16.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 226/28

1.1

EHSV vítá nové sdělení, jehož účelem je poskytnout členským státům vodítko pro to, jak co nejvíce vytěžit z veřejných zásahů. EHSV považuje toto sdělení za příležitost k přenastavení politik na základě zkušeností nabytých v členských státech a k novému impulsu pro integraci trhu s elektřinou v EU prostřednictvím jasnějšího zaměření se na výhody pro veřejnost (především na nejzranitelnější obyvatele) a na potírání energetické chudoby v EU.

1.2

EHSV doporučuje vyjasnit pojmy veřejný zásah a státní podpora. Maximální využívání veřejných zásahů neznamená, že zásahy (podpora) by se měly systematicky omezovat nebo rozšiřovat, ale že by se spíše měly optimalizovat.

1.3

EHSV žádá o zvýšení soudržnosti v Evropě, pokud jde o státní či místní veřejné zásahy, aby se předešlo riziku kontraproduktivního dopadu.

1.4

EHSV doporučuje Komisi, aby dávala pozor na to, aby cíle jejího sdělení nebránily plnění cílů na rok 2020.

1.5

Lépe integrovaný, prohloubenější a plynulejší trh s elektřinou by měl být prospěšný pro producenty i spotřebitele (včetně malých a středních podniků, řemeslníků a dalších malovýrobců). Nicméně státní hranice tvoří nadále výrazné překážky (předpisy, přenosová kapacita, cenová struktura atp.).

1.6

EHSV připomíná, že je naléhavě nutné rozvíjet dopravní infrastrukturu a posílit elektrická propojení.

1.7

EHSV je zastáncem myšlenky centralizace režimů podpory obnovitelných zdrojů na evropské úrovni a doporučuje Komisi, aby dále usnadnila mechanismy spolupráce mezi členskými státy, a podpořila se tak přeshraniční podpora.

1.8

EHSV souhlasí s tím, že podpora novým technologiím by se v průběhu jejich zdokonalování měla přehodnocovat. EHSV se domnívá, že by Komise měla sestavit jasnou definici „vyspělých zdrojů energie“, kterou by bylo možné v průběhu času zlepšovat.

1.9

EHSV souhlasí, že vnitřní trh s elektřinou není samoúčelný. Musí být navržen tak, aby byl prospěšný pro všechny spotřebitele, zejména ty nejzranitelnější. EHSV je zastáncem myšlenky přijmout opatření na evropské úrovni, která by posílila postavení spotřebitelů jakožto klíčových aktérů na evropském trhu s elektřinou, a mohli se tak stát aktivními spotřebiteli. EHSV vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí v tomto směru a předložila opatření a iniciativy zaměřené na lepší způsob využití veřejných zásahů k vymýcení energetické chudoby.

1.10

EHSV zdůrazňuje, že elektřina je základní komoditou a je nutné ji jako takovou spravovat. V obecném hospodářském zájmu může členský stát v souvislosti s ní stanovit určité povinnosti veřejné služby. Všeobecný přístup k energii by měl být ústředním bodem evropské energetické politiky a měl by být stanoven ve Smlouvě. V zájmu hospodářské soutěže by co nejvyšší využívání veřejných zásahů v energetice nemělo vést ke snížení nebo omezení povinností veřejné služby, které se členské státy rozhodly stanovit. EHSV žádá Komisi, aby byla v této věci maximálně ostražitá a aby přijala opatření k lepšímu zaručení a k posílení těchto povinností veřejné služby bez ohledu na omezení plynoucí ze stávajících úsporných opatření.

2.1

Evropská unie si v roce 2008 vytyčila ambiciózní cíle v oblasti změny klimatu a energetiky (20-20-20). Novým evropským rámcem pro klima a energetiku do roku 2030 ze dne 22. ledna 2014 se bude zabývat jednou z budoucích stanovisek EHSV. Členské státy již zaznamenaly pokrok na cestě k dosažení cílů v oblasti obnovitelné energie, ve velké míře jako výsledek veřejných intervencí.

2.2

Hlavy států a předsedové vlád členských států EU navíc v únoru 2011 prohlásili, že cílem je dokončit do roku 2014 vnitřní trh s energií. Komise od té doby publikovala řadu dokumentů sledujících tento cíl. 15. listopadu 2012 zveřejnila sdělení nazvané Zajistit fungování vnitřního trhu s energií, které obsahovalo první posouzení vnitřního trhu s energií a akční plán pro jeho dokončení. Po sdělení následovalo veřejné slyšení týkající se vnitřního trhu s energií, přiměřenosti kapacity na výrobu energie a kapacitních mechanismů.

2.3

Dne 5. listopadu 2013 zveřejnila Komise další sdělení (Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů) a pět dokumentů svých útvarů, které obsahují pokyny týkající se kapacitních mechanismů, režimů podpory pro obnovitelné zdroje energie, ujednání o spolupráci mezi členskými státy v oblasti obnovitelných zdrojů a řešení v oblasti reakce na poptávku.

2.4

Komise poukazuje na to, že s vytvořením vnitřního trhu a plněním cílů v oblasti klimatu a energetiky vznikly nové výzvy, které si žádají nové formy veřejného zásahu, zejména na státní úrovni, a proto je potřeba rozvíjet a podporovat obnovitelné zdroje energie, zajistit odpovídající výrobní kapacity atp.

2.5

Smyslem tohoto sdělení Komise je poskytnout členským státům pokyny k tomu, jak co nejlépe využít veřejných zásahů, přizpůsobit stávající intervenční opatření a navrhnout nová. Špatně uzpůsobený veřejný zásah by mohl vážně narušit trh a mohly by v jeho důsledku vzrůst ceny energie pro domácnosti i podniky. Komise proto navrhla soubor opatření, jež se mají přijmout před jakýmkoliv veřejným zásahem: zjišťování specifického problému a jeho příčin; prokázání, že trh ho nemůže vyřešit; posouzení vzájemného působení s dalšími politickými cíli a koordinace různých nástrojů veřejného zásahu; posouzení alternativních možností; minimalizace dopadů na elektrické soustavy; udržení intervenčních nákladů na nízké hladině; uvážení nákladů výrobců a soukromých osob; monitorování, hodnocení a ukončování těchto opatření po dosažení stanoveného cíle.

2.6

Cílem je podle Komise vybudovat postupně evropský trh s energií, na němž řádně funguje nabídka a poptávka, cenové signály jsou v souladu s cíli politiky, zúčastněné subjekty mají stejné výchozí podmínky a výroba energie je účinná. Technologie by se se svým zdokonalováním měly postupně podrobovat tržním cenám a podpůrná opatření by se měla nakonec ukončit. V praxi to bude znamenat odstraňování výkupních tarifů a přechod k výkupním prémiím a jiným podpůrným nástrojům s cílem podpořit producenty v reakci na tržní trendy. Komise rovněž naléhá na členské státy, aby lépe koordinovaly své strategie obnovitelné energie, a spotřebitelům se tak snížily náklady (ceny energie a energetické daně). Režimy podpory by měly být více vzájemně přizpůsobeny.

2.7

Sdělení sice není právně závazné, nicméně definuje základní zásady, které Komise použije při hodnocení veřejných zásahů v oblasti režimů podpory obnovitelných zdrojů energie, mechanismů ovlivňujících kapacitu a opatření uzpůsobujících poptávku spotřebitelů. Tyto zásady budou mít tedy dopad na způsob uplatňování pravidel Evropské unie pro státní podporu a provádění právních předpisů EU v oblasti energetiky. Komise rovněž hodlá navrhnout právní nástroje k zajištění toho, aby se tyto zásady uplatňovaly v plné míře.

3.2

EHSV vždy podporoval iniciativy Komise, jejichž účelem je dokončení vnitřního trhu s energií. EHSV rovněž poukazuje na to, že za tímto účelem podporuje zásadu vytvoření Evropského energetického společenství, jež by podporou solidarity, spolupráce a integrace umožnilo optimálně posílit společnou správu energetických záležitostí, přičemž by se zaměřilo především na otázky trhu a infrastruktury.

3.3

Vnitřní trh nemůže být vytvořen, pokud budou stále existovat „státní hranice“ bránící obchodu s energií. S přeshraniční kapacitou by se mělo zacházet úplně stejně jako s jakýmkoliv jiným vedením či potrubím, které nepřekračuje hranice. Ve sdělení by se mělo zdůraznit, že velkou překážkou skutečného odstranění státních hranic uvnitř vnitřního trhu s energií zůstává kromě rozdílů ve vnitrostátních předpisech rovněž přístup k přeshraniční kapacitě. Například zevšeobecnění stanovování cen a přidělování kapacity u přenosu ve všech členských státech na metodu vstupu/výstupu by mohlo oživit přeshraniční obchod a je vhodnější než metoda od bodu k bodu, která vytváří pobídky pro investice provozovatelů přenosových soustav do odstraňování úzkých míst toku energie na hranici oblasti, již obsluhují. Bude to ku prospěchu všech účastníků trhu, včetně těch na trhu s energií z nestálých obnovitelných zdrojů. Kromě Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) musí i Komise a Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) přezkoumat mechanismy přidělování kapacity a stanovit odpovědnosti provozovatelů přenosových soustav, co se týče energetické burzy. Je zapotřebí provést přezkum, aby se zaručilo, že na státních hranicích neexistují žádná potenciální umělá úzká místa, která by mohla omezit toky energie mezi členskými státy. Taková umělá úzká místa mohou vzniknout v důsledku národních protekcionistických politik, jejichž účelem je zavedení jednotných domácích tarifů, nebo případných obchodních zneužití ze strany vnitrostátních provozovatelů přenosových soustav, kteří posouvají úzká místa toku energie na hranice oblasti, již obsluhují. Taková pravidla by podnítila provozovatele přenosových soustav, aby směřovali své investice do lepších přeshraničních propojení přenosových soustav.

3.4

EHSV žádá o posílení elektrických propojení, aby se dokončil vnitřní trh s energií. EHSV podporuje veškeré iniciativy, které usnadní využívání elektrických sítí a zvýší jejich efektivitu s ohledem na rozvoj obnovitelných zdrojů. Schvaluje tedy spolupráci jako Coreso, jež je zárodkem celoevropskému řízení dodávek elektrické energie.

3.5

EHSV navíc důsledně propaguje vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie (2). EHSV podporuje cíle plánu do roku 2050.

3.6

Ustanovení týkající podpory obnovitelných zdrojů byla zavedena v době, kdy podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie byl malý a tato technologie v plenkách. Podíl obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie je dnes mnohem vyšší a bude nadále dlouhodobě růst. EHSV souhlasí s Komisí, že je nutné zhodnotit veřejné zásahy se zohledněním zásady subsidiarity a stupně vyspělosti zdrojů a technologií k výrobě energie. Domnívá se však, že by Komise měla jasně definovat „vyspělé zdroje energie“ a revidovat tuto definici na základě budoucího technologického pokroku. EHSV dále zdůrazňuje, že hodnocení a uzpůsobení ustanovení týkajících se podpory obnovitelných zdrojů by mělo probíhat tak, aby spotřebitelé, zejména ti nejzranitelnější, mohli plně těžit z evropského trhu s elektřinou. EHSV doporučuje, aby se dohlédlo na to, že toto uzpůsobení podpory nezkomplikuje dosažení cílů strategie Evropa 2020. EHSV doporučuje Komisi, aby tomuto aspektu věnovala pozornost v návrzích nových pokynů Unie pro státní podporu v oblasti energetiky a životního prostředí.

3.7

Podobně by se měla ukončovat státní podpora obnovitelných zdrojů u vyspívajících technologií, a měla by být koordinována s rozvojem funkčního trhu s emisemi. EHSV souhlasí s Komisí v tom, že podpora obnovitelných zdrojů by měla být flexibilní, úměrná, regresivní a konkurenční, aby obnovitelné zdroje mohly ve stále vyšší míře reagovat na tržní signály a konkurovat konvenčním jednotkám. Přímá podpora obnovitelných zdrojů by se měla postupně nahrazovat fungujícím trhem s emisními povolenkami a podle toho odbourávat.

3.8

EHSV vítá iniciativy Komise, jejichž smyslem je centralizovat podporu obnovitelných zdrojů na evropskou úroveň. Komise by měla dále podpořit mechanismy spolupráce mezi členskými státy za účelem propagace přeshraniční podpory, které jsou v současnosti málo využívány. Centralizování podpory na evropskou úroveň se také těžko stane realitou, dokud budou členské státy schopné vytvářet si vlastní politiky umožňující „parazitování“ na sousedních zemích či zatěžující tyto země negativními omezeními (např. podpora rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů energie v Německu vytváří v sousedním Polsku a České republice kruhové toky energie, jež vedou k dodatečným nákladům na elektrickou energii v těchto zemích, aby se vyrovnaly a zabezpečily dodávky). Je snadnější řešit tyto problémy nyní, dokud je systém relativně mladý, než později, až budou důsledky závislosti na zavedených postupech silnější.

3.9

Jednou z konkrétních výzev týkajících se integrace energie z obnovitelných zdrojů je fakt, že její produkce není stálá, což vyžaduje vyrovnávací, záložní či rezervní kapacity. Ve sdělení je zdůrazněno riziko, že podpora záložních kapacit ze strany členských států může být ve skutečnosti podporou neúčinných elektráren nebo subvencováním fosilních paliv. Tento problém by měl být nejprve zmírňován rozvojem vnitrodenních, vyrovnávacích a pomocných trhů. Pokud se tyto ukáží jako skutečně efektivní, budou fungovat přeshraničně a vydávat správné cenové signály, mohly by nakonec regulovat trh do té míry, že zmizí potřeba dodatečných kapacitních mechanismů. Všechny mechanismy odměňování rezerv či kapacit musí být založené na trhu, technologicky neutrální, nediskriminační a otevřené přeshraniční účasti (3).

3.10

Normy a mechanismy pro zajištění odpovídající výroby energie se v současnosti mezi členskými státy liší, jelikož se v nich liší i problémy s vyrovnáváním nabídky a poptávky. K zabezpečení dodávek a vytvoření vnitrostátních rezerv jsou nezbytné veřejné zásahy. Vzhledem k rostoucí propojenosti a vzájemné závislosti trhů a s cílem předejít současné existenci různých, fragmentovaných systémů by se měla podporovat konzultace a spolupráce mezi zeměmi, zejména v rámci Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie, a Komise by se měla zabývat realizací trhu pro evropskou výrobní kapacitu a vyjít přitom z dosavadních pozitivních zkušeností.

3.11

EHSV souhlasí s Komisí v tom, že veřejné zásahy hrají důležitou úlohu v plnění cílů evropské politiky v oblasti energetiky a změny klimatu. Domnívá se, že maximální využívání veřejných zásahů by nemělo nutně znamenat omezování či rozšiřování veřejného úsilí, ale spíše jeho optimalizaci. Je toho názoru, že zásahy tohoto druhu musí hrát ještě významnější úlohu v boji proti energetické chudobě. Je podle něj vhodné více využívat tyto zásahy v této oblasti a vyzývá Komisi, aby předložila související návrhy a opatření.

3.12

Rád by ovšem zdůraznil, že je důležité učinit kroky k zajištění toho, aby veřejné zásahy na státní, regionální a místní úrovni byly v Evropě v souladu. Na evropské úrovni mohou být tyto zásahy za určitých podmínek kontraproduktivní.

3.13

EHSV zároveň poukazuje na to, že skladba zdrojů energie spadá do svrchovanosti jednotlivých států, pokud výrazně nenarušuje hospodářskou soutěž a je v souladu s pravidly pro státní podporu. Vzhledem k tomu, že takové zásahy mají dopad na jiné evropské země, se EHSV domnívá, že by se měla zvýšit koordinace mezi členskými státy, zejména v rámci Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie, aby se dosáhlo většího souladu na evropské úrovni.

3.14

EHSV v této souvislosti upozorňuje na to, že by bylo vhodné, kdyby Komise činila jasný rozdíl mezi veřejným zásahem a státní podporou.

3.15

Veřejný zásah má dopad na ceny elektřiny a náklady na ni. Komise uznává, že je obtížné určit cenu každé technologie výroby energie na srovnatelném základě, a tedy posoudit potřebnou hladinu veřejného zásahu. EHSV se v jednom z budoucích stanovisek bude podrobně zabývat zprávou a sdělením Komise o cenách energie a nákladech na energii v Evropě, jež byly zveřejněny 22. ledna 2014. Výbor znovu připomíná své doporučení, aby Komise do zprávy zahrnula analýzu energetické chudoby v Unii a evropskou strategii a plán boje proti ní.

3.16

S rozšířením, prohloubením a zvýšením plynulosti trhu s elektřinou se lépe zaručí jeho stabilita a sníží se potřeba různých forem cílených nebo dočasných veřejných zásahů, které nyní způsobují koordinační problémy.

3.17

Komise zcela správně zdůraznila otázky jako např. zabezpečení dodávek nebo ztráta cenové konkurenceschopnosti ekonomiky EU, které nejsou vždy slučitelné s cíli 20-20-20 nebo cíli na rok 2050. Plnění cílů balíčku v oblasti klimatu tak zvyšuje náklady jednotlivců a průmyslu na energii a omezuje konkurenceschopnost. Podpora obnovitelných zdrojů může na druhé straně vést k přehnaně nízkým velkoobchodním cenám elektřiny a narušit investiční signály u rezervní kapacity. Nástroje k dosažení cílů 20-20-20 se musí řádně monitorovat, aby se zaručilo, že narušení nepřeváží užitek.

3.18

Další obavy zároveň vzbuzuje návrh Komise podporovat dlouhodobé smlouvy o výstavbě nových elektráren, které mají být uzavírané mezi producenty elektřiny a budoucími konečnými spotřebiteli za účelem zajištění konkurenceschopnosti energeticky náročných odvětví. Komise konstatuje, že existují rizika uzavírání trhů, a tyto smlouvy by se měly pečlivě přezkoumat, aby se zjistilo, zda jejich výhody převáží náklady nebo zda ve skutečnosti naruší hospodářskou soutěž. Energeticky nároční spotřebitelé se navíc zajímají spíše o elektrárny na konvenční paliva, na něž se z hlediska dodávek energie dá spolehnout. Jejich podpora by mohla zmařit další politiky EU, počínaje podporou obnovitelných zdrojů a konče dodržováním směrnice o průmyslových emisích. V krajním případě je pro tvůrce rozhodnutí obzvláště nepříjemné, pokud se spotřebitel z řad průmyslu nakonec rozhodne z jakéhokoliv důvodu k přemístění výroby.

3.19

EHSV plně souhlasí s tím, že vnitřní trh s elektřinou není samoúčelný. Trh s elektřinou musí být prospěšný pro všechny, a zejména pro nejzranitelnější obyvatele. Je nutné vyvinout úsilí o jeho dokončení, jelikož je v současnosti příliš roztříštěný. To negativně ovlivňuje svobodu evropských spotřebitelů zvolit si dodavatele a svůj rozpočet (ceny jsou příliš vysoké), zabezpečování dodávek energie v Evropě a úsilí o řešení změny klimatu a energetického přechodu. Mělo by se zvýšit zaměření evropské energetické politiky na vymýcení energetické chudoby.

3.20

Reakce na poptávku a energetická účinnost nabízejí ohromný potenciál pro omezení energetických špiček. Ten je však navzdory technologickému pokroku nevyužit. EHSV se důrazně zasazuje o posilování postavení spotřebitelů při ovlivňování jejich energetického „života“, jež by jim umožnilo stát se aktivními spotřebiteli. Technologie jako inteligentní měřicí přístroje musí být opravdu navrženy pro všechny spotřebitele, včetně těch nejzranitelnějších, a být plně účinné a užitečné tak, že budou poskytovat snadno pochopitelné a transparentní informace bez dodatečných nákladů, čímž usnadní inteligentní přizpůsobení poptávky po energii (a zajistí se bezpečnost/důvěrnost údajů). EHSV je zastáncem podpory výzkumu a vývoje v energetice (zejména pokud jde o inteligentní nástroje a skladování energie).

3.21

Veřejné zásahy jsou zásadně důležité i z toho důvodu, že reakce na poptávku (demand-side response, DSR) či řízení poptávky (demand-side management, DSM) má tendenci přehnaně zatěžovat zranitelné spotřebitele Typ podpory nabízený zranitelným spotřebitelům musí být tedy přizpůsoben jejich konkrétní situaci a kritéria způsobilosti by měla být spravedlivá a předvídatelná.

3.22

EHSV je toho názoru, že technologie DSM/DSR nejsou samy o sobě dostatečné k uzpůsobení a omezení poptávky. EHSV je zastáncem zintenzivnění osvěty spotřebitelů a posílení jejich postavení na evropské úrovni prostřednictvím různých iniciativ podporovaných z fondu energetické solidarity (4). EHSV podporuje zlepšení energetické účinnosti budov (s profesionální energetickou certifikací), odstraňování neizolovaných míst a postupné rušení prodeje nebo pronájmu takto špatně izolovaných budov.

3.23

Evropští spotřebitelé energie patří mezi ty nejméně spokojené s trhem. Mezi hlavní otázky, jimiž je třeba se zabývat na straně spotřebitelů, aby se podpořil rozvoj dobře fungujícího trhu s energií, patří: přístup k energii, objektivní a spolehlivé informace o nabídkách včetně nezávislých srovnání, transparentnost smluvních podmínek, ochrana před klamavými a agresivními tržními praktikami, jednotné kontaktní místo pro poskytování informací, srozumitelné informace pro spotřebitele, účinné uplatňování směrnice o energetické účinnosti, usnadňování změny poskytovatele, účinné prostředky odškodnění v případě oprávněných stížností (5) a opatření boje proti energetické chudobě. K zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a výhod pro spotřebitele je rovněž zásadní nezávislé monitorování trhů s energií. Pokrok v těchto oblastech by mohl zajistit širší společenskou a politickou podporu energetické politiky EU.

3.24

EHSV podporuje místní výrobu obnovitelné energie tzv. aktivními spotřebiteli (6). Tento fenomén se rychle šíří v mnoha zemích, zejména ve Spojeném království a Německu. Je to zásadně důležité pro energetickou rovnováhu v Evropě, levnější dodávky energie a snižování emisí CO2. Úloha aktivních spotřebitelů na trhu s energií souvisí s bojem proti energetické chudobě. Díky inteligentním rozvodným soustavám a inteligentním měřicím přístrojům může aktivní spotřebitel zajistit výměnu energetických služeb generovaných v malé elektrárně. Do konce roku 2020 bude ve Spojeném království přibližně 8 milionů zařízení tohoto druhu, která budou vyrábět zhruba 40 GW elektrické energie. Počet zaměstnaných lidí přesáhne 1 00  000. Aktivním spotřebitelům by měla být poskytována veřejná podpora na odstranění legislativních překážek a finanční či provozní podpora ve formě montáže a údržby, zejména v oblasti investic. Musí však rovněž existovat účinná regulace, pomocí níž by se zaručilo, že aktivní spotřebitelé budou přiměřeně odpovědní za nerovnováhu, již mohou způsobit při dodávání energie do systému, a vytvořily by se tržní nástroje a mechanismy stanovování cen, jež budou tyto spotřebitele podněcovat ke snižování takové nerovnováhy.

3.25

Elektřina není komodita jako každá jiná. Je základní společnou komoditou a je nutné ji jako takovou spravovat. V obecném hospodářském zájmu může členský stát v souvislosti s ní stanovit určité povinnosti veřejné služby. EHSV opakovaně požadoval, aby byl univerzální přístup k energii zahrnut mezi cíle energetické politiky EU a zakotven ve Smlouvě. EHSV proto zdůrazňuje, že je nutné postarat se o to, aby povinnosti veřejné služby týkající se veřejného zájmu, pokud je zavedly členské státy na základě směrnice 2009/72/ES (zejména bezpečnost, přístup k energii a energii za přijatelné ceny, pravidelnost, kvalita a cena elektřiny, ochrana životního prostředí včetně energetické účinnosti a ochrany klimatu podle definice čl. 3 odst. 2 a 3 této směrnice), nebyly v průběhu racionalizace veřejných zásahů v souladu se zásadou konkurenceschopnosti oslabeny. EHSV vyzývá Komisi, aby byla v tomto ohledu maximálně ostražitá a aby o tomto zásadním aspektu podávala každoročně zprávu. Žádá, aby do své výroční zprávy o vnitřním trhu zahrnula specifičtější a podrobnější hodnocení toho, jak jsou povinnosti veřejné služby plněny v členských státech, a dále požaduje specifické iniciativy, aby tyto povinnosti byly na evropské úrovni lépe zaručeny, či dokonce posíleny.

3.26

Transparentnost a integrita velkoobchodu s energií mají zásadní význam pro ochranu zájmů všech občanů –jsou důležité, aby se předešlo přemrštěným cenám pro konečné spotřebitele a podpořilo se dobré řízení energetických společností, ať už státních či soukromých. Komise by měla zhodnotit používání nařízení REMIT a v případě potřeby navrhnout nějaká řešení. Transparentnost velkoobchodu by umožnila rychle odhalit záležitosti, jako je zneužívání trhu nebo protisoutěžní chování, a podpořit zásah orgánů pro ochranu hospodářské soutěže.