29.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 191/111

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

COM(2011) 874 final

2012/C 191/20

Zpravodaj: pan Pedro NARRO

Dne 15. prosince 2011 se Rada a dne 23. ledna 2012 Evropský parlament, v souladu s článkem 192 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

COM(2011) 874 final.

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 10. dubna 2012.

Na 480. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 25. a 26. dubna 2012 (jednání dne 25. dubna), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 127 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Program LIFE je úspěšným unijním programem, který v posledních 20 letech za podpory dalších fondů a iniciativ zaznamenává velmi pozitivní výsledky. Z tohoto důvodu je nutné jej zachovat a posílit, aby bylo možné se strategickým a soudržným způsobem posunout vpřed v ochraně životního prostředí a klimatu v Evropské unii.

1.2   Navýšení rozpočtu programu LIFE (2014–2020) je dobrým znamením, ale pro začlenění tematiky životního prostředí do evropských politik ještě zbývá mnoho učinit. EHSV vyzývá členské státy, aby se kvůli hluboké hospodářské krizi, v níž se nacházejí, rozhodným způsobem zasadily o investice do oblasti životního prostředí klimatu pro zmírnění jejích dopadů.

1.3   Vytvoření podprogramu pro oblast klimatu může být pozitivním nástrojem ke zviditelnění iniciativ zaměřených na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí. Podprogram pro životní prostředí musí i nadále přispívat k ochraně biologické rozmanitosti a především k financování sítě Natura 2000, avšak aniž je narušena účast ostatních fondů, např. fondů souvisejících s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV).

1.4   Realizace nového typu projektů velkého rozsahu – integrovaných projektů – musí probíhat tak, aby byla zaručena účast nevládních organizací a MSP, čímž bude zajištěna kontinuita „tradičních projektů“ a zlepšení koordinace mezi vnitrostátními a unijními orgány. V tomto ohledu EHSV navrhuje, aby Komise přistoupila k tomu, že do návrhu nařízení začlení jasné rozpočtové rozdělení prostředků mezi oba programy, specifikuje, která kritéria budou použita pro zeměpisné rozložení integrovaných projektů a vyjasní, jak se budou vypracovávat víceleté programy, aniž dojde k ohrožení flexibility programu.

1.5   EHSV se vyslovuje pro to, aby se projekty rozdělovaly podle oprávněných nároků, nikoli podle zeměpisných kritérií. EHSV nicméně uznává, že mnoho zemí se programu LIFE účastní velmi omezeně, neboť nemají dostatečné zkušenosti ani prostředky k tomu, aby se mohly aktivně zapojit. V tomto ohledu je zásadní, aby jim Komise poskytnutím rozsáhlejšího poradenství a lepší institucionální koordinací usnadnila přístup.

1.6   Zvýšení míry spolufinancování u tradičních i integrovaných projektů nemůže v žádném případě ospravedlnit to, že se DPH a náklady na stálé zaměstnance již nepovažují za způsobilé náklady. Pokud tyto náklady nebudou započítány, mohlo by to zásadním způsobem ohrozit malé organizace občanské společnosti, jejichž přínos je velmi hodnotný, ale jejichž účast by mohla být vyloučena či omezena.

1.7   Zavedení paušálních částek je jedním z dobrých zjednodušujících opatření. EHSV se domnívá, že by se Komise měla podrobněji zabývat zlepšením poradenských služeb, zjednodušením finančních formulářů a zavedením předběžného posouzení u tradičních projektů.

1.8   EHSV považuje za nezbytné zachovat unijní charakter a evropskou přidanou hodnotu programu LIFE. V tomto smyslu musí Komise předběžně vyjasnit, jaká opatření budou přijímána prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, roli členských států ve výboru LIFE a nové kompetence Evropské agentury pro konkurenceschopnost a inovace.

1.9   I přes výrazný úspěch programu LIFE musí Evropská komise vyvinout další úsilí na podporu osvěty o tomto programu a aktivní účasti organizací občanské společnosti. V tomto ohledu je nutné zlepšit metody propagace a transparentnost výběru projektů a informovat evropské občany o významu a přidané hodnotě, kterou unijní nástroj, jako je program LIFE, společnosti přináší.

2.   Souvislosti

2.1   Dne 12. prosince 2011 Evropská komise zveřejnila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE). Celková výše finančních prostředků přidělených programu LIFE na období 2014–2020 vyjádřené v běžných cenách činí 3 618 milionů EUR.

2.2   Program LIFE je součástí návrhu Komise o víceletém finančnímu rámci na období let 2014-2020, který stanoví rozpočtový rámec a hlavní směry strategie Evropa 2020. Komise se rozhodla považovat oblasti životního prostředí a klimatu za nedílnou součást všech hlavních nástrojů a zásahů.

2.3   Program LIFE je od svého počátku jedním z hlavních zdrojů financování v oblasti životního prostředí v Evropské unii. Cílem nového nařízení navrhovaného Komisí je nahradit platné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+).

2.4   Návrh nového nařízení o programu LIFE je vypracován jako program LIFE se dvěma podprogramy: jedním pro životní prostředí a jedním pro oblast klimatu. Podprogram pro životní prostředí se skládá ze tří prioritních oblastí: 1. biologická rozmanitost, 2. životní prostředí a účinné využívání zdrojů a konečně 3. správa a informace.

2.5   Výše finančních prostředků přidělených podprogramu pro životní prostředí bude 2 713,5 mil. EUR. Polovina prostředků přidělených na podporu projektů prostřednictvím konkrétních akcí je věnována na podporu oblasti přírody a biologické rozmanitosti. Podprogram pro oblast klimatu bude mít rozpočet ve výši 904,5 mil. EUR a budou jej tvořit tří specifické prioritní oblasti: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a správy a informací v oblasti klimatu.

2.6   Evropský hospodářský a sociální výbor vždy dával najevo význam programu LIFE pro rozvoj a nastavení politiky EU v oblasti životního prostředí. V posledních třech stanoviscích, které EHSV vypracoval k problematice projektu LIFE, zopakoval jeho hodnotný, avšak omezený přínos k ochraně evropského životního prostředí (1).

3.   Obecné připomínky

3.1   Rozpočet

3.1.1   V rozpočtu vyčleněném na program LIFE v návrhu víceletého finančního rámce dochází k výraznému nárůstu oproti prostředkům přiděleným v období 2007–2013. Rozpočet LIFE naroste z 2 143 na 3 200 mil. EUR v cenách roku 2011 (3 618 mil. EUR v běžných cenách). Podprogram pro životní prostředí získá 2 713,5 mil. EUR (polovinu na opatření v oblasti biologické rozmanitosti a ochrany přírody) a oblast klimatu 904,5 mil. EUR.

3.1.2   Plánované prostředky představují 0,3 % z celkového evropského rozpočtu. Navýšení rozpočtu je, pokud jde o environmentální zájmy, pozitivním signálem, ačkoli je třeba posoudit, jak hospodářská krize ovlivní možnosti financování na straně soukromých subjektů a místních samospráv, zejména u rozsáhlejších projektů s vyšší absorpcí prostředků. V každém případě EHSV zdůrazňuje, že je nutné zasadit se o ochranu životního prostředí a klimatu s cílem zmírnit dopady krize, a hájí myšlenku, že financování programu LIFE nesmí mít negativní dopad na ostatní fondy, které potenciálně také mohou intervenovat ve stejné oblasti jako EZFRV či strukturální fondy.

3.1.3   Komise by měla věnovat prvořadou pozornost potřebě dodatečných finančních prostředků na provádění činností v oblasti komunikace, propagace a přenosu know-how. Konkrétní financování opatření v oblasti poradenství a odborné přípravy by přispělo nejen ke zjednodušení řízení tohoto programu, ale hlavně ke zvýšení efektivity a optimalizaci zdrojů.

3.2   Hlavní novinky návrhu

3.2.1   Po konzultacích zainteresovaných stran a provedení posouzení dopadu se Komise rozhodla zavést tři významné změny platných předpisů, s cílem zlepšit jejich strukturu, zjednodušit jejich fungování, zvýšit jejich flexibilitu a zřetelněji formulovat cíle a strategie. Těmito změnami jsou:

1)	konkrétnější priority;

2)	dva podprogramy: oblast životního prostředí nebo podprogramu pro oblast klimatu;

3)	nový druh projektů: „integrované projekty“.

3.3   Stanovení priorit

3.3.1   Jedna z nejdiskutovanějších otázek v předběžné konzultaci provedené Evropskou komisí se týkala vhodnosti stanovovat pro nový program definované priority. Komise důrazně odmítla stanovování pevných ročních priorit, které by mohly žadatelům bránit v náležitém plánování, přípravě i předkládání návrhů. Nakonec se Komise rozhodla pro vypracování pracovních programů na alespoň dva roky spolu s členskými státy, aniž však poskytla podrobnější informace. V současnosti EHSV nemá podmínky k tomu, aby se zabýval otázkou pracovních plánů, protože návrh nařízení, který je předmětem tohoto stanoviska, neposkytuje o této věci přesné informace. I přes nedostatek informací se při stanovování pracovních programů musí respektovat základní zásady programu LIFE, pokud jde o flexibilitu a přizpůsobení se změně.

3.3.2   EHSV souhlasí s tím soustředit úsilí na konkrétní priority politiky a oblasti týkající se životního prostředí a klimatu. Komise by měla poskytnout více informací o fungování výboru pro program LIFE, reformě národních kontaktních míst a využívání aktů v přenesené pravomoci pro stanovování kritérií způsobilosti projektů a zeměpisné rovnováhy u integrovaných projektů.

3.4   Podprogram pro oblast klimatu

3.4.1   Vytvoření specifického podprogramu, který by se zabýval otázkami spojenými s klimatem a jeho třemi prioritami (zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a správa v oblasti klimatu), by mělo být impulsem k lepšímu provádění právních předpisů EU v oblasti klimatu, lepší správě a konsolidaci nových sítí a platforem. Nový podprogram je nezbytný pro snahy o plnění cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 (2) v Plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (3).

3.4.2   Nový podprogram, i když s omezenými finančními prostředky, se bude muset zaměřit na řadu konkrétních cílů umožňujících zlepšení praktických poznatků o otázkách souvisejících s klimatem a z této priority učinit nedílnou součást všech unijních nástrojů a opatření. Synergie mezi cíli v oblasti životního prostředí a cíli v oblasti klimatu jsou zřejmé. Jak uvádí Komise v návrhu nařízení – projekty v oblasti klimatu mohou plnit různé cíle.

3.4.3   Pro EHSV je rozhodnutí aktualizovat předešlý tematický směr „změna klimatu“ v rámci složky programu LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí příhodné a správné. Jedná se nejen o otázku zvýšení jeho viditelnosti, ale také o pochopení jeho strategické a multidisciplinární hodnoty.

3.5   Integrované projekty

3.5.1   Integrovaným projektem je tradiční projekt LIFE pokrývající oblast širší než území regionu, v níž žadatel zamýšlí vytvořit kapacitu nutnou k řízení konkrétního odvětví tím, že mobilizuje finanční prostředky programu LIFE, ale také dalších fondů EU a vnitrostátních, regionálních či soukromých fondů.

3.5.2   Obecně se jedná o rozsáhlejší projekty (5–10 mil. EUR spolufinancovaných EU) s cílem vyřešit problémy v oblasti životního prostředí a zlepšit uplatňování a začleňování tematiky životního prostředí do ostatních politik. Prioritní oblasti akce jsou přiměřené (síť Natura 2000, voda, ovzduší, odpady atd.), ačkoli by Komise neměla marginalizovat některé tradiční projekty, které přinesly nesčetný užitek za minimálních nákladů. Integrované projekty poskytnou nový víceúčelový prováděcí mechanismus k provádění předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu, ovšem panují důvodné obavy, zda v praxi nezkomplikují řízení a nevytvoří problémy s koordinací mezi různými fondy, které budou uplatňovány současně.

3.5.3   Integrované projekty budou podléhat zeměpisnému rozložení, které ještě zbývá definovat. Komise nastaví zeměpisná kritéria prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, ale bylo by vhodné, kdyby základní nařízení obsahovalo některé obecné pokyny k tomu, jakým způsobem vybídnout státy, které jsou v oblasti LIFE tradičně málo aktivní, aby se do tohoto programu více zapojily. K tomu je nutné poskytnout těmto státům rozsáhlejší poradenství a zlepšit koordinaci s příslušnými vnitrostátními orgány. Výbor se domnívá, že při výběru integrovaného projektu je nutné upřednostnit oprávněné nároky před zeměpisnými či podobnými kritérii. Rozšířené spolufinancování do výše až 80 % způsobilých nákladů možná nebude postačovat k tomu, aby v době krize, kdy je velmi obtížné mobilizovat dostatečné prostředky na takto ambiciózní cíle, byla stimulována účast veřejných i soukromých subjektů.

3.5.4   Integrované projekty by měly rozhodnějším způsobem začleňovat organizace občanské společnosti, které usnadní jejich přípravu a aplikaci v praxi. Tím se zabrání tomu, aby se proměnily výlučně v nástroje ovládané pouze úřady. Je nezbytné posílit účast organizací občanské společnosti a podpořit vytváření sítí umožňujících výměnu osvědčených postupů a přenos know-how mezi jejich členy.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Zjednodušení

4.1.1   Komise klade důraz na další zjednodušení rozšířením jednorázových částek a paušálních plateb. Toto opatření je kladné a může odstranit zbytečnou byrokratickou zátěž.

4.1.2   Výbor nicméně nesdílí návrh na přezkum způsobilých nákladů, tak aby se mezi ně nepočítala DPH či náklady na stálé zaměstnance (obecně se pohybují kolem 30 %). Pokud by se tyto náklady nezohlednily, vyvolalo by to problémy u projektů, které připravují hlavně menší či lokálnější subjekty občanské společnosti. Zjednodušení musí vycházet z podstatné úpravy formulářů, ze zlepšení poradenských služeb ve fázi přípravy, z flexibility změn v rozpočtu ex post a předběžného posouzení (screening). Podle mínění Výboru by se některá zjednodušující opatření vypracovaná konkrétně pro integrované projekty měla rozšířit i na tradiční projekty – jako je tomu v případě určení dvou fází výběru projektů.

4.1.3   Návrh nařízení podstatně vylepšuje doplňkovost finančních nástrojů, pokud jde o nejasné znění stávajícího článku 9. EHSV souhlasí s principem, aby program LIFE doplňoval ostatní programy financování Unie (Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, program Horizont 2020 atd.) a zlepšoval koordinaci, s cílem zamezit dvojímu financování.

4.1.4   Nová opatření ke zjednodušení fungování a správy programu musí doplňovat zvýšení transparentnosti kritérií výběru projektů a posílení stávajících nástrojů, aby bylo možné případným příjemcům poskytovat poradenství a orientaci.

4.2   Přístup Společenství / činnosti mimo Unii

4.2.1   Odstranění orientačního rozdělení prostředků mezi členské státy (článek 6 stávajícího nařízení) uvolní cestu pouze dosud neurčeným kritériím zeměpisné vyváženosti daných integrovaných projektů. Rozdělení prostředků mezi členské státy nepřineslo očekávaný výsledek a nebylo pobídkou pro členské státy menší velikosti či menších zkušeností s řízením těchto fondů. Toto odstranění se zdá logické a Komise je kompenzuje pomocí zeměpisných kritérií u rozsáhlejších projektů (integrovaných projektů). Hlavními příjemci jsou v současnosti Itálie, Německo a Španělsko, ovšem je nutné aktivně podpořit účast zemí s menší zkušeností či technickým zabezpečením.

4.2.2   Rozšíření zeměpisného rozsahu programu LIFE se zdá přiměřené, ale neměl by se odstraňovat komunitární charakter programu LIFE. Výjimky z obecného pravidla je nutné redukovat na velmi konkrétní případy ve specifických oblastech, jako jsou mořské či stěhovavé druhy nebo mezinárodní spolupráce mezi organizacemi. EHSV souhlasí s tím, aby se minimálně 15 % rozpočtu programu věnovalo na projekty nadnárodní ochrany přírody.

4.2.3   Až dosud měla řízení programu LIFE na starosti v plné míře Komise; v novém návrhu nicméně není jasné, jaká role bude vyhrazena výkonným agenturám a konkrétně Evropské agentuře pro konkurenceschopnost a inovace v rámci tradičních projektů. V tomto smyslu je vhodné se Komise ptát na to, jaké pravomoci bude mít výkonná agentura při výběru projektů a jaké nástroje budou použity k posílení národních kontaktních míst.

4.3   Síť Natura 2000

4.3.1   Přínos programu LIFE k financování rozvoje sítě Natura 2000 je prioritou, která přinesla pozoruhodné výsledky. V příštím období by měl program LIFE nadále přispívat k lepšímu přijímání sítě Natura 2000 ze strany místních subjektů a úřadů. Z tohoto důvodu je prioritou, aby program LIFE přispěl ke konsolidaci společných kritérií řízení a správy lokalit Natura 2000. Tento úkol by se měl realizovat v koordinaci s Evropskou komisí a soustředit se na ty země, v nichž došlo k jejímu zavedení v nedávné době.

4.4   Spolufinancování

4.4.1   Maximální míra spolufinancování u projektů LIFE se stanovuje na 70 % způsobilých nákladů, kdežto dříve byla na úrovni 50 %. U integrovaných projektů může dosáhnout 80 %, což by se týkalo rovněž zvláštních projektů na podporu konkrétních potřeb týkajících se rozvoje a provádění politiky či právních předpisů EU s ohledem na jejich strategickou hodnotu. Zvýšení míry spolufinancování má za cíl kompenzovat nezpůsobilost určitých velmi významných nákladů – jako např. DPH a náklady na stálé zaměstnance –, které dosud byly považovány za způsobilé. V současném období nicméně některé projekty v oblasti biologické rozmanitosti již využívají míru financování ve výši 75 %. Proto je vhodné, aby Komise provedla analýzu toho, zda je tato míra spolufinancování dostatečná na kompenzaci a nebo by se naopak měla stanovit pevná míra spolufinancování místo stanoveného maxima.

4.5   Ekologická inovace

4.5.1   V současném období se většina projektů v oblasti politiky a správy životního prostředí zabývá inovativními metodami správy či obchodu. Posouzení dopadů velmi pozitivně vnímá pokrok v ekologických inovacích. Navzdory tomu Komise navrhuje omezení inovací soukromého sektoru, neboť se jí a priori věnují jiné konkrétní nástroje jako např. Horizont 2020.

4.6   Podpora účasti MSP a nevládních organizací

4.6.1   Nová architektura programu LIFE opouští přístup vedený čistě zdola nahoru a volí pružný přístup směřující shora dolů. Plodem této filozofie je koncepce integrovaných projektů. EHSV neodmítá novou optiku Komise, ale rád by zdůraznil význam podpory takových projektů v místním či regionálním měřítku, které zahrnují malé podniky a nevládní organizace, ale které zároveň mohou přinést maximální výsledky za minimálních nákladů.

4.6.2   EHSV se vyslovuje pro to, aby projekty financované z programu LIFE účinně podporovaly využívání environmentálně šetrných veřejných zakázek.

4.7   Financování nevládních organizacích působících v oblasti životního prostředí

4.7.1   Evropská komise využívá nástroje LIFE k financování nevládních organizacích působících v oblasti životního prostředí, které se podílejí na evropské rozhodovacím procesu. Podle hodnocení Komise těchto prostředků tradičně využívá asi třicet organizací s velmi kladným výsledkem. Výbor v tomto ohledu chválí práci těchto organizací, ale bylo by vhodné upravit kritéria výběru pro přidělování prostředků tak, aby jich mohly využívat i další organizace, které jsou pro oblast životního prostředí klimatu výrazným přínosem.

---

(1)  Úř. věst. C 80, 30.3.2004, s. 57; Úř. věst. C 255, 14.10.2005, s. 52; Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 75.

(2)  COM(2010) 2020 final.

(3)  COM(2011) 112 final.

---