2.9.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 259/1

—

považuje za zásadní zvýšit rozpočet EU určený na výzkum na jedné straně a lépe zapojit národní programy a evropský rámcový program pro výzkum na straně druhé;

—

prohlašuje, že průmyslové, sociální a environmentální inovace spolu s inovacemi služeb jsou důležitým podnětem pro vytvoření dynamiky evropské konkurenceschopnosti, jež bude sloužit k posílení územní soudržnosti;

—

uznává, že podmínky pro inovace jsou v rámci Evropy velice odlišné a že regionální politiky by mohly díky svým specifickým vlastnostem a na základě komplementarity přispět k politice EU v oblasti výzkumu, v souladu se strategiemi inteligentní regionální specializace;

—

je potěšen snahou zjednodušit postupy, například publikací a aktualizací „praktického průvodce“ popisujícího možnosti financování ze strany Evropské unie;

—

žádá, aby byly místní a regionální orgány úzce zapojeny do přípravy právních rámců a programů financování souvisejících s veřejnými zakázkami;

—

žádá, aby byly místní a regionální subjekty vhodně zapojeny do technologických platforem;

—

všímá si možné úlohy evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

—

znovu opakuje, že součinnost mezi klastry na úrovni EU je naprosto nezbytná, avšak zároveň je třeba zahájit spolupráci mezi klastry na světové úrovni.

Zpravodaj

pan Claude GEWERC (FR/SES), předseda regionální rady Pikardie

Odkaz

Zelená kniha: Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU

KOM(2011) 48 v konečném znění

1.

je potěšen tím, že tato zelená kniha zahajuje veřejnou diskusi o klíčových otázkách, které musí být zohledněny u budoucích programů financování výzkumu a inovací v EU;

2.

uznává, že společný strategický rámec pro financování výzkumu a inovací v EU se musí zakládat na soudržných strategických cílech, jež jasně sdílí všechny zúčastněné strany;

3.

doporučuje, aby tento společný rámec skloubil propojení mezi různými úrovněmi výzkumu, vývoje a inovací, aniž by potlačoval specifika každé z těchto funkcí;

4.

zdůrazňuje skutečnost, že ambiciózní strategie pro inovace v EU potřebuje silnou vědeckou základnu, ale též pevnou průmyslovou politiku; chválí v této souvislosti stěžejní iniciativu Komise Průmyslová politika pro éru globalizace a Unie inovací a odkazuje v této souvislosti na příslušná stanoviska VR (1);

5.

zdůrazňuje, že regionální a místní úroveň jsou dobře přizpůsobeny k tomu, aby vytvořily synergie mezi politikami výzkumu a inovací a politikou soudržnosti s dopadem na hospodářskou a průmyslovou činnost, jakož i na sociální praktiky;

6.

zdůrazňuje, že výsledky evropského výzkumného úsilí nejsou v současnosti aplikovány dostatečně rychle či v dostatečně širokém rozsahu. Komise by měla změnit pokyny a pravidla, aby regiony využívaly strukturálních fondů a jiných finančních nástrojů k inovační aplikaci výsledků rámcového programu – prostřednictvím decentralizovaného přístupu, kde budou hrát větší roli regiony a který usnadní větší využití technologií rámcového programu a jejich uvádění na trh – a jiných výzkumných činností v daleko vyšší míře než nyní;

7.

připomíná význam sociálních a environmentálních inovací pro veřejný i soukromý sektor;

8.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat pojem inovace a začlenit jej do našeho každodenního života, například do vzdělávacího systému nebo do světa práce;

9.

klade důraz na programy pro výzkum a inovace, jež jsou rozděleny mezi regiony s různou inovační výkonností (říční informační služby (RIS)) a jsou prospěšné pro všechny zúčastněné strany. To znamená například vyšší regionální zastoupení v ERA-net;

10.

zdůrazňuje, že současný rozpočet EU určený na výzkum je nedostatečný, neboť představuje pouze 4 % výzkumu financovaného z veřejných zdrojů v Evropě; považuje za zásadní zvýšit rozpočet EU určený na výzkum na jedné straně a lépe zapojit národní programy a evropský rámcový program pro výzkum na straně druhé;

11.

chtěl by Komisi upozornit zejména na situaci, v níž se nacházejí inovátoři a jednotliví vynálezci, kteří nejsou součástí vysokoškolského systému, velkých podniků, veřejných orgánů, veřejné správy či jiných veřejných společností. Z budoucí práce by měly vzejít strategie, v jejichž rámci bude možné podporovat inovátory a jednotlivé vynálezce a umožnit jim, aby mohli za stejných podmínek využívat společné fondy EU;

12.

požaduje, aby byla odpovídajícím způsobem zvážena skutečnost, že u 97 % hospodářských aktivit v EU27 mají technologie stále nízký nebo střední podíl; věří však, že rozvoj znalostní společnosti se nemůže zaměřit pouze na vývoj nejpokročilejších technologií, ale musí být vyčleněn prostor i pro inovační model umožňující osvojování znalostí a jejich sdílení; upozorňuje na příležitost, kterou poskytl přezkum směrnice o zadávání veřejných zakázek (2); vyzdvihuje příležitosti a výzvy spojené se zahrnutím výzkumu a vývoje do veřejných zakázek (3);

13.

poznamenává, že zelená kniha ve svém stávajícím znění očividně nevyvolává otázky týkající se jejího souladu se zásadou subsidiarity; zdůrazňuje však, že by mělo být provedeno pozorné monitorování rozvoje vedoucího k financování budoucího výzkumu a inovací v EU a právním předpisům v této oblasti s cílem zajistit soulad se zásadou subsidiarity;

14.

rovněž poznamenává, že požadavky navrhované v Unii inovací vůči členským státům a regionům, aby vyčlenily zvláštní rozpočet na veřejné zakázky související s inovacemi, by mohly mít dalekosáhlý dopad na obce a regiony; zdůrazňuje, že připravované monitorování by mělo zahrnovat pečlivé posouzení možné finanční a administrativní zátěže pro místní a regionální orgány a rovněž sociálních důsledků a jiných přínosů;

15.

má za to, že by měly být podporovány výzvy k předkládaní návrhů ve dvou fázích, tak aby žadatelé museli v první fázi předložit pouze seznam zúčastněných stran a svoji představu o projektu, v rámci níž by bylo nutné zacházet do detailů jen v případě, pokud projde prvním hodnocením, což by mělo velký význam především pro malé a střední podniky, které by měly větší motivaci reagovat na tyto výzvy vzhledem k tomu, že počáteční úsilí by nebylo tak vysoké;

16.

prohlašuje, že průmyslové, sociální a environmentální inovace spolu s inovacemi služeb jsou důležitým podnětem pro vytvoření dynamiky evropské konkurenceschopnosti, jež bude sloužit k posílení územní soudržnosti;

17.

souhlasí s tím, že je potřeba, aby bylo financování výzkumu a inovací zařazeno mezi širší politické cíle Evropské unie, například zavedení průmyslové politiky, o kterou Výbor regionů žádal ve svém stanovisku ke stěžejní iniciativě o průmyslové politice;

18.

navrhuje, aby byly územní samosprávy uznány jako privilegovaná úroveň pro skloubení strategií vnitrostátních a evropských programů výzkumu a inovací, jakož i soudržnosti. K tomuto skloubení by na regionální úrovni mohl být vypracován jednotný dokument;

19.

uznává, že podmínky pro inovace jsou v rámci Evropy velice odlišné a že regionální politiky by mohly díky svým specifickým vlastnostem a na základě komplementarity přispět k politice EU v oblasti výzkumu, v souladu se strategiemi inteligentní regionální specializace;

20.

stejně jako v předchozích rámcových programech pro výzkum by se budoucí evropské financování výzkumu mělo soustředit hlavně na výzkum prováděný ve spolupráci, zejména pak na podporu společných výzkumných projektů. Mělo by mít k dispozici prostředky minimálně v dosavadní výši. Společné výzkumné projekty dávají vysokým školám, výzkumným ústavům a podnikům všech evropských regionů šanci, aby se zapojily. Umožňují nezbytnou transparentnost a zjednodušení ve prospěch uživatele;

21.

zdůrazňuje, že skutečnou výzvou pro Komisi a pro regiony je vytvořit synergie mezi jednotlivými nástroji financování, a umožnit tak realizaci strategie Evropa 2020. Výsledky evropského úsilí ve výzkumu nejsou uplatňovány dostatečně rychle nebo rozsáhle. Komise by měla změnit pravidla a kritéria platná pro nástroje financování soudržnosti, aby regiony využívaly výsledky rámcového programu a dalších výzkumných činností při regionálním uplatňování inovačních aplikací;

22.

připomíná, že budoucí rámcový program má rozšířit programy zaměřené na rozvoj územních kapacit a usnadnění účasti územních samospráv, jejichž aktivity v oblasti výzkumu a inovací se doplňují. Toho by mohlo být dosaženo například zavedením kritérií usnadňujících účast kompetentních partnerů z regionů, jež zatím zaostávají ve výzkumu v projektech a programech vedených známějšími a uznávanějšími vědci tak, jak se uvádí ve stanovisku VR Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum  (4);

23.

je potěšen snahou zjednodušit postupy, například publikací a aktualizací „praktického průvodce“ popisujícího možnosti financování ze strany Evropské unie;

24.

prohlašuje, že klastry bez územního rozměru neexistují;

25.

připomíná, že i když je jednou z charakteristik klastrů excelence, všechny klastry nemohou mít stejnou úroveň rozvoje nebo být stejně zviditelněny na mezinárodní úrovni. Velmi vysoká vědecká úroveň je pro klastry nezbytná, avšak pro dosažení excelence je nedostačující. Excelence klastrů vzniká postupně pomocí specifických finančních zdrojů, dobré struktury, dobré správy a rozvoje „ekosystému“ sdružujícího podniky, odbornou přípravu, výzkum a inovace;

26.

konstatuje, že je možné překonat rozpor mezi snahou mnoha klastrů rozvinout své aktivity na svých územích a značnými možnostmi, které nabízí výměna informací nebo osvědčených postupů se sousedními klastry v jiných členských státech. Dobře územně zakotvený klastr totiž může být zviditelněn a mít celosvětové poslání;

27.

zdůrazňuje, že vedle inovačních pólů založených na klastrech vznikla v posledních letech potřeba, která je v určitých směrech ještě důležitější než tyto póly, a to sice pochopit komplexní fungování regionálních inovačních ekosystémů a vytvořit podmínky vedoucí k rozvoji žádoucím směrem. Komise by proto měla vyčlenit finanční a provozní podporu zejména na rozvoj otevřené inovační činnosti v regionech, aby regiony mohly přispět k vytváření nezbytných podmínek pro reformu veřejné správy a pro podnikatelskou činnost zaměřenou na tvorbu růstu a nových pracovních míst;

28.

jedním konkrétním projevem regionálních ekosystémů je koncepce vyspělých trhů a jejich rozvoj. Pro vyspělé trhy jsou charakteristické silné vazby na místní odborné znalosti a kulturu a jejich interaktivní nezávislou obnovu. Výbor regionů v dřívějších stanoviskách (CdR 11/2009 a CdR 83/2007) upozorňoval na potřebu zajistit vyváženost mezi konkurenčním financováním, jež představuje financování velkých stěžejních iniciativ EU, a institucionálním financováním výzkumných komunit. Výbor regionů zdůrazňuje význam institucionálního financování, jež výzkumným komunitám umožňuje zahájit studie z vlastní iniciativy a na podnět jiných komunit, zejména v zájmu významných společenských výzev, jakož i konvergence a soudržnosti;

29.

znovu potvrzuje své přesvědčení, že by bylo možné posílit Evropský výzkumný prostor (EVP), kdyby byl nákup služeb v oblasti výzkumu a vývoje začleněn do postupu pro veřejné akvizice; odkazuje se na stanovisko VR k zelené knize o veřejných zakázkách (5) a stanovisko o zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi (6), aniž by to však způsobilo převod těchto služeb do oblasti působnosti hospodářské soutěže;

30.

žádá, aby byly místní a regionální orgány úzce zapojeny do přípravy právních rámců a programů financování souvisejících s veřejnými zakázkami;

31.

připomíná svoji podporu aktivnímu zapojení podnikatelských kruhů a vlád do plánů financování inovací a své pochybnosti ohledně možného dopadu na místní a regionální orgány takového systému, v němž přebírá riziko za výrobky a služby, jež nebyly ověřeny v praxi, pouze veřejný sektor;

32.

poznamenává, že „trh“ s veřejnými zakázkami je stále roztříštěný a většinou nepřesahuje hranice jednotlivých států, a důrazně doporučuje Komisi a členským státům, aby rozvinuly transparentnější rámec, jež by mohl přispět k otevření trhu s veřejnými zakázkami v Evropské unii;

33.

znovu potvrzuje, že Evropská komise musí poskytnout jasnou a detailní příručku, jakož i možnosti odborné přípravy pro uzavírání smluv s místními a regionálními orgány v oblasti veřejných zakázek;

34.

uznává, že financování úplného cyklu od inovací, výzkumu až po trh vyžaduje širokou škálu nástrojů, a podporuje tedy úsilí vynaložené na podporu financování soukromého sektoru, například prostřednictvím plánů pro sdílení rizik, půjček nebo rizikového kapitálu;

35.

schvaluje roli veřejného financování na podporu soukromých investic a zdůrazňuje, že kvalitní řízení rizik a transparentní vedení jsou v případě zapojení veřejných i soukromých fondů nezbytné;

36.

vítá úsilí soukromého sektoru podporovat financování investic do inovací v malých a středních podnicích (MSP); a v této souvislosti žádá, aby byly podporovány pobídky (systém zdanění, snížení administrativních omezení) a v případě potřeby přezkum právních rámců k posílení a rozšíření souboru opatření orientovaných na podporu a uznání úlohy MSP jako klíčových subjektů při podpoře kultury inovací; v této souvislosti také trvá na tom, že je potřeba posílit nástroje mediace mezi MSP a subjekty v oblasti výzkumu a vývoje;

37.

žádá, aby byly místní a regionální subjekty vhodně zapojeny do technologických platforem s cílem formulovat výzkumné a inovační strategie pro vytváření nových technologických platforem a rozvoj již aktivních platforem na základě potřeb územních činitelů. Při tom je třeba mít na zřeteli příležitosti světových trhů a účast malých a středních podniků;

38.

uznává, že rámcový program pro výzkum má jedinečný přínos pro výzkum sdílený mezi subjekty členských států a územními samosprávami;

39.

klade důraz na právní kodex EU (například pro rizikový kapitál a výzkumné infrastruktury); v této souvislosti si všímá možné úlohy evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

40.

znovu opakuje, že součinnost mezi klastry na úrovni EU je naprosto nezbytná, avšak zároveň je třeba zahájit spolupráci mezi klastry na světové úrovni;

41.

strategie Evropa 2020, především prostřednictvím svých stěžejních iniciativ „Unie inovací“ a „průmyslová politika“, uznává klíčovou úlohu, kterou má výzkum a inovace pro zlepšení konkurenceschopnosti Evropské unie, a zdůrazňuje, že je důležité začlenit inovace viditelnějším způsobem do politiky. Přiznává též evropským městům a regionům zásadní význam při jejím provádění. V této souvislosti si Výbor regionů přeje tuto roli podpořit a přispět k rozvoji Evropského výzkumného prostoru na regionální úrovni, neboť je pravdou, že města a regiony financují výzkumné programy, účastní se evropských výzkumných projektů a aktivně podporují účast územních subjektů na evropských výzkumných projektech;

42.

Výbor regionů vítá zvýšení financování mezi šestým (2000–2006) a sedmým (2007–2013) rámcovým programem pro výzkum a technologický rozvoj, jakož i zřízení Evropské rady pro výzkum. Výbor regionů je též potěšen evropskými iniciativami podporujícími výměnu a spolupráci mezi regionálními orgány a akademickými, vědeckými a hospodářskými kruhy, především v rámci rozpočtového bodu „Regiony znalostí“ a složky „Cofund“ specifického programu „Kapacity“ a opatření, jako jsou sítě excelence a ERA-net;

43.

Výbor regionů rovněž očekává plánované hodnocení dopadu programů „Regiony znalostí“ a „Výzkumný potenciál“. Jelikož všechny tyto programy hledají a rozvíjejí jasnější cíle, VR žádá o posílení jejich role při poskytování podpory vysoce kompetentním regionům s potenciálem pro rozvoj excelence, například prostřednictvím poradenských programů (7), partnerských a jiných schémat;

44.

pokud jde o rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, Výbor regionů oceňuje místo vyčleněné pro regionální klastry, jakož i iniciativy na podporu rozvoje informačních a komunikačních technologií, energetické účinnosti, obnovitelné energie a ekologických inovací. Výbor regionů v tomto smyslu doporučuje, aby tyto iniciativy dále pokračovaly s vazbou na výzvy, jimž Evropská unie čelí nebo bude v budoucnu čelit.