This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52018AE4675
Opinion of the European Economic and Social Committee on ‘Proposal for a Council decision amending Decision 2007/198/Euratom establishing the European Joint Undertaking for ITER and the Development of Fusion Energy and conferring advantages upon it’ (COM(2018) 445 final — 2018/0235 (NLE))
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku [COM(2018) 445 final – 2018/0235 (NLE)]
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku [COM(2018) 445 final – 2018/0235 (NLE)]
EESC 2018/04675
Úř. věst. C 110, 22.3.2019, p. 136–140
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
22.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 110/136 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku
[COM(2018) 445 final – 2018/0235 (NLE)]
(2019/C 110/25)
Zpravodaj: |
Ulrich SAMM |
Konzultace |
Evropská komise, 12. 7. 018 |
Právní základ |
Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
|
|
Odpovědná specializovaná sekce |
Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost |
Přijato ve specializované sekci |
20. 11. 2018 |
Přijato na plenárním zasedání |
12. 12. 2018 |
Plenární zasedání č. |
539 |
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
202/0/5 |
1. Závěry a doporučení
1.1. |
EHSV poukazuje na to, že získání čisté energie je důležitou prioritou a v této souvislosti je energie z jaderné syntézy uznávána jako potenciální dlouhodobé řešení, přičemž Evropa stojí v čele vývoje technologií v oblasti jaderné syntézy, které jsou bezuhlíkové, udržitelné a pomáhají zajistit naše dodávky energie z různých zdrojů. |
1.2. |
EHSV zdůrazňuje, že vysoké dlouhodobé investice, jež jsou pro vývoj fúzní elektrárny potřebné, s sebou nadále nesou určité průmyslové riziko, avšak v případě úspěchu by realizace fúzní elektrárny představovala nový faktor, který by zásadním způsobem změnil stávající dodávky energie díky přelomovým inovacím, neboť paliva pro jadernou syntézu je dostatek a je v podstatě nevyčerpatelné. |
1.3. |
Návrh řeší klíčové problémy, jimž čelí příští víceletý finanční rámec (VFR), aby byl zachován pozitivní vývoj projektu ITER. Za spolupráce sedmi globálních partnerů (EU, USA, Ruska, Japonska, Číny, Jižní Koreje a Indie) vzniká v současné době v Cadarache ve Francii první fúzní reaktor ITER s tepelným výkonem 500 MW. Zprovozněn bude v roce 2025 a zahájení plného provozu (při výkonu 500 MW) je plánováno na rok 2035. EHSV oceňuje pozitivní pokrok dosažený v posledních letech po překonání problémů prostřednictvím zásadního přepracování projektu ITER (nové vrcholné vedení a revidovaný výchozí rozvrh projektu ITER). |
1.4. |
EHSV vybízí Komisi k tomu, aby kladla větší důraz na nutnost propojit projekt ITER s výzkumem jaderné syntézy v Evropě, který organizuje konsorcium EUROfusion, jež je financováno v rámci programu pro výzkum a odbornou přípravu (Euratom) a provozuje důležité experimentální zařízení Joint European Torus (JET), které je umístěno v Culhamu ve Spojeném království. Kromě výstavby vyžaduje projekt ITER důkladnou přípravu a pouze silná evropská výzkumná obec může zajistit zachování doprovodných programů a vedení. |
1.5. |
EHSV uznává přidanou hodnotu EU, o níž svědčí úspěch konsorcia EUROfusion. Jedná se o evropský výzkumný program, do nějž je zapojeno zdaleka nejvíce členských států (s výjimkou Lucemburska a Malty) a který přispívá zásadními projekty, což z EU činí světového lídra v této oblasti. |
1.6. |
EHSV vítá skutečnost, že nový evropský plán pro realizaci využití energie z jaderné syntézy, který vypracovalo konsorcium EUROfusion, poskytuje jasně vymezenou cestu k první fúzní elektrárně založenou na intenzivnějším zapojení průmyslu, vzdělávání vědců a inženýrů z celé Evropy působících v oblasti jaderné syntézy a na úzké spolupráci s partnery mimo Evropu. Podle tohoto plánu se předpokládá, že projekt ITER bude v roce 2035 v běžném provozu při vysokém výkonu a na základě jeho výsledků bude kolem roku 2040 dokončen návrh a zahájena výstavba první fúzní elektrárny (DEMO), která bude poprvé dodávat elektřinu do rozvodné sítě. |
1.7. |
EHSV si je vědom, že jsou s projektem ITER spojeny důležité otázky, které lze řešit jedině v rámci společného podniku JET, a proto sdílí obavy ohledně dopadu brexitu na pokračování tohoto podniku. EHSV se domnívá, že v zájmu minimalizace rizik spojených s provozem projektu ITER a optimalizace jeho výzkumného plánu je důležité, aby provoz podniku JET (v podobě zařízení EU nebo společného zařízení EU a Spojeného království) v období mezi rokem 2020 a zahájením provozu projektu ITER pokračoval, neboť pro toto období neexistují žádná záložní řešení pro případ zániku podniku JET. |
1.8. |
Návrh Komise stanoví rozpočet projektu ITER, nezmiňuje se však o přiměřenosti rozpočtu potřebného pro doprovodný program výzkumu jaderné syntézy. EHSV zdůrazňuje, že rozpočet vyhrazený pro konsorcium EUROfusion na období 2021–2025 musí být slučitelný s cíli plánu pro jadernou syntézu, v němž hraje práce na projektu ITER zásadní úlohu. |
1.9. |
EHSV je potěšen významem investování do technologií v oblasti jaderné syntézy pro průmysl a malé a střední podniky. V období od roku 2008 do roku 2017 udělil společný podnik Fusion for Energy zakázky a granty v hodnotě přibližně 3,8 miliardy EUR po celé Evropě. Z investic do činností souvisejících s projektem ITER má prospěch minimálně 500 společností včetně malých a středních podniků a více než 70 organizací pro výzkum a vývoj z přibližně 20 různých členských států EU a Švýcarska. Kromě toho smluvní strany dohody o ITER ze zemí mimo EU rovněž podepsaly smlouvy s evropskými průmyslovými podniky, aby podpořily výrobu svých vlastních komponent pro reaktor ITER, což evropským společnostem přináší další nová pracovní místa a růst. EHSV konstatuje, že nejvíce k čistému dopadu investic souvisejících s projektem ITER přispívá vývoj vedlejších produktů a přenos technologií, díky nimž vznikají nové podnikatelské příležitosti v jiných odvětvích. |
1.10. |
EHSV je přesvědčen o tom, že evropský výzkum jaderné syntézy obecně a obzvláště pak realizace projektu ITER mohou posloužit coby vynikající příklad toho, jaký přínos mají společné evropské projekty. Je důležité, aby byli o výsledcích dosažených díky financování a společnému úsilí na evropské úrovni informováni občané. Posílí se tím jejich důvěra ve vědu a výzkum a také povědomí o významu Evropské unie. |
2. Úvod
2.1. |
ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor, tedy Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor) je projekt mezinárodní vědecké spolupráce, který v roce 2005 zahájilo sedm globálních partnerů (smluvními stranami dohody o ITER jsou: EU, USA, Rusko, Japonsko, Čína, Jižní Korea a Indie). Cílem tohoto projektu je demonstrovat vědeckou a technologickou proveditelnost využívání jaderné syntézy k mírovým účelům prostřednictvím výstavby a provozu prvního fúzního reaktoru ITER s výkonem 500 MW v Cadarache ve Francii. EHSV již tento projekt podpořil v několika stanoviscích (1). ITER je dalším krokem na cestě k využívání energie z jaderné syntézy, což je vedle rozvoje obnovitelných zdrojů energie nejinovativnější a nejslibnější udržitelný zdroj energie, který je schopen uspokojit rostoucí poptávku po energii. |
2.2. |
V roce 2015 proběhlo zásadní přepracování projektu ITER, v jehož rámci bylo jmenováno nové vrcholné vedení organizace ITER i podniku F4E. Rada ITER dne 19. listopadu 2016 schválila revidovaný výchozí rozvrh projektu ITER. Tento rozvrh stanoví prosinec 2025 jako technicky nejdříve proveditelné datum vytvoření prvního plazmatu a rok 2035 označuje za cílové datum pro zahájení plného provozu (500 MW) za použití paliva deuterium-tritium. Kladné hodnocení pokroku projektu ITER v posledních letech potvrdila nezávislá posouzení, která uznala stabilizaci projektu a realistický základ pro jeho dokončení. |
2.3. |
Evropa se na organizaci ITER podílí prostřednictvím interní agentury EU „Fusion for Energy“ (F4E) se sídlem v Barceloně ve Španělsku. F4E je společný podnik zřízený podle kapitoly 5 Smlouvy o Euratomu. Podle svých stanov má společný podnik F4E svůj vlastní postup pro udělování absolutoria Evropským parlamentem na doporučení Rady EU. V roce 2015 bylo přijato nové finanční nařízení F4E; odpovědnost za dohled nad projektem ITER, tedy i nad společným podnikem F4E, byla přesunuta z GŘ RTD na GŘ ENER. |
2.4. |
Kromě výstavby reaktoru ITER poskytuje intenzivní a rozsáhlou vědeckou podporu výzkumu jaderné syntézy program pro výzkum a odbornou přípravu (2), který doplňuje všeobecný program pro výzkum Horizont Evropa (3). Vedle klasických činností jaderného výzkumu tento program zahrnuje základní výzkumné činnosti v oblasti rozvoje energie z jaderné syntézy spolu s plánem pro výzkum jaderné syntézy, který popisuje optimalizovanou cestu vedoucí přes projekt ITER a demonstrační elektrárnu (DEMO) ke komerčnímu využívání fúzních elektráren. Plán pro výzkum jaderné syntézy popisuje nejen hlavní potřebná zařízení, ale také výzkum, který musí být proveden na podporu projektů ITER a DEMO. |
2.5. |
Plán pro výzkum jaderné syntézy vypracovalo konsorcium EUROfusion, které odpovídá za koordinaci evropských činností v oblasti výzkumu jaderné syntézy. Toto konsorcium sdružuje 30 národních výzkumných ústavů a přibližně 150 vysokých škol z 26 zemí EU, Švýcarska a Ukrajiny. Ústředí EUROfusion se nachází v německém Garchingu, zatímco jeho hlavní experiment Joint European Torus (JET) v Culhamu ve Spojeném království. |
3. Shrnutí návrhu
3.1. |
Návrh (4) řeší klíčové výzvy příštího VFR, aby byl zachován pozitivní vývoj projektu ITER, zajištěn stabilní průběh výstavby a montáže a zachováno odhodlání všech smluvních stran dohody o ITER. Zvládnutí těchto výzev bude vyžadovat, aby si EU v tomto projektu udržela své vedoucí postavení, což musí být podpořeno vynikajícími výsledky podniku F4E a splněním finančních závazků EU a její povinnosti poskytnout věcné příspěvky v plném rozsahu. |
3.2. |
Zdroje, které Euratom potřebuje, aby bylo možné úspěšně dokončit zařízení a zahájit provozní/experimentální fázi, jsou podrobně popsány ve sdělení Komise o příspěvku EU k reformovanému projektu ITER, které Komise přijala v červnu 2017. |
3.3. |
Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby stanovily maximální výši závazků Euratomu vůči projektu ITER ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 na 6 070 000 000 EUR (v současných hodnotách). Tato částka je považována za kritické množství finančních prostředků potřebných pro to, aby byla činnost EU související s projektem ITER účinná, a odpovídá novému výchozímu rozvrhu výstavby reaktoru ITER. Navrhovaný rozpočet je založen na technicky nejdříve proveditelném datu dokončení výstavby reaktoru ITER bez jakýchkoli nepředvídaných výdajů, a předpokládá se tedy, že veškerá vážná rizika lze zmírnit. |
4. Obecné připomínky
4.1. |
EHSV konstatuje, že zajištění konkurenceschopnosti a zabezpečení našich dodávek energie je nesmírně důležité, ale může být udržitelné jedině v kombinaci s bojem proti změně klimatu. Zdroje energie, které jsou bezuhlíkové a udržitelné, tudíž mají zásadní význam pro naši prosperitu a blahobyt v budoucnu. Získání čisté energie je důležitou prioritou a v této souvislosti je energie z jaderné syntézy uznávána jako potenciální dlouhodobé řešení, přičemž Evropa stojí v čele vývoje technologií v oblasti jaderné syntézy. |
4.2. |
EHSV zdůrazňuje, že vysoké dlouhodobé investice, jež jsou pro vývoj fúzní elektrárny potřebné, s sebou nadále nesou určité průmyslové riziko, avšak v případě úspěchu by realizace fúzní elektrárny představovala nový faktor, který by zásadním způsobem změnil stávající dodávky energie díky přelomovým inovacím. Paliva pro jadernou syntézu je dostatek a toto palivo je v podstatě nevyčerpatelné: tritium lze vyrobit z lithia, kovu, který všudypřítomný v zemské kůře a mořské vodě, a deuterium lze získat z přírodní vody. |
4.3. |
EHSV by chtěl zdůraznit bezpečnostní charakteristiky fúze, kterými se liší od konvenčního jaderného štěpení. Fúzní elektrárna je ze své podstaty bezpečná: plazma bude tvořit jen několik gramů paliva a v případě jakékoli poruchy se rychle samo uhasí. Reakce deuteria a tritia uvolňují neutrony, které aktivují materiály stěny. Tímto způsobem vznikající radioaktivní vedlejší produkty jsou krátkodobé, a proto lze většinu materiálů po určité době rozpadu recyklovat a nejsou zapotřebí žádná nová úložiště jaderného odpadu. |
4.4. |
EHSV vybízí Komisi k tomu, aby kladla větší důraz na nutnost propojit projekt ITER s výzkumem jaderné syntézy v Evropě, který organizuje konsorcium EUROfusion. Kromě výstavby vyžaduje projekt ITER důkladnou přípravu a doprovodné programy. V rámci Evropy koordinovaný program využívající JET a další zařízení, jakož i modelování a simulace pomáhají testovat a vyvíjet provozní scénáře ITER a projektovat a optimalizovat výkon ITER a projektovat DEMO. Provoz tokamaku JET za využití směsi deuteria a tritia se stěnou podobnou stěně reaktoru ITER má pro přípravu provozu ITER zásadní význam. |
4.5. |
EHSV uznává přidanou hodnotu EU, o níž svědčí úspěch konsorcia EUROfusion. Jedná se o evropský výzkumný program, do nějž je zapojeno zdaleka nejvíce členských států (s výjimkou Lucemburska a Malty) a který přispívá zásadními projekty, což z EU činí světového lídra v této oblasti. Investice a financování výzkumu mají přínos pro průmysl, výzkumné organizace a vysoké školy. |
4.6. |
EHSV je přesvědčen o tom, že evropský výzkum jaderné syntézy obecně a obzvláště pak realizace projektu ITER mohou posloužit coby vynikající příklad toho, jaký přínos mají společné evropské projekty. Je důležité, aby byli o výsledcích dosažených díky financování a společnému úsilí na evropské úrovni informováni občané. Posílí se tím jejich důvěra ve vědu a výzkum a také povědomí o významné úloze Evropské unie při plnění vzdáleného a obtížného cíle, jehož by se nedalo dosáhnout pomocí úsilí a finančních prostředků jednotlivých zemí a který bude mít značné dlouhodobé důsledky, a to nejen z technologického a průmyslového hlediska, ale také z hlediska výzkumu, průmyslu a malých a středních podniků, a i v krátkodobém a střednědobém horizontu bude mít značný dopad na hospodářství a tvorbu pracovních míst. |
5. Konkrétní připomínky
5.1. |
EHSV uznává, že nový evropský plán pro realizaci využití energie z jaderné syntézy poskytuje jasně vymezenou cestu k první fúzní elektrárně založenou na intenzivnějším zapojení průmyslu, vzdělávání vědců a inženýrů z celé Evropy působících v oblasti jaderné syntézy a úzké spolupráci s partnery mimo Evropu. Plán zahrnuje krátkodobý horizont do zahájení provozu reaktoru ITER (v roce 2025), střednědobý horizont do té doby, než bude ITER v běžném provozu při vysokém výkonu (v roce 2035), a dlouhodobý horizont, než bude postavena první fúzní elektrárna (DEMO), která bude poprvé dodávat elektřinu do rozvodné sítě. |
5.2. |
ITER je v tomto plánu klíčovým zařízením, neboť se očekává, že umožní dosáhnout většiny důležitých milníků na cestě k využívání energie z jaderné syntézy. Naprostá většina zdrojů navrhovaných pro EUROfusion v krátkodobém horizontu je tudíž vyhrazena na projekt ITER a doprovodné experimenty, k nimž patří projekt Joint European Torus (JET) v Culhamu v Anglii. EHSV uznává, že projekt JET prokázal, že budování a provoz rozsáhlé infrastruktury pro výzkum jaderné syntézy je efektivní a vede k maximalizaci vědeckých a průmyslových přínosů. |
5.3. |
EHSV podporuje žádost organizace ITER, aby byly hodnotným způsobem využity výsledky projektu JET během období před vytvořením prvního plazmatu v reaktoru ITER. Vzhledem k tomu, že projekt JET má jedinečné schopnosti, jelikož je jediným tokamakem schopným provozu za využití tritia, používá materiály první stěny reaktoru ITER a umožňuje plně dálkové ovládání, může jeho provoz přispět k výzkumnému plánu projektu ITER s cílem zmírnit rizika, uspořit náklady a usnadnit udělování povolení k provozu v souvislosti s projektem ITER. Toto je zvláště důležité, protože rozpočet projektu ITER, který Komise navrhla, nepočítá s žádnými nepředvídanými výdaji, a předpokládá se tedy, že veškerá vážná rizika lze zmírnit. |
5.4. |
EHSV si je vědom, že jsou s projektem ITER spojeny důležité otázky, které lze řešit jedině v rámci společného podniku JET, a proto sdílí obavy ohledně dopadu brexitu na pokračování tohoto podniku. EHSV se domnívá, že v zájmu minimalizace rizik spojených s provozem projektu ITER a optimalizace jeho výzkumného plánu je důležité, aby provoz podniku JET (v podobě zařízení EU nebo společného zařízení EU a Spojeného království) v období mezi rokem 2020 a zahájením provozu projektu ITER pokračoval, neboť pro toto období neexistují žádná záložní řešení pro případ zániku podniku JET. |
5.5. |
Návrh Komise zahrnuje rozpočet projektu ITER, vůbec se ale nezmiňuje o přiměřenosti rozpočtu potřebného pro doprovodný program výzkumu jaderné syntézy. Rozpočtem pro tento doprovodný program se zabývá samostatný návrh (5), ten však zase neobsahuje žádnou zmínku o potřebách projektu ITER. EHSV zdůrazňuje, že rozpočet vyhrazený pro konsorcium EUROfusion na období 2021–2025 musí být slučitelný s cíli plánu pro jadernou syntézu, v němž hraje práce na projektu ITER zásadní úlohu, zatímco činnosti v souvislosti s návrhem elektrárny DEMO musí být posíleny. |
5.6. |
EHSV je potěšen významem investování do technologií v oblasti jaderné syntézy pro průmysl a malé a střední podniky. Investice EU do výstavby reaktoru ITER mají významný přínos pro evropský průmysl a výzkumná obec poskytuje podnikům příležitost zapojit se do činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, technologií, navrhování a výroby komponent pro reaktor ITER na špičkové úrovni. Z toho plynoucí vytváření nových znalostí a vedlejších produktů přináší hospodářský růst a podporuje zaměstnanost. V období od roku 2008 do roku 2017 udělil společný podnik Fusion for Energy 839 zakázek a grantů v hodnotě přibližně 3,8 miliardy EUR po celé Evropě. Z investic do činností souvisejících s projektem ITER má prospěch minimálně 500 společností včetně malých a středních podniků a více než 70 organizací pro výzkum a vývoj z přibližně 20 různých členských států EU a Švýcarska. Kromě toho smluvní strany dohody o ITER ze zemí mimo EU rovněž podepsaly smlouvy s evropskými průmyslovými podniky, aby podpořily výrobu svých vlastních komponent pro reaktor ITER, což evropským společnostem přináší další nová pracovní místa a růst. |
5.7. |
EHSV bere na vědomí rozsáhlé informace, které poskytla Komise (6) a z nichž vyplývá, že nejvíce k čistému dopadu investic souvisejících s projektem ITER přispívá vývoj vedlejších produktů a přenos technologií. Technologie vyvinuté pro ITER vytvářejí nové podnikatelské příležitosti v jiných odvětvích, jelikož práce na projektu ITER zvyšuje konkurenceschopnost evropských podniků v globální ekonomice, umožňuje tradičním společnostem vstup na trh s vyspělými technologiemi a také evropským technologicky vyspělým odvětvím a malým a středním podnikům nabízí jedinečnou příležitost inovovat a vyvíjet produkty, které mohou být využity mimo oblast jaderné syntézy. |
V Bruselu dne 12. prosince 2018.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Luca JAHIER
(1) Úř. věst. C 302, 7.12.2004, s. 27, Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 127, Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 60.
(2) Stanovisko TEN/678 – Program pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025 (Euratom), zpravodajka: Giulia Barbucci (viz strana 132 v tomto čísle Úředního věstníku).
(3) Stanovisko INT/858 – Horizont Evropa, zpravodaj: Lobo Xavier (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 33).
(4) COM(2018) 445 final.
(5) COM(2018) 437 final a stanovisko TEN/678, zpravodajka: Giulia Barbucci (viz poznámka pod čarou 2).
(6) „Studie dopadu projektu ITER na činnosti v EU“ ENER/D4/2017-458, Trinomics (Rotterdam) a Cambridge Econometrics, 2018.