EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62010TN0294

Věc T-294/10: Žaloba podaná dne 30. června 2010 — CBp Carbon Industries v. OHIM

Úř. věst. C 260, 25.9.2010, p. 17–17 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

25.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 260/17


Žaloba podaná dne 30. června 2010 — CBp Carbon Industries v. OHIM

(Věc T-294/10)

()

2010/C 260/23

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CBp Carbon Industries, Inc. (New York, USA) (zástupci: J. Fish, solicitor, a S. Malynicz, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 21. dubna 2010 ve věci R 1361/2009-1;

uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „CARBON GREEN“ pro výrobky zařazené do třídy 17 — Přihláška ochranné známky Společenství č. 973531

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Žalobce uplatňuje dva důvody na podporu své žaloby.

V rámci svého prvního žalobního důvodu žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009, jelikož se odvolací senát dopustil pochybení v rámci svého posouzení rozlišovací způsobilosti dotčeného slovního označení ve vztahu k příslušným výrobkům.

V rámci svého druhého žalobního důvodu má žalobce za to, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 207/2009, jelikož odvolací senát (i) se dopustil omylu, pokud jde o význam a skladbu dotčeného slovního označení, jakož i jeho vhodnost či nevhodnost jako bezprostředního a přímého popisného pojmu pro dotčené výrobky; (ii) na jedné straně správně dospěl k závěru, že relevantní veřejnost je specializovaná, avšak na druhou stranu z vlastního podnětu neuvedl skutkové okolnosti, které by prokázaly, že dané označení je pro takovou veřejnost popisné; a (iii) neprokázal, že by v rámci relevantního specializovaného okruhu existovala rozumná pravděpodobnost, že by si dané označení přály v budoucnosti využívat i ostatní obchodní subjekty.


Top