4.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 32/6

1.

svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou základní hodnoty zakotvené v Listině základních práv Evropské unie. Vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky hrají důležitou roli při zajišťování transparentnosti a odpovědnosti a mají dopad na veřejné mínění a účast občanů na rozhodovacích procesech a na jejich přispívání k těmto procesům, jsou svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jedním ze základních pilířů demokracie;

2.

v uplynulých letech byla v Evropské unii zaznamenána v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků řada výzev. Jednalo se mimo jiné i o záležitosti, které si získaly pozornost díky soudním řízením, úředním šetřením, zprávám Evropského parlamentu a nevládních organizací, ale i v rámci parlamentních rozprav na vnitrostátní i evropské úrovni;

3.

pro zajištění svobody a plurality sdělovacích prostředků má zásadní význam transparentnost, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků a o zdroje financování;

4.

pro zajištění svobody sdělovacích prostředků má dále klíčový význam zajištění ochrany novinářů před nepatřičným ovlivňováním, což je zejména důležité v dobách hospodářské krize a během transformace v oblasti sdělovacích prostředků;

5.

klíčovým prvkem svobody sdělovacích prostředků je zajištění patřičné ochrany novinářských zdrojů;

6.

k posilování svobody a plurality sdělovacích prostředků přispívá směrnice o audiovizuálních mediálních službách jakožto regulační rámec EU pro audiovizuální mediální služby. Ústřední úlohu při prosazování tohoto rámce zastávají příslušné regulační orgány pro audiovizuální oblast v jednotlivých členských státech;

7.

Komise financuje řadu studií, zpráv, projektů a koordinovaných opatření v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků;

8.

velmi důležitou práci v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků vykonává Rada Evropy. V této souvislosti je v memorandu o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií z roku 2007 svoboda projevu a informací uvedena mezi společnými prioritami a klíčovými oblastmi spolupráce mezi těmito organizacemi;

9.

internet umožňuje přístup k informacím a nabízí občanům nové možnosti k účasti, diskusi a formování názorů. To přispívá ke svobodě projevu a zvyšuje pluralitu názorů, avšak objevují se i nové výzvy v souvislosti se způsobem, jímž lidé získávají přístup k informacím a jak je hodnotí. Zvláštní pozornost je třeba věnovat možným negativním účinkům nadměrné koncentrace vlastnictví v tomto odvětví na jedné straně a posilování postavení subjektů kontrolujících poskytování obsahu (gatekeepers) na straně druhé;

10.

vzhledem ke globální povaze internetu není možné tyto záležitosti zvládnout v rámci zeměpisně vymezených hranic.

11.

vysoká míra nezávislosti a plurality sdělovacích prostředků má zásadní význam nejen pro demokracii, ale přispívá také k posílení hospodářského růstu a jeho udržitelnosti;

12.

důležitou úlohu při stanovování standardů pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků plní Rada Evropy a spolupráce s tímto orgánem by měla nadále pokračovat a měla by být posílena;

13.

občané musí mít snadný přístup k informacím o vlastnictví konkrétního sdělovacího prostředku a o dalších subjektech či osobách, které mají z tohoto vlastnictví prospěch, aby si mohli o poskytovaných informacích vytvořit informovaný úsudek. V této souvislosti hraje důležitou úlohu mediální gramotnost;

14.

spolupráce a sdílení osvědčených postupů mezi regulačními orgány pro audiovizuální oblast a dalšími příslušnými orgány přispívá k fungování jednotného trhu EU i k otevřenému a pluralitnímu mediálnímu prostředí;

15.

zajištění vysoké míry svobody a plurality sdělovacích prostředků má pro EU zásadní význam z hlediska její důvěryhodnosti při jednáních s přistupujícími zeměmi a na mezinárodních fórech.

16.

zelenou knihu Komise nazvanou Vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu (1).

17.

nezávislou zprávu skupiny na vysoké úrovni pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků (2) a nezávislou zprávu fóra pro budoucnost sdělovacích prostředků (3).

18.

zajistily nezávislost svých regulačních orgánů v audiovizuální oblasti;

19.

přijaly vhodná opatření k dosažení skutečné transparentnosti, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků;

20.

přijaly vhodná opatření v zájmu zabezpečení práva novinářů na ochranu zdrojů informací a v zájmu ochrany novinářů před nepatřičným ovlivňováním;

21.

přijaly v závislosti na situaci ve své zemi vhodná opatření, a předcházely tak možným negativním vlivům nadměrné koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků.

22.

nadále podporovala projekty, jejichž cílem je posílit ochranu novinářů a profesionálů z oblasti sdělovacích prostředků;

23.

nadále podporovala nezávislý monitorovací nástroj k posuzování rizik ohrožujících pluralitu sdělovacích prostředků v EU („Observatoř pro pluralitu sdělovacích prostředků“), který realizuje Evropský univerzitní institut ve Florencii, a aby členské státy a všechny příslušné zúčastněné strany vybídla k jeho dalšímu používání;

24.

prostřednictvím nelegislativních opatření (4) posílila spolupráci mezi regulačními orgány členských států v audiovizuální oblasti a podporovala osvědčené postupy týkající se transparentnosti, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků;

25.

posoudila účinnost těchto opatření s cílem uvážit jakékoli další kroky.

26.

v plném souladu se zásadou subsidiarity zabezpečily, prosazovaly a uplatňovaly hodnoty zakotvené v Listině základních práv EU a v této souvislosti se zabývaly výzvami, kterým EU v oblasti svobody a plurality čelí.