This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52018AE3907
Opinion of the European Economic and Social Committee on ‘Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the European Globalisation Adjustment Fund (EGF)’ (COM(2018) 380 final)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) (COM(2018) 380 final)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) (COM(2018) 380 final)
EESC 2018/03907
Úř. věst. C 110, 22.3.2019, p. 82–86
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
22.3.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 110/82 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)
(COM(2018) 380 final)
(2019/C 110/16)
Zpravodaj: |
Vladimír NOVOTNÝ |
Spoluzpravodaj: |
Pierre GENDRE |
Konzultace |
Evropský parlament, 11. 6. 2018 Rada, 22. 6. 2018 |
Právní základ |
čl. 175 třetí pododstavec a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
Odpovědný orgán |
Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) |
Přijato v CCMI |
22. 11. 2018 |
Přijato na plenárním zasedání |
12. 12. 2018 |
Plenární zasedání č. |
539 |
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
201/1/3 |
1. Závěry a doporučení
1.1. |
EHSV vítá návrh Komise, který umožní pokračování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) i po 31. prosinci 2020. EHSV doporučuje, aby v oblasti působnosti EFG, jež byla rozšířena, aby pokrývala propouštění nejen v důsledku vážného narušení hospodářství, ale i v důsledku nových celosvětových finančních a hospodářských krizí, byly zohledněny podstatné změny v zaměstnanosti způsobené například rozvojem digitalizace a umělé inteligence, přechodem k bezuhlíkovému hospodářství a případnými důsledky snížení světového obchodu. EFG by se tak měl stát trvalým nástrojem pro zmírnění negativních dopadů výzev 21. století na trh práce. |
1.2. |
Výbor konstatuje, že panují určité nejasnosti ohledně úlohy různých evropských fondů, a doporučuje tedy, aby byly všechny zainteresované strany jasným a jednoduchým způsobem informovány o dosahu jejich opatření a o jejich případné doplňkovosti. EHSV připomíná, že účelem EFG není nahradit vnitrostátní právní ustanovení nebo ustanovení, jež jsou výsledkem kolektivních smluv, ale že je může v případě potřeby doplnit. |
1.3. |
Výbor vyzývá vlády členských států, aby ve spolupráci s Komisí vytvořily na národní úrovni mechanizmy ke kapacitnímu posílení administrativní struktury, a sice s cílem usnadnit a zefektivnit přípravu žádostí malých a středních podniků o zásah EGF a poskytnutí pomoci pro pracovníky postižené ztrátou pracovního místa. |
1.4. |
EHSV opakovaně požaduje zapojení sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti do procesu žádostí o finanční prostředky od samého začátku procesu podávání žádostí a dále během všech fází zpracování žádostí o podporu z EFG, a to jak na úrovni podniků, tak regionů, členských států a EU. |
1.5. |
Výbor podporuje návrh Komise, aby propuštění pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, měli rovný přístup k EFG nezávisle na typu své pracovní smlouvy nebo pracovního poměru. |
1.6. |
Výbor vyzývá členské státy a orgány Unie, které se účastní rozhodování o EFG, aby vyvinuly co největší úsilí ke snížení doby zpracování a zjednodušení postupů s cílem zajistit hladké a rychlé přijetí rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG. |
1.7. |
EHSV vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost znevýhodněným kategoriím, včetně mladých a starších nezaměstnaných osob a osob ohrožených chudobou, a to vzhledem k tomu, že se tyto skupiny při hledání stabilního zaměstnání potýkají se specifickými problémy. |
1.8. |
Výbor důrazně připomíná, že v zájmu příjemců pomoci by pomoc měla být poskytnuta co nejrychleji a nejúčinněji. |
2. Souvislosti předložení stanoviska včetně předmětného legislativního návrhu
2.1. Vznik a vývoj Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci
2.1.1. |
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 (1) na programové období 2007–2013 s cílem usnadnit opětovný návrat pracovníků do práce v oblastech, odvětvích, na územích nebo na pracovních trzích, které utrpěly otřes v souvislosti s vážným narušením hospodářství. EFG poskytuje podporu osobám, jeho posláním však není podporovat podniky, které se dostaly do potíží. |
2.1.2. |
V souvislosti s vývojem finanční a hospodářské krize provedla Komise v roce 2008 revizi EFG s cílem rozšířit s platností ode dne 1. května 2009 do 30. prosince 2011 oblast působnosti EFG a zvýšit míru spolufinancování z 50 % na 65 %, tak aby se snížila zátěž pro členské státy. |
2.1.3. |
Oblast působnosti EFG byla rozšířena v roce 2009 tak, aby se vztahovala i na pracovníky, kteří byli propuštěni v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize. |
2.1.4. |
Pro víceletý finanční rámec 2014–2020 byla oblast působnosti EFG znovu rozšířena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 (2). Rozšíření EFG zahrnulo nejenom propouštění v důsledku významných strukturních změn světového obchodu, ale rovněž případy jakékoli nové celosvětové finanční a hospodářské krize. |
2.1.5. |
Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv. Zásady evropského pilíře sociálních práv budou působit jako zastřešující rámec pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. |
2.2. Nový návrh EFG pro období po roce 2020
2.2.1. |
Hlavním cílem nového návrhu je zajistit, aby EFG, který je zvláštním nástrojem mimo rozpočtové stropy víceletého finančního rámce, nadále fungoval i po 31. prosinci 2020 bez časového omezení. |
2.2.2. |
EFG může nabízet pomoc rovněž v případě neočekávaných krizí vedoucích k vážnému narušení místního, regionálního nebo národního hospodářství. Tyto neočekávané krize mohou zahrnovat významné recese u důležitých obchodních partnerů nebo zhroucení finančního systému. |
2.2.3. |
Podpora z EFG je dostupná pracovníkům bez ohledu na jejich pracovní smlouvu nebo pracovní poměr. Je možné zahrnout nejen pracovníky s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, ale také pracovníky se smlouvami na dobu určitou, pracovníky dočasně najímané přes agentury, vlastníky-vedoucí pracovníky mikropodniků a osoby samostatně výdělečně činné. |
2.2.4. |
Žádost o podporu pracovníků prostřednictvím EFG uplatní v okamžiku, kdy počet propuštěných pracovníků dosáhne minimální prahové hodnoty. Prahová hodnota 250 propuštěných pracovníků je nižší než prahová hodnota pro programové období 2014–2020. V mnoha členských státech je většina pracovníků zaměstnána v malých a středních podnicích. |
2.2.5. |
EFG se zaměřuje na aktivní opatření na trhu práce usilující o rychlý opětovný návrat propuštěných pracovníků do stálého zaměstnání. EFG nemůže přispívat na financování pasivních opatření. Příspěvky mohou být zahrnuty, jen pokud jsou zamýšleny jako pobídky pro usnadnění účasti propuštěných pracovníků na aktivních opatřeních politiky trhu práce, podíl příspěvků v koordinovaném balíčku aktivních opatření na trhu práce je omezený. |
2.2.6. |
Členské státy žádají o uvolnění prostředků z fondu pouze v případě skutečných krizových situací. EFG nemůže nahradit opatření, na něž se již vztahují fondy a programy EU zahrnuté ve víceletém finančním rámci, ani vnitrostátní opatření či opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné propouštějící podniky. |
2.2.7. |
Žádost o pomoc by měla být uplatněna, pokud má podstatná restrukturalizace značný dopad na místní nebo regionální hospodářství. |
2.2.8. |
Do 31. prosince 2021 musí být provedeno hodnocení ex post stávajícího nařízení. |
3. Obecné připomínky
3.1. |
EHSV vítá návrh Komise, který umožní pokračování EFG po 31. prosinci 2020. Výbor v minulosti přijal řadu stanovisek k EFG, v nichž vyjádřil EFG podporu, a tato stanoviska považuje nadále za aktuální (3) (4) (5) (6). |
3.2. |
Výbor zdůrazňuje pokračující význam úlohy EFG jako pružného fondu, který poskytuje pomoc propuštěným pracovníkům, kteří přišli o práci při propouštění velkého rozsahu, a pomáhá jim co nejrychleji najít nové zaměstnání. Doporučuje, aby se vzala v úvahu situace zaměstnanců, kterým bude trvale snížena pracovní doba, aniž by došlo ke kompenzaci sníženého platu. |
3.3. |
Dle názoru Výboru by bylo užitečné shromažďovat podrobnější údaje o sledování, zejména ohledně kategorie pracovníků, profesní zkušenosti a vzdělání, jejich zaměstnaneckého statusu a typu nalezeného zaměstnání. S ohledem na předpokládanou administrativní náročnost takové agendy a s ní spojenou zátěž podporuje Výbor jako alternativu sběr takových informací formou on-line dotazníků pro příjemce podpory, jak navrhuje Komise. |
3.4. |
Výbor podporuje návrh Komise, aby propuštění pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou hlavní činnost, měli rovný přístup k EFG nezávisle na typu své pracovní smlouvy nebo pracovního poměru. |
3.5. |
Dle názoru EHSV by finanční příspěvky z EFG měly být zejména zaměřeny na aktivní opatření na trhu práce. Cílem je rychlé opětovné začleňování příjemců pomoci do udržitelného zaměstnání a měla by být rovněž prosazována podpora profesní a geografické mobility pracovníků s cílem usnadnit jejich přeřazení. |
3.6. |
EHSV bere na vědomí maximální částku ve výši 225 mil. eur ročně pro období 2021–2027 a považuje tento objem finančních prostředků za odpovídající současné hospodářské situaci EU. Poukazuje však na to, že by tento objem finančních prostředků mohl být v případě opětovného nástupu hlubší krize nebo takových případů, jako je urychlení technologických změn a energetické transformace, nedostatečný. |
3.7. |
Výbor doporučuje, aby byl v polovině víceletého finančního rámce proveden přezkum EFG jak z hlediska čerpání finančních prostředků, tak z hlediska prahové hodnoty 250 propuštěných pracovníků, a žádá Komisi, aby ve spolupráci s rozpočtovým orgánem EU připravila odpovídající úpravu financování EFG. |
3.8. |
Komise by pro tento případ měla zvážit zvýšení finančních prostředků na cca 1 mld. eur. Vzhledem k tomu, že je EGF navržen jako nouzový fond, musí být dále zajištěno, že se rozhodovací postupy týkající se takového navýšení prostředků uskuteční v co nejkratším termínu. |
3.9. |
EHSV vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost znevýhodněným kategoriím, včetně mladých a starších nezaměstnaných osob a osob ohrožených chudobou, a to vzhledem k tomu, že se tyto skupiny při hledání stabilního zaměstnání potýkají se specifickými problémy. |
3.10. |
Členské státy a orgány Unie, které se účastní rozhodování o EFG, by měly vyvinout co největší úsilí ke snížení doby zpracování a zjednodušení postupů s cílem zajistit hladké a rychlé přijetí rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG. Výbor důrazně připomíná, že v zájmu příjemců pomoci by pomoc měla být poskytnuta co nejrychleji a nejúčinněji. |
3.11. |
EHSV vítá, že evropský pilíř sociálních práv bude působit jako zastřešující rámec EFG, který umožní Unii zavést do praxe příslušné zásady v případě podstatné restrukturalizace. Výbor doporučuje, aby vzhledem k nesnadnosti určení specifického faktoru, který způsobuje propouštění, bylo uvolnění prostředků z EFG v budoucnu založeno především na zásadě značného dopadu restrukturalizace spojené nejen s procesy globalizace, ale zejména s procesy dalších významných změn, jako jsou například dekarbonizace, digitalizace a průmysl 4.0 a s ním související technologické změny a transformační procesy, a dále změn způsobených širokou škálou důvodů z velkých přesídlení nebo propouštění, finanční nebo hospodářské krize. V tomto ohledu EHSV výslovně vítá rozšíření oblasti působnosti EFG na rizika na trhu práce způsobená strukturálními změnami způsobenými digitalizací a vývojem v oblasti dekarbonizace. |
3.12. |
EHSV je přesvědčen, že by EFG měl být lépe sladěn s ostatními politikami EU a že by měla být podrobněji upravena specifikace spolupůsobení EGF s dalšími fondy a programy (např. FEAD, ESF, EaSI, Program EU v oblasti zdraví) a jejich interakce. |
3.13. |
S přihlédnutím k povaze stávajícího názvu fondu a cílům určeným pro tento fond, jež si vzájemně odporují, a zároveň s ohledem na zájem o zachování anglické zkratky „EGF“ navrhuje EHSV upravit název „Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci“ na „Evropský fond pro přizpůsobení se a globalizaci“, nebo podobný název, jenž bude v souladu s uvedenou zkratkou „EGF“. |
3.14. |
Dle názoru Výboru bude v dalším období vhodné, aby byla působnost EFG rozšířena na podporu takových programů, jako jsou na národních úrovních vyvinuté programy typu „kurzarbeit“ nebo „short-time“. |
4. Malé a střední podniky
4.1. |
Malé a střední podniky zajišťují v EU cca 80 % pracovních míst a současně patří v případě krizových nebo transformačních procesů k nejzranitelnějším. Proto Výbor vyzývá vlády členských států, aby ve spolupráci s Komisí vytvořily na národní úrovni mechanizmy a kapacitně posílily administrativní struktury, tak aby usnadnily a zefektivnily přípravu žádostí malých a středních podniků o zásah EGF a poskytnutí pomoci pro pracovníky postižené ztrátou pracovního místa. |
4.2. |
EHSV podporuje navrhované zrovnoprávnění pracovníků v zaměstnaneckém poměru a samostatně výdělečných osob (článek 7) s výhradou nekumulování samostatně výdělečné činnosti a zaměstnaneckého poměru a v případě ukončení hlavní činnosti. |
4.3. |
Výbor souhlasí s ochranou vlastníků velmi malých podniků, kteří by mohli přijít o práci v důsledku hospodářské či finanční krize nebo technologických změn, a také s tím, aby tyto osoby mohly získat podporu z prostředků EFG. To by však nemělo znamenat, že se bude „osoba samostatně výdělečně činná“ definovat jako „osoba, která zaměstnávala méně než 10 pracovníků“, jak se uvádí v článku 4 návrhu nařízení předloženého Komisí. Tato definice by měla v evropských právních předpisech mnoho různých důsledků, jelikož by různé kategorie pracovní a ekonomické činnosti označila za tytéž. Žádáme Komisi, aby k dosažení cíle chránit vlastníky velmi malých podniků, který Výbor podporuje, nalezla jiné řešení. |
4.4. |
EHSV navrhuje Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zlepšila výsledky EFG prostřednictvím informační kampaně, včetně malých a středních podniků, a umožnila tak jejich zaměstnancům snadněji využívat možností poskytnutí podpory, které EFG nabízí. |
4.5. |
EHSV oceňuje novou úpravu kritérií pomoci (článek 5) s důrazem na situaci v malých a středních podnicích, které zaměstnávají velkou část zaměstnaných osob. Je zejména důležité vzít bez ohledu na limit 250 zaměstnanců v úvahu pojetí skupiny a/nebo územního celku, pokud více poboček ze stejné skupiny, v nichž dochází k rušení pracovních míst, nedosáhne tohoto prahu jednotlivě. |
5. Konkrétní připomínky
5.1. |
EHSV doporučuje zvážit větší flexibilitu stanovení počtu propouštěných pracovníků a případů ukončení činnosti (článek 6), způsobilých příjemců (článek 7) a způsobilých opatření (článek 8), tak aby se pomoc postiženým pracovníkům dostala co nejdříve. |
5.2. |
Výbor dále doporučuje co největší zjednodušení administrativních kroků spojených s podáváním žádosti (článek 9) a tím i zrychlení celého procesu. Zjednodušením dokumentů a zavedením technické pomoci členským státům, pokud je potřebná, lze zvýšit dosah opatření fondu. |
5.3. |
Výbor je přesvědčen, že je nezbytné zjednodušit správní opatření (článek 2 přílohy návrhu nařízení), zejména pravidla pro sledování a podávání zprávy, systémy řízení a kontroly a opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí. |
5.4. |
EHSV podporuje omezení způsobilosti k získání příspěvku z EFG uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. b) návrhu kde se vysvětluje, že podpora z EFG nesmí nahradit odpovědnost, která pro podniky vyplývá z vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv. Nemělo by to obecně vyloučit tržní opatření založená na kolektivních dohodách z potenciálního rozsahu podpor z EFG. |
5.5. |
Výbor očekává, že Komise bude v připravovaném ex post hodnocení EFG věnovat vysokou pozornost analýze příčin nerovnoměrného čerpání EFG v členských zemích EU, zejména pak příčin, vedoucích k nízkému čerpání nebo dokonce nečerpání pomoci EFG v těchto zemích: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Slovensko a Spojené království. |
5.6. |
EHSV opakovaně požaduje zapojení sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti do procesu žádostí o finanční prostředky od samého začátku procesu podávání žádostí a dále během všech fází zpracování žádostí o podporu z EFG, a to jak na úrovni podniků, tak regionů, členských států a EU. Významnou úlohu mohou s ohledem na podrobnou znalost místní situace a specifik dále sehrát i regionální struktury a obce. |
5.7. |
Výbor doporučuje Komisi, aby se v nařízení upřesnilo, že se pojem „zaměstnanci“ vztahuje i na zaměstnané členy družstev. |
V Bruselu dne 12. prosince 2018.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Luca JAHIER
(1) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855).
(3) Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 38.
(4) Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 141.