Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. června 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Arbeitsgericht Ludwigshafen am Rhein — Německo) — Georges Erny v. Daimler AG — Werk Wörth

(Věc C-172/11) (1)

(Volný pohyb pracovníků - Článek 45 SFEU - Nařízení (EHS) č. 1612/68 - Článek 7 odstavec 4 - Zásada zákazu diskriminace - Dorovnávací částka mzdy vyplácená pracovníkům pracujícím v režimu částečného pracovního úvazku před odchodem do starobního důchodu - Příhraniční pracovníci podléhající dani z příjmu v členském státě svého bydliště - Fiktivní zohlednění daně ze mzdy členského státu zaměstnání)

2012/C 258/09

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Arbeitsgericht Ludwigshafen am Rhein

Účastníci původního řízení

Žalobce: Georges Erny

Žalovaná: Daimler AG — Werk Wörth

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Arbeitsgericht Ludwigshafen am Rhein, Auswärtige Kammern Landau — Výklad článku 45 SFEU a čl. 7 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství (Úř. věst. L 257, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 15) — Dorovnávací částka mzdy vyplácená pracovníkům pracujícím v režimu částečného pracovního úvazku před odchodem do starobního důchodu — Nevýhodnější zacházení s příhraničními pracovníky, kteří podléhají dani z příjmů jen ve státě bydliště, v důsledku zohlednění daně ze mzdy při výpočtu této dorovnávací částky, kterou ve státě zaměstnání teoreticky dluží

Výrok

Článek 45 SFEU a čl. 7 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství brání ustanovením kolektivních a individuálních smluv, podle nichž musí být taková dorovnávací částka, jako je částka, o kterou se jedná ve sporu v původním řízení, která je vyplácena zaměstnavatelem v rámci režimu práce na částečný pracovní úvazek zaměstnance v předdůchodovém věku, vypočítána tak, že se při určování vyměřovacího základu této dorovnávací částky fiktivně odečte daň ze mzdy pracovníka, kterou by odvedl v členském státě zaměstnaní, i když podle smlouvy o zamezení dvojímu zdanění platy, mzdy a odměny za práci, jež jsou obdobné těm, jež jsou vypláceny pracovníkům, kteří nemají bydliště v členském státě zaměstnání, podléhají daňové povinnosti v členském státě bydliště posledně uvedených osob. Podle uvedeného čl. 7 odst. 4 jsou taková ustanovení od počátku neplatná. Článek 45 SFEU, jakož i ustanovení nařízení č. 1612/68 ponechávají členským státům nebo sociálním partnerům svobodu volby mezi různými řešeními vhodnými k uskutečnění cíle, který sledují tato ustanovení.

(1)  Úř. věst. C 226, 30.7.2011.