—

Žalobkyně zastává názor, že článek 266 SFEU Radě zakazuje vydat právní akty, které mají stejný obsah jako právní akty ze dne 21. prosince 2012, které byly prohlášeny za neplatné rozsudkem Tribunálu ve věci Oil Pension Fund Investment Company v. Rada (T-121/13, ECLI:EU:T:2015:645).

—

Žalobkyně v této souvislosti namítá, že nebyla řádně vyslechnuta, a že jí nebylo umožněno nahlédnout do spisu. Odůvodnění uvedené v napadených právních aktech není pro žalobkyni logické. Z těchto důvodů bylo porušeno právo žalobkyně na obhajobu a její právo na účinnou právní ochranu. Došlo rovněž k porušení práva být vyslechnut. Dále se uvádí, že Rada správně nepřezkoumala okolnosti týkající se žalobkyně. Žalobkyně má za to, že jí byl odepřen spravedlivý proces podle zásad právního státu, protože se z důvodu neinformovanosti nemohla konkrétně vyjádřit k příslušným výtkám a domnělým důkazním prostředkům Rady a nemohla rovněž v právním sporu předložit žádné případné důkazy, které by dokazovaly opak.

—

Podle názoru žalobkyně se Rada při vydání napadených právních aktů dopustila zjevně nesprávného posouzení. Rada nedostatečně nebo chybně zjistila skutkový stav, ze kterého napadené právní akty vychází. V této souvislosti se mimo jiné uvádí, že důvody pro vydání omezujících opatření, které jsou v napadených právních aktech v souvislosti s žalobkyní uváděny, jsou nesprávné. Napadené právní akty krom toho porušují zásadu proporcionality.

—

Žalobkyně na tomto místě tvrdí, že napadenými právními akty byla porušena její základní práva zaručená Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). V této souvislosti tvrdí, že došlo k porušení svobody podnikání v Evropské unii (článek 16 Listiny) a práva užívat a volně nakládat se svým v Evropské unii zákonně nabytým majetkem (článek 17 Listiny). Žalobkyně dále vytýká porušení zásady rovného zacházení (článek 20 Listiny) a zásady zákazu diskriminace (článek 21 Listiny).