Stanovisko Evropského výboru regionů – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody

(2019/C 86/19)

Zpravodaj: Oldřich VLASÁK (CZ/EKR), zastupitel města Hradce Králové Odkaz: návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody COM(2018) 337 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Čl. 4 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1.   Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod zajistí, aby recyklovaná odpadní voda určená pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I splňovala na výstupu ze zařízení pro recyklaci vod (místo dodržování hodnot) tyto požadavky:	1.   Provozovatelé zařízení pro recyklaci vod zajistí, aby recyklovaná odpadní voda určená pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I splňovala na vstupu do systému koncového uživatele (místo dodržování hodnot) tyto požadavky:

Odůvodnění

Toto je poslední místo, na kterém může provozovatel zařízení na recyklaci odpadní vody nést zodpovědnost za svůj produkt. Další péče o kvalitu recyklované vody, např. při její akumulaci a skladování, je povinností koncového uživatele.

Pozměňovací návrh 2

Článek 6

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Článek 6	Článek 6
Žádost o povolení dodávat recyklovanou odpadní vodu	Žádost o povolení dodávat recyklovanou odpadní vodu
1.   Veškeré dodávky recyklované odpadní vody určené pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I podléhají povolení.	1.   Veškeré dodávky recyklované odpadní vody určené pro použití uvedené v oddílu 1 přílohy I podléhají povolení.
2.   Provozovatel podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž zařízení pro recyklaci vod působí nebo má působit.	2.   Provozovatel podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení příslušnému orgánu členského státu, v němž zařízení pro recyklaci vod působí nebo má působit.
3.   Žádost zahrnuje:	3.   Žádost zahrnuje:
a) plán řízení rizik pro opětovné využívání vody sestavený v souladu s čl. 5 odst. 2;	a) plán řízení rizik pro opětovné využívání vody sestavený v souladu s čl. 5 odst. 2;
b) popis toho, jak bude provozovatel zařízení pro recyklaci vod plnit minimální požadavky na kvalitu vody a monitorování stanovené v oddílu 2 přílohy I;	b) popis toho, jak bude provozovatel zařízení pro recyklaci vod plnit minimální požadavky na kvalitu vody a monitorování stanovené v oddílu 2 přílohy I;
c) popis toho, jak bude provozovatel zařízení pro recyklaci vod plnit dodatečné požadavky navržené v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody.	c) popis toho, jak bude provozovatel zařízení pro recyklaci vod plnit dodatečné požadavky navržené v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody.
	4.     Členský stát vyžaduje povolení či oznámení od koncového uživatele, pokud dojde k užití recyklované odpadní vody uvedené v oddílu 1 přílohy I.
	5.     Koncový uživatel v souladu s vnitrostátním právem podá žádost o vydání povolení uvedeného v odstavci 1 nebo o změnu stávajícího povolení, nebo obeznámí příslušný orgán členského státu, v němž zařízení pro recyklaci vod působí nebo má působit.

Odůvodnění

Jak vyplývá z podstaty nařízení, EU nepovažuje recyklovanou vodu za stejný (bezpečný) produkt jako vodu pitnou, a tím pádem by měl příslušnou odpovědnost za její využívání převzít i koncový uživatel, který si musí být toho vědom. Proto členský stát musí při používání recyklované vody vyžadovat od koncového uživatele buď povolení nebo oznámení. Kompenzací pro koncového uživatele za tuto újmu by měl být fakt, že v obdobích sucha, kdy bude jinými předpisy omezen odběr povrchové či podzemní vody, může s tímto novým produktem vůbec udržet svou rostlinnou zemědělskou produkci (a mnohdy i na ni navazující živočišnou produkci) v chodu.

Je také důležité, aby příslušný orgán věděl, které podniky využívají recyklovanou odpadní vodu, není však nutné, aby k jejímu využívání musely tyto podniky získat povolení.

Pozměňovací návrh 3

Článek 7

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Článek 7 Vydání povolení	Článek 7 Vydání povolení
1.   Pro účely posouzení žádosti příslušný orgán ve vhodných případech konzultuje a vyměňuje si podstatné informace s:	1.   Pro účely posouzení žádosti příslušný orgán ve vhodných případech konzultuje a vyměňuje si podstatné informace s:
a) jinými relevantními orgány stejného členského státu, zejména s vodohospodářským orgánem, pokud je odlišný od příslušného orgánu;	a) jinými relevantními orgány stejného členského státu, zejména s vodohospodářským orgánem, pokud je odlišný od příslušného orgánu;
b) kontaktními místy v potenciálně dotčených členských státech určenými podle čl. 9 odst. 1.	b) kontaktními místy v potenciálně dotčených členských státech určenými podle čl. 9 odst. 1.
2.   Příslušný orgán rozhodne do tří měsíců od obdržení úplné žádosti podle čl. 6 odst. 3 písm. a), zda povolení vydá. Pokud příslušný orgán potřebuje více času vzhledem ke složitosti žádosti, informuje o tom žadatele, uvede očekávané datum vydání povolení a zdůvodnění prodloužení lhůty.	2.   Příslušný orgán rozhodne do tří měsíců od obdržení úplné žádosti podle čl. 6 odst. 3 písm. a), zda povolení vydá. Pokud příslušný orgán potřebuje více času vzhledem ke složitosti žádosti, informuje o tom žadatele, uvede očekávané datum vydání povolení a zdůvodnění prodloužení lhůty.
3.   Pokud se příslušný orgán rozhodne vydat povolení, stanoví platné podmínky, které budou podle okolností zahrnovat:	3.   Pokud se příslušný orgán rozhodne vydat povolení, stanoví platné podmínky, které budou podle okolností zahrnovat:
a) podmínky v souvislosti s minimálními požadavky na kvalitu vody a monitorování stanovenými v oddílu 2 přílohy I;	a) podmínky v souvislosti s minimálními požadavky na kvalitu vody a monitorování stanovenými v oddílu 2 přílohy I;
b) podmínky v souvislosti s dodatečnými požadavky navrženými v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody;	b) podmínky v souvislosti s dodatečnými požadavky navrženými v plánu řízení rizik pro opětovné využívání vody;
c) všechny další podmínky potřebné pro další zmírnění všech nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat nebo pro životní prostředí.	c) všechny další podmínky potřebné pro další zmírnění všech nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat nebo pro životní prostředí.
4.   Povolení bude pravidelně revidováno, a to alespoň každých pět let, a v případě potřeby upraveno.	4.   Povolení bude pravidelně revidováno, a to alespoň každých pět let, a v případě potřeby upraveno.
	5.     Koncovému uživateli bude příslušným orgánem členského státu, ke kterému uživatel podal oznámení nebo povolení, uložena povinnost používat recyklovanou vodu jen v souladu s tabulkou 1 v oddílu 2 přílohy I nařízení.

Odůvodnění

Jak vyplývá z podstaty nařízení, EU nepovažuje recyklovanou vodu za stejný (bezpečný) produkt jako vodu pitnou, a tím pádem by měl příslušnou odpovědnost za její využívání převzít i koncový uživatel, který si musí být toho vědom. Proto členský stát musí při používání recyklované vody vyžadovat od koncového uživatele buď povolení nebo oznámení. Kompenzací pro koncového uživatele za tuto újmu by měl být fakt, že v obdobích sucha, kdy bude jinými předpisy omezen odběr povrchové či podzemní vody, může s tímto novým produktem vůbec udržet svou rostlinnou zemědělskou produkci (a mnohdy i na ni navazující živočišnou produkci) v chodu.

Pozměňovací návrh 4

Čl. 8 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Článek 8 Kontrola souladu	Článek 8 Kontrola souladu
1.   Příslušný orgán ověřuje soulad recyklované odpadní vody s podmínkami stanovenými v povolení v místě dodržování hodnot. Kontrola dodržování hodnot se provádí s využitím těchto prostředků:	1.   Příslušný orgán ověřuje soulad recyklované odpadní vody s podmínkami stanovenými v povolení v místě dodržování hodnot. Kontrola dodržování hodnot se provádí s využitím těchto prostředků:
a) kontrol na místě;	a) kontrol dodržování hodnot na místě dodavatele nebo koncového uživatele, tak jak je stanoveno v příslušném povolení. Tyto kontroly se uskuteční v souladu se standardy a normami daného státu pro vzorkování a analýzy. Rovněž by se mělo přihlížet ke standardům ISO pro kvalitu recyklované vody pro závlahy v jednotlivých třídách dle zalévaných rostlin. Každý členský stát stanoví četnost kontrol na základě analýzy rizik, přičemž větší riziko vyžaduje vyšší četnost kontrol;
b) pomocí údajů z monitorování získaných podle tohoto nařízení a směrnic 91/271/EHS a 2000/60/ES;	b) jakýmkoli jiným vhodným způsobem , tak aby byla kvalita recyklované odpadní vody zaručena nejen dodavatelem, ale i koncovým uživatelem .
c) jakýmkoli jiným vhodným způsobem.
2.   V případě nedodržení příslušný orgán požaduje, aby provozovatel zařízení pro recyklaci vod učinil všechna potřebná opatření pro neprodlené obnovení souladu s povolením.	2.   V případě nedodržení příslušný orgán požaduje, aby provozovatel zařízení pro recyklaci vod učinil všechna potřebná opatření pro neprodlené obnovení souladu s povolením.
3.   Pokud nedodržení hodnot představuje významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí, provozovatel zařízení pro recyklaci vod neprodleně pozastaví veškerou další dodávku recyklované odpadní vody, dokud příslušný orgán nerozhodne, že dodržování stanovených hodnot bylo obnoveno.	3.   Pokud nedodržení hodnot představuje významné riziko pro životní prostředí nebo pro zdraví lidí, provozovatel zařízení pro recyklaci vod neprodleně pozastaví veškerou další dodávku recyklované odpadní vody, dokud příslušný orgán nerozhodne, že dodržování stanovených hodnot bylo obnoveno.
4.   Jestliže dojde k havárii ovlivňující dodržování podmínek povolení, provozovatel zařízení pro recyklaci vod neprodleně informuje příslušný orgán a koncové uživatele, kteří by mohli být dotčeni, a sděluje příslušnému orgánu informace potřebné pro posouzení dopadů této havárie.	4.   Jestliže dojde k havárii ovlivňující dodržování podmínek povolení, provozovatel zařízení pro recyklaci vod neprodleně informuje příslušný orgán a koncové uživatele, kteří by mohli být dotčeni, a sděluje příslušnému orgánu informace potřebné pro posouzení dopadů této havárie.
	5.     Koncový uživatel zajistí pravidelnou kontrolu svých produktů příslušnými národními orgány pro zemědělskou a potravinářskou produkci.

Odůvodnění

Tento článek je pro úspěch celého nařízení klíčový, nicméně formulace odstavce 1 je naprosto vágní a pro praktické naplňování nařízení nepoužitelná.

ad a)

Zde chybí jednoznačný návod na to, na jakém místě a co konkrétně se bude kontrolovat. Zde by měl být rovněž alespoň odkaz na příslušné normy pro vzorkování a analýzy a na normu ISO pro kvalitu recyklované vody pro závlahy v jednotlivých třídách dle zalévaných rostlin. Četnost kontrol se musí stanovit v závislosti na existujících rizicích. Za účelem vyšší recyklace odpadní vody je důležité, aby pro malá zařízení s nízkými riziky existoval zjednodušený přístup.

ad b)

Zde nevidíme souvislost s citovanými směrnicemi EU (91/271 a 2000/60). Data získaná podle těchto směrnic jsou data o kvalitě vyčištěné odpadní vody, což nemá žádnou souvislost s kvalitou recyklovaných odpadních vod, neboť ty budou (až na vzácné výjimky) ještě v zařízení na recyklaci odpadních vod podrobeny dalším dočišťovacím operacím.

ad 5)

Celý článek 8 obecně postrádá jakékoli ustanovení o kontrole bezpečnosti vlastních zemědělských produktů, případně ploch zavlažovaných recyklovanou vodou. Tato povinnost by měla být uložena koncovému uživateli s tím, že o kontrolu musí požádat příslušný orgán zemědělské (potravinářské) inspekce nebo hygienické služby.

Pozměňovací návrh 5

Článek 10 – změnit

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Informování veřejnosti	Informování veřejnosti
1.   Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, členské státy zajistí, aby měla veřejnost on-line k dispozici adekvátní a aktuální informace o opětovném využívání vody. Tyto informace zahrnují:	1.   Aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES a 2007/2/ES, členské státy zajistí, aby měla veřejnost on-line k dispozici adekvátní a aktuální informace o opětovném využívání vody. Tyto informace zahrnují:
a) množství a kvalitu recyklované odpadní vody dodané v souladu s tímto nařízením;	a) množství a kvalitu recyklované odpadní vody dodané v souladu s tímto nařízením;
b) procento recyklované odpadní vody v členském státu dodané v souladu s tímto nařízením v porovnání s celkovým množstvím vyčištěné městské odpadní vody;	b) procento recyklované odpadní vody v členském státu dodané v souladu s tímto nařízením v porovnání s celkovým množstvím vyčištěné městské odpadní vody;
c) povolení vydaná nebo pozměněná v souladu s tímto nařízením, včetně podmínek stanovených příslušnými orgány v souladu s čl. 7 odst. 3;	c) povolení vydaná nebo pozměněná v souladu s tímto nařízením, včetně podmínek stanovených příslušnými orgány v souladu s čl. 7 odst. 3;
d) výsledek kontroly dodržování podmínek povolení provedené v souladu s čl. 8 odst. 1;	d) výsledek kontroly dodržování podmínek povolení provedené v souladu s čl. 8 odst. 1;
e) kontaktní místa určená v souladu s čl. 9 odst. 1.	e) kontaktní místa určená v souladu s čl. 9 odst. 1.
2.   Informace podle odstavce 1 se aktualizují alespoň jednou ročně.	2.   Informace podle odstavce 1 se aktualizují alespoň jednou ročně.
3.   Komise může pomocí prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se formy a prezentace informací, jež mají být předkládány podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 15.	3.   Komise stanoví pomocí prováděcích aktů podrobná pravidla týkající se formy a prezentace informací, jež mají být předkládány podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 15.

Odůvodnění

Navrhujeme změnit výraz „může stanovit“ na „stanoví“, aby byla zabezpečena jednoznačnost povinností vyplývajících z nařízení.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 12 odst. 3

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
3.   Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva v souladu s cílem poskytnout dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti.	3.   Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva v souladu s cílem poskytnout dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti.
V této souvislosti se zájem jakékoli nevládní organizace prosazující ochranu životního prostředí a splňující požadavky podle vnitrostátních právních předpisů považuje za dostatečný pro účely odst. 1 písm. a).	V této souvislosti se zájem odborné nevládní organizace prosazující ochranu životního prostředí a splňující požadavky podle vnitrostátních právních předpisů považuje za dostatečný pro účely odst. 1 písm. a).
Má se rovněž za to, že pro účely odst. 1 písm. b) mají tyto organizace práva, jež mohou být porušena.	Má se rovněž za to, že pro účely odst. 1 písm. b) mají tyto organizace práva, jež mohou být porušena.

Odůvodnění

Výbor Regionů se nedomnívá, že nařízení o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody by mělo explicitně řešit problematiku nevládních organizací. Na druhé straně Výbor Regionů nemá zájem omezovat práva nevládních organizací působící v oblasti životního prostředí. Předložený pozměňovací návrh tak upřesňuje nevládní organizace, které toto právo mohou využívat.

Pozměňovací návrh 7

Článek 17

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Vstup v platnost a použitelnost	Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.	Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od … [ jeden rok od vstupu tohoto nařízení v platnost].	Použije se od … [ tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost].
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.	Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Odůvodnění

Období jednoho roku by nebylo dostačující k tomu, aby bylo možné požadovat zlepšení v oblasti úpravy vody, vybavení, provozu, kontroly, posouzení rizik a sladění regulačních režimů.

Pozměňovací návrh 8

PŘÍLOHA I

Oddíl 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
PŘÍLOHA I VYUŽITÍ A MINIMÁLNÍ POŽADAVKY Oddíl 1 Využití recyklované odpadní vody, jak je uvedeno v článku 2	PŘÍLOHA I VYUŽITÍ A MINIMÁLNÍ POŽADAVKY Oddíl 1 Využití recyklované odpadní vody, jak je uvedeno v článku 2
a) Zavlažování v zemědělství Zavlažování v zemědělství znamená zavlažování těchto druhů plodin:	a) Zavlažování v zemědělství Zavlažování v zemědělství znamená zavlažování těchto druhů plodin:
— potravinářských plodin konzumovaných za syrova, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu a konzumaci v syrovém nebo nezpracovaném stavu, — zpracovaných potravinářských plodin, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu, nikoliv však pro konzumaci v syrovém stavu, ale až po zpracování (tj. uvařené, průmyslově zpracované), — nepotravinářských plodin, tj. plodin, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (např. pastvinové směsi, pícniny, textilní plodiny, okrasné plodiny, osivo, energetické plodiny a trávy).	— potravinářských plodin konzumovaných za syrova, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu a konzumaci v syrovém nebo nezpracovaném stavu, — zpracovaných potravinářských plodin, tj. plodin, které jsou určeny pro lidskou spotřebu, nikoliv však pro konzumaci v syrovém stavu, ale až po zpracování (tj. uvařené, průmyslově zpracované), — nepotravinářských plodin, tj. plodin, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (např. pastvinové směsi, pícniny, textilní plodiny, okrasné plodiny, osivo, energetické plodiny a trávy).
	b) Zavlažování městské zeleně, parků a zahrad pro veřejné využití (například pro rekreační a sportovní účely)

Odůvodnění

Navrhujeme doplnit oblast působnosti opět jen o využití k zavlažování, ale nikoli jen zemědělské produkce, ale o zmíněné zavlažování městské zeleně, parků a zahrad pro veřejné využití, neboť tam lze uplatňovat stejné přístupy i minimální požadavky na kvalitu recyklované vody jako v případě zemědělských závlah. Využití recyklovaných vod pro tyto účely ve vodním hospodářství měst by výrazně pomohlo řešit v suchých obdobích i problémy s výrazným oteplováním center měst.

Pozměňovací návrh 9

PŘÍLOHA I

Oddíl 2

Tabulka 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Tabulka 1 Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené zemědělské použití a metody zavlažování	Tabulka 1 Třídy kvality recyklované odpadní vody a povolené zemědělské použití a  zavlažování městské zeleně, parků a zahrad pro veřejné použití a metody zavlažování
Minimální třída kvality recyklované odpadní vody Kategorie plodin Metoda zavlažování A Všechny potravinářské plodiny, včetně kořenových plodin konzumovaných za syrova a potravinářských plodin, jejichž jedlá část je v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou Všechny metody zavlažování B Potravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část roste nad zemí a není v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, zpracované potravinářské plodiny a nepotravinářské plodiny včetně plodin na krmení zvířat na produkci mléka a masa Všechny metody zavlažování C Pouze kapkové zavlažování (*1) D Technické a energetické plodiny a plodiny z osiva Všechny metody zavlažování	Minimální třída kvality recyklované odpadní vody Kategorie plodin Metoda zavlažování A Všechny potravinářské plodiny, včetně kořenových plodin konzumovaných za syrova a potravinářských plodin, jejichž jedlá část je v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou ; zavlažování městské zeleně, parků a zahrad pro veřejné použití Všechny metody zavlažování B Potravinářské plodiny konzumované za syrova, jejichž jedlá část roste nad zemí a není v přímém kontaktu s recyklovanou odpadní vodou, zpracované potravinářské plodiny a nepotravinářské plodiny včetně plodin na krmení zvířat na produkci mléka a masa Všechny metody zavlažování C Pouze kapkové zavlažování (*2) D Technické a energetické plodiny a plodiny z osiva Všechny metody zavlažování

Odůvodnění

Stanovisko rozšiřuje oblast působnosti navrženého nařízení učený článkem 2 a definovaný v příloze 1, oddíl 1, když zavádí písmeno b) zavlažování městské zeleně, parků a zahrad.

Pozměňovací návrh 10

PŘÍLOHA I

Oddíl 2

Tabulka 4

Validační monitorování recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Třída kvality recyklované odpadní vody Indikátorové mikroorganismy (*3) Výkonnostní cíle pro řetězec čištění (snížení log10) A E. coli ≥ 5,0 Celkové kolifágy/F-specifické kolifágy/somatické kolifágy/kolifágy (*4) ≥ 6,0 Spóry Clostridium perfringens/sporulující sulfát redukující baktérie (*5) ≥ 5,0	Třída kvality recyklované odpadní vody Indikátorové mikroorganismy (*6) Výkonnostní cíle pro řetězec čištění (snížení log10) A E. coli ≥ 5,0 Celkové kolifágy/F-specifické kolifágy/somatické kolifágy/kolifágy (*7) ≥ 6,0 Spóry Clostridium perfringens/sporulující sulfát redukující baktérie (*8) ≥ 5,0

Odůvodnění

Tyto požadavky budou prakticky nesplnitelné, pokud odtok z čistírny, vstupující do zařízení pro recyklaci vod, bude z nějakého důvodu (např. podíl průmyslových odpadních vod na přítoku do městské čistírny odpadních vod) snížen oproti standardním splaškovým vodám).

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Stávající situace

1.

poznamenává, že opětovné využívání vody lze podporovat prostřednictvím různých politických nástrojů. Jedním z těchto nástrojů jsou závazné normy nebo pokyny, které definují minimální požadavky na regenerovanou vodu předtím, než ji lze znovu použít například pro zavlažování v zemědělství. Momentálně takové nástroje existují pouze v šesti členských státech;

2.

domnívá se, že hlavní překážku v omezeném využívání recyklace vod lze spatřovat v obavách o potravinovou bezpečnost při využívání zemědělských produktů pěstovaných na půdách zavlažovaných vyčištěnou městskou odpadní vodou;

3.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že opětovné využití vody v EU je dosud omezené a existuje jen málo kvantitativních informací o podílu regenerované vody a jejího použití v různých členských státech. To je částečně způsobeno rozdílným pochopením toho, co „opětovné použití vody“ zahrnuje, nebo odlišnými přístupy při zjišťování a poskytování údajů;

Potřeba právní regulace

4.

konstatuje, že potřeba tohoto nařízení byla vyvolána rostoucím deficitem vody v členských státech EU, a to zejména pro využití v zemědělství, i snahou o šetření vodou. Rovněž je doloženo, kolik vody se potenciálně může v EU takto ušetřit. Nařízení je dále vyvoláno nutností vytvoření stejných podmínek pro zemědělské producenty ve všech členských státech. V konečném důsledku naplňuje toto nařízení snahy EU o zavedení oběhového hospodářství i v sektoru vody;

5.

domnívá se, že pro členské státy by měla podpora tohoto způsobu nakládání s odpadními vodami znamenat přínos v tom, že tato forma podpory udrží zemědělské podniky v činnosti i v obdobích sucha. V obdobích sucha, kdy bude jinými předpisy omezen odběr povrchové či podzemní vody, mohou zemědělské podniky s tímto novým produktem vůbec udržet svou rostlinnou zemědělskou produkci (a mnohdy i na ni navazující živočišnou produkci) v chodu;

6.

souhlasí s tím, že důvody Evropské komise k předložení návrhu nařízení jsou odůvodněné, ale protože celé nařízení je vlastně postaveno na povinnostech provozovatele zařízení pro recyklaci odpadních vod, chybí jakýkoliv rozbor (zejména ekonomický) motivace toho, aby se z provozovatele čistírny odpadních vod stal provozovatel zařízení pro recyklaci odpadních vod;

7.

upozorňuje, že na základě praktických zkušeností ze zemí, ve kterých se závlahy recyklovanou vodou již realizují, budou potřebné investiční náklady na zařízení pro recyklaci při dosahování kvality recyklované vody tříd A vyšší, než je uváděno v části textu návrhu nařízení „Posouzení dopadů“;

8.

konstatuje, že toto nařízení v konečném důsledku povede k navýšení nákladů na čištění odpadních vod, neboť zemědělský sektor nebude povinen nakupovat upravenou vodu během celého roku. Je třeba zajistit, aby dodatečné náklady nebyly nepřiměřeně přesouvány na občany, obce a provozovatele;

9.

domnívá se, že je důležité zaručit, aby bylo nařízení v souladu s jinými příslušnými právními předpisy, především nařízením o kontrole a dalšími nařízeními, která upravují produkci potravin;

Rozšíření působnosti nařízení

10.

poznamenává, že základními právními předpisy EU upravujícími nakládání s odpadními vodami jsou směrnice 91/271/EHS a směrnice 2000/60/ES, ale že souvislost mezi citovanými směrnicemi EU a návrhem nařízení je ovšem velmi volná. V obou směrnicích je opětovné využívání odpadních vod zmíněno pouze v deklaratorní rovině, a to zejména s akcentem na ochranu životního prostředí;

11.

má za to, že obecný právní předpis EU by neměl pojem opětovné využívání odpadních vod zužovat jen na jejich aplikaci v zemědělství. Jsme si však vědomi, že rozšíření na oblasti jako využití v průmyslu či energetice by znamenalo kompletně změnit celou strukturu textu;

12.

navrhuje proto doplnit oblast působnosti nařízení tak, aby se využití vod k zavlažování netýkalo jen zemědělské produkce, ale aby bylo doplněno např. o zavlažování městské zeleně, parků, zahrad a travnatých ploch pro veřejné využití (rekreace, sport), neboť tam lze uplatňovat stejné přístupy i minimální požadavky na kvalitu recyklované vody jako v případě zemědělských závlah. Využití recyklovaných vod pro tyto účely ve vodním hospodářství měst by výrazně pomohlo řešit v suchých obdobích i problémy s probíhajícím oteplováním center měst;

Odpovědnost konečného uživatele

13.

za hlavní vadu této konstrukce považuje fakt, že tzv. konečný uživatel je postaven do role pouhého konzumenta, který pasivně recyklovanou odpadní vodu pouze využívá, ale nezodpovídá za nic, a to ani za možné změny její kvality po převzetí od provozovatele zařízení pro recyklaci až po způsob jejího využití, tj. např. způsob aplikace do půdy;

14.

vyzývá k zavedení příslušných standardů pro odběr vzorků a analýzy s přihlédnutím k ISO standardům pro kvalitu recyklované vody pro zavlažování ve specifických třídách v závislosti od typu plodin. Jak vyplývá z podstaty nařízení, EU nepovažuje recyklovanou vodu za stejný (bezpečný) produkt jako vodu pitnou, a tím pádem by měl příslušnou odpovědnost za její využívání převzít i koncový uživatel, který si musí být toho vědom. O kontrolu musí požádat příslušný orgán zemědělské (potravinářské) inspekce nebo hygienické služby. Výběr pozemků pro prováděnou kontrolu musí být proveden tak, aby tento pozemek reprezentoval celé území zavlažované recyklovanou vodou z daného zařízení pro recyklaci;

Vystup ze zařízení pro recyklaci vod

15.

vyzývá Evropskou komisi, aby zavedla definici „výstupu ze zařízení“. Definice takového „výstupu“ v současném návrhu chybí, což vede k nejednoznačným výkladům. Pojem „výstup ze zařízení“ lze pochopit jako odtok ze zařízení pro recyklaci odpadních vod, nebo akumulační nádrž, ve které se bude vytvářet potřebná zásoba pro krytí kolísavé spotřeby koncového uživatele, případně až vlastní zavlažovací zařízení předávající produkt zařízení pro recyklaci ke konečné spotřebě;

Zásada subsidiarity

16.

má za to, že navrhované nařízení je v souladu se zásadou subsidiarity (článek 5 SUE). Z hlediska subsidiarity je sice správné, že o konkrétním použití recyklované odpadní vody bude rozhodovat v každém členském státě příslušný místní vodoprávní orgán, ale s ohledem na charakter jednotného trhu EU se zemědělskými produkty je nezbytný právní nástroj na celounijní úrovni.

---

(*1)  Kapkové zavlažování (nazývané také kapénkové zavlažování) je systém mikrozávlahy, který dokáže dodávat kapky vody nebo malý proud vody k rostlinám a zahrnuje vodu odkapávající na půdu nebo přímo pod její povrch při velmi malých rychlostech (2–20 litrů za hodinu) ze systému plastových trubek o malém průměru vybavených otvory, které se nazývají kapkovače.

(*2)  Kapkové zavlažování (nazývané také kapénkové zavlažování) je systém mikrozávlahy, který dokáže dodávat kapky vody nebo malý proud vody k rostlinám a zahrnuje vodu odkapávající na půdu nebo přímo pod její povrch při velmi malých rychlostech (2–20 litrů za hodinu) ze systému plastových trubek o malém průměru vybavených otvory, které se nazývají kapkovače.

(*3)  Pro účely validačního monitorování mohou být namísto navrhovaných indikátorových mikroorganismů použity rovněž referenční patogeny Campylobacter, Rotavirus a Cryptosporidium. Pak by se měly použít tyto výkonnostní cíle snížení log10: Campylobacter (≥ 5,0), Rotavirus (≥ 6,0)a Cryptosporidium (≥ 5,0).

(*4)  Celkové kolifágy jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor virů. Pokud však analýza celkových kolifágů není proveditelná, je třeba analyzovat alespoň jeden z nich (F-specifické nebo somatické kolifágy).

(*5)  Spóry Clostridium perfringens jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor prvoků. Alternativou jsou však sporulující sulfát redukující baktérie, jestliže koncentrace spór Clostridium perfringens neumožňuje validovat požadované odstranění log10.

Metody analýzy pro monitorování provozovatel validuje a zadokumentuje v souladu s normou EN ISO/IEC-17025 nebo jinými vnitrostátními či mezinárodními normami, které zajišťují stejnou kvalitu.

(*6)  Pro účely validačního monitorování mohou být namísto navrhovaných indikátorových mikroorganismů použity rovněž referenční patogeny Campylobacter, Rotavirus a Cryptosporidium. Pak by se měly použít tyto výkonnostní cíle snížení log10: Campylobacter (≥ 5,0), Rotavirus (≥ 6,0)a Cryptosporidium (≥ 5,0).

(*7)  Celkové kolifágy jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor virů. Pokud však analýza celkových kolifágů není proveditelná, je třeba analyzovat alespoň jeden z nich (F-specifické nebo somatické kolifágy).

(*8)  Spóry Clostridium perfringens jsou zvoleny jako nejvhodnější indikátor prvoků. Alternativou jsou však sporulující sulfát redukující baktérie, jestliže koncentrace spór Clostridium perfringens neumožňuje validovat požadované odstranění log10.

Metody analýzy pro monitorování provozovatel validuje a zadokumentuje v souladu s normou EN ISO/IEC-17025 nebo jinými vnitrostátními či mezinárodními normami, které zajišťují stejnou kvalitu.

Pokud hodnoty snížení v log10 nelze splnit pro nízkou koncentraci indikátorových organismů ve vyčištěné odpadní vodě vstupující do zařízení pro recyklaci vod, lze považovat cíl validace za splněný při absenci výskytu daného indikátorového organismu v recyklované vodě.