6.3.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 68/28

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Jednotný trh práv duševního vlastnictví – Podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě

COM(2011) 287 final

2012/C 68/05

Zpravodaj: pan MEYNENT

Dne 24. května 2011 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Jednotný trh práv duševního vlastnictví – Podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě

KOM(2011) 287 v konečném znění.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 19. prosince 2011.

Na 477. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. ledna 2012 (jednání dne 18. ledna 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 160 hlasy pro, 3 hlasy byly proti a 7 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Práva duševního vlastnictví musí i nadále zastávat svou tradiční úlohu hnací síly inovací a růstu. Ochranný režim, který Komise zamýšlí podrobit změnám, si musí zachovat tuto klasickou vlastnost, aniž by se zcela poddal vývoji směrem k ryze majetkovému a finančnímu přístupu, ačkoli nelze opomenout, že tržní hodnota největších nadnárodních podniků se dnes z velké části zakládá na jejich portfoliu nehmotných práv a licencí, jejichž hodnota musí být podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví součástí rozvahy.

1.2   Strategie, kterou Komise předkládá pro otázku práv duševního vlastnictví na jednotném trhu, je zároveň nezbytný a komplementární prvek strategie Evropa 2020, Aktu o jednotném trhu a Digitální agendy pro Evropu. V této oblasti je strategie zapotřebí vzhledem k rostoucímu nehmotnému podílu a posilování finančních vlivů na ekonomiku, nicméně nesmí se zapomínat na to, že současný vývoj stojí na odborné přípravě a stále důležitějších dovednostech osob a jejich znalostí v oblasti růstu nové ekonomiky; lidský rozměr a veřejný zájem musí být nedílnou součástí strategie a Výbor je toho názoru, že to z formulovaných návrhů a rozborů nevyplývá dostatečně jasně.

1.3   Jak ve svých předchozích stanoviscích Výbor vždy zdůrazňoval, prioritou musí být to, aby se malým a středním podnikům umožnilo chránit jejich vynálezy a tvorbu a současně mít přístup k potenciálu poznatků, jaký představuje ohlášení patentů, a formou stále rozmanitějších obchodních a reklamních strategií ve znalostní a informační společnosti.

1.4   Výbor již dlouho čeká na jednotnou patentovou ochranu a možnost sjednotit judikatury vnitrostátních soudů v rozsahu jednotného trhu a doufá, že k tomu brzy dojde, v zájmu evropských podniků a evropského hospodářství, jež jsou oproti vnější konkurenci v nevýhodném postavení. Výbor očekává od iniciativ Komise, že výrazně sníží transakční náklady, zejména v souvislosti s patenty.

1.5   V roce 2012 Komise předloží legislativní návrh k vymáhání autorských práv spojených s hudbou on-line; Výbor trvá na konzultaci organizací zastupujících práva a zájmy v dané věci, včetně práv a zájmů uživatelů i zaměstnanců, a to neformálně a předem; trvá rovněž na transparentnosti a kontrole organizací spravujících autorská práva a práva příbuzná, což jsou prvky, které musí v systému vymáhání, jenž bude navržen, převažovat. Pokud jde o poplatek za kopii pro osobní potřebu, Výbor se domnívá, že není dostatečně spravedlivý, neboť taková kopie je nedílnou součástí čestného používání (fair use). V žádném případě by se tento poplatek neměl vztahovat na pevné disky používané podniky při jejich průmyslových a obchodních aktivitách.

1.6   Nestačí uvažovat o zacházení s právy duševního vlastnictví jako s cennými papíry, jež by byly případně obchodovatelné na specializované evropské burze, protože malé a střední podniky a velké nadnárodní skupiny nebudou mít stejné možnosti přístupu, což by mohlo urychlit únik evropských inovací na jiné světadíly; Výbor se zájmem očekává podrobné návrhy Komise v tomto ohledu.

1.7   Budoucí harmonizovaná politika práv duševního vlastnictví musí rovněž zohlednit obecný zájem a práva spotřebitelů, jakož i účinné zapojení všech složek společnosti do úvah a procesu přípravy celkové a vyvážené strategie v této oblasti. Jde o to dostat takto chráněné inovace a tvorbu do společného prostoru znalostí společnosti a učinit z nich přínos pro podporu kultury, informovanosti, vzdělávání a odborné přípravy a obecněji základních kolektivních práv v členských státech.

1.8   Sbližování vnitrostátních právních předpisů pro ochranu nehmotných práv a potlačování pirátství jsou na jednotném trhu nezbytné pro usnadnění správní a celní spolupráce, popřípadě policejní a soudní spolupráce na úrovni vyšetřování a potlačování nejzávažnějších porušení chráněných práv, pokud jsou obchodního charakteru, a zejména pokud je tím ohroženo zdraví a bezpečnost spotřebitelů.

1.9   Padělání ve velkém rozsahu a podvodné kopie pro komerční účely jsou často v přímém vztahu s organizovaným zločinem, přičemž pravděpodobnost dopadení a tresty udělené za tento druh organizované trestné činnosti nemají dostatečně silný odrazující účinek.

1.10   Právě proto Výbor podporuje strategii Komise, za účelem podpory koordinované politiky a činnosti a skutečné správní spolupráce, které jsou jejím zásadním pilířem, a to v zájmu podniků stejně jako v obecném zájmu.

1.11   Dnešní příklady placeného přístupu on-line, jaké vyvinuly Apple, Amazon, Google či Deezer, ukazují, že autorská práva nelze zhodnotit pomocí kriminalizace mládeže; navíc pokud jsou ceny rozumné a přístupné, nelegální soukromé kopie přijdou o hlavní prvek své přitažlivosti.

1.12   Občanské soudy jsou příslušné ve většině případů porušování nehmotných práv, o nichž je řeč, avšak pokud necháme stranou obvyklou pomalost postupů, důkazní břemeno, které nesou MSP, je často neúměrné, zvláště v případech porušení za hranicemi vlastní země, a bylo by vhodné uvažovat o zvláštních postupech na jednotném trhu při vyšetřování, konfiskaci, vzájemném uznávání správních a soudních aktů, přenesení důkazního břemene.

1.13   Odškodnění stěžovatelů může být rovněž v mezinárodních souvislostech obtížné a mělo by se stát předmětem spolupráce mezi dotyčnými zeměmi, aby bylo zabezpečeno odškodnění držitelů odpovídajících práv, a to co nejúměrněji skutečnému poškození, nezávisle na pokutách či jiných trestech, které mohou soudy stanovit.

1.14   Je třeba jasný právní rámec pro soukromá „řešení“ (kodexy), a především je namísto podobných iniciativ zapotřebí prosadit soudní dohled, procesní záruky a záruky, že budou dodržována práva jednotlivců: právo na informace, na soukromý život, na svobodu vyjadřování a komunikace; a zaručit neutralitu internetu.

1.15   Současně by měla být účinně použita obecná zásada přiměřenosti, pokud jde o vztah mezi trestnými činy a tresty; v tomto duchu by bylo třeba revidovat některé vnitrostátní právní předpisy, které silně pronikají do soukromí osob a jsou velmi represivní v souvislosti s nelegálními kopiemi a audiovizuálními produkty vytvořenými jednotlivci po internetu v malém měřítku bez snahy učinit tak za účelem obchodování. Nesmí se vzbudit dojem, že právní předpisy se řídí spíše lobbyistickými tlaky než základní zásadou trestního práva.

1.16   Výbor rovněž se zájmem očekává návrhy Komise týkající se modernizace práva ochranných známek a jeho harmonizaci a modernizaci v rámci jednotného trhu. Domnívá se totiž, že modernizace a zlepšení ochrany jsou nezbytné vzhledem k jejich významu pro určení hodnoty společností.

2.   Návrhy Komise

2.1   Při úvahách o nehmotných statcích nám často jako první přijdou na mysl výzkum, patenty a obecněji technologické inovace. Přitom ačkoli je pravda, že tyto složky jsou určujícími faktory konkurenceschopnosti, existuje ještě jiná kategorie nehmotných aktiv: všechny nemateriální oblasti související s představivostí. Sem spadá celá škála činností, koncepcí a odvětví, jež zahrnují kulturní a uměleckou produkci v nejširším možném významu, design, reklamu, značky atp. Všechny tyto prvky mají jednu společnou vlastnost: jsou založeny na tvorbě a kreativitě.

2.2   Nové skutečnosti, jako ratifikace tzv. „smluv týkajících se internetu“ Světové organizace duševního vlastnictví (WCT, WPPT) Unií i členskými státy, nemohly být v návrzích Komise v roce 2009 zohledněny. Dnes sdělení tuto novou skutečnost zohledňuje stejně jako Obchodní dohodu proti padělatelství (ACTA).

2.3   Rozlišují se dvě podoby nehmotného (či duševního) vlastnictví: průmyslové vlastnictví a literární a umělecké vlastnictví.

2.4   Dvěma tradičními hlavními způsoby ochrany vynálezců a tvůrců jsou: patenty, jimiž se chrání vynálezy, které mohou dojít průmyslového využití, a autorské právo (či jeho restriktivnější verze copyright v commonlaw) pro publikace a další velmi široce pojatou literární, audiovizuální či uměleckou tvorbu.

2.5   Toto sdělení má v úmyslu představit celkovou strategickou vizi Komise týkající se zavedení skutečného jednotného trhu duševního vlastnictví, který v současné době v Evropě chybí – evropského režimu práv duševního vlastnictví vhodného pro ekonomiku zítřka, který by odměňoval tvůrčí a invenční úsilí, vytvářel pobídky pro inovace v rámci EU a umožňoval rozvoj kulturní rozmanitosti vytvářením dalších odbytišť obsahu na otevřeném a konkurenčním trhu.

2.6   Jde o soubor návrhů, z nichž některé shrnují politiky, jež byly zahájeny již dávno, avšak které by bylo třeba harmonizovat a upravit, a nové návrhy zaměřené na zapracování a zahrnutí práv duševního vlastnictví do evropského jednotného trhu.

2.7   Některé návrhy zatím nejsou podrobně formulovány, je třeba vyčkat do příštích měsíců, než budou k dispozici konkrétní návrhy ohledně formy uspořádání evropského trhu práv duševního vlastnictví a revize ve smyslu harmonizace ochrany značek. V roce 2012 Komise předloží návrhy na správu práv týkajících se hudby on-line.

2.8   Ostatní návrhy již byly předloženy mnohem dříve, například návrh na vytvoření jednotného patentu, který se snad podaří po třech desetiletích úsilí brzy dokončit, nebo návrh na harmonizaci právních předpisů a konkrétních opatření pro boj proti padělání výrobků a pirátství či nedovolenému napodobování značek; avšak tyto návrhy jsou nyní formulovány v harmonizovaném a soudržném rámci, aby v součinnosti s ostatními návrhy přispěly k účinnosti navržené strategie.

3.   Všeobecné úvahy Výboru

3.1   Z hlediska Výboru by moderní integrovaný evropský režim práv duševního vlastnictví významně přispěl k růstu, udržitelnému vytváření pracovních míst a ke zvyšování konkurenceschopnosti naší ekonomiky – což jsou hlavní cíle strategie Evropa 2020. Výbor v minulosti pravidelně předkládal své návrhy a vyslovoval se k otázkám průmyslového vlastnictví i literárního a uměleckého vlastnictví na jednotném trhu (1).

3.2   Práva duševního vlastnictví zahrnují práva na průmyslové a obchodní využití, jako jsou patenty a užitné vzory, značky, odrůdová práva, práva týkající se databází či elektronických schémat, průmyslové vzory, zeměpisná označení, autorská práva a práva příbuzná, výrobní tajemství.

3.3   Průmyslová odvětví založená na znalostech sama o sobě představují 1,4 milionu malých a středních podniků v Evropě a 8,5 milionu pracovních míst; procházejí rychlým a souvislým růstem v porovnání s ostatními hospodářskými odvětvími a podílejí se rovněž na hospodářském oživení.

3.4   Komise uvádí: „Práva duševního vlastnictví jsou vlastnická práva.“ Považují se za vlastnická práva, avšak ve skutečnosti jde o nehmotná práva, jež chrání jejich držitele proti kopírování a před konkurencí. Představují výjimku z volné hospodářské soutěže v podobě dočasných monopolů chráněných titulem či osvědčením, které vydává příslušný státní úřad (patenty …), nebo které jsou uznávány vládními právními předpisy (autorské právo a práva příbuzná).

3.5   Držitelé těchto práv je mohou dále postoupit, nebo mohou prodat pouze právo na reprodukci v podobě licence, což je přibližuje nehmotnému vlastnickému právu, jehož ochrana je však v praxi více nahodilá, než je tomu v případě vlastnictví hmotných statků, a to kvůli jejich odlišnému základu. Dočasné monopoly se ostatně uznávají a chrání pouze z důvodu všeobecného zájmu, aby byl zvýšen potenciál znalostí a technologií, jež podnítí průmyslový či kulturní rozvoj.

3.6   Tento rozměr všeobecného zájmu se již nevyskytuje v oblasti programového vybavení, které nejsou nuceny zveřejňovat své zdroje tam, kde jsou za účelem jejich ochrany vydány patenty. Evropské právo vylučuje udělování patentů softwaru (Evropská patentová úmluva) a právem odvozeným z práva autorského nechrání zdroje, nýbrž pouze účinky způsobené takzvaným proprietárním softwarem. To však znamená problém, protože stejné účinky mohou být docíleny odlišnými počítačovými programy; navíc k ochraně softwarových autorských práv se vážou zvláštní povinnosti, aby byla zajištěna interoperabilita různých programů, což může opravňovat k dekompilaci. V zásadě padesátiletá ochrana se však jeví jako příliš dlouhá v oblasti s vysoce rychlou obnovou a inovacemi, kde „výherce bere všechno“ na trhu s technologiemi a programy, jež se neustále vyvíjejí a proměňují.

3.7   Naproti tomu jsou zde tlaky proti tradičním formám ochrany v podobě vzniku volných veřejných licencí, jako je všeobecná veřejná licence (General Public License) pro software a Creative Commons pro literární či uměleckou oblast; jde o zpochybnění klasických forem ochrany, jež jsou považovány za brzdu znalostní a informační společnosti. Tyto volné licence, které přestavují výraznou část světového trhu, by měly být uznávány a chráněny stejně jako ostatní licence pro vlastněné tituly.

3.8   Výjimky mohou ovlivnit dočasnou ochranu z důvodu všeobecného zájmu (povinné licence, pokud vlastníci práv odmítají udělit licence v některých zemích, nebo v oblasti léků v případech epidemií nebo rozsáhlých onemocnění zvířat). V minulosti, do doby, než dohody TRIPS a nedávné dohody SODV dodaly širší, ne-li celosvětový rozměr nehmotným právům souvisejícím s mezinárodním obchodem, řada zemí nezajišťovala skutečnou a dostatečnou ochranu, nebo tolerovala porušování průmyslového a literárního vlastnictví za účelem vybudování vlastní průmyslové základny a rozvoje vlastních poznatků (Japonsko, některé evropské země atd.). Takové postupy jsou stále méně časté, ale státy mohou být v praxi více či méně represivní nebo tolerantní vůči padělkům (Čína, Indie …).

3.9   Vývoj nehmotných aktiv (značek) umožňuje podniku odlišit se od konkurence, uvést na trh nové výrobky, nové koncepty a obecněji řečeno posílit konkurenceschopnost, jakou nelze ocenit, což v konečném důsledku znamená více zákazníků a vyšší zisky a rovněž nová pracovní místa. Padělání a nedovolené napodobování se rozvíjejí a ohrožují jak pracovní místa, tak investice; ohrožují rovněž zdraví a bezpečnost spotřebitelů i jejich důvěru v padělané či okopírované značky, neboť snižují příležitosti pro postoupení licencí a očekávané příjmy a daně.

3.10   Nicméně hodnota generovaná těmito aktivy je v nehmotné ekonomice stále více zohledňována při určování hodnoty velkých podniků na burze v souvislosti s posílením finančních vlivů na tento druh ekonomiky. Nejvýznamnější tržní kapitalizace podniků, jako jsou Microsoft, Apple, IBM (portfolio 40 000 patentů), Google nebo Facebook, se zakládají z 90 % na jejich nehmotných aktivech; tento podíl se proměňuje v závislosti na odvětví hospodářství, ale zůstává vysoký, mezi 90 % a 40 % tržní kapitalizace podniků na trhu. Nové účetní standardy vyžadují, aby se vykazovaly nehmotné hodnoty, ale kladou závažné problémy, pokud jde o jejich ocenění.

3.11   Taková změna měřítka má přímý dopad na pojem „duševní vlastnictví“, jehož povaha se ve skutečnosti od dob klasického používání patentů a autorských práv změnila, čemuž se věnovaly nejnovější úmluvy SODV. Komise požádala SODV, aby na program příští konference zařadila ochranu databází, a to v souvislosti s mezinárodní smlouvou.

3.12   Rovněž to vysvětluje dohodu ACTA a podmínky jejího přijetí (aniž by se tím ospravedlňovaly); cílem této dohody je provádět opatření na ochranu vlastnictví patentů a autorského práva zapsaných v Dohodách WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) napříč hranicemi. Některé země jako Čína či Indie v Ženevě blokují přijetí prováděcích opatření TRIPS, čímž brání jakékoli skutečné ochraně nehmotných práv v mezinárodním obchodu.

3.13   ACTA by v zásadě neměla pozměnit acquis communautaire; avšak její výlučné změření na posílení ochrany držitelů práv za pomoci celních opatření, policejních opatření a opatření správní spolupráce nadále upřednostňuje specifický náhled na vlastnictví práv; ostatní lidská práva, bez pochyby ta nejzákladnější, jako jsou právo na informace, na zdraví, dostatečnou výživu, výběr osiv zemědělci, kulturu, nejsou dostatečně zohledněna, což bude mít důsledky na budoucí evropské právní předpisy, které budou přijaty za účelem harmonizace právních předpisů členských států. Individualizované a exkluzivní vlastnické pojetí dočasných výjimek z volné hospodářské soutěže nemůže být bez následků pro budoucnost znalostní a informační společnosti a lidská práva třetí generace obsažená v Listině základních práv Evropské unie.

3.14   Je třeba poznamenat, že vynálezy přijaté coby způsobilé k patentování musí čelit značným odlišnostem v různých zemích, zvláště pokud se týká nových technologií; software je v jistém smyslu specifický a někde (v USA) je chráněn patenty, jinde (v Evropě) zvláštním autorským právem, avšak oba tyto protikladné režimy vytvářejí silné překážky inovacím a například ve Spojených státech jsou příčinou nepřiměřených nákladů na právní ochranu. Vydávání triviálních patentů vytváří silnou právní nejistotu; Spojené státy nedávno reformovaly Úřad USA pro patenty a obchodní známky (USPTO) a revidovaly svůj systém ochrany nových technologií, zejména softwaru, aby bylo možné vydávat kvalitní patenty a podpořit tím inovace i právní jistotu.

3.15   Postup projednávání požadavků je zásadní, musí být nanejvýš kvalitní a uznán pro budoucí jednotnou patentovou ochranu, aby potvrdil svou hodnotu a co nejvíce zamezil námitkám a soudním sporům. Evropský patentový úřad má k dispozici kvalifikovaný personál, avšak bude třeba mu poskytnout dostatek času na prostudování jednotlivých spisů, aby byla zaručena tato kvalita, která by měla být charakteristickým znakem evropské inovace. Rovněž kvalita překladů z vnitrostátních jazyků do dorozumívacích jazyků podle Londýnské úmluvy musí být předmětem stejné péče, s využitím odborníků na technický překlad; Výbor se domnívá, že současná úroveň programů pro automatický překlad je ještě příliš nízká na to, aby v požadované kvalitě dokázaly přeložit odborný technicko-právní jazyk vysoké úrovně použitý v patentech (2).

4.   Konkrétní připomínky Výboru

4.1   Ochrana vynálezů patenty

4.1.1   Podle Evropské patentové úmluvy lze pro vynálezy vyznačující se novostí, které mohou nalézt průmyslové využití, žádat o patentovou ochranu; software, obchodní metody, algoritmy a rovnice ani vědecké objevy patentem chránit nelze; zpochybnění těchto zásad v souvislosti se softwarem (jde o algoritmy) a genetickými objevy (lidský genom, úloha genů) vyvolalo diskusi, neboť zde existují silně protichůdné názory. Spojené státy vydávají patenty v oblasti evropských výjimek (na základě judikatury Nejvyššího soudu USA), které dnes způsobují vážné potíže a vedou k nepřiměřeným nákladům na ochranu v případě sporů.

4.2   Ochrana programového vybavení

4.2.1   „Směrnice Rady 91/250/EHS chrání počítačové programy autorskými právy stejně jako literární díla ve smyslu Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl (Paříž, 1971). Otázka autorství je do značné míry přenechána k posouzení členským státům EU. Zaměstnavatelé jsou oprávněni k výkonu hospodářských práv souvisejících s programy, které vytvořili jejich zaměstnanci. Osobnostní práva jsou z rámce této směrnice vyloučena.“ (3) Tato směrnice neřeší problém s právy zaměstnaných tvůrců, a to ani z hlediska autorského práva, ani pokud jde o patenty.

4.2.2   Výbor doporučuje Komisi, aby se zabývala možností zvláštní ochrany programového vybavení po velmi omezenou dobu; směrnici 91/250/EHS (4) by bylo možné revidovat, aby došlo k výraznému omezení délky ochrany, například na pět let, a aby poté bylo nutné zveřejnit zdroje s ohledem na rychlost inovací a aktualizaci programů významných vydavatelů.

4.3   Ochrana databází

4.3.1   Jde o zvláštní ochranu inspirovanou literárním a uměleckým vlastnictvím, avšak na dobu 15 let, zatímco díla, na něž se odkazuje či která se citují některými databázemi, zůstávají předmětem autorského práva. Evropské právní předpisy jako jedny z mála ochraňují tvůrce databází, kteří jsou v ostatních zemích světa důsledně opomíjeni.

4.4   Ochrana počítačových schémat

4.4.1   Elektronické karty a počítačové procesory jsou předmětem univerzální ad hoc ochrany proti kopírování, která je zakotvena v Marakéšských dohodách (1994) zakládajících WTO.

4.5   Ochrana literárního a uměleckého vlastnictví

4.5.1   Autorské právo (schematicky copyright plus duševní právo autora) stejně jako právo umělců na opětný prodej jsou v Evropě rovněž předmětem univerzální ochrany.

4.5.2   Ochrany děl, zejména knih, filmů a hudby, se dotýkají moderní prostředky digitální reprodukce a přenosu po internetu. Tyto prostředky mohou usnadnit vytváření kopií o stejné kvalitě jako originál i jejich obchodování. Tyto postupy jsou v Evropě nezákonné, avšak vnitrostátní právní předpisy se liší; Výbor podporuje skutečnou harmonizaci právních předpisů směřující k přiměřeným a vyváženým kontrolám a sankcím.

4.5.3   Evropské právo silně ochraňující držitele autorského práva a práv s ním související se v této oblasti obzvláště rozvinulo. Je tomu tak i ve Spojených státech, což z velké části vysvětluje dohodu ACTA, způsob její „tajné“ přípravy, která byla omezena jen na některé země, a zejména její cíle zaměřené na „prosazování práva“ v situaci, kdy nelze docílit toho, aby její praktické postupy a závazky přijala WTO, neboť k tomu je třeba jednomyslné rozhodnutí, a některé země jako Čína či Indie by mohly být proti.

4.5.4   Nicméně podle Výboru usiluje přístup ACTA o soustavné posilování postavení držitelů práv v opozici k veřejnosti, jejíž některá základní práva (na soukromý život, na svobodu informací, listovní tajemství, presumpce neviny) jsou stále více oslabována právními předpisy, které jsou velmi silně nastaveny ve prospěch distributorů obsahu.

4.5.5   „Profesionální“ podvodníci dokážou výborně uniknout jakékoli kontrole datových toků na internetu a „příkladné“ tresty pro několik dospívajících lidí nemohou překrýt skutečnost, že audiovizuální producenti zaostali o deset let s vytvořením obchodního modelu přizpůsobeného novým informačním a komunikačním technologiím. Za účelem snížení procesních nákladů a délky řízení byly porůznu vypracovány kodexy chování, někdy podporované vládou, které zavazují poskytovatele přístupu k internetu, aby poskytovatelům audiovizuálních a hudebních obsahů – což je odvětví s vysokým stupněm koncentrace – dodali jména a adresy domnělých „kopírovačů“ obsahů nelegálně získaných na internetu. Možnosti omylu se nerovnají nule. Závažnost této podoby udání může být ještě zesílena přerušením přístupu k internetu domnělým padělatelům. To sice může v kontextu rozpočtových omezení usnadnit práci přetížených soudů a tvůrci právních předpisů umožnit, aby nemusel zasahovat a navrhovat pro boj proti padělání úřední instituce, avšak podobné soukromé postupy mohou vést k nežádoucím důsledkům, ostatně stejně jako právní předpisy rozhodnuté pod tlakem lobbyistů z firem pro distribuci filmů a hudby, jež v různých zemích platí obecně s velmi málo přesvědčivými výsledky a za cenu porušování práv spotřebitelů, kteří jsou všeobecně naprosto ignorováni a ve svém souhrnu považováni za potenciální podvodníky.

4.5.6   Pokud je samo o sobě nezbytné zajistit, aby byly respektovány právní předpisy pro boj proti pirátství, jež ve většině případů chrání spotřebitele proti rizikům ohrožujícím zdraví a bezpečnost a rovněž ochraňují kvalifikovaná pracovní místa, která respektují práva pracujících, bylo by vhodné upřesnit celkovou koncepci literárního a uměleckého vlastnictví, a to za účelem nalezení nové rovnováhy právních předpisů, jež bude třeba harmonizovat rovněž s ohledem na práva spotřebitelů, uživatelů i pracujících a při současném zapojení zastupitelských organizací do přípravy předpisů v těchto oblastech.

4.5.7   Šíření děl prostřednictvím kabelového přenosu či družicového vysílání se řídí směrnicí (5). Existují další evropské předpisy:

—	směrnice týkající se osiřelých děl (právě projednávaná legislativním orgánem) (6);

—	směrnice o pronájmu a půjčování (7);

—	a výjimky z autorského práva (8).

Tyto právní předpisy jsou předmětem pravidelných zpráv. Ve světle jasného prohlášení práv uživatelů v právních předpisech ochraňujících jejich základní práva a pro udělování výjimek, například v případě postižení (9), by bylo třeba přehodnotit „výjimky“ a „přípustné odchylky“.

4.6   Návrh Komise k otázce jednotného trhu práv duševního vlastnictví a připomínky Výboru

4.6.1   Rýsuje a potvrzuje se soustavné připodobňování dočasných práv na patentovou ochranu, autorského práva a ostatních systémů zvláštní ochrany (pro elektronická schémata, průmyslové vzory, odrůdová práva atp.) vlastnickým právům podobným právu na vlastnění movitého i nemovitého majetku. Tento trend, o němž nevíme, zda přetrvá, Komise přebírá a silně poznamenává navrženou strategii.

4.6.2   Směsice dočasných výjimek týkajících se vlastnictví, jejíž původ vychází z římského práva, nemá jen výhody, ty se však týkají pouze držitelů práv. Přitom přerušení práva hospodářské soutěže a jeho podřízení režimu schvalování držiteli v podobě licencí nevytváří skutečné vlastnické právo se všemi jeho atributy. Jsou zde omezení ve veřejném zájmu (povinné licence), vázanost patentů na konkrétní území, která omezuje jejich ochranu, a dále rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy, a to i uvnitř Evropy, apod.

4.6.3   Nicméně současné směřování znamená chápání patentů a licencí jako investičních hodnot, záruk pro investice, dokonce sledujeme jejich sekuritizaci s ohledem na finanční spekulace. Je to výsledkem posilování finančních vlivů na ekonomiku společně s rozšířením nehmotného hospodářství, jež souvisí s novými informačními a komunikačními technologiemi stejně jako s novými Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS). Komise by měla brzy upřesnit svou strategii v oblasti trhu s patenty formou „nástroje pro zhodnocení práv duševního vlastnictví“ (evropská burza?). Hlavní problém „inovujících začínajících podniků“ v Evropě spočívá v nedostatku vazeb mezi základním výzkumem, aplikovaným výzkumem a propojením mezi vysokými školami a podniky a rovněž v ohromném nedostatku rizikového kapitálu v inovujících podnicích. Výbor upozorňuje na postupy nadnárodních podniků v odvětvích špičkových technologií, které spočívají v získávání malých a středních podniků a inženýrů s portfoliem patentů inovujících podniků spíše než s licencemi, jež by rovněž mohly být přiznány konkurenci; směřuje to k využívání patentů a ostatních titulů průmyslového vlastnictví k monopolizujícím a antikonkurenčním strategiím.

4.6.4   Další pilíř strategie opět potvrzuje hlavní místo jednotného evropského patentu a evropské vyšší soudní instance, jejímž posláním bude sjednotit judikaturu, aby se odstranily závažné potíže, kterým čelí podniky, zejména ty, které ve značné míře brání přístupu malých a středních podniků k ochraně jejich průmyslového vlastnictví, a propagovalo se lepší poznání stavu techniky na jednotném trhu.

4.6.5   Výbor vždy silně podporoval snahy Komise o vytvoření jednotného patentu, s výhradami vůči jistým postupům EPO, které nerespektují znění Evropské patentové úmluvy v úplnosti s ohledem na výslovné vyčlenění programového vybavení, neboť všechny patenty vztahující se na programové vybavení nebo obchodní postupy byly v případě stížností zrušeny vnitrostátními soudy; takové postupy škodí právní jistotě, která musí udělení patentu provázet, neboť jde o postup, jenž je pro žadatele nákladný (náklady na prošetření, překlad, roční poplatek, zaměstnání zprostředkovatelů patentů). Podobné odchylky se budoucího jednotného patentu nesmějí dotknout.

4.6.6   Pokud se týká návrhů Komise na vytvoření evropského kodexu autorských práv a prozkoumání možnosti vytvořit volitelnou „jednotnou“ ochranu autorských práv, Výbor je toho názoru, že jde o velmi ambiciózní návrhy směřující k harmonizaci a uskutečnění jednotného trhu, avšak domnívá se, že je zatím příliš brzy na to, aby se vyslovil k pouhým hypotézám, a vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém zkoumání a představila konkrétní návrhy, které by zohlednily stav, jaký vládne v této oblasti v jednotlivých členských státech.

4.6.7   Výbor se domnívá, že poplatek za elektronické a magnetické nosiče všech typů pro financování soukromého kopírování stojí na presumpci viny. Výbor se oproti tomu domnívá, že kopírování pro soukromou potřebu je oprávněný postup, který umožňuje změnu nosiče nebo vybavení a který by měl být uznán jako právo právoplatného držitele uživatelské licence v rámci čestného používání (fair use) (10).

---

(1)  Úř. věst. C 18, 19.1.2011, s. 105.

Úř. věst. C 116, 28.4.1999, s. 35.

Úř. věst. C 32, 5.2.2004, s. 15.

Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 63.

(2)  Evropský patentový úřad (EPO) nabízí nástroje pro překlad, avšak jsou omezeny na tři úřední jazyky.

(3)  Viz COM(2000) 199 final (české znění není k dispozici).

(4)  Úř. věst. L 122, 17.5.1991, s. 42.

(5)  Směrnice 93/83/EHS (Úř. věst. L 248, 6.10.1993, s. 15).

(6)  Stanovisko EHSV (Úř. věst. C 376, 22.12.2011, s. 66).

(7)  Směrnice 2006/115/ES (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28).

(8)  Směrnice 2001/29/ES (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(9)  Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 52.

(10)  Tuto analýzu sdílí Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ve věci Padawan.

---