Kasační opravný prostředek podaný dne 27. května 2013 Fresh Del Monte Produce, proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 14. března 2013 ve věci T-587/08, Fresh Del Monte Produce, Inc. v. Evropská Komise

(Věc C-293/13 P)

2013/C 252/27

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Fresh Fresh Del Monte Produce, Inc. (zástupci: B. Meyring, Rechtsanwalt, L. Suhr, advokátka, O. Van Ermengem, advokát)

Další účastnice řízení: Internationale Fruchtimport Gesellschaft Weichert GmbH & Co. KG, Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka zaprvé tvrdí, že Komise a Tribunál nesprávně aplikovali čl. 81 odst. 1 ES (nyní článek 101 SFEU) a čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1), když společnosti Del Monte přičetli odpovědnost za protiprávní jednání. Odpovědnost lze mateřské společnosti přičíst v případě, že dceřiná společnost nemůže nezávisle rozhodovat o svém chování na trhu. To znamená, že mateřské společnosti lze přičíst odpovědnost pouze v případech, kdy se dceřiná společnost řídí pokyny mateřské společnosti ve všech podstatných ohledech. Komise a Tribunál přičetli společnosti Del Monte odpovědnost za jednání společnosti Weichert, ačkoli uznali, že „společnost Weichert se ne vždy řídila pokyny společnosti Del Montes“ a že „rozhodování společnosti Weichert o cenách nemusela splnit očekávání společnosti Del Monte“. Z rozhodnutí ani z rozsudku dále nevyplývá, že se společnost Weichert skutečně řídila pokyny společnosti Del Monte. Navrhovatelka dodává, že Tribunál se při posouzení omezil na určité skutečnosti, které údajně dávaly společnosti Del Monte jistou míru vlivu, avšak neaplikoval podmínky stanovené judikaturou pro účely posouzení, co činilo její vliv „rozhodujícím“.

Navrhovatelka podpůrně tvrdí, že Tribunál zkreslil důkazy, a to konkrétně při posouzení dohody společnosti Weichert o partnerství a vyjádření ostatních dovozců.

Navrhovatelka dále tvrdí, že Tribunál odmítl jednotlivé důkazy pouze na základě toho, že neprokazovaly neexistenci rozhodujícího vlivu, čímž ve skutečnosti převrátil důkazní břemeno. Porušil tak článek 48 Listiny základních práv Evropské unie (presumpce neviny) a čl. 6 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech a zásadu in dubio pro reo.

Navrhovatelka konečně tvrdí, že Tribunál nesprávně uplatnil čl. 81 odst. 1 ES, když dospěl k závěru, že se společnosti Dole, Chiquita a Weichert účastnily jediného a trvajícího protiprávního jednání, ačkoli společnost Weichert neměla povědomí o komunikaci mezi společnostmi Chiquita a Dole.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.