29.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/71

—

s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „Dlouhodobé financování evropského hospodářství“ (COM(2013)0150),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských fondech dlouhodobých investic (COM(2013)0462), který předložila Komise,

—

s ohledem na strategické zásady, které stanovila organizace OECD pro financování dlouhodobých investic ze strany institucionálních investorů,

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zelenou malým a středním podnikům: ‚Small Business Act‘ pro Evropu“ (COM(2008)0394), které uznává ústřední úlohu, již hrají malé a střední podniky v rámci hospodářství EU, a usiluje o posílení této úlohy a o podporu jejich růstu a potenciálu při tvorbě pracovních míst zmírňováním mnoha problémů, o nichž se má za to, že rozvoji těchto podniků brání,

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) (COM(2011)0834),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem „Přezkum iniciativy ‚Small Business Act‘ pro Evropu“ (COM(2011)0078) a na usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 12. května 2011 (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES, nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení (EU) č. 1095/2010 (3),

—

s ohledem na jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0065/2014),

A.

vzhledem k tomu, že podle Komise jsou hlavním zdrojem financování v EU komerční banky, které poskytují přes 75 % finančních zprostředkovatelských služeb;

B.

vzhledem k tomu, že celosvětová finanční krize a krize státního dluhu v EU vážným způsobem brání procesu zprostředkovávání finančních služeb a v důsledku slabého makroekonomického prostředí omezuje schopnost evropského finančního sektoru směrovat úspory k uspokojení potřeb dlouhodobých investic;

C.

vzhledem k tomu, že veřejné investice mají klíčový význam pro podporu dlouhodobých investic; vzhledem k tomu, že jak vyplývá z nedávné studie Komise (4), politika fiskální konsolidace, především pokud byla koordinována na úrovni EU, závažným způsobem ovlivnila dlouhodobé investice, a to kvůli vedlejším účinkům a kladnému fiskálnímu multiplikátoru;

D.

vzhledem k tomu, že mezinárodní konkurenti EU, například USA nebo Japonsko, si zachovali vysokou úroveň veřejných investic, zatímco politika EU vedla k jejich zásadnímu omezení;

E.

vzhledem k přetrvávající nedůvěře a k vysoké míře neochoty podstupovat riziko jak v případě soukromých, tak i institucionálních investorů;

F.

vzhledem k tomu, že prostředí s malými úroky, prognózy nízkého růstu, přinejmenším v dohledné budoucnosti, a hospodářská nejistota vedly k zásadnímu snížení nabídky dlouhodobého financování a chuti riskovat u dlouhodobých projektů;

G.

vzhledem k tomu, že omezené veřejné finanční prostředky v členských státech omezily schopnost veřejného sektoru investovat do infrastruktury;

H.

vzhledem k tomu, že Parlament nejednou požadoval vytvoření legislativního aktu o restrukturalizaci společností (např. již v lednu 2013), aby bylo možné zajistit dlouhodobé plánování ze strany podniků;

I.

vzhledem k tomu, že hlavním problémem, který ohrožuje hospodářskou a sociální konvergenci na úrovni EU, je i nadále rostoucí celková nezaměstnanost, a obzvláště nezaměstnanost mladých lidí;

1.

vítá iniciativu Komise zaměřenou na zahájení široké diskuze o tom, jak zvýšit nabídku dlouhodobého financování a zlepšit a diverzifikovat systém finančního zprostředkování dlouhodobých investic v EU; zdůrazňuje však, že je naléhavě nutné dosáhnout konkrétního pokroku, aby bylo možné obnovit dlouhodobé investice a vytváření pracovních míst v EU; zdůrazňuje, že definice dlouhodobého financování by měla být vyvážená a měla by zahrnovat existenci stabilních závazků, aby bylo možné spravovat dlouhodobá aktiva a přitom se nevystavovat riziku nadměrné likvidity;

2.

zdůrazňuje, že dlouhodobé investice musejí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, a tvořit tak nezbytný základ trvalého udržitelného hospodářského růstu a sociálního blahobytu, které jsou nezbytné, má-li být dosaženo konkurenceschopné udržitelné inovativní EU podporující začleňování;

3.

poukazuje na specifické okolnosti, kterým je nutné čelit na místní a regionální úrovni, a vyzývá k účinné spolupráci mezi orgány EU, členskými státy a místními a regionálními orgány s cílem umožnit provádění nadnárodních projektů a vytvoření prostředí dlouhodobých investic v celé EU;

4.

zdůrazňuje, že dlouhodobé investice musejí odpovídat cílům stanoveným v rámci strategie růstu Evropa 2020, aktualizované průmyslové politiky z roku 2012, iniciativy Unie inovací a nástroje pro propojení Evropy;

5.

zdůrazňuje, že náklady na odbornou přípravu a vzdělávání by měly být považovány za dlouhodobé investice;

6.

podotýká, že schopnost ekonomiky poskytovat finanční prostředky na dlouhodobé investice závisí na veřejné a soukromé poptávce, jejichž úroveň je v EU velmi nízká, na investičním prostředí dané ekonomiky a na její schopnosti vytvářet finanční kapacitu a přilákat a udržet si přímý zahraniční investiční kapitál;

7.

zdůrazňuje, že dlouhodobé investice mají díky proticyklickému investování klíčový význam pro stabilizaci finančních trhů, čímž podporují udržitelný hospodářský růst;

8.

poukazuje na to, že banky v EU poskytují více než 75 % dlouhodobého financování, což vytváří značnou závislost na tomto zdroji financí, zatímco v USA zajišťují banky méně než 20 % veškerého dlouhodobého financování, přičemž valnou většinu těchto finančních prostředků poskytují dobře rozvinuté kapitálové trhy;

9.

podotýká, že finanční systém EU bude odolnější, bude-li mít k dispozici širší okruh nebankovních zdrojů financí a nástrojů, které by sloužily střadatelům a dlouhodobým finančním potřebám společností;

10.

podotýká, že k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky je nutné se při přidělování aktiv zaměřit na dlouhodobé ekologické investice;

11.

zdůrazňuje, že prioritou veřejných orgánů je fiskální konsolidace s cílem zajistit a obnovit dodržování Paktu o stabilitě a růstu a balíčku dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí; z toho důvodu podporuje iniciativu směřující k navýšení soukromých investic do dlouhodobého financování;

12.

poukazuje na to, že vzhledem k pomalému hospodářskému růstu, nevhodnému hospodaření s veřejnými rozpočty a poskytování státní pomoci s cílem zachránit finanční instituce je veřejné financování velmi omezeno;

13.

konstatuje, že některé země čelí v důsledku toho, že se v nedávných letech nadměrně zadlužily, vážným překážkám v přístupu na kapitálové trhy, nebo je jim tento přístup dokonce odepírán, ačkoli hlavní příčinou nedávné krize byly právě kapitálové trhy; poukazuje rovněž na to, že přístup malých a středních podniků ke kapitálu je v řadě členských států značně ztížen, jelikož obchodní banky jsou ochotny poskytovat úvěry pouze za nepřiměřeně tvrdých podmínek;

14.

podotýká, že někteří investoři z odvětví bankovnictví a pojišťovnictví musejí přizpůsobit své obchodní modely vývoji a zpřísnění regulačních požadavků; poukazuje na to, že tyto požadavky mají posílit financování reálné ekonomiky a podpořit obecné cíle EU v oblasti udržitelného a inteligentního hospodářství podporujícího začlenění;

15.

konstatuje, že investory může od investic do určitých odvětví odrazovat riziko změn právních předpisů, což může výrazně ovlivnit hospodářskou stránku projektu;

16.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropskou radou pro systémová rizika posoudila systémová rizika, která pro kapitálové trhy a celou společnost představuje přebytek zásob uhlíku, který nelze spálit; žádá Komisi, aby v návaznosti na zelenou knihu o tomto posouzení vypracovala zprávu;

17.

konstatuje, že v současné době nejsou zákony o úpadku v EU jednotné a že některé z nich mohou odrazovat od přeshraničních investic a omezovat možnosti investorů získat svůj kapitál v případě neúspěchu projektu zpět; upozorňuje, že co se týče ochrany investorů, je třeba se vyvarovat tzv. „závodu o nejhorší podmínky“; uznává, že předpisy týkající se úpadku spadají do pravomoci členských států;

18.

poukazuje na to, že komerční banky pravděpodobně budou i nadále hlavním zdrojem financování a že je pro členské státy velmi důležité vytvořit nové zdroje, které by doplnily zavedené mechanismy a zaplnily mezeru ve financování, a současně si vytvořit vhodný právní rámec a rámec dohledu uzpůsobený potřebám reálné ekonomiky; vyjadřuje politování nad tím, že v průběhu uplynulých dvaceti let došlo v EU k poklesu veřejných nabídek, což je na újmu růstu, vytváření pracovních míst, inovací a stability; poukazuje na to, že na celkovém množství vytvořených pracovních míst v EU se významnou měrou podílejí kotované malé a střední podniky, a vyjadřuje politování nad negativními důsledky toho, že tyto společnosti se sice rozrůstají, avšak jejich kapitál je omezený;

19.

navrhuje, aby byla zvážena možnost zavést v rámci rozpočtu Evropské unie položku pro investice;

20.

vítá legislativní návrh Komise týkající se dlouhodobých investičních fondů; konstatuje, že vzhledem ke své zamýšlené charakteristice budou sloužit především institucionálním investorům; poukazuje na to, že systém EU týkající se alternativních investičních fondů, rizikového kapitálu a sociálních investičních fondů také poskytuje vhodné nástroje investičního financování;

21.

zdůrazňuje výraznější úlohu nových inovativních finančních nástrojů ve všech oblastech činnosti a u veškerého financování, které je pokryto z evropských strukturálních a investičních fondů; zdůrazňuje, že kvůli nízké dostupnosti úvěrů na investice do reálné ekonomiky roste význam finančních nástrojů v rámci politiky soudržnosti; vyzývá Komisi, aby zaručila právní jednoznačnost a transparentnost nových standardních finančních nástrojů a vytvořila silnější vazby na možnosti poskytování úvěrů od Evropské investiční banky (EIB);

22.

vyzývá Komisi, aby navrhla rozšířený evropský rámec pro investiční fondy s nižší likviditou s cílem zaměřit krátkodobou likviditu domácností na dlouhodobé investice, a aby nabídla další řešení problematiky zajištění se na důchod;

23.

doporučuje zainteresovaným stranám, aby dále vypracovaly iniciativu projektových dluhopisů EU a Evropské investiční banky, aby došlo ke zvýšení financování rozsáhlých evropských projektů infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a informačních technologií; vyzývá členské státy, aby vypracovaly vlastní iniciativu projektových dluhopisů, která by se zakládala na systémech záruk; připomíná, že veřejné záruky by měly být poskytovány pouze na základě přísných podmínek zaměřených na řádné poskytování veřejných statků;

24.

domnívá se, že účinným a rentabilním způsobem, jak u některých investic, zejména projektů v oblasti infrastruktury, usnadnit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, může být vytváření partnerství mezi těmito sektory; podotýká, že je naprosto nezbytné zapojit odborníky s bohatými zkušenostmi, aby bylo možné tyto projekty řádně vybrat, posoudit, navrhnout, dlouhodobě naplánovat a finančně zajistit;

25.

domnívá se, že dlouhodobí veřejní investoři (celostátní, regionální a mezinárodní rozvojové banky a veřejné finanční instituce) jsou účinnými nástroji, které mohou stimulovat soukromé investice, tak aby byl zajištěn přístup malých a středních podniků k financování i dlouhodobé financování podniků širšího veřejného zájmu a podniků strategického významu, zejména těch, které by byly přínosem k cílům v oblasti veřejné politiky týkajícím se hospodářského růstu, sociální soudržnosti a ochrany životního prostředí; zdůrazňuje, že je důležité, aby žádoucí dlouhodobé investiční cíle a mechanismy umožňující jich dosáhnout byly odpovědné, transparentní a podléhaly demokratické kontrole;

26.

vyzývá Komisi, aby v navazujícím dokumentu prozkoumala a vypracovala jednotný přístup k dlouhodobému posuzování projektů obecného zájmu, které čerpají z veřejných prostředků na úrovni EU a jednotlivých členských států;

27.

vyzývá členské státy, aby vytvořily vhodné sítě pro spolupráci a výměnu informací a založily státní či mezinárodní dlouhodobé veřejné investiční subjekty, které by mohly navázat na zkušenosti stávajících institucí; v této souvislosti zdůrazňuje, že tyto celostátní nebo regionální rozvojové banky, které se často vyznačují družstevním charakterem, ani v průběhu stávající krize nepřestaly regionálním a místním podnikům nabízet spolehlivé financování; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily podporu tohoto druhu finančních institucí;

28.

vyzývá Komisi, aby zjistila, jak by bylo možné podpořit členské státy, které potřebují finanční a odbornou pomoc při zakládání celostátních a regionálních subjektů pro dlouhodobé veřejné investice, a aby se zabývala možností vytvoření záručního mechanismu EU pro celostátní investiční společnosti zabývající se dlouhodobými investicemi;

29.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly potenciál metod agregace a sdružování finančních prostředků, které by zlepšily vyhlídky projektů menšího rozsahu v sociální oblasti a v oblasti infrastruktury na získání nezbytných investic;

30.

bere na vědomí rychlý rozvoj skupinového financování a domnívá se, že může být zdrojem nových příležitostí; zdůrazňuje však, že je nutné i nadále zajistit ochranu investorů a transparentnost;

31.

zastává názor, že institucionální investoři – jako jsou pojišťovny, penzijní fondy, rodinné podniky a podílové a nadační fondy – jsou vzhledem ke svému obchodnímu modelu s dlouhodobějším časovým horizontem vhodnými a spolehlivými poskytovateli dlouhodobého financování; zdůrazňuje, že přiměřené požadavky v oblasti dohledu a obezřetnosti týkající se těchto institucionálních investorů je nutné propracovat a odstupňovat, tak aby se podpořily dlouhodobé investice do inteligentního a udržitelného hospodářství podporujícího začlenění;

32.

zdůrazňuje, že je nutné zlepšit přístup na kapitálový trh na základě nových zdrojů financování, jako jsou primární veřejné nabídky akcií, skupinové financování, vzájemné půjčky a (zajištěné) dluhopisy nebo na základě nových segmentů trhu; vyzývá EU, aby provedla inventuru úspěšných iniciativ členských států a aby na ně navázala s cílem zjistit, jaké jsou překážky primárních veřejných nabídek akcií, a odstranit je; podporuje zavedení klasifikace rostoucích trhů v oblasti malých a středních podniků do směrnice o trzích finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby při přezkumu směrnice o prospektu jejich rozvoj podpořila; vyzývá dále Komisi, aby zvážila zaujetí přístupu, který by šel napříč ředitelstvími a umožnil by prozkoumat, jak by bylo možné rozšířit veřejné trhy pro malé a střední podniky a jak by bylo v rámci směrnic souvisejících s Akčním plánem finančních služeb možné rozšířit spektrum investorů;

33.

podporuje snahy o vytvoření právních předpisů, které by zajistily kvalitní sekuritizaci aktiv, aniž by docházelo k vytváření příliš složitých struktur, zbytečné resekuritizace nebo struktur o více než třech složkách; podotýká, že s ohledem na stávající rizika existuje prostor pro další normalizaci a transparentnost; vyzývá Komisi a Evropskou centrální banku, aby pozorně sledovaly činnost pracovní skupiny Rady pro finanční stabilitu Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry zabývající se otázkou sekuritizace a aby se do ní aktivně zapojily; podotýká, že v této oblasti chybí jednotný přístup, a vyzývá proto k vytvoření celkového regulačního rámce a definování „kvalitní sekuritizace“; domnívá se, že kvalitní sekuritizace může hrát při zprostředkovávání finančních služeb důležitou úlohu, což platí pro dlouhodobá i krátkodobá aktiva, a může prospět především malým a středním vypůjčovatelům;

34.

je si vědom, že sekuritizace byla jedním z faktorů, které způsobily krizi, jelikož v řetězu sekuritizací došlo k rozložení dlouhodobé odpovědnosti za rizika; vyzývá proto Komisi, aby i nadále posilovala jak bankovní systém, včetně spořitelen a družstevních bank, tak i schopnost bank zajistit si přístup k dlouhodobému refinancování, které by pokrylo jejich dlouhodobé investice;

35.

vítá operace Evropského investičního fondu zaměřené na zvýšení bonity a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace s cílem zajistit další možnosti financování malých a středních podniků;

36.

vyzývá Komisi, aby snížila zbytečnou administrativní a regulační zátěž a aby přihlédla zejména ke specifickému charakteru malých a středních podniků a podnikatelů; vítá iniciativu na podporu drobného podnikání („Small Business Act for Europe“), program týkající se konkurenceschopnosti podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a iniciativu Horizont 2020; podotýká, že roztříštěnost finančních trhů vede k tomu, že se financování malých a středních podniků stává obtížnější a náročnější;

37.

doporučuje, aby Evropská investiční banka vytvořila zvláštní oddělení pro financování malých a středních podniků se zvlášť uzpůsobenými úvěrovými podmínkami;

38.

vítá výzvu Komise, aby se soukromý nebo rizikový kapitál, který se řídí směrnicí o správcích alternativních investičních fondů (tzv. směrnicí AIFM) a nařízením o evropských fondech rizikového kapitálu, používal jako alternativní zdroj financování, zejména pokud jde o společnosti ve fázi vzniku a růstu; podotýká, že v současnosti existuje v rámci daňového systému silná tendence upřednostňovat financování závazků; domnívá se, že firmy poskytující rizikový a soukromý kapitál mohou nabídnout cennou podporu jiné než finanční povahy, včetně poradenských služeb, finančního poradenství, marketingové strategie a školení; vyzývá dále Komisi, aby vyhodnotila úlohu těchto společností při financování hospodářství EU; vyzývá Komisi, aby pracovala na odstranění veškeré předpojatosti vůči kapitálu v různých státních, evropských a celosvětových ekonomikách;

39.

zdůrazňuje, že základním předpokladem toho, aby se EU stala pro přímé zahraniční investice vítaným cílem, je vytvoření podnikatelského klimatu se silnou podporou technického pokroku, které by bylo vstřícné k investorům; zdůrazňuje, že je nutné podporovat volný pohyb kapitálu, a to v rámci EU i mezi EU a třetími zeměmi, aby měla EU přístup ke globálním zdrojům kapitálu; v tomto ohledu především podotýká, že je důležité zajistit, aby směrnice o správcích alternativních investičních fondů byla uplatňována způsobem, který by podpořil zahraniční investice v EU;

40.

domnívá se, že je důležité, aby si investoři mohli vybírat z řady atraktivních investičních produktů, aby mohli diverzifikovat své investice;

41.

zdůrazňuje, že je třeba odstranit příliš krátkodobé jednání investorů a přejít na odpovědnou investiční kulturu, která by do EU přinesla dlouhodobé investice;

42.

zdůrazňuje, že je nutné podporovat všeobecné pochopení toho, že finanční stabilita a růst se vzájemně nevylučují, nýbrž jsou vzájemně závislé a tvoří důležitý základ pro dlouhodobé zajištění a zvýšení důvěry investorů;

43.

zdůrazňuje, že pro vytváření kultury dlouhodobých investic v EU je důležité finanční vzdělávání a povědomí investorů, a vyzdvihuje úlohu, kterou v tomto ohledu mohou sehrát právní předpisy EU;

44.

poukazuje na to, že nezbytným předpokladem fungujícího jednotného trhu s finančními službami je jednotný regulační rámec a právní jistota; domnívá se, že stávající a budoucí reformu systému právních předpisů je nutné řádně posoudit a bedlivě sledovat její důsledky; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily podporu bankovní unie s cílem omezit roztříštěnost finančních trhů; vyzývá Komisi, aby dokončila budování jednotného trhu se službami, tak aby se mohl projevit celý jeho potenciál;

45.

vyzývá k zavedení pobídek zaměřených na posílení dlouhodobého držení akcií, jako jsou např. dodatečná hlasovací práva ve správních radách, doplňkové akcie nebo vyšší dividendy;

46.

vyzývá Komisi, aby důkladně zhodnotila kumulativní vliv již uzavřené a probíhající finanční regulace dlouhodobých investic;

47.

vítá vývoj probíhajících jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství; upozorňuje na to, že tato jednání jsou důležitá pro posílení politik a opatření zaměřených na zvýšení investic USA a EU, které by podpořily vytváření pracovních míst, udržitelný hospodářský růst a mezinárodní konkurenceschopnost;

48.

domnívá se, že veškeré legislativní návrhy týkající se příslušné regulace finančních služeb by měly obsahovat konkrétní hodnocení jejího dopadu na dlouhodobé financování;

49.

podporuje výzvu, v níž Komise žádá, aby Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění posoudil potenciální možnosti odstupňování některých ustanovení týkajících se kapitálových požadavků v rámci režimu Solventnost II, aby nedošlo ke vzniku případných překážek dlouhodobého financování; vyzývá Komisi, aby v plné míře konzultovala navrhované odstupňování a dále novelizovala stávající právní předpisy;

50.

opakovaně vyzývá k tomu, aby byla v rámci návrhu nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky přiřazena expozicím, které jsou plně zajištěny zástavním právem na rozhodující projekty týkající se infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a komunikací, příslušná riziková váha; domnívá se, že další právní předpisy by měly zohlednit požadavky dlouhodobých investorů, vyhodnotit riziko finančních aktiv tím, že zohlední charakter a trvání závazků, a uznat pozitivní vliv stabilních závazků;

51.

vybízí Komisi, aby usilovala o užší mezinárodní spolupráci a sbližování v oblasti dlouhodobých investic tím, že bude na úrovni G20 a Rady pro finanční stabilitu vést celosvětový dialog;

52.

domnívá se, že investice do dlouhodobých aktiv vyžadují jejich důkladnou znalost a posouzení dlouhodobých rizik, která jsou s nimi spojena; zdůrazňuje proto, že mají-li investoři zabezpečit dlouhodobé závazky, musejí mít odborné znalosti a ovládat dobré řízení rizik;

53.

domnívá se, že řádné účetní zásady odpovídající dlouhodobým cílům, které by se vztahovaly na institucionální investory, jak je přechod na hospodářství šetrné ke klimatu, mohou vést k větší transparentnosti a jednotnosti finančních informací a měly by systematicky zohledňovat hospodářský model dlouhodobých investorů; zdůrazňuje však, že dodržování těchto zásad účtování nesmí vést k vytváření pobídek pro procyklické strategie; naléhavě vyzývá mezinárodní Radu pro účetní standardy, aby při přehodnocování účtování ve vztahu k tržnímu ocenění a k ocenění podle modelu zvážila riziko procyklického působení a aby při přepracování svého koncepčního rámce uznala zásadní význam obezřetnosti; je přesvědčen, že zveřejnění jasných standardizovaných nefinančních informací velkých společností může vést k větší transparentnosti a podpořit prostředí, které by bylo lákavé pro investory;

54.

vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala práci skupiny G20 na návrzích, jejichž cílem je vytvořit mnohostranný investiční rámec, v němž by byly stanoveny minimální normy a upraveny určité právní předpisy pro dlouhodobé investice a zásady účtování v reálných hodnotách, aby se vyřešilo krátkodobé kolísání a výkyvy hodnot a aby tím došlo k podpoře přeshraničních investic;

55.

domnívá se, že je velmi zapotřebí vytvořit stabilní daňové prostředí, které by v případě dlouhodobých investic bránilo vzniku překážek; podotýká, že klíčem k podpoře investic mohou být některé daňové pobídky a koncese; podporuje výměnu osvědčených postupů a zdůrazňuje, že vnitřní trh vyžaduje větší transparentnost a lepší koordinaci daňové politiky členských států, aby bylo možné podpořit přeshraniční investice a aby nedocházelo ke dvojímu zdanění nebo ke dvojímu nezdanění; doporučuje členským státům a Komisi, aby v případě projektů v oblasti infrastruktury posoudily možnost daňově zvýhodněných výnosů nebo jiných daňových pobídek a koncesí, jimiž by bylo možné podpořit dlouhodobé investice;

56.

vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s místními a regionálními orgány přehodnotily své nástroje pro plánování rozpočtu a vypracovaly a zveřejnily své vlastní plány v oblasti infrastruktury s cílem poskytnout investorům a dalším zúčastněným stranám podrobné informace a větší jistotu a umožnit plánování budoucích projektů; vyzývá Komisi, aby umožnila členským státům vypracovat způsob standardizace údajů o projektech v oblasti infrastruktury a zpřístupnit je v centrální databázi údajů;

57.

domnívá se, že je nutné zavést pro koncesionáře rozsáhlých dopravních infrastruktur, které nejsou financovány z veřejných prostředků, dlouhodobě stabilní regulační rámec pro jednotlivá odvětví, a tím za pomoci přiměřených cenových předpisů zajistit přístup k nezbytnému financování, dlouhodobé pokrytí nákladů a dostatečnou návratnost investic;

58.

vyzývá Komisi, aby posoudila dopad daňových pobídek, které členské státy uplatňují v souvislosti s dlouhodobým financováním a s přechodem na jiné druhy energie, a aby zjistila, pomocí jakých osvědčených postupů by bylo možné odlišit nižší kapitálové náklady u ekologických investic od vyšších kapitálových nákladů u investic do projektů neslučitelných s přechodem na udržitelné zásobování energií;

59.

žádá, aby malé a střední podniky, coby páteř růstu a vytváření pracovních míst v EU, získaly přednostní přístup k evropským fondům dlouhodobých investic; domnívá se, že spolu s tímto přístupem by měly být zjednodušeny postupy při podávání žádostí; zdůrazňuje, že je důležité zajistit snadnější přístup k financování v průběhu celého životního cyklu podniku, tak aby bylo možné vytvořit a udržet dlouhodobá kvalitní pracovní místa;

60.

žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly penzijní fondy při přijímání sociálně odpovědných investičních rozhodnutí, která by byla v souladu s unijními a mezinárodními sociálními a environmentálními normami a normami v oblasti lidských práv, včetně příslušných pokynů a zásad OECD a OSN; připomíná, že plány Komise na přepracování směrnice o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (směrnice IORP) nesmějí odrazovat od udržitelného dlouhodobého financování;

61.

zdůrazňuje potřebu lepší finanční regulace a dohledu s cílem chránit pracovníky, daňové poplatníky a reálnou ekonomiku před případy selhání trhu v budoucnu;

62.

vyzývá Komisi, aby zlepšila komunikaci a vztahy s EIB, pokud jde o navrhování půjček a systémů záruk upravených zákazníkům na míru; vybízí EIB, aby při uplatňování inovativních finančních nástrojů z evropských strukturálních a investičních fondů ze strany členských států a regionů s nimi úzce spolupracovala a aby i nadále podporovala jejich investiční strategii zaměřenou na odvětví sociální ekonomiky; kromě toho vybízí EIB, aby při určování výše a pravidel těchto půjček na míru a dalších souvisejících systémů rovněž zvážila možnost větší flexibility, aby je tak co nejlépe sladila s finančními nástroji v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, zejména pokud jde o vhodné financování mladých podnikatelů a sociálních podniků;

63.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.