14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/97

A.

vzhledem k tomu, že nadváha, obezita a nemoci související se stravou nabývají rozměrů epidemie a rozhodující měrou přispívají k hlavním příčinám úmrtnosti a nemocnosti v Evropě,

B.

vzhledem k tomu, že je vědecky prokázáno, že u mužů a žen je procento výskytu a stupeň závažnosti patologií spojených se špatnou výživou odlišné,

C.

vzhledem k tomu, že podle WHO trpí nadváhou nebo obezitou více než 50 % dospělého evropského obyvatelstva,

D.

vzhledem k tomu, že obezitou trpí více než 5 milionů dětí a nadváhou téměř 22 milionů dětí, přičemž uvedená čísla rychle narůstají, takže do roku 2010 bude podle předpovědí nadváhou nebo obezitou trpět dalších 1, 3 milionu dětí ročně,

E.

vzhledem k tomu, že nemoci spojené s obezitou a nadváhou podle odhadů spotřebují v některých členských státech 6 % vládních výdajů na zdravotní péči; vzhledem k tomu, že nepřímé náklady na tyto zdravotní problémy jsou například vzhledem ke snížené produktivitě a nemocenské dovolené podstatně vyšší,

F.

vzhledem k tomu, že abdominální obezita je vědecky uznávána jako jedna z hlavních příčin několika nemocí souvisejících s hmotností, jako jsou kardiovaskulární choroby a diabetes 2. typu,

G.

vzhledem k tomu, že stravovací návyky vytvořené v dětství často přetrvávají do dospělosti a že výzkumy ukázaly, že děti trpící obezitou mají větší sklony k obezitě v dospělosti,

H.

vzhledem k tomu, že evropští občané žijí v prostředí přispívajícím k obezitě, kde riziko obezity zvyšuje sedavý způsob života,

I.

vzhledem k tomu, že špatná strava je hlavním rizikovým faktorem pro jiné nemoci související se stravou, které jsou hlavní příčinou úmrtí v EU, včetně koronárního srdečního onemocnění, rakoviny, diabetu a mozkové příhody,

J.

vzhledem k tomu, že zpráva WHO z roku 2005 o zdraví v Evropě analyticky ukazuje, že mnoho úmrtí a nemocí je způsobeno sedmi hlavními rizikovými faktory, z nichž šest (hypertenze, cholesterol, body mass index, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, nedostatečná fyzická aktivita a nepřiměřeně vysoká konzumace alkoholu) souvisí se stravou a tělesnou aktivitou, a vzhledem k tomu, že je k těmto zdravotním faktorům nutno přistupovat souběžně ve snaze zabránit významnému počtu úmrtí a nemocí,

K.

vzhledem k tomu, že za primární prevenci nadváhy považuje fyzickou aktivitu ve spojení s vyváženou stravou; vzhledem k tomu, že je znepokojující, že každý třetí Evropan ve svém volném čase nikdy necvičí, zatímco průměrný Evropan stráví více než pět hodin denně sezením, a že strava mnoha Evropanů není vyvážená,

L.

vzhledem k tomu, že počet hodin tělesné výchovy v posledním desetiletí klesl jak na základních, tak na středních školách, a že v oblasti sportovních zařízení a stavu vybavení existují mezi členskými státy velké rozdíly,

M.

vzhledem k tomu, že v Evropské chartě boje proti obezitě stanovila WHO úkol dosáhnout viditelného pokroku v boji proti dětské obezitě v příštích 4–5 letech a zvrátit současný trend nejpozději do roku 2015,

N.

vzhledem k tomu, že zdravá strava musí mít určité kvantitativní a kvalitativní vlastnosti, musí být zaměřena na individuální potřeby a musí vždy dodržovat stravovací zásady,

O.

vzhledem k tomu, že strava musí obsahovat tyto kategorie kritérií, kterým lze přiznat „hodnotu pro zdraví“: (1) výživová a energetická hodnota (nutriční hodnota), (2) zdravotní a toxikologická kritéria (bezpečnost potravin), (3) přírodní vlastnosti potravin („estetické/chuťové“ a „zažívací“ kvality) a (4) ekologická povaha produkce potravin (udržitelné zemědělství),

P.

vzhledem k tomu, že proti nadváze a obezitě by se mělo bojovat holistickým způsobem uplatňovaným ve všech oblastech vládních politik a na různých úrovních, zvláště na celostátní, regionální a místní úrovni, a to za přísného zachování subsidiarity,

Q.

vzhledem k tomu, že by neměl být přehlížen význam alkoholu, vzhledem k jeho vysoké energetické hodnotě, a kouření, které narušují chuť k jídlu a pití a je s nimi spojeno mnoho známých rizik pro zdraví,

R.

vzhledem k tomu, že sociální rozměr problému a zejména skutečnost, že nejvyšší úroveň výskytu nadváhy a obezity je registrovaná u osob z nižších sociálně-ekonomických skupin; vzhledem k tomu, že by obezita mohla prohloubit zdravotní a sociálně-ekonomické nerovnosti, zejména u nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, jako jsou například zdravotně postižení,

S.

vzhledem k tomu, že sociálně-ekonomické nerovnosti nabývají s růstem cen surovin (jako například obilovin, másla a mléka) jiný rozměr, který nemá obdoby ani pokud jde o množství dotčených produktů, ani pokud jde o rozsah tohoto nárůstu,

T.

vzhledem k tomu, že zvýšení cen surovin ve spojení s neprůhledností pravidel, kterými se řídí sektor velkoobchodní distribuce v některých členských státech, způsobilo strmý růst cen základních potravin s vysokou nutriční hodnotou, jako jsou např. ovoce a zelenina a neslazené mléčné výrobky, a že toto zvýšení cen zatěžuje rozpočet většiny domácností v EU, a vzhledem k tomu, že se EU musí s touto výzvou vyrovnat,

U.

vzhledem k tomu, že zdravotně postižení tvoří 15 % aktivního obyvatelstva EU; vzhledem k tomu, že kromě toho studie ukazují, že zdravotně postižení jsou více ohroženi obezitou, mimo jiné vzhledem k patofyziologickým změnám v metabolismu energie a složení těla a vzhledem ke svalové atrofii a fyzické ochablosti,

V.

vzhledem k tomu, že by se mělo dostat podpory veškerým iniciativám zúčastněných stran z různých odvětví, které jsou zaměřeny na zlepšení dialogu, výměnu osvědčených postupů a samoregulaci, například prostřednictvím akční platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví či prostřednictvím pracovní skupiny pro sport a zdraví nebo sítě EU pro zdraví upevňující tělesnou aktivitu (HEPA),

W.

vzhledem k tomu, že by měly být jako součást kulturního dědictví podporovány různé tradiční kuchyně, avšak že by mělo být zároveň zajištěno, aby spotřebitelé znali jejich skutečný vliv na zdraví, aby se mohli informovaně rozhodovat,

X.

vzhledem k tomu, že by spotřebitelé v Evropě měli mít přístup k nezbytným informacím, které jim umožní zvolit nejlepší zdroje výživy pro optimální stravu s ohledem na jejich konkrétní životní styl a zdravotní stav,

Y.

vzhledem k tomu, že nové iniciativy průmyslu na samoregulaci reklamy se budou zabývat vyvážeností a povahou reklamy na potraviny a nápoje; vzhledem k tomu, že je potřeba, aby se samoregulační opatření vztahovala na veškeré formy uvádění výrobků na trh prostřednictvím internetu a jiných nových médií; vzhledem k tomu, že reklama na potraviny tvoří přibližně polovinu celkového reklamního vysílacího času v době, kdy televizi sledují děti, přičemž existují jasné důkazy o tom, že televizní reklama ovlivňuje krátkodobé stravovací návyky dětí ve věku od 2 do 11 let; vzhledem k tomu, že existují nové formy uvádění výrobků na trh využívající nejrůznější technologické prostředky, včetně tzv. „reklamních her“, které zahrnují komunikaci prostřednictvím mobilních telefonů, výměnu rychlých zpráv (instant messaging), videohry a interaktivní hry na internetu, což je znepokojující; vzhledem k tomu, že se již mnoho výrobců potravin, reklamních a marketingových firem a sdružení na ochranu zdraví a spotřebitele velmi výrazně zapojilo do akční platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví a že již mohou odkázat na úspěšné studie a projekty,

Z.

vzhledem k tomu, že podvýživa, která postihuje zejména starší osoby, stojí evropské systémy zdravotnické péče podobné částky jako obezita a nadváha,

1.

vítá výše zmíněnou bílou knihu o výživě jako významný krok na cestě k ucelené strategii, jež má zamezit růstu obezity a nadváhy a řešit problém chronických chorob v Evropě, které souvisí se stravou, jako jsou například kardiovaskulární choroby, včetně srdečních chorob a mozkových příhod, rakoviny a diabetu;

2.

znovu vyzývá členské státy, aby uznaly obezitu za chronickou chorobu; domnívá se, že by mělo být vynaloženo úsilí s cílem zabránit stigmatizaci jednotlivců nebo skupin lidí, které jsou náchylné ke zdravotním problémům spojeným s výživou, nadváhou a obezitou, a to z důvodu kulturních faktorů, nemocí, jako je například diabetes, nebo poruch příjmu potravy, jako jsou anorexie nebo bulimie; doporučuje členským státům, aby zajistily přístup těchto lidí ke vhodné léčbě v rámci svých vnitrostátních zdravotních systémů;

3.

domnívá se, že nejlepším způsobem, jak bojovat proti obezitě u obyvatelstva EU, je víceúrovňový a komplexní přístup, a zdůrazňuje, že existuje mnoho evropských programů (výzkumných, zdravotních, vzdělávacích, celoživotního učení), které nám mohou pomoci čelit této skutečné metle;

4.

domnívá se, že politika zaměřená na kvalitu potravin může významně přispět k podpoře zdraví a omezení obezity a že srozumitelné informace na etiketách jsou klíčem pro to, aby si zákazníci mohli vybrat mezi dobrou, lepší a méně dobrou výživou;

5.

souhlasí s vytvořením skupiny na vysoké úrovni, která se bude zabývat výživou a fyzickou aktivitou, a evropskými systémy pro zdravotní průzkum zaměřenými na shromažďování fyzických a biologických měření, např. průzkumem stavu zdraví (HES) nebo evropským dotazníkovým šetřením o zdravotním stavu (EHIS) jako účinnými nástroji sloužícími tvůrcům politik a všem aktérům zapojeným do zvyšování informovanosti a výměny osvědčených postupů v boji proti obezitě;

6.

žádá Komisi, aby zajistila vyrovnané zastoupení žen a mužů v budoucí skupině na vysoké úrovni pro výživu a tělesnou aktivitu, aby bylo možno lépe se zaměřit na problémy a navrhnout nejlepší řešení podle pohlaví, tj. jednak pro muže a jednak pro ženy;

7.

uznává, že samoregulace hraje v boji proti obezitě významnou úlohu, a zdůrazňuje, že je potřeba stanovit pro všechny zúčastněné strany jasné a konkrétní cíle a nezávisle sledovat jejich plnění; připomíná, že regulace je někdy nezbytná pro dosažení zásadní a smysluplné změny ve všech průmyslových odvětvích, zejména pokud jde o děti, s cílem zajistit ochranu spotřebitelů a vysoké standardy veřejného zdraví; se zájmem bere na vědomí 203 závazků přijatých v souvislosti s platformou EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví, jež je zaměřena na změny složení výrobků, omezení reklamy pro děti a podporu vyvážené stravy prostřednictvím označování potravin; domnívá se, že členství v platformě by mělo být rozšířeno, aby zahrnovalo výrobce počítačových her a konzol i poskytovatele internetových služeb;

8.

požaduje nicméně konkrétnější opatření zaměřená zejména na děti a ohrožené skupiny;

9.

naléhavě žádá Komisi, aby k výživě přijala více holistický přístup, aby ze špatné výživy učinila vedle obezity klíčovou prioritu v oblastech výživy a zdraví a aby ji začlenila do výzkumných iniciativ financovaných EU a do partnerství na úrovni EU všude tam, kde to bude možné;

10.

domnívá se, že by evropští spotřebitelé měli mít přístup k informacím nezbytným k tomu, aby mohli zvolit nejlepší zdroj živin potřebných pro dosažení a zachování optimálního přísunu výživy, který je nejvhodnější pro jejich individuální životní styl a zdraví; domnívá se, že by se mělo věnovat více pozornosti zlepšení zdravotní gramotnosti občanů, aby mohli účinně rozhodovat o své stravě a o stravě svých dětí; domnívá se, že informovanost a vzdělávání rodičů v oblasti výživy by měli zajišťovat příslušní odborníci (učitelé, organizátoři kulturních akcí, odborníci na zdravotní problematiku) na místech k tomu vhodných; je přesvědčen, že by se informování spotřebitele, vzdělávání v oblasti výživy a označování potravin mělo zakládat na spotřebitelských průzkumech;

11.

zdůrazňuje v této souvislosti, že je nezbytné, aby se připravovaný program týkající se zavádění ovoce do škol stal součástí širšího pedagogického rámce, např. zavedením předmětu věnovaného výživě a zdraví na základních školách;

12.

zdůrazňuje základní úlohu rodičů ve stravovacích návycích rodiny a jejich rozhodující příspěvek k boji proti obezitě;

13.

vyzývá členské státy, regiony a subjekty na místní úrovni, aby byly aktivnější při rozvoji „společenství podporujících fyzickou aktivitu“, a to zejména v souvislosti s plánováním měst, aby vedly obce k podpoře tělesné aktivity jakožto každodenní záležitosti, a aby vytvořily v místním prostředí podmínky, jež budou obyvatele motivovat k fyzickým aktivitám ve volném čase; tohoto cíle lze dosáhnout zaváděním místních opatření k omezení závislosti na automobilech a k podporování chůze a citlivým propojením komerčního rozvoje a rozvoje bydlení, podporováním prostředků hromadné dopravy, budováním parků a dostupných sportovních zařízení, cyklostezek a přechodů pro chodce; vyzývá obce, aby podporovaly síť „měst pro zdravý životní styl“, která nabízí společná opatření zaměřená na boj proti obezitě;

14.

vybízí členské státy, aby přijaly pojem aktivního dojíždění jak pro školní děti, tak pro zaměstnance; vybízí místní orgány, aby tento pojem považovaly za prioritu při posuzování městské dopravy a při plánování;

15.

připomíná, že vytvářením oblastí, ve kterých mohou děti a mladí lidé poznávat přírodu, se nabízí alternativa k tradičním aktivitám pro volný čas a zároveň se posiluje fantazie, kreativita a zvídavost;

16.

žádá sportovní organizace, aby věnovaly zvláštní pozornost skutečnosti, že mladé dívky často po pubertě zanechávají sportovní činnosti; připomíná, že tato sdružení mohou hrát zásadní úlohu a dbát na udržení zájmu dívek a žen o provozování různých sportovních činností;

17.

zdůrazňuje, že soukromý sektor musí hrát úlohu při snižování obezity prostřednictvím přípravy a vývoje nových zdravějších produktů, a že je zapotřebí tento sektor více povzbuzovat k vývoji přehledných informačních systémů a zlepšení označení, které spotřebitelům umožní provést informovanou volbu;

18.

zdůrazňuje, že by Evropská unie měla hrát vedoucí úlohu při stanovení jednotného přístupu a podpoře koordinace a osvědčených postupů mezi členskými státy; je přesvědčen, že významnou evropskou přidanou hodnotu lze zajistit v oblastech, jako je informování spotřebitele, vzdělávání v oblasti výživy, reklama ve sdělovacích prostředcích, zemědělská výroba a označování potravin, zejména s údaji o obsahu transmastných kyselin; vyzývá k vypracování evropských ukazatelů, jako jsou např. šířka pasu a další rizikové faktory spojené s obezitou (zejména s abdominální obezitou);

19.

vyzývá Komisi a všechny aktéry, aby jako svou prioritu stanovili boj proti obezitě od nejranějšího období života s vědomím, že stravovací návyky vytvořené v dětství často přetrvávají po mnoho let;

20.

požaduje, aby byla uspořádána informační kampaň ke zvýšení informovanosti těhotných žen o významu vyvážené a zdravé stravy, která v průběhu těhotenství poskytne optimální množství některých živin, a aby byly ženy a jejich partneři upozorněni na význam kojení; připomíná, že kojení, odstavení dítěte až po dosažení šesti měsíců věku, seznámení dětí se zdravou stravou a dohled nad velikostí porcí mohou napomoci tomu, aby dítě nezískalo nadváhu nebo se nestalo obézním; zdůrazňuje však, že kojení není jediným prostředkem boje proti obezitě a že vyvážené stravovací návyky se vytvářejí dlouhodobě; zdůrazňuje, že informační kampaně musí vzít v úvahu skutečnost, že otázka kojení je soukromou záležitostí, a respektovat svobodnou vůli a volbu matky;

21.

upozorňuje členské státy na to, že je nutné, aby vnitrostátní zdravotnická zařízení podporovala speciální poradenství v oblasti stravování pro těhotné ženy a ženy v menopauze, neboť menopauza a těhotenství jsou dvěma rozhodujícími etapami v životě ženy, v jejichž průběhu hrozí zvýšené riziko nadváhy;

22.

naléhavě žádá členské státy, aby navrhly pokyny vypracované odborníky o tom, jak zvýšit tělesnou aktivitu již v předškolním věku a podpořit vzdělávání v oblasti výživy již v tomto raném období;

23.

domnívá se, že opatření, která zajistí, aby se tělesná aktivita a vyvážené stravování staly součástí chování dětí, musí učinit především školy; vyzývá skupinu na vysoké úrovni, která se zabývá výživou a fyzickou aktivitou, aby vypracovala pokyny týkající se výživových politik ve školách a podpory vzdělávání v oblasti výživy a pro jeho pokračování v období po ukončení školní docházky; žádá členské státy, aby do školních osnov zahrnuly výhody vyplývající z vyvážené stravy a tělesné aktivity;

24.

žádá dále členské státy, subjekty na místní úrovni a školské orgány, aby sledovaly a zlepšily jakost a výživové normy stravování ve školách a školkách, a to i prostřednictvím odborného školení a pokynů pro personál jídelen, kontroly kvality dodavatelů stravy a pokynů pro zdravou stravu ve školních jídelnách; zdůrazňuje význam přizpůsobení velikostí porcí kalorickým potřebám a doplnění těchto jídel o ovoce a zeleninu; požaduje, aby bylo poskytováno více informací o vyvážené stravě, a podněcuje k tomu, aby se ve školách přestaly prodávat potraviny a nápoje s vysokým obsahem tuku, soli nebo cukru a s nízkou výživovou hodnotou; zasazuje se o to, aby na prodejních místech bylo místo toho dostupnější čerstvé ovoce a zelenina; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily, aby ve školním rozvrhu byly věnovány alespoň tři hodiny týdně fyzické aktivitě v souladu s cíli výše zmíněné bílé knihy o sportu, a žádá tyto orgány, aby zajistily plány pro budování nových sportovních zařízení pro veřejnost, jež by byla přístupná zdravotně postiženým, a aby zachovaly stávající sportovní zařízení ve školách; vítá případný projekt „ovoce do škol“, který by byl finančně podporován EU, podobně jako tomu je v případě stávajícího programu zaměřeného na dodávky mléka do škol; vyzývá, aby byly nalezeny možnosti pokračovat v bezplatné distribuci ovoce a zeleniny do škol a pro dobročinné organizace v průběhu roku 2008, jak to požadují některé členské státy, než bude s účinností od 1. ledna 2009 zaveden projekt „ovoce do škol“;

25.

žádá místní orgány členských států, aby podporovaly dostupnost zařízení pro volný čas a vytváření příležitostí v místním prostředí, které lidi motivují k tomu, aby se ve volném čase zapojili do fyzické aktivity;

26.

žádá členské státy, místní orgány a školské orgány, aby zajistily, aby byl v prodejních automatech umístěných ve školách nabízen výběr zdravých potravin; domnívá se, že sponzorování tzv. HSSF výrobků (výrobků s vysokým obsahem cukru, soli a tuku) s nízkou výživovou hodnotou a reklama na ně ve školních prostorách by mělo podléhat schválení školních orgánů nebo probíhat s jejich výslovným souhlasem a mělo by být sledováno sdruženími rodičů žáků; je toho názoru, že sportovní organizace a družstva by měly sloužit jako vzor pohybu a zdravé výživy; žádá, aby všechny sportovní organizace a družstva přijaly dobrovolný závazek propagovat vyváženou stravu a fyzickou aktivitu především mezi dětmi; předpokládá, že všechny sportovní organizace a týmy podporují vyváženou stravu a fyzickou aktivitu; zdůrazňuje mimoto, že evropským sportovním hnutím by neměla být kladena za vinu nadváha a obezita v Evropě;

27.

vítá reformu společné organizace trhu v rámci společné zemědělské politiky (SZP), která umožní, aby bylo ve školách podáváno více ovoce a zeleniny za předpokladu, že bude kontrolována jakost těchto produktů, včetně obsahu chemických látek;

28.

naléhavě žádá Evropskou unii a zejména její Radu ECOFIN, aby prokázaly více pružnosti při uplatňování snížených sazeb DPH na základní životní potřeby pro sociální, ekonomické, environmentální nebo zdravotní účely ze strany členských států; vybízí v tomto ohledu členské státy, které tak dosud neučinily, aby snížily DPH na ovoce a zeleninu, jak je k tomu opravňují předpisy Společenství; požaduje mimoto změnu stávajících právních předpisů Společenství tak, aby odvětví ovoce a zeleniny mohlo využít výrazně sníženou sazbu DPH nižší než 5 %;

29.

vítá iniciativy EU, jako je zřízení internetových stránek nazvaných Malí šéfkuchaři EU a Evropský den zdravé výživy, který proběhl dne 8. listopadu 2007; doporučuje, aby byla upořádána informační kampaň zaměřená na zvýšení informovanosti, pokud jde o vztah mezi výrobky s vysokým obsahem energie a časovým ekvivalentem fyzické aktivity, jež je zapotřebí k tomu, aby se spálily příslušné kalorie;

30.

domnívá se, že změna složení potravin je účinným nástrojem ke snížení příjmu tuku, cukru a soli v naší stravě a vybízí výrobce potravin, aby se dále zapojili do změny složení potravin s vysokým obsahem energie a nízkým obsahem výživných látek s cílem snížit obsah tuku, cukru a soli a zvýšit obsah vlákniny, ovoce a zeleniny; vítá závazky, které na dobrovolném základě přijali výrobci a jež se týkají zavedení výživových kritérií pro složení potravin;

31.

zdůrazňuje, že nutriční označování musí být povinné a jasné, aby spotřebitel mohl zvolit zdravé potraviny;

32.

požaduje zákaz umělých transmastných kyselin v celé EU a naléhavě žádá členské státy, aby uplatňovaly osvědčené postupy při kontrole obsahu látek (např. soli) v potravinách, a vyzývá Komisi, aby vypracovala program výměny osvědčených postupů ve všech členských státech; poukazuje na to, že by měly být stanoveny zvláštní výjimky, pokud jde o chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení a zaručené tradiční speciality a pro další druhy tradičních výrobků, s cílem zachovat původní receptury; v tomto ohledu vkládá velká očekávání do budoucí zelené knihy o politice jakosti v zemědělství, a to ve vztahu k lepší kvalitě a k systémům chráněného zeměpisného označení;

33.

zdůrazňuje, že současné vědecké poznatky ukazují, že velmi vysoká konzumace transmastných kyselin (vyšší než 2 % celkového příjmu energie) je spojena s významným zvýšením rizik kardiovaskulárních chorob; hluboce proto lituje, že pouze v několika evropských zemích byla přijata opatření pro snížení kumulativní expozice evropských spotřebitelů vůči transmastným kyselinám a nasyceným mastným kyselinám, které jsou obsaženy v mnoha druzích zpracovaných výrobků s nízkou výživovou hodnotou;

34.

zdůrazňuje, že průmyslově vyráběné transmastné kyseliny představují závažnou, dobře dokumentovanou a zbytečnou hrozbu pro zdraví Evropanů, které by se mělo čelit vhodnou legislativní iniciativou usilující o účinné vyloučení průmyslově vyráběných transmastných kyselin z potravinářských výrobků;

35.

vyzývá k analýze úlohy, kterou hrají syntetické látky zvýrazňující chuť a vůni, např. glutamáty, guanyláty a inosináty, zejména v hotových jídlech a průmyslově vyráběných potravinách, a k určení vlivu těchto látek na spotřební chování;

36.

vyzývá výrobní odvětví, aby přezkoumala velikost jednotlivě podávaných porcí jídla, přičemž by měl být stanoven větší počet menších porcí;

37.

vítá nový návrh Komise na revizi směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin (2); naléhavě ji žádá, aby zajistila, aby se označení stalo viditelným a spotřebitelům snadno srozumitelným,

38.

dále žádá Komisi, aby provedla komplexní přezkum dopadu SZP na zdraví s cílem posoudit, zda by měly být provedeny změny politiky, které by usnadnily zlepšení stravy v Evropě;

39.

vyzývá veškeré poskytovatele mediálních služeb, aby ve spolupráci s členskými státy a sportovními organizacemi vytvořily další pobídky pro více tělesných aktivit a pro sportovní záznamy ve všech sdělovacích prostředcích;

40.

je si vědom významu sdělovacích prostředků při informování, vzdělávání a přesvědčování v souvislosti se zdravím a vyváženou stravou, jakož i jejich úlohy při vytváření stereotypů o tělesném vzhledu; domnívá se, že dobrovolný přístup, jenž byl přijat ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách (3), pokud jde o reklamy na potraviny s nízkou výživovou hodnotou určené dětem, je krokem správným směrem, že by měl být konkrétně monitorován, a žádá Komisi, aby předložila přísnější návrhy v případě, že přezkum této směrnice v roce 2011 dojde k závěru, že dobrovolný přístup na tomto poli selhal; vyzývá členské státy a Komisi, aby vybídly poskytovatele mediálních služeb k vypracování kodexů chování o nevhodné audiovizuální komerční komunikaci týkající se potravinářských výrobků a nápojů a vyzývá provozovatele, aby předložili konkrétní opatření na vnitrostátní úrovni s cílem provést nebo posílit ustanovení přijatá v této směrnici;

41.

vyzývá průmysl, aby věnoval zvláštní pozornost reklamě na potravinářské výrobky, zvláště reklamě zaměřené zejména na děti; požaduje chráněné vysílací časy bez reklam a zákaz reklam na nezdravé potraviny se specifickým zaměřením na děti; veškerá tato omezení by se měla vztahovat také na nové formy sdělovacích prostředků, jako jsou např. on-line hry, automaticky otevíraná okna a posílání textových zpráv;

42.

uznává, že zdravotničtí odborníci, především dětští lékaři a lékárníci, by si měli být vědomi zásadní úlohy, kterou mají v časném rozpoznání osob s rizikem nadváhy a kardiovaskulárních nemocí, a domnívá se, že tito odborníci by měli být důležitými aktéry v boji proti epidemii obezity a nepřenosných nemocí; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala evropské antropometrické ukazatele a pokyny o kardiometabolických rizikových faktorech spojených s obezitou; zdůrazňuje význam provádění systematických rutinních měření ve spojení s prověřováním dalších kardiometabolických rizikových faktorů s cílem posoudit nemoci doprovázející nadváhu/obezitu na úrovni primární péče;

43.

upozorňuje na problém špatné výživy jakožto stavu, ve kterém nedostatek, přebytek nebo nevyváženost stravy vede k měřitelným škodlivých dopadům na tkáň, postavu a tělesnou funkci; připomíná také, že špatná výživa je velkou zátěží jak pro životní podmínky jednotlivce, tak pro společnost, zejména pro systém zdravotní péče, a že vede ke zvýšené úmrtnosti, delším pobytům v nemocnici, větším komplikacím a nižší kvalitě života pacientů; připomíná, že dny navíc strávené v nemocnici a léčba komplikací způsobených špatnou výživou stojí veřejné rozpočty ročně miliardy eur;

44.

poukazuje na odhady, podle kterých 40 % pacientů v nemocnicích a 40 až 80 % osob v domovech pro seniory trpí podvýživou; vyzývá členské státy, aby zlepšily množství a kvalitu stravy v nemocnicích a domovech pro seniory, což povede ke snížení doby strávené v nemocnicích;

45.

je přesvědčen, že je nezbytné řádně regulovat kvalifikaci zdravotnických odborníků jako „klinických dietetiků“ a „odborníků na výživu“;

46.

vyzývá Komisi, aby podporovala osvědčené postupy ve zdravotnictví, například prostřednictvím zdravotnického fóra EU, a rovněž informační kampaně o rizicích spojených s obezitou, zejména abdominální obezitou, a upozornila tak na kardiovaskulární rizika; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila informovanost o nebezpečí domácích diet, zejména pokud tyto diety zahrnují používání léků proti obezitě užívaných bez lékařského předpisu; vyzývá Komisi, aby věnovala více pozornosti problému podvýživy, nedostatečné výživy a dehydratace;

47.

vyzývá členské státy, aby řádně uplatňovaly směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (4);

48.

vyzývá Komisi a členské státy, aby financovaly výzkum souvislostí mezi obezitou a chronickými chorobami, jako je rakovina a diabetes, neboť je nutné, aby epidemiologický výzkum určil faktory, které nejvíce souvisí se zvýšením výskytu obezity, jako je identifikace a posouzení nejrůznějších biomarkerů v podskupinách zkoumaných subjektů s cílem objasnit biologické mechanismy vedoucí k obezitě; vyzývá rovněž k vypracování studií pro srovnání a posouzení účinnosti různých zákroků, včetně psychologického výzkumu; vyzývá členské státy, aby vytvořily systém pro zajištění přístupu ke službám prevence, kontroly a regulace nadváhy, obezity a souvisejících chronických chorob;

49.

vítá zahrnutí „diabetu a obezity“ mezi tematické priority v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj v oblasti zdraví;

50.

vybízí k dalšímu vědeckému výzkumu abdominální obezity a jejímu monitorování v souvislosti se sedmým rámcovým programem;

51.

vyzývá Komisi, aby podporovala celoevropské informační kampaně zaměřené na širokou veřejnost a zejména na lékařské profese, ve snaze zvýšit informovanost o rizicích abdominální obezity;

52.

žádá, aby otázka výživy byla skutečně řádně zohledněna ve všech evropských politikách a postupech;

53.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí a Světové zdravotnické organizaci.