se rozumí interpersonální komunikační služba, která není spojena s veřejně přidělenými číslovacími zdroji, tedy s číslem nebo čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech, nebo která neumožňuje komunikaci s číslem či čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech (čl. 2 bod 7 kodexu).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).

(8)  Termínem „protiprávní“ je ve spojení s dětskou pornografií dána členským státům možnost, aby uznaly jako oprávněné jednání vztahující se k „pornografickému materiálu“, který má například lékařský, vědecký či jiný podobný účel. Uvedený termín rovněž připouští aktivity prováděné na základě pravomocí vyplývajících z vnitrostátního práva, jako je oprávněné držení dětské pornografie státními orgány za účelem vedení trestního řízení nebo za účelem prevence, odhalování či vyšetřování trestné činnosti. Nevylučuje rovněž jiné důvody nebo podobné zásady, které dotyčnou osobu za daných okolností zprošťují odpovědnosti, například když jsou tyto případy ohlašovány prostřednictvím telefonních či internetových horkých linek. 25. bod odůvodnění směrnice 2011/93/EU.

(9)  Čl. 5 odst. 3, 4 a 5 směrnice 2011/93/EU.

(10)  Článek 11 a čl. 25 odst. 1 směrnice 2011/93/EU.

(11)  Článek 25 odst. 2 směrnice 2011/93/EU.

(12)  Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání, pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV, 10. května 2010, https://edps.europa.eu/sites/edp/files/publication/10-05-10_child_abuse_cs.pdf


Επάνω